Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Litvy na rok 2011 a pro vydání stanoviska Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Litvy na období 2011–2014

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[2],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská rada schválila dne 26. března 2010 návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2) Rada přijala dne 13. července 2010 doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010 až 2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států[3], které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3) Komise dne 12. ledna 2011 přijala první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru ex ante a integrované koordinace politiky, jejímž základem je strategie Evropa 2020.

(4) Evropská rada dne 25. března 2011 potvrdila priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu. Žádala členské státy, aby promítly tyto priority do konkrétních opatření, jež budou součástí programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(5) Evropská rada dne 25. března 2011 rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby včas představily své závazky, aby mohly být zahrnuty do programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem.

(6) Litva dne 28. dubna 2011 předložila svůj aktualizovaný konvergenční program na období 2011–2014 a svůj národní program reforem na rok 2011. Aby se vzaly v úvahu jejich vzájemné vazby, byly oba programy posuzovány současně.

(7) Litevská ekonomika se zotavuje z vážné hospodářské krize, během níž HDP zaznamenal hluboký propad o 17 %, když se k zhroucení domácí poptávky přidal propad celosvětového obchodu. Trh práce na krizi rychle zareagoval a nezaměstnanost se vyhoupla do rekordní výše, jež z pouhých 4,2 % na začátku roku 2008 dosáhla 18,3 % v polovině roku 2010. Silný závazek k režimu pevných směnných kurzů, který byl podepřen výraznou fiskální konsolidací spojenou s úpravou mezd v soukromém sektoru a opatřeními zaměřenými na posílení stability finančního systému, napomohl ke stabilizaci ekonomiky. Když se světová ekonomika znovu vzpamatovala a litevská ekonomika začala mít prospěch ze znovu získané konkurenceschopnosti, došlo v roce 2010 k růstu vývozu a k obnovení hospodářského růstu. V roce 2011 spolu s probouzející se domácí poptávkou nabírá na síle i hospodářské oživení. Nezaměstnanost však i přes její očekávané rychlé snížení zůstává na dvoumístné úrovni.

(8) Na základě posouzení aktualizovaného konvergenčního programu podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 zastává Rada názor, že makroekonomický scénář, z něhož konvergenční program na rok 2011 vychází, je realistický. Přestože se opírá o poněkud příznivější odhady růstu v roce 2011, je obecně v souladu s poslední prognózou Komise na rok 2012. Program plánuje snížit schodek pod referenční hodnotu 3 % do roku 2012, což je lhůta stanovená Radou, ale tento plán nenachází dostatečnou podporu v opatřeních pro rok 2012. Zrychlující se hospodářský růst může vést v roce 2011 k lepším rozpočtovým výsledkům, než se v programu předpokládá. Pokud však dočasná konsolidační opatření, jejichž platnost vyprší koncem roku 2011, nebudou obnovena a doplněna rozsáhlými opatřeními trvalé povahy, hrozí u rozpočtových cílů stanovených v programu pro rok 2012, že navzdory zlepšení makroekonomického výhledu nebudou splněny. Průměrné roční fiskální úsilí v období let 2010–2012 je výrazně pod úrovní 2,25 % HDP, které doporučila Rada v rámci postupu při nadměrném schodku, který byl přijat dne 16. února 2010. Hospodářský růst a daňové příjmy jsou podstatně vyšší, než se v době vydání doporučení Rady pro postup při nadměrném schodku očekávalo, a tak by provádění požadovaného fiskálního úsilí mělo umožnit rychlejší snížení schodku a pokrok směrem k dosažení střednědobého cíle. Se splněním střednědobého cíle, kterým je dosažení strukturálního přebytku ve výši 0,5 % HDP, se do konce programového období nepočítá.

(9) Vzhledem k výrazné korekci, která je nezbytná ke splnění cíle postupu při nadměrném schodku v roce 2012 a k pokroku směrem k dosažení střednědobého cíle, i vzhledem k potřebě zajistit nezbytné spolufinancování, jehož cílem je uspíšit využívání strukturálních fondů EU a zvýšit produktivní investice do ekonomiky, bude identifikace dalších konsolidačních opatření představovat značnou výzvu. Zlepšení efektivity veřejného sektoru by mohlo vytvořit další prostor pro korekci výdajů, aniž by se ohrozila kvalita veřejných služeb. Neprovedou-li se další reformy, výdaje související se stárnutím obyvatelstva se během příštích několika desetiletí zvýší tempem, jež bude přesahovat průměr EU. V červnu 2010 schválila vláda koncepční záměr komplexní reformy systému sociálního zabezpečení a důchodového systému. Návrh obsahoval významná zvýšení věku odchodu do důchodu, změny ve způsobu, kterým se důchody vypočítávají, a začlenění státních důchodů do systému všeobecného sociálního pojištění. Schválení a úspěšné provádění všech aspektů těchto návrhů bude pro dlouhodobou fiskální udržitelnost rozhodující. Mohlo by také přispět ke zvýšení nabídky pracovní síly tím, že by poskytlo silnější pobídky k práci pro starší pracovníky a zajistilo přiměřenost důchodů. Dlouhodobá fiskální udržitelnost by nadto vyžadovala silnější fiskální rámec. Zejména v začátcích krize nezabránil fiskální rámec opakujícím se významným revizím výdajových cílů a procyklickému růstu výdajů financovaných z neočekávaných příjmů. Nadměrný růst výdajů financovaných z výnosů spojených s prudkým růstem ekonomiky stál u zrodu velké fiskální nerovnováhy, která se objevila během krize. To rovněž přispělo k přehřátí ekonomiky.

(10) Míra nezaměstnanosti v Litvě je jedna z nejvyšších v EU. Bezprostředním úkolem je zajistit, aby se tento rychlý nárůst nestal strukturálním. Velmi přísné pracovněprávní předpisy a faktory uvnitř systému sociální péče, které odrazují od práce, narušují fungování trhu práce. Spolu s dostatečně financovanými aktivními politikami na trhu práce by opatření přijatá v těchto oblastech přispěla ke snížení rizika vysoké strukturální nezaměstnanosti a k omezení rozsáhlé stínové ekonomiky.

(11) Litevské státní podniky generují přibližně 18 % HDP. Zůstávají náchylné k neefektivitě spojené s nevyhovujícími finančními výnosy. Úspěšná reforma státních podniků by vedla k posílení hospodářské soutěže a zlepšila by podnikatelské prostředí. V roce 2010 zahájila Litva reformy v pěti velkých odvětvích. Reforma u státních podniků stanovila zásady transparentnosti a vytvořila tak základ pro vládní odpovědnost v této oblasti. Vládní usnesení o zlepšení efektivnosti z prosince 2010 poskytlo další věrohodný rámec reforem. Nicméně toto jsou pouze rámce a zásady. Usnesení samotné postrádá řadu klíčových a původně navržených opatření, která by zajistila oddělení regulačních a vlastnických funkcí.

(12) Energetická náročnost litevského hospodářství je jedna z nejvyšších v EU. To souvisí do značné míry s vytápěním domácností, kde špatně udržované bytové domy představují podstatnou část tohoto problému. Navzdory zavedení strategie z roku 2004, jež měla tento problém řešit, došlo k minimálním investicím. Kromě toho rychle vzrostlo vlastnictví automobilů, zatímco příjmy z energetických a přepravních daní klesly v poměru k HDP a ke zdanění práce (podstatně nad průměr EU). Odstranění nízkých sazeb u energetické daně, včetně těch, které se týkají registrace a vlastnictví přepravních vozidel, by krátkodobě podpořilo fiskální konsolidaci a zároveň stimulovalo efektivnější využívání energie.

(13) Zatímco Litva má celkově příznivé právní prostředí z hlediska podnikání, dosahuje poměrně slabé úrovně, pokud jde o podmínky pro zahájení podnikání, dobu a náklady potřebné k získání stavebního povolení a ochranu investorů. Zlepšení právních předpisů v těchto oblastech by pomohlo stimulovat růst a vytváření pracovních míst. Reforma politiky hospodářské soutěže by přispěla k dalšímu zlepšení podnikatelského prostředí, ale pokrok zde je pomalý. To platí zejména pro odvětví energetiky a maloobchodu s potravinami. Dokončení revidované národní strategie energetické nezávislosti pomůže k odstranění obav týkajících se bezpečnosti dodávek a podpoří větší hospodářskou soutěž ve výrobě elektřiny. Provedení třetího balíčku právních předpisů EU týkajících se trhu s elektřinou a zemním plynem by zlepšilo hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu s energií. V odvětví maloobchodu s potravinami schválila Litva v roce 2009 zákon o zákazu nekalých činností maloobchodních podniků. Odvětví maloobchodu s potravinami však nepřestává vykazovat nedostatečnou úroveň hospodářské soutěže, což je částečně důsledkem jeho struktury a neefektivní regulace trhu. Slučování do potravinářských maloobchodních řetězců zaznamenalo rostoucí tendenci a podíl čtyř největších maloobchodníků dosáhl 72 % celkového prodeje v roce 2008.

(14) Litva učinila řadu závazků v rámci Paktu euro plus[4]. V zájmu posílení fiskální udržitelnosti přijme Litva zákony usnadňující ukládání finančních prostředků v rezervě státní pokladny, jež je určena pro hospodářsky obtížná období, a bude podporovat odpovědnou rozpočtovou protiinflační politiku. Byla oznámena také řada důležitých opatření na reformu důchodového systému a systému sociálního zabezpečení. Opatření v oblasti zaměstnanosti se zaměřují na její posílení, boj proti nezákonné a neohlášené práci a na prosazování pružných pracovních dohod. S cílem zlepšit podnikatelské prostředí byla učiněna řada závazků zaměřených na posílení podnikatelských inspektorátů, zvýšení transparentnosti a snížení administrativní zátěže podniků. Tyto závazky odkazují na všechny čtyři oblasti paktu. Celkově se v nich odráží reformní program nastíněný v konvergenčním programu a v národním programu reforem. Řada opatření v oblasti zaměstnanosti by v případě jejich provedení byla vítaným příspěvkem k vytváření poptávky po pracovní síle. Tyto závazky byly vyhodnoceny a při zpracování doporučení k nim bylo přihlédnuto.

(15) Komise posoudila konvergenční program a národní program reforem, včetně závazků přijatých v rámci Paktu euro plus[5]. Vzala v úvahu nejen jejich význam z hlediska udržitelné fiskální a sociálně-ekonomické politiky v Litvě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU vzhledem k tomu, že je třeba posílit celkovou správu hospodářských záležitostí Evropské unie tím, že budoucí vnitrostátní rozhodnutí budou činěna s ohledem na podněty vzešlé z EU. V této souvislosti se Komise domnívá, že budou muset být upřesněna opatření zajišťující splnění rozpočtových cílů na rok 2012. Měla by být přijata další opatření zaměřená na reformu důchodového systému tak, aby vedla ke zlepšení fiskální udržitelnosti a podněcovala k delšímu produktivnímu životu. Tato opatření by se měla dále zaměřit na zlepšení fungování trhu práce, provádění balíčku reforem státních podniků, zlepšení energetické účinnosti, odstranění nízkých energetických daní a posílení hospodářské soutěže v některých odvětvích.

(16) Na základě tohoto posouzení a s přihlédnutím k doporučení Rady ze dne 2. června 2010 podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie Rada posoudila aktualizaci konvergenčního programu Litvy na rok 2011 s tím, že její stanovisko[6] je vyjádřeno zejména v doporučení č. 1 a 2 níže. S přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze dne 25. března 2011 Rada posoudila národní program reforem Litvy,

DOPORUČUJE, aby Litva v období 2011–2012 provedla tato opatření:

(1) Přijmout další fiskální opatření trvalé povahy do doby přijetí rozpočtu na rok 2012 tak, aby došlo k nápravě nadměrného schodku. Posílit dodržování daňových předpisů a plně využít hospodářského oživení k rychlejšímu snižování schodku a zajistit pokrok při plnění střednědobého rozpočtového cíle ve výši nejméně 0,5 % HDP ročně. Posílit fiskální rámec zejména zavedením vymahatelných a závazných výdajových stropů v střednědobém rozpočtovém rámci.

(2) Přijmout navrhované prováděcí právní předpisy o reformě důchodového systému. V zájmu zvýšení účasti na trhu práce odstranit fiskální faktory, které odrazují od zapojení do pracovního života osoby v důchodovém věku nebo ty, které se blíží věku odchodu do důchodu.

(3) Zvýšit pružnost trhu práce změnou zákoníku práce tak, aby byl pružnější a umožnil lepší využití smluv na dobu určitou. Změnit příslušné právní předpisy, zejména zákon o peněžní sociální výpomoci, tak aby bylo zajištěno, že systém sociální pomoci nebude obsahovat faktory, které odrazují od zapojení do pracovního života.

(4) Do konce roku 2011 provést všechny aspekty reformního balíčku týkajícího se státních podniků s tím, že bude zajištěno oddělení vlastnických a regulačních funkcí, jasné podnikové cíle, zvýšená transparentnost a oddělení obchodních a neobchodních činností.

(5) Zlepšit energetickou účinnost budov prostřednictvím rychlého zřízení podílového fondu a učinit kroky zaměřené na přesun zdanění směrem k využívání energie, počínaje daní z registrace a vlastnictví vozidel pro přepravu osob.

(6) Přijmout opatření ke zlepšení podmínek pro zahájení podnikání, vydávání stavebních povolení a k posílení hospodářské soutěže v oblasti energetiky a maloobchodu.

V Bruselu dne .

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda / předsedkyně

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               Úř. věst. C, , s. .

[3]               Rozhodnutí Rady 2011/308/EU ze dne 19. května 2011 stanoví, že platí i pro rok 2011.

[4]               Více podrobností o závazcích učiněných v rámci Paktu euro plus lze nalézt v SEK(2011) 723.

[5]               SEK(2011) 723.

[6]               Upraveno v ustanovení čl. 9 odst. 3 nařízení Rady č. 1466/97.