DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU |

Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká použití nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“), v řízení před pozbytím platnosti týkajícím se platného antidumpingového cla z dovozu spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu. |

Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v základním nařízení. |

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Konečné antidumpingové clo z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70 pocházejících z Čínské lidové republiky, Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu bylo uloženo nařízením Rady (ES) č. 1890/2005[1] naposledy pozměněným nařízením Rady (ES) č. 768/2009[2]. |

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh. |

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

Zúčastněné strany dotčené tímto řízením již měly možnost v průběhu šetření v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. |

Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny. |

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

Shrnutí navrhovaných opatření Dne 19. listopadu 2010 zahájila Komise na základě odůvodněné žádosti, kterou jménem pěti výrobců v Unii podal Evropský institut pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute, EIFI), přezkum před pozbytím platnosti týkající se platného antidumpingového cla z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu. Při přezkumném šetření bylo u některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu zjištěno přetrvávání dumpingu, který by v případě, že by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, vedl k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie. Dále bylo zjištěno, že zachování opatření není v rozporu se zájmem Unie. Navrhuje se proto, aby za účelem prodloužení platnosti stávajících opatření přijala Rada připojený návrh nařízení, jež by mělo být vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději dne 18. února 2012. |

Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. |

Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: |

Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. |

Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět. |

Volba nástrojů |

Navrhovaný nástroj: nařízení. |

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: Základní nařízení nestanoví náhradní možnosti. |

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie. |

2011/0419 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[3] (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. ŘÍZENÍ

1. Platná opatření

1. Nařízením (ES) č. 1890/2005 ze dne 14. listopadu 2005[4] uložila Rada konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybrala prozatímní clo uložené na dovoz některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu. Současně bylo ukončeno řízení týkající se dovozu spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Malajsie a Filipín.

2. Dne 25. srpna 2009 pozměnila Rada nařízením (ES) č. 768/2009 ze dne 17. srpna 2009[5] na základě přezkumu zahájeného podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení výše uvedená opatření s ohledem na jednoho vyvážejícího výrobce ve Vietnamu.

3. Na nařízení, které vedlo k uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Tchaj-wanu, se bude dále odkazovat jako na „původní nařízení“. Na šetření, jež vedlo k opatřením uloženým v původním nařízení dotčeným zemím, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

2. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

4. Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti[6] platných konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 19. srpna 2010 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podal Evropský institut pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute, EIFI) (dále jen „žadatel“) jménem pěti výrobců v Unii: Bulnava S.r.l., Inox Viti di Cattinori Bruno & C.s.n.c., Inox Bolt S.r.l., Bontempi Vibo S.p.A. a Ugivis S.A. představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli v Unii.

5. Žádost byla omezena na antidumpingová opatření, jež byla uložena na dovoz pocházející z ČLR a Tchaj-wanu (dále jen „dotčené země“). Antidumpingová opatření, která byla v původním nařízení uložena na dovoz spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Vietnamu, Indonésie a Thajska, proto nejsou předmětem tohoto přezkumu.

6. Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření uložená na dovoz spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z dotčených zemí pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

3. Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

7. Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 19. listopadu 2010 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie [7] (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

4. Šetření

4.1. Období přezkumného šetření a posuzované období

8. Šetření týkající se přetrvávání dumpingu zahrnovalo období od 1. října 2009 do 30. září 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

4.2. Strany dotčené šetřením

9. O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a jejich sdružení a zástupce dotčených zemí.

10. Komise poskytla rovněž zúčastněným stranám možnost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

11. Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců z dotčených zemí, dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii podílejících se na šetření se v souladu s článkem 17 základního nařízení v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku.

12. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů od zveřejnění oznámení o zahájení řízení přihlásily a poskytly Komisi informace požadované v oznámení o zahájení řízení. Vzhledem k obdrženým odpovědím bylo rozhodnuto použít výběr vzorku u tchajwanských vyvážejících výrobců, dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii. Pokud jde o ČLR, při šetření nespolupracoval žádný z vyvážejících výrobců z ČLR.

13. Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo třicet šest tchajwanských vývozců / skupin vývozců. Deset z nich nebylo možno vzít v úvahu, jelikož se zdálo, že se jedná pouze o obchodní společnosti nebo o společnosti, které v období přezkumného šetření nevyvážely dotčený výrobek do Unie. Na základě informací, které byly obdrženy od spolupracujících tchajwanských společností, vybrala Komise vzorek složený ze čtyř vyvážejících výrobců. Jedna ze společností zařazených do vzorku následně spolupráci ukončila. Zbývající tři společnosti zařazené do vzorku představovaly 41,6 % tchajwanského vývozu do EU v období přezkumného šetření.

14. Pokud jde o dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, z celkem osmi společností, které poskytly požadované informace, byly do vzorku zařazeny tři největší společnosti představující téměř 90 % dovezeného objemu, který nahlásily spolupracující společnosti. Odpověď na dotazník posléze poskytl pouze jeden dovozce.

15. Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo dvanáct výrobců v Unii. Na základě informací, které byly obdrženy od spolupracujících výrobců v Unii, vybrala Komise vzorek sestávající z šesti výrobců v Unii. Jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku posléze svou spolupráci ukončil. Zbývajících pět výrobců zařazených do vzorku představovalo 38 % prodeje všech výrobců v Unii uskutečněného v období přezkumného šetření pro nezávislé odběratele v EU.

16. Komise rozeslala stranám zařazeným do vzorku a všem uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, dotazníky. Jak bylo objasněno výše, odpovědi na dotazník byly obdrženy od pěti výrobců v Unii, tří vyvážejících výrobců z Tchaj-wanu a od jednoho dovozce. V průběhu šetření se nepřihlásil žádný z kontaktovaných uživatelů.

17. Jak je objasněno v 13. a 15. bodě odůvodnění, jeden tchajwanský vyvážející výrobce zařazený do vzorku a jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku se rozhodli, že na dotazník neodpoví. V obou případech se však usuzovalo, že vzorek zbývajících společností je i nadále reprezentativní, pokud jde o příslušné objemy prodeje.

18. Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

a) Výrobci v Unii

- Bulnava S.r.l, Suello, Itálie;

- Inox Viti di Cattinori Bruno & C.s.n.c, Grumello del Monte, Itálie;

- Bontempi Vibo S.p.A., Rodengo Saiano, Itálie;

- Reisser Schraubentechnik GmbH, Ingelfingen-Criesbach, Německo;

- Ugivis S.A, Belley, Francie.

b) Vyvážející výrobci na Tchaj-wanu

- Arrow Fastener Co., Ltd. a vývozci, kteří jsou ve spojení s touto společností, Shu-Lin City;

- Shekai Precision Co., Ltd. a vývozce, který je ve spojení s touto společností, Kaohsiung;

- Yi Tai Shen Co., Ltd. Tainan Hsien.

c) Dovozce v Unii, který není ve spojení

- Wurth Group, Kunzelsau, Německo.

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

19. Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je stejný jako výrobek vymezený v původním nařízení, tj. některé spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli pocházející z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu, v současnosti kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70 (dále jen „dotčený výrobek“).

20. Přezkumné šetření potvrdilo, že stejně jako v původním šetření mají dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícími výrobci na domácích trzích, jakož i výrobky vyráběné a prodávané v EU výrobci v Unii stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné užití, a považují se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

21. Přihlásily se čtyři strany, které uvedly, že by výrobky kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10 a 7318 15 51 měly být z tohoto šetření vyloučeny, jelikož se údajně v Unii nevyrábějí. Toto tvrzení bylo odmítnuto, jelikož i) nebyly předloženy žádné důkazy, které by potvrzovaly, že se tyto výrobky liší, pokud jde o základní fyzické a technické vlastnosti, a ii) v rámci přezkumu před pozbytím platnosti nelze každopádně vymezení výrobku měnit.

22. Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo doporučeno zachování stávajících opatření („konečné informace“), jeden z tchajwanských vyvážejících výrobců uvedl, že bimetalové spojovací prostředky by neměly být zahrnuty do vymezení výrobku z důvodu zásadních rozdílů mezi bimetalovými spojovacími prostředky a spojovacími prostředky z korozivzdorné oceli, které se týkají prodejní ceny za jednotku množství, výrobních nákladů, základních fyzických a technických vlastností, jakož i způsobu jejich využití. Jak již však bylo uvedeno výše v 21. bodě odůvodnění, nelze vymezení výrobku v rámci přezkumu před pozbytím platnosti měnit. Toto tvrzení by bylo možné projednat v rámci prozatímního přezkumu zaměřeného na vymezení výrobku, o který může společnost požádat.

C. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

23. V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se zkoumalo, zda je v případě, že by stávající opatření pozbyla platnosti, pravděpodobné přetrvávání dumpingu nebo jeho obnovení.

1. ČLR

1.1. Předběžné poznámky

24. Jak bylo objasněno výše, při šetření nespolupracoval žádný z čínských vyvážejících výrobců.

25. Níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu musela proto vycházet z dostupných údajů, zejména z údajů Eurostatu a informací, které v žádosti o přezkum uvedlo výrobní odvětví Unie. V tomto případě nebylo možno použít oficiální čínské vývozní statistiky, jelikož dotčený výrobek představuje pouze malou část množství nahlášeného v příslušných celních položkách harmonizovaného systému.

1.2. Dumping dovozu během období přezkumného šetření

26. Vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, nebylo možno vypočítat individuální dumpingová rozpětí.

27. Podle žádosti o přezkum činilo dumpingové rozpětí u vývozu z ČLR do Unie údajně od 13,6 % do 61,8 %. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, žadatel srovnal ceny vývozu z ČLR do Unie s početně zjištěnou běžnou hodnotou na Tchaj-wanu, což je srovnatelná země, která byla použita v původním šetření.

28. Jelikož čínské společnosti nespolupracovaly, nejsou k dispozici informace, které by umožnily vyvodit jiný závěr. Mimoto se podotýká, že bylo zjištěno, že běžná hodnota stanovená pro jedinou spolupracující tchajwanskou společnost je podstatně vyšší než běžná hodnota, kterou žadatel stanovil v žádosti o šetření před pozbytím platnosti. Jelikož nejsou k dispozici žádné údaje, že se ceny vývozu z ČLR do Unie liší od cen uvedených v žádosti, je pravděpodobné, že u vývozu z ČLR přetrvává dumping na vyšších úrovních, než je uvedeno v žádosti.

1.3. Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

29. Kromě analýzy existence dumpingu během období přezkumného šetření byla zkoumána rovněž pravděpodobnost obnovení dumpingu.

30. V této souvislosti byly analyzovány tyto prvky: volná kapacita čínských vyvážejících výrobců; přitažlivost trhu Unie pro čínské výrobce a jejich vývoz do třetích zemí.

1.3.1. Volná kapacita čínských vyvážejících výrobců

31. Jelikož o čínském odvětví spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli je k dispozici málo veřejných informací, byly k odhadu kapacity v ČLR použity údaje obsažené v žádosti o přezkum. Na tomto základě se zdá, že od roku 2003 byla v Číně zřízena nová zařízení pro výrobu spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. V důsledku antidumpingových opatření uložených na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa a oceli[8] a následného poklesu čínského dovozu tohoto typu spojovacích prostředků do Unie od roku 2009 mají čínští výrobci značnou nevyužitou výrobní kapacitu, kterou by bylo možno využít k výrobě dotčeného výrobku, jelikož výroba může mezi oběma typy spojovacích prostředků snadno přecházet.

1.3.2. Přitažlivost trhu Unie

32. Přitažlivost trhu Unie lze doložit skutečností, že uložení antidumpingových cel nezastavilo rozšiřování čínského vývozu dotčeného výrobku. Naopak, podle údajů Eurostatu se objem dovozu z ČLR do Unie mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 13 %. Vývoj cen čínského dovozu v témže období prokázal, že podle údajů Eurostatu průměrná dovozní cena vzrostla. Podrobnější analýza však ukázala, že se v průběhu posuzovaného období cena spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli nahlášených v kódu KN představujícím 59 % celkového množství dovezeného během období přezkumného šetření snížila o 24 %. To prokazuje, že navzdory platným opatřením se čínským vývozcům u většiny vyváženého dotčeného výrobku podařilo zvýšit objem vývozu a dále snížit ceny.

1.3.3. Vývoz do třetích zemí

33. Co se týká objemů a cen čínského vývozu do třetích zemí, je nutno uvést, že se údaje o čínském vývozu týkají celých kódů HS. Při srovnání s dovozními statistikami EU na úrovni TARIC připadají na dotčený výrobek v rámci těchto kódů HS přibližně 3 % objemu. Údaje o vývozu proto nejsou velmi smysluplným zdrojem informací. Vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, nebylo možno získat jiné relevantní údaje, pokud jde o čínský vývoz do třetích zemí.

1.4. Závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu

34. Vzhledem k výše popsaným zjištěním lze vyvodit závěr, že vývoz z ČLR je i nadále dumpingový a že je pravděpodobné přetrvávání dumpingu na trhu Unie, pokud by byla stávající antidumpingová opatření zrušena. S přihlédnutím ke stávající volné kapacitě v ČLR a skutečnosti, že dovoz dotčeného výrobku do Unie v posuzovaném období navzdory existenci antidumpingových opatření vzrostl, se zdá, že by čínští vyvážející výrobci měli pobídku k dalšímu zvyšování svého vývozu na trh Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

2. TCHAJ-WAN

2.1. Předběžné poznámky

35. Podotýká se, že vzhledem k vysokému počtu tchajwanských vyvážejících výrobců, kteří projevili ochotu ke spolupráci, byl za účelem dalšího šetření vybrán reprezentativní vzorek čtyř společností / skupin společností. Jedna z těchto čtyř společností později spolupráci ukončila. Jelikož však na zbývající společnosti připadalo 41,6 % celkového objemu tchajwanského vývozu[9] do Unie v období přezkumného šetření, považoval se vzorek i nadále za reprezentativní.

36. Dále se podotýká, že během inspekcí na místě, které se uskutečnily v prostorách zbývajících tří společností zařazených do vzorku, nebylo možno ověřit informace, které v odpovědi na dotazník uvedla jedna z těchto společností, přičemž bylo zjištěno, že druhá společnost poskytla zavádějící informace. Dotyční vyvážející výrobci byli neprodleně vyrozuměni o úmyslu Komise použít článek 18 základního nařízení, což by znamenalo nepřihlédnutí k poskytnutým informacím, a tudíž použití dostupných údajů. Společnosti dostaly možnost se k této situaci blíže vyjádřit. Následné připomínky však nezměnily rozhodnutí Komise vycházet z dostupných údajů, pokud jde o tyto dva vyvážející výrobce. Individuální dumpingové rozpětí bylo proto vypočítáno pouze pro jednoho tchajwanského vyvážejícího výrobce.

37. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo nutno u většiny níže uvedených zjištění týkajících se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu vycházet z dostupných údajů, zejména z údajů, které poskytl jediný spolupracující tchajwanský vyvážející výrobce a jeden spolupracující dovozce, z údajů Eurostatu a z informací, které žadatel uvedl v žádosti o přezkum. V tomto případě nebylo možno použít oficiální tchajwanské vývozní statistiky, jelikož dotčený výrobek představuje pouze malou část množství nahlášeného v příslušných položkách harmonizovaného systému.

2.2. Dumping dovozu během období přezkumného šetření

2.2.1. Běžná hodnota

38. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve ověřila, zda byl domácí prodej obdobného výrobku, který spolupracující tchajwanský vyvážející výrobce uskutečnil pro nezávislé odběratele, reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil nejméně 5 % celkového objemu odpovídajícího prodeje na vývoz do Unie.

39. Komise poté určila typy obdobného výrobku prodávané dotčenou společností na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie. K prvkům, které se braly v úvahu při vymezení typů výrobku, patřily: i) typ spojovacích prostředků, ii) jakostní třída oceli použité jako surovina, iii) norma DIN pro spojovací prostředky, iv) průměr spojovacích prostředků a v) jejich délka.

40. Dále se zkoumalo, zda byl domácí prodej spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní u každého typu výrobku, tj. zda domácí prodej každého typu výrobku představoval nejméně 5 % objemu prodeje téhož typu výrobku na vývoz do Unie. U typů výrobků prodávaných v reprezentativním množství se poté v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení zkoumalo, zda se tento prodej uskutečnil v běžném obchodním styku.

41. Zjišťování, zda lze u prodeje jednotlivých typů výrobku prodávaných v reprezentativním množství na domácím trhu mít za to, že byl uskutečněn v běžném obchodním styku, vycházelo ze stanovení podílu ziskového prodeje příslušného typu nezávislým odběratelům. Ve všech případech, kdy se prodej určitého typu výrobku na domácím trhu uskutečnil v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočítané jako vážený průměr veškerého prodeje tohoto typu na domácím trhu během období přezkumného šetření.

42. U zbývajících typů výrobku, jejichž prodej na domácím trhu nebyl reprezentativní nebo se neuskutečnil v běžném obchodním styku, byla v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení běžná hodnota určena početně. Běžná hodnota byla stanovena jako součet výrobních nákladů vyvážených typů výrobku, jenž byl v případě potřeby upraven o přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a o přiměřený zisk, a to na základě skutečných údajů ohledně výroby a prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku v souladu s první větou čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

2.2.2 Vývozní cena

43. Veškerý vývoz spolupracujícího tchajwanského vyvážejícího výrobce na trh Unie se až na jednu výjimku uskutečnil přímo pro nezávislé odběratele. Vývozní cena byla proto v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit, za dotčený výrobek.

44. U vývozního obchodu, při němž se vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení, byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny obchodníka ve spojení, za kterou byl výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii.

2.2.3. Srovnání

45. Srovnání váženého průměru běžné hodnoty a váženého průměru vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů, u nichž bylo prokázáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Za tímto účelem byly provedeny náležité úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladech, finančních nákladech, nákladech na balení, provizích a slevách, pokud byly použitelné a odůvodněné.

2.2.4. Dumpingové rozpětí

46. V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Podle výše uvedené metody bylo zjištěno, že spolupracující vývozce během období přezkumného šetření i nadále pokračoval v dumpingových praktikách. Výše dumpingu dosáhla na základě 4 z celkem 12 měsíců období přezkumného šetření 22 %.

47. Připomíná se, že založení výpočtu dumpingu na 4 měsících období přezkumného šetření je metoda, kterou Komise obvykle používá v přezkumech před pozbytím platnosti, má-li být zjištěno, zda dumping přetrvává nebo zda je pravděpodobné obnovení dumpingu. U přezkumů před pozbytím platnosti není totiž vyžadováno, aby bylo stanoveno dumpingové rozpětí u všech transakcí, neboť takový vypočet je nutný pouze ke změně úrovně platného antidumpingového opatření, což však není účelem přezkumu před pozbytím platnosti. Vybranými 4 měsíci byly poslední měsíce každého čtvrtletí, takže bylo zajištěno rovnoměrné rozložení během 12měsíčního období přezkumného šetření.

48. Jediný spolupracující tchajwanský vyvážející výrobce po poskytnutí konečných informací uvedl, že určité domácí transakce uvedené v dotazníku, které byly zohledněny pro výpočet běžné hodnoty, byly ve skutečnosti určeny pro vývoz do Evropské unie a nikoliv pro domácí spotřebu. Uvedená společnost tvrdila, že k tomuto opětovnému prodeji docházelo v Tchaj-wanu prostřednictvím nezávislých výrobců spojovacích prostředků nebo obchodníků s nimi.

49. Je třeba uvést, že toto tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy, které by svědčily o tom, že toto zboží by bylo vyvezeno do Evropské unie. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

50. Jelikož s ohledem na ostatní dva vyvážející výrobce zařazené do vzorku byl použit článek 18 základního nařízení, nebylo pro ně dumpingové rozpětí vypočítáno. Podle údajů uvedených v žádosti o přezkum však dumpingové rozpětí u vývozu z Tchaj-wanu činilo údajně od 14 % do 50 %. Nejsou k dispozici žádné údaje, které by umožňovaly vyvodit jiný závěr. Skutečnost, že bylo zjištěno, že jediná společnost, jíž se týkalo šetření, používá na trhu Unie dumping a že průměrná cena dotčeného výrobku dováženého z Tchaj-wanu je nižší než průměrná vývozní cena uvedené společnosti, potvrzuje na základě ověřených informací existenci dumpingu na celostátní úrovni.

2.3. Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

51. Kromě analýzy existence dumpingu během období přezkumného šetření byla zkoumána rovněž pravděpodobnost přetrvávání dumpingu v případě Tchaj-wanu.

52. V této souvislosti byly analyzovány tyto prvky: volná kapacita tchajwanských vyvážejících výrobců; přitažlivost trhu Unie pro tchajwanské výrobce a jejich vývoz do třetích zemí.

2.3.1. Volná kapacita vývozců

53. Pokud jde o volnou kapacitu vývozců, jelikož o tchajwanském odvětví spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli je k dispozici málo veřejných informací, jsou níže uvedené závěry založeny především na údajích obsažených v žádosti o přezkum a na informacích, které byly získány při inspekcích na místě. Podle žádosti o přezkum investovali noví tchajwanští výrobci spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli do nových zařízení s cílem zvýšit svou výrobní kapacitu. Ověření mimoto prokázalo, že podle očekávání se mají investice do kapacity v roce 2011 v porovnání s obdobím šetření v původním šetření zvýšit o 12 %. Během období přezkumného šetření činila volná kapacita spolupracujícího výrobce 7 % celkové výrobní kapacity. Bylo zjištěno, že výše zásob je velmi nízká, jelikož spolupracující společnost vyráběla dotčený výrobek pouze na základě objednávek.

2.3.2. Přitažlivost trhu Unie

54. Přitažlivost trhu Unie lze doložit skutečností, že uložení antidumpingových cel neovlivnilo tchajwanský vývoz do Unie. Podle údajů Eurostatu a ověřených údajů o dovozu byly objemy dovozu z Tchaj-wanu mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření poměrně stálé, hodnota tohoto dovozu se však v témže období snížila o 16 %. To naznačuje, že průměrná prodejní cena spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Tchaj-wanu během období přezkumného šetření klesla. To prokazuje, že navzdory platným opatřením se tchajwanským výrobcům podařilo zachovat objem vývozu a dále snížit ceny.

55. V této souvislosti jedna ze zúčastněných tchajwanských stran poukázala na to, že ke snížení tchajwanských vývozních cen nedošlo v důsledku nepřátelské cenové politiky vývozců, ale následováním vývoje cen hlavních surovin, tj. válcovaného drátu. Je třeba uvést, že snížení cen surovin mělo podobný vliv na veškeré výrobce spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. Tím však není dotčen závěr o přitažlivosti trhu Unie pro tchajwanské vývozce, neboť se jim podařilo udržet objem svého vývozu i přes platná antidumpingová opatření.

2.3.3. Ceny vývozu do třetích zemí

56. Pokud jde o tchajwanský vývoz do třetích zemí, je nutno uvést, že se údaje o tchajwanském vývozu, které bylo možno analyzovat, týkají celých kódů HS. Při srovnání s dovozními statistikami EU na úrovni TARIC připadalo na dotčený výrobek v rámci těchto kódů HS přibližně 2,6 % objemu. Tyto údaje proto nejsou jako zdroj informací o objemech a cenách vývozu dotčeného výrobku z Tchaj-wanu do třetích zemí smysluplné. Ověřené údaje o vývozu získané od tří tchajwanských vývozců zařazených do vzorku však prokazují pokles objemu vývozu do třetích zemí. To poukazuje na skutečnost, že tchajwanský vývoz je více zaměřen na EU.

57. Podotýká se rovněž, že informace, které poskytl spolupracující tchajwanský výrobce, prokazují, že při prodeji do Unie je jednotková prodejní cena v porovnání s ostatními zeměmi o 10 % vyšší a že objem vyvážený do ostatních zemí představuje pouze 20 % objemu vývozu do Unie.

2.4. Závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu

58. Vzhledem k výše popsaným zjištěním lze vyvodit závěr, že vývoz z Tchaj-wanu je stále dumpingový a že je pravděpodobné přetrvávání dumpingu na trhu Unie, pokud by stávající antidumpingová opatření byla zrušena. S přihlédnutím ke stávající volné kapacitě na Tchaj-wanu a přitažlivosti trhu Unie se zdá, že by tchajwanští vyvážející výrobci měli pobídku ke zvýšení svého vývozu na trh Unie za dumpingové ceny, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

D. VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE

1. Výroba v Unii

59. Ke zjištění celkové výroby v Unii byly použity veškeré dostupné informace o výrobcích v Unii, včetně informací uvedených v žádosti o přezkum, a údaje shromážděné od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze.

60. Na tomto základě byla celková výroba v Unii v období šetření odhadnuta přibližně na 63 000 tun. Tento údaj zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, kteří se přihlásili, a odhadovaný objem výroby výrobců, kteří se během řízení nevyjádřili.

61. Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, u výrobců v Unii, kteří se účastnili šetření, byl použit výběr vzorku. Z celkem 12 výrobců, kteří poskytli informace pro výběr vzorku, byl vybrán vzorek šesti výrobců. Jak je objasněno v 17. bodě odůvodnění, jeden výrobce posléze nespolupracoval. Spolupracující společnosti zařazené do vzorku představovaly přibližně 31 % celkové odhadované výroby v Unii.

2. Výrobní odvětví Unie

62. Má se za to, že všichni výrobci v Unii uvedení v 59. bodě odůvodnění tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a bude se na ně dále odkazovat jako na „výrobní odvětví Unie“.

E. SITUACE NA TRHU UNIE

1. Předběžná poznámka

63. K posouzení trendů týkajících se cen a objemu byly použity příslušné dovozní statistiky Eurostatu pro kódy KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70 spolu s údaji uvedenými v žádosti o přezkum a informacemi získanými od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze, které byly doplněny o ověřené odpovědi na dotazník, jež poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku.

2. Spotřeba v Unii

64. Spotřeba v Unii byla zjištěna na základě objemů prodeje výrobního odvětví Unie v Unii převzatých z žádosti o přezkum, jež byly doplněny o ověřené údaje získané od spolupracujících výrobců zařazených do vzorku a o objem dovozu podle údajů Eurostatu.

65. Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka č. 1

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Celková spotřeba v Unii (v tunách) | 123 224 | 120 598 | 101 143 | 121 402 |

Index (2007=100) | 100 | 98 | 82 | 99 |

66. Mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření byla spotřeba v Unii poměrně stálá. Mezi rokem 2007 a 2009 však v souladu s celosvětovými nepříznivými dopady finanční krize došlo k výraznému poklesu o 18 %. Mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba v Unii opět zvýšila a vykázala nárůst o 20 %.

3. Objem, podíl na trhu a ceny dovozu z dotčených zemí

3.1. Souhrnné posouzení

67. Aby bylo možno rozhodnout o souhrnném posouzení dovozu z dotčených zemí, byla individuální situace každé z obou zemí přezkoumána na základě podmínek uvedených v čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

68. Bylo zjištěno, že objemy dovozu z ČLR i Tchaj-wanu překračují minimální prahovou hodnotu stanovenou v čl. 5 odst. 7 základního nařízení a že tyto objemy nejsou zanedbatelné. Objemy dovozu z obou zemí mimoto v posuzovaném období sledovaly do značné míry podobný trend, kdy se v období mezi rokem 2007 a 2009 snížily, načež v období přezkumného šetření následoval růst. Pokud jde o průměrné dovozní ceny, jak bylo objasněno v 32. bodě odůvodnění, vývoj cen čínského dovozu prokazuje, že se průměrná dovozní cena podle údajů Eurostatu zvýšila. Podrobnější analýza však ukázala, že se v posuzovaném období cena spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli nahlášených v kódu KN, který představuje většinu celkového množství dovezeného během období přezkumného šetření, snížila o 24 %. Tchajwanské ceny se snižovaly v průběhu celého posuzovaného období a nejnižší úrovně dosáhly v období přezkumného šetření. Šetřením bylo rovněž prokázáno, že podmínky hospodářské soutěže mezi příslušnými hospodářskými subjekty jsou podobné. Usuzovalo se proto, že jsou splněny podmínky pro souhrnné posouzení.

3.2. Dumpingový dovoz z ČLR a Tchaj-wanu

69. Během posuzovaného období se dovoz z ČLR a Tchaj-wanu vyvíjel takto:

Tabulka č. 2

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Objem dovozu z dotčených zemí (v tunách) | 8 559 | 6 636 | 6 154 | 8 795 |

Index (2007=100) | 100 | 78 | 72 | 103 |

Podíl dovozu z dotčených zemí na trhu | 6,9 % | 5,5 % | 6,1 % | 7,2 % |

Index (2007=100) | 100 | 79 | 88 | 104 |

Průměrná cena dovozu z dotčených zemí (v EUR/t) | 4 998 | 4 709 | 4 656 | 4 730 |

Index (2007=100) | 100 | 94 | 93 | 95 |

70. Jak je patrné z výše uvedené tabulky, objem dovozu pocházejícího z dotčených zemí se v posuzovaném období zvýšil o 3 %. V souladu s vývojem spotřeby došlo v období v letech 2008 až 2009 k poklesu. Tento pokles však byl méně výrazný než pokles spotřeby v témže období. Mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření dovoz opět vzrostl až o 43 %.

71. Průměrné dovozní ceny se v posuzovaném období snížily o 5 %. Stejně jako v případě objemů byly dovozní ceny na nejnižší úrovni v roce 2009, načež mírně vzrostly.

72. Podíl dumpingového dovozu na trhu sledoval během posuzovaného období vývoj spotřeby a byl stálý ve výši přibližně 7 %.

3.3. Cenové podbízení

73. Vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali a tchajwanští vyvážející výrobci spolupracovali pouze v omezené míře, jsou s ohledem na typy spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, které jsou vyváženy do Unie, k dispozici pouze velmi omezené informace. To spolu se skutečností, že dotčený výrobek zahrnuje celou škálu různých typů spojovacích prostředků s velkými cenovými rozdíly (jednotkové ceny v kategorii vrutů se mohou například lišit až 30násobně), znemožňuje provést smysluplné srovnání cen za účelem stanovení rozpětí cenového podbízení. Srovnání váženého průměru prodejních cen výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu, s průměrnou cenou CIF při dovozu z dotčených zemí odvozenou z údajů Eurostatu neprokázalo cenové podbízení v období přezkumného šetření. Pokud jde o Tchaj-wan, jediný spolupracující vyvážející výrobce vyvážel zvláštní typ spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli, s ohledem na nějž existuje v Unii pouze velmi omezená výroba. Vzhledem k neexistenci odpovídajících typů výrobku nebylo možno provést pro tuto společnost výpočet cenového podbízení pro jednotlivé typy výrobku.

4. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.1. Předběžné poznámky

74. V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

75. Z důvodu výběru vzorku byly ukazatele újmy částečně stanoveny pro výrobní odvětví Unie jako celek a částečně pouze pro výrobce v Unii zařazené do vzorku. Analýza újmy s ohledem na makroekonomické údaje, jako je podíl na trhu, výroba, kapacita a využití kapacity, objem prodeje, růst, zásoby, zaměstnanost a produktivita, je založena na údajích celého výrobního odvětví Unie. Jinak byly použity údaje týkající se výrobců v Unii zařazených do vzorku (ceny obchodů, investice a návratnost investic, mzdy, ziskovost, peněžní tok a schopnost získat kapitál).

4.2. Výroba

76. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že v posuzovaném období výroba klesla o 17 %. V souladu s klesající poptávkou se výroba výrobního odvětví Unie mezi rokem 2007 a 2009 nejprve prudce snížila o 24 %, načež mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření mírně vzrostla o 10 %.

Tabulka č. 3

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Výroba (v tunách) | 74 514 | 69 514 | 56 396 | 62 213 |

Index (2006=100) | 100 | 93 | 76 | 83 |

Zdroj: makroekonomické údaje

4.3. Kapacita a využití kapacity

77. Výrobní kapacita se v posuzovaném období snížila o 13 % a v souladu s vývojem výroby vykázala míra využití kapacity mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření mírný pokles o 4 %.

Tabulka č. 4

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Výrobní kapacita (v tunách) | 148 039 | 140 743 | 127 200 | 128 881 |

Index (2006=100) | 100 | 95 | 86 | 87 |

Využití kapacity | 50 % | 49 % | 44 % | 48 % |

Index (2006=100) | 100 | 98 | 88 | 96 |

Zdroj: mikroekonomické údaje

4.4. Zásoby

78. Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se v roce 2008 v porovnání s rokem 2007 snížil a poté byl mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření stálý. V období přezkumného šetření se výše zásob poněkud zvýšila, byla však stále o 26 % nižší než v roce 2007.

Tabulka č. 5

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Konečný stav zásob (v tunách) | 9 688 | 7 465 | 6 964 | 7 139 |

Index (2006=100) | 100 | 77 | 72 | 74 |

Zdroj: mikroekonomické údaje

4.5. Objem prodeje

79. Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie uskutečněný pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období snížil o 25 %. Mezi rokem 2007 a 2009 objemy prodeje klesly o 28 %, přičemž nejnižší úrovně dosáhly v roce 2009. V průběhu období přezkumného šetření se však objemy prodeje zvýšily a oproti úrovním z roku 2009 vykázaly 5% nárůst. Je třeba zmínit, že tento nárůst byl mnohem menší než růst poptávky (20 %) v témže období.

Tabulka č. 6

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Objem prodeje EU pro odběratele, kteří nejsou ve spojení (v tunách) | 62 326 | 56 042 | 44 627 | 46 851 |

Index (2007=100) | 100 | 90 | 72 | 75 |

Zdroj: makroekonomické údaje

4.6. Podíl na trhu

80. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření postupně snížil o 12 procentních bodů.

Tabulka č. 7

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu | 50,6 % | 46,5 % | 44,1 % | 38,6 % |

Index (2007=100) | 100 | 92 | 87 | 76 |

Zdroj: makroekonomické údaje

4.7. Růst

81. Jak je uvedeno v tabulce č. 1 v 65. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii se mezi rokem 2007 a 2009 snižovala, načež opět vzrostla téměř na stejnou úroveň jako v roce 2007. Výrobní odvětví Unie však v posuzovaném období přišlo o podíl na trhu ve výši 12 procentních bodů, zatímco dotyčnému dovozu se podařilo zachovat si stálý podíl na trhu.

4.8. Zaměstnanost

82. Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření klesla o 7 %.

Tabulka č. 8

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Zaměstnanost související s dotčeným výrobkem (počet osob) | 954 | 1 007 | 863 | 886 |

Index (2007=100) | 100 | 106 | 90 | 93 |

Zdroj: makroekonomické údaje

4.9. Produktivita

83. Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená v jednotkách výstupu na osobu a rok klesla mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření o 10 %. Nejnižší úrovně dosáhla v roce 2009, načež v období přezkumného šetření opět vzrostla.

Tabulka č. 9

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Produktivita (v tunách na zaměstnance) | 78,1 | 69 | 65,3 | 70,2 |

Index (2007=100) | 100 | 88 | 84 | 90 |

Zdroj: makroekonomické údaje

4.10. Prodejní ceny a činitelé ovlivňující ceny na domácím trhu

84. Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie vykazovaly mezi rokem 2007 a 2009 významnou klesající tendenci, kdy se snížily o 50 %. To bylo částečně zapříčiněno významným poklesem nákladů na suroviny používané při výrobě spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. V průběhu období přezkumného šetření se prodejní ceny v porovnání s rokem 2009 zvýšily, stále však byly o 35 % nižší oproti cenám převládajícím na počátku posuzovaného období.

85. Šetřením bylo prokázáno, že pokles prodejních cen mezi rokem 2007 a 2009 částečně odrážel dopad hospodářské krize, která měla v uvedeném období za následek snížení nákladů o 28 %. Tento pokles odrážel především vývoj cen niklu, hlavní suroviny používané při výrobě spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli. Šetření však prokázalo, že i když negativní dopad na prodejní ceny měla finanční krize, tlak na snižování cen vyvíjel rovněž dovoz zejména z ostatních třetích zemí, který se na trhu Unie navzdory nízké poptávce rozšiřoval a vyvíjel tlak na ceny hlavních typů výrobku vyráběných a prodávaných výrobním odvětvím Unie, jež bylo nuceno snížit své prodejní ceny více, než kolik činilo snížení nákladů. To vedlo k značnému zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie v tomto období. I když se prodejní ceny v období přezkumného šetření v porovnání s rokem 2009 zvýšily, jejich úroveň nepostačovala k uhrazení všech nákladů a dosažení přiměřeného ziskového rozpětí ze strany výrobního odvětví Unie.

86. Prodejní ceny uvedené v následující tabulce představují průměrné ceny za tunu, které do značné míry závisí na sortimentní skladbě. Jak bylo objasněno v 73. bodě odůvodnění, mohou se ceny v rámci některých kategorií spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli lišit až 30násobně.

Tabulka č. 10

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Průměrné prodejní ceny (v EUR/t) | 5 842 | 4 437 | 2 914 | 3 803 |

Index (2007=100) | 100 | 76 | 50 | 65 |

Zdroj: mikroekonomické údaje

4.11. Mzdy

87. Mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření se průměrné mzdy na zaměstnance snížily o 12 %.

Tabulka č. 11

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Roční mzdové náklady na zaměstnance (v tis. EUR) | 47 | 44 | 41 | 42 |

Index (2007=100) | 100 | 94 | 87 | 88 |

Zdroj: mikroekonomické údaje

4.12. Investice

88. V roce 2008 výrobní odvětví Unie ve srovnání s jinými roky posuzovaného období značně investovalo do výroby spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. Po uvedeném roce se investice snížily.

Tabulka č. 12

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Čisté investice (v tis. EUR) | 2 504 | 9 899 | 3 087 | 2 299 |

Index (2007=100) | 100 | 395 | 123 | 92 |

Zdroj: mikroekonomické údaje

4.13. Ziskovost a návratnost investic

89. Jak bylo uvedeno v 85. bodě odůvodnění, šetření prokázalo, že i když pokles prodejních cen odrážel částečně snížení nákladů, cena výrobního odvětví Unie byla pod tlakem, který vyvíjel dovoz spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, a tento tlak neumožňoval uhradit veškeré náklady vzniklé při výrobě a prodeji spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. To mělo za následek značné zhoršení ziskovosti, která byla v roce 2007 kladná, poté však záporná, jak ukazuje níže uvedená tabulka.

90. Návratnost investic se významně snížila z úrovně ve výši 29 % v roce 2007 na −17 % v období přezkumného šetření.

Tabulka č. 13

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Čistý zisk z prodeje EU odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % z čistých tržeb) | 7 % | −9 % | −36 % | −3 % |

Návratnost investic (čistý zisk v % z čisté účetní hodnoty investic) | 29 % | −16% | −41 % | −17 % |

Zdroj: mikroekonomické údaje

4.14. Peněžní tok a schopnost získat kapitál

91. Čistý peněžní tok z provozních činností se v posuzovaném období značně snížil. Nejnižší úrovně dosáhl v roce 2009, načež mírně vzrostl. V období přezkumného šetření však byl peněžní tok i nadále podstatně nižší než v roce 2007.

Tabulka č. 14

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Peněžní tok (v tis. EUR) | 15 899 | −698 | −12 357 | −8 271 |

Index (2007=100) | 100 | −4 | −78 | −52 |

Zdroj: mikroekonomické údaje

4.15. Velikost dumpingového rozpětí

92. Navzdory platným opatřením přetrvával podle údajů získaných z žádosti o přezkum i údajů, které poskytl jediný spolupracující vyvážející výrobce na Tchaj-wanu, významný dumping, a to v případě ČLR ve výši 13,6 % až 61,8 % a v případě Tchaj-wanu ve výši 14 % až 50 %. Dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie nelze považovat za zanedbatelný.

4.16. Překonání účinků dřívějšího dumpingu

93. Téměř ze všech zkoumaných ukazatelů vyplývá zhoršení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie po roce 2007. Navzdory platným opatřením se dovoz z dotčených zemí mírně zvýšil a podařilo se mu udržet stálý podíl na trhu. V roce 2009, kdy finanční krize měla dopad na celkovou poptávku v Unii a prodejní ceny byly pod tlakem, přišli výrobci v Unii o značnou část svých odběratelů. Pouze některým výrobcům v Unii se podařilo zvýšit objem výroby, a to výrobou jiných typů spojovacích prostředků (např. spojovacích prostředků z uhlíkové oceli), a mohli tak využít úspor z rozsahu, a tudíž nahradit úbytek objemu prodeje, k němuž došlo v odvětví spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. Výrobci v Unii se současně snažili zvýšit své investice s cílem vyrábět efektivněji. Během období přezkumného šetření se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit výkonnost, ačkoli bylo i nadále ztrátové. Vzhledem k odhadované velmi nízké míře využití kapacity se situace pravděpodobně nezlepší.

5. Dopad dumpingového dovozu a dalších činitelů

5.1. Dopad dumpingového dovozu

94. Šetřením bylo prokázáno, že navzdory platným opatřením a snížení spotřeby v Unii v posuzovaném období se dovoz z ČLR a Tchaj-wanu během posuzovaného období mírně zvýšil a udržel si stálý podíl na trhu.

95. Jak bylo popsáno v 73. bodě odůvodnění, nebylo vzhledem k nedostatku informací o typech výrobku vyvážených čínskými a tchajwanskými vyvážejícími výrobci a velkým rozdílům v cenách jednotlivých typů výrobku v rámci této průměrné ceny možné provést smysluplné srovnání cen dovozu z dotčených zemí a prodejních cen výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Vývozní ceny jediného spolupracujícího tchajwanského výrobce nebylo možno smysluplně srovnat s cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku, jelikož neexistovaly odpovídající podobné typy výrobků.

96. Spolupracující tchajwanský výrobce uvedený v 22. bodě odůvodnění po poskytnutí konečných informací tvrdil, že jeho vývoz nezpůsobil žadateli žádnou újmu, neboť vyrábí typy spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, které jsou vyráběny pouze několika výrobci v Unii v malých množstvích. V tomto ohledu je třeba zaprvé uvést, že posouzení újmy se provádí ve vztahu k celému výrobnímu odvětví Unie a nikoliv pouze ve vztahu k žadateli. Zadruhé, pro vymezení výrobku stanoveném v původním šetření existují platná opatření a, jak již bylo vysvětleno v 21. bodě odůvodnění, není možné v rámci přezkumu před pozbytím platnosti vymezení výrobku měnit.

5.2. Dopad hospodářské krize

97. Kvůli příznivým hospodářským podmínkám, které v roce 2007 existovaly v ocelářském průmyslu a souvisejících výrobních odvětvích, bylo výrobní odvětví Unie v relativně dobré hospodářské situaci, když na konci roku 2008 začala hospodářská krize. I když trh stagnoval, zejména v roce 2009, někteří výrobci v Unii pokračovali v investicích k nahrazení zastaralého strojního zařízení a vybavení s cílem snížit výrobní náklady a docílit větší konkurenceschopnosti vzhledem k dumpingovému dovozu z dotčených zemí a nárůstu levného dovozu z ostatních třetích zemí. Když byl zaznamenán pokles poptávky, potýkali se výrobci v Unii rovněž se silnou vyjednávací pozicí velkých distributorů, kteří začali vyvíjet větší cenový tlak, jenž měl nepříznivý dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

5.3. Dovoz z ostatních zemí

98. Analyzován byl rovněž dopad dovozu z ostatních třetích zemí. Jejich společný objem dovozu vzrostl v posuzovaném období o 26 %, a to přibližně z 52 000 tun na zhruba 66 000 tun. Současně se v posuzovaném období průměrné dovozní ceny snížily o 28 % a následně se podíl tohoto dovozu na trhu zvýšil z 42,5 % v roce 2007 na 54,2 % v období přezkumného šetření.

99. Zdá se, že převážná část dovozu z ostatních třetích zemí pochází z Indie, Filipín a Malajsie. Na dovoz z těchto tří zemí připadal v období přezkumného šetření celkový podíl na trhu ve výši přibližně 36 %.

100. Pokud jde o dovoz z Indie, tento dovoz se v posuzovaném období zvýšil o 141 %, z přibližně 8 000 tun v roce 2007 na téměř 20 000 tun v období přezkumného šetření. Průměrné dovozní ceny se v témže období snížily o 32 % a v období přezkumného šetření byly podstatně nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Indičtí vývozci proto zvýšili svůj podíl na trhu z 6,7 % v roce 2007 na 16,4 % v období přezkumného šetření.

101. Dovoz z Filipín vykazuje podobnou tendenci jako dovoz z Indie a v posuzovaném období vzrostl o 129 %, z přibližně 6 000 tun v roce 2007 na téměř 14 000 tun v období přezkumného šetření. Průměrné dovozní ceny se v témže období snížily o 38% a v období přezkumného šetření byly nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Podíl Filipín na trhu proto vzrostl ze 4,9 % v roce 2007 na 11,4 % v období přezkumného šetření.

102. Pokud jde o dovoz z Malajsie, ačkoliv v posuzovaném období byla zaznamenána klesající tendence (−27 %), měli malajští vývozci v období přezkumného šetření dosud podíl na trhu ve výši 8,2 %. Podle údajů Eurostatu byly na počátku posuzovaného období průměrné ceny dovozu z Malajsie vyšší než ceny dovozu z dotčených zemí, v jeho druhé části však byly ceny podstatně nižší.

103. Zdá se proto, že vývozci v ostatních třetích zemích, zejména v Indii, na Filipínách a v Malajsii, měli prospěch z existence antidumpingových opatření uložených ČLR a Tchaj-wanu. Ve druhé části posuzovaného období se indický a filipínský dovoz více než zdvojnásobil a jeho ceny byly nižší než ceny ČLR a Tchaj-wanu, přičemž dovoz z Malajsie vykazoval klesající tendenci. Tento dodatečný cenový tlak měl další negativní dopad na výrobní odvětví Unie, u něhož zisk a ostatní finanční ukazatele vykazovaly od roku 2008 silnou negativní tendenci. Vývoj dovozu zejména z Indie a Filipín proto jistě přispěl k úbytku podílu výrobního odvětví Unie na trhu a k nepříznivému vývoji jeho finanční situace.

Tabulka č. 15

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Objem dovozu z ostatních zemí (v tunách) | 52 339 | 57 920 | 50 362 | 65 756 |

Index (2007=100) | 100 | 111 | 96 | 126 |

Podíl dovozu z ostatních zemí na trhu | 42,5 % | 48,0 % | 49,8 % | 54,2 % |

Cena dovozu z ostatních zemí (v EUR/t) | 5 830 | 4 993 | 4 384 | 4 196 |

Index (2007=100) | 100 | 86 | 75 | 72 |

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Objem dovozu z Indie (v tunách) | 8 282 | 13 667 | 16 776 | 19 945 |

Index (2007=100) | 100 | 165 | 203 | 241 |

Podíl dovozu z Indie na trhu | 6,7 % | 11,3 % | 16,6 % | 16,4 % |

Cena dovozu z Indie (v EUR/t)) | 4 632 | 3 758 | 3 123 | 3 164 |

Index (2007=100) | 100 | 81 | 67 | 68 |

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Objem dovozu z Filipín (v tunách) | 6 048 | 7 046 | 5 406 | 13 854 |

Index (2007=100) | 100 | 117 | 89 | 229 |

Podíl dovozu z Filipín na trhu | 4,9 % | 5,8 % | 5,3 % | 11,4 % |

Cena dovozu z Filipín (v EUR/t) | 5 685 | 4 645 | 3 474 | 3 505 |

Index (2007=100) | 100 | 82 | 61 | 62 |

2007 | 2008 | 2009 | OPŠ |

Objem dovozu z Malajsie (v tunách) | 13 548 | 13 712 | 9 810 | 9 933 |

Index (2007=100) | 100 | 101 | 72 | 73 |

Podíl dovozu z Malajsie na trhu | 11,0 % | 11,4 % | 9,7 % | 8,2 % |

Cena dovozu z Malajsie (v EUR/t) | 5 062 | 4 203 | 2 963 | 3 068 |

Index (2007=100) | 100 | 83 | 59 | 61 |

6. Závěr

104. Zatímco spotřeba v Unii byla v posuzovaném období poměrně stálá, výrobní odvětví Unie přišlo v témže období o 25 % svého objemu prodeje v Unii, což mělo za následek úbytek podílu na trhu z 50,6 % v roce 2007 na 38,6 % v období přezkumného šetření. Dumpingovému dovozu z dotčených zemí se současně podařilo zachovat stálý podíl na trhu.

105. Mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření se bez ohledu na existenci antidumpingových opatření většina ukazatelů újmy vyvíjela nepříznivě: objem výroby a prodeje klesl o 17 %, resp. 25 %, snížila se kapacita a využití kapacity, načež následoval pokles zaměstnanosti a produktivity. Ziskovost se snížila ze 7 % v roce 2007 na −3 % v období přezkumného šetření a podobnou negativní tendenci vykazoval i peněžní tok.

106. Vyvozuje se závěr, že se v posuzovaném období situace výrobního odvětví Unie celkově zhoršila a že se výrobní odvětví Unie nacházelo na konci období přezkumného šetření v nejisté situaci, kdy jeho snahám o zachování objemů prodeje a dostatečné úrovně cen bránil větší výskyt dumpingového dovozu z dotčených zemí a rovněž levný dovoz z ostatních třetích zemí.

F. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ ÚJMY

1. Vztah mezi objemy a cenami vývozu dotčených zemí do třetích zemí a objemem a cenami vývozu do Unie

107. Vzhledem ke skutečnosti, že čínští vývozci nespolupracovali, nejsou k dispozici údaje o jejich cenách při vývozu na ostatní trhy. Pokud jde o Tchaj-wan, na základě informací, které poskytly ověřené společnosti, jsou průměrné ceny vývozu do třetích zemí nižší než ceny účtované na trhu Unie. Usuzovalo se proto, že pokud by opatření pozbyla platnosti, měli by tchajwanští vývozci pobídku k přesunu značného množství vývozu z ostatních třetích zemí na přitažlivější trh Unie.

2. Nevyužitá kapacita v dotčených zemích

108. Na základě dostupných informací se zdá, že v ČLR i na Tchaj-wanu je dostupná velká výrobní kapacita a obě země jsou schopny rychle zvýšit objemy výroby. V této souvislosti se připomíná, že uložení antidumpingových opatření na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z ČLR v roce 2009[10] mělo za následek pokles čínského dovozu a uvolnilo kapacitu, kterou by bylo možno využít k výrobě spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. Mimoto je třeba zmínit, že nedávno ukončené šetření zaměřené proti obcházení předpisů rozšířilo opatření uložená na některé spojovací prostředky ze železa a oceli pocházející z ČLR na dovoz odesílaný z Malajsie[11]. Existuje proto kapacita k významnému zvýšení objemu vývozu do EU, zejména proto, že nejsou k dispozici žádné údaje o tom, že by dodatečnou výrobu mohly absorbovat trhy ve třetích zemích nebo domácí trh.

3. Závěr

109. Je zřejmé, že výrobci v dotčených zemích mohou značně zvýšit své objemy vývozu na trh EU. Pokud jde o Tchaj-wan, zdá se, že ceny vývozu do třetích zemí jsou nižší než ceny účtované na trhu Unie, což zvyšuje pravděpodobnost, že by část vývozu do třetích zemí byla přesměrována na trh EU, pokud by opatření neexistovala. To by se vší pravděpodobností mělo negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

110. Jak bylo uvedeno výše, situace výrobního odvětví Unie je i nadále nejistá. Pokud by bylo výrobní odvětví Unie vystaveno vyšším objemům dovozu z dotčených zemí za dumpingové ceny, vedlo by to pravděpodobně k dalšímu zhoršení jeho prodeje, podílu na trhu, prodejních cen a rovněž následnému zhoršení jeho finanční situace. Na tomto základě se proto vyvozuje závěr, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo ke zhoršení již tak nejisté situace a přetrvávání podstatné újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

G. ZÁJEM UNIE

1. Úvod

111. V souladu s článkem 21 základního nařízení se ověřovalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všem zúčastněným stranám byla v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení dána příležitost předložit své stanovisko.

112. Je nutno připomenout, že se v původním šetření mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Navíc skutečnost, že toto šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, umožňuje zhodnotit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který mohla stávající antidumpingová opatření mít na dotčené strany.

113. Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobného přetrvávání dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není zachování opatření v zájmu Unie.

2. Zájem výrobního odvětví Unie

114. Výrobní odvětví Unie prokázalo, že je ze strukturálního hlediska životaschopným odvětvím. To bylo potvrzeno poměrně dobrou hospodářskou situací, která byla zaznamenána na počátku posuzovaného období. V průběhu posuzovaného období však výrobní odvětví Unie přišlo o objem prodeje a podíl na trhu a jeho prodejní ceny se snížily, zatímco dovoz z dotčených zemí navzdory platným opatřením mírně vzrostl. Během téhož období se finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršila a výrobní odvětví začalo vykazovat ztráty. Pokud by opatření neexistovala, bylo by výrobní odvětví Unie se vší pravděpodobností v ještě horší situaci.

3. Zájem dovozců/uživatelů

115. Žádný z 20 kontaktovaných uživatelů neprojevil ochotu ke spolupráci. Připomíná se, že v původním šetření spolupracoval pouze jeden uživatel a byl vyvozen závěr, že uživatelé mohou výrobek, který je předmětem šetření, získat nejen z dotčených zemí, nýbrž rovněž z jiných zdrojů dodávek. Vzhledem k nepatrnému dopadu spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli na náklady na navazující výrobky byl vyvozen závěr, že opatření nebudou mít na uživatelské výrobní odvětví nepříznivý dopad.

116. Na dotazník odpověděl pouze jeden z celkem tří dovozců zařazených do vzorku. Jeho podíl na dovozu z dotčených zemí byl velmi omezený a v období přezkumného šetření činil 1,1 %. Šetření mimoto prokázalo, že dovozce dosáhl dobré úrovně ziskovosti (mezi 5 % a 10 %), zatímco podíl dotčeného výrobku v poměru k celkové činnosti společnosti je nižší než 10 %. Lze proto vyvodit závěr, že zachování opatření bude mít na tohoto dovozce jen velmi omezený dopad.

4. Závěr

117. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje závěr, že neexistují přesvědčivé důvody pro nezachování stávajících antidumpingových opatření.

H . ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

118. Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit zachování stávajících opatření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k zveřejněným zjištěním. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

119. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být zachována antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu, která byla uložena nařízením (ES) č. 1890/2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

120. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, v současnosti kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70, pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu.

121. Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobky vyráběné níže uvedenými společnostmi činí:

Země | Společnosti | Sazba antidumpingového cla (v %) | Doplňkový kód TARIC |

Čínská lidová republika | Tengzhou Tengda Stainless Steel Product Co. Ltd., Tengzhou City | 11,4 | A650 |

Tong Ming Enterprise (Jiaxing) Co. Ltd., Zhejiang | 12,2 | A651 |

Všechny ostatní společnosti | 27,4 | A999 |

Tchaj-wan | Arrow Fasteners Co. Ltd., Taipei | 15,2 | A653 |

Jin Shing Stainless Ind. Co. Ltd, Tao Yuan | 8,8 | A654 |

Min Hwei Enterprise Co. Ltd, Pingtung | 16,1 | A655 |

Tong Hwei Enterprise, Co. Ltd., Kaohsiung | 16,1 | A656 |

Yi Tai Shen Co. Ltd., Tainan | 11,4 | A657 |

Společnosti uvedené v příloze | 15,8 | A649 |

Všechny ostatní společnosti | 23,6 | A999 |

122. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne [...].

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

(Doplňkový kód TARIC A649)

A-STAINLESS INTERNATIONAL CO. LTD., Taipei |

BOLTUN CORPORATION, Tainan |

CHAEN WEI CORPORATION, Taipei |

CHIAN SHYANG ENT CO. LTD., Chung-Li City |

CHONG CHENG FASTENER CORP., Tainan |

DIING SEN FASTENERS & INDUSTRIAL CO. LTD., Taipei |

DRAGON IRON FACTORY CO. LTD., Kaohsiung |

EXTEND FORMING INDUSTRIAL CORP. LTD., Lu Chu |

FORTUNE BRIGHT INDUSTRIAL CO. LTD., Lung Tan Hsiang |

FWU KUANG ENTERPRISES CO. LTD., Tainan |

HSIN YU SCREW ENTERPRISE CO. LTD., Taipin City |

HU PAO INDUSTRIES CO. LTD., Tainan |

J C GRAND CORPORATION, Taipei |

JAU YEOU INDUSTRY CO. LTD., Kangshan |

JOHN CHEN SCREW IND CO. LTD., Taipei |

KUOLIEN SCREW INDUSTRIAL CO. LTD., Kaohsiung |

KWANTEX RESEARCH INC., Tainan |

LIH LIN ENTERPRISES & INDUSTRIAL CO. LTD., Taipei |

LIH TA SCREW CO. LTD., Kweishan |

LU CHU SHIN YEE WORKS CO. LTD., Kaohsiung |

M & W FASTENER CO. LTD., Kaohsiung |

MULTI-TEK FASTENERS & PARTS MANIFACTURER CORP., Tainan |

NATIONAL AEROSPACE FASTENERS CORP., Ping Jen City |

QST INTERNATIONAL CORP., Tainan |

SEN CHANG INDUSTRIAL CO. LTD., Ta-Yuan |

SPEC PRODUCTS CORP., Tainan |

SUMEEKO INDUSTRIES CO. LTD., Kaohsiung |

TAIWAN SHAN YIN INTERNATIONAL CO. LTD., Kaohsiung |

VIM INTERNATIONAL ENTERPRISE CO. LTD., Taichung |

YEA-JANN INDUSTRIAL CO. LTD., Kaohsiung |

ZONBIX ENTERPRISE CO. LTD., Kaohsiung |

ZYH YIN ENTERPRISE CO. LTD., Kaohsiung |

[1] Úř. věst. L 302, 19.11.2005, s. 1.

[2] Úř. věst. L 221, 25.8.2009, s. 1.

[3] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[4] Úř. věst. L 302, 19.11.2005, s. 1.

[5] Úř. věst. L 221, 25.8.2009, s. 1.

[6] Úř. věst. C 129, 19.5.2010, s. 16.

[7] Úř. věst. C 315, 19.11.2010, s. 7.

[8] Nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26. ledna 2009, Úř. věst. L 29, 31.1.2009, s. 1.

[9] Podle databáze Eurostatu Comext.

[10] Nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26. ledna 2009, Úř. věst. L 29, 31.1.2009, s. 1.

[11] Nařízení Rady (ES) č. 723/2011 ze dne 18. července 2011, Úř. věst. L 194, 26.7.2011, s. 6.