Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 70/06

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„KOČEVSKI GOZDNI MED“

č. ES: SI-PDO-0005-0425-29.10.2004

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

2.   Skupina:

3.   Druh produktu:

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název:

„Kočevski gozdni med“

4.2   Popis:

„Kočevski gozdni med“ se vyskytuje v těchto podobách:

a)   Lesní med

Tento druh medu je smíšeného medovicového původu s vysokým obsahem minerálních látek. Je světle až tmavě hnědé barvy s červeným či zeleným odstínem, může být mírně matný nebo čirý a má vůni pryskyřice, ořechů a sirupu ze smrkových šišek. Elektrolytická vodivost je nižší než 0,85 mS/cm.

b)   Smrkový med

Tento druh medu má v tekutém stavu načervenalou barvu a je poměrně hustý. Vykazuje chuť pryskyřice, sirupu ze smrkových šišek, bylinných bonbónů, bylinného čaje, pražené kávy, sušeného ovoce, fíků a kávových bonbonů; je vláčný a lepí se na jazyk a patro. Elektrolytická vodivost je alespoň 0,95 mS/cm.

c)   Jedlový med

Tento druh medu je tmavé šedo-hnědé barvy se zeleným odstínem. Vykazuje chuť karamelu, praženého cukru, pryskyřice, čerstvého dřeva jehličnanů, sirupu ze smrkových šišek, kouře, černého čaje s mlékem a bylinných bonbónů. Elektrolytická vodivost je alespoň 0,95 mS/cm.

d)   Lipový med

Tento druh medu je světlé až středně žluté či jantarové barvy. Vyznačuje se velmi silnou vůní mentolu, lipového čaje a lipového květu. Elektrolytická vodivost je alespoň 0,8 mS/cm.

„Kočevski gozdni med“ musí rovněž splňovat následující ukazatele:

4.3   Zeměpisná oblast:

Na severozápadě prochází hranice podél okraje obce Loški potok a úpatí hory Racna hora. Poté pokračuje na sever okolo lokalit Lužarje, Krvava peč, Rob a za Raščickým údolím se stáčí směrem k lokalitě Ponikve a dále na jihozápad podél úpatí kopce Mala gora. Poté se stáčí na východ k řece Krka, podél úpatí kopců Rog a Poljanska gora k řece Kolpa. Větší obce na východní hranici oblasti jsou Dvor, Soteska a Črmošnjice. Na jihozápadě a jihu prochází hranice souběžně se státní hranicí mezi Slovinskem a Chorvatskem podél řek Čabranka a Kolpa. Větší obce podél této hranice jsou Čabar, Osilnica, Brod na Kolpi a Stari trg ob Kolpi.

Všechny tyto osady leží ve vymezené zeměpisné oblasti.

4.4   Důkaz původu:

Úly na výrobu produktu „Kočevski gozdni med“ se musí nacházet ve vymezené zeměpisné oblasti.

Kontrolu původu produktu „Kočevski gozdni med“ provádějí v několika etapách včelaři, sdružení Združenje Kočevski med, inspektoři a v konečné fázi rovněž nezávislý certifikační orgán.

Včelaři musí vést různé záznamy, jako například denní záznamy o včelí pastvě (umístění, počet úlů, doba pastvy, množství získaného medu, série atd.), evidenci opatření zaměřených na ochranu zdraví včel a záznamy o analýze medu. Združenje Kočevski med vede rejstřík včelařů, kteří vyrábějí produkt „Kočevski gozdni med“, (umístění včelínů, počet úlů, výnos medu na úl) a rejstřík vydaných očíslovaných nálepek s označením „Kočevski gozdni med“, rejstřík subjektů provádějících stáčení produktu „Kočevski gozdni med“ a rejstřík inspektorů. Inspektor (speciálně vyškolená osoba, jíž byla udělena licence) musí u včelaře, který hodlá stočit produkt „Kočevski gozdni med“ do láhví, provést inspekci, jejímž cílem je zajistit, že chov včel a produkce, skladování a stáčení medu probíhá odpovídajícím způsobem. Pokud med splňuje požadavky, vydá inspektor včelaři požadovaný počet nálepek v závislosti na množství deklarovaného medu. Inspektor musí vést záznamy o přiměřenosti včelařských postupů včelaře a o terénních analýzách medu.

4.5   Metoda produkce:

Úly se musí nacházet v zeměpisné oblasti uvedené v bodě 4.3. Včelaři musí dodržovat zásady správné praxe včelařství. Výroba medu podléhá přísným hygienickým podmínkám, které zajišťují vysokou kvalitu medu.

Plásty určené k získání medu nesmí být vystaveny chemickým prostředkům proti chorobám a škůdcům včel. V období pastvy nejsou včelí společenství krmena. K odhánění včel se používá metení, foukání a v minimální míře vykuřování; používání chemických repelentů je zakázáno. Se stáčením medu se začíná, když je med zralý a obsah vody nepřesahuje 18,6 %. Med se nikdy nestáčí z plástů, ve kterých je stále líheň. Taktéž se med nikdy nestáčí přímo z medometu do skla.

Sušení medu není povoleno. Med se vždy filtruje, je však třeba použít síto, které nefiltruje částice o velikosti méně než 0,2 mm. Krystalizovaný med lze zkapalnit zahříváním, avšak pouze na teplotu maximálně 40 °C ve styčném bodu mezi zahřívacím tělesem a medem. Zkapalnění medu prostřednictvím mikrovlnného ohřevu není povoleno.

„Kočevski gozdni med“ se plní v uvedené zeměpisné oblasti, jelikož to je jediný způsob, jak zajistit a udržet vysokou kvalitu medu a zároveň zabránit jakýmkoliv fyzikálně-chemickým změnám a změnám organoleptických vlastností medu. Před plněním medu do lahví a opatřováním lahví názvem „Kočevski gozdni med“ je třeba prověřit a zhodnotit každou šarži medu. Tuto kontrolu provádějí inspektoři (viz bod 4.4), avšak kontrolní subjekt uvedený v bodu 4.7 provádí zároveň rovněž dodatečné kontroly. Produkt „Kočevski gozdni med“ se uvádí na trh v různých maloobchodních baleních. Ihned po naplnění se nádoba uzavře víkem a pečetní nálepkou takovým způsobem, aby sklenici nebylo možné otevřít bez porušení nálepky. Díky přísné kontrole ve všech fázích výroby a díky sledovatelnosti se snižuje riziko smíchání medu s ostatními medy i riziko, že se označení „Kočevski gozdni med“ použije i pro jiné druhy medu.

4.6   Souvislost:

Zalesněná krajina v okolí obce Kočevje se vyznačuje výjimečně zachovalou přírodou, a patří tak mezi nejzachovalejší oblasti Evropy. Zeměpisná oblast, v níž se produkt „Kočevski gozdni med“ vyrábí, spadá téměř celá do oblasti Kočevsko – Kolpa, chráněné oblasti v rámci sítě Natura 2000. Tyto chráněné oblasti patří k nejdůležitějším projektům realizovaným v rámci směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích. Oblast Kočevsko – Kolpa je jednou z nejrozsáhlejších oblastí se souvislým lesním porostem ve Slovinsku. Zde se dinárská oblast vyznačuje výskytem porostů ilyrského buku, které patří mezi chráněné typy přírodních stanovišť v Evropě.

Plocha, na níž se nachází včelí pastva, je výrazně zalesněná, střední části území měří 800 km2 a z 95 % je porostlá lesními stromy. Tato oblast se může pochlubit velmi různorodou flórou, ke které přispívá i vegetace v okrajových lesních porostech, na loukách a v bažinách. Jednotlivé oblasti se navzájem liší výskytem seskupení medonosných rostlin, rozmanitostí jednotlivých stanovišť, klimatickými podmínkami a nadmořskou výškou. Včelaři vědí, jak využívat výhod bohaté květeny a různých vegetačních období rostlin. Jedle produkuje nektar v červnu a často v červenci a srpnu, smrk občas na konci května, většinou však v červnu a u lípy se medovina vyskytuje v červnu v době květu, přičemž svého vrcholu dosáhne asi dva týdny po odkvetení. Pro optimální využití pastevních podmínek dopravují včelaři své včely na různé pastviny v zeměpisné oblasti. Při tom pečlivě sledují zprávy o předpovědi tvorby nektaru. Výsledkem takového druhu včelaření jsou pak různé výše uvedené druhy produktu „Kočevski gozdni med“.

Prastarou tradici včelařství v zeměpisné oblasti dokazuje i volba sv. Ambrože jako patrona včel. Ví se o něm, že žil ve druhém století našeho letopočtu a byl biskupem a církevním učitelem. Včelaři ho i dnes uctívají a prosí o zdraví včel a dobrou úrodu medu. Na oltáři ve farním kostele v obci Stari Trg ob Kolpi je velká socha sv. Ambrože, jemuž kolem nohou leží úl.

V kapli v obci Laza ob Kolpi byly před několika lety objeveny fresky z roku 1557, na nichž je sv. Ambrož zobrazen ve společnosti tří svatých. Obě výtvarná díla tudíž dosvědčují, že se včelařství v širším okolí obce Kočevje vyskytovalo již odedávna.

O růst včelařství na Kočevsku se zasloužila řada vzdělaných vlastenců, kteří byli schopni psát o své práci se včelami. Mezi ně patří farář, soudce a starosta Jurij Jonke, narozený v roce 1777 v osadě Svetli Potok poblíž obce Kočevje. Byl rovněž vynikajícím včelařem, který přispěl k propagaci domácího včelařství. O něm psal v německém včelařském časopisu Bienenzeitung. Rovněž psal pro Ljubljanske Novice a Ilirischer Blatt. V roce 1836 napsal včelařskou příručku nazvanou Anleitung zur praktischen Behandlung der Bienenzucht.

Dalším velkým včelařem byl také spisovatel Fran Levstik, narozený v Retje poblíž obce Velike Lašče. Je autorem knihy Bučelstvo (Včelařství), která vyšla v roce 1853.

Včelařství se výrazně rozšířilo až po první světové válce (1914–1918), když se začaly zakládat včelařské spolky.

Jednou z předních postav byl i pokrokový včelař Josip Kajfež (1881–1944) z obce Nova Sela ob Kolpi, který měl v roce 1918 sto včelstev. Byl nejen dobrým včelařem a zakladatelem organizovaného včelařství v Kostelském údolí, ale byl i známým chovatelem včelích královen (matek). Rovněž psal pro časopis Slovenski čebelar (Slovinský včelař) a jiné podobné publikace.

4.7   Kontrolní subjekt:

4.8   Označování:

Med, který splňuje podmínky uvedené ve specifikaci, se označí názvem „Kočevski gozdni med“, údajem „zaščitena označba porekla“ (chráněné označení původu) a odpovídajícím logem Společenství a národním symbolem kvality.

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.