DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Úmluva OSN o mořském právu[1] a dohoda OSN o populacích ryb[2] požaduje po pobřežních státech a státech, jejichž loďstva loví tyto populace v přilehlé oblasti volného moře, aby spolupracovaly na odpovědném řízení tažných a vysoce stěhovavých populací ryb a populací, které se vyskytují v přilehlých výlučných ekonomických zónách, za účelem zajištění jejich dlouhodobé udržitelnosti, a to prostřednictvím přímých vzájemných konzultací nebo prostřednictvím příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO).

Dospět k dohodě v otázce řízení tažných a vysoce stěhovavých populací je často obtížné a vyžaduje upřímnou ochotu všech dotčených států spolupracovat. Přijetím jednostranných opatření některými státy, které neprojevují dobrou vůli v souvislosti se smluvenými opatřeními, může dojít k značnému vyčerpání dotčených rybích populací přesto, že jiné státy budou svoji intenzitu rybolovu omezovat.

Vzhledem k tomu, že EU je lukrativním cílovým trhem pro produkty rybolovu, nese zvláštní odpovědnost za zajištění toho, aby výše zmíněná povinnost spolupráce byla dodržována. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby EU měla prostředky k přijetí účinných opatření proti státům, které odmítají loajálně spolupracovat na přijímání sjednaných opatření v oblasti řízení nebo které jsou odpovědné za opatření a praktiky vedoucí k nadměrnému využívání populací, a odradila tak tyto státy od dalšího neudržitelného rybolovu. Cílem tohoto návrhu je vytvořit pohotový a účinný mechanismus umožňující využít ve výše popsaných situacích obchodní a další opatření. Cílem těchto opatření by byla podpora spolupráce mezi dotčenými státy za účelem přijetí vhodných a v rámci možností společně ujednaných opatření na ochranu dotčených populací tak, aby bylo zajištěno jejich optimální využívání.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A HODNOCENÍ DOPADU

Každoroční konzultace s pobřežními státy mimo EU o řízení populací společného zájmu jsou příležitostí se zúčastněnými stranami projednat, jak reagovat v případech, kdy se nedaří navázat spolupráci s danou třetí zemí. Obecně zúčastněné strany požádají Komisi o přijetí opatření na omezení obchodu nebo jiných opatření, prostřednictvím kterých bude na tyto země vyvinut nátlak, aby byly ochotny zúčastnit se smysluplných jednání a nalézt přijatelné řešení, kterým by se zaručila udržitelnost populací společného zájmu.

Přípravě posouzení dopadů tohoto návrhu předcházela cílená konzultace ohledně využití obchodních a jiných opatření k docílení toho, aby třetí země umožňující neudržitelný rybolov snížily intenzitu rybolovu. Většina zúčastněných stran, snad s jedinou výjimkou zpracovatelského průmyslu, zcela souhlasila s přijetím opatření souvisejících s obchodem a jiných opatření.

Pro účely tohoto návrhu bylo provedeno posouzení dopadů, jehož shrnutí je přiloženo k tomuto návrhu. Posouzení dopadů bylo zaměřeno zejména na analýzu ekologického, ekonomického a sociálního dopadu opatření od „nulové varianty“ až po úplný zákaz dovozu dotčených ryb a produktů rybolovu, včetně obou opatření, která by mohla jít nad rámec obchodního kontextu a nelegislativních přístupů. Na základě posouzení dopadů se dospělo k závěru, že by bylo vhodné, kdyby EU disponovala nástrojem, který by umožňoval pohotově přijmout opatření, která ve většině případů souvisejí s obchodem. Tato opatření by byla přijata proti zemím, které umožňují rybolov prováděný neudržitelným způsobem, jenž ohrožuje zachování populací ryb. V rámci posouzení dopadů byly rovněž navrženy základní formální a obsahové parametry uvedeného nástroje. V průběhu přípravy opatření se jasně ukázalo, že právním základem by měl být čl. 43 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť hlavním cílem nařízení je podporovat ochranu populací ryb a škála uvažovaných opatření není omezena na opatření související s obchodem.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

V článku 1 je vymezen hlavní cíl nařízení: určit postup, který by umožnil přijímat spravedlivá a hospodárná opatření na podporu udržitelného rybolovu.

V článcích 2 až 5 je popsáno, na které země mají být tato opatření zaměřena (země umožňující neudržitelný rybolov), jaké druhy opatření mohou být přijaty a podle jakých podmínek se určí, kde a kdy je možné tato opatření přijmout. V článku 4 je uvedeno zejména to, že opatření mají být přijata jako prováděcí akty Komise (obecně by se použil přezkumný postup). V případech, kdy je zmíněn požadavek, aby opatření byla v souladu s mezinárodními závazky EU, jedná se zejména o soulad s povinnostmi EU podle dohody o zřízení WTO v oblasti omezení obchodu.

V článku 6 jsou vymezena určitá opatření v rámci řádného postupu, která je nutno přijmout dříve, než budou přijata opatření vůči zemím, jež umožňují neudržitelný rybolov. Tato opatření by měla dotčeným zemím umožnit, aby byly vyslechnuty a aby dostaly příležitost své činy napravit. V článku 7 je stanovena doba použitelnosti opatření v závislosti na přijetí nápravných opatření dotčenými zeměmi.

V článku 8 je určen výbor, který bude nápomocen Komisi při provádění nařízení.

Vstup nařízení v platnost je stanoven v článku 9 na 20 dní po zveřejnění.

4.           DOPAD NA ROZPOČET

Návrh nemá žádný dopad na rozpočet.

2011/0434 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o některých opatřeních ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolov, za účelem zachování populací ryb

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a na článek 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Jak je uvedeno v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (dále jen „UNCLOS“) a v Dohodě o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 (dále jen „Dohoda OSN o rybích populacích“), řízení některých tažných a vysoce stěhovavých rybích populací vyžaduje spolupráci všech zemí, jejichž loďstva tyto populace loví. Tato spolupráce může být navázána v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO) nebo v případě, že dotčená populace nespadá do pravomoci RFMO, prostřednictvím ujednání ad hoc mezi zeměmi, které mají na tomto rybolovu zájem.

(2) V případech, kdy třetí země se zájmem na rybolovu zahrnujícím populace společného zájmu pro tuto zemi a Unii provádějí rybolovnou činnost ohrožující udržitelnost populace, aniž by braly náležitý ohled na stávající rybolovné zvyklosti a/nebo práva, povinnosti a zájmy jiných států a Unie, a nespolupracují s Unií na jejím řízení, měla by být přijata konkrétní opatření, aby se zajistilo, že se tyto země budou podílet na zachování dané populace.

(3) Stav populací ryb by měl být považován za udržitelný, pokud se neustále udržuje na úrovni, která umožňuje vyprodukovat maximální udržitelný výnos podle čl. 61 odst. 3 a čl. 119 odst. 1 UNCLOS a čl. 5 písm. b) dohody OSN o rybích populacích, nebo nad touto úrovní.

(4) Je nutné vymezit podmínky, za jakých lze určitou zemi považovat za zemi umožňující neudržitelný rybolov a zemi, na kterou se vztahují opatření uvedená v tomto nařízení, včetně procesu, který zajistí, aby dotčené země měly právo být vyslechnuty a aby dostaly příležitost přijmout nápravná opatření.

(5) Dále je nutné určit druh opatření, která lze přijmout vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolov, a stanovit obecné podmínky pro přijetí těchto opatření tak, aby byla založena na objektivních kritériích, která budou spravedlivá, hospodárná a budou v souladu s mezinárodním právem, zejména s Dohodou o zřízení Světové obchodní organizace.

(6) Cílem těchto opatření by mělo být odstranění motivace, která vede loďstva země umožňující neudržitelný rybolov k lovu populace společného zájmu. Toho lze docílit například omezením dovozu rybích výrobků ulovených plavidly, která provozují lov populací společného zájmu v rámci odpovědnosti země umožňující neudržitelný rybolov, omezením poskytování přístavních služeb těmto plavidlům nebo znemožněním využívání rybářských plavidel Unie nebo rybářského vybavení Unie na lov populace společného zájmu v rámci odpovědnosti země umožňující neudržitelný rybolov.

(7) Pro zajištění účinné a konzistentní činnosti Unie za účelem zachování populací ryb je důležité, aby bylo přihlédnuto k opatřením stanoveným nařízením (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu[4].

(8) Je nezbytné, aby přijetí těchto opatření předcházelo hodnocení jejich očekávaných ekologických, obchodních, hospodářských a sociálních účinků.

(9) Opatření přijatá podle tohoto nařízení by se měla přestat používat, pokud země umožňující neudržitelný rybolov přijme nezbytná opatření, aby se podílela na zachování populace společného zájmu.

(10) Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány prostřednictvím prováděcích aktů, které stanovují použití přezkumného postupu podle čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[5]. Rozhodnutí o tom, zda se opatření přestanou používat, by se však z důvodu naléhavosti měla přijímat jako okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s článkem 8 uvedeného nařízení.

(11) Komise by měla přijímat okamžitě použitelné prováděcí akty tehdy, když to v řádně odůvodněných případech souvisejících s ukončením používání opatření přijatých podle tohoto nařízení vyžadují závažné naléhavé důvody,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1. Tímto nařízením se stanoví rámec pro přijímání určitých opatření týkajících se činností souvisejících s rybolovem a politik třetích zemí s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost rybích populací spadajících do společného zájmu Evropské unie a těchto třetích zemí.

2. Opatření přijatá podle tohoto nařízení se mohou použít ve všech případech, kdy je nutná spolupráce s Unií při společném řízení populací společného zájmu, včetně případů, kdy spolupráce probíhá za přítomnosti regionální organizace pro řízení rybolovu nebo podobného orgánu.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)           „populací společného zájmu“ populace ryb, která je vzhledem ke svému zeměpisnému rozšíření dostupná jak pro loďstva členských států, tak pro loďstva třetích zemí, a jejíž řízení vyžaduje spolupráci mezi těmito třetími zeměmi a Unií;

b)           „přidruženými druhy“ všechny druhy ryb, které se vyskytují ve smíšeném lovišti spolu s populací společného zájmu;

c)           „smíšeným lovištěm“ loviště, na kterém se v jedné oblasti vyskytuje více než jeden druh, přičemž tyto druhy jsou ohroženy chycením do lovného zařízení;

d)           „regionální organizací pro řízení rybolovu“ subregionální, regionální nebo podobná organizace s pravomocí uznanou podle mezinárodního práva přijímat opatření na zachování a řízení živých mořských zdrojů, za které odpovídá podle úmluvy nebo dohody o svém zřízení;

e)           „dovozem“ vstup ryb nebo produktů rybolovu na území Unie, včetně vstupu za účelem překládky v přístavech na jejím území;

f)            „překládkou“ vykládka všech nebo některých ryb nebo produktů rybolovu z paluby jednoho rybářského pravidla na palubu jiného rybářského plavidla;

g)           „maximálním udržitelným výnosem“ maximální odlov, který je možné odebírat z populace ryb bez omezení.

Článek 3 Země umožňující neudržitelný rybolov

1. Země může být označena za zemi umožňující neudržitelný rybolov v případě, že:

a)      nespolupracuje s Unií na řízení populace společného zájmu zcela v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o mořském právu nebo Dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 a

b)      tato třetí země

a)       nepřijala žádná opatření na řízení rybolovu nebo

b)      přijala tato opatření bez náležitého ohledu na práva, zájmy a povinnosti druhých, včetně Evropské unie, a tato opatření na řízení rybolovu posouzovaná spolu s opatřeními přijatými Unií nezávisle či ve spolupráci s jinými zeměmi vedou k rybolovné činnosti, která by způsobila pokles populace pod úroveň, z níž lze vytěžit maximální udržitelný výnos.

2. Pro účely odst. 1 písm. b) bodu ii) se úroveň populace, z níž lze vytěžit maximální udržitelný výnos, stanoví na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení.

Článek 4 Opatření, která lze přijmout vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolov

1. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolov tato opatření:

a)           určit země umožňující neudržitelný rybolov;

b)           v případě potřeby určit konkrétní plavidla nebo loďstva, na něž se určitá opatření vztahují;

c)           zavést množstevní omezení na dovoz ryb a produktů rybolovu vyrobených z ryb nebo obsahujících ryby, které pocházejí z populace společného zájmu a byly uloveny pod kontrolou země umožňující neudržitelný rybolov, do Unie;

d)           zavést množstevní omezení na dovoz ryb patřících k jakémukoli přidruženému druhu a produktů rybolovu vyrobených z těchto ryb nebo obsahujících tyto ryby, pokud byly uloveny při lovu populace společného zájmu pod kontrolou země umožňující neudržitelný rybolov, do Unie. V takovém případě Komise určí vhodný způsob, jak stanovit odlovy, které spadají do oblasti působnosti tohoto opatření;

e)           zavést omezení na používání přístavů Unie plavidly plujícími pod vlajkou země, která umožňuje neudržitelný rybolov, lovícími populaci společného zájmu a plavidly, která přepravují ryby a produkty rybolovu pocházející z populace společného zájmu a ulovené buď plavidly plujícími pod vlajkou země umožňující neudržitelný rybolov, nebo plavidly, která od této země mají povolení a plují pod vlajkou jiné země. Tato omezení se nepoužijí v případech vyšší moci nebo nouze ve smyslu článku 18 UNCLOS (vyšší moc nebo nouze) na služby nezbytně nutné pro řešení těchto situací;

f)            zakázat nákup rybářského plavidla plujícího pod vlajkou země umožňující neudržitelný rybolov hospodářskými subjekty Unie;

g)           zakázat výměnu vlajky rybářského plavidla plujícího pod vlajkou členského státu za vlajku země umožňující neudržitelný rybolov;

h)           zakázat členským státům povolit sjednání dohod o nájmu rybářských plavidel s hospodářskými subjekty ze zemí umožňujících neudržitelný rybolov;

i)            zakázat vývoz rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu nebo rybářského vybavení a rybářských potřeb nutných k lovu populace společného zájmu do zemí umožňujících neudržitelný rybolov;

j)            zakázat uzavírání soukromých obchodních ujednání mezi státními příslušníky členského státu a zeměmi umožňujícími neudržitelný rybolov, v rámci kterých by rybářské plavidlo plující pod vlajkou tohoto členského státu mohlo využívat rybolovná práva těchto zemí;

k)           zakázat společné rybolovné operace rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu a rybářských plavidel plujících pod vlajkou země umožňující neudržitelný rybolov;

2. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 8 odst. 2.

Článek 5 Obecné požadavky týkající se opatření přijatých podle tohoto nařízení

1. Opatření přijatá podle tohoto nařízení:

a)      souvisí se zachováním populace společného zájmu;

b)      platí současně s omezeními rybolovu plavidly Unie nebo omezeními výroby nebo spotřeby v Unii platnými pro ryby a produkty rybolovu vyrobené z ryb nebo obsahující ryby patřící k druhům, pro které byla přijata opatření podle tohoto nařízení. V případě přidružených druhů se tato omezení mohou použít pouze tehdy, jsou-li uloveny při lovu populace společného zájmu.

c)      jsou v souladu s povinnostmi vyplývajícími z mezinárodních dohod, jichž je Unie stranou, a se všemi dalšími příslušnými normami mezinárodního práva.

2. Opatření přijatá podle tohoto nařízení musí zohledňovat opatření, která byla již přijata podle nařízení (ES) č. 1005/2008.

3. Opatření přijatá podle tohoto nařízení nesmějí být uplatňována způsobem, který by vedl ke svévolné nebo neodůvodněné diskriminaci mezi zeměmi, ve kterých převládají shodné podmínky, nebo zastřenému omezení mezinárodního obchodu.

4. Při přijímání opatření podle tohoto nařízení zhodnotí Komise ekologické, obchodní, hospodářské a sociální účinky těchto opatření v krátkodobém a dlouhodobém horizontu a administrativní zátěž související s jejich prováděním.

5. Opatření přijatá podle tohoto nařízení stanoví vhodný systém pro jejich prosazování příslušnými orgány.

Článek 6 Postup před přijetím opatření vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolov

1. V případech, kdy Komise považuje za nutné přijmout opatření podle článku 4, oznámí dotčené zemi svůj záměr označit ji za zemi umožňující neudržitelný rybolov.

2. Toto oznámení obsahuje informace o důvodech pro označení této země za zemi umožňující neudržitelný rybolov a popis možných opatření, která by bylo možné v této souvislosti podle tohoto nařízení přijmout.

3. Před tím, než přijme opatření podle článku 4, poskytne Komise dotčené zemi přiměřenou příležitost na oznámení písemně odpovědět a situaci napravit.

Článek 7 Doba použitelnosti opatření vůči zemím umožňujícím neudržitelný rybolov

1. Opatření přijatá podle tohoto nařízení se přestanou používat, jakmile země umožňující neudržitelný rybolov přijme za účelem řízení populace společného zájmu nezbytná nápravná opatření, která:

a)           byla ujednána v rámci konzultací s Unií a případně s jinými dotčenými zeměmi nebo

b)           neohrožují účinek opatření, která byla přijata Unií buď nezávisle, nebo ve spolupráci s jinými zeměmi a která se týkají zachování dotčených populací ryb.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavci 1, a v případě potřeby rozhodne, že opatření přijatá podle článku 4 se přestanou používat. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 8 odst. 2.

              V řádně odůvodněných závažných naléhavých případech souvisejících s nepředvídaným narušením hospodářské nebo sociální situace rozhodne Komise prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů o tom, že opatření přijatá podle článku 4 se přestanou používat. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 8 odst. 3.

Článek 8 Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor plní funkci výboru ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, tento postup se ukončí bez výsledku ve lhůtě pro vydání stanoviska, pokud tak rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 9 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982.

[2]               Dohoda o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995.

[3]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[4]               Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

[5]               Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.