Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 306/11

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„VADEHAVSLAM“

č. ES: DK-PGI-0005-0771-25.03.2009

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Vadehavslam“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Dánsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh výrobku:

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

„Vadehavslam“ jsou jatečně upravená těla a kusy jehňat narozených a chovaných v uvedené zeměpisné oblasti.

Ovce jsou plemene Texel nebo jeho kříženci (s jinými plemeny: má-li bahnice již jedno jehně, připouští se někdy k beranům plemene Suffolk nebo gotlandského plemene), kteří se tradičně na slaných lukách chovali.

Cílem dlouhodobého křížení ovcí je získat takové plemeno, které je nejen dobře přizpůsobené svému biotopu, ale které zároveň dává velká a osvalená jehňata. Tato skutečnost spolu s tím, že se jehňata pasou na slaných lukách, odlišuje jehňata z této oblasti od těch, jež se chovají v jiných částech země.

Požadavky na jakost jehňat:

Jateční věk jehňat (věk v okamžiku porážky) závisí na jejich váze – ta musí činit 19 až 25 kg. Subjekt odpovědný za porážku navíc musí na jatkách provést vizuální kontrolu protučnělosti. (U jehňat se původně používalo oznámení, podobně jako oznámení společnosti Danish Crown v případě hovězího dobytka. Pro jehňata se však již toto oznámení nepoužívá, proto tedy na jatkách musí subjekt zodpovědný za porážku provést vizuální kontrolu protučnělosti.)

3.3   Suroviny:

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

V zimě musí být nejméně polovina krmiva vyprodukována ve vymezené oblasti. Během zimních měsíců se jehňata krmí trávou, kukuřicí a siláží a v poslední fázi výkrmu pak senem s ječmenem.

Zvířata se musí pást na slaných lukách a na pobřežních pláních ve vymezené zeměpisné oblasti alespoň 4,5 měsíce v roce.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Všechna poražená zvířata jsou označena logem „Vadehav Marsk og Mad“.

Logo musí být uvedeno na obalu konečného výrobku a vyraženo na těle poraženého zvířete tak, aby se zaručila možnost zpětného vysledování.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast se nachází v oblasti mělčinového (wattového) moře (Vadehavsregion) v jihozápadním Dánsku. Do této oblasti patří tři ostrovy Romø, Mandø a Fanø, jakož i pevninská část – na jihu oblast mělčinového moře hraničí s Německem. Severní hranice této oblasti je totožná se severní hranicí Národního parku wattové moře (Nationalpark Vadehavets). Na východě je oblast ohraničena dálnicí A11.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Město Ribe bylo založeno okolo roku 710 jako obchodní místo. Archeologické vykopávky odhalily zbytky zboží, jež se zde prodávalo. Mezi produkty, s nimiž se na trhu obchodovalo od samých počátků, patřilo i skopové a jehněčí. Ovce a jehňata pocházela z vesnic, jež se nacházely na slaných lukách podél mělčinového moře, což svědčí o tom, že místní obyvatelé museli ovce a jehňata chovat již v době železné.

Produkce masa „Vadehavslam“ (jehněčí od mělčinového moře) vychází z velmi staré tradice chovu ovcí a jehňat na slaných lukách. Obdělávaná půda se každoročně při bouřích zaplavovala mořskou vodou. Když mořská voda opadla, zůstalo po ní úrodné bahno, které bujně zarůstalo trávou – na takto vzniklých slaniskách se pak v létě pásl dobytek a získávalo se na nich krmivo na zimu.

V dánském časopise o rostlinné výrobě (Tidsskrift for planteavl) vyšel v roce 1968 článek o průzkumech půdy slaných luk (Jordbundsundersøgelser i marsken), v němž se jeho autor Lorens Hansen zabývá půdními vzorky pouze ze slaných luk. V článku se uvádí, že půda slaných luk je přirozeně velmi bohatá na draslík, což je dáno způsobem jejich vzniku a tím, že obsahují vysoký podíl jílu. V běžné orné půdě se obsah sodíku určuje pouze zřídka, protože bývá velmi nízký a strukturu půdy neovlivňuje. Naopak v půdě slaných luk bývá obsah sodíku velmi vysoký, protože když tyto louky vznikaly, usadila se v půdě sůl.

Odolné druhy trav, jimž se na slaných loukách daří, jsou sice výživné, ale příliš se nehodí pro konvenční zemědělství – jako pastviny jsou však naopak téměř ideální. Všechny místní odolné druhy trav jsou bohaté na živiny a jsou schopné přestát různé druhy počasí. Pastviny v této oblasti jsou jedinečné právě díky drsnému, slanému vlivu mělčinového moře. Na pobřežních pláních lze narazit zejména na tyto rostliny a trávy:

5.2   Specifičnost produktu:

Zvířata jsou chována tak, aby byla schopna žít v drsném prostředí slaných luk a na pobřežních pláních. Díky pečlivému chovu jsou jehňata velká, dobře osvalená a jejich maso je libové. Jehněčí maso „Vadehavslam“ se vyznačuje charakteristickou slanou chutí.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu:

Pro zemědělce, kteří v oblasti mělčinového moře jehňata chovají, jsou tamní drsné prostředí a zvláštní podmínky chovu velmi náročné. Díky zvláštním podmínkám, které oblast wattového moře nabízí, ale i díky znalostem a zkušenostem místních chovatelů, je možno produkovat silná a houževnatá jehňata.

Jehňata jsou velká a osvalená. Maso se vyznačuje slanou chutí, za kterou vděčí jedinečným podmínkám pro růst trávy v dané oblasti. Když půdu zaplaví mořská voda, ukládá se do ní sůl a minerální látky. Na slaných lukách pak vyroste tráva s vysokým obsahem draslíku a sodíku, jehňata ji spásají, a to příznivě ovlivňuje chuť jejich masa a dodává jehněčímu „Vadehavslam“ jeho jedinečnou jakost a charakteristickou slanou chuť.

Jehněčí maso „Vadehavslam“ je již po celou řadu let produktem, který je proslulý po celém Dánsku.

Turistické brožurky o wattovém moři a o národním parku Vadehavet uvádějí produkci masa „Vadehavslam“ jako důležitou charakteristiku této oblasti.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

http://www.foedevarestyrelsen.dk/SiteCollectionDocuments/25_PDF_word_filer%20til%20download/06kontor/Maerkning/Oprindelsesmaerkning_af_foedevarer/Varespecifikation%20for%20Vadehavslam.pdf

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.