Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 116/08

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„MIÓD Z SEJNEŃSZCZYZNY/ŁOŹDZIEJSZCZYZNY“/„SEINŲ/LAZDIJŲ KRAŠTO MEDUS“

č. ES: PL-PDO-0005-0684-26.02.2008

č. ES: LT-PDO-0005-0850-26.02.2008

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název:

„Miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Polsko a Litva

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Pod názvem „miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ lze prodávat výhradně včelí květový nektarový med. V okamžiku prodeje může mít med tekutou či krystalizovanou podobu. Med může mít hustou a poloprůhlednou, tekutou nebo krystalizovanou konzistenci. Získává se z několika desítek různých druhů medonosných rostlin typických pro danou oblast. Patří mezi ně mj.: vrba a javor, pampeliška lékařská, ostružina, krušiny, jetel plazivý a luční, štírovník a komonice a jiné rostliny z čeledi motýlokvětých (Papilionaceae), hadinec, plicník, lípa, plevele z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), chrpa modrá, vrbovka, trnovník akát, liliochvostec, slivoň a rostliny z čeledi miříkovitých, hvozdíkovitých a pyskatých.

Pyly pěstovaných monokulturních plodin se mohou v medu vyskytovat pouze ve stopovém množství (jež celkově nepřesahuje 5 %) a jejich přítomnost nesmí v žádném případě vést ke změně charakteristické chutě, vůně a barvy medu. Med má velmi typickou tmavě žlutou až tmavě zlatou barvu. K význačným vlastnostem medu patří mírné zakalení. Je povolena trochu tmavší barva medu způsobená medovicí, jež se občas v období vylučování nektaru u některých rostlin objevuje. Maximální množství medovice, měřeno elektrickou vodivostí, činí 0,5 mS/cm.

Fyzikálně-chemická charakteristika:

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

Jak v průběhu včelařské sezony, tak v období přezimování se potrava včel sestává hlavně z přírodního medu a pylu, které včely uloží v úlu a které jsou tam ponechány v množství dostačujícím pro řádné přezimování až do přísunu čerstvého nektaru a pylu na jaře. Za nepříznivého počasí na konci léta však včely mohou nashromážděnou potravu částečně spotřebovat. V takovém případě je nutné doplnit v srpnu a září zásoby. Používá se k tomu sirup vyrobený z potravinářského cukru (sacharózy) a vody v poměru 1,5:1 až 2:1 podle období a teploty vzduchu. Dokrmování probíhá večer, aby nedocházelo k plenění včelínu, a v několika dávkách, aby včely potravu náležitě zpracovaly. Pokud je nutné dokrmovat včely na začátku jara z důvodu dlouhé zimy, nepříznivého počasí nebo nedostatečného vylučování nektaru rostlin, nejdříve se podávají zásoby medu a plástového pylu uchovávané v dílně včelaře, který je postupně odvíčkovává. Pokud se jich nedostává, podává se jednak cukrový sirup, ovšem řidší než na podzim (poměr 1:2 až 1:1), jelikož včely na jaře potřebují více vody, jednak pomletý květový pyl, jež dodá včelám bílkoviny. K dokrmování se používá cukrový sirup vyrobený z řepného cukru a vody nebo sirup z invertovaného cukru. K podávání sirupu se používají stropní nebo rámková krmítka. V období snůšky medu „miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ je dokrmování včel nepřípustné.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

V označené zeměpisné oblasti musí probíhat všechny fáze výroby – od umísťování včelínů po konečné balení medu. „Miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų /Lazdijų krašto medus“ se s ohledem na velmi krátké vegetační období rostlin získává výlučně po dobu tří měsíců od poloviny května do poloviny srpna. Med se s využitím odstředivé síly vytáčí za studena v medometu. Přecezený med se plní do jednotkových balení s obsahem nejvýše 1 400 g. Med musí být uchováván v temnu při teplotě od 4 do 18 °C v suchých a dobře větraných místnostech. Filtrování pylu, stejně jako pastování, pasterizace a umělý ohřev medu jsou nepřípustné. V žádné fázi výroby nesmí teplota medu překročit 42 °C. V období produkce medu je zakázáno používat léčiva pro včely i chemické výrobky a jiné odpuzovače včel, a to jak v pevné, tak i tekuté či plynné formě.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Med plní do maloobchodních balení (nepřesahujících 1 400 g) sami včelaři. Předcházejí tak rizikům spjatým s případnými změnami fyzikálně-chemických a organoleptických vlastností medu, jež by – pokud by med nebyl řádně zabalen – mohly při převážení na dlouhé vzdálenosti nastat.

U případného převozu mimo označenou oblast v jiných než maloobchodních baleních existuje rovněž riziko, že „miód z Sejneńszczyny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ bude smíchán s jinými medy nebo že pod chráněným označením bude prodáván med, jenž nepochází ze zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4.

Cílem tohoto omezení je vyloučit faktor ohrožující kvalitu medu „miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ a zachovat věrohodnost systému kontroly na vysoké úrovni.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Všichni včelaři a subjekty, jež med vykupují a dále s ním pod chráněným označením na území Polska a Litvy nakládají, musí používat jeden druh etiket. Údaje na etiketě jsou v příslušném úředním jazyce. Název produktu může být také uveden v jazyce příslušné země.

Na každé etiketě se musí nacházet název „miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ a další informace, jako jsou objem nádoby, adresa výrobce, veterinární registrační číslo, datum plnění a doba trvanlivosti. Na etiketě bude umístěn také unijní symbol chráněného označení původu nebo symbol Unie spolu s nápisem „chráněné označení původu“.

Na území Polska bude etikety distribuovat sdružení Terenowe Koło Pszczelarzy v Sejnech a na území Litvy sdružení Regionalny Związek Pszczelarzy v Łoździejích. Dotyčné sdružení postupuje příslušnému kontrolnímu orgánu podrobná pravidla distribuce etiket. Tato pravidla nesmějí žádným způsobem diskriminovat výrobce, kteří nejsou členy sdružení a kteří vyrábějí „miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ v souladu se specifikací.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

„Miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ se získává v této oblasti:

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Oblast produkce medu „miód z Sejneńszczyny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ se nachází v povodí Němenu v polsko-litevském pohraničí, na území mezoregionu jezerní oblasti Pojezierze Wschodniosuwalskie. Oblast, patřící kdysi pod jedno území obývané kmenem Jatwingů, se nyní nachází v regionu, jež se nazývá Ziemia Sejneńska (Sejneńszczyzna) a Łoździejszczyzna. Med vyrobený na polské straně se označuje jako „miód z Sejneńszczyny“, zatímco med vyrobený na litevské straně nese označení „Lazdijų krašto medus“. Oblast však představuje stejnorodé území, na němž se získává týž produkt týmiž postupy. „Miód z Sejneńszczyny“ i „Lazdijų krašto medus“ představují stejný med.

Jak Ziemia Sejneńska, tak Ziemia Łoździejska leží na území jezerní oblasti Pojezierze Wschodniosuwalskie v zeměpisné jezerní oblasti Pojezierze Litewskie. Tuto oblast spojuje zejména zeměpisná poloha, podnebí, stejná flóra a fauna i ráz povrchu, a kromě toho také společná historie. Region rozdělila státní hranice v roce 1919 (po konečném zformování území Polska a Litvy po 1. světové válce). Hranice však neoslabila mezilidské kulturní vazby, jež mají po vstupu Polska a Litvy do schengenského prostoru v roce 2007 příležitost k novému rozkvětu.

Povrchový ráz této oblasti je výsledkem mnoha fází zalednění. Charakteristickými prvky oblasti jsou jezera, hluboké ledovcové rýhy vzniklé pod ledem (dnes jsou na jejich místě jezera či řeky) a ledovcová oka – menší bezodtoké prohlubně, někdy naplněné vodou, jež vznikly zejména v důsledku roztání bloků mrtvého ledu. Na území okresu Łoździeje se nachází cca 150 jezer. V oblasti Ziemia Sejneńskia jich je několik desítek, z nichž to největší – jezero Gaładuś – z části leží i na litevské straně.

Popisovaná oblast se vyznačuje drsným podnebím s výrazně kontinentálními rysy. Teploty v zimě jsou nižší než celostátní průměr a v létě zase vyšší. Průměrná roční teplota zde činí 6,1 °C a úhrn srážek se pohybuje v průměru mezi 550 a 600 mm ročně. Vegetační období rostlin začíná o jeden až dva týdny později než v okolních oblastech a trvá velmi krátce – méně než 150 dní.

Flóra v popisované oblasti je výsledkem působení podnebí, geologického podloží, vodních poměrů a antropogenních změn a je dobře uzpůsobená panujícím poměrům. Ráz povrchu, teplota vzduchu v zimě i létě, mírné srážky, velmi krátké vegetační období a čistota životního prostředí mají na místní flóru zásadní vliv. V oblasti získávání medu „miód z Sejneńszczyny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ se vyskytují reliktní, boreální a arktické druhy rostlin, např.: vrba laponská (Salix lapponum), bříza nízká (Betula humilis), ostružiník moruška (Rubus chamaemorus), rojovník bahenní (Ledum palustre), druh zblochanu Glyceria lithuanica, suchopýrek alpský (Baeothryon alpinum). Stanoviště rostlin v popisované oblasti tvoří ekotypy polně-luční, lesní a bahenně-rašeliništní (v značné míře zachovaný v původním stavu). Ve všech uvedených přirozených i antropogenních stanovištích se vyskytuje mnoho druhů motýlokvětých rostlin, např. jetele (Trifolium), komonice (Melilothus), vikve (Vicia), tolice (Medicago), hrachoru (Lathyrus) či štírovníku (Lotus), jejichž nektar obsahuje řadu alkaloidů, glykosidů a silic.

Při výrobě medu „miód z Sejneńszczyny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ má zásadní význam lidský faktor. Dovednosti včelařů se týkají zejména pravidel umísťování včelínu, chovu včel i tradičního způsobu včelaření, jenž spočívá mj. v používání dřevěných úlů, dodržování přísných pravidel ohledně dokrmování včel v zimním období, nefiltrování pylu, v absenci pastování, pasterizace či umělého ohřevu medu, dále ve vytáčení medu za studena a dodržování přísných pravidel plnění a uchovávání medu. Dovednosti včelařů se utvářely v průběhu mnoha let a předávaly se z generace na generaci. Dlouhou tradici včelařství v této oblasti potvrzují i četné písemnosti nebo právní předpisy. Brtnické právo bylo oficiálně zapsáno do Litevského statutu v roce 1529. Ve 14. a 15. století udělovala v této oblasti litevská knížata práva k využití lesního bohatství, mj. práva k užívání brtí (lesních úlů). V roce 1873 vzniklo v Sejnech, jako první v Polském království, sdružení včelařů Koło Pszczelarzy. V popisované oblasti se rovněž dochovaly četné soupisy úlů z 30. let 19. století a z roku 1948.

5.2   Specifičnost produktu:

Charakteristickými rysy medu „miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“, jež svědčí o jeho výjimečnosti, jsou:

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

„Miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ představuje výjimečný produkt úzce spjatý s oblastí svého původu. Rozmanitosti nektarodárných rostlin (se značným zastoupením motýlokvětých rostlin), jež je příznačná pro oblast vymezenou v bodě 4, vděčí med za své charakteristicky výrazné aroma a nahořklou příchuť. Specifičnost zeměpisné oblasti se rovněž odráží i v tom, že maximální podíl pylu monokulturních rostlin v tomto medu činí pouhých 5 %.

Velký význam pro jakost medu „miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“ mají specifické dovednosti místních včelařů, kteří je museli přizpůsobit těžkým klimatickým podmínkám (med lze v této oblasti s ohledem na velmi krátké vegetační období získávat pouze po dobu tří měsíců od poloviny května do poloviny srpna). Díky včelařskému umění a výjimečnosti oblasti se získávaný med vyznačuje vlastnostmi, jako jsou nízký obsah vody, vysoká hustota, nízký obsah 5-hydroxymethylfurfuralu či stabilní pH.

Dalším význačným rysem medu „miód z Sejneńszczyzny/Łoździejszczyzny“/„Seinų/Lazdijų krašto medus“, jenž svědčí o jeho jakosti, je vysoký obsah prolinu díky přírodnímu původu, environmentálním faktorům a někdy i obsažené medovici.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.minrol.gov.pl/DesktopDefault.aspx?TabOrgId=1620&LangId=0

http://www.zum.lt/documents/Kokybe-medus.doc

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.