30.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 129/19

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 129/11

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„FASOLA WRZAWSKA“

č. ES: PL-PDO-0005-0645-24.09.2007

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název:

„Fasola wrzawska“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Polsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.6. –

Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Pod názvem „fasola wrzawska“ se mohou prodávat pouze sušená semena fazolu mnohokvětého (Phaseolus multiflorus) pnoucího.

Fyzické znaky:

 

v závislosti na druhu půdy a meteorologických podmínkách během vegetačního období váží tisíc semen 2 100 až 2 900 g,

 

semena fazolu jsou po stranách zploštělá, ledvinovitého tvaru, čistá, celistvá, zralá, dobře tvarovaná, jejich vlhkost není vyšší než 18 %, nejsou svraštělá, jsou bez otvorů způsobených hmyzem, nevykazují žádné známky kažení nebo růstu vlivem teploty. Semena se vyznačují lesklou slupkou jednotného bílého zbarvení.

Minimální požadavky na semena před jejich balením:

—

polámaná zrna (polovina celého zrna) – nejvýše 0,1 %,

—

svraštělá zrna – nejvýše 0,3 %,

—

cizí hmota – nejvýše 0,05 % (maximální množství zeminy nejvýše 0,02 %),

—

shnilá či plesnivá zrna – nejvýše 0,2 %,

—

obsah zrn fazolu nejednotného zbarvení nesmí být vyšší než 0,6 %, celkově však množství zrn fazolu, jež nesplňují uvedené požadavky, nesmí činit co do hmotnosti více než 1,25 %.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Všechny fáze produkce fazolu „fasola wrzawska“ musejí probíhat v zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4. Používají se pouze semena fazolu mnohokvětého (Phaseolus multiflorus) pnoucího, která pocházejí z oblasti, ve které se „fasola wrzawska“ pěstuje.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

„Fasola wrzawska“ se pěstuje v Podkarpatském vojvodství v těchto lokalitách:

—

Wrzawy, Gorzyce, Motycze Poduchowne, Trześń, Zalesie Gorzyckie v obci Gorzyce v okrese Tarnobrzeg,

—

Skowierzyn, Zaleszany, Majdan Zbydniowski, Motycze Szlacheckie v obci Zaleszany,

—

Dąbrówka Pniowska, Pniów, Nowiny, Witkowice, Chwałowice, Antoniów, Orzechów v obci Radomyśl nad Sanem.

Obce Zaleszany a Radomyśl nad Sanem se nachází v okrese Stalowa Wola.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

5.1.1   Přírodní faktory

Oblast, ve které se fazol pěstuje, se nachází v rovině v okolí města Tarnobrzeg (Równina Tarnobrzeska) a v údolí řeky Dolny San. Na severozápadě oblast ohraničuje řeka Visla. Oblast protíná řeka San, která se vlévá do Visly nedaleko obce Wrzawy. Toto území tvoří severní část Sandoměřské kotliny.

Pro nížinné podnebí Sandoměřské kotliny je typické dlouhé horké léto, teplá zima a poměrně malé množství srážek. Průměrně tu ročně spadne asi 600 mm srážek (v letech 1985–1996 se množství srážek pohybovalo od 523 do 628 mm), z toho více než 230 mm srážek spadne ve vegetačním období.

Zdejší průměrná roční teplota je 7,7–8,0 °C. V létě dosahuje průměrná teplota v nejteplejším měsíci (červenec) přes den + 18 °C. Nejchladnějším měsícem v roce je leden (průměrná teplota – 4 °C).

Dny jsou nejčastěji velmi teplé a zároveň slunečné či s malou oblačností a bez srážek. Poměrně časté jsou dny s mírně teplým, slunečným počasím. Pro tuto oblast je typické dlouhé období bez ranních mrazíků.

Rozvětvení řeky Visly a Sanu významně ovlivňuje okolní lokality – vzniká zde typický zvláštní druh mikroklimatu. Od něj se odvíjí vegetační období (průměrná teplota 5 °C), které trvá téměř 220 dní a je o 25 dní delší než vegetační období v přilehlých oblastech. Sandoměřská kotlina je obklopená pahorkatinami Wyżyna Małopolska, Roztocze a Pogórze Karpackie. Tento reliéf krajiny zabraňuje v celé dotčené oblasti výskytu silného větru.

Oblast uvedená v bodě 4 je v porovnání s okolními oblastmi položená níže, proto je chráněna před negativním vlivem silného větru. Půdy ve zmíněné oblasti tvoří především naplaveniny, které vznikly vrstvením říčních sedimentů, když se zde v minulosti často z břehů vylily řeky Visla a San a také menší řeky, jako jsou Łęg, Trześniówka nebo Osa. Jde o jeden z nejúrodnějších druhů půdy, který se nachází zejména v údolí řek – tzv. naplaveniny Visly (mady nadwiślańskie), které patří do třídy velmi dobrých a dobrých půd pšeničných a řepných, dobrých půd pšeničných a velmi dobrých a dobrých půd žitných.

Pro uvedenou oblast jsou také typické časté mlhy na jaře a na podzim, které účinně zabraňují výrazným teplotním rozdílům mezi dnem a nocí. Díky blízkosti dvou velkých řek Visly a Sanu je zde vždy dostatek povrchových vod.

5.1.2   Lidské faktory

Zdejší zemědělci po mnoho let zdokonalovali postup pěstování fazolu. Zároveň se snažili zachovat takový postup, který nenarušuje přirozenou rovnováhu životního prostředí. Dovednosti místních obyvatel spočívají zejména v zásadách a metodách produkce fazolu, výběru a přípravě opěr (tj. tyčí), výběru vhodné doby výsevu, způsobu připevnění fazolu k tyčím (jeho vedením po tyčích), výběru doby zastřižení fazolu či správném posouzení, zda jsou lusky zralé na vylušťování. Dovednosti místních producentů dokládá také počet úkonů, které je třeba během produkce fazolu „fasola wrzawska“ vykonat ručně. Ručně je nutné: připravit tyče, zasít fazol, okopávat jej (plít plevel a kypřit půdu), vést fazol po tyčích, sklízet a přebírat jej (třídit).

Každá fáze produkce fazolu „fasola wrzawska“ vychází z tradičních dovedností obyvatel této oblasti a většina prací je vykonávána ručně. Dovednosti místních producentů proto mají velký význam. Dříve než se fazol začne pěstovat, je třeba určit a připravit tyče (kůly), které později slouží k vedení rostlin po tyči.

Tyče je třeba rozmístit na poli ve správných vzdálenostech, aby mohl fazol správně růst a vyvíjet se.

„Fasola wrzawska“ může být po tyči vedena různými způsoby, např. po vztyčených tyčích, po provázcích zavěšených na drátech natažených mezi kůly, po tyčích opřených o natažený drát. „Fasola wrzawska“ se suší na čerstvém vzduchu a trhá se postupně, podle toho, jak dozrávají další lusky. Po usušení fazolu následuje výmlat a ruční třídění. Fazole má být skladována v čistých, suchých, větraných prostorách bez škůdců a cizích zápachů. Fazol není možné uchovávat v pytlích bez přístupu vzduchu.

5.2   Specifičnost produktu:

„Fasola wrzawska“ se vyznačuje těmito znaky:

—

velikost semen – semena fazolu „fasola wrzawska“ jsou v porovnání s jinými semeny druhu fazolu mnohokvětého (Phaseolus multiflorus) velká. Tisíc semen váží 2 100 až 2 900 g v závislosti na druhu půdy a meteorologických podmínkách během vegetačního období, ve srovnání s jinými odrůdami fazolu mnohokvětého jsou semena fazolu „fasola wrzawska“ o 40 až 90 % větší,

—

schopnost absorpce vody – tato schopnost je o 20 % větší než u fazolu, který nepochází ze zeměpisné oblasti popsané v bodě 4,

—

tenká slupka lusku – objem a hmotnost slupek fazolu „fasola wrzawska“ je asi o 20 % nižší než v případě slupek fazolu stejné odrůdy z jiné zeměpisné oblasti,

—

sladká chuť – potvrzeno na základě laboratorního senzorického testu,

—

specifická vůně – přírodní, charakteristická, bez zápachu plísní, zatuchlosti a jiných cizích zápachů,

—

struktura a konzistence – jemná, „rozplývá se v ústech“, bez „moučné“ pachuti,

—

krátká doba vaření – ta je asi o 10 minut kratší než u fazolu mnohokvětého, který nepochází ze zeměpisné oblasti popsané v bodě 4.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

„Fasola wrzawska“ je produktem, který vznikl výhradně díky specifické kombinaci přírodních faktorů (tj. podnebí a půdy) a dovedností místních producentů. Pouze takové spojení zaručuje neopakovatelnou kvalitu tohoto produktu.

Území, na kterém se fazol „fasola wrzawska“ pěstuje, se vyznačuje vysokou kvalitou půdy s naplaveninami, regulovaným vodním režimem a mikroklimatem, který souvisí s blízkostí dvou velkých řek Visly a Sanu. Zmíněný ráz zeměpisné oblasti umožňuje spolu s lidskými dovednostmi (dodržení vhodných zásad připevnění fazolu k tyčím, dodržení vzdálenosti mezi řádky a vzdálenosti tyčí v jednom řádku) správný růst rostlin, což zajišťuje bohatou úrodu semen fazolu „fasola wrzawska“. Tato semena jsou výrazně vyšší než semena stejného druhu fazolu, který nepochází ze zeměpisné oblasti popsané v bodě 4. Oblast je teplejší než okolní oblasti a je pro ni typické dlouhé období bez ranních mrazíků – díky tomu je zde vegetační období delší. Nížinný ráz této krajiny obklopené pahorkatinami zabraňuje vzniku silných větrů, což je důležitý aspekt vzhledem k citlivosti rostlin fazolu na vítr. Díky těmto faktorům a lidským dovednostem spočívajícím v postupném trhání semen v závislosti na stupni jejich zralosti a sušením na čerstvém vzduchu lze získat produkt, jehož semena mají tenkou slupku, správnou strukturu a konzistenci.

Kombinace příslušných faktorů zeměpisné oblasti a lidských dovedností má také vliv na typické vlastnosti fazolu „fasola wrzawska“, které jsou ceněny z kulinářských důvodů. Delší vegetační období a převážně slunečné dny přispívají k syntéze většího množství sacharidů. Tato okolnost spolu s lidskými dovednostmi spočívajícími zejména ve správném výběru doby sklizně v závislosti na stupni zralosti semen umožňuje získat optimální obsah sacharidů. Proto má „fasola wrzawska“ typickou sladkou chuť. Semena fazolu se suší a skladují ve vhodných podmínkách, na správně zvoleném místě – výsledkem je specifická vůně fazolu „fasola wrzawska“. Výmlat a třídění semen probíhá ručně, čímž je zaručeno dodržení přísných požadavků na kvalitu semen fazolu.

Přirozený způsob sušení, který se uměle neurychluje, zajišťuje nízkou vlhkost semen a umožňuje rovnoměrné zmenšení vzdálenosti mezi buněčnými stěnami, aniž by došlo k jejich narušení. Zmíněné postupy zaručují, že „fasola wrzawska“ má v porovnání se semeny fazolu mnohokvětého, které nepocházejí ze zeměpisné oblasti popsané v bodě 4, vysokou schopnost absorpce vody, jemnou strukturu a konzistenci a kratší dobu vaření.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.minrol.gov.pl/DesktopDefault.aspx?TabOrgId=1620&LangId

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.