52011PC0873

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) /* KOM/2011/0873 v konečném znění - 2011/0427 (COD) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 1.1. Úvod

Tento návrh přináší úpravu potřebného právního rámce v reakci na žádost Evropské rady konané ve dnech 23. až 24. června 2011. Podle tohoto požadavku se má přednostně dále pokračovat v rozvíjení evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR) tak, aby mohl být tento systém uveden do provozu do roku 2013 a umožnil orgánům členských států provádějícím činnosti ostrahy hranic a Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie[1] (Frontex) (dále jen „Agentura“) sdílet operační informace a zlepšit spolupráci.

Cílem systému EUROSUR je posílit ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Tento systém vytvoří mechanismus, který orgánům ostrahy hranic v členských státech umožní sdílet operační informace a spolupracovat vzájemně mezi sebou i s Agenturou s cílem snížit ztráty životů na moři a počtu nelegálních přistěhovalců, kteří vstupují do EU, aniž by byli detekováni, a zvýšit vnitřní bezpečnost předcházením přeshraniční trestné činnosti, například obchodování s lidmi a pašování drog.

Práce, jež v současnosti probíhají za účelem testování a postupného zavedení systému EUROSUR, vycházejí z plánu ve sdělení Komise z roku 2008.[2]

1.2. Právní základ

Právním základem tohoto legislativního návrhu je ustanovení čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), podle nějž přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se veškerých opatření nezbytných pro postupné zavedení integrovaného systému řízení vnějších hranic.[3]

Zřízení systému EUROSUR tvoří součást politiky zaměřené na posílení správy vnějších hranic členských států. Systém EUROSUR bude proto představovat nový politický nástroj, který v oblasti ostrahy hranic zefektivní spolupráci a umožní systematickou výměnu informací – a to jak vzájemně mezi členskými státy, tak mezi nimi a Agenturou –, což je prvek, který v současné době na úrovni EU neexistuje.

Po svém přijetí by tento legislativní akt o systému EUROSUR rozvíjel ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království a Irsko, ale která se vztahují na čtyři přidružené země (Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko). Státy Schengenu se zavázaly k dodržování společných norem v oblasti ochrany vnějších hranic.

1.3. Cíl a obsah legislativního návrhu

Cílem tohoto legislativního návrhu je zlepšit přehled o situaci a schopnost členských států a Agentury reagovat při předcházení nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti na vnějších pozemních a námořních hranicích (článek 1).

Tohoto cíle má být dosaženo vytvořením společného rámce (článek 4) a jasným vymezením povinností a pravomocí pro jednotlivé články páteře systému EUROSUR, kterými jsou národní koordinační centra pro ostrahu hranic členských států (článek 5) a Agentura (článek 6). Tato centra zajišťují účelné a efektivní řízení zdrojů a personálu na vnitrostátní úrovni a komunikují mezi sebou i s Agenturou prostřednictvím komunikační sítě (článek 7), která by umožňovala výměnu neutajovaných citlivých a utajovaných informací.

Spolupráce a výměna informací mezi národními koordinačními centry a Agenturou probíhá prostřednictvím „situačních obrazů“ (článek 8), které jsou vypracovávány na vnitrostátní (článek 9) i evropské úrovni (článek 10) a jejichž předmětem jsou rovněž předhraniční oblasti (článek 11). Tyto tři obrazy, z nichž poslední dva jsou v gesci Agentury, jsou v zájmu plynulosti toku informací členěny obdobným způsobem.

Situační obrazy zpravidla neobsahují osobní údaje, ale slouží výměně informací o incidentech a anonymizovaných objektech, například o detekci a sledování lodí. Součástí údajů sdílených mezi členskými státy a Agenturou mohou být osobní údaje jen ve výjimečných případech, a to za předpokladu, že jsou splněny podmínky nařízení (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004.[4] Nakolik jsou osobní údaje součástí vnitrostátního situačního obrazu o sousedících úsecích vnějších hranic, mohou být předmětem výměny i ony, avšak pouze mezi sousedícími členskými státy a při dodržení podmínek horizontálního právního rámce EU pro oblast ochrany údajů.

Agentura poskytuje rovněž službu pro účely společného využívání nástrojů ostrahy (článek 12), a to vzhledem k tomu, že lze tuto službu poskytovat hospodárněji na evropské úrovni. Uvedenou službu by bylo možno poskytovat za podpory příslušných evropských vesmírných programů, včetně operačního programu globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

Přístup zvolený v případě systému EUROSUR spočívá ve snaze co nejlépe a v maximální možné míře využít stávající informace, kapacity a systémy jiných agentur EU (článek 17). Agentura by proto při poskytování služby společného využívání nástrojů ostrahy úzce spolupracovala se satelitním střediskem EU, evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost, jakož i s Europolem za účelem výměny informací o přeshraniční trestné činnosti.

Pokud jde o údaje o námořní dopravě poskytované systémem SafeSeaNet podle směrnice 2002/59/ES, má Komise v úmyslu vypracovat v roce 2013 příslušný návrh na změnu této směrnice. Jelikož se předpokládá, že budou relevantní informace v systému SafeSeaNet zpřístupňovány i pro jiné účely než pouze pro oblasti námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy a environmentální ochrany moří, budou tyto informace součástí nástrojů ostrahy, s nimiž bude pracovat systém EUROSUR.

Lepší přehled o tom, co se děje na vnějších hranicích, má však pouze omezenou hodnotu, není-li doprovázen lepší schopností členských států EU reagovat na problémy, jimž jsou na svých vnějších hranicích vystaveny. Z tohoto důvodu rozdělí členské státy své vnější hranice na jednotlivé hraniční úseky (článek 13), kterým se – na základě analýzy rizik a počtu incidentů, k nimž na nich dochází – přisoudí různé úrovně dopadu (článek 14). V závislosti na přiřazených úrovních dopadu pak přijmou národní koordinační centra a Agentura protiopatření, která budou mít za cíl tento dopad na dané hraniční úseky snížit (článek 15).

Pro úspěch systému EUROSUR je rozhodující spolupráce se sousedními třetími zeměmi. Z tohoto důvodu budou se systémem EUROSUR propojeny stávající i plánované regionální sítě mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi; stane se tak prostřednictvím národních koordinačních center (srov. čl. 9 odst. 2 písm. h) a článek 18). Vzhledem k tomu, že členské státy a Agentura již pracují na vytvoření jednotlivých složek systému EUROSUR na vnitrostátní i evropské úrovni, měl by být systém EUROSUR uveden do provozu ve druhé polovině roku 2013 (článek 21). Technickou podporu při jeho dalším technickém rozvoji by mělo Agentuře poskytovat Společné výzkumné středisko Evropské komise.

Jelikož EUROSUR není zamýšlen jako systém, který by reguloval shromažďování, uchovávání a přeshraniční výměnu osobních údajů, nevztahovalo se na něj sdělení Komise s přehledem o správě informací v prostoru svobody, bezpečnosti a práva z roku 2010[5]. Vývoj systému EUROSUR byl však analyzován na základě zásad stanovených v tomto sdělení, jak je podrobně rozvedeno v průvodním posouzení dopadů. To se týká zejména zásady nezbytnosti, kde byla možnost využívat systém EUROSUR k výměně osobních údajů omezena na absolutní minimum, dále zásady efektivnosti nákladů, kde byl zvolen přístup založený na postupných krocích za použití nejméně složitých technických řešení, a v neposlední řadě i způsobu koncipování politiky zdola nahoru; Komise zde od roku 2008 úzce spolupracuje s odborníky z členských států při posuzování různých technických řešení a společném ověřování jednotlivých zjištění a doporučení z provedených studií.

Tento návrh byl podroben kontrole, která má zajistit, aby ustanovení návrhu plně respektovala základní práva, především právo na lidskou důstojnost, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestání, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, zákaz navracení, zákaz diskriminace a práva dítěte. Zvláštní pozornost byla věnována článku 4 a čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv EU, které zakazují navracení osob do státu, ve kterém jsou vystaveny vážnému nebezpečí trestu smrti, mučení nebo jiného nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání. Ustanovení čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení výslovně zakazuje jakoukoli výměnu informací s takovou třetí zemí, která by mohla tyto informace využít k identifikaci osob nebo skupin osob, které čelí vážnému nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání nebo jiného porušování základních práv.

Při zpracovávání návrhu byla pozornost věnována i článku 24 Listiny, neboť mnoho nelegálních migrantů a obětí obchodování s lidmi jsou děti. Ustanovení čl. 1 odst. 3 výslovně stanoví, že členské státy a Agentura se zaměří přednostně na specifické potřeby dětí, obětí obchodování s lidmi, osob, které potřebují naléhavě lékařskou pomoc, osob, které potřebují mezinárodní ochranu, osob v tísni na moři a dalších osob ve zvláště zranitelném postavení. Velmi důležitý je rovněž článek 8 Listiny základních práv, jenž upravuje ochranu osobních údajů, protože v situaci, kdy sdílená data mohou obsahovat osobní údaje, platí pravidla pro ochranu údajů, která je nutno plně respektovat.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Připojený pracovní dokument útvarů Komise, který posuzuje dopady tohoto návrhu, podává detailní přehled konzultací uskutečněných v období 2008–2011 a uvádí podrobné vysvětlení k rámci systému EUROSUR, různým politickým možnostem a nákladům na jeho vytvoření.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právním základem tohoto návrhu je čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Jednotlivé složky systému EUROSUR bude zavádět především Agentura a členské státy (sdílené řízení) na základě plánu vytvoření systému EUROSUR z roku 2008 (KOM(2008) 68 v konečném znění).

S ohledem na vytváření národních koordinačních center bude členským státům v roce 2012–2013 poskytována podpora jednak z Fondu pro vnější hranice, jednak z nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz v rámci plánovaného Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020.

Na zřízení komunikační sítě a dalších horizontálních složek systému EUROSUR (např. vytvoření evropského situačního obrazu a společného zpravodajského předhraničního obrazu) bude použit rozpočet Agentury, jenž bude v případě potřeby doplněn finanční podporou z Fondu pro vnitřní bezpečnost (přímé nebo nepřímé centralizované finanční řízení).

Na zřízení plánované služby pro společné využívání nástrojů ostrahy v letech 2012–2013 zase budou použity finanční prostředky v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj.

Opatření v sousedních třetích zemích budou v letech 2012–2013 finančně podporována z tematického programu pro migraci a azyl v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci.

2011/0427 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       K posílení výměny informací a operativní spolupráce mezi vnitrostátními orgány členských států, jakož i s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízenou nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004[6] (Frontex), dále jen „Agentura“, je nezbytné vytvořit evropský systém ostrahy hranic (dále jen „EUROSUR“). EUROSUR by měl těmto orgánům a Agentuře poskytnout infrastrukturu a nástroje potřebné pro zlepšení jejich přehledu o situaci a schopnosti reakce při detekci a předcházení nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti, jakož i při ochraně a záchraně životů migrantů na vnějších hranicích členských států Unie.

(2)       Za účelem zlepšení spolupráce a výměny informací mezi členskými státy a s Agenturou by měly členské státy zřídit národní koordinační centra pro ostrahu hranic. Pro správné fungování systému EUROSUR je nezbytné, aby prostřednictvím národních koordinačních center vzájemně spolupracovaly všechny vnitrostátní orgány odpovědné za ostrahu vnějších hranic podle vnitrostátních právních předpisů.

(3)       Toto nařízení by nemělo členským státům bránit v tom, aby na svá národní koordinační centra přenesly také odpovědnost za koordinaci výměny informací a spolupráce v oblasti ostrahy vzdušných hranic a za kontroly na hraničních přechodech.

(4)       Toto nařízení je součástí evropského modelu integrované správy vnějších hranic a strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Systém EUROSUR přispívá i k rozvoji společného prostředí pro sdílení informací (CISE) pro účely ostrahy v námořním prostoru EU a vytváří širší rámec pro přehled o situaci v námořním prostoru, neboť orgánům veřejné moci v Unii umožňuje meziresortní výměnu informací.

(5)       Podle čl. 2 písm. i) nařízení č. 2007/2004 by měla Agentura poskytovat nezbytnou pomoc při rozvíjení a provozování evropského systému ostrahy hranic, případně při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, včetně zajišťování interoperability systémů.

(6)       Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie, a to především zásadu lidské důstojnosti, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, zákaz navracení, zákaz diskriminace a práva dítěte. Členské státy by měly toto nařízení uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami.

(7)       Výměna osobních údajů prostřednictvím komunikační sítě systému EUROSUR by měla probíhat na základě stávajících vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Unie a měla by respektovat jejich specifické požadavky na ochranu údajů. V případech, kdy specifičtější nástroje, jako je např. nařízení (ES) č. 2007/2004, nezajišťují plný režim ochrany údajů, je použitelná směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[7], nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[8] a v rámci policejní a justiční spolupráce rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech[9].

(8)       Jelikož zřízení systému EUROSUR nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni samotných členských států, a lze jej tudíž z důvodů rozsahu a účinků dotyčného opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, je Unie oprávněna přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je k dosažení jeho cíle nezbytné.

(9)       V zájmu postupného zavádění systému EUROSUR v jednotlivých zeměpisných oblastech by měla být povinnost ustavit a provozovat národní koordinační centra uplatněna ve třech na sebe navazujících etapách; v první etapě by měla tato povinnost platit pro členské státy, které se nacházejí na vnějších jižních námořních hranicích a na vnějších východních pozemních hranicích, ve druhé etapě pro ostatní členské státy s vnějšími pozemními nebo námořními hranicemi a ve třetí etapě pro zbývající členské státy.

(10)     V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro něj toto nařízení není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis podle části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců po přijetí tohoto nařízení, zda jej provede ve svém vnitrostátním právu.

(11)     Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[10]. Spojené království se tudíž neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není toto nařízení závazné ani použitelné.

(12)     Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[11]. Irsko se tudíž neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není toto nařízení závazné ani použitelné.

(13)     Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[12].

(14)     Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[13].

(15)     Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[14].

(16)     Prováděním tohoto nařízení není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy, ani závazky členských států podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluvy o pátrání a záchraně na moři, Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejího protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, Úmluvy o právním postavení uprchlíků, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.

(17)     Prováděním tohoto nařízení nejsou dotčena pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v rámci operativní spolupráce koordinované Agenturou, jež jsou stanovena v rozhodnutí Rady 2010/252/EU ze dne 26. dubna 2010[15],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společný rámec pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy a Agenturou za účelem zlepšení přehledu o situaci a schopnosti reakce na vnějších hranicích členských států a Evropské unie, dále označovaný jako „evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR)“.

Článek 2

Oblast působnosti

1.           Toto nařízení se vztahuje na ostrahu vnějších pozemních a námořních hranic členských států, včetně opatření k monitorování, detekci, identifikaci, sledování a prevenci nelegálního překračování hranic, jakož i k zadržení osob nelegálně překračujících hranice.

2.           Toto nařízení se nevztahuje na operativní, procedurální ani právní opatření přijatá po zadržení osob.

3.           Členské státy a Agentura při provádění tohoto nařízení dodržují základní práva včetně požadavků na ochranu údajů. Členské státy a Agentura se přednostně zaměřují na specifické potřeby dětí, obětí obchodování s lidmi, osob, které naléhavě potřebují lékařskou pomoc, osob, které potřebují mezinárodní ochranu, osob v tísni na moři a dalších osob ve zvláště zranitelném postavení.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)           „přehledem o situaci“ se rozumí schopnost monitorovat, detekovat, identifikovat a sledovat přeshraniční aktivity a těmto aktivitám porozumět s cílem nacházet na základě nových informací a stávajících poznatků pádné důvody pro kontrolní opatření;

b)           „schopností reakce“ se rozumí schopnost provádět opatření, jejichž cílem je zabránit nelegálním pohybům přes hranice, včetně prostředků a časového rámce pro adekvátní reakci na neobvyklé okolnosti;

c)           „situačním obrazem“ se rozumí grafické rozhraní, které umožňuje prezentovat v reálném čase údaje, informace a zpravodajské poznatky získané od různých orgánů, ze senzorů, platforem a jiných zdrojů a je prostřednictvím informačních a komunikačních kanálů sdíleno s dalšími orgány s cílem získat přehled o situaci a podpořit schopnost reakce na vnějších hranicích a v předhraniční oblasti;

d)           „přeshraniční trestnou činností“ se rozumí závažná nebo organizovaná trestná činnost páchaná na vnějších hranicích členských států, například obchodování s lidmi, pašování drog a jiné nezákonné činnosti;

e)           „úsekem vnějších hranic“ se rozumí celá vnější pozemní nebo námořní hranice členského státu nebo její část vymezená vnitrostátními právními předpisy nebo určená národním koordinačním centrem či jiným příslušným vnitrostátním orgánem;

f)            „předhraniční oblastí“ se rozumí zeměpisná oblast za vnějšími hranicemi členských států, na niž se nevztahuje vnitrostátní systém ostrahy hranic.

HLAVA II

RÁMEC

KAPITOLA I

Složky

Článek 4

Rámec systému EUROSUR

1.           Pro účely spolupráce a výměny informací v oblasti ostrahy hranic používají členské státy a Agentura rámec systému EUROSUR, jenž sestává z těchto složek:

a)           národní koordinační centra pro ostrahu hranic;

b)           vnitrostátní situační obrazy;

c)           komunikační síť;

d)           evropský situační obraz;

e)           společný zpravodajský předhraniční obraz;

f)            společné využívání nástrojů ostrahy.

2.           Národní koordinační centra poskytují Agentuře prostřednictvím komunikační sítě veškeré informace ze svých vnitrostátních situačních obrazů, jež jsou potřebné k vytvoření a aktualizaci evropského situačního a společného zpravodajského předhraničního obrazu.

3.           K evropskému situačnímu a ke společnému zpravodajskému předhraničnímu obrazu poskytuje Agentura národním koordinačním centrům prostřednictvím komunikační sítě neomezený přístup.

4.           Složky uvedené v odstavci 1 jsou vytvořeny a jejich fungování je zajišťováno v souladu se zásadami uvedenými v příloze.

Článek 5

Národní koordinační centrum

1.           Každý členský stát s vnějšími pozemními či námořními hranicemi ustaví, provozuje a řídí národní koordinační centrum pro ostrahu hranic, jež zajišťuje koordinaci a výměnu informací mezi všemi orgány odpovědnými na vnitrostátní úrovni za ostrahu vnějších hranic, jakož i s ostatními národními koordinačními centry a Agenturou. Členský stát oznámí zřízení centra Komisi, která neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Agenturu.

2.           Aniž je dotčen článek 16, je národní koordinační centrum jediným kontaktním místem pro výměnu informací a spolupráci s ostatními národními koordinačními centry a Agenturou.

3.           Národní koordinační centrum:

a)           zajišťuje včasnou výměnu informací a spolupráci mezi všemi vnitrostátními orgány odpovědnými za ostrahu vnějších hranic a s příslušnými donucovacími orgány na vnitrostátní úrovni, jakož i s ostatními národními koordinačními centry a Agenturou;

b)           přispívá k účelnému a efektivnímu řízení zdrojů a personálu;

c)           vytváří a aktualizuje vnitrostátní situační obraz podle článku 9;

d)           podporuje plánování a provádění všech činností v oblasti ostrahy hranic na vnitrostátní úrovni;

e)           spravuje vnitrostátní systém ostrahy hranic, případně v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

f)            zjišťuje pravidelně účinnost činností v oblasti ostrahy hranic na vnitrostátní úrovni;

g)           koordinuje operativní opatření s ostatními členskými státy, aniž jsou dotčeny pravomoci Agentury.

4.           Národní koordinační centrum je v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu.

Článek 6

Agentura

1.           Agentura:

a)           spravuje komunikační síť systému EUROSUR podle článku 7;

b)           vytváří a aktualizuje evropský situační obraz podle článku 10;

c)           vytváří a aktualizuje společný zpravodajský předhraniční obraz podle článku 11;

d)           napomáhá společnému využívání nástrojů ostrahy podle článku 12.

2.           Pro účely odstavce 1 je Agentura v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu.

Článek 7

Komunikační síť

1.           Agentura zřídí komunikační síť a zajišťuje její fungování s cílem poskytovat komunikační a analytické nástroje a umožnit bezpečnou výměnu neutajovaných citlivých a utajovaných informací jak s národními koordinačními centry, tak mezi nimi navzájem, a to v téměř reálném čase. Tato síť je v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dní v týdnu a umožňuje:

a)           bilaterální a multilaterální výměnu informací v téměř reálném čase;

b)           pořádání audio- a videokonferencí;

c)           bezpečné nakládání s neutajovanými citlivými informacemi, jejich ukládání a zpracování;

d)           bezpečné nakládání s utajovanými informacemi EU až po úroveň RESTREINT UE/EU RESTRICTED či po rovnocenné úrovně podle vnitrostátních klasifikací, jakož i ukládání, přenos a zpracování těchto informací, s tím, že je pro tuto práci s utajovanými informacemi vyhrazena samostatná a řádně akreditovaná část komunikační sítě.

2.           Agentura poskytuje technickou podporu a zajišťuje, aby byla komunikační síť interoperabilní se všemi dalšími komunikačními a informačními systémy, které Agentura řídí.

3.           Výměnu, zpracování a ukládání neutajovaných citlivých a utajovaných informací v komunikační síti provádějí Agentura a národní koordinační centra v souladu s pravidly a normami, jež uplatňují základní zásady a společné normy podle rozhodnutí Komise 2001/844/ES, kterým se mění její vnitřní jednací řád[16], nebo jsou těmto zásadám a normám rovnocenné.

4.           Orgány, agentury a další subjekty členských států, které komunikační síť používají, zajišťují při nakládání s utajovanými informacemi dodržování bezpečnostních pravidel a norem, jež jsou rovnocenné pravidlům a normám, které používá Agentura.

KAPITOLA II

Přehled o situaci

Článek 8

Situační obrazy

1.           Vnitrostátní situační obrazy, evropský situační obraz a společný zpravodajský předhraniční obraz jsou vytvářeny za pomoci shromažďování, hodnocení, třídění, analýzy, interpretace, generování, vizualizace a šíření informací.

2.           Obrazy uvedené v odstavci 1 se skládají z těchto vrstev:

a)           vrstva událostí, jež obsahuje informace o incidentech v souvislosti s nelegální migrací, přeshraniční trestnou činností a krizovými situacemi;

b)           operační vrstva, jež obsahuje informace o stavu a poloze vlastních prostředků, o operačních oblastech a o prostředí;

c)           analytická vrstva, jež obsahuje strategické informace, analytické produkty, zpravodajské poznatky, snímky a geodata.

Článek 9

Vnitrostátní situační obraz

1.           Národní koordinační centrum vytváří a aktualizuje vnitrostátní situační obraz s cílem poskytovat všem orgánům odpovědným na vnitrostátní úrovni za ostrahu hranic účelné, přesné a včasné informace, které mají význam pro předcházení nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích daného členského státu.

2.           Vnitrostátní situační obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:

a)           vnitrostátní systém ostrahy hranic, případně v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

b)           stacionární a mobilní senzory, jež používají vnitrostátní orgány odpovědné za ostrahu vnějších hranic;

c)           hlídky v rámci ostrahy hranic a další kontrolní mise;

d)           místní, regionální a další koordinační centra;

e)           další příslušné vnitrostátní orgány a systémy;

f)            Agentura;

g)           národní koordinační centra v jiných členských státech a ve třetích zemích;

h)           regionální sítě se sousedními třetími zeměmi, např. atlantická síť SEAHORSE, středomořská síť SEAHORSE, síť CoastNet v rámci projektu spolupráce při hraničních kontrolách v Pobaltí, černomořské centrum pro pohraniční spolupráci a informace a další regionální sítě zřízené na vnějších pozemních hranicích;

i)            systémy hlášení lodí, například systém automatické identifikace (AIS) či systém sledování plavidel (VMS). Data z těchto systémů jsou získávána na vnitrostátní úrovni od příslušných vnitrostátních orgánů a středisek pro sledování rybolovu;

j)            další příslušné evropské a mezinárodní organizace;

k)           jiné zdroje.

3.           Vrstva událostí vnitrostátního situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:

a)           dílčí vrstva údajů o nelegální migraci, která obsahuje informace o incidentech v souvislosti s nelegálním překračováním hranic migranty, ke kterým došlo na vnějších hranicích daného členského státu nebo v jejich blízkosti, dále informace o případech napomáhání k nelegálnímu překročení hranic a o dalších významných incidentech v souvislosti s nelegální migrací, například o pátracích a záchranných akcích v souvislosti s osobami, které se pokoušejí nelegálně překročit hranice;

b)           dílčí vrstva údajů o přeshraniční trestné činnosti, která obsahuje informace o incidentech v souvislosti s obchodováním s lidmi a pašováním drog a dalšího nelegálního zboží, jakož i o dalších významných incidentech v oblasti závažné nebo organizované trestné činnosti na vnějších hranicích daného členského státu nebo v jejich blízkosti;

c)           dílčí vrstva údajů o krizových situacích, která obsahuje informace o přírodních nebo člověkem způsobených katastrofách, mimořádných událostech a dalších krizových situacích, k nimž došlo na vnějších hranicích daného členského státu nebo v jejich blízkosti a které mohou mít významný dopad na ochranu vnějších hranic;

d)           dílčí vrstva údajů o jiných událostech, která obsahuje informace o neidentifikovaných a podezřelých platformách a osobách na vnějších hranicích daného členského státu nebo v jejich blízkosti, jakož i o dalších událostech, které mohou mít významný dopad na ochranu vnějších hranic.

4.           Každému incidentu ve vrstvě událostí vnitrostátního situačního obrazu je přiřazena jediná orientační úroveň dopadu v rozmezí od „nízké“ přes „střední“ až po „vysokou“. Všechny události s přiřazenou „střední“ až „vysokou“ úrovní dopadu je nutno nahlásit Agentuře.

5.           Operační vrstva vnitrostátního situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:

a)           dílčí vrstva údajů o vlastních prostředcích, která obsahuje informace o poloze, času, kurzu, rychlosti, stavu a typu vlastních prostředků a o plánu nasazení, včetně zeměpisných souřadnic operační oblasti, rozpisu hlídek a komunikačních kódů; jsou-li vlastní prostředky nasazeny na komplexní misi, která plní i vojenské úkoly, může národní koordinační centrum rozhodnout, že nebude tyto informace ostatním národním koordinačním centrům a Agentuře poskytovat, s výjimkou případu, kdy jsou tyto vlastní prostředky nasazeny na sousedícím hraničním úseku jiného členského státu;

b)           dílčí vrstva údajů o operačních oblastech, která obsahuje informace o misi, umístění, stavu, době trvání a orgánech zapojených do operací;

c)           dílčí vrstva údajů o prostředí, která obsahuje nebo zpřístupňuje informace o terénu a povětrnostních podmínkách na vnějších hranicích daného členského státu.

6.           Analytická vrstva vnitrostátního situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:

a)           informační dílčí vrstva, která obsahuje údaje o hlavním vývoji a ukazatele, jež mají význam pro analýzu nelegální migrace a přeshraniční trestné činnosti;

b)           analytická dílčí vrstva, která obsahuje analytické zprávy, trendy v hodnocení rizika, regionální monitory a informační sdělení, jež mají význam pro daný členský stát;

c)           dílčí vrstva zpravodajského obrazu, která obsahuje profily migrantů, trasy, informace o úrovních dopadu přiřazených k jednotlivým úsekům vnějších pozemních a námořních hranic, jakož i analýzu případů napomáhání k nelegálnímu překročení hranic;

d)           dílčí vrstva snímků a geodat, která obsahuje referenční snímky, podkladové mapy, hodnocení validity zpravodajských poznatků, analýzy změn (snímky z pozorování Země), údaje o detekci změn, georeferenční data a mapy propustnosti hranic.

7.           Informace v analytické vrstvě a informace o prostředí v operační vrstvě vnitrostátního situačního obrazu mohou vycházet z informací, jež jsou zachyceny v evropském situačním a ve společném zpravodajském předhraničním obrazu.

8.           Informace o vlastních prostředcích v operační vrstvě podléhají utajení úrovně EU Restricted.

9.           Ze situačních obrazů o sousedících úsecích vnějších hranic si národní koordinační centra sousedních členských států přímo a téměř v reálném čase vyměňují informace o:

a)           všech incidentech v souvislosti s nelegální migrací a přeshraniční trestnou činností a o dalších významných událostech, jež jsou zachyceny ve vrstvě událostí;

b)           poloze vlastních hlídek, jež je zachycena v operační vrstvě, pokud je hlavním úkolem těchto hlídek předcházet nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti;

c)           harmonogramech, rozpisech a komunikačních kódech pro následující den hlídek na sousedících úsecích vnějších hranic;

d)           taktických analýzách rizik, jež jsou zachyceny v analytické vrstvě.

Článek 10

Evropský situační obraz

1.           Agentura vytváří a aktualizuje evropský situační obraz s cílem poskytovat národním koordinačním centrům informace a analýzy, které mají význam pro předcházení nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích členských států.

2.           Evropský situační obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:

a)           vnitrostátní situační obrazy, včetně základních informací předaných podle čl. 9 odst. 8;

b)           Agentura;

c)           další příslušné evropské a mezinárodní organizace;

d)           další zdroje.

3.           Vrstva událostí evropského situačního obrazu obsahuje informace o:

a)           incidentech v souvislosti s nelegální migrací a přeshraniční trestnou činností, jakož i informace o krizových situacích a dalších událostech zachycených ve vrstvě událostí vnitrostátního situačního obrazu, kterým národní koordinační centrum přiřadilo střední nebo vysokou úroveň dopadu;

b)           incidentech v souvislosti s nelegální migrací a přeshraniční trestnou činností, jakož i informace o krizových situacích a dalších událostech zachycených ve společném zpravodajském předhraničním obrazu, které mají mírný nebo významný dopad na vnější hranice členských států;

c)           incidentech v souvislosti s nelegální migrací a přeshraniční trestnou činností, k nimž došlo v operačním prostoru společné operace koordinované Agenturou.

4.           V evropském situačním obrazu vyznačí Agentura tutéž úroveň dopadu, jakou danému incidentu přiřadilo ve vnitrostátním situačním obrazu národní koordinační centrum.

5.           Operační vrstva evropského situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:

a)           dílčí vrstva údajů o vlastních prostředcích, která obsahuje informace o poloze, času, kurzu, rychlosti, stavu a typu prostředků, jež se účastní společných operací Agentury nebo jsou Agentuře k dispozici, a dále informace o plánu nasazení, včetně operační oblasti, rozpisu hlídek a komunikačních kódů;

b)           dílčí vrstva údajů o operacích, která obsahuje informace o společných operacích koordinovaných Agenturou, včetně mandátu mise a údajů o jejím umístění, stavu a trvání, dále informace o členských státech a dalších zúčastněných aktérech, denní a týdenní situační zprávy, statistická data a soubory informací pro média;

c)           dílčí vrstva údajů o prostředí, která obsahuje informace o terénu a povětrnostních podmínkách na vnějších hranicích členských států.

6.           Analytická vrstva evropského situačního obrazu se skládá z těchto dílčích vrstev:

a)           informační dílčí vrstva, která obsahuje údaje o hlavním vývoji a ukazatele, jež mají význam pro analýzu nelegální migrace a přeshraniční trestné činnosti;

b)           analytická dílčí vrstva, která obsahuje mapy rizik s globálním vyhodnocením rizik a s vyhodnocením podle dílčích kategorií, dále trendy v hodnocení rizika, regionální monitory, informační sdělení, srovnávací ukazatele pro hodnocení rizik a ukazatele sítě agentury FRONTEX pro analýzu rizik;

c)           dílčí vrstva zpravodajského obrazu, která obsahuje profily migrantů, trasy, informace o úrovních dopadu přiřazených k jednotlivým úsekům vnějších pozemních a námořních hranic a analýzu případů napomáhání k nelegálnímu překročení hranic;

d)           dílčí vrstva snímků a geodat, která obsahuje referenční snímky, podkladové mapy, hodnocení validity zpravodajských poznatků, analýzy změn (snímky z pozorování Země), údaje o detekci změn, georeferenční data a mapy propustnosti hranic.

6.           Informace o vlastních prostředcích v operační vrstvě evropského situačního obrazu podléhají utajení úrovně EU Restricted.

Článek 11

Společný zpravodajský předhraniční obraz

1.           Agentura vytváří a aktualizuje společný zpravodajský předhraniční obraz s cílem poskytovat národním koordinačním centrům o předhraniční oblasti informace a analýzy, které mají význam pro předcházení nelegální migraci a závažné nebo organizované trestné činnosti na vnějších hranicích členských států a v sousedních třetích zemích.

2.           Společný zpravodajský předhraniční obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:

a)           národní koordinační centra;

b)           informace a zprávy styčných úředníků pro přistěhovalectví;

c)           Agentura;

d)           další příslušné evropské a mezinárodní organizace;

e)           třetí země;

f)            další zdroje.

3.           Společný zpravodajský předhraniční obraz může obsahovat informace, které mají význam pro operace k ostraze vzdušných hranic a pro kontroly na hraničních přechodech.

4.           Vrstva událostí společného zpravodajského předhraničního obrazu obsahuje informace o veškerých incidentech, krizových situacích a dalších událostech v předhraniční oblasti, které by mohly mít mírný nebo významný dopad na nelegální migraci a přeshraniční trestnou činnost na vnějších hranicích členských států.

5.           Každému incidentu ve vrstvě událostí společného zpravodajského předhraničního obrazu přiřadí Agentura jedinou orientační úroveň dopadu. O veškerých incidentech v předhraniční oblasti, jimž byla přiřazena střední nebo vysoká úroveň dopadu, Agentura vyrozumí národní koordinační centra.

6.           Operační vrstva společného zpravodajského předhraničního obrazu je členěna stejným způsobem jako odpovídající vrstva evropského situačního obrazu a obsahuje informace o prostředcích a operacích, jež jsou nasazeny, resp. prováděny v předhraniční oblasti, a dále informace o prostředí.

7.           Analytická vrstva společného zpravodajského předhraničního obrazu je členěna stejným způsobem jako odpovídající vrstva evropského situačního obrazu a obsahuje strategické informace, analytické produkty a služby, zpravodajské poznatky, snímky a geodata o předhraniční oblasti.

Článek 12

Společné využívání nástrojů ostrahy

1.           Agentura podporuje členské státy při společném využívání nástrojů ostrahy, např. satelitů a systémů hlášení lodí, s cílem poskytovat národním koordinačním centrům i sobě pravidelné, spolehlivé a nákladově efektivní informace o ostraze na vnějších hranicích a v předhraniční oblasti.

2.           Agentura je oprávněna poskytnout národnímu koordinačnímu centru na požádání informace o vnějších hranicích žádajícího členského státu a o předhraniční oblasti, jež byly získány z těchto činností:

a)           ze selektivního monitorování určených přístavů a úseků pobřeží třetí země, o nichž bylo z analýzy rizik a zpravodajských poznatků zjištěno, že slouží k naloďování na plavidla používaná k nelegální migraci či přeshraniční trestné činnosti nebo k tranzitu těchto plavidel;

b)           ze sledování plavidla na volném moři, které je podezřelé nebo o němž bylo zjištěno, že je používáno k nelegální migraci či přeshraniční trestné činnosti;

c)           z monitorování určených oblastí v námořním prostoru s cílem detekovat, identifikovat a sledovat plavidla, která jsou podezřelá nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou používána k nelegální migraci či přeshraniční trestné činnosti;

d)           z hodnocení prostředí v určených oblastech v námořním prostoru a na vnějších pozemních hranicích za účelem optimalizace monitorování a hlídkování;

e)           ze selektivního monitorování určených předhraničních oblastí na vnějších pozemních hranicích, o nichž bylo z analýzy rizik a zpravodajských poznatků zjištěno, že se jedná o potenciální výchozí nebo tranzitní oblasti pro nelegální migraci či přeshraniční trestnou činnost.

3.           Za účelem poskytování informací podle odstavce 1 je Agentura oprávněna kompilovat a analyzovat data získaná z těchto systémů, senzorů a platforem:

a)           systémy hlášení lodí v rámci příslušných právních omezení, například systém automatické identifikace (AIS) a systém sledování plavidel (VMS);

b)           satelitní snímky;

c)           senzory instalované na platformách, včetně letounů s posádkou a bezpilotních letounů.

4.           Agentura je oprávněna odmítnout žádost národního koordinačního centra z důvodu technických a finančních omezení, jakož i v jiných odůvodněných případech.

5.           Nástroje ostrahy podle odstavce 2 je Agentura oprávněna použít z vlastního podnětu ke shromažďování informací, které mají význam pro společný zpravodajský předhraniční obraz.

KAPITOLA III

Schopnost reakce

Článek 13

Určení úseků vnějších hranic

Každý členský stát rozdělí své vnější pozemní a námořní hranice na hraniční úseky, jež jsou přiděleny místnímu či regionálnímu koordinačnímu centru, které zajišťuje účelné a efektivní řízení personálu a zdrojů.

Článek 14

Přiřazení úrovní dopadů jednotlivým úsekům vnějších hranic

1.           Na základě vlastní analýzy rizik a po konzultaci s příslušnými členskými státy přiřadí Agentura každému z úseků vnějších pozemních a námořních hranic členských států některou z těchto úrovní dopadu:

a)           nízkou úroveň dopadu v případě, že incidenty v souvislosti s nelegální migrací či přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, mají na bezpečnost hranic nevýznamný dopad;

b)           střední úroveň dopadu v případě, že incidenty v souvislosti s nelegální migrací či přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, mají na bezpečnost hranic mírný dopad;

c)           vysokou úroveň dopadu v případě, že incidenty v souvislosti s nelegální migrací či přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, mají na bezpečnost hranic významný dopad.

2.           Národní koordinační centrum pravidelně hodnotí, zda je úroveň dopadu pro některý z hraničních úseků třeba upravit. Národní koordinační centrum může Agenturu vyzvat ke změně úrovně dopadu, pokud předloží podložené informace o změně situace na dotčeném úseku vnějších hranic.

3.           Úrovně dopadu přiřazené vnějším hranicím Agentura znázorní v evropském situačním obrazu.

Článek 15

Reakce odpovídající jednotlivým úrovním dopadu

1.           Členské státy zajistí, aby ostraha a hlídkování na úsecích vnějších hranic odpovídaly přiřazeným úrovním dopadu, a to takto:

a)           je-li úseku vnějších hranic přiřazena nízká úroveň dopadu, místní nebo regionální koordinační centrum na základě analýzy rizik zajistí pravidelnou ostrahu a zabezpečí, aby byl v příhraniční oblasti udržován v pohotovosti dostatečný počet hlídek pro účely sledování, identifikace a zadržení;

b)           je-li úseku vnějších hranic přiřazena střední úroveň dopadu, národní koordinační centrum podpoří místní nebo regionální koordinační centrum dočasným přidělením dalšího personálu a zdrojů;

c)           je-li úseku vnějších hranic přiřazena vysoká úroveň dopadu, národní koordinační centrum zajistí, aby byla místnímu nebo regionálnímu koordinačnímu centru poskytnuta na vnitrostátní úrovni veškerá potřebná podpora včetně informací, zdrojů a personálu; národní koordinační centrum je rovněž oprávněno požádat o podporu Agenturu v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 2007/2004.

2.           O opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni podle odst. 1 písm. b) a c) uvědomí národní koordinační centrum neprodleně Agenturu.

3.           Je-li střední nebo vysoká úroveň dopadu přiřazena úseku vnějších hranic, který přiléhá k hraničnímu úseku jiného členského státu nebo třetí země, koordinuje národní koordinační centrum přijatá opatření s národním koordinačním centrem sousední země.

4.           Podá-li národní koordinační centrum žádost podle odst. 1 písm. c), je Agentura oprávněna podpořit toto centrum především:

a)           poskytnutím přednostního zacházení při společném používání nástrojů ostrahy;

b)           koordinací nasazení evropských jednotek pohraniční stráže v souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004;

c)           zajištěním nasazení technického vybavení, které má Agentura k dispozici, v souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004;

d)           koordinací případné další podpory, kterou nabídnou členské státy.

5.           Přiřazení úrovně dopadu a odpovídající opatření přijatá na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie vyhodnocuje Agentura ve svých zprávách o analýze rizik.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Článek 16

Přidělení úkolů dalším centrům v členských státech

1.           Členské státy mohou pověřit regionální, místní, funkční nebo jiná centra, která mohou přijímat operativní rozhodnutí, aby ve své oblasti působnosti zajišťovala přehled o situaci a schopnost reakce, včetně úkolů a pravomocí podle čl. 5 odst. 3 písm. b), d) a e).

2.           Rozhodnutí členského státu podle odstavce 1 nemá vliv na schopnost národního koordinačního centra spolupracovat a vyměňovat si informace s ostatními národními koordinačními centry a Agenturou.

3.           V předem vymezených případech může národní koordinační centrum pověřit centrum uvedené v odstavci 1 předáváním a výměnou informací s regionálním nebo národním koordinačním centrem v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za předpokladu, že o tomto předávání a výměně informací bude pravidelně informovat své vlastní národní koordinační centrum.

Článek 17

Spolupráce Agentury s třetími stranami

1.           Agentura využívá v souladu s příslušným právním rámcem informace, kapacity a systémy, jež mají k dispozici jiné agentury a subjekty EU.

2.           V souladu s odstavcem 1 spolupracuje Agentura zejména s těmito subjekty:

a)           s Evropským policejním úřadem (Europolem), Centrem pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC–N) a Centrem pro boj proti obchodování s narkotiky ve Středomoří (CeCLAD–M) za účelem výměny informací o přeshraniční trestné činnosti, jež jsou zachycovány v evropském situačním obrazu;

b)           se Satelitním střediskem Evropské unie, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Agenturou Společenství pro kontrolu rybolovu při zajišťování společného využívání nástrojů ostrahy;

c)           s Evropskou komisí a agenturami EU, jež mohou Agentuře poskytovat informace, které mají význam pro aktualizaci evropského situačního a společného zpravodajského předhraničního obrazu;

d)           s mezinárodními organizacemi, jež mohou Agentuře poskytovat informace, které mají význam pro aktualizaci evropského situačního a společného zpravodajského předhraničního obrazu.

3.           Výměna informací mezi Agenturou a subjekty podle odstavce 2 probíhá prostřednictvím sítě podle článku 7 nebo jiných komunikačních sítí, které splňují kritéria dostupnosti, důvěrnosti a integrity.

4.           Spolupráce mezi Agenturou a subjekty podle odstavce 2 se řídí pracovními ujednáními podle nařízení (ES) č. 2007/2004 a právního základu daného subjektu. Pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi, stanoví tato ujednání, že jsou agentury EU a ostatní příslušné subjekty povinny dodržovat bezpečnostní pravidla a normy rovnocenné pravidlům a normám, které používá Agentura.

5.           Agentury a subjekty podle odstavce 2 mohou využívat informace získané v kontextu systému EUROSUR v souladu se svým právním rámcem a se základními právy.

Článek 18

Spolupráce se sousedními třetími zeměmi

1.           Výměna informací a spolupráce se sousedními třetími zeměmi při předcházení nelegální migraci a přeshraniční trestné činnosti může probíhat na základě dvoustranných nebo vícestranných dohod mezi jedním nebo několika členskými státy a jednou nebo několika příslušnými sousedními třetími zeměmi. Národní koordinační centra členských států jsou kontaktním místem pro výměnu informací mezi sítí podle článku 7 a regionálními sítěmi, jejichž členy jsou sousední třetí země.

2.           Výměna informací podle odstavce 1 tohoto článku a podle čl. 9 odst. 2 písm. h) s třetí zemí, která by mohla tyto informace využít k identifikaci osob nebo skupin osob, které čelí vážnému riziku mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestu nebo dalšího porušování základních práv, je zakázána.

3.           Výměna informací podle odstavce 1 tohoto článku a podle čl. 9 odst. 2 písm. h) probíhá v souladu s podmínkami dvoustranných a mnohostranných dohod se sousedními třetími zeměmi.

4.           Pokud v kontextu systému EUROSUR poskytl informace členský stát, který není stranou dohod podle odstavce 1 či sítí podle čl. 9 odst. 2 písm. h), lze tyto informace sdílet s třetí zemí podle této dohody nebo v rámci této sítě až po předchozím souhlasu tohoto státu.

5.           Pokud byly informace získány prostřednictvím služby společného využívání nástrojů ostrahy, vztahují se na jejich výměnu s třetími zeměmi předpisy a pravidla pro tyto nástroje a systémy, jakož i příslušná ustanovení směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 19

Příručka

Evropská komise v úzké spolupráci s členskými státy a Agenturou vypracuje praktickou příručku pro uplatňování a řízení systému EUROSUR (dále jen „příručka“), která bude obsahovat technické a operativní pokyny, doporučení a osvědčené postupy. Evropská komise přijme tuto příručku ve formě doporučení.

Článek 20

Monitorování a hodnocení

1.           Agentura zajistí, aby byly zavedeny postupy pro monitorování technických a operačních funkcí systému EUROSUR z hlediska cílů, které spočívají v dosažení náležitého přehledu o situaci a schopnosti reakce na vnějších hranicích.

2.           Zprávu o fungování systému EUROSUR předloží Agentura dne 1. října 2015 a poté každé dva roky.

3.           Celkové hodnocení systému EUROSUR předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě dne 1. října 2016 a poté každé čtyři roky. V tomto hodnocení budou posouzeny dosažené výsledky v porovnání s vytyčenými cíli, bude zhodnoceno, zda nadále platí základní odůvodnění, a bude posouzeno uplatňování tohoto nařízení v členských státech a Agenturou a dodržování základních práv. Uvedené hodnocení bude případně doplněno vhodnými návrhy na změnu tohoto nařízení.

4.           Členské státy poskytnou Agentuře informace nezbytné k vypracování návrhu zprávy podle odstavce 2. Agentura poskytne Komisi informace nezbytné k vypracování hodnocení podle odstavce 3.

Článek 21

Vstup v platnost a použitelnost

1.           Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.           Toto nařízení se použije ode dne 1. října 2013.

3.           Ustanovení čl. 5 odst. 1 se použije pro členské státy nacházející se na vnějších jižních námořních a na vnějších východních pozemních hranicích Evropské unie (Bulharsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovenská republika, Slovinsko a Španělsko) od 1. října 2013.

4.           Pro ostatní členské státy s vnějšími pozemními a námořními hranicemi (Belgie, Německo, Nizozemsko a Švédsko) se ustanovení čl. 5 odst. 1 použije od 1. října 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda / předsedkyně                                 předseda / předsedkyně

Příloha

Při zavádění, provozování a udržování jednotlivých složek rámce EUROSUR se berou v úvahu tyto zásady:

a)           Zásada zájmových společenství: Národní koordinační centra tvoří společně s Agenturou zvláštní zájmová společenství pro sdílení informací a spolupráci v rámci systému EUROSUR. Různá národní koordinační centra a Agentura vytváří zájmová společenství za účelem výměny informací při plnění společných cílů, požadavků a zájmů.

b)           Zásady jednotné správy a využití stávajících struktur: Agentura zajišťuje vzájemnou provázanost jednotlivých složek systému EUROSUR a za tímto účelem mj. vydává pro národní koordinační centra doporučení a poskytuje jim podporu a posiluje informační a technickou interoperabilitu. Rámec systému EUROSUR využívá v maximální možné míře stávající systémy a kapacity. Systém EUROSUR se zřizuje v plném souladu s iniciativou společného prostředí pro sdílení informací (CISE) pro účely ostrahy v námořním prostoru EU, a tím přispívá ke koordinovanému a nákladově efektivnímu přístupu k meziodvětvové výměně informací v Unii, z nějž tento systém rovněž profituje.

c)           Zásady sdílení a zabezpečení informací: Informace poskytované v rámci systému EUROSUR jsou k dispozici všem národním koordinačním centrům a Agentuře, nejsou-li stanovena či dohodnuta zvláštní omezení. Národní koordinační centra zaručují dostupnost, důvěrnost a integritu informací vyměňovaných na vnitrostátní a evropské úrovni. Agentura zaručuje dostupnost, důvěrnost a integritu informací vyměňovaných na evropské úrovni.

d)           Zásada servisní orientace a zásada standardizace: Využívání kapacit systému EUROSUR se řídí servisně orientovaným přístupem. Agentura zajišťuje, aby se rámec systému EUROSUR v maximální možné míře opíral o mezinárodně sjednané standardy.

e)           Zásada pružnosti: Organizace, informace a technologie umožňují účastníkům systému EUROSUR pružně a strukturovaně reagovat na změny situace.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíl(e)

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský systém kontroly hranic (EUROSUR)

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[17]

V současné době okruh 3a, hlava 18 – vnitřní věci

Budoucí víceleté finanční výhledy: Okruh 3 (Bezpečnost a občanství)

Povaha návrhu/podnětu

þ Návrh/podnět se týká nové akce (financování oblasti vnitřních věcí v období 2014–2020)

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu/přípravné akci[18]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.3. Cíle 1.3.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Evropská rada ve svých závěrech ze 23.–24. června 2011 uvedla, že „prioritou je další rozvoj evropského systému ostrahy hranic, jehož provoz by měl být zahájen do roku 2013 a jenž umožní orgánům členských států vykonávajícím činnosti související s ostrahou hranic sdílet operativní informace a zlepšit spolupráci.“

Jak je uvedeno v pracovním programu Komise (CWP) na rok 2011[19], „cílem systému EUROSUR je zvýšit kontrolu vnější schengenské hranice, zejména námořní hranice na jihu a pozemní hranice na východě. Systém EUROSUR stanoví mechanismus, v rámci něhož budou orgány členských států zodpovědné za činnosti spojené s ostrahou hranic (pohraniční stráž, pobřežní hlídka, policie, celní správa, námořnictvo) sdílet provozní informace a spolupracovat vzájemně mezi sebou, jakož i s agenturou FRONTEX, tak, aby snížily počet úmrtí na moři, aby omezily počet nelegálních přistěhovalců, jejichž vstup na EU není zaregistrován, a aby zvýšily vnitřní bezpečnost prevencí přeshraniční trestné činnosti, jako je terorismus, obchod s lidmi, pašování zbraní, nedovolený obchod s drogami aj.“

Členské státy EU, agentura pro řízení spolupráce na vnějších hranicích EU FRONTEX a Evropská komise od roku 2008 úzce spolupracují s cílem definovat a rozvíjet rámec EUROSUR. Složky systému EUROSUR jsou od roku 2011 testovány a postupně zřizovány ve formě pilotních projektů s využitím prostředků poskytovaných z rozpočtu agentury Frontex. Souběžně s tím členské státy využívají od roku 2008 Fond pro vnější hranice pro zřizování vnitrostátních složek systému EUROSUR, například národních koordinačních center a vnitrostátních systémů ostrahy hranic.

Proto jde v současnosti o tyto činnosti ABB:

18.02 – Solidarita – vnější hranice, návrat, vízová politika a volný pohyb osob Cíl 1: Umožnit osobám překračovat vnitřní hranice bez hraničních kontrol, podporovat bezpečné hranice a předcházet nelegální migraci dalším rozvíjením integrovaného systému řízení vnějších hranic a zvýšením úrovně hraničních kontrol, mimo jiné zřízením informačního systému SIS II a využitím finanční podpory z Fondu pro vnější hranice.

Souběžný vývoj a uplatňování systému EUROSUR výrazně zkracuje čas potřebný k jeho zavedení a rovněž umožňuje testovat a přizpůsobovat jednotlivé složky systému EUROSUR ještě před jeho uvedením do provozu na konci roku 2013.

Práce vykonávané při vývoji, testování a postupném zavádění systému EUROSUR vycházejí z plánu vytvoření tohoto systému předloženého ve sdělení Komise z roku 2008.[20] Tento plán byl schválen v závěrech Rady pro spravedlnost a vnitřní věci z června 2008 a února 2010 a ve Stockholmském programu a akčním plánu pro jeho provádění.

1.3.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

EUROSUR má dva specifické cíle, totiž výrazně zvýšit přehled o situaci a schopnost orgánů ochrany hranic členských států a agentury Frontex reagovat tak, aby jakékoli nové trasy nebo metody pro nelegální migraci a přeshraniční trestnou činnost byly pokud možno odhaleny a zablokovány krátce poté, co byly zjištěny.

1.3.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

1.         Přehled o situaci určuje, v jakém rozsahu jsou orgány schopny detekovat přeshraniční pohyby a nacházet pádné důvody pro kontrolní opatření. Toho lze dosáhnout splněním těchto operačních cílů na vnitrostátní a evropské úrovni:

a.         zlepšená spolupráce mezi agenturami v důsledku zefektivnění struktur a propojení systémů v oblasti vymáhání práva;

b.         použití syntézy dat v kombinaci s moderními technologickými funkcemi pro detekci a sledování přeshraničního pohybu, a to zejména (malých) plavidel;

c.         meziodvětvová výměna informací s dalšími subjekty v námořním prostoru, jako je doprava, celní správa, kontrola rybolovu a obrana;

d.         zlepšení výměny informací se sousedními třetími zeměmi.

2.         Schopnost reakce určuje dobu potřebnou k přepravě na místo přeshraničního pohybu, který má být podroben kontrole, a dále dobu a prostředky potřebné pro náležitou reakci na neobvyklé okolnosti. Na vnitrostátní i evropské úrovni by proto měly být splněny tyto operační cíle:

a.         výměna dat, informací a zpravodajských poznatků v téměř reálném čase a případně i v zabezpečeném režimu; tato výměna umožní přechod z přístupu zaměřeného na hlídkování na přístup, jenž je zaměřen na zpravodajství a vychází z analýzy rizik;

b.         efektivní řízení personálu a zdrojů, včetně senzorů a hlídek;

c.         zjišťování účinnosti, vyhodnocování účinku činností při ostraze hranic a tím poskytnutí nového východiska pro hodnocení rizik a přeskupení priorit.

Tabulka problémů propojení, cílů a opatření

Specifické cíle || Plánované akce

1a – Zefektivnění struktur a propojení systémů na vnitrostátní úrovni. 2a – Efektivní řízení personálu a zdrojů. 2c – Zjišťování účinnosti. || Zřízení národního koordinačního centra (NCC) a Situačního centra agentury Frontex (FSC).

2a – Výměna dat, informací a zpravodajských poznatků v téměř reálném čase. || Zřízení sítě EUROSUR, propojení národních koordinačních center a agentury Frontex. Vytváření společného zpravodajského předhraničního obrazu.

1d – Zlepšení výměny informací se sousedními třetími zeměmi. || Propojení systému EUROSUR s regionálními sítěmi zřízenými mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi.

1b – Použití syntézy dat v kombinaci s technologickými funkcemi pro detekci a sledování přeshraničního pohybu. 1c – Meziodvětvová výměna informací s dalšími subjekty v námořním prostoru. || Zřízení služby pro společné využívání nástrojů ostrahy na úrovni EU.

1.3.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Agentura Frontex zajistí, aby byly zavedeny metody, kterými bude monitorováno fungování systému EUROSUR z hlediska hlavních politických cílů s přihlédnutím k těmto ukazatelům[21]:

Ukazatele dopadu[22]

snížení počtu nedetekovaných vstupů nelegálních migrantů do schengenského prostoru;

snížení počtu ztrát na životech migrantů na moři;

snížení přeshraniční trestné činnosti, zejména pašování drog přes vnější hranice.

Ukazatele výsledků a výstupů[23]

zvýšení přehledu o situaci na vnějších hranicích a v předhraniční oblasti;

zlepšení spolupráce mezi agenturami na vnitrostátní úrovni;

zlepšení spolupráce mezi členskými státy, jakož i s agenturou FRONTEX;

posílení spolupráce se sousedními třetími zeměmi;

posílení technické a operační kapacity pro detekci a sledování malých člunů;

posílení výměny neutajovaných i utajovaných informací v téměř reálném čase;

posílení schopnosti reagovat na upozornění, incidenty a další události na vnějších hranicích.

1.4. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.4.1. Požadavky, které mají být splněny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

EU bude v období 2012–2020 v oblasti ostrahy hranic i nadále čelit řadě obecných i specifických problémů, které jsou řešeny systémem EUROSUR.[24]

EU čelí na svých vnějších hranicích značným tlakům v souvislosti s nelegální migrací, o níž se očekává, že bude v příštích letech pokračovat. Používání malých člunů nezpůsobilých k plavbě na moři dramaticky zvýšilo počet migrantů utopených ve Středozemním moři, což před donucovací orgány staví těžký úkol, protože detekovat a sledovat takové malé čluny na volném moři je mimořádně obtížné. Zločinecké sítě podílející se na pašování migrantů často používají stejné trasy a metody pro přeshraniční trestnou činnost, například pro obchodování s lidmi a drogami. Zlepšená spolupráce mezi agenturami pro ochranu hranic a policejními orgány by měla výrazně přispět k boji proti takové závažné trestné činnosti na vnějších hranicích.

Změna tras a metod, jež zločinecké sítě využívají pro nelegální migraci a přeshraniční trestnou činnost, je často rychlejší a pružnější než reakce orgánů členských států na změnu situace. Jedním z důvodů pro tuto opožděnou reakci je, že v některých členských státech je do ostrahy námořních hranic přímo zapojeno až šest různých orgánů, které nemají stanovena jasná pravidla a pracovní postupy pro vzájemnou spolupráci a výměnu informací. Nejde však pouze o nedostatek koordinace uvnitř některých členských států, ale také mezi jednotlivými členskými státy v důsledku absence vhodných postupů, sítí nebo komunikačních kanálů pro výměnu informací. Migrační tlak představuje značné problémy i pro třetí země nacházející se na jižním pobřeží Středozemního moře. Je proto nezbytné blíže spolupracovat se zeměmi původu nelegálních migrantů i se zeměmi, kde se tito migranti naloďují.

1.4.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

V souladu se zásadou subsidiarity[25] se systém EUROSUR řídí decentralizovaným přístupem, ve kterém páteř spolupráce v systému EUROSUR tvoří národní koordinační centra pro ostrahu hranic. Propojením stávajících vnitrostátních a evropských systémů a vytvářením nových kapacit umožňuje systém EUROSUR orgánům ochrany hranic členských států a agentuře Frontex komunikovat a vyměňovat si informace za účelem zlepšení přehledu o situaci na vnějších hranicích, a tím vnést do ostrahy hranic skutečnou přidanou hodnotu.

Lepší sdílení informací pomůže přesněji určit cíle, např. čluny používané pro nelegální migraci a přeshraniční trestnou činnost, a proto umožní cílenější, včasné a nákladově efektivní využití dostupné techniky, s jejíž pomocí lze narušitele hranic zachytit. Tohoto cíle nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, nýbrž jej lze lépe dosáhnout na úrovni Unie.

1.4.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Iniciativa na zřízení systému EUROSUR navazuje na zkušenosti získané v minulosti, například v rámci Evropské sítě hlídek (ESH) koordinované agenturou FRONTEX. Kromě toho je jejím záměrem co nejlépe využít stávající vnitrostátní infrastruktury ochrany hranic v kombinaci s operačními mezinárodními a evropskými systémy, jakož i s výsledky nejnovějšího technologického vývoje (např. využití satelitů). Zejména pokud se týká využití moderních technologií, systém EUROSUR využívá celou řadu výzkumných projektů uskutečněných v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj (7.RP).[26]

1.4.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Co nejlepším využitím stávajících systémů, kapacit a programů financování dostupných na úrovni Evropské unie směřuje systém EUROSUR k zajištění co nejvyšší soudržnosti a synergie s dalšími příslušnými nástroji.

1.5. Doba trvání akce a finanční dopad

þ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM] RRRR do [DD/MM] RRRR

– þ  Finanční dopad od roku 2014 do roku 2020

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do roku RRRR,

– poté plné fungování.

1.6. Předpokládaný způsob řízení[27]

þ Přímé centralizované řízení Komisí

þ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– þ  subjektům zřízeným Společenstvími[28]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům/subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

þ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Jednotlivé složky systému EUROSUR budou prováděny především agenturou FRONTEX a členskými státy (sdílené řízení) na základě plánu vytvoření systému EUROSUR z roku 2008 (KOM(2008) 68 v konečném znění). S ohledem na zřízení národních koordinačních center bude členským státům v letech 2012–2013 poskytována podpora prostřednictvím Fondu pro vnější hranice a v letech 2014–2020 prostřednictvím nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz v rámci plánovaného Fondu pro vnitřní bezpečnost. Na druhé straně využije agentura Frontex svůj vlastní rozpočet ke zřízení sítě EUROSUR a dalších horizontálních složek systému EUROSUR, jako např. společného zpravodajského předhraničního obrazu; tyto prostředky z rozpočtu doplní v případě potřeby podpora z Fondu pro vnitřní bezpečnost (přímé nebo nepřímé centralizované finanční řízení).

Z finančních prostředků poskytovaných v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj bude podpořeno zřízení plánované služby pro společné využívání nástrojů ostrahy v letech 2012–2013.

Opatření v sousedních třetích zemích budou podporována v letech 2012–2013 tematickým programem pro migraci a azyl v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Dva roky po uvedení systému EUROSUR do plného provozu a každý další rok předloží agentura Frontex Komisi zprávu o technickém a operačním fungování systému EUROSUR, která vezme v úvahu výše uvedené ukazatele[29]. Kromě toho tři roky po zahájení všech činností systému EUROSUR a poté každé čtyři roky vypracuje Komise celkové hodnocení systému EUROSUR, zahrnující přezkoumání výsledků vzhledem k cílům, jakož i posouzení trvalé platnosti základního odůvodnění. První hodnocení by mělo probíhat v roce 2016 pod podmínkou, že systém EUROSUR bude uveden do provozu v roce 2013. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o hodnocení a v případě potřeby k ní připojí vhodné návrhy na změnu nařízení o zřízení systému EUROSUR.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

– Odhady nákladů uvedené v přiloženém posouzení dopadů byly vypracovány na základě údajů obdržených od členských států, agentur EU a soukromého sektoru a ověřeny externím dodavatelem technické studie obsahující posouzení finančního dopadu systému EUROSUR (GHK). Tyto odhady představují nejlepší odhad nákladů na provádění zvažovaných politických možností na základě jejich popisu v plánu vytvoření systému EUROSUR z roku 2008 a v následné technické dokumentaci. Očekává se, že by úpravy oblasti působnosti, organizačních a řídících struktur, technických požadavků, povahy poskytování služeb a postupného provádění plánu vytvoření systému EUROSUR vedly ke změnám nákladů na poskytování těchto služeb.

– Jednotlivé složky a kroky uvedené v plánu vytvoření systému EUROSUR z roku 2008 (KOM(2008) 68 v konečném znění) jsou vyvíjeny, testovány a prováděny paralelně. Důvodem tohoto přístupu je, že obvyklý životní cyklus vývoje systému, v němž jeden krok navazuje na výsledky předchozího kroku a v němž provádění systému následuje po jeho vývoji, by byl příliš časově náročný. Pozornost je třeba věnovat slučování výsledků jednotlivých kroků do jednoho společného rámce. Této provázanosti lze dosáhnout nejlépe právním předpisem jasně vymezujícím různý obsah složek, jakož i role a povinnosti jednotlivých subjektů.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Použijí se řídící a kontrolní systémy vytvořené v rámci různých využívaných finančních programů (např. Fondu pro vnitřní bezpečnost). K zajištění řádného a plynulého provádění jednotlivých složek systému EUROSUR se dále předpokládá využití odborných znalostí, a to jak interních (např. Společné výzkumné středisko), tak externích (např. externí dodavatelé).

2.3. Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

Uveďte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

V plném rozsahu se použijí opatření proti podvodům zavedená na vnitrostátní i evropské úrovni.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie[30]

V pořadí podle okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek

Číslo || RP ([31]) || ze zemí ESVO[32] || z kandidátských zemí[33] || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3a || 18 02 03 02 – Frontex || RP || Ne || Ne || Ne || Ne

3a || 18 02 06 – Fond pro vnější hranice || RP || Ne || Ne || ANO || Ne

· Požadované nové rozpočtové linie

V pořadí podle okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce: || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek

Číslo || RP/NP || ze zemí ESVO || z kandidátských zemí || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 || 18 02 cc – Fond pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza || RP || Ne || Ne || ANO || Ne

3 || 18 02 05 02 – Frontex || RP || Ne || Ne || Ne || Ne

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje v období 2014–2020[34] 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 3 || Bezpečnost a občanství

GŘ: HOME || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Následující roky || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || ||

Fond pro vnitřní bezpečnost[35] || Závazky || (1) || 14,107 || 16,111 || 16,111 || 16,411 || 16,411 || 16,411 || 16,411 || || 111,973

Platby || (2) || 1,915 || 3,997 || 7,720 || 12,130 || 15,751 || 16,266 || 16,347 || 37,848 || 111,973

18 02 03 02[36] || Závazky || (1a) || 20,601 || 19,997 || 18,290 || 18,290 || 18,290 || 18,290 || 18,290 || || 132,048

Platby || (2a) || 10,301 || 20,299 || 19,144 || 18,290 || 18,290 || 18,290 || 18,290 || 9,145 || 132,048

Prostředky správní povahy financované z finančního krytí pro zvláštní programy[37] || || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové položky || || (3) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || 0

CELKEM prostředky pro GŘ HOME || Závazky || =1+1a +1b+1c || 34,708 || 36,108 || 34,401 || 34,701 || 34,701 || 34,701 || 34,701 || || 244,021

Platby || || 12,215 || 24,296 || 26,864 || 30,420 || 34,041 || 34,556 || 34,637 || 46,993 || 244,021

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 34,708 || 36,108 || 34,401 || 34,701 || 34,701 || 34,701 || 34,701 || || 244,021

Platby || (5) || 12,215 || 24,296 || 26,864 || 30,420 || 34,041 || 34,556 || 34,637 || 46,993 || 244,021

Ÿ Prostředky správní povahy financované z finančního krytí pro zvláštní programy CELKEM || (6) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || 0

CELKEM prostředky z OKRUHU 3 víceletého finančního rámce (Referenční částka) || Závazky || =4+6 || 34,708 || 36,108 || 34,401 || 34,701 || 34,701 || 34,701 || 34,701 || || 244,021

Platby || =5+6 || 12,215 || 24,296 || 26,864 || 30,420 || 34,041 || 34,556 || 34,637 || 46,993 || 244,021

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správa / správní náklady“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Následující roky || CELKEM

GŘ: HOME ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || || 1,778

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || 0

GŘ HOME CELKEM || Prostředky || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || || 1,778

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || || 1,778

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 34,962 || 36,362 || 34,655 || 34,955 || 34,955 || 34,955 || 34,955 || || 245,799

Platby || 12,469 || 24,550 || 27,118 || 30,674 || 34,295 || 34,810 || 34,891 || 46,993 || 245,799

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM ||

VÝSTUPY ||

Druh výstupu[38] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem ||

SPECIFICKÉ CÍLE č. 1a, 2a a 2c[39] || || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup[40] || Centrum || 2,179 || 24 || 7,470 || 24 || 7,470 || 24 || 7,470 || 24 || 7,470 || 24 || 7,470 || 24 || 7,470 || 24 || 7,470 || 24 || 52,29 ||

– Výstup[41] || Centrum || 75,765 || 1 || 11,316 || 1 || 12,164 || 1 || 10,457 || 1 || 10,457 || 1 || 10,457 || 1 || 10,457 || 1 || 10,457 || 1 || 75,765 ||

Mezisoučet za specifické cíle č. 1a, 2a a 2c || 25 || 18,786 || 25 || 19,634 || 25 || 17,927 || 25 || 17,927 || 25 || 17,927 || 25 || 17,927 || 25 || 17,927 || 25 || 128,055 ||

SPECIFICKÝ CÍL č. 2a[42] || || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup[43] || Síť || 33,071 || 1 || 5,969 || 1 || 4,517 || 1 || 4,517 || 1 || 4,517 || 1 || 4,517 || 1 || 4,517 || 1 || 4,517 || 1 || 33,071 ||

– Výstup[44] || Obraz || 23,212 || 1 || 3,316 || 1 || 3,316 || 1 || 3,316 || 1 || 3,316 || 1 || 3,316 || 1 || 3,316 || 1 || 3,316 || 1 || 23,212 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2a || 2 || 9,285 || 2 || 7,833 || 2 || 7,833 || 2 || 7,833 || 2 || 7,833 || 2 || 7,833 || 2 || 7,833 || 2 || 56,283 ||

SPECIFICKÝ CÍL č. 1d[45] || || || || || || || || || || || || || || || || ||

|| – Výstup[46] || Sítě || 537,75 || 4 || 951 || 4 || 0 || 4 || 0 || 4 || 300 || 4 || 300 || 4 || 300 || 4 || 300 || 4 || 2,151

|| Mezisoučet za specifický cíl č. 1d || 4 || 0,951 || 4 || 0 || 4 || 0 || 4 || 0,300 || 4 || 0,300 || 4 || 0,300 || 4 || 0,300 || 4 || 2,151

SPECIFICKÉ CÍLE č. 1b a 1c[47] || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup[48] || Služba || || 1 || 5,686 || 1 || 8,641 || 1 || 8,641 || 1 || 8,641 || 1 || 8,641 || 1 || 8,641 || 1 || 8,641 || 1 || 57,532

Mezisoučet za specifické cíle č. 1b a 1c || 1 || 5,686 || 1 || 8,641 || 1 || 8,641 || 1 || 8,641 || 1 || 8,641 || 1 || 8,641 || 1 || 8,641 || 1 || 57,532

NÁKLADY CELKEM || 32 || 37,198 || 32 || 38,688 || 32 || 36,891 || 32 || 37,191 || 32 || 37,191 || 32 || 37,191 || 32 || 37,191 || 32 || 244,021 ||

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014[49] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 1,778

Ostatní správní výdaje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 1,778

Mimo OKRUH 5[50] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

CELKEM || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 0,254 || 1,778

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:[51]

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

18 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 2 AD || 2 AD || 2 AD || 2 AD || 2 AD || 2 AD || 2 AD

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[52]

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy [53] || – v ústředí[54] || || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 2 AD || 2 AD || 2 AD || 2 AD || 2 AD || 2 AD || 2 AD

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Monitorování a podpora každodenního řízení systému EUROSUR.

Externí zaměstnanci ||

3.2.4. Soulad se stávajícím a příštím víceletým finančním rámcem

– þ  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím a příštím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[55].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– þ  Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ¨  Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

Odhadovaný dopad na příjmy

– þ  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[56]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložte tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Určete způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.

[2]               KOM(2008) 68 v konečném znění ze dne 13. února 2008 (plán vytvoření systému EUROSUR). Informace o pokroku dosaženém v letech 2008–2010 viz SEK(2009) 1265 v konečném znění ze dne 24. září 2009 a SEK(2011) 145 v konečném znění ze dne 28. ledna 2011.

[3]               Srov. též čl. 77 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování EU.

[4]               Srov. článek 11c nařízení (ES) č. 2007/2004 vložený nařízením (EU) č. 1168/2011.

[5]               KOM(2010) 385 v konečném znění, 20.7.2010.

[6]               Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.

[7]               Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[8]               Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[9]               Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.

[10]             Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[11]             Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

[12]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[13]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

[14]             Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.

[15]             Úř. věst. L 111, 4.5.2010, s. 20.

[16]             Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

[17]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[18]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[19]             KOM(2010) 623 v konečném znění ze dne 27.10.2010, SV. II, 43, 14.

[20]             KOM(2008) 68 v konečném znění ze dne 13.2.2008 (plán vytvoření systému EUROSUR).

[21]             Srov. kapitolu 8 připojeného posouzení dopadů.

[22]             Ve srovnání s údaji pro rok 2011, uvedenými ve zprávách agentury Frontex z analýzy rizik a příslušných zprávách Europolu. Tyto ukazatele také závisí na faktorech mimo systém EUROSUR, například na změnách politické a ekonomické situace v sousedních třetích zemích.

[23]             Ve srovnání se současnou situací popsanou v posouzení dopadů, jež je připojeno k návrhu nařízení o systému EUROSUR.

[24]             Srov. kapitolu 3.2 a 3.3 připojeného posouzení dopadů.

[25]             Srov. kapitolu 3.5 připojeného posouzení dopadů.

[26]             Viz seznamy projektů v příloze 1.5.

[27]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[28]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[29]             Srov. kapitolu 8 připojeného posouzení dopadů.

[30]             Tyto rozpočtové linie se používají pro postupný vývoj a testování jednotlivých složek systému EUROSUR až do roku 2013. Vzhledem k tomu, že navrhované nařízení o systému EUROSUR by mělo vstoupit v platnost na konci roku 2013, je legislativní finanční výkaz omezen na časové období 2014–2020. Přehled nákladů vynaložených na vývoj systému EUROSUR v letech 2008–2010 a odhadovaných nákladů na tento systém v období 2011–2020 lze nalézt v připojeném posouzení dopadů.

[31]             RP = rozlišené prostředky / NP = nerozlišené prostředky.

[32]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[33]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země ze západního Balkánu.

[34]             Přehled celkových odhadovaných nákladů na období 2011–2020 lze nalézt v připojeném posouzení dopadů.

[35]             Z této rozpočtové linie jsou financovány tyto náklady: 1) 75% spolufinancování operačních nákladů ze strany EU pro národní koordinační centra (NCC) ve 24 členských státech s vnějšími pozemními a námořními hranicemi, pokud jsou tyto náklady plánovány členskými státy s využitím rozpočtu Unie. 2) Náklady na službu pro společné využívání nástrojů ostrahy, které by měly být spolufinancovány rovněž z relevantních evropských vesmírných programů, včetně operačního globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES), a to v rozsahu dostupném v období 2014–2020. 3) Náklady na propojení systému EUROSUR s regionálními sítěmi zřízenými mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi. 4) Veškeré další náklady potřebné k provádění systému EUROSUR.

[36]             Na operační náklady Situačního centra agentury Frontex (FSC), sítě propojující NCC a Frontex a společného zpravodajského obrazu o předhraniční oblasti. Předpokládá se, že 5–10 mil. EUR ročně z těchto odhadů bude pokryto z rozpočtu agentury Frontex a 10–15 mil. EUR ročně z Fondu pro vnitřní bezpečnost. Přesné částky financované prostřednictvím agentury Frontex budou vymezeny v rámci ročního rozpočtového procesu.

[37]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalých linií „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[38]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[39]             Popsaný v části 1.4.2: 1a – Zefektivnění struktur a propojení systémů na vnitrostátní úrovni, 2a – Efektivní řízení personálu a zdrojů, 2c – Zjišťování účinnosti.

[40]             75% spolufinancování operačních nákladů ze strany EU pro národní koordinační centra (NCC) ve 24 členských státech s vnějšími pozemními a námořními hranicemi.

[41]             Operační náklady Situačního centra agentury Frontex (FSC).

[42]             2a – Výměna dat, informací a zpravodajských poznatků v téměř reálném čase.

[43]             Operační náklady sítě propojující národní koordinační centra a agenturu Frontex.

[44]             Operační náklady společného zpravodajského obrazu o předhraniční oblasti (CPIP).

[45]             1d – Zlepšení výměny informací se sousedními třetími zeměmi.

[46]             Propojení systému EUROSUR s regionálními sítěmi zřízenými mezi členskými státy a sousedními třetími zeměmi.

[47]             1b – Použití syntézy dat v kombinaci s technologickými možnostmi pro detekci a sledování přeshraničního pohybu, 1c – Meziodvětvová výměna informací s dalšími subjekty v námořním prostoru.

[48]             Operační náklady služby pro společné využívání nástrojů ostrahy na úrovni EU.

[49]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[50]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[51]             2 pracovní místa AD uvedená v tabulce níže jsou obsažena v návrhu nařízení o zřízení fondu pro vnitřní bezpečnost.

[52]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[53]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[54]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[55]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[56]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.