DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1. Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 15. února 2007 přijala Rada nařízení (ES) č. 168/2007 (dále jen „nařízení“)[1] o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura“). Agentura zahájila svou činnost dne 1. března 2007.

Cílem agentury je poskytovat pomoc a odborné znalosti o otázkách základních práv příslušným orgánům, subjektům, úřadům a agenturám Unie a členských států při provádění právních předpisů Unie a podporovat je tak při přijímání opatření a rozhodování o postupech v oblastech spadajících do jejich působnosti tak, aby plně dodržovaly základní práva. Mezi úkoly svěřené agentuře náleží shromažďování a analýza informací a údajů; poskytování poradenství prostřednictvím zpráv a stanovisek; spolupráce s občanskou společností a zvyšování povědomí o základních právech. Agentura se nesmí zabývat zákonností aktů Unie ani otázkou, zda členské státy plní své povinnosti podle právních předpisů Unie.

Podle článku 5 nařízení jsou tematické oblasti činnosti agentury určovány prostřednictvím víceletého rámce stanoveného na období pěti let. Agentura plní výše zmíněné úkoly v rámci těchto tematických oblastí. Víceletý rámec není pracovním programem. Pracovní programy agentury přijímá každoročně její správní rada v rámci tematických oblastí stanovených víceletým rámcem. V návaznosti na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise podle čl. 4 odst. 1 písm. c) a d) nařízení může agentura pracovat mimo tyto tematické oblasti, pokud to její finanční a lidské zdroje dovolí.

Cílem tohoto návrhu je stanovit víceletý rámec agentury na období 2013–2017, jak vyžaduje článek 5 nařízení. Platnost současného víceletého rámce (2007–2012) uplyne na konci roku 2012.

1.2. Víceletý rámec na období 2007–2012

Dne 28. února 2008 přijala Rada rozhodnutí 2008/203/ES, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007, pokud jde o přijetí víceletého rámce na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva[2]. Článek 2 tohoto rozhodnutí stanoví následující tematické oblasti:

(a) rasismus, xenofobie a s nimi spojená nesnášenlivost;

(b) diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace nebo diskriminace příslušníků menšin a jakákoliv kombinace těchto důvodů (vícenásobná diskriminace);

(c) odškodnění obětí;

(d) práva dětí včetně ochrany dětí;

(e) azyl, přistěhovalectví a integrace přistěhovalců;

(f) víza a ochrana hranic;

(g) účast občanů Unie na demokratickém fungování Unie;

(h) informační společnost, zejména respektování soukromého života a ochrana osobních údajů;

(i) přístup k účinnému a nezávislému soudnictví.

1.3. Prvky víceletého rámce

Víceletý rámec musí určovat tematické oblasti činnosti agentury a musí vycházet z řady prvků stanovených v čl. 5 odst. 2 nařízení spolu s vymezením oblasti působnosti agentury podle článku 3. Jedná se o tyto prvky:

i) Agentura musí plnit své úkoly v rámci pravomocí Unie stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie[3].

ii) Víceletý rámec se stanoví na období pěti let[4].

iii) Víceletý rámec musí být v souladu s prioritami Unie, s řádným přihlédnutím k pokynům vyplývajícím z usnesení Evropského parlamentu a ze závěrů Rady v oblasti základních lidských práv[5] (viz oddíl 1.4 níže).

iv) Víceletý rámec musí řádně zohledňovat finanční a lidské zdroje agentury[6]. V tomto ohledu je třeba uvést, že finanční zdroje agentury na rok 2013 byly stanoveny ve finančním rámci, který je připojen k Interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006[7] a byl představen v dokumentu V s názvem Finanční plánování 2008–2013, odhad Komise pro rok 2008 („Financial Programming 2008–2013 of Statement of Estimates of the Commission for 2008“)[8]. Pokud jde o období 2014–2017, budou zdroje agentury stanoveny v mezích víceletého finančního rámce na roky 2014–2020.

v) Víceletý rámec musí obsahovat ustanovení, jejichž záměrem je zajistit komplementaritu vzhledem k oblastem působnosti dalších institucí, úřadů a agentur Unie, jakož i Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací působících v oblasti základních práv[9]. Nejdůležitějšími agenturami a institucemi Unie ve vztahu k tomuto návrhu jsou Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu[10], Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX)[11], Evropská migrační síť[12], Evropský institut pro rovnost žen a mužů[13], úřad evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ)[14], Evropská jednotka pro soudní spolupráci (EUROJUST)[15], Evropský policejní úřad (EUROPOL)[16], Evropská policejní akademie (CEPOL)[17], Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva[18] a Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (EUROFOUND)[19].

vi) Víceletý rámec musí mezi tematické oblasti zahrnout boj proti rasismu, xenofobii a s nimi spojené netoleranci[20].

1.4. Evropský parlament a Rada

Podle čl. 5 odst. 2 písm. c) je třeba, aby byl víceletý rámec v souladu s prioritami Unie, s řádným přihlédnutím k pokynům vyplývajícím z usnesení Evropského parlamentu a ze závěrů Rady v oblasti základních lidských práv. Předmětem usnesení Evropského parlamentu byly v posledních letech tyto otázky, jež se týkají základních práv[21]:

– ochrana osobních údajů a soukromí,

– práva dětí; všechny formy násilí na dětech, zejména pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie; děti migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků; nezletilé osoby bez doprovodu; dětská chudoba a dětská práce; spravedlnost pro mladistvé; pomoc dětem; účast dětí,

– civilní a trestní soudnictví; práva jednotlivců v trestních řízeních,

– ochrana obětí,

– občanská práva a volný pohyb,

– vyloučení a stigmatizace Romů,

– rasismus a xenofobie,

– profilování, včetně profilování na základě etnického a rasového původu, v oblasti boje proti terorismu, vymáhání práva, přistěhovalectví a celních a hraničních kontrol,

– zákaz diskriminace a rovnost,

– ochrana národnostních menšin, práva menšin,

– rovnost žen a mužů, práva žen, násilí na ženách; mrzačení ženských genitálií,

– homofobie a diskriminace na základě sexuální orientace,

– otázky související se zdravotním postižením a diskriminace na základě zdravotního postižení,

– diskriminace na základě věku,

– svoboda projevu; svoboda tisku a pluralita sdělovacích prostředků,

– svoboda náboženského vyznání a diskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení,

– bezpečnost a základní svobody na internetu,

– práva duševního vlastnictví,

– azyl a společný evropský azylový systém,

– přistěhovalectví a ochrana hranic,

– integrace migrantů,

– sociální práva,

– chudoba a sociální vyloučení,

– právo na zdravotní péči,

– práva spotřebitelů,

– obchod s lidmi,

– boj proti terorismu,

– respektování kulturní, náboženské a jazykové rozmanitosti,

– povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy.

Předmětem závěrů Evropské rady byly v posledních letech tyto otázky, jež se týkají základních práv[22]:

– ochrana osobních údajů a soukromí,

– evropský prostor práva,

– práva dítěte,

– rovnost žen a mužů,

– evropská migrační politika, včetně Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu, společného evropského azylového systému, vízových otázek a ochrany hranic,

– obchod s lidmi,

– sociální práva,

– strategie vnitřní bezpečnosti,

– práva duševního vlastnictví.

2. Konzultace

Při přípravě svého návrhu Komise konzultovala správní radu agentury pro základní práva a dne 8. června 2011 obdržela její předběžný příspěvek. Správní rada konzultovala Platformu pro základní práva – síť agentury pro spolupráci s občanskou společností – a poskytla příspěvek dne 18. října 2011. Komise k těmto připomínkám, které byly učiněny během konzultace k návrhu, přihlédla.

Správní rada určila následující tematické oblasti:

a) účinná soudní ochrana, včetně přístupu ke spravedlnosti;

b) oběti trestných činů;

c) justiční spolupráce;

d) policejní spolupráce;

e) přistěhovalectví a integrace migrantů, ochrana hranic a víza; azyl;

f) rasismus, xenofobie a s nimi spojená netolerance;

g) integrace Romů;

h) diskriminace, jak je vymezena v článku 21 Listiny základních práv;

i) účast na nezávislém rámci EU podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

j) práva dítěte;

k) informace, soukromí a osobní údaje;

l) sociální práva.

3. Právní stránka návrhu 3.1. Obsah navrhovaného opatření

Při přípravě tohoto návrhu zohlednila Komise kromě prvků vyžadovaných nařízením (viz oddíl 1.3 výše) následující aspekty:

i) Vstup Lisabonské smlouvy v platnost a její dopad na činnost agentury. Lisabonská smlouva změnila Smlouvu o založení Evropského společenství tím, že svěřila pravomoc Unii (tento pojem nahrazuje slova „Společenství“ a „Evropské společenství“), pokud jde o prostor svobody, bezpečnosti a práva. Toto vyplývá zejména z čl. 1 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že „Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní“. Oblasti původně obsažené v hlavě VI Smlouvy o EU (dřívější „třetí pilíř“) jsou dnes součástí hlavy V („Prostor svobody, bezpečnosti a práva“) kapitoly 4 („Justiční spolupráce v trestních věcech“) a kapitoly 5 („Policejní spolupráce“) SFEU.

ii) Potřebu zajistit, aby se práce agentury s přihlédnutím k jejím omezeným finančním a lidským zdrojům dále zaměřovala na klíčové oblasti.

iii) Potřebu zaručit kontinuitu práce agentury, především vzhledem k tomu, že je důležité, aby agentura v průběhu let poskytla objektivní, spolehlivé a srovnatelné údaje.

S ohledem na výše uvedené Komise navrhuje, aby byly do víceletého rámce agentury na období 2013–2017 zahrnuty následující tematické oblasti:

(a) přístup ke spravedlnosti;

(b) oběti trestných činů;

(c) informační společnost, zejména respektování soukromého života a ochrana osobních údajů;

(d) integrace Romů;

(e) policejní spolupráce s přihlédnutím ke zvláštní povaze této oblasti;

(f) justiční spolupráce s přihlédnutím ke zvláštní povaze této spolupráce, co se týče trestních věcí;

(g) práva dítěte;

(h) diskriminace založená na rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci;

(i) přistěhovalectví a integrace migrantů; ochrana hranic a víza; azyl;

(j) rasismus, xenofobie a s nimi spojená netolerance.

3.2. Právní základ

Právním základem víceletého rámce na období 2007–2012 je čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 168/2007 o zřízení agentury. Tento právní základ však již nelze použít, protože se jedná o odvozený právní základ ve smyslu rozsudku Evropského soudního dvora ve věci C-133/06[23].

Právním základem stávajícího návrhu by proto mělo být ustanovení Smlouvy. Jelikož neexistuje žádné jiné (konkrétnější) ustanovení, právním základem by měl být právní základ nařízení o zřízení agentury, jež bylo přijato na základě článku 308 dřívější Smlouvy o založení Evropského společenství. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost představuje pozměněné znění tohoto článku nyní článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie.

4. Rozpočtové důsledky

Návrh nemá žádné přímé důsledky pro rozpočet EU. Agentura bude rozvíjet projekty v rámci navržených oblastí, pro které již byly rozpočtovým orgánem vyčleněny zdroje.

5. Podrobné vysvětlení návrhu

Tematické oblasti činnosti agentury (článek 2) umožňují, aby se agentura zabývala všemi problémy základních práv, které spadají do působnosti práva EU a mohou nastat v rámci dané tematické oblasti.

– Přístup ke spravedlnosti: Stockholmský program zdůraznil potřebu lepšího přístupu ke spravedlnosti v EU. Tato oblast by se mohla týkat záležitostí, jako jsou účinná soudní ochrana, včetně přístupu k efektivnímu a nezávislému soudnictví, a záruky spravedlivého procesu. Agentura v této oblasti zveřejnila zprávy („Přístup ke spravedlnosti v Evropě: přehled výzev a příležitostí“, „Šetření o menšinách a diskriminaci v EU“) a dále musí o různých otázkách souvisejících s přístupem ke spravedlnosti, včetně smluvního práva a práv spotřebitelů, shromažďovat údaje.

– Oběti trestných činů: agentura se oběťmi nepřímo zabývala ve svých zprávách „Přístup ke spravedlnosti v Evropě: přehled výzev a příležitostí“ a „Šetření o menšinách a diskriminaci v EU“. Vzhledem k rostoucímu počtu iniciativ EU, jež se týkají práv obětí, by se práce agentury měla zaměřovat mimo jiné na ochranu obětí, služby na podporu obětí, právní postavení, povědomí o právech, zranitelné oběti a odškodnění.

– Informační společnost, zejména respektování soukromého života a ochrana osobních údajů: v rámci této tematické oblasti by mohla agentura shromažďovat údaje, jež by se týkaly především vlivu internetového prostředí na základní práva, např. pokud jde o ochranu osobních údajů a soukromí. Na důležitost těchto otázek upozornil Evropský parlament. Agentura v této oblasti již odvedla určitou práci (zpráva „Ochrana údajů v Evropské unii: úloha vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů“) a očekává se, že by měla v tomto ohledu rozvíjet své odborné znalosti. Činnost agentury zaměřená na shromažďování údajů v této oblasti by mohla přispět k hladké realizaci reformovaného právního rámce EU pro ochranu údajů.

– Integrace Romů: integrace Romů představuje pro EU jasnou prioritu. Sdělení Komise „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ obsahuje požadavek, aby agentura ve spolupráci s dalšími příslušnými subjekty, jako je EUROFOUND, shromažďovala ve všech 27 členských státech údaje o situaci Romů, pokud jde o dostupnost zaměstnání, vzdělávání, zdravotní péče a bydlení, a dále spolupracovala s členskými státy na rozvoji kontrolních metod, které mohou poskytnout srovnávací analýzu situace Romů v celé Evropě[24]. Údaje se budou rovněž shromažďovat z realizovaného výzkumu financovaného z programu pro sociálně-ekonomické a humanitní vědy sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj. Agentura získala během posledních let se shromažďováním údajů týkajících se problematiky Romů odborné zkušenosti, což dokazují její zprávy „Podmínky bydlení Romů a kočovníků v EU“, „Situace romských občanů EU, kteří se stěhují do jiných členských států EU a usazují se tam“ a „Šetření o menšinách a diskriminaci v EU“.

– Policejní spolupráce s přihlédnutím ke zvláštní povaze této oblasti: odstranění tzv. „pilířů“ v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost by mělo vést k zahrnutí policejní spolupráce mezi tematické oblasti agentury; agentura by díky tomu mohla shromažďovat údaje za předpokladu, že by daná oblast spadala do pravomoci EU, aniž by tím byla dotčena probíhající práce ke zlepšení statistik trestné činnosti. Aby se zabránilo překrývání práce agentury a donucovacích orgánů, využívá agentura již existujících údajů / údajů poskytnutých členskými státy.

– Justiční spolupráce s přihlédnutím ke zvláštní povaze této spolupráce, co se týče trestních věcí: tato oblast zahrnuje justiční spolupráci v občanských a obchodních věcech a v trestních věcech. Odstranění tzv. „pilířů“ je důvodem pro zařazení této oblasti mezi tematické oblasti agentury. Agentura by mohla shromažďovat údaje o záležitostech, jež by se mimo jiné týkaly boje proti organizované trestné činnosti, terorismu nebo obchodu s lidmi.

– Práva dítěte: podpora a ochrana práv dítěte je jedním z cílů EU, které dále zdůraznila Lisabonská smlouva. V rámci této tematické oblasti by agentura mohla přispět k realizaci „Agendy EU v oblasti práv dítěte“ tím, že by shromažďovala údaje o otázkách, jako je justice vstřícná k dětem a děti v citlivých situacích, a do užívání by uvedla ukazatele týkající se práv dítěte, které vypracovala[25]. Klíčovou prioritou EU je boj proti dětské chudobě a výzkum agentury v této oblasti by napomohl provedení budoucího doporučení Komise o dětské chudobě. Agentura zveřejnila zprávy o dětech („Obchodování s dětmi v EU: výzvy, výhledy a osvědčené postupy“, „Děti bez doprovodu, které žádají o azyl v členských státech EU“) a realizovala vzdělávací projekty, např. projekt „S-Cool Agenda“, příručku pro učitele „Výlety do minulosti – vyučování pro budoucnost“ či studii „Úloha historických památek a muzeí ve vzdělávání o holokaustu a lidských právech v EU“. Práce agentury v této tematické oblasti by se rovněž mohla týkat vzdělávání, sociálního začleňování, politik mládeže a dalších příslušných politik Unie.

– Diskriminace založená na rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci: očekává se, že agentura bude dále shromažďovat údaje o diskriminaci. Důvody diskriminace zahrnují všechny důvody uvedené v článku 21 Listiny základních práv EU s výjimkou „pohlaví“, neboť svou činnost nyní v plném rozsahu zahájil Evropský institut pro rovnost žen a mužů, který je odpovědný za shromažďování údajů o rovnosti žen a mužů a diskriminaci na základě pohlaví. To by nemělo agentuře bránit, aby se v úzké spolupráci s institutem zabývala genderovými otázkami v rámci řešení „vícenásobné diskriminace“ nebo aby začleňovala genderové aspekty do svých zpráv. Tato tematická oblast by měla umožňovat pokrýt „vícenásobnou diskriminaci“, diskriminaci na pracovišti či aspekty týkající se sociálního začleňování a snižování chudoby. V posledních letech agentura zveřejnila v této oblasti řadu zpráv, např. „Homofobie, transfobie a diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity“, „Úcta k osobám náležejícím k menšinám a jejich ochrana“, „Migranti, menšiny a zaměstnávání – Vyloučení a diskriminace ve 27 členských státech EU“, „Šetření o menšinách a diskriminaci v EU“, „Právní ochrana osob trpících duševním onemocněním podle právních předpisů o nediskriminaci“, „Příručka o evropském antidiskriminačním právu“, „Dopad směrnice o rasové rovnosti – Názory odborů a zaměstnavatelů v EU“, „Zkušenosti s diskriminací, společenskou marginalizací a násilím mezi muslimskou a nemuslimskou mládeží“ a „Rasismus, etnická diskriminace a vyloučení migrantů a menšin ve sportu: situace v EU“.

– Přistěhovalectví a integrace migrantů; ochrana hranic a víza; azyl: zvláštní obavy z hlediska základních práv vyvolávalo zacházení na státních hranicích a podmínky v zařízeních pro zajištění legálních a ilegálních přistěhovalců, jakož i aspekty, které souvisí s oběťmi obchodu s lidmi. Integrace migrantů je tematická oblast, která má úzkou spojitost s přistěhovalectvím a u níž jsou základní práva také důležitým hlediskem. Opomíjeny by neměly být aspekty týkající se sociálního začleňování a snižování chudoby. Většina právních nástrojů v oblasti hranic a víz obsahuje specifická ustanovení za účelem dodržování základních práv a svobod. V rámci této tematické oblasti se lze zabývat profilováním na základě etnického původu. Oblasti azylu se týká celá řada právních předpisů EU, jejichž nedílnou součástí jsou základní práva. Agentura by měla dále v úzké spolupráci s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu o tomto tématu shromažďovat údaje. Agentura zveřejnila v posledních letech o těchto oblastech řadu zpráv („Migranti v rámci neřízené migrace: přístup ke zdravotní péči v 10 členských státech Evropské unie“, „Migranti, menšiny a zaměstnávání – Vyloučení a diskriminace ve 27 členských státech EU“, „Ilegální migranti zaměstnaní v domácnosti: výzvy, jimž čelí EU a její členské státy v oblasti základních práv“, „Pohled žadatelů o azyl: přístup k účinným nápravným prostředkům a povinnost informovat žadatele“, „Zadržování státních příslušníků třetích zemí v řízeních o navrácení“, „Děti bez doprovodu, které žádají o azyl v členských státech EU“, „Řešení mimořádné situace z hlediska základních práv: postavení osob, jež ilegálně překračují řeckou pozemní hranici“) a ve spolupráci s agenturou FRONTEX pořádala školení o základních právech pro příslušníky pohraniční stráže. Agentura by měla dále spolupracovat s agenturou FRONTEX. Zúčastněné strany očekávají, že agentura bude pokračovat ve shromažďování údajů o záležitostech, jež spadají do této tematické oblasti.

– Rasismus, xenofobie a s nimi spojená netolerance: tato tematická oblast je stanovena v samotném nařízení. Agentura má značné odborné znalosti, pokud jde o shromažďování údajů v této oblasti, což dokazují její zprávy „Antisemitismus: souhrnný přehled“, „Porozumění profilování na základě etnického původu a jeho prevence: příručka“, „Zkušenosti s diskriminací, společenskou marginalizací a násilím mezi muslimskou a nemuslimskou mládeží“ a „Rasismus, etnická diskriminace a vyloučení migrantů a menšin ve sportu: situace v EU“. V tomto období je třeba klást zvláštní důraz na profilování na základě etnického původu, rasistické a xenofobní nenávistné výroky a zločiny z nenávisti, jakož i na preventivně zaměřenou analýzu společenských trendů vedoucích k těmto jevům.

2011/0431 (APP)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva na období 2013–2017

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 352 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[26],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu[27],

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       S vědomím cílů, pro něž byla Agentura Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura“) založena, a v zájmu toho, aby agentura řádně plnila své úkoly, mají být přesné tematické oblasti její činnosti určeny víceletým rámcem, který se stanoví na období pěti let, jak je uvedeno v nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva[28].

(2)       První víceletý rámec přijala Rada svým rozhodnutím 2008/203/ES ze dne 28. února 2008, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007, pokud jde o přijetí víceletého rámce na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva.

(3)       Víceletý rámec by se měl provádět výlučně v rámci působnosti právních předpisů Unie.

(4)       Víceletý rámec by měl být v souladu s prioritami Unie, s řádným přihlédnutím k pokynům vyplývajícím z usnesení Evropského parlamentu a ze závěrů Rady v oblasti základních lidských práv.

(5)       Víceletý rámec by měl řádně zohledňovat finanční a lidské zdroje agentury.

(6)       Víceletý rámec by měl obsahovat ustanovení, jejichž záměrem je zajistit komplementaritu vzhledem k oblastem působnosti dalších institucí, úřadů a agentur Unie, jakož i Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací působících v oblasti základních práv. Nejdůležitějšími agenturami a institucemi Unie ve vztahu k tomuto víceletému rámci jsou Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, zřízený nařízením (EU) č. 439/2010[29], Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX), zřízená nařízením (ES) č. 2007/2004[30], Evropská migrační síť, zřízená rozhodnutím Rady 2008/381/ES[31], Evropský institut pro rovnost žen a mužů, zřízený nařízením (ES) č. 1922/2006[32], úřad evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ), zřízený nařízením (ES) č. 45/2001[33], Evropská jednotka pro soudní spolupráci (EUROJUST), zřízená rozhodnutím Rady 2002/187/SVV[34], Evropský policejní úřad (EUROPOL), zřízený rozhodnutím Rady 2009/371/SVV[35], Evropská policejní akademie (CEPOL), zřízená rozhodnutím Rady 2005/681/SVV[36], Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zřízená nařízením (EU) č. 1077/2011[37], a Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (EUROFOUND), zřízená nařízením (EHS) č. 1365/75[38].

(7)       Víceletý rámec by měl mezi tematickými oblastmi činnosti agentury zahrnovat boj proti rasismu, xenofobii a s nimi spojené netoleranci.

(8)       Vzhledem k tomu, jaký význam má pro EU boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, který se stal jedním z pěti cílů její strategie růstu Evropa 2020, by se agentura při shromažďování a šíření údajů v rámci tematických oblastí stanovených tímto rozhodnutím měla zabývat hospodářskými a sociálními předpoklady, jež umožňují účinně využívat základních práv.

(9)       Při přípravě svého návrhu Komise konzultovala správní radu agentury pro základní práva a dne 18. října 2011 obdržela její písemné připomínky.

(10)     Agentura může v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 168/2007 na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise pracovat rovněž mimo tematické oblasti stanovené ve víceletém rámci, pokud to její finanční a lidské zdroje dovolí,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1 Víceletý rámec

1.         Tímto se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura“) na období 2013–2017.

2.         Agentura v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 168/2007 plní úkoly vymezené v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 168/2007 v rámci tematických oblastí stanovených v článku 2 tohoto rozhodnutí.

Článek 2 Tematické oblasti

Tematické oblasti jsou tyto:

(a) přístup ke spravedlnosti;

(b) oběti trestných činů;

(c) informační společnost, zejména respektování soukromého života a ochrana osobních údajů;

(d) integrace Romů;

(e) policejní spolupráce s přihlédnutím ke zvláštní povaze této oblasti;

(f) justiční spolupráce s přihlédnutím ke zvláštní povaze této spolupráce, co se týče trestních věcí;

(g) práva dítěte;

(h) diskriminace založená na rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci;

(i) přistěhovalectví a integrace migrantů; víza a ochrana hranic; azyl;

(j) rasismus, xenofobie a s nimi spojená netolerance.

Článek 3 Komplementarita a spolupráce s dalšími institucemi

1.         Při provádění tohoto víceletého rámce agentura zajišťuje náležitou spolupráci a koordinaci s příslušnými institucemi, úřady a agenturami Unie, s členskými státy, mezinárodními organizacemi a občanskou společností za podmínek uvedených v článcích 7, 8 a 10 nařízení (ES) č. 168/2007.

2.         Agentura se zabývá otázkami souvisejícími s diskriminací na základě pohlaví pouze coby součástí své práce a v příslušném rozsahu, přičemž se při své činnosti zaměřuje na obecné otázky diskriminace uvedené v čl. 2 písm. g) a bere na vědomí, že shromažďování údajů týkajících se rovnosti žen a mužů a diskriminace na základě pohlaví je úlohou Evropského institutu pro rovnost žen a mužů[39]. Agentura by měla s tímto institutem spolupracovat za podmínek stanovených v dohodě o spolupráci ze dne 22. listopadu 2010.

3.         Agentura spolupracuje s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (EUROFOUND)[40] za podmínek stanovených v dohodě o spolupráci ze dne 8. října 2009 a s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX)[41] za podmínek stanovených v dohodě o spolupráci ze dne 26. května 2010. Spolupracuje rovněž s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu[42], Evropskou migrační sítí[43], Evropskou jednotkou pro soudní spolupráci (EUROJUST)[44], Evropským policejním úřadem (EUROPOL)[45], Evropskou policejní akademií (CEPOL)[46] a Agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva[47] za podmínek stanovených v příslušných budoucích dohodách o spolupráci.

4.         Agentura plní své úkoly v oblasti informační společnosti, především pokud jde o respektování soukromého života a ochranu osobních údajů, aniž by tím byla dotčena odpovědnost evropského inspektora ochrany údajů zajistit v souladu se svými povinnostmi a pravomocemi stanovenými v článcích 46 a 47 nařízení (ES) č. 45/2001 dodržování základních práv a svobod jednotlivců, zejména jejich práva na soukromí, orgány a institucemi Unie.

5.         Agentura koordinuje svou činnost s činností Rady Evropy za podmínek stanovených v článku 9 nařízení (ES) č. 168/2007 a v dohodě mezi Evropskou unií a Radou Evropy o spolupráci mezi Agenturou Evropské unie pro základní práva a Radou Evropy[48], uvedené v tomto článku.

V Bruselu dne .

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda / předsedkyně

[1]               Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 63, 7.3.2008, s. 14.

[3]               Ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 168/2007 o zřízení agentury (nařízení o FRA).

[4]               Ustanovení čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení o FRA.

[5]               Ustanovení čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení o FRA.

[6]               Ustanovení čl. 5 odst. 2 písm. d) nařízení o FRA.

[7]              Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

[8]               SEK(2007) 500 v konečném znění ze dne 2. května 2007.

[9]               Ustanovení čl. 5 odst. 2 písm. e) nařízení o FRA.

[10]             Zřízen nařízením (EU) č. 439/2010, Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11.

[11]             Zřízena nařízením (ES) č. 2007/2004, Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.

[12]             Zřízena rozhodnutím Rady 2008/381/ES, Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7.

[13]             Zřízen nařízením (ES) č. 1922/2006, Úř. věst. L 403, 30.12.2006, s. 9.

[14]             Zřízen nařízením (ES) č. 45/2001, Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[15]             Zřízena rozhodnutím Rady 2002/187/SVV, Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1.

[16]             Zřízen rozhodnutím Rady 2009/371/SVV, Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.

[17]             Zřízena rozhodnutím Rady 2005/681/SVV, Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.

[18]             Zřízena nařízením (EU) č. 1077/2011, Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1.

[19]             Zřízena nařízením (EHS) č. 1365/75, Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1.

[20]             Ustanovení čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení o FRA.

[21]             Usnesení ze dne 14.1.2009, 3.2.2009, 19.2.2009, 10.3.2009, 11.3.2009, 12.3.2009, 24.3.2009, 26.3.2009, 2.4.2009, 22.4.2009, 24.4.2009, 7.5.2009, 17.9.2009, 25.11.2009, 26.11.2009, 10.2.2010, 25.3.2010, 5.5.2010, 18.5.2010, 15.6.2010, 17.6.2010, 7.9.2010, 9.9.2010, 22.9.2010, 20.10.2010, 23.11.2010, 14.12.2010, 15.12.2010, 19.1.2011, 8.3.2011, 9.3.2011, 10.3.2011, 24.3.2011, 5.4.2011 a [_].

[22]             Zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června 2009, 29. a 30. října 2009, 10. a 11. prosince 2009, 17. června 2010, 4. února 2011 a [_].

[23]             Rozsudek ze dne 6. května 2008, Parlament v. Rada, věc C-133/06, Sb. rozh. 2008, s. I-3189.

[24]             KOM(2011) 173 v konečném znění.

[25]             KOM(2011) 60 v konečném znění.

[26]             Úř. věst. C , , s. .

[27]             Úř. věst. C , , s. .

[28]             Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1.

[29]             Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11.

[30]             Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.

[31]             Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7.

[32]             Úř. věst. L 403, 30.12.2006, s. 9.

[33]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[34]             Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1.

[35]             Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.

[36]             Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.

[37]             Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1.

[38]             Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1.

[39]             Zřízen nařízením (ES) č. 1922/2006, Úř. věst. L 403, 30.12.2006, s. 9.

[40]             Zřízena nařízením (EHS) č. 1365/75, Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1.

[41]             Zřízena nařízením (ES) č. 2007/2004, Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.

[42]             Zřízen nařízením (EU) č. 439/2010, Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11.

[43]             Zřízena rozhodnutím Rady 2008/381/ES, Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7.

[44]             Zřízena rozhodnutím Rady 2002/187/SVV, Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1.

[45]             Zřízen rozhodnutím Rady 2009/371/SVV, Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.

[46]             Zřízena rozhodnutím Rady 2005/681/SVV, Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.

[47]             Zřízena nařízením (EU) č. 1077/2011, Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1.

[48]             Úř. věst. L 186, 15.7.2008, s. 7.