11.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 6/5

Sdělení Komise – Dočasný rámec Unie pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize

(Text s významem pro EHP)

2011/C 6/05

1.   Finanční a hospodářská krize, její dopad na reálnou ekonomiku a potřeba dočasných opatření

1.1   Finanční a hospodářská krize a její dopad na reálnou ekonomiku

Komise přijala od začátku celosvětové finanční a hospodářské krize na podzim roku 2008 řadu sdělení s podrobnými pokyny, které se týkají slučitelnosti podpory členských států určené bankám a nefinančním společnostem s požadavky vyplývajícími z čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Dne 19. ledna 2009 bylo především schváleno sdělení Komise – Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (1) (dočasný rámec).

Důsledkem finanční a hospodářské krize byl závažný útlum reálné ekonomiky, který ovlivnil domácnosti, podniky i pracovní místa. Očekávání růstu značně opadla a obchod i investice se rychle přiměřeně snížily. Banky musely na jedné straně vyrovnávat a absorbovat ztráty a na druhé straně přehodnocovat rizika, z čehož vyplývá jejich neochota riskovat. Dokonce i solventní podniky byly vystaveny náhlým problémům při získávání přístupu k finančním prostředkům (2).

Členské státy měly mít na základě dočasného rámce možnost přijmout dodatečná opatření státní podpory, jejichž cílem bylo usnadnit v této výjimečné situaci obchodním společnostem přístup k financování a podpořit je v dalších investicích do budoucnosti. Platnost dočasného rámce skončí ke dni 31. prosince 2010. Komise přijetím jediného rámce, jenž se uplatňoval na všechny členské státy, podpořila koordinovaná opatření, která měla na jednotném trhu zajišťovat transparentnost a rovné podmínky pro podniky a členské státy.

Dočasný rámec byl konsolidován a pozměněn v únoru 2009 (3) a dále změněn v prosinci 2009 (4), aby mohly být zavedeny některé technické úpravy, zejména pokud jde o podporu ve formě záruk. V říjnu 2009 Komise předložila další změnu dočasného rámce, aby umožnila slučitelnou omezenou výši podpory ve výši 15 000 EUR pro zemědělská odvětví (5).

1.2   Používání dočasného rámce a potřeba změnit některá opatření a nahradit je

Členské státy od přijetí dočasného rámce značně využívají možnosti, které jim nabízí. Komise má k dispozici důkazy o tom, že rámec představuje užitečný dodatečný nástroj, jímž se v období krize zajišťuje tok úvěrových prostředků ve prospěch podniků.

V říjnu 2009 Komise vypracovala první hodnocení dočasného rámce s cílem rozhodnout, zda je zapotřebí jej ponechat v platnosti i po dni 31. prosince 2009. Dne 17. března 2010 byl zahájen druhý veřejný dotazník, který se zaměřoval na dopad dočasného rámce a jeho efektivitu při opětovné aktivaci přístupu k financování.

Při rozhodování o postupném ukončování opatření v současné době stanovených dočasným rámcem je zapotřebí vzít do úvahy tyto skutečnosti: na straně jedné vývoj hospodářské situace a schopnost finančních institucí a trhů poskytovat bonitním obchodním společnostem dostatečné finanční prostředky a na straně druhé vhodnost dodatečného rámce jako nástroje k udržení hospodářského oživení v dlouhodobém horizontu a dopady na hospodářskou soutěž mezi podniky a v rámci všech členských států.

Hospodářskému oživení, ke kterému pomalu docházelo od začátku roku 2010, předcházelo poněkud rychlejší tempo, než se dříve v tomto roce očekávalo. Zatímco oživení je stále ještě nejisté a v rámci Unie nerovnoměrné, některé členské státy vykazují skromné nebo dokonce výraznější míry růstu. Navíc, navzdory některým známkám zranitelnosti došlo ve srovnání se situací před rokem v širším slova smyslu k ozdravení bankovního odvětví. Poskytování úvěrů soukromému sektoru nabraly pozitivní kurs ve srovnání s minulými situacemi. Jak se hospodářská obnova stává silnější a obavy z fiskální udržitelnosti jsou řešeny, podmínky finančního trhu by se měly postupně zlepšovat a poskytovat podporu obnově. Nejistota ohledně vývoje určitých tržních segmentů a zemí však přetrvává (6). Budoucí vývoj financování je tudíž i nadále nejistý a přetrvává riziko, že až se zvýší počet žádostí o úvěry, bankovní systém nemusí být připraven oživení udržet, pokud se banky plně nezaměří na potřebu vlastní restrukturalizace.

Vzhledem k vysoké kolísavosti finančních trhů a nejistotě hospodářského výhledu je prodloužení některých opatření v současné době stanovených dočasným rámcem, která jsou zaměřena na usnadnění přístupu obchodních společností k finančním prostředkům, do 31. prosince 2011 odůvodněno tržními podmínkami. To je také případ dočasné podpory na výrobu ekologicky šetrných produktů, protože podniky se vzhledem k finanční a hospodářské krizi neustále setkávají s obtížemi při získávání přístupu k finančním prostředkům na výrobu ekologicky šetrnějších produktů.

Skutečnost, že je opatření podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU i nadále k dispozici vzhledem k výjimečným podmínkám na trhu, by však neměla narušit proces postupného ukončování dočasných a mimořádných podpůrných opatření. Pokud jde o bankovní sektor, Rada pro hospodářské a finanční záležitosti na svém zasedání dne 2. prosince 2009 dospěla k závěru, že je zapotřebí navrhnout strategii pro postupné ukončování podpůrných opatření, která by byla transparentní a řádně koordinovaná mezi členskými státy, aby nedocházelo k nežádoucím přesahům. Komise následně již v roce 2010 provedla první krok v rámci procesu postupného ukončování těchto opatření v oblasti bankovnictví (7).

Pokud jde o opatření dočasného rámce, podobný krok zatím učiněn nebyl. Komise se proto domnívá, že částečné prodloužení některých opatření v současné době stanovených dočasným rámcem spolu se zavedením přísnějších podmínek, jež se uplatní na tato prodloužená opatření, představuje ústřední prvek postupného návratu k uplatňování běžných pravidel státní podpory a zároveň omezuje dopad těchto opatření na hospodářskou soutěž. Jedná se zejména o to, že se omezí použitelná snížení a pro velké společnosti se zavedou přísnější podmínky než pro malé a střední podniky.

Opatření podpory by se měla navíc zaměřit na investice, které jsou přínosem pro dlouhodobě udržitelnou ekonomiku, a podporovat tedy životaschopné podniky. I v době finanční a hospodářské krize by měla probíhat nezbytná restrukturalizace nezdravých podniků tak, aby z dlouhodobého hlediska stály na pevných základech. To je zapotřebí, aby se neodkládala nezbytná restrukturalizace ekonomiky a neprohlubovala se hospodářská recese a její dlouhodobé dopady. Do budoucna by proto podniky, které se nacházejí v hospodářských obtížích, neměly využívat opatření dočasného rámce.

Poskytování slučitelné omezené výše podpory bylo zavedeno v dočasném rámci jako výjimečné opatření, které členským státům poskytlo dodatečný instrument v době největšího nástupu finanční krize, a to přes to, že nebylo zaměřeno na žádný konkrétní cíl. Je důležité uvést, že toto opatření spadá do působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož překračuje strop 200 000 EUR na podnik, stanovený v nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis  (8) (nařízení de minimis).

Za celou dobu používání dočasného rámce bylo toto opatření použito většinou členských států (23 režimů ve 23 členských státech). Avšak pouze malé procento finančních prostředků přidělených členskými státy a schválených Komisí podle tohoto opatření bylo skutečně vyplaceno (okolo 7 %). Hlavní část pomoci vyplacená podle tohoto opatření je navíc soustředěna v jednom členském státě, a sice v Německu (přes 78 % finančních prostředků přidělených), zatímco členské státy jako Itálie nebo Spojené království utratily 8 % a 1,1 % resp. celkových výdajů na toto opatření (9).

Z toho vyplývá, že pokud toto opatření mohlo být užitečné jako krátkodobý instrument v době, kdy nejistota hospodářského výhledu byla nejvyšší, zavdalo rovněž příčinu disparitám na vnitřním trhu. Komise se tudíž domnívá, že v kontextu strategie postupného ukončování bychom se měli vrátit k opatřením státní podpory, která méně narušují hospodářskou soutěž a jsou více zaměřená na růst, zejména by mělo být od příjemců vyžadováno protiplnění, čímž je míněn konkrétní cíl společného zájmu. Z toho důvodu je Komise toho názoru, že slučitelná omezená výše podpory by neměla pokračovat po 31. prosinci 2010. Tím nebudou dotčeny žádosti podané před koncem uvedeného roku na základě režimů schválených Komisí, které je stále ještě třeba po uvedeném datu zpracovat.

Dočasné úpravy Pokynů Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (10) (Pokyny pro rizikový kapitál) daly členským státům a účastníkům na trhu pozitivní signál. Z údajů vyplývá, že finanční a hospodářská krize měla dopad na trhy s rizikovým kapitálem a že se zvýšila horní mezní hodnota nedostatku vlastního kapitálu malých a středních podniků. Komise se proto domnívá, že zvýšenou maximální hranici přípustných finančních tranší ve prospěch malého a středního podniku na období dvanácti měsíců lze uplatňovat i bez souvislosti s finanční a hospodářskou krizí. Komise odpovídajícím způsobem pozmění Pokyny pro rizikový kapitál vycházející z čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

Pokud jde o přístup k nástrojům určeným k financování obchodu, z údajů, které jsou k dispozici, a z informací poskytnutých členskými státy vyplývá, že se tržní podmínky pomalu zlepšují. Obchodní společnosti však mají i nadále v řadě odvětví a v řadě členských států potíže nalézt pojištění poskytované soukromými pojistiteli. V důsledku toho bude i v průběhu roku 2011 odůvodněna existence procedurálních zjednodušení v rámci sdělení o pojištění krátkodobých vývozních úvěrů (11), které zavedl dočasný rámec.

Jelikož některá opatření stanovená dočasným rámcem byla již změněna, nyní je třeba je dále pozměnit, aby zohledňovala stávající hospodářskou situaci. V zájmu jasnosti je vhodné nahradit dosavadní dočasný rámec tímto sdělením.

2.   Použitelnost čl. 107 odst. 3 písm. b)

2.1   Obecné zásady

Podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU může Komise považovat za slučitelnou s vnitřním trhem podporu, „která má napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu“. V této souvislosti Tribunál rozhodl, že porucha musí ovlivňovat hospodářství dotčeného členského státu jako celku a nikoliv pouze jeden z jeho regionů nebo část jeho území. To je navíc v souladu s nutností striktně vykládat ustanovení o výjimkách, jako je čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU (12).

Tento striktní výklad byl soustavně používán Komisí (13) v její rozhodovací praxi.

V této souvislosti má Komise za to, že současná globální krize může vyžadovat kromě naléhavé podpory finančnímu systému výjimečné politické reakce. Vzhledem k tomu, že touto krizí jsou dotčeny všechny členské státy, i když různými způsoby a v různé míře, a s ohledem na stávající míru integrace jak národních evropských ekonomik, tak finančních trhů spolu s jejich stávající zranitelností existuje zvýšené riziko závažných přesahů jednotlivých krizí do obecného systému. Proto by měla být členským státům v řádně odůvodněných případech zachována možnost uchýlit se k používání čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

Vzhledem k závažnosti současné finanční a hospodářské krize a jejímu dopadu na celkové hospodářství členských států má Komise za to, že by mohly být na omezenou dobu odůvodněné určité kategorie státní podpory, aby se odstranily tyto potíže, a že tyto podpory mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU.

Členské státy proto musí prokázat, že opatření státní podpory oznámená Komisi podle tohoto rámce jsou nezbytná, vhodná a přiměřená k tomu, aby napravila vážnou poruchu v hospodářství dotyčného členského státu, a že všechny podmínky jsou splněny.

2.2   Slučitelná omezená výše podpory

Komise bude považovat takovouto státní podporu za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

příjemce předložil úplnou žádost nejpozději 31. prosince 2010 na základě vnitrostátního režimu podpory schváleného Komisí v souladu s dočasným rámcem a nejpozději 31. března 2011 pro podniky činné v prvovýrobě zemědělských produktů (14);

b)

podpora nepřesáhne příspěvek vyplacený v hotovosti ve výši 500 000 EUR na podnik; u všech použitých částek se musí jednat o hrubé částky, to je před srážkou daně nebo jiných poplatků; je-li podpora poskytnuta jinak než formou příspěvku, stanoví se její výše podle hrubého ekvivalentu příspěvku podpory;

c)

podpora je poskytnuta v podobě režimu podpory;

d)

podpora je poskytnuta podnikům, které nebyly ke dni 1. července 2008 v obtížích (15); může být poskytnuta podnikům, které k tomuto datu v obtížích nebyly, ale nyní se v obtížích nacházejí v důsledku světové finanční a hospodářské krize;

e)

režim podpory se nevztahuje na podniky činné v odvětví rybolovu;

f)

podpora není podporou vývozu nebo podporou zvýhodňující domácí výrobky před dováženými;

g)

režim podpory jako takový se použije na podniky činné v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh (16), pokud není podpora podmíněna tím, že se zcela nebo částečně předá prvovýrobcům. V případě, že se podpora poskytne podnikům činným v prvovýrobě zemědělských produktů (17) (buď přímo nebo nepřímo prostřednictvím podniků činných v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh), příspěvek (nebo jeho hrubý ekvivalent) nepřesáhne částku 15 000 EUR na podnik; výše podpory pro podniky činné v prvovýrobě zemědělských produktů není stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh; výše podpory pro podniky činné v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh není stanovena na základě ceny nebo množství produktů, které dotčený podnik získal od prvovýrobců nebo uvedl na trh;

h)

členský stát obdrží od dotyčného podniku písemné nebo elektronické prohlášení o všech ostatních podporách de minimis a o podporách na základě tohoto opatření, které obdržel ve stávajícím fiskálním roce a ověří, že daná podpora nezvýší celkovou částku podpory, kterou dotčený podnik získá v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2011, na částku přesahující mezní hodnotu 500 000 EUR a mezní hodnotu 15 000 EUR v případě podpory poskytnuté pro podniky činné v prvovýrobě zemědělských produktů;

i)

podpora je poskytnuta nejpozději 31. prosince 2011;

j)

vnitrostátní režim podpory, kterým se povoluje přidělení podpory po 31. prosinci 2010 je oznámen členským státem a schválen Komisí podle čl. 108 odst. 3 SFEU.

2.3   Podpora ve formě záruk

Aby se dále podpořil přístup k financování a snížila současná značná neochota bank riskovat, záruky subvencovaných půjček na omezenou dobu mohou představovat vhodné a dobře cílené řešení usnadňující přístup obchodních společností k financování.

Komise bude považovat takovou státní podporu za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

pokud jde o malé a střední podniky, členské státy poskytnou snížení roční prémie, která má být zaplacena za nové záruky, až o 15 % v souladu s mezní hodnotou „safe-harbour“ stanovenou v příloze;

b)

pokud jde o velké společnosti, členské státy mohou vypočítat roční prémii za nové záruky na základě mezní hodnoty „safe-harbour“ stanovené v příloze;

c)

pokud je prvek podpory v režimech záruk vypočítán na základě metodik, které již Komise schválila poté, co byly oznámeny v rámci nařízení přijatého Komisí v oblasti státní podpory (18), členské státy mohou také poskytnout podobné snížení až o 15 % roční prémie, která má být vyplacena na záruky malým a středním podnikům;

d)

maximální výše půjčky nepřekročí úhrnné roční mzdové náklady příjemce (včetně nákladů na sociální zabezpečení, jakož i náklady na zaměstnance, kteří pro společnost pracují, ale jsou na výplatní listině dodavatelů) za rok 2010. V případě společností, které byly založeny dne 1. ledna 2010 nebo později, nesmí maximální částka půjčky překročit odhadované roční mzdové náklady za první dva roky jejich činnosti; v případě investičních půjček se členské státy mohou rozhodnout vypočítat maximální výši půjčky na základě ročního průměru pracovních nákladů v EU 27 (19);

e)

záruky se poskytnou nejpozději do dne 31. prosince 2011;

f)

záruka nepřesáhne 80 % půjčky po dobu trvání půjčky;

g)

v případě malých a středních podniků se záruka může vztahovat jak na půjčky na investice, tak na půjčky na provozní kapitál; v případě velkých společností se záruka může vztahovat jen na půjčky na investice;

h)

v případě malých a středních podniků lze snížení prémie za záruku uplatnit v období nejdéle dvou let následujících po poskytnutí záruky. Pokud trvání podpořené půjčky překročí dva roky, mohou členské státy požádat o dodatečnou lhůtu v maximální délce osmi let pro poskytování prémií „safe-harbour“ vyplývajících z přílohy, a to bez jejich snížení; v případě velkých společností mohou členské státy uplatnit mezní hodnotu „safe-harbour“ stanovenou v příloze, a to maximálně na 10 let;

i)

podniky v obtížích (20) jsou vyloučeny z oblasti působnosti tohoto opatření.

2.4   Podpora ve formě subvencované úrokové sazby

Za současných tržních podmínek mohou mít společnosti problémy, pokud jde o přístup k financím. Komise proto bude uznávat, že veřejné nebo soukromé půjčky jsou poskytovány s úrokovou sazbou, která se přinejmenším rovná sazbě, kterou do druhého dne vyhlašuje centrální banka, a prémii odpovídající rozdílu mezi průměrem roční mezibankovní sazby a průměrem sazby denně vyhlašované centrální bankou v období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008, včetně prémie na úvěrové riziko odpovídající rizikovému profilu příjemce, jak je stanoveno ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (21).

Bude se mít za to, že prvek podpory obsažený v rozdílu mezi úrokovou sazbou a referenční sazbou definovanou ve sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb je na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU dočasně slučitelný se Smlouvou za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

tato metoda se vztahuje na všechny smlouvy uzavřené do 31. prosince 2011 včetně; může se vztahovat na půjčky s libovolnou délkou trvání; snížená úroková sazba se může použít na platby úroků do 31. prosince 2013 (22); po tomto datu se na půjčky uplatní úroková sazba odpovídající alespoň sazbě definované ve sdělení o referenční a diskontní sazbě;

b)

v případě malých a středních podniků se snížené úrokové sazby mohou vztahovat jak na půjčky na investice, tak na půjčky na provozní kapitál; v případě velkých společností jen na půjčky na investice;

c)

podniky v obtížích (23) jsou vyloučeny z oblasti působnosti tohoto opatření.

2.5   Podpora na výrobu ekologicky šetrných výrobků

Z důvodů současné finanční a hospodářské krize mají společnosti také více obtíží, pokud jde o přístup k financím na výrobu ekologicky šetrnějších výrobků. Podpora formou záruky nemusí postačovat k financování nákladných projektů, jejichž cílem je zvýšit ochranu životního prostředí tím, že se již dříve platné normy přizpůsobí normám, které mají platit do budoucna, nebo že se půjde nad rámec těchto norem.

Komise má za to, že tyto ekologické cíle by měly navzdory finanční a hospodářské krizi zůstat prioritou. Výroba ekologicky šetrnějších výrobků, včetně zdrojově a energeticky účinnějších výrobků, je v souladu se strategií Evropa 2020, je v zájmu Unie a je důležité, aby krize tento záměr neohrozila.

Dodatečná opatření formou subvencovaných půjček by proto mohla podpořit výrobu ekologicky šetrných výrobků. Subvencované půjčky však mohou způsobovat závažné narušení hospodářské soutěže, a měly by tedy být omezeny na specifické situace a cílené investice.

Komise má za to, že by členské státy měly mít na omezenou dobu možnost poskytnout podporu formou snížení úrokové sazby.

Komise bude na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU považovat subvenci na úrokovou sazbu pro investiční půjčky za slučitelnou s vnitřním trhem za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

podpora se vztahuje k investiční půjčce na financování projektů spočívajících ve výrobě nových výrobků, které výrazně zlepší ochranu životního prostředí (24);

b)

podpora je nezbytná k zahájení nového projektu; v případě již existujícího projektu může být podpora poskytnuta, pokud se to stane nezbytné k pokračování projektu z důvodů nové hospodářské situace;

c)

podpora je poskytnuta pouze projektům spočívajícím ve výrobě výrobků, které zahrnují včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie pro výrobky, jež zvyšují úroveň ochrany životního prostředí (25) a nejsou ještě platné, nebo jejich překonání;

d)

pokud jde o produkty zahrnující včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie na ochranu životního prostředí nebo jejich překonání, investování začíná nejpozději 31. prosince 2011 s cílem uvést výrobek na trh nejméně dva roky před vstupem dané normy v platnost;

e)

půjčky se mohou týkat nákladů na investice do hmotného či nehmotného majetku (26), s výjimkou půjček na investice, které mají zvyšovat kapacitu výroby o více než 3 % podílu na trhu výrobků (27), pokud v posledních pěti letech před zahájením investice zůstala průměrná roční míra růstu zjevné spotřeby na trhu EHP, posuzovaná podle údajů o hodnotě, nižší než průměrná roční míra růstu HDP v Evropském hospodářském prostoru za stejné pětileté referenční období;

f)

půjčky se poskytnou nejpozději do 31. prosince 2011;

g)

výchozím bodem pro výpočet podpory by měla být individuální sazba příjemce, vypočítaná na základě metodiky uvedené v bodu 2.3 tohoto sdělení; na základě této metodiky může být společnosti poskytnuto snížení úrokové sazby o:

—

15 % pro velké společnosti,

—

25 % pro malé a střední podniky;

h)

subvencovaná úroková sazba se uplatní po dobu nejdéle dvou let následujících po poskytnutí půjčky;

i)

snížení úrokové sazby se může použít na půjčky poskytnuté státem nebo veřejnými finančními institucemi, jakož i na půjčky poskytnuté soukromými finančními institucemi; měla by být zajištěna nediskriminace mezi veřejnými a soukromými subjekty;

j)

podniky v obtížích (28) jsou vyloučeny z oblasti působnosti tohoto opatření;

k)

členské státy zajistí, že podpora není přímo nebo nepřímo převedena na finanční subjekty.

2.6   Kumulace

Stropy podpory stanovené tímto sdělením se budou uplatňovat bez ohledu na to, zda je podporovaný projekt zcela financován ze státních prostředků nebo zda je částečně financován z prostředků Unie.

Dočasná opatření podpory upravená tímto sdělením nelze kumulovat s podporou spadající do působnosti nařízení de minimis, která se týká stejných způsobilých nákladů.

Dočasná opatření podpory lze kumulovat s jinou slučitelnou podporou nebo s dalšími formami financování Unie za předpokladu, že je dodržena maximální míra podpory uvedená v příslušných pokynech nebo v nařízení o blokových výjimkách.

V případě společného financování ze strukturálních fondů EU a dalších nástrojů financování EU je zapotřebí dodržovat použitelné předpisy.

3.   Zjednodušující opatření

3.1   Pojištění krátkodobých vývozních úvěrů

Sdělení Komise členským státům podle čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES o použití článků 92 a 93 Smlouvy o ES na pojištění krátkodobých vývozních úvěrů (29) stanoví, že obchodovatelná rizika nemohou být pokryta pojištěním vývozních úvěrů s podporou členských států. Obchodovatelná rizika jsou obchodní a politická rizika veřejných i neveřejných dlužníků, kteří mají sídlo v zemích zmíněných v příloze uvedeného sdělení, s maximální dobou trvání rizika kratší než dva roky. Rizika týkající se dlužníků, kteří mají sídlo v členských státech a v osmi dalších členských státech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, jsou považována za obchodovatelná.

Komise má za to, že v důsledku současné finanční a hospodářské krize neexistuje nedostatek kapacit v oblasti pojištění nebo zajištění ve všech členských státech, ale nelze vyloučit, že v některých zemích by mohlo být přechodně nedostupné pokrytí obchodovatelných rizik.

V bodu 4.4 uvedeného sdělení se konstatuje:

„… Za takovýchto okolností mohou být tato dočasně neobchodovatelná rizika pojištěna veřejným nebo veřejně podporovaným pojistitelem vývozních úvěrů, který kryje neobchodovatelná rizika na účet státu nebo s jeho zárukou. V takovém případě by měl pojistitel, pokud je to možné, sjednotit pojistné sazby pro takováto rizika s pojistnými sazbami, které si za srovnatelná rizika účtují soukromí pojistitelé vývozních úvěrů.

Každý členský stát, který má v úmyslu použít tuto únikovou doložku, by měl o tomto záměru neprodleně informovat Komisi. Oznámení by mělo obsahovat zprávu o trhu dokládající, že nezbytné krytí rizik není na soukromém trhu pojištění k dispozici, a zdůvodnit použití této únikové doložky důkazy předloženými dvěma velkými, známými mezinárodními soukromými pojistiteli vývozních úvěrů a jednoho vnitrostátního pojistitele úvěrů. Toto oznámení by mělo kromě toho obsahovat popis podmínek, které veřejný nebo veřejně podporovaný pojistitel vývozních úvěrů hodlá použít ke krytí daných rizik.

Komise do dvou měsíců od přijetí oznámení přezkoumá, zda je použití únikové doložky v souladu s výše uvedenými podmínkami a zda je slučitelné se Smlouvou.

Pokud Komise dospěje k závěru, že podmínky pro použití únikové doložky jsou splněny, je její rozhodnutí o slučitelnosti omezeno na dva roky od data vydání rozhodnutí za předpokladu, že tržní podmínky odůvodňující použití této únikové doložky zůstanou po tuto dobu nezměněny.

Kromě toho po konzultaci s ostatními členskými státy může Komise provést revizi podmínek pro použití únikové doložky; může rovněž rozhodnout o jejím přerušení nebo nahrazení jiným vhodným systémem.“

Uvedená ustanovení, použitelná na velké společnosti i malé a střední podniky, jsou v současné hospodářské situaci vhodným nástrojem, pokud mají členské státy za to, že krytí rizik není na soukromém trhu pojištění k dispozici, pokud jde o některá obchodovatelná úvěrová rizika a/nebo o některé zájemce o ochranu před riziky.

Aby se zrychlil postup pro členské státy, má Komise v této souvislosti za to, že do 31. prosince 2011 mohou členské státy prokázat mezeru na trhu tím, že poskytnou dostatečný důkaz o neexistenci krytí rizik na soukromém trhu pojištění. Použití únikové doložky bude v každém případě odůvodněno, pokud:

a)

velký známý mezinárodní soukromý pojistitel vývozních úvěrů a vnitrostátní pojistitel úvěrů poskytnou důkazy o neexistenci takového krytí; nebo

b)

alespoň čtyři zavedení vývozci z členských států poskytnou důkazy o tom, že pojistitelé tyto specifické operace odmítli pokrýt.

Komise v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy zajistí urychlené přijetí rozhodnutí týkajících se použití únikové doložky.

4.   Sledování a podávání zpráv

Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (30) a nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (31), požaduje, aby členské státy předkládaly Komisi výroční zprávy.

Členské státy musí zajistit vedení podrobné evidence o poskytování podpory upravené tímto sdělením. Tato evidence musí obsahovat všechny informace potřebné k ověření, že byly dodrženy všechny nezbytné podmínky, musí být uchovávána po dobu 10 let a předložena Komisi na základě její žádosti.

Dále by členské státy měly nejpozději do 15. září 2011 předložit Komisi zprávu o opatřeních provedených na základě tohoto sdělení.

Komise může vyžadovat dodatečné informace týkající se poskytnuté podpory, aby zkontrolovala, zda byly splněny podmínky stanovené rozhodnutím Komise o schválení podpory.

5.   Závěrečná ustanovení

Toto sdělení se použije ode dne 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011.

Je odůvodněné současnými výjimečnými a přechodnými problémy v oblasti financování, které souvisejí s krizí v bankovním sektoru. Po konzultaci s členskými státy může Komise před 31. prosincem 2011 toto sdělení revidovat na základě závažných úvah týkajících se politiky hospodářské soutěže nebo ekonomických úvah. Pokud by to bylo užitečné, může Komise také poskytnout další objasnění jejího přístupu k jednotlivým otázkám.

Toto sdělení se nepoužije na tuto podporu:

a)

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem;

b)

podporu ad hoc ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem.

V souladu se sdělením Komise o stanovení použitelných pravidel pro hodnocení nezákonné státní podpory (32) uplatní Komise při posuzování neoznámené podpory následující:

a)

toto sdělení, pokud podpora byla poskytnuta po dni 1. ledna 2011;

b)

ve všech ostatních případech pokyny používané v době udělení podpory.

(1)  Úř. věst. C 16, 22.1.2009, s. 1.

(2)  Viz Evropská komise, Hospodářské a finanční věci: Prozatímní předpověď na rok 2010 i MMF: Světový hospodářský výhled, říjen 2010. Viz také ECB: Průzkum bankovních půjček v eurozóně, říjen 2010 a ECB: Průzkum o přístupu malých a středních podniků v eurozóně k finančním prostředkům, březen až září 2010.

(3)  Sdělení Komise – Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (Úř. věst. C 83, 7.4.2009, s. 1).

(4)  Sdělení Komise, kterým se mění Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (Úř. věst. C 303, 15.12.2009, s. 6).

(5)  Sdělení Komise, kterým se mění Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (Úř. věst. C 261, 31.10.2009, s. 2).

(6)  Viz rovněž Evropská komise, hospodářské a finanční záležitosti: Autumn Forecast 2010 (29 November 2010).

(7)  Komise od 1. července 2010 uplatňuje přísnější podmínky pro slučitelnost státních záruk poskytovaných podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Viz pracovní dokument generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž ze dne 30. dubna 2010: Použití pravidel pro státní podpory na státní systémy záruk vztahující se na dluhy bank vzniklé po 30. červnu 2010.

(8)  Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5.

(9)  Vychází z údajů přeložených členskými státy v odpovědi na dotazník Komise o používání dočasného rámce, veřejná konzultace proběhla mezi 18.3.2010 až 26.4.2010. Portugalsko a Slovensko neposkytly odpovědi a Francie neposkytla údaje, pokud jde o toto opatření.

(10)  Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2.

(11)  Sdělení Komise členským státům na základě čl. 93 odst. 1 Smlouvy o ES, kterým se použijí články 92 a 93 Smlouvy na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů (Úř. věst. C 281, 17.9.1997, s. 4).

(12)  Spojené věci T-132/96 a T-143/96 Freistaat Sachsen, Volkswagen AG a Volkswagen Sachsen GmbH v. Komise [1999] Sb. Rozh. II-3663, odstavec 167.

(13)  Rozhodnutí Komise 98/490/ES ve věci C 47/06 Crédit Lyonnais (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 28), bod 10.1; rozhodnutí Komise 2005/345/ES ve věci C 28/02 Bankgesellschaft Berlin (Úř. věst. L 116, 4.5.2005, s. 1), body 153 a násl. a rozhodnutí Komise 2008/263/ES ve věci C 50/06 BAWAG (Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 7), bod 166. Viz rozhodnutí Komise ve věci NN 70/07 Northern Rock (Úř. věst. C 43, 16.2.2008, s. 1), rozhodnutí Komise ve věci NN 25/08 Rescue aid to Risikoabschirmung WestLB (Úř. věst. C 189, 26.7.2008, s. 3), rozhodnutí Komise ze dne 4. června 2008 o státní podpoře C 9/08 SachsenLB (Úř. věst. L 104, 24.4.2009, s. 34).

(14)  Jak je vymezeno v čl. 2 odst. 3 a 4 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 3).

(15)  Jak je vymezeno v bodě 2.1 Sdělení Komise – Pokyny Společenství ke státní podpoře na záchranu restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2).

(16)  Jak je vymezeno v čl. 2 odst. 3 a 4 nařízení (ES) č. 1857/2006.

(17)  Jak je vymezeno v čl. 2 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006.

(18)  Jako například nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3), nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 29) nebo nařízení (ES) č. 1857/2006, za předpokladu, že schválená metodika se výslovně vztahuje na daný druh záruky a na daný druh podkladové transakce.

(19)  Zdroj: Eurostat. Poslední informace o EU 27 jsou k dispozici za rok 2007. Měsíční pracovní náklady: 3 028 EUR.

(20)  Viz poznámka pod čarou 15.

(21)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(22)  Členské státy, které hodlají využít tento nástroj, na internetu zveřejňují denní sazby a zpřístupní je Komisi.

(23)  Viz poznámka pod čarou 15.

(24)  Jak je vymezeno v bodě 70.1 oddílu 2.2 (definice) Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1).

(25)  Budoucí norma Unie pro výrobky představuje závaznou normu Unie určující úrovně, jež mají být z hlediska životního prostředí dodržovány u výrobků prodávaných v Unii, která již byla schválena, ale zatím nevstoupila v platnost.

(26)  Jak je definováno v bodě 70 pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí.

(27)  Jak je definován v bodě 69 pokynů k regionální podpoře pro období 2007–2013.

(28)  Viz poznámka pod čarou 15.

(29)  Úř. věst. C 281, 17.9.1997, s. 4.

(30)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(31)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.

(32)  Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.

PŘÍLOHA

Prémie „safe-harbour“ – dočasný rámec v bazických bodech (1)

Ratingová kategorie

(Standard & Poor’s)

Zajištění

Vysoké

Normální

Nízké

AAA

40

40

40

AA +

AA

AA –

40

40

40

A +

A

A –

40

55

55

BBB +

BBB

BBB –

55

80

80

BB +

BB

80

200

200

BB –

B +

200

380

380

B

B –

200

380

630

CCC a nižší

380

630

980

(1)  V případě společností bez úvěrové historie nebo ratingu založeného na přístupu vycházejícím z rozvahy (jako jsou některé účelově založené společnosti nebo začínající společnosti) mohou členské státy poskytnout snížení až o 15 % zvláštní prémie „safe-harbour“, jejíž výše vyplývá ze sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk je 3,8 % (). Prémie však nemůže být nižší než prémie, která by se uplatnila pro mateřskou společnost nebo společnosti.

(2)  Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.