Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) /* KOM/2011/0874 v konečném znění - 2011/0428 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Sdělení Komise o víceletém finančnímu
rámci (VFR) na období let 2014–2020 (dále jen „sdělení o VFR“)[1] stanoví rozpočtový rámec a
hlavní směry pro plnění strategie Evropa 2020[2]. Ve svém
návrhu se Komise rozhodla zabývat se životním prostředím a oblastí klimatu
jakožto nedílnou součástí všech hlavních nástrojů a zásahů. Tento tzv. přístup
„začleňování“ znamená, že cíle v oblasti životního prostředí a klimatu „je
zapotřebí promítnout do všech hlavních nástrojů, aby se zajistilo, že tyto
nástroje napomáhají budování nízkouhlíkového a zdrojově efektivního
hospodářství, které bude odolné vůči změnám klimatu a které bude posilovat
konkurenceschopnost Evropy, vytvářet více pracovních míst a ekologičtější
pracovní místa, posilovat zabezpečení dodávek energie a představovat přínos pro
zdraví“. Hlavní nástroje financování Unie však neřeší
všechny konkrétní potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu.
Provádění právních předpisů týkajících se životního prostředí a klimatu je nadále
v celé Unii nerovnoměrné a nedostatečné, což vede ke zhoršování problémů
v oblasti životního prostředí a klimatu. Tato situace vyžaduje nové a
účinnější způsoby provádění právních předpisů i vývoj a šíření osvědčených
postupů v celé Unii, aby se zajistilo, že se členské státy a zúčastněné
subjekty budou moci učit od sebe navzájem. Z toho důvodu Komise navrhuje vedle
začleňování také pokračovat v programu LIFE, který je nyní upraven
nařízením LIFE+[3].
Sloučení přístupu začleňování s konkrétním nástrojem zvýší soudržnost a
přidanou hodnotu intervencí Unie. Specializovaný nástroj Komisi umožňuje lépe utvářet
priority, přímo monitorovat provádění a zajišťovat efektivní využívání dostupných
zdrojů pro ochranu životního prostředí a klimatu. Tento přístup poskytuje Komisi
příležitost vybrat nejlepší projekty v celé Unii a tím řešit selhání
koordinace. Kromě toho má přírodní bohatství povahu
veřejného majetku a je v Unii nerovnoměrně rozloženo. Povinnost toto bohatství
zachovat a zvýšit vyžaduje důsledné uplatňování zásad solidarity a sdílení
odpovědnosti. V této souvislosti článek 8 směrnice o přírodních
stanovištích[4]
výslovně váže provádění ochranných opatření na zajištění spolufinancování
z prostředků Unie. Program LIFE hraje zásadní úlohu pro lepší rozložení solidarity
a sdílení odpovědnosti při ochraně společných zájmů Unie v oblasti
životního prostředí a klimatu. Zvláštní program financování pro opatření
v oblasti životního prostředí a klimatu: ·
zajišťuje účinnější zásahy než samostatné opatření
členského státu, protože umožňuje ve zvýšené míře sdružovat zdroje a odborné
zkušenosti a je atraktivní pro zakládání partnerství, která by jinak vznikala
obtížně, ·
poskytuje platformu pro rozvoj a výměnu osvědčených
postupů a sdílení znalostí, pro zlepšení, podnícení a urychlení změn v provádění
acquis v oblasti životního prostředí a klimatu a umožňuje členským
státům a soukromým aktérům vzájemně se od sebe učit a účinněji řešit uvedené
problémy, ·
společnou koordinací jejich činnosti zaměřenou na
cíle v oblasti životního prostředí a klimatu vytváří synergie ve všech
fondech Unie a vnitrostátních fondech a současně motivuje k poskytování
dalších finančních prostředků z fondů veřejného i soukromého sektoru. To
zvyšuje soulad a účinnost zásahů Unie a prosazuje stejnorodější provádění
acquis, ·
zviditelňuje opatření v oblasti životního
prostředí a klimatu, neboť přibližuje Unii jejím občanům a potvrzuje závazek
Unie plnit cíle v oblasti životního prostředí a klimatu, a dodává tak těmto
cílům na významu. Některá hodnocení[5] potvrzují, že
program LIFE je úspěšným nástrojem provádění politiky a právních předpisů Unie
v oblasti životního prostředí se značnou přidanou hodnotou. Tato hodnocení
však také zdůraznila, že dopad programu LIFE na politiku je omezen
v důsledku chybějícího strategického zaměření. To bylo částečně způsobeno metodou
výběru projektů, která byla vedena čistě „zdola nahoru“ a která Komisi neumožňovala
řídit poptávku na základě potřeb politiky Unie v oblasti životního
prostředí a klimatu. Proto je nutné jasnější zaměření na činnosti a
odvětví, jež by program LIFE mohl výrazně ovlivnit. Nové výzvy budoucnosti a plnění úkolů a cílů
strategie Evropa 2020 vyžadují úpravy programu. Boj se změnou klimatu a
zvyšování odolnosti Unie vůči souvisejícím rizikům patří k největším úkolům,
před nimiž Unie stojí. To – jak se uvádí ve strategii Evropa 2020 – vyžaduje
neodkladná opatření. Komise tuto výzvu přijímá a ve svém sdělení o VFR
uvádí, že za přispění různých politik hodlá navýšit část rozpočtu Unie pro
oblast klimatu na nejméně 20 %. Program pro životní prostředí a oblast klimatu
(LIFE) by proto měl k naplnění tohoto cíle přispět. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A
POSOUZENÍ DOPADŮ Toto nařízení čerpá z rozsáhlé analýzy
možností, kterými se zabývalo posouzení dopadů[6],
a ze široké konzultace se zúčastněnými stranami. Konkrétně byly provedeny tyto
studie a konzultace: –
hodnocení programu LIFE ex-post (1996–2006)[7] a hodnocení programu LIFE+
v polovině období (2007–2009)[8], –
studie zadané externím konzultantům, jmenovitě: „Posouzení
dopadů spojené s předběžným hodnocením přezkumu nařízení o LIFE+[9] a „Změna klimatu v budoucím
víceletém finančním rámci“[10], –
veřejná on-line konzultace na téma „Váš hlas
v Evropě“[11], –
konzultace provedená Výborem regionů[12], –
konzultace členů výboru LIFE+ a přidělenců
členských států pro životní prostředí a ad-hoc zasedání zúčastněných
stran[13]. Výsledkem konzultací je zjištění, že program
LIFE je obecně hodnocen jako program s dobrými výsledky z hlediska
životního prostředí i přidané hodnoty. Zúčastněné strany podporují pokračování
programu LIFE i jednotlivé zásahy a návrhy Komise, včetně těch, které se týkají
nových druhů projektů, integrovaných projektů. Ačkoli zúčastněné strany podporují myšlenku,
aby program LIFE posílil své zaměření na uskutečňování a začleňování cílů
v oblasti životního prostředí a klimatu do jiných politik, nepodporují
omezení zahrnutých tematických oblastí. Podobně přestože zúčastněné strany
obecně podporují přechod od přístupu vedeného čistě zdola nahoru k přístupu
směřujícímu více shora dolů, jsou proti stanovování ročních a výlučných
priorit. Hlavním důvodem je názor, že prioritní oblasti by měly být poměrně
stabilní, aby potenciálním žadatelům umožňovaly plánování, přípravu a
předkládání návrhů. Posouzení dopadů se proto zaměřilo na
doporučení vyplývající z hodnocení a doporučení Evropského účetního dvora[14] s cílem zvýšit efektivitu
a přidanou hodnotu programu LIFE a současně zohlednit hlavní obavy a návrhy
zúčastněných stran. Možnosti stanovení priorit, jimiž se zabývá
posouzení dopadů, se snaží dosáhnout rovnováhy mezi potřebou stability pro
potenciální žadatele a potřebou lépe se zaměřit na potřeby politiky Unie. Byla
analyzovány tři scénáře. První spočívá v zachování současného stavu s přístupem
vedeným čistě zdola nahoru, částečně upraveným o koncentraci vyhrazených zdrojů
pro opatření v oblasti klimatu. Druhý scénář spočívá v pružném přístupu
vedeném shora dolů pro všechny druhy projektů, na jehož základě Komise
připravuje víceleté pracovní programy, v kterých určuje tematické priority
související s plněním specifických cílů, a podněcuje poptávku
po řešení tematických priorit v rámci jednotlivých složek.
Integrované projekty by se vzhledem ke své charakteristice zaměřovaly do
dosažení cílů pouze na určité sektory. Třetí scénář kombinuje přístup shora
dolů pro integrované projekty a přístup zdola nahoru pro všechny ostatní druhy
projektů. V rámci této možnosti by Komise předem omezila tematické
zaměření integrovaných projektů na čtyři odvětví v podprogramu pro životní
prostředí, zatímco pro ostatní druhy projektů by žadatelé mohli předkládat
návrhy ve všech environmentálních sektorech. Upřednostňovanou možností je
pružný přístup vedený shora dolů. Posouzení dopadů analyzovalo možnosti pro
oblasti, na něž by se měly zaměřit integrované projekty, a konstatovalo, že
sektory s největším potenciálem úspěchu, kde by bylo možné dosáhnout lepších
výsledků pro životní prostředí, jsou síť Natura 2000, voda, odpady a ovzduší.
Tyto sektory uváděly i zúčastněné strany, zvláště pak regionální orgány.
Protože podprogram pro oblast klimatu je zřízen nově, integrované projekty
určené pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu, by mohly
být v programovém období zaváděny postupně po dobu dvou až tří let.
Posouzení dopadů rovněž zkoumalo, zda je podíl 50 % projektových zdrojů tradičně
vyhrazených pro přírodu a biologickou rozmanitost stále platný, a došlo k závěru,
že tomu tak je. Biologickou rozmanitost považovaly za nejdůležitější prioritu
pro program LIFE ve skutečnosti všechny zúčastněné strany. Posouzení dopadů
rovněž hodnotilo možnosti zeměpisného rozložení projektů včetně možnosti
vnitrostátních přídělů (podobně jako v nařízení LIFE+). Zvažovaly se tři
možnosti: systém založený na oprávněných nárocích bez jakýchkoli zeměpisných
kritérií spojených s výběrem, systém zeměpisné rovnováhy zajišťované
Komisí v souladu se zásadami solidarity a sdílení odpovědnosti a systém
vnitrostátních přídělů pro integrované projekty. Upřednostňovanou možností je
zajištění zeměpisné rovnováhy pro integrované projekty. Silný důraz byl rovněž kladen na zjednodušení,
které by vycházelo ze změn zavedených v programu LIFE+, například používání
elektronických návrhů. Oblastmi určenými k dalšímu zjednodušení byly: dvoustupňový
postup při výběru integrovaných projektů, narůstající využívání jednorázových
částek a paušálních sazeb a nezpůsobilost určitých nákladů. Ve snaze zajistit,
aby toto zjednodušení neznevýhodnilo příjemce, zkoumalo posouzení dopadů
možnost zvýšit míry spolufinancování. V rámci zjednodušujících opatření
byly probírány i možnosti zadání většiny úkolů řízení stávající výkonné
agentuře, včetně plné externalizace a kombinované varianty. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Cíle Unie v oblasti životního prostředí
jsou zakotveny v hlavě XX Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
Nejběžnějším právním základem právních předpisů v oblasti životního
prostředí a klimatu je článek 192 SFEU, který dává Evropskému parlamentu a Radě
pravomoc rozhodovat, jakou činnost by měla Unie provádět, aby bylo dosaženo
cílů v oblasti životního prostředí stanovených článkem 191 SFEU.
Lisabonská smlouva zvýšila důraz kladený na oblast klimatu zvláště tím, že
učinila boj proti změně klimatu výslovnou součástí cílů v oblasti
životního prostředí. Článek 11 SFEU stanoví povinnost zahrnovat
požadavky na ochranu životního prostředí do vymezení a provádění politik a
činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje. Kromě toho článek 8 směrnice o přírodních
stanovištích výslovně váže provádění ochranných opatření na zajištění spolufinancování
z prostředků Unie. Tento návrh nového nařízení o programu LIFE je
vypracován jako program LIFE se dvěma podprogramy: jedním pro životní
prostředí a jedním pro oblast klimatu. Vytvoření podprogramu pro oblast klimatu
aktualizuje předešlý tematický směr „změna klimatu“ v rámci složky
programu LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí. Existuje velký potenciál pro synergie mezi
cíli v oblasti životního prostředí a klimatu, protože projekty mohou být prospěšné
pro řadu účelů. Například projekty týkající se ochrany lesů mohou být současně
přínosem pro biologickou rozmanitost a zmírňování změny klimatu, neboť posilují
obnovu lesů, a zlepšují tak kapacitu pro absorpci uhlíku. Projekty obnovy
zátopových oblastí mohou usnadnit přizpůsobování se změně klimatu a přechod ke společnosti
více odolné vůči změnám klimatu. Cílem programu LIFE
je urychlovat podporu provádění a začleňování cílů v oblasti životního
prostředí a klimatu do ostatních politik a praxe členských států. Zvláštní
důraz je kladen na lepší správu, protože ta je neoddělitelně spjata se
zlepšením provádění. Důležitou změnou pro zlepšení účinnosti
programu LIFE a vytvoření bližších vazeb s prioritami politiky Unie je posun
od přístupu vedeného čistě zdola nahoru k pružnému přístupu směřujícímu
shora dolů. Pracovní programy platné nejméně dva roky bude vypracovávat
Komise po konzultaci s členskými státy. Programy budou obsahovat např.
priority, rozdělení prostředků mezi jednotlivé druhy financování a cíle pro
dané období. Priority nebudou v programech stanoveny vyčerpávajícím
způsobem, aby žadatelé mohli předkládat návrhy i v jiných oblastech,
začleňovat nové myšlenky a reagovat na nové výzvy. Komisi tak bude nápomocen
Výbor programu LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu, který bude mít dvojí
povahu spočívající zejména v různých předsedajících a různém složení
v závislosti na tom, zda projednávané otázky souvisejí s podprogramem
LIFE pro životní prostředí nebo podprogramem LIFE pro oblast klimatu. Ostatní
zvláštní aspekty programu LIFE, například určení kritérií způsobilosti pro
výběr projektu, kritérií pro uplatnění zeměpisné rovnováhy na integrované
projekty a ukazatelů výkonnosti platných pro specifické tematické priority,
přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Další zásadní změnou je vytvoření nového
druhu projektů, tzv. integrovaných projektů. Jejich cílem je zlepšit
provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu a její
začleňování do ostatních politik, zejména zajištěním koordinované mobilizace
ostatních fondů Unie a vnitrostátních a soukromých fondů ve prospěch cílů
v oblasti životního prostředí nebo klimatu. Integrované projekty budou prováděny ve velkém
územním měřítku (konkrétně v měřítku regionu, více regionů nebo v měřítku
vnitrostátním, a to napříč odvětvími) a budou se zaměřovat na provádění akčních
plánů či strategií v oblasti životního prostředí nebo klimatu, jak je
požadují konkrétní právní předpisy Unie týkající se životního prostředí nebo
klimatu, na základě jiných aktů Unie nebo vypracované orgány členských států.
Integrované projekty podprogramu pro životní prostředí se v první řadě
zaměří na provádění plánů a programů týkajících se směrnic o ptácích[15] a přírodních stanovištích,
rámcové směrnice o vodě[16]
a právních předpisů upravujících odpady a kvalitu ovzduší. Tyto integrované
projekty by měly umožnit i dosahování výsledků v jiných oblastech
politiky, zejména pak rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí[17]. U podprogramu pro oblast
klimatu se integrované projekty mohou zaměřit na provádění strategií a akčních
plánů pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Integrované
projekty se rovněž tam, kde to bude možné, budou snažit mobilizovat ostatní
zdroje financování Unie tak, že budou využívat synergie a zabezpečí soulad mezi
jednotlivými programy financování Unie. Tyto projekty poskytnou odpovědným
orgánům příklady možné koordinace různých nástrojů financování k docílení
lepšího provádění právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a
klimatu. Na úrovni Unie by tato koordinace mezi programem LIFE a ostatními
programy financování z prostředků Unie mohla být stanovena ve společném
strategickém rámci. Toto nařízení také stanoví jasnější
definici financovaných činností pro každou prioritní oblast. Podprogram pro
životní prostředí se skládá ze tří prioritních oblastí, jejichž zaměření bude
posunuto směrem k provádění a integraci. Prioritní oblast biologická
rozmanitost rozšiřuje svou podporu na vývoj osvědčených postupů pro řešení širší
problematiky v oblasti biologické rozmanitosti a současně zachovává své
zaměření na síť Natura 2000. Prioritní oblast životní prostředí a účinné
využívání zdrojů posouvá své zaměření na provádění politiky a právních
předpisů Unie v oblasti životního prostředí a vylučuje inovace orientované
na tržní replikaci, protože ty lépe pokryje program Horizont 2020.[18] V rámci sílící orientace
na podporu lepší správy prioritní oblast správa a informace nahrazuje
bývalou složku programu LIFE+ Informace a komunikace a bude vedle osvětových
kampaní aktivněji prosazovat šíření znalostí pro rozhodování a vývoj
osvědčených postupů za účelem lepšího a účinnějšího dodržování právních
předpisů. Plán do roku 2050[19] potvrdil, že testování nových
přístupů ke zmírnění změn klimatu bude mít pro přechod k nízkouhlíkovému
hospodářství nadále zásadní význam. Bude třeba zajistit i přizpůsobení se změně
klimatu jako meziodvětvovou prioritu Unie. Kromě toho je pro dosažení
konstruktivních výsledků a zajištění podílu zúčastněných subjektů nezbytná podpora
správy a zvyšování informovanosti. Proto by měl podprogram pro oblast klimatu
podporovat úsilí přispívající k plnění cílů ve třech specifických
prioritních oblastech: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně
klimatu a správa a informace v oblasti klimatu. Hlavním cílem programu LIFE je urychlit změny
v přípravě a provádění politiky díky poskytování a šíření řešení a
osvědčených postupů pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a
klimatu. Program proto nabízí možnosti spolufinancování pro projekty, jež jsou
zřejmým přínosem v oblasti životního prostředí nebo klimatu, a rozšiřuje
stávající znalostní základnu. Komise zajistí provázanost mezi programem LIFE a
ostatními nástroji Unie, např. může využívat výsledky výzkumu a vývoje z programu
Horizont 2020 a předchozích rámcových programů v oblasti výzkumu a
inovací. Program LIFE by měl zahrnovat všechny druhy
financování nezbytné pro plnění jeho cílů a priorit. Hlavní finanční zásah
představují zejména granty na akce určené k financování projektů. Možné
jsou i granty na provozní náklady v zájmu Unie pro nevládní organizace a
ostatní subjekty, které jsou činné především v oblasti životního prostředí
nebo klimatu. Program LIFE umožňuje používání finančních nástrojů[20]. Komise by měla rovněž při
provádění grantů na akce podporovat využívání veřejných zakázek v zájmu
ochrany životního prostředí. Program LIFE rozšiřuje svou územní
působnost díky pružnějšímu přístupu k financování opatření pro životní
prostředí a klima mimo Unii: zaprvé formálním povolením činností mimo Unii ve
výjimečných případech a za zvláštních podmínek v zemích mimo Unii, které
se účastní programu, a zadruhé zajištěním právního základu pro spolupráci
s mezinárodními organizacemi významnými pro politiku v oblasti
životního prostředí a klimatu, které nutně nespadají do oblasti působnosti
vnější činnosti Unie (např. v případě mezinárodních studií). V rámci procesu zjednodušení si
program LIFE osvojuje snadnější postupy. Je důležité, aby se na stanovování
priorit programu LIFE podílely členské státy, zejména aby bylo zajištěno, že
tyto priority budou vhodným způsobem odrážet rozdíly mezi členskými státy a
efektivně napomáhat zlepšování a zrychlování provádění politiky v oblasti
životního prostředí a klimatu. Kromě toho program LIFE bude nadále zlepšovat
systémy IT, aby bylo možné zrychlit a usnadnit elektronické podávání žádostí. Ve
snaze dále usnadnit účast drobným zúčastněným stranám, například malým a
středním podnikům nebo nevládním organizacím, bude zvláštní pozornost věnována
jasným, srozumitelným a jednotným formulářům žádostí, stanovení lhůt
poskytujících dostatek času na podání žádostí, pomoci při přípravě žádostí a zveřejňování
lhůt pro odmítnutí nebo přijetí návrhu projektu s uvedením jasných důvodů
zamítnutí. Při posuzování žádosti budou analyzovány socioekonomické dopady
projektu. Rovněž bude zvýšeno využívání paušálních sazeb
a jednorázových částek pro usnadnění postupů podávání žádostí a vykazování a
zjednoduší se požadavky na vykazování u integrovaných projektů. Zejména by
mohl být zaveden dvoustupňový postup výběru integrovaných projektů. Vykazování
a vypracování nových programů by mohlo být založeno na dvouletém cyklu a
harmonogramu plateb přizpůsobeném pro zajištění plynulejšího hotovostního toku
daného projektu. Podobně také již nebudou dále považovány za
způsobilé některé náklady, které se ukázaly být zátěží z hlediska
monitorování a vykazování (např. DPH), a způsobilost jiných nákladů, například
osobních nákladů týkajících se stálých zaměstnanců, kteří nebyli přijati
konkrétně pro daný projekt, by mohla být omezena nebo vyloučena při zachování
mechanismu, který umožní jejich další účast na projektové činnosti. Aby
bylo zajištěno, že příjemci nebudou znevýhodněni a aby byly zachovány podobné úrovně
podpory pro projekty financované prostřednictvím grantů na akce, jako v nařízení
LIFE+, měly by být míry spolufinancování zvýšeny ze současných 50 % na
70 % a ve zvláštních případech na 80 %, přičemž by byl stále zajištěn
stejný pákový efekt jako v současnosti. Vyšší míra 80 % by se
týkala integrovaných projektů, aby byla vyvážena skutečnost, že zatímco tyto
projekty by vyžadovaly značné vstupy ze strany stálých zaměstnanců, náklady na
stálé zaměstnance nemusí být považovány za způsobilé náklady. Týkala by se
rovněž zvláštních projektů na podporu konkrétních potřeb týkajících se rozvoje a
provádění politiky či právních předpisů Unie s ohledem na strategickou
hodnotu těchto projektů a zajištění atraktivní míry spolufinancování. V neposlední řadě by program LIFE
měl být nadále řízen centrálně, aby se co nejvíce zhodnotily vazby politik,
zlepšila kvalita zásahů, posílilo řádné finanční řízení a využily stabilní
zdroje a aby se zajistilo, že poznatky z projektů LIFE budou zohledněny při
formování politiky Unie. To Evropský parlament, členské státy i zúčastněné
strany považují za hlavní přínos. Současné řízení by však mohla být vylepšeno
přenesením řady úkolů na stávající výkonnou agenturu. Vzhledem k charakteristice
programu LIFE a v zájmu zvýšení synergií s ostatními programy financování
z prostředků Unie bude Komise zkoumat možnost, jak z velké části přenést
úkoly týkající se výběru a monitorování na Evropskou agenturu pro
konkurenceschopnost a inovace a současně zachovat správu programu LIFE v působnosti
Komise. Protože cílů zamýšlených činností stanovených
v článku 3 nemůže být vzhledem k jejich povaze uspokojivě dosaženo na
úrovni členských států, a lze jich proto z důvodu rozsahu a účinků
opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu
se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské
unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou rovněž v uvedeném
článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení
těchto cílů. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Celková výše finančních prostředků přidělených
programu LIFE ve sdělení o VFR na období 2014–2020 vyjádřené v běžných
cenách činí 3 618 milionů EUR[21].
Z této částky je 2 713,5 milionu EUR vyčleněno na podprogram pro
životní prostředí, z toho polovina prostředků určených na projekty
financované prostřednictvím grantů na akce bude přidělena na podporu ochrany
přírody a biologické rozmanitosti. Na podprogram pro oblast klimatu je vyčleněna
částka 904,5 milionu EUR. 2011/0428 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení programu pro životní prostředí a
oblast klimatu (LIFE) (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování
Evropské unie, a zejména na článek 192 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[22], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[23], v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Politika a právní předpisy Unie v oblasti
životního prostředí a klimatu dosáhly značného zlepšení stavu životního
prostředí. Nadále však v oblasti životního prostředí a klimatu přetrvávají
značné problémy, které v případě, že nebudou řešeny, budou mít pro Evropu
významné důsledky. (2)
Vzhledem ke svému rozsahu a složitosti by tyto
problémy v oblasti životního prostředí a klimatu měly být financovány
především prostřednictvím hlavních programů financování Unie. Ve svém sdělení
Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a
Výboru regionů „Rozpočet – Evropa 2020“[24] (dále jen „sdělení o VFR“) Komise přijala výzvu
spojenou se změnou klimatu a uvedla, že za přispění různých politik hodlá
navýšit část rozpočtu Unie související s klimatem na nejméně 20 %.
Toto nařízení by mělo přispět k dosažení uvedeného cíle. (3)
Uvedené programy financování Unie nemohou řešit
všechny konkrétní potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu.
Opatření v této oblasti vyžadují zvláštní přístupy, které se budou zabývat
nerovnoměrnou integrací cílů opatření do praxe členských států, nerovnoměrným a
nepřiměřeným prováděním právních předpisů v členských státech a
nedostatečným šířením a prosazováním cílů politiky. Je třeba pokračovat
v programu LIFE zřízeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí
(LIFE+)[25]
a přijmout nové nařízení. Proto by toto nařízení mělo zřídit specializovaný
program financování pro životní prostředí a oblast klimatu (dále jen „program
LIFE“). (4)
Přírodní bohatství je v celé Unii rozděleno nerovnoměrně,
jeho hodnota se však dotýká Unie jako celku a celá Unie ho tak vnímá. Povinnost
Unie toto bohatství zachovat vyžaduje důsledné uplatňování zásad solidarity a
sdílení odpovědnosti, což znamená, že některé problémy Unie v oblasti
životního prostředí a klimatu lze lépe řešit na regionální nebo místní úrovni.
Program LIFE hraje zásadní úlohu v lepším rozložení solidarity a sdílení
odpovědnosti při ochraně společných zájmů Unie v oblasti životního
prostředí a klimatu. (5)
Vzhledem ke své povaze a velikosti nemůže program
LIFE řešit všechny problémy životního prostředí a klimatu. Jeho cílem by spíše
mělo být urychlení změn v přípravě a provádění politiky tím, že bude
zajišťovat a šířit řešení a osvědčené postupy pro dosažení cílů v oblasti
životního prostředí a klimatu. (6)
Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání
programu LIFE finanční prostředky v částce 3 618 milionů EUR[26], která je pro rozpočtový orgán
hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17
návrhu interinstitucionální dohody ze dne 29. června 2011 mezi Evropským
parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o
řádném finančním řízení[27],
který předložila Komise. (7)
V souladu se závěry zasedání Evropské rady, které
se konalo v Lucemburku v prosinci 1997, a zasedání Evropské rady,
které se konalo v Soluni v červnu 2003, by kandidátské země a západobalkánské
země procházející procesem stabilizace a přidružení i země, na které se
vztahuje politika evropského sousedství, měly být způsobilé k účasti
v programech Unie v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných
dvoustranných dohodách uzavřených s těmito zeměmi. (8)
Mají-li být investice v oblasti životního
prostředí a klimatu v rámci Unie efektivní, je třeba provádět určité
činnosti i za hranicemi Unie. Tyto investice nelze vždy financovat z nástrojů
pro vnější činnost Unie. Zásahy v zemích, které se přímo nepodílejí na
programu LIFE, a účast právnických osob usazených v těchto zemích na
činnostech financovaných z programu LIFE by měly být ve výjimečných
případech za splnění konkrétních podmínek možné. (9)
Toto nařízení by mělo rovněž stanovit rámec pro
spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi a pro jejich podporu
s ohledem na zajištění potřeb politiky v oblasti životního prostředí
a klimatu, které nespadají do oblasti působnosti nástrojů pro vnější činnost,
například určitých studií. (10)
Požadavky v oblasti životního prostředí a
klimatu by měly být začleněny do politik a činností Unie. Program LIFE by tedy
měl doplňovat ostatní programy financování Unie, včetně Evropského fondu pro
regionální rozvoj[28],
Evropského sociálního fondu[29],
Fondu soudržnosti[30],
Evropského zemědělského záručního fondu[31],
Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova[32], Evropského námořního a rybářského
fondu[33]
a programu Horizont 2020[34].
Komise a členské státy by měly tuto doplňkovost zajistit na všech úrovních. Na
úrovni Unie by měla být doplňkovost zajištěna vybudováním strukturované
spolupráce mezi programem LIFE a programy financování Unie se společným řízením
ve společném strategickém rámci[35],
zejména s cílem prosazovat financování činností, které doplňují
integrované projekty, nebo podporovat využívání řešení, metod a přístupů
vyvinutých v programu LIFE. Program LIFE by měl rovněž podporovat využití
výsledků výzkumu a inovací programu Horizont 2020 v oblasti životního
prostředí a klimatu. V této souvislosti by měl nabízet příležitosti ke
spolufinancování pro projekty s jasným přínosem pro životní prostředí a
klima s cílem zajistit synergie. Je nutná koordinace, aby se předešlo
dvojímu financování. (11)
Klíčovými výzvami pro Unii zůstává zastavení a
zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a zlepšení účinného využívání zdrojů
spolu s řešením problémů týkajících se životního prostředí a zdraví. Tyto
výzvy vyžadují zvýšené úsilí na úrovni Unie, které má zajistit řešení a
osvědčené postupy na pomoc splnění cílů sdělení Komise „Evropa 2020: strategie
pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie
Evropa 2020“)[36].
Kromě toho je pro splnění cílů v oblasti životního prostředí nezbytné
zlepšení správy, zvláště prostřednictvím zvyšování informovanosti a zapojení
zúčastněných subjektů. Proto by podprogram pro životní prostředí měl mít tři
prioritní oblasti, kde je potřeba podniknout kroky: životní prostředí a účinné
využívání zdrojů, biologická rozmanitost a správa a informace v oblasti
životního prostředí. Mělo by být možné, aby projekty financované z programu
LIFE přispívaly ke splnění specifických cílů ve více než jedné z uvedených
prioritních oblastí a zahrnovaly účast více než jednoho členského státu. (12)
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Plán pro Evropu
účinně využívající zdroje“[37]
(dále jen „plán pro Evropu účinně využívající zdroje“) stanovilo milníky a
opatření, jichž je třeba, aby Unie vykročila na cestu k udržitelnému růstu
účinně využívajícímu zdroje. Proto by prioritní oblast životní prostředí a
účinné využívání zdrojů měla podpořit účinné provádění politiky Unie v oblasti
životního prostředí veřejným a soukromým sektorem, zejména v těch
oblastech životního prostředí, kterých se týká plán pro Evropu účinně
využívající zdroje, usnadněním vývoje a sdílení nových řešení a osvědčených
postupů. Měla by však vyloučit činnosti v oblasti ekologických inovací,
které se překrývají s programem Horizont 2020. (13)
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Naše
životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické
rozmanitosti do roku 2020“[38]
(dále jen „strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“)
stanovilo cíle pro zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti. K těmto
cílům mimo jiné patří úplné provedení směrnice Rady 92/43/EHS ze dne
21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících
živočichů a planě rostoucích rostlin[39]
a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne
30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků[40], jakož i zachování a obnova ekosystémů
a jejich služeb. Program LIFE by měl přispívat k plnění těchto cílů.
Prioritní oblast biologická rozmanitost by se proto měla zaměřit na provádění a
řízení sítě Natura 2000 zřízené směrnicí Rady 92/43/EHS, zejména pokud jde o
akční programy, které stanoví priority financování sítě, uvedené v článku 8
téže směrnice, na vývoj a šíření osvědčených postupů týkajících se biologické
rozmanitosti, a směrnice 2009/147/ES a 92/43/EHS, jakož i na širší problémy
v oblasti biologické rozmanitosti určené strategií Unie v oblasti
biologické rozmanitosti do roku 2020. (14)
Velký význam pro životní prostředí a klima mají
lesy, například pokud jde o biologickou rozmanitost, vodu, půdu a zmírňování
změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Lesy a půdy pomáhají regulovat
klima tím, že zachycují oxid uhličitý (CO2) z ovzduší a
ukládají obrovská množství uhlíku. K optimalizaci této úlohy je nezbytné
zajistit příslušné a slučitelné údaje a informace. Toto nařízení by proto mělo
představovat i rámec pro podporu synergických opatření v oblasti
životního prostředí a klimatu souvisejících s lesy a půdami. Dalšími
oblastmi pro zvýšené synergie jsou nedostatek vody a sucho, jakož i řízení
rizik povodní. (15)
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Plán přechodu na
konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050[41]“ (dále jen „Plán do roku
2050“) potvrdilo, že testování nových přístupů pro zmírnění změn klimatu bude mít
pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství nadále zásadní význam. Bude
třeba zajistit i přizpůsobení se změně klimatu jako prioritu Unie, která
prochází napříč všemi oblastmi. Kromě toho je pro dosažení konstruktivních
výsledků a zajištění podílu zúčastněných subjektů nezbytná podpora správy a zvyšování
informovanosti. Proto by měl podprogram pro oblast klimatu podporovat úsilí
přispívající k rozvoji tří specifických prioritních oblastí: zmírňování změny
klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a správy a informací v oblasti
klimatu. Mělo by být možné, aby projekty financované z programu LIFE
přispívaly ke splnění specifických cílů ve více než jedné z uvedených
prioritních oblastí a zahrnovaly účast více než jednoho členského státu. (16)
Prioritní oblast zmírňování změny klimatu by měla
přispívat k tvorbě a provádění politiky a právních předpisů Unie
týkajících se klimatu, zejména pokud jde o sledování a vykazování skleníkových
plynů, politiky týkající se využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví,
systém pro obchodování s emisemi, snahy členských států o snížení emisí
skleníkových plynů, zachycování a ukládání uhlíku, energii
z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, dopravu a pohonné hmoty,
ochranu ozonové vrstvy a fluorované plyny. (17)
V Evropě i na celém světě již lze pozorovat
první následky změny klimatu, například extrémní povětrnostní podmínky, které
vedou k povodním a suchu, a zvyšující se teploty a hladiny moří. Prioritní
oblast přizpůsobování se změně klimatu by proto měla přispívat k přizpůsobování
se těmto dopadům ve všech populacích, hospodářských odvětvích a regionech
s cílem zajistit, aby Unie byla díky konkrétním opatřením a strategií pro
přizpůsobování odolnější. Opatření v této oblasti by měly doplňovat akce
způsobilé k financování v rámci finančního nástroje pro civilní
ochranu. (18)
Důsledné provádění právních předpisů v oblasti
životního prostředí a klimatu je neoddělitelně spjato s lepší správou,
lepším zapojením zúčastněných subjektů a šířením informací. Proto by prioritní
oblasti správa a informace měly v obou podprogramech podporovat rozvoj
platforem a sdílení osvědčených postupů pro lepší dodržování a vymáhání
právních předpisů a usilovat o podporu ze strany veřejnosti a zúčastněných
subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti životního prostředí a klimatu.
Zejména by mělo jít o podporu zlepšení v oblasti šíření znalostní
základny, zvyšování informovanosti, účast veřejnosti, přístup k informacím
a k právní ochraně v otázkách životního prostředí. (19)
V rámci tohoto nařízení by měla být zajištěna
podpora podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne
25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném
rozpočtu Evropských společenství[42].
Projekty financované podle programu LIFE by měly splňovat kritéria způsobilosti
pro zabezpečení nejlepšího možného využití fondů Unie a zajištění evropské
přidané hodnoty. Měly by být povzbuzovány projekty s meziodvětvovými
dopady. Komise by měla také podporovat a povzbuzovat využití veřejných zakázek v
zájmu ochrany životního prostředí, zvláště při provádění projektů. (20)
Ve snaze zachovat rovné
podmínky pro všechny podniky působící na vnitřním trhu a zabránit nežádoucím
narušením hospodářské soutěže by se financování v rámci programu LIFE mělo
případně zaměřit na nedostatečné fungování trhu. Kromě toho v případě, že
financování představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1
Smlouvy o fungování Evropské unie, mělo by být stanoveno v souladu s pravidly
pro státní podporu, aby se předešlo narušení trhu, například vytěsňování
soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo udržení
neefektivních podniků, a nemělo by být prováděno, dokud je neschválí Komise
podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud nebude splňovat podmínky podle
nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998
o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského
společenství na určité kategorie horizontální státní podpory[43]. (21)
S cílem zlepšit provádění politiky v oblasti
životního prostředí a klimatu a posílit začleňování cílů z oblasti
životního prostředí a klimatu do ostatních politik by měl program LIFE prosazovat
projekty podporující integrované přístupy k provádění právních předpisů a
politiky týkajících se životního prostředí a klimatu. U podprogramu pro životní
prostředí by se tyto projekty měly zaměřovat především na provádění strategie
Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, se zvláštním důrazem
na účinné řízení a upevňování sítě Natura 2000 zřízené směrnicí Rady 92/43/EHS,
prostřednictvím akčních programů stanovujících priority financování sítě podle
článku 8 téže směrnice, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES
ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost
Společenství v oblasti vodní politiky[44],
a právních předpisů týkajících se odpadů a ovzduší. Tyto projekty se budou
zaměřovat na určená témata a současně budou představovat víceúčelový prováděcí
mechanismus (např. zacílený na přínos pro životní prostředí a budování
kapacit), který umožní dosažení výsledků v jiných oblastech politiky,
zejména pak směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne
17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti
mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské
prostředí)[45].
Tyto druhy projektů by bylo možné zřídit v dalších oblastech týkajících se
životního prostředí. V případě podprogramu pro oblast klimatu by se uvedené
projekty měly týkat zejména zmírňování změny klimatu a strategií a akčních
plánů pro přizpůsobování se změně klimatu. Tyto druhy projektů by měly
podporovat jen okruh konkrétních činností a opatření, zatímco jiné činnosti,
které doplňují činnosti zařazené do projektu, by měly být podporovány z jiných
programů financování Unie i z vnitrostátních a regionálních finančních
prostředků a finančních prostředků soukromého sektoru. Financování z programu
LIFE by mělo využívat synergie a zabezpečit soulad mezi jednotlivými zdroji financování
Unie zajištěním strategického zaměření na oblast životního prostředí a klimatu. (22)
Unie je smluvní stranou Úmluvy Evropské hospodářské
komise OSN (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na
rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního
prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“). Měla by proto být podporována práce
nevládních organizací, protože tyto organizace účinně napomáhají plnit cíle Aarhuské
úmluvy, neboť hájí zájmy a názory občanů Unie v rámci procesu vývoje
politiky, a podílejí se na provádění úmluvy a zvyšování informovanosti o
problémech a reakcích politiky v oblasti životního prostředí a klimatu. Je
třeba, aby program LIFE podporoval širokou škálu nevládních organizací v zájmu
Unie, činných především v oblasti životního prostředí nebo klimatu,
prostřednictvím konkurenceschopného a transparentního poskytování grantů na
provozní náklady, s cílem pomoci těmto organizacím účinněji přispívat
k politice Unie a budovat a posilovat svou kapacitu, aby se staly prospěšnějšími
partnery. (23)
K plnění své úlohy při stimulaci rozvoje a
provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu by Komise měla využívat
prostředky z programu LIFE k podpoře stimulace, provádění a začleňování
politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu,
včetně nákupu služeb a zboží. Finanční prostředky vyčleněné na komunikační
činnosti podle tohoto nařízení by měly zahrnovat i horizontální komunikaci o
politických prioritách Unie[46]. (24)
Současná propast mezi poptávkou
a nabídkou na trhu v oblasti úvěrů, vlastního a rizikového kapitálu
pravděpodobně v podmínkách finanční krize přetrvá, a je proto vhodné
umožnit využití finančních nástrojů na podporu projektů s kapacitou pro vytváření
výnosů v oblasti životního prostředí a klimatu. Finanční nástroje
podporované programem LIFE by měly být používány k nákladově efektivnímu
řešení konkrétních potřeb trhu v souladu s cíli programu a neměly by
vytěsňovat soukromé financování. Finanční nástroje lze kombinovat s granty
financovanými z rozpočtu Unie, včetně grantů podle tohoto nařízení. (25)
Zkušenosti s předešlými nástroji zdůraznily
potřebu programovat ve víceletém výhledu a soustředit úsilí na konkrétní
priority politiky a oblasti týkající se životního prostředí a klimatu. Tyto
víceleté pracovní programy by měly být pružné, aby mohlo být dosaženo úkolů a
cílů programu LIFE a současně zajištěna potřebná stabilita prioritních oblastí
pro potenciální žadatele pro účely plánování, přípravy a předkládání návrhů. Proto
by tyto víceleté programy měly být platné po dobu alespoň dvou let s neomezenými
prioritami. (26)
S cílem zjednodušit
program LIFE a snížit administrativní zátěž pro žadatele a příjemce by měly být
více využívány paušální sazby a jednorázové částky a financování by se mělo
zaměřit na konkrétnější kategorie nákladů. Pro účely náhrady nezpůsobilých
nákladů a zachování efektivní úrovně podpory poskytované v rámci programu LIFE
by sazby spolufinancování měly činit obecně 70 % a ve zvláštních případech
80 %. (27)
Program LIFE a podprogramy by
měly být pravidelně monitorovány a vyhodnocovány podle odpovídajících
ukazatelů, aby bylo možné je upravit. Aby bylo možné poskytnout doklady o
vedlejších přínosech, které mohou oba podprogramy znamenat pro oblast klimatu a
biologickou rozmanitost, a poskytnout informace o úrovni výdajů, mělo by
monitorování programu LIFE sledovat výdaje spojené s oblastmi klimatu a
biologické rozmanitosti, jak je definuje sdělení o VFR. Toto sledování by
mělo být prováděno podle jednoduché metodiky a zařazovat výdaje do jedné ze tří
kategorií: kategorie související pouze s oblastí klimatu / biologické
rozmanitosti (započítávané ve výši 100 %), významně související s oblastí
klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve výši 40 %), a
nesouvisející s oblastí klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve
výši 0 %). Metodika by neměla ve vhodných případech vylučovat použití
přesnějších metodik. (28)
Finanční zájmy Unie by měly být
chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence,
odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených,
neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a
případných sankcí. (29)
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení
tohoto nařízení v souvislosti s přijímáním víceletých pracovních
programů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly
být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se
stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují
Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[47]. (30)
Aby bylo zajištěno nejlepší možné využití
finančních prostředků Unie a zabezpečena evropská přidaná hodnota, měla by být
na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie
přenesena pravomoc, pokud jde o kritéria způsobilosti pro výběr projektů,
kritéria pro uplatnění zeměpisné vyváženosti na „integrované projekty“ a
ukazatele výkonnosti platné pro specifické priority. Je zejména důležité, aby
Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to
i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracovávání aktů
v přenesené pravomoci měla zajistit souběžné, včasné a náležité
předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. (31)
Nařízení (ES) č. 614/2007 by proto mělo být
zrušeno. (32)
Aby byl zajištěn účinný přechod mezi programem LIFE
a opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 614/2007, je nezbytné nadále
provádět monitorování, audit a kvalitativní hodnocení činností financovaných
podle uvedeného nařízení i po skončení jeho platnosti. (33)
Přidaná hodnota programu LIFE je odvozena od zvláštního
charakteru jeho přístupu a zaměření, díky nimž jsou jeho zásahy zvlášť
přizpůsobeny potřebám v oblasti životního prostředí a klimatu. Protože program
LIFE ve zvýšené míře sdružuje zdroje a odborné zkušenosti, může přispět k účinnějšímu
provádění politik v oblasti životního prostředí více než samostatné
opatření členského státu. Poskytuje i platformu pro přípravu a výměnu
osvědčených postupů a znalostí a pro zlepšení, stimulaci a urychlení změn
v provádění acquis, budování kapacit, podporu soukromých subjektů
při testování technologií a řešení malého rozsahu, zvláště malých a středních
podniků, která členským státům a zúčastněným stranám umožňuje se vzájemně od
sebe učit. Program LIFE navíc vytváří synergie ve všech fondech Unie a
vnitrostátních fondech a současně motivuje k poskytování finančních
prostředků ze soukromého sektoru, a zvyšuje tak soulad zásahů Unie a podporuje
stejnorodější provádění acquis. (34)
Protože cílů zamýšlených činností, totiž příspěvku
k provádění a vývoji politiky a právních předpisů Unie v oblasti
životního prostředí a klimatu včetně začleňování cílů z oblasti životního
prostředí a klimatu do ostatních politik a prosazování lepší správy, nemůže být
uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a lze jich proto z důvodu
rozsahu a účinků opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout
opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5
Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou
v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné
k dosažení těchto cílů, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: HLAVA I Program pro
životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) Článek 1 Zřízení Zřizuje se program pro životní prostředí a oblast
klimatu na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 (dále jen
„program LIFE“). Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: a) „pilotními projekty“ projekty, které
používají techniku nebo metodu, jež dosud ani na jiném místě nebyla použita či
vyzkoušena, a které v porovnání se současnými osvědčenými postupy nabízejí
potenciální přínos v oblasti životního prostředí nebo klimatu; b) „demonstračními projekty“ projekty, které
zavádějí do praxe, testují, vyhodnocují a šíří opatření, metodiky nebo
přístupy, které jsou v konkrétním kontextu daného projektu nové nebo
neznámé, například v kontextu zeměpisném, ekologickém či socioekonomickém,
a které by bylo možné použít za podobných okolností jinde; c) „projekty využívajícími osvědčené
postupy“ projekty, které používají vhodné, nákladově efektivní, nejmodernější
techniky, metody a přístupy zohledňující konkrétní souvislosti daného projektu; d) „integrovanými projekty“ projekty, které
udržitelným způsobem, ve velkém územním měřítku, zvláště v měřítku
regionu, více regionů nebo v měřítku celostátním, provádějí strategie či
akční plány v oblasti životního prostředí nebo klimatu vyžadované
konkrétními právními předpisy Unie týkajícími se životního prostředí nebo
klimatu, na základě jiných aktů Unie nebo vypracované orgány členských států; e) „projekty technické pomoci“ projekty,
jejichž cílem je podpořit přípravu integrovaných projektů uvedených v písmenu
d); f) „přípravnými projekty“ projekty na
podporu konkrétních potřeb týkajících se provádění a vývoje politiky a právních
předpisů Unie v oblasti životního prostředí nebo klimatu. Článek 3 Cíle
a ukazatele 1.
Program LIFE má zejména tyto obecné cíle: a) přispívat k přechodu k
nízkouhlíkovému hospodářství odolnému vůči změnám klimatu a účinně
využívajícímu zdroje, k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a
k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti; b) zlepšovat rozvoj, provádění a kontrolu
dodržování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí
a klimatu a urychlovat a prosazovat integraci a začleňování cílů z oblasti
životního prostředí a klimatu do ostatních politik Unie a činností veřejného i
soukromého sektoru, mimo jiné zvyšováním jejich kapacity; c) na všech úrovních podporovat lepší správu
v oblasti životního prostředí a klimatu. Program LIFE tak přispívá k udržitelnému
rozvoji a plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020. 2.
Plnění programu LIFE se konkrétně hodnotí podle
těchto ukazatelů: a) prokazatelných zlepšení
v oblasti životního prostředí a klimatu, pokud jde o cíl uvedený v odst.
1 písm. a). Pokud jde o cíl, kterým je přispívat k zastavení a zvrácení
úbytku biologické rozmanitosti, lze prokazatelná zlepšení v oblasti
životního prostředí měřit pomocí procenta sítě Natura 2000, kde byla obnovena
nebo nastolena přiměřená správa, povrchu, na němž došlo k obnovení
ekosystémových služeb, a počtu a druhu cílových přírodních stanovišť a druhů, u
nichž bylo dosaženo zlepšení stavu z hlediska ochrany; b) počtu připravených
nebo provedených zásahů, kterými se provádějí plány, programy nebo strategie
podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí nebo
klimatu, a počtu zásahů vhodných k napodobení nebo přenosu, pokud jde o
cíle spojené s přípravou a prováděním podle odst. 1 písm. b); c) počtu zásahů, které dosáhly synergie
s jinými programy financování Unie nebo do nich byly začleněny nebo které
byly integrovány do praxe veřejného nebo soukromého sektoru, pokud jde o cíle
spojené s integrací a začleňováním podle odst. 1 písm. b) ; d) počtu zásahů pro zajištění lepší správy,
šíření informací a povědomí o aspektech životního prostředí a klimatu, pokud
jde o cíl uvedený v odst. 1 písm. c); Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené
pravomoci podle článku 30 týkající se výkonnosti s ohledem na jejich
použití v tematických prioritách definovaných ve víceletých pracovních
programech uvedených v článku 24. 3.
Cílů uvedených v odstavci 1 se dosahuje
prostřednictvím těchto podprogramů (dále jen „podprogramy“): a) podprogramu pro životní prostředí; b) podprogramu pro oblast klimatu. Článek 4 Rozpočet 1.
Finanční prostředky vyčleněné k provádění
programu LIFE činí 3 618 000 000 EUR[48]. 2.
Rozdělení rozpočtových prostředků pro jednotlivé podprogramy
je stanoveno takto: a) 2 713 500 000 EUR
z celkového finančního rámce uvedeného v odstavci 1 se přiděluje
podprogramu pro životní prostředí; b) 904 500 000 EUR z celkového
finančního rámce uvedeného v odstavci 1 se přiděluje podprogramu pro
oblast klimatu. Článek 5 Účast
třetích zemí v programu LIFE Program LIFE je otevřen pro účast těchto zemí: a) zemí Evropského sdružení volného obchodu
(ESVO), které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru
(EHP); b) kandidátských zemí, potenciálních
kandidátských zemí a zemí přistupujících k Unii; c) zemí, na které se vztahuje evropská
politika sousedství; d) zemí, které se staly členy Evropské
agentury pro životní prostředí podle nařízení Rady (ES) č. 933/1999 ze dne
29. dubna 1999, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1210/90 o zřízení
Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační
a pozorovací sítě pro životní prostředí[49]. Tato účast se uskuteční v souladu s podmínkami
stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách,
kterými se stanoví obecné zásady účasti uvedených zemí v programech Unie. Článek 6 Činnosti
mimo Unii 1.
Aniž je dotčen článek 5, může program LIFE
financovat činnosti mimo Unii, pokud jsou takové činnosti nepostradatelné pro
dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu nebo pro
zajištění účinnosti zásahů prováděných v členských státech. 2.
Právnická osoba usazená mimo Unii se může podílet
na projektech uvedených v článku 18, jestliže má příjemce koordinující
daný projekt sídlo v Unii a činnost, která má být prováděna, splňuje
požadavky stanovené v odstavci 1. Článek 7 Mezinárodní
spolupráce V průběhu provádění programu LIFE je
spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, jejich institucemi a
orgány možná, pokud je to zapotřebí k dosažení cílů uvedených v článku
3. Článek 8 Doplňkovost 1.
Komise a členské státy zajistí, aby podpora
poskytovaná z programu LIFE byla v souladu s politikami a
prioritami Unie a aby doplňovala ostatní nástroje Unie. 2.
Operace financované z programu LIFE jsou
v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy,
včetně pravidel Unie pro státní podporu. Konkrétně, financování z programu
LIFE, které představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1
Smlouvy o fungování Evropské unie, členské státy oznámí Komisi a financování
nesmí být provedeno, dokud je neschválí Komise podle čl. 108 odst. 3
Smlouvy, pokud dané financování nesplňuje předpis přijatý podle nařízení Rady
č. 994/98. 3.
V souladu se svými příslušnými povinnostmi
Komise a členské státy zajistí koordinaci mezi programem LIFE a Evropským
fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti,
Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a
rybářským fondem s cílem dosáhnout synergií, zvláště v rámci
integrovaných projektů podle čl. 18 písm. d), a podpořit využívání
řešení, metod a přístupů vyvinutých v rámci programu LIFE. Na úrovni Unie probíhá
koordinace podle společného strategického rámce uvedeného v článku 10
nařízení (EU) č. …. (nařízení o SSR). 4.
Komise rovněž zajistí soulad a synergie a zabrání
překrývání mezi programem LIFE a ostatními politikami a nástroji Unie,
konkrétně s programem Horizont 2020 a politikami a nástroji v rámci vnější
činnosti Unie. HLAVA II PODPROGRAMY KAPITOLA 1 Podprogram pro životní prostředí Článek 9 Specifické
prioritní oblasti podprogramu pro životní prostředí 1.
Podprogram pro životní prostředí má tři prioritní
oblasti: –
životní prostředí a účinné využívání zdrojů, –
biologická rozmanitost, –
správa a informace v oblasti životního
prostředí. 2.
Nejméně 50 % rozpočtových zdrojů přidělených
na projekty podporované prostřednictvím grantů na akce v rámci podprogramu
pro životní prostředí je věnováno na projekty podporující ochranu přírody a
biologické rozmanitosti. Článek 10 Specifické
cíle prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů Specifické cíle podprogramu pro životní
prostředí v prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů
jsou zejména tyto: a) připravovat, testovat a demonstrovat
přístupy týkající se politiky nebo řízení, osvědčené postupy a řešení pro
náročné úkoly v oblasti životního prostředí, vhodné k tomu, aby byly napodobovány,
přenášeny nebo začleňovány, včetně těch, které se týkají vazby mezi životním
prostředím a zdravím, a které podporují politiku a právní předpisy pro účinné
využívání zdrojů, včetně plánu pro Evropu účinně využívající zdroje; b) podporovat uplatňování, vývoj, testování
a demonstrace integrovaných přístupů k provádění plánů a programů podle
politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, především
pokud jde o vodu, odpady a ovzduší; c) zlepšovat znalostní základnu pro
přípravu, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů
Unie v oblasti životního prostředí a pro posuzování a sledování činitelů,
tlaků a reakcí s dopadem na životní prostředí v Unii a mimo ni. Článek 11 Specifické
cíle prioritní oblasti biologická rozmanitost Specifické cíle podprogramu pro životní
prostředí v prioritní oblasti biologická rozmanitost jsou zejména tyto: a) přispívat k provádění politiky a
právních předpisů Unie v oblasti biologické rozmanitosti včetně strategie
Unie pro biologickou rozmanitost do roku 2020, směrnice 2009/147/ES a směrnice
92/43/EHS, zejména prostřednictvím uplatňování, vývoje, testování a demonstrací
osvědčených postupů a řešení; b) podporovat další rozvoj, provádění a
řízení sítě Natura 2000 zřízené podle článku 3 směrnice 92/43/EHS, zejména
uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění
akčních rámců stanovujících priority financování sítě podle článku 8 směrnice
92/43/EHS; c) zlepšovat znalostní základnu pro
přípravu, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů
Unie v oblasti biologické rozmanitosti a pro posuzování a sledování
činitelů, tlaků a reakcí s dopadem na biologickou rozmanitost v Unii
a mimo ni. Článek 12 Specifické
cíle prioritní oblasti správa a informace v oblasti životního prostředí Specifické cíle podprogramu pro životní
prostředí pro prioritní oblasti správa a informace v oblasti životního
prostředí jsou zejména tyto: a) prosazovat zvyšování informovanosti o
záležitostech životního prostředí, včetně získávání veřejné podpory a podpory
zúčastněných subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti životního
prostředí, a prosazovat vzdělávání pro udržitelný rozvoj; b) podporovat komunikaci, správu a šíření
informací v oblasti životního prostředí a usnadňovat sdílení znalostí o
úspěšných řešeních a postupech v oblasti životního prostředí, například
rozvíjením platforem spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a odbornou přípravu; c) prosazovat účinnější dodržování a
vymáhání právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a přispívat
k němu, zejména podporou vývoje a šíření osvědčených postupů a přístupů
politiky; d) prosazovat lepší správu v oblasti
životního prostředí širším zapojením zúčastněných stran, včetně nevládních
organizací, do konzultací a provádění politik. KAPITOLA 2 Podprogram pro oblast klimatu Článek 13 Specifické
prioritní oblasti podprogramu pro oblast klimatu Podprogram pro oblast klimatu má tři prioritní
oblasti: –
zmírňování změny klimatu; –
přizpůsobování se změně klimatu; –
správa a informace v oblasti klimatu. Článek 14 Specifické
cíle prioritní oblasti zmírňování změny klimatu S cílem přispívat ke snižování emisí
skleníkových plynů má prioritní oblast zmírňování změny klimatu zejména tyto specifické
cíle: a) přispívat k provádění a přípravě
politiky a právních předpisů Unie v oblasti zmírňování, včetně začleňování
ve všech oblastech politiky, zejména prostřednictvím přípravy, testování a
demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a
řešení pro zmírňování změny klimatu; b) zlepšovat znalostní základnu pro
přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a
opatření v oblasti zmírňování a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto
znalostí v praxi; c) usnadňovat přípravu a provádění
integrovaných přístupů, například pro strategie a plány zmírňování na místní,
regionální i celostátní úrovni; d) přispívat k přípravě a demonstraci
inovativních technologií, systémů a nástrojů zmírňování vhodných k tomu,
aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány. Článek 15 Specifické
cíle prioritní oblasti přizpůsobování se změně klimatu S cílem podpořit snahy vedoucí ke zvýšené
odolnosti vůči změně klimatu má prioritní oblast přizpůsobování se změně
klimatu zejména tyto specifické cíle: a) přispívat k přípravě a provádění
politiky a právních předpisů Unie v oblasti přizpůsobování, včetně
začleňování ve všech oblastech politiky, zejména prostřednictvím přípravy, testování
a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů
a řešení pro přizpůsobování se změně klimatu; b) zlepšovat znalostní základnu pro
přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a
opatření v oblasti přizpůsobování a zvyšovat kapacitu pro uplatňování
těchto znalostí v praxi; c) usnadňovat přípravu a provádění
integrovaných přístupů, například pro strategie a plány přizpůsobování na
místní, regionální i celostátní úrovni; d) přispívat k přípravě a předvedení inovativních
technologií, systémů a nástrojů přizpůsobování vhodných k tomu, aby byly
napodobovány, přenášeny nebo začleňovány. Článek 16 Specifické
cíle prioritní oblasti správa a informace v oblasti klimatu Specifické cíle prioritní oblasti správa a
informace v oblasti klimatu jsou zejména: a) podporovat zvyšování informovanosti o klimatických
záležitostech, včetně vytváření veřejné podpory a podpory zúčastněných subjektů
pro tvorbu politik Unie v oblasti klimatu, a prosazovat vzdělávání pro
udržitelný rozvoj; b) podporovat komunikaci, správu a šíření
informací v oblasti klimatu a usnadňovat sdílení znalostí o úspěšných
řešeních a postupech v oblasti klimatu, například prostřednictvím rozvoje
platforem spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a odbornou přípravu; c) prosazovat účinnější dodržování a
vymáhání právních předpisů Unie v oblasti klimatu a přispívat k němu,
zejména podporou vývoje a šíření osvědčených postupů a přístupů politiky; d) prosazovat lepší správu v oblasti
klimatu širším zapojením zúčastněných stran, včetně nevládních organizací, do
konzultací a provádění politik. HLAVA III SPOLEČNÁ
PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ KAPITOLA 1 Financování Článek 17 Druhy
financování 1.
Financování z prostředků Unie může mít tyto
právní formy: a) granty; b) veřejné zakázky; c) příspěvky do finančních nástrojů
v souladu s obecnými ustanoveními pro finanční nástroje uvedenými
v nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a v souladu s více
provozně zaměřenými požadavky stanovenými v příslušných aktech Unie; d) veškeré ostatní zásahy, jež jsou nezbytné
pro dosažení cílů uvedených v článku 3. 2.
Komise provádí toto nařízení v souladu
s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002. 3.
Financování podle tohoto nařízení, které
představuje státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o
fungování Evropské unie, musí být prováděno v souladu s příslušnými
pravidly Unie pro poskytování státní podpory. Článek 18 Projekty Granty na akce mohou být financovány tyto
projekty: a) pilotní projekty; b) demonstrační projekty; c) projekty využívající osvědčené postupy; d) integrované projekty zejména
v oblastech, jako je ochrana přírody, voda a odpad, ovzduší, zmírňování
změny klimatu a přizpůsobování se této změně; e) projekty technické pomoci; f) přípravné projekty; g) informační projekty, projekty zaměřené na
zvyšování informovanosti a projekty zaměřené na šíření osvědčených postupů; h) veškeré ostatní projekty, jež jsou
nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článku 3. Článek 19 Kritéria
způsobilosti projektů 1.
Projekty uvedené v článku 18 musí splňovat
tato kritéria způsobilosti: a) musí být v zájmu Unie v tom
smyslu, že významnou měrou přispívají k dosažení některého z cílů
programu LIFE stanovených v článku 3; b) musí zajišťovat nákladově efektivní
přístup a být technicky a finančně soudržné; c) jejich provádění musí být řádně
naplánováno. Komise je v souladu s článkem 30 zmocněna
k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky pro
uplatnění kritéria uvedeného v odst. 1 písm. a), aby bylo možné je
přizpůsobit specifickým prioritním oblastem stanoveným v článcích 9 a 13. 2.
Je-li to možné, projekty financované z programu
LIFE podpoří synergické působení mezi různými cíly a podpoří veřejné zakázky. 3.
Do integrovaných projektů uvedených v čl. 18
písm. d) se ve vhodných případech zapojí zúčastněné strany, a je-li to
možné, tyto projekty podpoří koordinaci s dalšími zdroji financování Unie
a uvolnění prostředků z těchto zdrojů. Komise zajistí, aby v souladu se zásadou
solidarity a sdílení úsilí byla při zadávání v rámci integrovaných
projektů zachována zeměpisná rovnováha. Komise je v souladu s článkem
30 zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o
kritéria pro uplatnění zeměpisné rovnováhy u všech tematických oblastí
uvedených v čl. 18. písm. d). 4.
Komise zohlední zejména nadnárodní projekty, pokud
je nadnárodní spolupráce nezbytná k zajištění ochrany životního prostředí
a cílů v oblasti klimatu, a usiluje o splnění požadavku, aby nejméně 15 %
rozpočtových prostředků určených na projekty bylo přiděleno nadnárodním
projektům. Článek 20 Míra
spolufinancování a způsobilost nákladů na projekty 1.
Maximální míra spolufinancování u projektů
uvedených v článku 18 se stanovuje na 70 % způsobilých nákladů. U
projektů uvedených v čl. 18 písm. d) a f) se maximální míra
spolufinancování výjimečně stanovuje na 80 % způsobilých nákladů. 2.
U projektů uvedených v článku 18 se DPH
nepovažuje za způsobilý náklad. Náklady na nákup pozemků se
považují za způsobilé pro financování projektů uvedených v článku 18
z prostředků Unie za předpokladu, že: –
nákup přispěje ke zlepšení, k udržení a
k obnově celistvosti sítě Natura 2000 zřízené článkem 3 směrnice 92/43/EHS, –
nákup pozemku je jedinou nebo nákladově
nejefektivnější možností, jak dosáhnout požadovaného ochranného výsledku, –
koupený pozemek je dlouhodobě vyhrazen pro způsoby
užití, které jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 11, 14
nebo 15 –
a dotyčné členské státy prostřednictvím převodu
nebo jiným způsobem zajistí dlouhodobé postoupení tohoto pozemku pro účely
ochrany přírody. Článek 21 Granty
na provozní náklady 1.
Granty na provozní náklady poskytují podporu na
určité provozní a administrativní náklady neziskových subjektů, které plní cíl
obecného evropského zájmu, jsou činné zejména v oblasti životního
prostředí nebo klimatu a podílí se na rozvoji, provádění a kontrole dodržování
politiky a právních předpisů Unie. 2.
Maximální míra spolufinancování grantů na provozní
náklady uvedených v odstavci 1 z prostředků Unie se stanovuje na
70 % způsobilých nákladů. Článek 22 Ostatní
druhy činností Z prostředků programu LIFE mohou být
financovány činnosti, kterými Komise podporuje zahájení, provádění a
začleňování politik a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí
a klimatu za účelem dosažení cílů uvedených v článku 3. Tyto činnosti
mohou zahrnovat: a) informační a komunikační činnosti včetně
kampaní na zvyšování informovanosti. Finanční zdroje přidělované na komunikační
činnosti v souladu s tímto nařízením pokryjí také společnou
komunikaci politických priorit Unie; b) studie, průzkumy, modelování a tvorbu
scénářů; c) přípravu, provádění, sledování, kontrolu
a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů; d) semináře, konference a setkání; e) vytváření sítí a platforem pro šíření
osvědčených postupů; f) veškeré ostatní činnosti, jež jsou
nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článku 3. Článek 23 Příjemci Prostřednictvím programu LIFE mohou být
financovány veřejné a soukromé subjekty. KAPITOLA 2 Prováděcí
opatření Článek 24 Víceleté
pracovní programy 1.
Komise přijímá pro program LIFE víceleté pracovní
programy. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem
uvedeným v čl. 29 odst. 2 . 2.
Každý víceletý pracovní program musí trvat nejméně
dva roky a v souladu s cíli stanovenými v článku 3 v něm musí
být stanoveny: a) doba trvání víceletého pracovního
programu; b) rozdělení prostředků v rámci každého
podprogramu mezi jednotlivé prioritní oblasti a mezi jednotlivé druhy
financování; c) tematické priority projektů, které mají
být financovány po dobu trvání víceletého pracovního program; d) kvalitativní a kvantitativní výsledky,
ukazatele a cíle pro každou prioritní oblast a druh projektu na celou dobu
trvání víceletého pracovního programu; e) kritéria pro výběr a poskytnutí grantů; f) orientační harmonogramy pro výzvy
k předkládání návrhů na celou dobu trvání víceletého pracovního programu. 3.
V případě potřeby Komise reviduje víceleté
pracovní programy v souladu s postupem uvedeným v čl. 29
odst. 2. Článek 25 Způsoby
provádění Komise provádí opatření k dosažení cílů
uvedených v článku 3 podle způsobů provádění stanovených v článku 53,
zejména přímého nebo nepřímého řízení Komisí na centrální úrovni nebo
společného řízení s mezinárodními organizacemi. Článek 26 Správní
a technická pomoc Finanční prostředky vyčleněné na program LIFE
mohou zahrnovat také nezbytné výdaje související s činnostmi
v oblasti přípravy, sledování, kontroly, auditu, komunikace a hodnocení,
jež jsou přímo potřebné pro řízení programu LIFE a dosažení jeho cílů. Článek 27 Sledování
a hodnocení 1.
Komise pravidelně sleduje provádění programu LIFE a
jeho podprogramů, včetně výše výdajů na oblast klimatu a na oblast biologické
rozmanitosti, a podává o něm zprávu. Přezkoumává také synergii mezi programem
LIFE a ostatními doplňkovými programy, a zejména mezi jeho podprogramy. 2.
Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: a) do 30. září 2017 externí hodnotící
zprávu programu LIFE (a jeho podprogramů) v polovině období za účelem
přijetí rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení opatření, jež zahrne mimo
jiné kvalitativní a kvantitativní aspekty jeho provádění, výši výdajů na oblast
klimatu a na oblast biologické rozmanitosti, jeho doplňkovost s ostatními
relevantními programy Unie, plnění cílů u všech opatření (pokud možno na úrovni
výsledků a dopadů), účinnost využívání prostředků a jeho evropskou přidanou
hodnotu. Hodnocení se dále zaměří na prostor pro zjednodušení, na jeho vnitřní
a vnější soudržnost, na to, zda jsou všechny cíle programu nadále relevantní, a
na to, jak daná opatření přispívají k dosažení priorit Unie v oblasti
inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Zohlední výsledky
hodnocení dlouhodobého dopadu předchozího programu. Zpráva je doplněna
připomínkami Komise včetně jejího vyjádření ke způsobu, jakým mají být
zjištění hodnocení v polovině období zohledněna při provádění programu
LIFE, a zejména při přípravě víceletých pracovních programů; b) do 31. prosince 2023 externí
nezávislou hodnotící zprávu ex post o provádění a výsledcích programu
LIFE a jeho podprogramů, jež zahrne také výši výdajů na oblast klimatu a na
oblast biologické rozmanitosti, hodnocení, do jaké míry program LIFE jako celek
a každý z jeho podprogramů dosáhly stanovených cílů a jakým způsobem se
program LIFE podílel na plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020. 3.
Výsledky hodnocení provedených na základě tohoto
článku Komise zpřístupní veřejnosti. Článek 28 Ochrana
finančních zájmů Unie 1.
Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby
byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie
chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými
kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně
vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi. 2.
Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají
pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u
všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a
subdodavatelů, kteří z programu LIFE obdrželi prostředky Unie. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může
provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto
financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom,
ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou,
rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu,
korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí
dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové
dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi,
Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na
místě výslovně zmocňovat. 3.
V souvislosti s každým projektem uchovává
příjemce finanční pomoci Komisi k dispozici po dobu pěti let od poslední
platby veškeré podklady týkající se výdajů na tento projekt. HLAVA IV ZÁVĚREČNÁ
USTANOVENÍ Článek 29 Postup
projednávání ve výboru 1.
Komisi je nápomocen výbor pro program LIFE –
program pro životní prostředí a oblast klimatu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU)
č. 182/2011. 2.
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek
5 nařízení (EU) č. 182/2011. Článek 30 Výkon
přenesené pravomoci 1.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci
svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku. 2.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci
uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 19 odst. 1 a čl. 19
odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [datum vstupu tohoto
nařízení v platnost]. 3.
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení
pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 19 odst. 1 a
čl. 19 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje
přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním
dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo
k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již
platných aktů v přenesené pravomoci. 4.
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise
neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5.
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle
čl. 3 odst. 2, čl. 19 odst. 1 nebo čl. 19 odst. 3
vstupuje v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve
lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo
pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament a Rada uvědomí Komisi, že
námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta
prodlouží o dva měsíce. Článek 31 Zrušení Nařízení (ES) č. 614/2007 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za
odkazy na toto nařízení. Článek 32 Přechodná
opatření 1.
Opatření zahájená před 31. prosincem 2013 na
základě nařízení (ES) č. 614/2007 se tímto nařízením řídí i nadále až do
svého ukončení a musí splňovat technická ustanovení, která jsou v něm
vymezena. Výbor uvedený v čl. 29 odst. 1 nahrazuje ode dne
vstupu tohoto nařízení v platnost výbor zřízený nařízením (ES)
č. 614/2007. 2.
Finanční prostředky přidělené na program LIFE mohou
zahrnovat také výdaje na technickou a správní pomoc, a to včetně výdajů na
povinné sledování, komunikaci a hodnocení vyžadovaného nařízením (ES)
č. 614/2007 po skončení jeho platnosti, aby byl zajištěn přechod mezi
programem LIFE a opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 614/2007. 3.
Částky potřebné v rámci finančního krytí na
opatření v oblasti sledování, komunikace a auditu v období po
31. prosinci 2020 se považují za potvrzené, pouze jsou-li v souladu
s finančním rámcem platným ode dne 1. ledna 2021. 4.
Prostředky spojené s účelově vázanými příjmy,
které pocházejí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek podle
nařízení (ES) č. 614/2007, se použijí v souladu s článkem 18
nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 k financování programu LIFE. Článek 33 Vstup
v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost
dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za
Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ NÁVRHU 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíle 1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba
trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla
pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém
řízení a kontroly 2.3. Opatření
k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy
víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný
dopad na operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný
dopad na prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad
se stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky
třetích stran 3.3. Odhadovaný dopad na příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ NÁVRHU 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu „Návrh nařízení Evropského
parlamentu a Rady o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu
(LIFE)“ 1.2. Příslušné oblasti politiky
podle členění ABM/ABB[50] ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ A OBLAST KLIMATU 1.3. Povaha návrhu/podnětu ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce ¨ Návrh/podnět se týká
nové akce následující po pilotním projektu /přípravné akci[51] X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající
akce ¨ Návrh/podnět se týká
akce přesměrované na jinou akci 1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle
Komise sledované návrhem/podnětem Víceletý
finanční rámec na období 2014–2020 1.4.2. Specifické cíle a příslušné
aktivity ABM/ABB Specifický cíl č. 1.
životní prostředí a účinné využívání zdrojů 2.
biologická rozmanitost 3.
správa a informace v oblasti životního prostředí 4.
zmírňování změny klimatu 5.
přizpůsobování se změně klimatu 6.
správa a informace v oblasti klimatu příslušné
aktivity ABM/ABB: (založeno na nomenklatuře pro rok 2011) 07
03 – Rozvoj a provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti
životního prostředí 07
12 – Provádění politiky a právních předpisů Unie týkajících se oblasti klimatu 1.4.3. a 1.4.4 Očekávané výsledky a
dopady a jejich ukazatele Upřesněte účinky,
které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny. Cíl || Očekávaný výsledek || Ukazatel výsledku || Očekávaný dopad || Ukazatel dopadu Společné specifické cíle obou podprogramů Zlepšovat přípravu, provádění a kontrolu dodržování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu (čl. 3 odst. 1 písm. b)) · přípravou, testováním a demonstrováním přístupů, osvědčených postupů a řešení vhodných k tomu, aby byly napodobovány nebo přenášeny; čl. 10 písm. a), čl. 11 písm. a), čl. 12 písm. c), čl. 14 písm. a) a písm. d), čl. 15 písm. a) a písm. d), čl. 16. písm. c) · a zlepšením znalostní základny pro poskytování informací osobám s rozhodovací pravomocí; čl. 10 písm. c), čl. 11 písm. c), čl. 12 písm. b), čl. 14 písm. b), čl. 15 písm. b), čl. 16. písm. b). || Soukromý a veřejný sektor zavedou nové nebo modernizované přístupy a osvědčené postupy: 25 % projektů/opatření/přístupů bude napodobeno nebo přeneseno. . || · procentuální podíl modernizovaných nebo nových přístupů, metod nebo řešení financovaných z programu LIFE, které byly napodobeny nebo přeneseny; · počet členských států / regionů, které napodobují přístupy integrovaných projektů. || Účinná integrace hledisek spjatých s oblastí životního prostředí a s oblastí klimatu do činnosti soukromého a veřejného sektoru. || · Procentuální podíl modernizovaných nebo nových přístupů připravených prostřednictvím programu LIFE, jež byly soustavně uplatňovány nebo zdokonalovány v soukromém nebo veřejném sektoru; · počet členských států / regionů, jež soustavně uplatňují integrované přístupy, a počet nových členských států / regionů, jež na základě modelových příkladů programu LIFE uplatňují integrované přístupy. Zlepšená znalostní základna pro poskytování informací osobám s rozhodovací pravomocí. || · počet nástrojů, přístupů, studií, které byly připraveny nebo provedeny; · počet návrhů politik / právních předpisů, které vycházejí z provedených studií; · počet návrhů politik / právních předpisů opírajících se o výsledky projektů. || Přiřaditelné jednotné postupy tvůrců politiky založené na uplatňování ukazatelů nebo nástrojů připravených a testovaných prostřednictvím programu LIFE. || · Počet přiřaditelných jednotných postupů založených na uplatňování ukazatelů nebo nástrojů připravených a testovaných podle modelových příkladů programu LIFE; · nižší počet případů porušování právních předpisů EU připsatelný zásahům programu LIFE. Prosazovat integraci a začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik Unie a veřejné a soukromé praxe, mimo jiné zvyšováním jejich kapacity, a zejména uplatňováním, přípravou, testováním a demonstrací integrovaných přístupů, osvědčených postupů a řešení vhodných k tomu, aby byly začleňovány. Čl. 3 odst. 1 písm. b), čl. 10 písm. a) a b), čl. 11 písm. a) a b), čl. 12 písm. c), čl. 14 písm. a), písm. c) a písm. d), čl. 16 písm. c) || Vyšší míra financování řešení v oblasti životního prostředí a klimatu z běžných zdrojů: · 25 % přístupů bude začleněno do vnitrostátních/regionálních programů; · ve srovnání s rokem 2011 bude uvolněno o 25 % více prostředků z jiných fondů Unie. || · Procentuální podíl přístupů/projektů financovaných z programu LIFE, které byly začleněny do vnitrostátních/regionálních programů; · počet doplňkových opatření integrovaných projektů financovaných z jiných fondů Unie. || Účinné začlenění hledisek spjatých s oblastí životního prostředí a klimatu do ostatních politik Unie. || · Počet rámců víceodvětvové spolupráce/koordinace pro financování oblasti životního prostředí a klimatu připravených programem LIFE nebo založených na jeho modelových příkladech; · počet přístupů nebo projektů financovaných prostřednictvím programu LIFE, které byly prostřednictvím jiných fondů Unie zdokonaleny, uvedeny do praxe nebo rozšířeny. Podporovat lepší správu v oblasti životního prostředí a klimatu na všech úrovních. Čl. 3 odst. 1 písm. c) a články 12 a 16 || Větší zapojení zúčastněných stran a občanů do činností zaměřených na zvyšování informovanosti. || Počet účastníků činností zaměřených na zvyšování informovanosti. || Větší informovanost o problémech a řešeních v oblasti životního prostředí a klimatu. || Míra informovanosti o problémech a řešeních v oblasti životního prostředí a klimatu zjištěná v průzkumech Eurobarometru. Větší zapojení občanů a nevládních organizací do procesu rozhodování. || · Počet občanů účastnících se on-line konzultací; · počet návrhů změn legislativních aktů vzešlých z nevládních organizací financovaných z programu LIFE. || Přiřaditelné jednotné kanály pro zapojení občanů a trend stále se zvyšující kvality a intenzity zapojení občanů a nevládních organizací do procesu rozhodování. || Přijetí návrhů týkajících se politiky a legislativních aktů v oblasti životního prostředí nebo klimatu, které vzešly od různých zúčastněných stran. Specifické cíle v prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů (čl. 3 odst. 1 písm. a) a článek 10) Připravovat, testovat a demonstrovat přístupy týkající se politiky nebo řízení, osvědčené postupy a řešení pro náročné úkoly v oblasti životního prostředí, vhodné k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány, včetně těch, které se týkají vazby mezi životním prostředím a zdravím, které podporují politiku a právní předpisy pro účinné využívání zdrojů, včetně plánu pro Evropu účinně využívající zdroje. Čl. 10 písm. a) || Účinnější využívání zdrojů evropským hospodářstvím. || Počet projektů, které připravují, testují nebo demonstrují přístupy, osvědčené postupy nebo řešení účinněji využívající zdroje. || Společný přechod k hospodářství účinněji využívajícímu zdroje. || Počet jednotných přístupů účinně využívajících zdroje, ve kterých se uplatňují technologie nebo přístupy demonstrované prostřednictvím programu LIFE, a dosažená míra účinnosti využívání zdrojů. Podporovat uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění plánů a programů podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, především pokud jde o vodu, odpady a ovzduší. Čl. 10 písm. b) || V 10 % oblastí povodí bude do konce programového období nastolena přiměřená správa. || · Počet integrovaných projektů, které provádějí rámcovou směrnici o vodě, a počet km2, kterých se to týká; · počet oblastí povodí, ve kterých byla nastolena přiměřená správa; · počet vodních útvarů, jejichž ekologický stav se zlepšuje. || Bude posílena a rozšířena přiměřená správa cílových oblastí. || · Počet oblastí povodí, které jsou soustavně náležitě spravovány, a počet nových oblastí povodí, které jsou náležitě spravovány díky uplatnění modelových příkladů programu LIFE; · počet cílových vodních útvarů, jež dosáhly dobrého ekologického stavu. 12 % regionů bude do konce programového období adekvátně nakládat s odpady. || Počet integrovaných projektů realizujících plány nakládaní s odpady a rozloha území v ha a počet obyvatel, kterých se to týká. || Počet regionů, které soustavně odpovídajícím způsobem nakládají s odpady, a počet nových regionů, které díky uplatnění modelových příkladů programu LIFE zlepšily nakládání s odpady. 10 % obyvatel Unie se bude do konce programového období těšit zlepšené kvalitě ovzduší. || Počet integrovaných projektů, které provádějí směrnici o kvalitě ovzduší, a počet obyvatel, kterých se to týká. || Počet měst s dlouhodobě přísnějšími normami kvality ovzduší a počet nových měst, ve kterých byly díky uplatnění modelových příkladů programu LIFE zpřísněny normy kvality ovzduší. Specifické cíle v prioritní oblasti biologická rozmanitost (čl. 3 odst. 1 písm. b) a článek 11) Přispívat k provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti biologické rozmanitosti, včetně strategie pro biologickou rozmanitost do roku 2020, směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS, zejména prostřednictvím uplatňování, vývoje, testování a demonstrací osvědčených postupů a řešení. Čl. 11 písm. a) || 25 % stanovišť, na která se zaměřily projekty, do konce programového období zlepší svůj stav z hlediska ochrany. || Počet a druh cílových stanovišť, jejichž stav se z hlediska ochrany v důsledku zásahů programu LIFE zlepšuje. . || Cílové druhy a stanoviště programu LIFE dosáhnou z hlediska ochrany uspokojivého stavu. || Počet cílových stanovišť a druhů, jež podle modelových příkladů programu LIFE nebo po zásazích programu LIFE dosahují uspokojivého stavu z hlediska ochrany. 25 % druhů, na které se zaměřily projekty, do konce programového období zlepší svůj stav z hlediska ochrany. || Počet a druh cílových druhů, jejichž stav se z hlediska ochrany v důsledku zásahů programu LIFE zlepšuje. 3 % ekosystémových služeb budou do konce programového období obnovena. || Rozloha v ha a druh ekosystémových služeb obnovených prostřednictvím programu LIFE. || Stabilizovaná obnova ekosystémových služeb a další obnova. || Rozloha území v ha, na němž podle modelových příkladů programu LIFE byly obnoveny ekosystémové služby. Podporovat další rozvoj, provádění a správu sítě Natura 2000, zejména uplatňováním, vývojem, testováním a demonstrací integrovaných přístupů k provádění priorit akčních rámců pro financování sítě Natura 2000. Čl. 11 písm. b) || 15 % sítě Natura 2000 bude do konce programového období přiměřeně spravováno. || · Počet integrovaných projektů provádějících priority akčních rámců pro financování sítě Natura 2000, rozloha oblastí (v ha) sítě Natura, kterých se to týká; · počet lokalit sítě Natura 2000, ve kterých byla nastolena přiměřená správa. || Posílení a rozšíření přiměřené správy sítě Natura 2000. || Počet lokalit sítě Natura 2000, které jsou nadále přiměřeně spravovány, a počet nových lokalit sítě Natura 2000, jejichž správa se v důsledku uplatnění modelových příkladů programu LIFE zlepšila. Specifické cíle v prioritní oblasti zmírňování změny klimatu (čl. 3 odst. 1 písm. a) a článek 14) Usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a akční plány pro zmírňování na místní, regionální nebo celostátní úrovni. Čl. 14 písm. c) || Posílení přípravy a provádění strategií nebo akčních plánů zmírňování změny klimatu. || Počet a rozsah strategií nebo akčních plánů pro zmírňování změny klimatu, které byly připraveny nebo prováděny prostřednictvím programu LIFE. || Účinné začlenění hledisek spjatých se zmírňováním změny klimatu do činností veřejného i soukromého sektoru a udržitelné a soustavné zvyšování kapacity a výkonu soukromého a veřejného sektoru. || Zeměpisný rozsah nebo ekonomická hodnota připravených a prováděných strategií nebo akčních plánů zmírňování změny klimatu Přispívat k přípravě a demonstraci inovativních technologií, systémů, metod a nástrojů zmírňování vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány. Čl. 14 písm. d) || Nárůst počtu inovativních technologií, systémů, nástrojů nebo jiných osvědčených postupů a řešení přispívajících ke snižování emisí skleníkových plynů. || Počet inovativních politických přístupů, technologií, systémů a nástrojů nebo jiných osvědčených řešení pro snižování emisí skleníkových plynů, jež byly demonstrovány prostřednictvím programu LIFE. || Upevnění přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství. || Počet tun, o něž byly sníženy emise skleníkových plynů díky novým technologiím, systémům, nástrojům nebo jiným přístupům využívajícím osvědčené postupy, které byly vypracovány nebo zavedeny podle modelových příkladů programu LIFE. Specifické cíle v prioritní oblasti přizpůsobování se změně klimatu (čl. 3 odst. 1 písm. a) a článek 15) Usnadnit přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a akční plány pro přizpůsobování na místní, regionální nebo celostátní úrovni. Čl. 15 písm. c) || Posílení přípravy a provádění strategií nebo akčních plánů pro přizpůsobování se změně klimatu. || Počet a rozsah strategií nebo akčních plánů pro přizpůsobování se změně klimatu, které byly vypracovány nebo provedeny. || Účinné začleňování hledisek spjatých s odolností vůči změně klimatu do činností soukromého a veřejného sektoru a udržitelné a trvalé zvyšování kapacity a výkonnosti soukromého a veřejného sektoru. || Zeměpisný rozsah nebo ekonomická hodnota strategií nebo akčních plánů pro přizpůsobování se změně klimatu, jež byly vypracovány a provedeny podle modelových příkladů programu LIFE. Přispívat k přípravě a demonstraci inovativních technologií, systémů, metod a nástrojů přizpůsobování vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány. Čl. 15 písm. d) || Nárůst počtu inovativních politických přístupů, technologií, systémů a nástrojů nebo řešení využívajících osvědčené postupy, které přispívají k větší odolnosti vůči změně klimatu. || Počet demonstrovaných inovativních politických přístupů, technologií, systémů a nástrojů nebo jiných řešení využívajících osvědčené postupy, které přispívají k větší odolnosti vůči změně klimatu. || Upevnění přechodu k hospodářství, jež bude odolnější vůči změně klimatu. || Přiřaditelná odolnost vůči změně klimatu rozdělená podle odvětví, jíž bylo dosaženo prostřednictvím demonstrovaných nových technologií, systémů, nástrojů nebo přístupů využívajících osvědčených postupů vypracovaných nebo zavedených podle modelových příkladů programu LIFE. 1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být
uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Přispívat
k provádění, aktualizaci a přípravě politiky a právních předpisů EU
v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně integrace oblasti
životního prostředí a klimatu do ostatních politik, a tím přispívat
k udržitelnému rozvoji a k plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020. 1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU Přidaná
hodnota EU programu LIFE vychází z jeho specifického přístupu a zaměření,
díky nimž jsou jeho zásahy zvláště přizpůsobeny potřebám v oblasti
životního prostředí a klimatu, protože je jediným nástrojem s finančními
prostředky určenými na ochranu životního prostředí a opatření v oblasti
klimatu. ·
Jakožto platforma EU pro výměnu postupů a
sdílení znalostí při provádění politiky a právních předpisů EU program LIFE
subjektům po celé EU umožňuje učit se efektivněji a účinněji ze
zkušeností druhých získaných při řešení konkrétních problémů v oblasti
životního prostředí. Program LIFE vede ke vzniku partnerství, jež by se jinak
obtížně navazovala, a díky většímu sdílení zdrojů a odborných znalostí
zajišťuje větší účinnost zásahu než samostatná akce členských států. ·
Poskytováním pomoci členským státům, na jejichž
území se nachází nejcennější přírodní bohatství EU nebo jež čelí přeshraničním
a nadnárodním problémům v oblasti životního prostředí a klimatu, program
LIFE umožňuje lépe rozdělit odpovědnost a solidaritu v rámci úsilí
o ochranu obecného zájmu EU v oblasti životního prostředí. ·
Program LIFE urychluje zahájení činnosti,
poskytuje jednorázové investice, jež jsou potřebné v určité oblasti, odstraňuje
počáteční překážky bránící provádění politiky EU v oblasti životního
prostředí a klimatu a testuje nové přístupy před jejich budoucím rozšířením ve
velkém měřítku. ·
Program LIFE se zaměřuje na odstraňování nedostatků
a na vnější aspekty, zvyšuje informovanost, poukazuje na kladné stránky ochrany
životního prostředí a klimatu a zajišťuje udržitelnost a rozšiřování výsledků
projektů. ·
Program LIFE pomáhá členským státům a zúčastněným
stranám urychlit a zlepšit provádění právních předpisů EU, neboť vytváří
synergii mezi fondy EU a vnitrostátními fondy a zároveň stimuluje zapojení
dodatečných zdrojů z veřejného a soukromého sektoru. ·
Větší provázanost zásahu EU: Speciální nástroj pro opatření v oblasti životního prostředí a
klimatu umožňuje lépe určovat priority a zajistit účinné využívání zdrojů na
ochranu životního prostředí a klimatu, neboť vybere nejlepší projekty
v celé EU. Díky šíření osvědčených postupů (tj. metodik, které byly
připraveny a nyní se ve velké míře využívají, plánů pro řízení atd.) je
dosaženo jednotnějšího provádění právních předpisů EU. ·
Odstraňování nedostatků a větší účinnost zásahu
na ústřední úrovni: Speciální nástroj je pružnější a
jsou jím financovány projekty, které by jinak nebylo možno financovat
z jiných fondů (např. projekty řízené příjemci, které nejsou pro ostatní
fondy způsobilé). ·
Speciální nástroj by zviditelnil opatření EU
v oblasti životního prostředí a klimatu, přiblížil by EU více
k občanům, ukázal by, že EU je odhodlána plnit své závazky vůči cílům
v oblasti životního prostředí a klimatu, a tím by posílil důležitost
těchto cílů. ·
Vyřešení nadcházejících náročných úkolů
v oblasti životního prostředí v zájmu EU:
Zúčastněné strany často čelí problémům v oblasti životního prostředí,
jejichž řešení dosud nebylo nalezeno, a pokud by nebyly řešeny, znamenalo by to
vyšší náklady. 1.5.3. Závěry vyvozené
z podobných zkušeností v minulosti Hodnocení
programu LIFE potvrdila, že program LIFE je
úspěšným nástrojem EU, jenž má zásadní význam pro provádění politiky EU
v oblasti životního prostředí, má značnou přidanou hodnotu EU, je
dostatečně výkonný a významně přispěl k provádění politiky a právních
předpisů EU v oblasti životního prostředí. Granty
na akce (představují 78 % prostředků, tj. v roce 2013 částku 300
milionů EUR) sehrály hlavní úlohu při provádění směrnice o ochraně přírodních
stanovišť a směrnice o ochraně volně žijících ptáků a při testování nových
přístupů a technologií a prokázaly, že jsou schopné urychlit provádění
některých nejnáročnějších směrnic a připravit půdu pro další řízení
prostřednictvím prostředků z jiných fondů. Program LIFE+ zvýšil informovanost
v otázkách životního prostředí a klimatu, poskytl občanům větší přístup
k důležitým informacím a vytvořil platformy pro spolupráci a partnerství
pro výměnu osvědčených postupů. Granty na provozní náklady neziskových
organizací usnadnily jejich zapojení do přípravy a provádění politiky a
právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a klimatu podle
požadavků Aarhuské úmluvy. Z hodnocení
programu LIFE+ v polovině období také vyplynul závěr, že změny nařízení o
finančním nástroji LIFE+ (sjednocení právního základu pro tři druhy zásahů,
zahrnutí širšího spektra otázek biologické rozmanitosti do složky Příroda a
biologická rozmanitost, rozšíření složky Politika a správa v oblasti
životního prostředí podle priorit šestého akčního programu pro životní
prostředí, nová složka Informace a komunikace) zvýšily schopnost tohoto
programu poskytovat přidanou hodnotu EU a vazbu na cíle politik EU. Hodnocení
také objevila oblasti, v nichž bylo třeba program LIFE+ zlepšit, aby plně
využil svůj potenciál poskytovat přidanou hodnotu EU: ·
Přesnější stanovení oblasti působnosti a priorit:
přístup zdola nahoru a velký rozsah způsobilých oblastí pro akce Komisi
nedávaly dostatečnou možnost stimulovat poptávku v oblastech
s vysokou prioritou, zejména ve složce LIFE Politika a správa v oblasti
životního prostředí (tato část se vztahuje také na oblast klimatu); ·
Lepší využití výsledků projektů a přenos know-how:
zatímco činnosti v oblasti komunikace a tvorby sítí jsou v projektech
LIFE povinné, sdílení osvědčených postupů a budování kapacit pro provádění acquis
EU je třeba posílit; ·
Pevnější synergie s dalšími fondy EU: přestože
v rámci programu LIFE+ bylo testováno mnoho agroenvironmentálních opatření
a později byla začleněna do programů rozvoje venkova členských států, stále je ještě
co zlepšovat; ·
Zrušení omezení týkajících se financování mimo EU:
tato omezení snížila účinnost programu při plnění některých cílů EU
v oblasti životního prostředí. Evropský
účetní dvůr ve zvláštní zprávě zveřejněné v roce 2009 dospěl
k závěru, že program LIFE je dobře řízeným programem, jenž se
v posledních letech neustále zlepšuje. 1.5.4. Provázanost a možná synergie
s dalšími finančními nástroji Hodnocení
ex post, hodnocení v polovině období a hodnocení ex ante
dospěly k závěru, že kdyby program LIFE+ neexistoval, z jiných fondů Unie
(zejména programu pro konkurenceschopnost a inovace a sedmého rámcového
programu) by bylo možno financovat jen nepatrnou část projektů. U některých
oblastí programu LIFE+, například LIFE Informace a komunikace, alternativní
zdroje financování téměř neexistují. Nicméně
tržně orientované inovace v soukromém sektoru jsou, jak se zdá, do
určité míry stejně dobře pokryty jinými podněty, například budoucím rámcovým
programem Horizont 2020. Úsilí o ekologické inovace se však netýká jen vývoje
nového spotřebního zboží a technologií, které jsou již logicky čistější a
zelenější. Zahrnuje také rozšíření lepších postupů a přístupů napříč celým
hospodářstvím. Zatímco na selhání trhu v dostatečné míře pamatují jiné
fondy Unie, institucionálním nedostatkům se dostává méně pozornosti. Toto
hledisko je však zvláště důležité pro činnosti související s hledáním
politických a na veřejný sektor orientovaných řešení složitých úkolů spjatých
s životním prostředím a oblastí klimatu, která mají omezený potenciál
k tržnímu využití nebo ho nemají vůbec a pouze podporují nové a nákladově
efektivnější způsoby provádění. Z tohoto
důvodu se program LIFE více zaměří na inovace orientované na veřejný sektor a
na hledání řešení, která lze nejčastěji nejlépe realizovat v rámci partnerství
veřejného a soukromého sektoru. Vývoj nízkouhlíkových technologií rovněž brzdí
nejistota a nedostatečné předávání znalostí. Nově vyvinuté technologie je třeba
testovat v malém měřítku. Zatímco tržní využití a řešení ve velkém měřítku
může v rostoucí míře pokrývat rámcový program Horizont 2020, stále zbývá
velký prostor pro podporu hledání místních a na veřejný sektor orientovaných
řešení a vývoje technologií v malém měřítku určených pro malé a střední
podniky, jež jim mají pomoci zlepšit jejich vliv na životní prostředí a klima.
Program LIFE se této oblasti tradičně věnoval a vysoce napodobitelná řešení pro
malá měřítka poskytoval také přeshraničně. Bude
nastolena spolupráce s programem Horizont 2020 a nástrojem pro
konkurenceschopnost a malé a střední podniky s cílem zajistit synergii
zvláště v těchto oblastech. Například nápady vytvořené v rámci
programu Horizont 2020 by mohly být testovány a demonstrovány
v souvislosti s prováděním některých právních předpisů Unie
prostřednictvím projektu LIFE. Stejně tak by program LIFE mohl budovat kapacitu
a zvyšovat informovanost v zájmu uvedení poznatků z výzkumu do praxe. Program
LIFE má vazbu také na další fondy Unie, například fondy politiky soudržnosti (ESF,
EFRR, FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)
nebo Evropský námořní a rybářský fond (EMFF). Program LIFE tyto fondy
doplňuje, neboť financuje určité druhy činností a opatření, jejichž hlavním
cílem je dosáhnout přínosu v oblasti životního prostředí a klimatu nebo
jsou nezbytné pro provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a
klimatu. Program LIFE tak odstraňuje nedostatky. V tomto smyslu se
může stát jedním z hlavních nástrojů EU pro financování ochrany přírody
(v oblastech, v nichž SZP nemůže hrát zásadní úlohu) a životního
prostředí ve „více rozvinutých regionech“, neboť tyto regiony budou mít
v rámci nových nástrojů politiky soudržnosti omezenou možnost volby
priorit. Program
LIFE kromě toho posílí svoji úlohu katalyzátoru a svůj pákový efekt,
neboť bude stimulovat uvolňování prostředků z ostatních fondů Unie, např.
prostřednictvím integrovaných projektů. To bude vyžadovat přístup založený na
větší provázanosti s dalšími fondy. Sdělení o VFR zde vytvořilo
strukturovaný vztah, neboť „integrované projekty“ zařadilo do společného
strategického rámce. Tento strukturovaný vztah pro integrované projekty bude
podrobně rozpracován v rámci přípravy návrhu společného strategického
rámce a může zahrnovat vytvoření řídícího výboru a strukturovaných informačních
kanálů. Komise
ve svém sdělení o VFR navrhla, že na základě posouzení dopadů má v úmyslu
zvýšit za přispění různých politik část výdajů, které se v rámci celého
rozpočtu EU týkají klimatu, nejméně na 20 %. Program pro životní prostředí
a oblast klimatu (LIFE) bude přispívat k plnění tohoto cíle. Do programu
LIFE byl zahrnut podprogram pro oblast klimatu s vyčleněnými prostředky a specifickými
cíli týkajícími se oblasti klimatu doplněný ukazateli výsledků. 1.6. Doba trvání akce a finanční
dopad ý Časově neomezený
návrh/podnět –
ý Návrh/podnět s platností od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 –
ý Finanční dopad v období od 2014 do 2023 ¨ Časově neomezený
návrh/podnět –
Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR, –
poté plné fungování. 1.7. Předpokládaný způsob řízení[52] ý Přímé centralizované řízení Komisí ý Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny: –
ý výkonným agenturám –
¨ subjektům zřízeným Společenstvími[53]
–
¨ vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem
veřejné služby –
¨ osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy
V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním
aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení ¨ Sdílené řízení s členskými
státy ¨ Decentralizované řízení se třetími zeměmi ý Společné řízení s mezinárodními
organizacemi: dalšími úkoly mohou být pověřeny EIB, EIF nebo jiné finanční
instituce, mezinárodní organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby
nebo subjekty uvedené v článku 185 nařízení (ES, Euratom)
č. 1605/2002. Pokud vyberete více
způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“. 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a
podávání zpráv Upřesněte četnost a
podmínky. Hodnocení
v polovině období shledalo stávající sledování a hodnocení jako převážně
efektivní a účinné. Potřebná však byla větší orientace na výsledky.
S ohledem na to rámec sledování vychází z rámce navrženého pro
stávající nástroj[54].
Rámec je vybudován na dvou úrovních: 1. Sledování výstupů, výsledků a dopadů na úrovni projektu a na úrovni
programu Sledování
výkonu programu bude provedeno na úrovni projektu a na úrovni programu. Na úrovni projektu, jako je tomu
v tomto případě, bude zahrnut požadavek, aby návrhy projektů byly doplněny
tabulkami očekávaných výstupů. Tyto tabulky budou sloužit jako základ pro
sledování pokroku projektu. Ukazatele výstupů musí být přizpůsobeny ukazatelům
uvedeným v části 1.4.4., aby zohlednily nové prvky programu. Tabulky
výstupů budou povinně aktualizovány a znovu předloženy se zprávou
v polovině období a se závěrečnou zprávou. Součástí
rámce pro sledování je návštěva u každého projektu nejméně jednou ročně a
nejméně jednou za celou dobu jeho trvání návštěva zaměstnanců Komise. Na
začátku každého projektu se vytvoří kontrolní dokumentace ve formě krátké
zprávy, která bude obsahovat popis projektu a souhrn akcí a očekávaných výstupů
a výsledků. Každoroční návštěvy kontrolní skupiny pomohou snáze získat přehled
o provádění projektu na místě, což umožní včas odhalit případné problémy.
Příjemci budou informováni o zjištěních, aby mohli zlepšit výkonnost projektu.
Za účelem podrobnějšího hodnocení dosaženého pokroku budou projekty navíc muset
předkládat zprávy, kterými zdůvodní platby. Stejně
jako v současnosti budou muset projekty spolu se závěrečnou zprávou
předložit plán na období po ukončení podpory z programu LIFE, jenž bude
mimo jiné obsahovat přehled očekávaných dopadů, který bude základem pro
hodnocení udržitelnosti výsledků projektu. Nadále, tak jako je tomu
v současnosti, budou prováděny kontrolní návštěvy ex post vybraných
projektů. Na úrovni programu víceleté pracovní
programy stanoví specifické tematické priority na dobu svého trvání a pro
každou prioritu v každé oblasti specifické cíle včetně očekávaných výstupů
(např. očekávaný počet integrovaných projektů, rozsah lokalit sítě Natura 2000
a oblastí povodí, na něž se vztahují projekty programu LIFE, atd.). Na konci výzvy
k předkládání návrhů v každém roce Komise provede analýzu, zda
v dané oblasti akce bylo financováno dostatečné množství projektů, a
provede potřebné úpravy, aby bylo dosaženo cílů pracovního programu a
střednědobých cílů. Po skončení víceletého pracovního programu budou
vypracovány tematické zprávy, které shrnou hlavní dosažené výsledky
jednotlivých priorit. To bude také základem pro šíření výsledků a jejich
využití pro rozvoj a provádění politiky. Nadále se bude pro každý podprogram
jednou za rok organizovat konference. Provedeno
bude rovněž hodnocení programu v polovině období a hodnocení ex post. 2. Sledování výdajů na úrovni projektu a programu S cílem
konkrétně doložit společný přínos, který oba podprogramy mohou mít pro
stanovené priority, např. oblast klimatu a biologickou rozmanitost, a přesněji
dokumentovat podíl výdajů, který je v rámci celého programu na tyto
priority k dispozici, bude do rámce pro sledování zahrnuta také metodika
pro sledování výdajů souvisejících s oblastí klimatu a problematikou
biologické rozmanitosti stanovená ve sdělení o VFR, jež vychází z tzv.
„Rio markers“ zavedených OECD. Pokud
jde o oblast klimatu, sdělení o VFR konstatovalo, že opatření v oblasti
klimatu musí být viditelná, pádná a musí být spojena s jasnou povinností
určit napříč všemi oblastmi, kde rozpočet podporuje boj proti změně klimatu a
energetickou účinnost, aby byla EU schopna jednoznačně stanovit, kolik
z jejích výdajů jde na oblast klimatu, a to pomocí společného sledovacího
postupu pro výdaje související s oblastí klimatu. Sledování
výdajů souvisejících s oblastí klimatu bude na základě osvědčené metodiky
OECD („Rio markers“) pracovat se třemi kategoriemi: kategorií výdajů, u nichž
je oblast klimatu hlavním (primárním) cílem (započítává se 100 % – výdaje
výhradně spojené s oblastí klimatu); kategorií výdajů, u nichž je oblast
klimatu významným, ale nikoliv hlavním cílem (započítává se 40 % – výdaje
významně spojené s oblastí klimatu); a kategorií výdajů, které nesledují
žádný cíl v oblasti klimatu (započítává se 0 % – výdaje nesouvisející
s oblastí klimatu). Pokud
jde o oblast biologické rozmanitosti, kritéria zavedená OECD, tzv. „Rio
Markers“, která již Komise používá u vnějších nástrojů, budou začleněna do
stávající metodiky měření výkonnosti používané pro programy EU. Pomohou také
prokázat společné výhody výdajů na oblast klimatu a biologické rozmanitosti a
zdůraznit přínos výdajů opatření REDD+ (snižování emisí z odlesňování a
znehodnocování lesů v rozvojových zemích) k biologické rozmanitosti. Na úrovni projektů se sledování výdajů
souvisejících s oblastí klimatu a výdajů souvisejících s oblastí
biologické rozmanitosti provede rozšířením stávajícího postupu tak, aby bylo
v návrhu možno uvést, zda daný projekt lze považovat za projekt
související s oblastí klimatu a zároveň se vztahující na oblast biologické
rozmanitosti, aby mohl být započítán podle tzv. „Rio markers“. To umožní každý
rok určit výdaje související s těmito dvěma prioritami. Na úrovni programu se výpočet odhadu
výdajů souvisejících podle metodiky tzv. „Rio markers“ s oblastí klimatu
nebo s oblastí biologické rozmanitosti provede na základě víceletých
pracovních programů, které stanoví své tematické priority na dobu svého trvání.
To by umožnilo každý rok určit předpokládaný podíl výdajů souvisejících
s těmito dvěma prioritami v rámci programu LIFE. 2.2. Systém řízení a kontroly Způsobem řízení programu LIFE je přímé
centralizované řízení Komisí, jímž bude částečně pověřena stávající výkonná
agentura. Komisi bude nápomocen výbor pro program LIFE – program pro životní
prostředí a oblast klimatu, jenž bude mít dvě formy vyznačující se především
různými předsedy a různým složením podle toho, zda se projednávané otázky
týkají podprogramu pro oblast životního prostředí nebo podprogramu pro oblast
klimatu. Hlavními prvky systému interní kontroly jsou: –
finanční okruhy a zejména následné kontroly
transakcí, –
finanční kontroly prováděné v průběhu
přidělovacího řízení, –
finanční, účetní a jiné druhy zpráv o řízení a –
následné audity vykonané na místě u příjemců grantů.
Granty určené pro audit se vybírají buď na základě rizika (aby bylo možno
odhalit a opravit chyby), nebo metodou reprezentativního výběru vzorků (aby
schvalující úředník získal přiměřenou jistotu o zákonnosti a správnosti
transakcí). Strategie kontroly zohlední doporučení
z hodnocení programu, zprávy interního auditora a zvláštní zprávu Účetního
dvora s cílem zvýšit účinnost a evropskou přidanou hodnotu programu. 2.2.1. Zjištěná rizika Zjištěná rizika při provádění programu spadají
především do těchto kategorií: ·
Neúspěchy v koordinaci (s výkonnou agenturou,
s dalšími dárci nebo finančními institucemi); ·
neúčinné využívání správních zdrojů (jistá míra nepřiměřenosti
požadavků); ·
riziko, že nebudou jasně stanoveny hranice
odpovědnosti za řízení a kontrolu u úkolů, kterými byla pověřena agentura; ·
riziko, že použití prostředků nebude
dostatečně/účinně cílené, a riziko, že kvůli velkému územnímu nebo tematickému
rozsahu se budou prostředky příliš dělit; ·
chyby a neúčinnost plynoucí ze složitosti pravidel
(např. způsobilosti nákladů), z proměnlivého rámce tematické oblasti,
priorit a pravidel; ·
nedostatky systémů řízení a kontroly na úrovni GŘ a
výkonné agentury; ·
výsledkem analýzy rizik by díky charakteru operací
bylo toto sestupné hodnocení vnímané míry rizikovosti: integrované projekty
(nový koncept, složité řízení), granty na akce pro malé tradiční projekty,
granty na provoz a veřejné zakázky; ·
nový druh projektů (integrované projekty)
s sebou nese nové náročné úkoly: v oblasti koordinace a spolupráce,
sdružování zdrojů a sdílení osvědčených postupů a odborných znalostí. 2.2.2. Předpokládané metody kontroly Struktura správy: zjednodušení a zefektivnění Předpokládá
se, že částí úkolů v oblasti řízení programu bude pověřena stávající
výkonná agentura. Tato agentura přizpůsobí svůj rámec finanční kontroly novému
programu, včetně vytvoření oddělení pro následný audit, na který bude dohlížet
schvalující úředník. Toto oddělení bude podléhat vnitřnímu auditu výkonné
agentury. Aby
byla zajištěna jednotnost systémů řízení a kontroly, je třeba, aby si GŘ a
výkonná agentura mezi sebou vyměňovaly osvědčené postupy a znalosti. Za tímto
účelem se budou konat instruktáže a školení. GŘ
budou vykonávat dohled nad výkonnou agenturou a budou mít pravomoc pověřovat
povinnostmi a provádět kontrolu. Rámec sledování a dohledu bude mít tři úrovně:
politickou a strategickou, správní, řídící a provozní. Audit by mohl být
vykonán na úrovni agentury nebo na úrovni příjemců. Hloubka a charakter kontrol úměrně k riziku Veřejné zakázky: kontrola ex ante a
sledování veškeré dokumentace. Projekty: – výběr/hodnocení
projektu a jednání o projektu: preventivní kontroly veškeré dokumentace,
v případě potřeby za pomoci externích odborníků; – provádění
projektu prostřednictvím grantu: sledování za účelem prevence a odhalování, u
každého projektu nejméně jednou za dobu jeho trvání návštěva na místě; – před
konečnou platbou: detektivní a korektivní kontroly, přezkum veškeré dokumentace
včetně širokého využití osvědčení o externím auditu. Každý
rok budou provedeny kontroly ex post grantů na místě. Kromě toho bude
zaveden nový druh auditů, „audity dokumentace“ k provádění kontrol řízení
bez návštěvy na místě. Přezkum strategie: Tato
strategie bude revidována, aby se zvýšila reprezentativnosti zvoleného vzorku
populace podléhající auditům a kontrolám. Náklady a přínosy kontrol Historické
údaje: Odhadované náklady na kontroly grantů spravovaných v rámci programu
LIFE+ v roce 2010 činily 7,6 milionu EUR, z toho připadlo: –
na výběr: 0,6 milionu EUR, –
na řízení projektů: 4,5 milionu EUR, –
na kontroly ex ante na místě: 1,8 milionu EUR, –
na osvědčení o externím auditu: 0,1 milionu EUR, –
na následné audity: 0,6 milionu EUR. Tato
částka představuje 3,5 % celkové částky vyplacené na granty v roce
2010. Riziko
nedodržení podmínek uvedené ve výroční zprávě o činnosti za rok 2010 podle
odhadu činilo 2,5 % celkové částky vyplacené na granty a méně než 2 %
celkového rozpočtu na činnosti. Odhaduje
se, že výše nákladů na kontroly se za celé období nepatrně sníží na 7,5 milionu
EUR a v roce 2020 bude mít tuto strukturu: –
výběr: 0,5 milionu EUR, –
řízení projektů: 4 miliony EUR, –
kontroly ex ante na místě: 1,5 milionu EUR, –
osvědčení o externím auditu: 0,5 milionu EUR, –
následné audity: 1 milion EUR. Předpokládaná
míra rizika nedodržení podmínek by měla klesnout v důsledku dvou faktorů: –
přechodu k širokému využití osvědčení o externím auditu, díky němuž se
míra výskytu chyb, jak se předpokládá, sníží o 10 %, –
omezení způsobilých nákladů na zaměstnance pouze na ty zaměstnance, kteří byli
najati výhradně na daný projekt. Náklady
na zaměstnance představují 30 % nákladů a odpovídají téměř za 50 %
chyb. Pokud se tímto opatřením sníží na polovinu náklady na zaměstnance, které
mají být spolufinancovány, pravděpodobné chyby by měly také o polovinu
klesnout. Je třeba poznamenat, že je snadnější určit dobu, kterou na projektu
stráví dodateční zaměstnanci, než stálí zaměstnanci, kteří obvykle pracují
současně na několika věcech. V takovém případě by bylo možno očekávat, že
míra nedodržení podmínek by se snížila nejméně o 5 %. Zatímco
nominální náklady klesnou ze 7,6 milionu na 7,5 milionu, očekává se, že míra
výskytu chyb bude nižší o 40 %, což znamená snížení z 2,6 % na
1,6 % z celkové částky vyplacené na granty. Cílem
interní kontroly programu LIFE by bylo snížit zbytkovou míru výskytu chyb (po
korekcích) tak, aby se pohybovala v rozmezí prahu významnosti 1,6 %
až 2 % stanoveného Účetním dvorem. 2.3. Opatření k zamezení
podvodů a nesrovnalostí Upřesněte stávající či
předpokládaná preventivní a ochranná opatření. Příjemci
grantů jsou: převážně místní, regionální a státní orgány, dále nevládní
organizace, velké podniky, malé a střední podniky, univerzity, výzkumné
instituce atd. Návrhy
se vybírají podle odborných předpokladů příjemců, finanční stability a dalších
kritérií daných právními předpisy. V průběhu
výběrového řízení se k určení možných rizik souvisejících
s potenciálními příjemci centrálně řízených grantů využívá systému
včasného varování . Aby
se zabránilo dvojímu financování, probíhá konzultace mezi útvary Komise o
seznamu projektů, přičemž riziko dvojího financování je zahrnuto mezi kritéria
pro výběr projektů, u kterých bude proveden následný audit na místě. Pro
vedoucí projektů se pořádají interní školení o různých fázích cyklu řízení projektu,
která se zabývají konkrétními potřebami v oblasti řízení a ve finanční
oblasti. Bude umožněn přímý kontakt s projektovými a finančními pracovníky
Komise, aby bylo možné řešit konkrétní dotazy. Hlavní
požadavky grantové dohody budou příjemcům náležitě vysvětleny při návštěvách na
místě a na koordinačních setkáních: Pro
pracovníky provádějící následný audit budou pořádány informační schůzky o
typických znacích podvodu, které by bylo možné zjistit během auditu finančních
výkazů na místě. Pracovníci
provádějící následný audit zjišťují a hodnotí rizika podvodu u finančních
výkazů a na podvod nebo podezření z podvodu, jež zjistí během auditu, adekvátně
reagují oznámením daného zjištění úřadu OLAF. Používají především všechny
příslušné nástroje IT. Výsledky kontrol ex post jsou zohledněny při
hodnocení a navrhování kontrolního systému. Pravidla
pro způsobilost nákladů budou zjednodušena zejména u zvláště problematických
kategorií, jako jsou náklady na zaměstnance a DPH. Pro
průběžné a konečné platby budou vyžadována osvědčení o auditu. Předpokládá
se spolupráce (školení nebo informování) mezi vedením a úřadem OLAF. Modul
pro audit v systému ABAC bude stále aktualizován a plně využíván, aby se
mohlo zabránit dvojímu financování, odhalit je a napravit. Pro
dohled na místě v různých fázích provádění projektu mohou být vytvořeny
kontrolní skupiny. Právní
základ konkrétně stanovuje, že úřad OLAF má právo na přístup ke všem
relevantním informacím. Kromě
uplatňování veškerých kontrolních mechanismů stanovených právními předpisy GŘ
pro životní prostředí a GŘ pro oblast klimatu v souladu s novou
strategií Komise pro boj proti podvodům přijatou dne 24. června 2011 navrhnou
strategii pro boj proti podvodům s cílem zajistit mimo jiné, aby jejich
interní kontroly pro boj proti podvodům byly plně v souladu s touto
novou strategií a aby jejich přístup k řízení rizik vzniku podvodů se
zaměřil na určení oblastí s rizikem vzniku podvodů a přiměřených reakcí. V případě
potřeby budou zřízeny skupiny pro vytváření sítí a vytvořeny příslušné nástroje
IT specializované na analýzu případů podvodů spojených s programem LIFE.
Riziko vzniku podvodů bude začleněno do procesu řízení rizik. Generální
ředitelství jmenovala korespondenty pro boj proti podvodům jako své zástupce do
sítě pro prevenci a odhalování podvodů, kteří se zapojí do příslušných sítí
anebo pracovních skupin podle jednotlivých skupin generálních ředitelství. Generální
ředitelství budou zvyšovat povědomí zaměstnanců o potenciálních podvodech a
bude rozšiřovat informace o odpovědných orgánech a postupech pro podávání zpráv
o podvodech. 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního
rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie · Stávající rozpočtové linie V pořadí okruhů
víceletého finančního rámce a rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo [název………………………...……….] || RP/NRP ([55]) || zemí ESVO[56] || kandidátských zemí[57] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení Okruh 2: Udržitelný růst: přírodní zdroje || Životní prostředí a oblast klimatu || RP || ANO || ANO || NE || NE · Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a
rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo Okruh 2 || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 2 || 07 03 80 01 – Životní prostředí – nový program LIFE (provozní výdaje) || RP || ANO || ANO || ANO || NE 2 || 07 03 80 02 – Oblast klimatu – nový program LIFE (provozní výdaje) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) || RP || ANO || ANO || ANO || NE 2 || 07 01 04 02 – Životní prostředí – nový program LIFE (výdaje na správu a řízení) || NRP || ANO || ANO || ANO || NE 2 || 07 01 04 06 – Oblast klimatu – nový program LIFE (výdaje na správu a řízení) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) || NRP || ANO || ANO || ANO || NE 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na
výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) Okruh víceletého finančního rámce: || 2 || Udržitelný růst: přírodní zdroje GŘ pro oblast klimatu / GŘ pro životní prostředí || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || ³ 2021 || CELKEM || Operační prostředky || || || || || || || || || || 07 03 80 01 (vytvoří se nový rozpočtový bod) část GŘ pro životní prostředí || Závazky || (1) || 291,500 || 314,250 || 341,250 || 371,000 || 404,250 || 437,750 || 420,500 || || 2 580,500 || Platby || (2) || 22,238 || 155,963 || 151,764 || 249,364 || 265,615 || 296,415 || 361,226 || 1 077,916 || 2 580,500 || XX 03 80 02 (vytvoří se nový rozpočtový bod) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) část GŘ pro oblast klimatu || Závazky || (1a) || 98,700 || 106,800 || 115,400 || 124,500 || 133,200 || 142,800 || 136,700 || || 858,100 || Platby || (2a) || 13,845 || 60,140 || 59,596 || 94,411 || 101,872 || 105,185 || 138,201 || 284,850 || 858,100 || Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[58] || || || || || || || || || || 07 01 04 02 (vytvoří se nový rozpočtový bod) část GŘ pro životní prostředí- || || (3) || 19,000 || 22,500 || 23,250 || 22,000 || 18,000 || 14,500 || 13,750 || || 133,000 XX 01 04 06 (vytvoří se nový rozpočtový bod) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) část GŘ pro oblast klimatu || || || 4,800 || 5,450 || 6,100 || 6,500 || 7,550 || 7,950 || 8,050 || || 46,400 CELKEM prostředky pro GŘ pro životní prostředí || Závazky || || 310,500 || 336,750 || 364,500 || 393,000 || 422,250 || 452,250 || 434,250 || || 2 713,500 Platby || || 41,238 || 178,463 || 175,014 || 271,364 || 283,615 || 310,915 || 374,976 || 1 077,916 || 2 713,500 CELKEM prostředky pro GŘ pro oblast klimatu || Závazky || || 103,500 || 112,250 || 121,500 || 131,000 || 140,750 || 150,750 || 144,750 || || 904,500 Platby || || 18,645 || 65,590 || 65,696 || 100,911 || 109,422 || 113,135 || 146,251 || 284,850 || 904,500 Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 390,200 || 421,050 || 456,650 || 495,500 || 537,450 || 580,550 || 557,200 || || 3 438,600 || Platby || (5) || 36,083 || 216,103 || 211,360 || 343,775 || 367,487 || 401,600 || 499,427 || 1 362,766 || 3 438,600 || Prostředky správní povahy financované z rámce na podprogramy CELKEM || (6) || 23,800 || 27,950 || 29,350 || 28,500 || 25,550 || 22,450 || 21,800 || || 179,400 CELKEM prostředky z OKRUHU 2 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 414,000 || 449,000 || 486,000 || 524,000 || 563,000 || 603,000 || 579,000 || || 3 618,000 || Platby || =5+ 6 || 59,883 || 244,053 || 240,710 || 372,275 || 393,037 || 424,050 || 521,227 || 1 362,766 || 3 618,000 || Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů: Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || || || Platby || (5) || || || || || || || || || Prostředky správní povahy financované z rámce na podprogramy CELKEM || (6) || || || || || || || || || || CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || || || Platby || =5+ 6 || || || || || || || || || Okruh víceletého finančního rámce: || 5[59] || „Okruh 5“ Správní náklady v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) GŘ pro životní prostředí / GŘ pro oblast klimatu || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || CELKEM Lidské zdroje: GŘ pro životní prostředí (v milionech EUR) || 9,184 || 9,320 || 9,528 || 9,871 || 10,082 || 10,285 || 10,564 || || 68,834 Lidské zdroje: GŘ pro oblast klimatu (v milionech EUR) || 3,175 || 3,222 || 3,575 || 3,792 || 4,020 || 4,100 || 4,180 || || 26,064 lidské zdroje CELKEM (v milionech EUR) || 12,359 || 12,542 || 13,103 || 13,663 || 14,102 || 14,385 || 14,744 || || 94,898 Ostatní správní výdaje: GŘ pro životní prostředí || 0,392 || 0,400 || 0,409 || 0,417 || 0,425 || 0,434 || 0,442 || || 2,919 Ostatní správní výdaje: GŘ pro oblast klimatu || 0,173 || 0,177 || 0,194 || 0,199 || 0,202 || 0,220 || 0,224 || || 1,389 Ostatní správní výdaje CELKEM (v milionech EUR) || 0,565 || 0,577 || 0,603 || 0,616 || 0,627 || 0,654 || 0,666 || || 4,308 GŘ pro životní prostředí / GŘ pro oblast klimatu CELKEM || Prostředky || 12,924 || 13,119 || 13,706 || 14,279 || 14,729 || 15,039 || 15,410 || || 99,206 CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 12,924 || 13,119 || 13,706 || 14,279 || 14,729 || 15,039 || 15,410 || 99,206 v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) || || Rok 2014[60] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok ³ 2021 || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 AŽ 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 426,924 || 462,119 || 499,706 || 538,279 || 577,729 || 618,039 || 594,410 || – || 3 717,206 Platby || 72,807 || 257,172 || 254,416 || 386,554 || 407,766 || 439,089 || 536,637 || 1 362,766 || 3 717,206 3.2.2. Odhadovaný dopad na operační
prostředky –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků –
ý Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je
vysvětleno dále: Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu[61] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem SPECIFICKÝ CÍL Č. 1– Životní prostředí a účinné využívání zdrojů || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || IP[62] || 9,481 || 5 || 42,5 || 7 || 62,5 || 10 || 92,5 || 12 || 112,5 || 13 || 127,5 || 15 || 150 || 15 || 142,5 || 77 || 730 – Výstup || Trad.[63] || 1,5 || 44 || 66,25 || 39 || 58,75 || 28 || 41,75 || 34 || 35,25 || 24 || 36,50 || 22 || 33,25 || 21 || 30,75 || 202 || 302,50 – Výstup || Veř. z.[64] || 0,282 || 68 || 19,25 || 72 || 20,35 || 74 || 20,90 || 78 || 22 || 82 || 23,10 || 84 || 23,65 || 88 || 24,75 || 546 || 154 Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 117 || 128 || 118 || 141,60 || 112 || 155,15 || 114 || 169,75 || 119 || 187,10 || 121 || 206,90 || 123 || 198,00 || 825 || 1 186,50 SPECIFICKÝ CÍL Č. 2[65]– Biologická rozmanitost || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || IP || 10 || 3 || 30 || 4 || 40 || 6 || 60 || 8 || 80 || 10 || 100 || 10 || 100 || 10 || 100 || 51 || 510 – Výstup || Trad. || 1,5 || 60 || 89,50 || 58 || 87,00 || 52 || 78,00 || 46 || 69,50 || 43 || 65,00 || 51 || 76,25 || 44 || 66,50 || 355 || 531,75 – Výstup || Veř. z. || 0,282 || 15 || 4,20 || 16 || 4,44 || 18 || 4,56 || 17 || 4,80 || 18 || 5,04 || 18 || 5,16 || 19 || 5,40 || 119 || 33,60 Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || 78 || 123,70 || 78 || 131,44 || 74 || 142,56 || 71 || 154,30 || 71 || 170,04 || 79 || 181,41 || 73 || 171,90 || 525 || 1 075,35 SPECIFICKÝ CÍL Č. 3– Správa a informace – životní prostředí || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Nár. || 1,25 || 3 || 3,25 || 5 || 6 || 6 || 8 || 8 || 10 || 8 || 10 || 12 || 15 || 12 || 15 || 54 || 67,25 – Výstup || GŘ || 1,28 || 11 || 14 || 9 || 11,754 || 9 || 11,75 || 9 || 11,75 || 9 || 11 || 6 || 7,75 || 6 || 7,5 || 59 || 75,50 – Výstup || NGO || 0,300 || 36 || 11 || 37 || 11,25 || 38 || 11,25 || 40 || 12 || 41 || 12,25 || 42 || 12,5 || 44 || 13,25 || 278 || 83,5 – Výstup || Veř. z. || 0,282 || 41 || 11,55 || 43 || 12,21 || 44 || 12,54 || 47 || 13,20 || 49 || 13,86 || 50 || 14,19 || 53 || 14,85 || 328 || 92,40 Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || 91 || 39,80 || 94 || 41,21 || 98 || 43,54 || 104 || 46,95 || 107 || 47,11 || 111 || 49,44 || 115 || 50,60 || 720 || 318,65 SPECIFICKÝ CÍL Č. 4– Zmírňování změny klimatu || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Projekty || 2,271 || 13 || 28,50 || 14 || 31,800 || 11 || 24,00 || 12 || 26,50 || 13 || 29,50 || 14 || 32,00 || 13 || 29,50 || 90 || 201,800 – Výstup || IP || 5,746 || 0 || 0 || 0 || 0 || 2 || 11,00 || 2 || 11,30 || 2 || 11,50 || 2 || 11,80 || 2 || 12,00 || 10 || 57,60 – Výstup || Veř. z. || 0,282 || 57 || 16,00 || 57 || 16,20 || 60 || 17,00 || 64 || 18,20 || 67 || 19,00 || 73 || 20,50 || 71 || 20,00 || 449 || 126,90 Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || 70 || 44,50 || 71 || 48,00 || 73 || 52,00 || 78 || 56,00 || 82 || 60,00 || 89 || 64,30 || 86 || 61,50 || 549 || 386,30 SPECIFICKÝ CÍL Č. 5– Přizpůsobování se změně klimatu || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Projekty || 2,254 || 16 || 36,500 || 18 || 40,000 || 14 || 32,500 || 16 || 35,600 || 17 || 39,200 || 19 || 43,200 || 17 || 39,000 || 117 || 266,000 – Výstup || IP || 5,746 || 0 || 0 || 0 || 0 || 2 || 11,000 || 2 || 11,300 || 2 || 11,500 || 2 || 11,800 || 2 || 12,000 || 10 || 57,600 – Výstup || Veř. z.. || 0,282 || 28 || 8,000 || 28 || 8,000 || 30 || 8,500 || 32 || 9,100 || 33 || 9,300 || 33 || 9,300 || 37 || 10,500 || 221 || 62,700 Mezisoučet za specifický cíl č. 5 || 44 || 44,500 || 46 || 48,000 || 46 || 52,000 || 50 || 56,000 || 52 || 60,000 || 54 || 64,300 || 56 || 61,500 || 348 || 386,300 SPECIFICKÝ CÍL Č. 6– Správa a informace –oblast klimatu || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Projekty || 1,132 || 4 || 4,000 || 4 || 4,700 || 5 || 5,300 || 5 || 5,500 || 5 || 6,000 || 6 || 6,500 || 6 || 6,500 || 35 || 38,500 – Výstup || Veř. z. || 0,282 || 9 || 2,500 || 10 || 2,800 || 10 || 2,800 || 11 || 3,000 || 11 || 3,200 || 12 || 3,400 || 10 || 2,900 || 73 || 20,600 – Výstup || NGO || 0,565 || 6 || 3,200 || 6 || 3,300 || 6 || 3,300 || 7 || 4,000 || 7 || 4,000 || 8 || 4,300 || 8 || 4,300 || 48 || 26,400 Mezisoučet za specifický cíl č. 6 || 19 || 9,700 || 20 || 10,800 || 21 || 11,400 || 23 || 12,500 || 23 || 13,200 || 26 || 14,200 || 24 || 13,700 || 156 || 85,500 || || || || || || || || || || || || || || || || || || NÁKLADY CELKEM || 419 || 390,20 || 428 || 421,05 || 424 || 456,65 || 440 || 495,50 || 454 || 537,45 || 480 || 580,55 || 477 || 557,20 || 3,122 || 3 438,6 3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky
správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků –
ý Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno
dále: v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM Lidské zdroje: GŘ pro životní prostředí || 9,184 || 9,320 || 9,528 || 9,871 || 10,082 || 10,285 || 10,564 || 68,834 Lidské zdroje: GŘ pro oblast klimatu || 3,175 || 3,222 || 3,575 || 3,792 || 4,020 || 4,100 || 4,180 || 26,064 Ostatní správní výdaje: GŘ pro životní prostředí || 0,392 || 0,400 || 0,409 || 0,417 || 0,425 || 0,434 || 0,442 || 2,919 Ostatní správní výdaje: GŘ pro oblast klimatu || 0,173 || 0,177 || 0,194 || 0,199 || 0,202 || 0,220 || 0,224 || 1,389 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 12,924 || 13,119 || 13,706 || 14,279 || 14,729 || 15,039 || 15,410 || 99,206 Mimo OKRUH 5[66] víceletého finančního rámce || || || || || || || || Ostatní výdaje správní povahy: GŘ pro životní prostředí || 19,000 || 22,500 || 23,250 || 22,000 || 18,000 || 14,500 || 13,750 || 133,000 Ostatní výdaje správní povahy: GŘ pro oblast klimatu || 4,800 || 5,450 || 6,100 || 6,500 || 7,550 || 7,950 || 8,050 || 46,400 Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 23,800 || 27,950 || 29,350 || 28,500 || 25,550 || 22,450 || 21,800 || 179,400 CELKEM || 36,724 || 41,069 || 43,056 || 42,779 || 40,279 || 37,489 || 37,210 || 278,606 3.2.3.2. Odhadované potřeby
v oblasti lidských zdrojů –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů –
ý Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno
dále: Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo
zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || || 07 01 01 01 01 GŘ pro životní prostředí (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 64,0 || 64,0 || 64,0 || 65,0 || 65,0 || 65,0 || 65,0 || XX 01 01 01 02 GŘ pro oblast klimatu (v ústředí a v zastoupeních Komise) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) || 21,0 || 21,0 || 23,0 || 24,0 || 25,0 || 25,0 || 25,0 || XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[67] || || 07 01 02 01 GŘ pro životní prostředí (SZ, ZAP, VNO z celkové rámce) || 8,0 || 8,0 || 8,0 || 8,0 || 8,0 || 8,0 || 9,0 || XX 01 02 02 GŘ pro oblast klimatu (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || || XX 01 04 yy [68] || – v ústředí[69] || || || || || || || || || – při delegacích || || || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO – v nepřímém výzkumu) || || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO – v přímém výzkumu) || || || || || || || || Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || || CELKEM || 98,0 || 98,0 || 100,0 || 102,0 || 103,0 || 103,0 || 104,0 XX je oblast
politiky nebo dotčená kapitola rozpočtu. Potřeby
v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již
vyčleněny na řízení akce nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a
případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Částky
a podíly budou upraveny podle výsledků předpokládaného využití externích agentur. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Externí pracovníci || 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým
finančním rámcem –
ý Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním
rámcem. –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové
linie a odpovídající částky. Nepoužije se. –
¨ Návrh/ podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu
víceletého finančního rámce[70]. Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie
a odpovídající částky. Nepoužije se. 3.2.5. Příspěvky třetích stran –
Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od
třetích stran. –
Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle
následujícího odhadu: prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3
desetinná místa) || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik let, kolik je třeba podle doby trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || || Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || || 3.3. Odhadovaný dopad na příjmy –
ý Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy. –
¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad: –
¨ dopad na vlastní zdroje –
¨ dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[71] Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle doby trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Článek …………. || || || || || || || || U účelově vázaných příjmů
upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie. Nepoužije
se. Upřesněte způsob výpočtu
dopadu na příjmy. Nepoužije
se. [1] Sdělení
Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a
Výboru regionů, Rozpočet – Evropa 2020, KOM(2011) 500 v konečném
znění, 29.6.2011. [2] Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst
podporující začlenění. KOM(2010) 2020 v konečném znění, Brusel, 3.3.2010,
přijato Evropskou radou dne 17. června 2010. [3] Nařízení
(ES) č. 614/2007, Úř. věst. L 149, 9.6.2007, s. 1. [4] Směrnice
92/43/EHS/, Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. [5] Hodnocení
programu LIFE ex-post, které provedla skupina COWI v roce 2009; hodnocení
programu LIFE+ v polovině období vypracované organizací GHK v roce 2010;
„Combined impact assessment and ex-ante evaluation of the review of the LIFE+
Regulation“ (Posouzení dopadů spojené s předběžným hodnocením přezkumu nařízení
o LIFE+), jež provedlo konsorcium vedené organizací GHK v roce 2011, a
zpráva „Climate Change in the future multiannual financial framework“ (Změna
klimatu v budoucím víceletém finančním rámci), kterou vypracoval Institut
pro evropskou environmentální politiku v roce 2011. [6] [odkaz
bude doplněn po zveřejnění]. [7] http://ec.europa.eu/environment/life/publications/lifepublications/evaluation/index.htm#expost. [8] http://ec.europa.eu/environment/life/publications/lifepublications/evaluation/index.htm#mte2010. [9] [odkaz
bude doplněn po zveřejnění]. [10] [odkaz
bude doplněn po zveřejnění]. [11] http://ec.europa.eu/environment/life/about/beyond2013.htm. [12] http://ec.europa.eu/environment/life/about/beyond2013.htm. [13] http://ec.europa.eu/environment/life/about/beyond2013.htm. [14] [odkaz
bude doplněn]. [15] Směrnice
2009/147/ES, Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7. [16] Směrnice
2000/60/ES, Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. [17] Směrnice
2008/56/ES, Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19. [18] Návrh
Komise na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o programu Horizont 2020 – Rámcový
program pro výzkum a inovace. [19] KOM(2011)
112 v konečném znění. [20] Sdělení
Komise Evropskému parlamentu a Radě, Rámec pro novou generaci inovačních
finančních nástrojů – kapitálové a dluhové platformy EU, KOM(2011) 662
v konečném znění, 19.10.2011. [21] To
odpovídá 3,2 miliardy EUR ve stálých cenách. [22] Úř.
věst. C […], […], s. […]. [23] Úř.
věst. C […], […], s. […]. [24] KOM(2011)
2020 v konečném znění, 29.6.2011. [25] Úř.
věst. L 149, 9.6.2007, s.1. [26] Všechny
údaje v běžných cenách. [27] KOM(2011)
403 v konečném znění, 29.6.2011. [28] Úř.
věst. L …s. [odkaz na EFRR]. [29] Úř.
věst. L…s. [odkaz na ESF]. [30] Úř.
věst. L…s. [odkaz na CF]. [31] Úř.
věst. L…s. [odkaz na EZZF]. [32] Úř.
věst. L…p [odkaz na EZFRV]. [33] Úř.
věst. L…p [odkaz na EMFF]. [34] Úř.
věst. L…p [odkaz na Horizont 2020]. [35] [Odkaz
bude doplněn po přijetí.] [36] KOM(2010)
2020 v konečném znění, 3.3.2010. [37] KOM(2011)
571 v konečném znění, 20.9.2011. [38] KOM(2011)
244 v konečném znění, 3.5.2011. [39] Úř.
věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. [40] Úř.
věst. L 20, 26.1.2010, s. 7. [41] KOM(2011)
112 v konečném znění, 8.3.2011. [42] Úř.
věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. [43] Úř.
věst. L 142, 14.5.1998, s. 1. [44] Úř.
věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. [45] Úř.
věst. L 164, 25.6.2008, s. 19. [46] KOM(2011)
500 v konečném znění, 29.6.2011, část II (kapitoly politik), s. 7. [47] Úř.
věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. [48] Všechny
číselné údaje v běžných cenách. [49] Úř.
věst. L 117, 5.5.1999, s. 1. [50] ABM:
řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu
podle činností (Activity-Based Budgeting). [51] Uvedené
v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení. [52] Vysvětlení
způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici
na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html [53] Uvedené
v článku 185 finančního nařízení. [54] Návrh
rámce pro sledování a hodnocení nařízení LIFE+, GŘ pro životní prostředí, 2007 [55] RP
= rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky. [56] ESVO:
Evropské sdružení volného obchodu. [57] Kandidátské
země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu. [58] Technická
nebo správní pomoc a výdaje na podporu provádění programů nebo akcí EU (bývalé
linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum. [59] Částky
a hodnoty budou v případě potřeby upraveny dle výsledku využití externích
agentur. [60] Rokem
N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. [61] Výstupy
se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných
studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.). [62] Integrované
projekty. [63] Tradiční
projekty. [64] Veřejné
zakázky. [65] Popsaný
v části 1.4.2. „Specifické cíle…“. [66] Technická
a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí
EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum. [67] SZ
= smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník
při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [68] Dílčí
strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“) [69] V podstatě
na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a
Evropský rybářský fond. [70] Viz
body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [71] Pokud
jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté
částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.