Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o evropských fondech sociálního podnikání /* KOM/2011/0862 v konečném znění - 2011/0418 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.
SOUVISLOSTI NÁVRHU
Hlavním cílem tohoto návrhu je poskytnout
podporu trhu pro sociální podniky zlepšením účinnosti při získávání
finančních prostředků investičními fondy, které se na tyto
podniky zaměřují. Sociální podniky[1] patří mezi rozvíjející se
odvětví EU. Sociální podniky jsou subjekty, jejichž základním cílem je
dosažení sociálních dopadů, a nikoli tvorba zisku ve prospěch
akcionářů nebo jiných
zúčastněných stran. K dosažení sociálních dopadů se sociální
podniky snaží vycházet z technik podnikání – včetně financování
podnikatelské činnosti. Ačkoliv je toto odvětví nové, zažívá
rychlý růst. Podle zprávy Global Enterprise Monitor z roku
2009 bylo mezi 3 % a 7,5 % pracovní síly ve vybraných členských
státech EU zaměstnáno v různých typech sociálních podniků. Sociální podniky jsou téměř
výlučně malé a střední podniky. Sociální poslání sociálních
podniků odráží silný důraz na udržitelný rozvoj nebo rozvoj
podporující začlenění a na řešení sociálních problémů ve
společnostech EU: to znamená, že investice do sociálních podniků
budou mít pravděpodobně větší pozitivní sociální dopad než
všeobecnější investice do malých a středních podniků. Z
některých odhadů, jako například od společnosti J. P.
Morgan, vyplývá, že by sociální investice mohly rychle narůstat a stát se
tržním zdrojem přesahujícím 100 miliard EUR, což podtrhuje potenciál
tohoto rozvíjejícího odvětví.[2] Zajištění dalšího růstu a
rozkvětu tohoto odvětví by proto představovalo cenný přínos
k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Sociální podniky získávají značný podíl
svých finančních prostředků z grantů, ať už je to od
nadací, jednotlivců nebo veřejného sektoru. Protože však jde o
podniky, jejich udržitelný růst závisí na širší škále investic a
finančních zdrojů. V tomto ohledu začal hrát významnou roli trh
investičních fondů EU. Zformoval se trh investičních fondů,
jejichž hlavním cílem je investovat do sociálních podniků. Za účelem
výraznějšího odlišení takových cílených fondů od sociálních investičních
fondů jsou cílené fondy v tomto návrhu označovány jako fondy
sociálního podnikání. Růst fondů sociálního podnikání odráží
zvyšující se zájem mnoha investorů o investice – většinou jako
součásti širšího portfolia – jejichž cílem - kromě vyhledávání finančních
zisků - je dosažení pozitivních sociálních účinků. Důkazy o regulačních a tržních
nedostatcích ukazují, že růst fondů sociálního podnikání omezují dva
problémy. Zaprvé požadavky v oblasti regulace na úrovni
EU a na vnitrostátních úrovních nejsou uzpůsobeny k podpoře
získávání kapitálu prostřednictvím těchto druhů fondů.
Získávání kapitálu na přeshraničním základě je nákladné a
složité z důvodu roztříštěnosti vnitrostátních
předpisů, kterými se řídí „soukromé
umísťování[3]“ v zahraničí. Dodržování různorodých vnitrostátních pravidel,
kterými se řídí činnost „soukromého
umísťování“ zaměřená na výběr investičních
skupin, zvyšuje kapitálové náklady na tyto fondy.
Fondy sociálního podnikání se rovněž nerozvíjejí ve všech členských
státech, nýbrž jsou v současnosti geograficky nerovnoměrně
rozšířeny. Po konzultacích s členskými státy je
zřejmé, že takové fondy sociálního podnikání se ve většině
případů řídí buď všeobecnými vnitrostátními pravidly
použitelnými na soukromé umísťování, popřípadě zvláštními
právními ustanoveními, která jsou zaváděna pro rizikový kapitál nebo
vlastní kapitál společností. Menšina členských států má také
zvláštní pravidla pro širší kategorie sociálních investičních fondů,
které jsou otevřené rovněž pro neprofesionální investory. Tyto širší
sociální investiční fondy nemusí nutně zaměřovat své
investice pouze na sociální podniky. Podklady v posouzení dopadů ukazují,
že roztříštěnost vnitrostátních pravidel týkajících se fondů
sociálního podnikání a nedostatečné uzpůsobení takových pravidel
jejich potřebám vedly k zátěži v podobě nákladů a snížily
účinný přístup takových fondů ke kapitálovým trhům. I
přes silný zájem investorů o strategie sociálních investic, tato
regulační břemena brání vytvoření fondů sociálního
podnikání skutečně účinné velikosti (spravovaná aktiva průměrného
fondu sociálního podnikání málokdy přesáhnou 20 milionů EUR). Zadruhé potenciální investoři do
fondů sociálního podnikání se potýkají s obrovským množstvím
nejrůznějších nabídek sociálních investic, informacemi o sociálních
investicích na různých úrovních, výběrem nebo hledáním sociálních
podniků a přístupy k měření jejich sociální účinnosti.
Fondy samy a jejich cílové sociální podniky mohou čelit nákladům
spojeným s překrývajícími se nebo protichůdnými
samoregulačními opatřeními s ohledem na výše uvedené problémy.
Jistota a důvěra investorů jsou oslabeny. Tyto potíže omezují účinné kapitálové
toky do fondů sociálního podnikání, a tím i kapitálové toky do sociálních
podniků, a představují překážku bránící rozvoji jednotného trhu s
investicemi v této oblasti. Za těchto okolností se Komise v Aktu o
jednotném trhu[4] zavázala k realizaci několika opatření, aby zajistila rozvoj
sociálních podniků v EU, včetně řešení uvedených problémů
s financováním. Současný návrh evropského rámce pro fondy sociálního podnikání
je jednou iniciativ navazujících na zmíněný závazek; tvoří
součást Iniciativy pro sociální podnikání Komise (KOM(2011) 682/2), jejímž
cílem je řešit širší problémy v tomto odvětví. Cílem navrhovaného nařízení je
vytvořit legislativní rámec uzpůsobený potřebám sociálních
podniků, investorů, jež hledají možnosti financování takových
podniků, a specializovaných investičních fondů, které se snaží
fungovat jako prostředníci mezi těmito subjekty. Zaměřuje
se na dosažení vysokého stupně srozumitelnosti, pokud jde o vlastnosti,
které odlišují fondy sociálního podnikání od širší kategorie alternativních
investičních fondů. Pouze fondy, které splňují tyto
charakteristiky, jsou na základě navrhovaného evropského rámce
způsobilé získávat zdroje jako fondy sociálního podnikání. Navrhované nařízení se těmito
problémy zabývá. Zavádí jednotné požadavky na správce subjektů
kolektivního investování, které fungují pod označením„evropský fond
sociálního podnikání“. Zavádí požadavky, pokud jde
o investiční portfolio, techniky investování a způsobilé
podniky, na které se kvalifikovaný fond sociálního podnikání může
zaměřit. Rovněž zavádí jednotná pravidla pro kategorie
investorů, na které se může kvalifikovaný fond sociálního podnikání
zaměřit, a pro vnitřní organizaci správců, kteří
takové kvalifikované fondy nabízejí. Protože se na správce subjektů
kolektivního investování, které fungují pod označením „evropský fond
sociálního podnikání“, budou vztahovat stejná pevná
pravidla v celé EU, budou moci využívat výhod plynoucích z jednotných
požadavků na registraci a průkaz platný pro celou EU, což
napomůže vytvořit rovné podmínky pro všechny účastníky na trhu
financování sociálních podnikatelů. Navrhované nařízení o evropských fondech
sociálního podnikání (dále jen „EFSP“) doplňuje navrhované nařízení […] o fondech rizikového
kapitálu. Záměrem obou návrhů je dosáhnout různých cílů a
oba návrhy, pokud budou přijaty, budou existovat souběžně jako
samostatné právní akty ve vzájemné nezávislosti. Fondy rizikového kapitálu se zaměřují
na poskytování kapitálového financování malým a středním
podnikům, ale obvykle nedosahují hraniční hodnoty aktiv, kterou
stanoví pas poskytovaný správcům velkých fondů v souladu se
směrnicí 2011/61/ES (o správcích
alternativních investičních fondů). Ačkoliv sociální podniky
jsou také malé a střední podniky a fondy zaměřené na sociální
podniky rovněž fungují pod hraničními hodnotami aktiv stanovenými
směrnicí 2011/61/ES, škála způsobilých finančních nástrojů
navrhovaných v nařízení o evropských fondech sociálního podnikání
přesahuje kapitálové financování – běžný nástroj pro podniky v odvětví
technologií zahajující svou činnost. Kromě kapitálového financování
se sociální podniky uchylují k dalším formám financování, které spojují
financování z veřejného a soukromého sektoru, dluhové nástroje nebo nízké
úvěry. Navrhovaná pravidla pro fondy sociálního podnikání proto poskytují
větší škálu způsobilých investičních nástrojů, které jsou
pro fondy rizikového kapitálu dostupné. Kromě toho jsou otázky transparentnosti
vyvolané investicemi do sociálních podniků odlišné od všeobecných
povinností podávat zprávy, jež jsou stanoveny v oblasti rizikového kapitálu:
investice do sociálního podnikání se zaměřují na druh „sociální návratnosti“ nebo pozitivní sociální dopad.
Navrhovaná pravidla obsahují zvláštní části, které se
soustřeďují na informace týkající se sociálních dopadů, jejich
měření a strategií využívaných k jejich dosažení. Z těchto důvodů je
upřednostňována možnost vytvoření dvou oddělených
rámců EU pro rizikový kapitál a pro sociální podnikání, které by
fungovaly samostatně vedle sebe. Dále je nutno pracovat na zajištění toho,
aby práva přidělená správcům EFSP tímto
nařízením a fondům EFSP, které spravují, nebyla narušena
daňovými překážkami. Odpovídající daňová
pravidla – ač nezávislá na tomto nařízení – jsou jeho důležitým
doplňkem a podporou při rozvoji plně funkčního trhu pro EFSP v rámci EU. Mohla by zajistit účinné
kapitálové toky do EFSP a nakonec i
do podniků z kvalifikovaného portfolia, do kterých fondy investují.
2.
VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI
A POSOUZENÍ DOPADŮ
2.1.
Konzultace se zúčastněnými stranami
Dne 13. července 2011 útvary Komise
zahájily veřejnou konzultaci týkající se případných opatření ke
zlepšení přístupu sociálních podniků k finančním
prostředkům prostřednictvím investičních fondů, které
byla ukončena dne 14. září 2011.[5] Celkem
přišlo 67 příspěvků a jsou k dispozici na této internetové
stránce: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2011/social_investment_funds_en.htm. Kromě toho byly rovněž konzultovány
regulační orgány a orgány pro dohled prostřednictvím Evropského
výboru pro cenné papíry, včetně použití dotazníku, který požadoval
podrobné informace o stávajících vnitrostátních režimech pro sociální
investiční fondy obecněji, včetně fondů sociálního
podnikání. To zapadá do širších souvislostí práce Komise
a konzultací týkajících se Aktu o jednotném trhu, kde byla úloha sociálních
podniků a jejich financování také uznána a zkoumána ve spolupráci se
zúčastněnými stranami a účastníky uvedené konzultace. Komise
následně zahájila samostatnou Iniciativu pro sociální podnikání, která
nabídla další možnosti diskuzí se zúčastněnými stranami,
včetně pracovního setkání v květnu 2011.
2.2.
Posouzení dopadů
V souladu se svou politikou „zlepšování právní úpravy“ Komise provedla
posouzení dopadů týkající se různých možností politiky. Tato analýza stanovila dva klíčové
problémy: na jedné straně jsou informace o sociálních podnicích,
investičních politikách, postupech vyhledávání využívaných fondy
sociálního podnikání a měření sociálních dopadů, které mají
investoři k dispozici, buď nedostatečné, nebo nejsou
předkládány srovnatelným způsobem. Na straně druhé nebyly
přístupy v oblasti regulace k získávání finančních
prostředků organizacemi, které se zaměřují na investice do
sociálních podniků, dostatečně uzpůsobeny konkrétním
potřebám fondů sociálního podnikání. Zaprvé účastníci trhu nedůvěřují
dostupným informacím, nejsou schopni si snadno vybrat takové fondy, které se
zaměřují na sociální podniky, a nejsou si jisti sociálním dopadem,
kterého mohou investicí do takových fondů dosáhnout. Druhý problém se
vztahuje k nedostatkům v oblasti regulace: vnitrostátní systémy,
kterými se řídí získávání finančních prostředků mimo
otevřené trhy (soukromé umísťování), jsou odlišné a nejsou
zvláště uzpůsobené potřebám fondů sociálního podnikání a
jejich správcům. To znamená, že zahraniční získávání prostředků
je složité, poznamenané regulačními rozdíly. Při neexistenci
jednotných pravidel na úrovni EU je pravděpodobné, že získávání
finančních prostředků fondy sociálního podnikání zůstane
nadále jen na vnitrostátní úrovni. Z toho důvodu analýza vymezuje tři
klíčové cíle: zlepšení srozumitelnosti a porovnatelnosti investičních
fondů zaměřených na sociální podniky, zlepšení nástrojů k
posuzování a analýze sociálních dopadů a lepší zohlednění potřeb
fondů sociálního podnikání v pravidlech, která se na tyto fondy v celé
Unii vztahují. Ve vztahu k těmto cílům byla
zvažována široká škála možností. S ohledem na zvýšení srozumitelnosti a porovnatelnosti
fondů sociálního podnikání zkoumá posouzení dopadů různé
možnosti podpory transparentnosti prostřednictvím samoregulace (kodexy
chování), zavedení označení EU s harmonizovanými a závaznými
opatřeními, jež zajistí jeho dodržování. Pro zlepšení nástrojů k
posuzování a analýze sociálních dopadů byly zvažovány různé možnosti
od zřízení diskuzních fór zúčastněných stran až po realizaci
další studie o způsobech harmonizace takových nástrojů posouzení na
úrovni EU. Ve vztahu ke zlepšení přeshraničního získávání
finančních prostředků těmito fondy a regulačního
prostředí, které určuje soukromé umísťování v zahraničí,
možnosti sahaly od posílení vzájemného uznávání vnitrostátních pravidel pro
soukromé umísťování v zahraničí, používání pravidel pro rizikový
kapitál také k podpoře získávání finančních prostředků
fondy sociálního podnikání, vytvoření systému k získávání prostředků
pro takové fondy na míru, až po vytvoření samostatného rámce evropského
fondu pro tyto fondy. Posouzení dopadů se v závěru
vyjadřuje ve prospěch samostatného rámce pro definici fondů
a pravidel, která se na ně vztahují, s cílem usnadnit vnitrostátní a
přeshraniční získávání finančních prostředků,
včetně rozvoje evropské „značky“ fondů sociálního podnikání s podporou důrazných
opatření k zajištění transparentnosti. Dopady možností, včetně výnosů
a nákladů pro odvětví fondů, investory, sociální podniky, společnost,
orgány dohledu a další zúčastněné strany, byly posouzeny.
Upřednostňovaná varianta byla ponechána, neboť nabízí
nejsilnější potenciál k vyřešení vymezených problémů,
přičemž je přiměřená ve vztahu k nákladům na
plnění požadavků, které vzniknou těm, jež chtějí využívat
výhod nového rámce. Připomínky výboru pro posouzení
dopadů vyjádřené v jeho stanovisku ze dne 18. listopadu 2011
byly zohledněny ve zprávě o posouzení dopadů. Širší souvislosti
této iniciativy byly dále vyjasněny předvedením toho, jak se
různé iniciativy Komise v oblasti sociálního podnikání propojují, a
vytvářejí tak soudržnou strategii. Analýza problémů byla dále
posílena, včetně jasnějšího vysvětlení důvodů,
proč nebude iniciativa týkající se fondů rizikového kapitálu schopna
vyřešit problémy fondů sociálního podnikání. Logika zásahů a
analýza různých možností, především s ohledem na možné kategorie
investorů, byly dále upřesněny. Obsah opatření, která jsou
nyní navrhována, a těch, která budou možná nezbytná v pozdější fázi,
jsou uvedeny přehledněji. Posouzení dopadů se zlepšilo,
včetně posouzení provázanosti opatření, pokud jde o jejich
pravděpodobnou účinnost. Nakonec byly upřesněny otázky
spojené se sledováním a plněním požadavků.
3.
PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU
3.1.
Právní základ
Návrh vychází z článku 114 Smlouvy o
fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), jakožto
nejvhodnějšího právního základu v této oblasti. Cílem návrhu je
především zlepšení spolehlivosti a právní jistoty při uvádění na
trh, které provádějí subjekty používající označení „evropský fond
sociálního podnikání“. Při sledování tohoto
cíle návrh zavádí jednotné normy týkající se složení portfolia,
způsobilých investičních nástrojů a způsobilých
investičních cílů subjektů kolektivního investování, které
fungují pod uvedeným označením. Návrh rovněž zavádí pravidla pro
kategorie investorů, kteří jsou považováni za způsobilé k
investicím do takových investičních fondů. Nařízení je považováno za
nejvhodnější právní nástroj k zavedení jednotných požadavků
zaměřených na všechny účastníky na trhu získávání
finančních prostředků pro sociální podniky – investory, fondy
sociálního podnikání a cílové společnosti financování sociálního
podnikání. Nařízení je rovněž považováno za nejvhodnější nástroj
k vytvoření jednotných pravidel pro určení, kdo může být
investorem do fondů sociálního podnikání, kdo může používat
označení „evropský fond sociálního podnikání“ a typů
podniků, které mohou získávat finanční prostředky z těchto
kvalifikovaných fondů. Nařízení je
považováno za nejvhodnější nástroj k zajištění toho, aby se na
všechny účastníky vztahovaly jednotné požadavky ohledně
přispívání do „evropských fondů sociálního podnikání“ a investičních strategií a nástrojů používaných
takovými fondy. Dále se cíle tohoto nařízení vztahují k
jednotným požadavků na transparentnost ve vztahu k sociálním
dopadům, včetně podávání zpráv a měření sociální
účinnosti. Za tímto účelem jsou nezbytné jednotné požadavky –
např. podrobnosti o tom, jak jsou předkládány informace
o sociální účinnosti. Pokud by byl výběr přesných
opatření pro normalizaci těchto požadavků ponechán na
vnitrostátních právních předpisech členských států,
přineslo by to riziko, že se tyto požadavky budou mezi jednotlivými
členskými státy lišit. To by vytvořilo nerovná pravidla v oblasti,
která je klíčová pro budoucí rozvoj trhu investičních fondů
zaměřených na sociální podnikání. Takové nerovné standardy by byly
nežádoucí s ohledem na snahu o zajištění takového trhu, kterému mohou
investoři věřit. Z uvedeného důvodu je za účelem
povzbuzení důvěry investorů nezbytné zajistit, aby se správci
fondů v této klíčové oblasti řídili stejnými pravidly.
3.2.
Zásada subsidiarity a proporcionality
Základním cílem návrhu je vytvoření
důvěryhodného, bezpečného a právně stabilního tržního
prostředí pro uvádění „evropských fondů sociálního podnikání“ na trh. Stanovení základních vlastností takového fondu, ve smyslu složení
portfolia, investičních nástrojů, investičních cílů a
způsobilých skupin investorů, nelze ponechat na volném uvážení
členských států, protože by tak došlo k odlišnému a rozpornému
uplatňování těchto určujících požadavků v rámci EU.
Jednotné definice a provozní požadavky proto musí hrát ústřední úlohu
při zavádění souboru společných pravidel evropského trhu pro
tyto fondy a jejich správce. Kromě toho, se na všechny správce
subjektů kolektivního investování fungujících na tomto trhu, kteří
používají označení „evropský fond sociálního podnikání“, musí vztahovat stejné
organizační požadavky, požadavky na kodex chování a na transparentnost. Pokud jde o registraci správců „evropských fondů
sociálního podnikání“ a dohled nad nimi, je cílem návrhu vytvořit
rovnováhu mezi nutností účinného dohledu,
zájmem příslušných vnitrostátních orgánů státu, kde mají takové fondy
sídlo nebo jsou nabízeny způsobilým kategoriím investorů, a
koordinační úlohou Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Za
účelem vytvoření hladkého procesu dohledu ověří
příslušný orgán v členském státě, kde má správce kvalifikovaného
„evropského
fondu sociálního podnikání“ bydliště, registrační dokumentaci
předloženou žádajícím správcem a po posouzení, zda žadatel poskytuje
dostatečnou záruku své schopnosti splnit požadavky nařízení, žadatele
zaregistruje. Při dohledu nad registrovaným
správcem spolupracuje příslušný orgán, který správce zaregistroval,
s příslušnými orgány v těch členských státech, kde je
kvalifikovaný fond nabízen. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vede
centrální databázi se seznamem všech registrovaných správců, kteří
jsou způsobilí používat označení evropský fond sociálního podnikání. Pokud jde o proporcionalitu, návrh stanoví
odpovídající rovnováhu mezi veřejným zájmem o podporu rozvoje
účinnějších trhů pro „evropské fondy sociálního podnikání“ a efektivitou nákladů navrhovaných opatření. Zajištěním
jednoduchého registračního systému návrh plně zohlednil nutnost
vyvážit bezpečnost a spolehlivost spojenou s používáním označení „evropský fond
sociálního podnikání“ s efektivním fungováním trhu a náklady pro jednotlivé
zúčastněné strany.
3.3.
Soulad s články 290 a 291 SFEU
Dne 23. září 2009 Komise
přijala návrhy nařízení, kterými se zřizuje Evropský orgán pro
bankovnictví (dále jen „EBA“), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní
pojištění (dále jen „EIOPA“) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“). V této souvislosti Komise
připomíná prohlášení týkající se článků 290 a 291 SFEU, která
učinila při přijetí nařízení zřizujících evropské
orgány dohledu, podle kterých: „Pokud jde o postup přijímání
regulačních norem, zdůrazňuje Komise jedinečný charakter
odvětví finančních služeb, který vyplývá z Lamfalussyho struktury a
který je výslovně uznán v prohlášení 39 ke Smlouvě o fungování
EU. Komise má však závažné pochybnosti o tom, zda omezení její úlohy při
přijímaní aktů v přenesené pravomoci a prováděcích
opatření jsou v souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU.“
3.4.
Představení návrhu
Článek 1 - Oblast působnosti Článek 1
vymezuje rozsah působnosti zamýšleného nařízení. Článek
objasňuje, že označení „evropský fond sociálního podnikání“ (EFSP)
je vyhrazeno správcům takových fondů, které splňují soubor
jednotných kritérií kvality, jež se vztahují k nabízení jejich fondů v
rámci Unie. V tomto ohledu článek 1 zdůrazňuje cíl
spočívající ve vytvoření jednotného pojetí toho, co tvoří EFSP.
Toto pojetí je rozvíjeno, aby bylo zajištěno bezproblémové uvádění
těchto fondů na trh v celé Unii. Článek 2 - Rozsah použitelnosti Článek 2
podrobně stanoví, že se toto nařízení vztahuje na správce subjektů kolektivního investování, jak je definováno v čl. 3
odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, kteří jsou usazeni v Unii a
kteří podléhají registraci u příslušných orgánů svého domovského
členského státu v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice 2011/61/ES, za předpokladu, že spravují portfolia EFSP, jejichž
spravovaná aktiva v souhrnu nepřevyšují hodnotu 500 milionů EUR. Článek 3 - Definice Článek 3
obsahuje základní definice vymezující rozsah použitelnosti navrhovaného
nařízení. Jsou v něm definovány klíčové pojmy, např. EFSP,
správce EFSP, způsobilé investiční nástroje a způsobilé
investiční cíle. Cílem těchto definic je v podstatě
stanovení pevné dělící čáry mezi EFSP a jinými fondy, které mohou
využívat obdobné investiční strategie, ale které se nezaměřují
na sociální podniky. V souladu s cílem přesného vymezení fondů podle čl. 3
odst. 1 písm. a) tohoto nařízení stanoví, že EFSP je fond, který vyčleňuje
alespoň 70 procent svých celkových kapitálových vkladů
a nesplaceného upsaného kapitálu na investice do podniků v
kvalifikovaném portfoliu. Z toho vyplývá, že např. provozní výdaje
účtované EFSP, což může být dohodnuto
s investory, musí být pokryty ze zbývajících 30
procent upsaných kapitálových vkladů. Toto nařízení zohledňuje také zvláštní vlastnosti sociálních
podniků. Sociální podniky mají jako svůj hlavní
cíl dosažení pozitivního sociálního dopadu. Toto nařízení proto požaduje,
aby měl podnik v kvalifikovaném portfoliu měřitelný a pozitivní
sociální dopad, používal svůj zisk k dosažení svého primárního cíle a byl
spravován odpovědným a transparentním způsobem. Článek 3 rovněž podrobně určuje pravidla a postupy, které musí
být zavedeny pro vyřešení situace, kdy chce podnik z kvalifikovaného
portfolia rozdělit část svého zisku svým vlastníkům a
akcionářům. Jak je vysvětleno v odůvodnění, toto
rozdělení by nemělo ohrozit účinné dosažení hlavního cíle
podniku. Při zohlednění potřeb
financování těchto podniků jsou dostatečně definovány i
způsobilé investiční nástroje. Patří mezi ně kapitálové
nástroje, dluhové nástroje, investice do jiných EFSP a dlouhodobé a
střednědobé úvěry. Článek 4 – Používání označení „evropský fond sociálního
podnikání“ Článek 4
obsahuje hlavní zásadu, že pouze fondy, které splňují jednotná kritéria
stanovená tímto nařízením, jsou způsobilé k používání označení „evropský fond sociálního
podnikání“ při uvádění fondů EFSP na trh v celé
Unii. Článek 5 – Složení portfolia Článek 5
obsahuje podrobné ustanovení ohledně složení portfolia, jež charakterizuje
EFSP. V tomto ohledu článek 5 obsahuje jednotná pravidla pro
investiční cíle EFSP, způsobilé investiční nástroje, pravidla
týkající se limitů, při kterých může správce EFSP zvýšit jeho
expozici vůči riziku. Aby EFSP měl určitou míru flexibility
v řízení investic a likvidity, jsou povoleny i jiné investice do
maximální hodnoty nepřesahující 30 procent celkových kapitálových vkladů
a nesplacených kapitálových investic, které nemusí tvořit kvalifikované
investice. Článek 6 – Způsobilí
investoři Článek 6
obsahuje podrobná ustanovení o investorech způsobilých k investicím do
EFSP: podle tohoto článku mohou být EFSP nabízeny pouze investorům,
kteří jsou uznáni jako profesionální investoři podle směrnice
2004/39/ES. Nabízení jiným investorům, např.
některým jednotlivcům s vysokým čistým jměním, je povoleno,
pouze pokud do fondu vloží minimální příspěvek ve výši 100 000 EUR a
pokud se správce fondu řídí určitými postupy, aby si mohl být
přiměřeně jistý, že jsou tito jiní investoři schopni
učinit vlastní investiční rozhodnutí a rozumějí souvisejícím
rizikům. Článek 7 – Pravidla chování Článek 7
obsahuje obecné zásady, kterými se řídí chování správce EFSP, zejména
při provádění činností fondu a ve vztazích s investory. Článek 8 – Střet zájmů Článek 8
obsahuje pravidla k řešení střetu zájmů správcem EFSP. Tato
pravidla rovněž požadují, aby měl správce zavedená nezbytná
organizační a administrativní opatření za účelem řádného
vyřešení střetu zájmů. Článek 9 – Měření
pozitivního sociálního dopadu Článek 9
vyžaduje, aby měli správci EFSP zavedeny nutné postupy k měření
a sledování pozitivních sociálních dopadů, jež se podniky z
kvalifikovaného portfolia zavázaly dosáhnout. Článek 10 - Organizační požadavky Článek 10
požaduje, aby správce EFSP udržoval odpovídající lidské a technické zdroje,
jakož i dostatečné vlastní finanční zdroje, nezbytné pro řádnou
správu EFSP. Článek 11 – Ocenění Článek 11 se
zabývá oceněním aktiv EFSP. Tato pravidla by měla být uvedena ve
stanovách každého EFSP. Článek 12 - Výroční zprávy Článek 12
obsahuje pravidla týkající se výročních zpráv, které by správci EFSP
měli připravovat ve vztahu k EFSP, jenž spravují. Zpráva uvede
složení portfolia fondu a činnosti z minulého roku. Obsahuje rovněž
informace o sociálním dopadu dosaženém prostřednictvím investiční
politiky fondu. Článek 13 - Informování investorů Článek 13
obsahuje určité základní požadavky týkající se
zveřejňování informací, které jsou povinností správce EFSP ve vztahu
k investorům fondu. Tyto požadavky obsahují všeobecné informační
povinnosti vykonávané před uzavřením smluv ve vztahu k
investiční strategii a cílům EFSP, informacím o nákladech a
souvisejících poplatcích a poměru rizika a výnosů u dané
investice navrhované ze strany EFSP. Tyto požadavky rovněž zahrnují
informace o způsobu výpočtu odměny správce EFSP.
Zároveň je cílem těchto požadavků zajistit transparentnost s
ohledem na zvláštní povahu EFSP, především pokud jde o pozitivní sociální
výsledek, jehož má investiční politika dosáhnout. Článek 14 – Dohled Článek 14
uvádí, že s cílem zajistit, aby byl příslušný orgán domovského
členského státu schopen dohlížet na plnění jednotných požadavků
stanovených tímto nařízením ze strany správce EFSP, informuje správce EFSP
příslušný orgán o svém záměru nabízet EFSP pod označením „evropský fond sociálního
podnikání“. Správce také poskytne nezbytné informace,
včetně informací o opatřeních přijatých s cílem zajistit
soulad s tímto nařízením a fondech, které má v úmyslu nabízet. Jakmile
příslušný orgán usoudí, že jsou požadované informace úplné a opatření
vhodná ke splnění požadavků stanovených v tomto nařízení,
zaregistruje správce EFSP. Tato registrace je platná v celé Unii a
umožňuje správci EFSP nabízet EFSP pod označením „evropský fond sociálního
podnikání“. Článek 15 – Aktualizace informací Článek 15
obsahuje pravidla o okolnostech, za kterých je třeba informace dodané
příslušnému orgánu domovského členského státu aktualizovat. Článek 16 - Přeshraniční
oznámení Článek 16
popisuje přeshraniční oznamovací proces mezi příslušnými orgány
dohledu, který je zahájen registrací správce EFSP. Článek 17 – Databáze Evropského orgánu
pro cenné papíry a trhy Článek 17
pověřuje orgán pro cenné papíry a trhy udržovat
centrální databázi se seznamem všech EFSP, které jsou v
Unii registrované. Článek 18 – Dohled příslušného
orgánu Článek 18 stanoví, že příslušný
orgán domovského členského státu dohlíží na požadavky tohoto
nařízení. Článek 19 – Dohlížecí pravomoci Článek 19
podrobně uvádí seznam dohlížecích pravomocí, jež mají příslušné
orgány k dispozici, aby mohly zajistit plnění jednotných kritérií
obsažených v nařízení. Článek 20 – Sankce Článek 20
obsahuje ustanovení o sankcích k zajištění řádného dodržování
požadavků tohoto nařízení. Článek 21 – Porušení klíčových
ustanovení Článek 21
stanoví, že porušení klíčových ustanovení tohoto nařízení, jakými
jsou např. ustanovení o složení portfolia, způsobilých investorech a
používání označení „evropský
fond sociálního podnikání“, by mělo být sankcionováno zákazem používání
uvedeného označení a odstraněním správce daného EFSP z
rejstříku. Článek 22 – Spolupráce v oblasti
dohledu Článek 22
obsahuje pravidla týkající se výměny informací v oblasti dohledu mezi
příslušnými orgány v domácím a hostitelském členském státě a
orgánem pro cenné papíry a trhy. Článek 23 - Služební tajemství Článek 23
obsahuje ustanovení týkající se nezbytné úrovně služebního tajemství,
která by se měla vztahovat na všechny příslušné vnitrostátní orgány a
na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Článek 24 – Podmínky pro
zplnomocnění Článek 24
stanoví podmínky, za kterých je Komise zplnomocněna k přijímání
aktů v přenesené pravomoci. Článek 25 - Přezkum Článek 25
obsahuje ustanovení o přezkumu navrhovaného nařízení a
případných návrzích Komise na jeho úpravu.
4.
ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh nemá žádné důsledky pro
rozpočet Unie. 2011/0418 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o evropských fondech sociálního podnikání (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování
Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropské
centrální banky,[6] s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru,[7] v souladu s řádným
legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Protože si investoři stále více kladou také
sociální cíle a neusilují pouze o finanční zisky, vzniká v Unii trh
sociálních investic, který z části tvoří investiční fondy
zaměřené na sociální podniky. Tyto investiční fondy poskytují
finance sociálním podnikům, které jsou hnací silou společenských
změn, protože nabízejí inovační řešení sociálních problémů,
a tudíž významně přispívají k plnění cílů strategie Evropa
2020. (2)
Pro používání označení „evropský fond
sociálního podnikání“ je nutné v Unii stanovit společný rámec pravidel,
zejména pokud jde o složení portfolia fondů, které jsou pod tímto
označením provozovány, jejich způsobilých investičních
cílů, investičních nástrojů, které mohou používat, a kategorií
investorů, kteří jsou způsobilí investovat do těchto
fondů podle jednotných pravidel Unie. Při neexistenci takového
společného rámce hrozí, že by členské státy na vnitrostátní úrovni
přijímaly odchylná opatření, což by mělo přímý negativní
dopad na řádné fungování vnitřního trhu a vedlo by to k
vytváření překážek na vnitřním trhu, jelikož fondy, které
chtějí působit v celé Unii, by se musely řídit různými
pravidly v různých členských státech. Kromě toho by mohly
odchylné požadavky na složení portfolia, investiční cíle a způsobilé
investory vést k různé úrovni ochrany investorů a způsobovat
nejasnosti ohledně návrhů investic spojených s evropským fondem
sociálního podnikání (dále jen „EFSP“). Investoři by dále měli mít
možnost porovnávat investiční návrhy různých fondů EFSP. Je
nezbytné odstranit značné překážky bránící přeshraničnímu
získávání finančních prostředků fondy EFSP, zamezit narušení
hospodářské soutěže mezi těmito fondy a zabránit dalším možným
překážkám obchodu a významnému narušení hospodářské soutěže v
budoucnosti. V důsledku toho je vhodným právním základem článek 114
Smlouvy o fungování EU vykládaný podle ustálené judikatury Soudního dvora
Evropské unie. (3)
Je nezbytné přijmout nařízení, kterým se
ve všech členských státech stanoví jednotná pravidla použitelná pro fondy
EFSP a uloží příslušné povinnosti pro jejich správce, kteří
chtějí získávat kapitál v celé Unii a používat označení „evropský
fond sociálního podnikání“. Tyto požadavky by měly zajistit
důvěru investorů, kteří chtějí do takových fondů
investovat. (4)
Definování kvalitativních požadavků pro
používání označení „evropský fond pro sociální podnikání“ formou
nařízení by mělo zajistit, že tyto požadavky budou přímo
použitelné pro správce subjektů kolektivního investování, které získávají
finanční prostředky pod tímto označením. To by zamezilo
existenci odlišných vnitrostátních požadavků v důsledku
provádění směrnice, a tak zajistilo jednotné podmínky pro používání
tohoto označení. Nařízení by vyžadovalo, aby správci subjektů
kolektivního investování, které používají toto označení, museli dodržovat
stejná pravidla v celé Unii, což by zároveň posílilo důvěru
investorů, kteří chtějí investovat do fondů
zaměřujících se na sociální podniky. Nařízení by rovněž
zjednodušilo složitou regulaci a snížilo náklady správců na plnění
často odlišných vnitrostátních pravidel, kterými se tyto fondy řídí,
zejména v případě správců, kteří chtějí získávat
finanční prostředky ze zahraničí. Nařízení by rovněž
přispělo k eliminaci narušení hospodářské soutěže. (5)
S cílem vyjasnit vztah mezi tímto
nařízením a obecně platnými pravidly Unie, která se týkají
subjektů kolektivního investování a jejich správců, je nezbytné
stanovit, že se toto nařízení vztahuje pouze na správce jiných
subjektů kolektivního investování než SKIPCP v souladu s článkem 1
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července
2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se
subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných
papírů (SKIPCP)[8],
kteří jsou usazeni v Unii a registrováni u příslušného orgánu ve svém
domovském členském státě v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 2011/61/ES ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů
a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a
nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010.[9] Kromě
toho by se toto nařízení mělo vztahovat jen na správce, kteří
spravují portfolia fondů EFSP, jejichž celková spravovaná aktiva
nepřekročí hranici 500 milionů EUR. Aby byl výpočet této hranice
funkční, měla by být Komise zmocněna přijímat akty
v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy
o fungování Evropské unie, pokud jde o upřesnění výpočtu
této hranice. Při výkonu této pravomoci by Komise měla
přihlédnout k opatřením, která přijala v souladu s čl. 3
odst. 6 písm. a) směrnice 2011/61/ES s cílem zajistit soudržnost pravidel
o subjektech kolektivního investování. (6)
Na správce subjektů kolektivního investování,
kteří nechtějí používat označení „evropský fond sociálního
podnikání“, se toto nařízení nevztahuje. V těchto případech
nadále platí stávající vnitrostátní pravidla a obecná pravidla Unie. (7)
Toto nařízení by mělo stanovit jednotná
pravidla týkající se povahy fondů EFSP, zejména podniků v portfoliu,
do nichž mohou fondy EFSP investovat, a investičních nástrojů, které
mohou používat. S cílem zajistit nezbytnou srozumitelnost a jistotu by toto
nařízení mělo rovněž stanovit jednotná kritéria pro určení
sociálních podniků způsobilých k tomu, aby se mohly kvalifikovat do
portfolia. Základním cílem sociálních podniků je dosáhnout pozitivního
sociálního dopadu, a ne maximalizovat zisky. Toto nařízení by tudíž
mělo vyžadovat, aby způsobilý podnik v portfoliu usiloval o dosažení
měřitelného a pozitivního sociálního dopadu, aby své zisky využíval
pro dosažení svého hlavního cíle a aby byl spravován odpovědným a
transparentním způsobem. Pro výjimečné případy obecně
platí, že pokud chce podnik kvalifikovaného portfolia rozdělit zisky akcionářům
a vlastníkům, měl by mít předem definované postupy a pravidla
pro rozdělení zisků akcionářům a vlastníkům. Tato
pravidla by měla stanovit, že rozdělení zisků nenaruší primární
sociální cíl. (8)
Sociální podniky zahrnují velké množství
subjektů, které mají různé právní formy a které poskytují
sociální služby nebo zboží ohroženým skupinám obyvatelstva nebo lidem na okraji
společnosti. Mezi tyto služby patří přístup k bydlení, zdravotní
péče, pomoc starším a zdravotně postiženým osobám, péče o
děti, přístup k zaměstnání a vzdělávání či pomoc v
případě závislosti. Sociální podniky zahrnují také podniky, jejichž
způsob výroby zboží nebo poskytování služby sledují sociální cíle, avšak
jejichž činnost může být jiná než poskytovat sociální zboží nebo
služby. Tyto činnosti zahrnují sociální a profesní začleňování
prostřednictvím přístupu k zaměstnání pro znevýhodněné
osoby, zejména z důvodu jejich nedostatečné kvalifikace nebo
sociálních a profesních problémů, které vedou k vyloučení a odsunu na
okraj společnosti. (9)
Vzhledem ke specifickým potřebám financování
sociálních podniků je nezbytné jasně stanovit typy nástrojů,
které by fondy EFSP měly pro toto financování používat. Toto nařízení
by tudíž mělo stanovit jednotná pravidla týkající se způsobilých
nástrojů, které mohou fondy EFSP používat pro investování a které zahrnují
kapitálové nástroje, dluhové nástroje, investice do jiných fondů EFSP a
krátkodobé a střednědobé úvěry. (10)
S cílem zachovat nezbytnou flexibilitu investičního
portfolia fondů EFSP mohou rovněž investovat do jiných aktiv, než
jsou kvalifikované investice, a to v takovém rozsahu, kdy tyto investice
nepřesahují hranice stanovené v tomto nařízení pro nekvalifikované
investice. Krátkodobé držení, jako jsou hotovost a peněžní ekvivalenty, by
nemělo být ve výpočtu hranice stanovené pro nekvalifikované investice
v tomto nařízení zohledněna. (11)
S cílem zajistit, aby označení „evropský fond
sociálního podnikání“ bylo spolehlivé a snadno rozpoznatelné pro investory
v celé Unii, by toto nařízení mělo stanovit, že toto označení
smějí v rámci uvádění na trh v celé Unii používat pouze správci
fondů EFSP, které splňují jednotná kritéria kvality stanovená v tomto
nařízení. (12)
Za účelem zajištění zřetelného a
identifikovatelného profilu fondů EFSP, který odpovídá jejich účelu,
měla by existovat jednotná pravidla pro složení portfolia a techniky
investování, které mohou být u těchto fondů používány. (13)
S cílem zajistit, aby fondy EFSP nepřispívaly
k vytváření systémových rizik a aby se ve svých investičních
aktivitách soustředily na podporu kvalifikovaných společností
v portfoliu, nemělo by být na úrovni těchto fondů povoleno
půjčování nebo využívání pákového efektu. Aby však fond mohl pokrýt mimořádné potřeby likvidity, které se
mohou objevit mezi výzvou investorům k převedení upsaného kapitálu a
skutečným připsáním kapitálu na jeho účty, měly by
být povoleny krátkodobé půjčky. (14)
S cílem zajistit, aby fondy EFSP byly nabízeny
investorům, kteří mají znalosti, zkušenosti a kapacitu k tomu, aby na
sebe převzali rizika s těmito fondy spojená, a aby byla zachována
důvěra investorů ve fondy EFSP, měly by být stanoveny
určité speciální záruky. Fondy EFSP by tudíž měly být v zásadě
nabízeny jen investorům z řad profesionálních klientů nebo
takovým, které lze považovat za profesionální klienty v souladu se
směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna
2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice
Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady
2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS.[10] Aby však bylo možné
vytvořit dostatečně širokou investorskou základnu pro investice
do fondů EFSP, je rovněž žádoucí, aby k těmto fondům
měli přístup i jiní investoři, včetně jednotlivců
s vysokým čistým jměním. Pro tyto jiné investory by měly být
stanoveny speciální záruky, aby se zajistilo, že fondy EFSP budou nabízeny
pouze investorům s vhodným profilem pro uskutečnění takových
investic. Tyto záruky vylučují nabízení prostřednictvím programů
pravidelného spoření. (15)
S cílem zajistit, aby označení „evropský fond
sociálního podnikání“ používali pouze správci fondů EFSP, kteří
splňují jednotná kritéria kvality, pokud jde o jejich působení na
trhu, mělo by toto nařízení stanovit pravidla chování a vztahu
správce fondu EFSP a jeho investorů. Z téhož důvodu by toto
nařízení mělo také stanovit jednotné podmínky týkající se řešení
střetu zájmů těmito správci. Tato pravidla by měla
rovněž vyžadovat, aby správce měl přijata nezbytná
organizační a administrativní opatření pro zajištění
správného řešení střetů zájmů. (16)
Hlavním rysem investičních fondů
zaměřených na sociální podniky, který je odlišuje od ostatních
druhů investičních fondů, je, že kromě finančního
zisku pro investory mají i pozitivní sociální dopad. Toto nařízení by tedy
mělo vyžadovat, aby správci fondů EFSP zavedli postupy pro sledování
a měření pozitivních sociálních dopadů, kterých má být
prostřednictvím investice do podniků z kvalifikovaného portfolia
dosaženo. (17)
K zajištění integrity označení „evropský
fond sociálního podnikání“ by toto nařízení mělo rovněž
obsahovat kritéria kvality týkající se organizace správce fondu EFSP. Toto
nařízení by tudíž mělo stanovit jednotné, přiměřené
požadavky týkající se potřeby udržovat odpovídající technické a lidské
zdroje i dostatečný kapitál pro řádnou správu fondů EFSP. (18)
Pro účely ochrany investorů je nezbytné
zajistit, aby aktiva fondů EFSP byla řádně oceněna. Stanovy
fondu EFSP by tudíž měly obsahovat pravidla o oceňování aktiv. Tak by
měla být zajištěna integrita a transparentnost oceňování. (19)
S cílem zajistit, aby správci fondů EFSP,
které používají označení „evropský fond sociálního podnikání“,
řádně vykazovali činnosti fondu, měla by být stanovena
jednotná pravidla pro výroční zprávy. (20)
K zajištění integrity označení „evropský
fond sociálního podnikání“ v očích investorů je nezbytné, aby toto
označení používali pouze správci fondů, jejichž investiční
politika a investiční cíle jsou plně transparentní. Toto
nařízení by tudíž mělo stanovit jednotná pravidla týkající se
požadavků na zveřejňování, která jsou závazná pro správce
fondů EFSP ve vztahu k investorům. Tyto požadavky zahrnují prvky
specifické pro investice do sociálních podniků, aby mohlo být dosaženo
větší soudržnosti a porovnatelnosti těchto informací. To zahrnuje
informace o kritériích a postupech používaných pro výběr
určitých podniků v portfoliu jako investičních cílů. Dále
sem patří informace o pozitivním sociálním dopadu, o jehož dosažení
investiční politika usiluje, a jak by měl být tento dopad sledován
a posuzován. K zajištění nezbytné důvěry investorů v
tyto investice sem dále patří informace o aktivech fondu EFSP, která
nejsou investována do kvalifikovaných podniků v portfoliu, a jak jsou
vybírána. (21)
Pro zajištění účinného dohledu nad
plněním jednotných požadavků uvedených v tomto nařízení by měl
na to, zda správci fondů EFSP dodržují jednotné požadavky stanovené v
tomto nařízení, dohlížet příslušný orgán domovského členského
státu. Správce fondu EFSP, který chce svůj fond uvádět na trh pod
označením „evropský fond sociálního podnikání“, by tudíž měl o svém
záměru uvědomit příslušný orgán svého domovského členského
státu. Jestliže byly poskytnuty všechny nezbytné informace a přijata
vhodná opatření, aby byly splněny požadavky tohoto nařízení,
příslušný orgán by měl správce fondu zaregistrovat. Tato registrace
by měla být platná v celé Unii. (22)
Pro zajištění účinného dohledu nad
dodržováním stanovených jednotných kritérií by toto nařízení mělo obsahovat
pravidla týkající se okolností, za nichž je zapotřebí informace poskytnuté
příslušnému orgánu v domovském členském státě aktualizovat. (23)
Pro zajištění účinného dohledu nad
plněním stanovených požadavků by toto nařízení mělo
rovněž stanovit proces přeshraničních oznámení mezi
příslušnými orgány dohledu, který se spustí na základě registrace
správce fondu EFSP v jeho domovském státě. (24)
S cílem zachovat transparentní podmínky pro uvádění
správců fondů EFSP na trh v celé Unii by měl být Evropský
orgán pro cenné papíry a trhy pověřen vedením centrální databáze
obsahující všechny fondy EFSP registrované v souladu s tímto
nařízením. (25)
Pro zajištění účinného dohledu nad
dodržováním stanovených jednotných kritérií by toto nařízení mělo obsahovat
seznam pravomocí v oblasti dohledu, které by příslušné orgány měly
mít k dispozici. (26)
K zajištění řádného uplatňování by
toto nařízení mělo obsahovat sankce za porušení jeho hlavních
ustanovení, konkrétně pravidel týkajících se složení portfolia, záruk
souvisejících s identitou způsobilých investorů a používání
označení „evropský fond sociálního podnikání“ pouze registrovanými správci
fondů EFSP. Mělo by být stanoveno, že porušení těchto hlavních
ustanovení bude mít za následek zákaz používání tohoto označení a výmaz
správce fondu z rejstříku. (27)
Příslušné orgány v domovském a hostitelském
členském státě a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by si
měly vyměňovat informace týkající se dohledu. (28)
Účinná spolupráce v oblasti regulace mezi
subjekty pověřenými dohledem nad dodržováním jednotných kritérií
stanovených v tomto nařízení vyžaduje, aby se na všechny příslušné
vnitrostátní orgány a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vztahovala vysoká
úroveň profesního tajemství. (29)
Technické normy ve finančních službách by
měly zajistit soustavnou harmonizaci a vysokou úroveň dohledu v
celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž Evropský orgán pro cenné
papíry a trhy disponuje, by bylo účinné a vhodné pověřit tento
orgán vypracováním návrhů prováděcích technických norem, které
nebudou obsahovat politická rozhodnutí, a jejich předložením Komisi. (30)
Komise by měla být zmocněna k
přijetí prováděcích technických norem prostřednictvím
prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování
Evropské unie a v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení
Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o
změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí
Komise 2009/77/ES.[11]
ESMA by měl být pověřen vypracováním návrhu prováděcích
technických norem týkajících se formátu a metody postupu oznamování uvedeného v
článku 16. (31)
Za účelem upřesnění požadavků
stanovených v tomto nařízení by měla být Komise v souladu s
článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie zmocněna přijímat
akty, pokud jde o upřesnění metod pro výpočet a sledování hranice
investic uvedené v tomto nařízení, upřesnění podrobností
týkajících se určení podniků v kvalifikovaném portfoliu,
střetů zájmů, kterých se správci fondů EFSP musejí
vyvarovat, a kroků, které je třeba v tomto ohledu podniknout,
podrobností o postupech měření sociálního dopadu, kterého mají
podniky v kvalifikovaném portfoliu dosáhnout, a podrobností týkajících se
stanovení požadavků transparentnosti. Je zvláště důležité, aby
Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace,
a to i na odborné úrovni. Tato práce by měla také zohlednit
samoregulační iniciativy a kodexy chování. (32)
Komise by při přípravě a vypracování
aktů v přenesené pravomoci měla zajistit souběžné,
včasné a vhodné předání příslušných dokumentů Evropskému
parlamentu a Radě. (33)
Nejpozději čtyři roky poté, co toto
nařízení vstoupí v platnost, by měl být proveden přezkum tohoto
nařízení za účelem zohlednění vývoje trhu fondů EFSP. Na
základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a
Radě předložit zprávu případně doprovázenou legislativními
změnami. (34)
Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí
zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva
na respektování soukromého a rodinného života a svobodu podnikání. (35)
Zpracovávání osobních údajů prováděné v
členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem
příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých
veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí
směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46 ze dne 24. října
1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních
údajů a o volném pohybu těchto údajů[12]. Zpracovávání údajů
prováděné Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v rámci tohoto
nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se
řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 45/2001 ze
dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním
osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu
těchto údajů[13]. (36)
Cíle tohoto nařízení, konkrétně rozvoj
vnitřního trhu pro fondy EFSP prostřednictvím vytvoření rámce
pro registraci správců fondů EFSP usnadňující nabízení
fondů EFSP v celé Unii, lze dosáhnout jen na úrovni Unie. Unie může
přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou
v článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie.
V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném
článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je
nezbytné pro dosažení tohoto cíle. PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 1 Toto nařízení stanoví jednotné požadavky
pro správce subjektů kolektivního investování, kteří chtějí
používat označení „evropský fond sociálního podnikání“ (EFSP), a podmínky
pro uvádění subjektů kolektivního investování pod tímto
označením na trh v Unii, čímž přispívá k hladkému fungování
vnitřního trhu. Toto nařízení rovněž stanoví
jednotná pravidla týkající se nabízení fondů EFSP správci způsobilým
investorům v Unii, složení portfolia EFSP, způsobilých
investičních nástrojů a technik, jakož i organizace, transparentnosti
a chování správců EFSP, kteří nabízejí fondy EFSP v Unii. Článek 2 1.
Toto nařízení se vztahuje na správce subjektů
kolektivního investování definované v čl. 3 odst. 1
písm. b), kteří jsou usazeni v Unii a podléhají registraci u
příslušných orgánů svého domovského členského státu
v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. a) směrnice
2011/61/ES, za předpokladu, že tito správci spravují portfolia EFSP, u
nichž celková hodnota spravovaných aktiv nepřesahuje částku
500 milionů EUR, nebo – v členských státech, kde euro není
úřední měnou – odpovídající hodnotu v národní měně ke dni
vstupu tohoto nařízení v platnost. 2.
Při výpočtu hraniční hodnoty uvedené
v odstavci 1 správci subjektů kolektivního investování, kteří
spravují jiné fondy než EFSP, nemusejí sčítat aktiva spravovaná
v těchto jiných fondech. 3.
Komise je zmocněna přijímat akty v
přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, které stanoví metody
výpočtu hraniční hodnoty uvedené v odstavci 1 tohoto článku
a metody průběžného sledování souladu s touto hraniční
hodnotou. Článek 3 1.
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto
definice: (a)
„evropským fondem sociálního podnikání“ se rozumí subjekt
kolektivního investování, který investuje alespoň 70 % celkových
kapitálových vkladů a nesplaceného upsaného kapitálu do aktiv, která
představují kvalifikované investice; (b)
„subjektem kolektivního investování“ se rozumí subjekt,
který získává kapitál od řady investorů s cílem investovat tento
kapitál ve prospěch těchto investorů v souladu se stanovenou
investiční politikou a který nepodléhá povolování podle článku 5
směrnice 2009/65/ES; (c)
„kvalifikovanými investicemi“ se rozumí následující
nástroje: i) kapitálový nástroj vydaný: –
kvalifikovaným podnikem v portfoliu a získaný
přímo fondem EFSP od kvalifikovaného podniku v portfoliu nebo –
kvalifikovaným podnikem v portfoliu výměnou za
majetkový cenný papír vydaný kvalifikovaným podnikem v portfoliu nebo –
podnikem, jehož je kvalifikovaný podnik v portfoliu
dceřinou společností, který byl získán EFSP výměnou za
kapitálový nástroj vydaný kvalifikovaným podnikem v portfoliu; ii) sekuritizované a nesekuritizované
dluhové nástroje vydané kvalifikovaným podnikem v portfoliu; iii) podílové jednotky nebo akcie jednoho
nebo několika jiných EFSP; iv) střednědobé až dlouhodobé úvěry,
které fondy EFSP poskytly kvalifikovaným podnikům v portfoliu; v) jakýkoli jiný druh účasti v kvalifikovaném
podniku v portfoliu; (d)
„kvalifikovaným podnikem v portfoliu“ se
rozumí podnik, který v době investice EFSP nebyl kotován na
regulovaném trhu definovaném v čl. 4 odst. 1 bodě 14
směrnice 2004/39/ES, jehož roční obrat není vyšší než 50 milionů
EUR nebo jehož roční rozvaha nepřesahuje 43 milionů EUR, který
není sám subjektem kolektivního investování a který: i) má jako hlavní cíl dosažení
měřitelného, pozitivního sociálního dopadu v souladu se svými
stanovami nebo jiným zákonným dokumentem, jímž se zakládá podnik, pokud: –
tento podnik poskytuje služby či zboží ohroženým
osobám či osobám na okraji společnosti nebo –
podnik používá metodu výroby zboží či
poskytování služeb, která zahrnuje podnikem vytyčený sociální cíl; ii) používá zisky k dosažení svého
stěžejního cíle místo rozdělování zisků a zavedl předem
definované postupy a pravidla pro situaci, kdy by zisky byly rozdělovány
akcionářům a vlastníkům; iii) je řízen odpovědným a
transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení
zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných subjektů,
kterých se týká jeho podnikatelská činnost; (e)
„vlastním kapitálem“ se rozumí vlastnický podíl v
podniku, který má podobu akcií nebo jiné formy účasti na kapitálu podniku
z kvalifikovaného portfolia, jenž byl vydán investorům; (f)
„uváděním na trh“ se rozumí přímé nebo
nepřímé nabízení nebo umísťování podílových jednotek nebo akcií EFSP,
které správce spravuje, investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii
z podnětu správce nebo jeho jménem; (g)
„upsaným kapitálem“ se rozumí jakýkoli závazek,
kterým se daná osoba zavazuje nabýt podíl nebo učinit kapitálové vklady
v EFSP; (h)
„správcem EFSP“ se rozumí právnická osoba, jejímž
předmětem podnikatelské činnosti je správa jednoho nebo více
EFSP; (i)
„domovským členským státem“ se rozumí
členský stát, v němž je správce EFSP usazen nebo zde má své
sídlo; (j)
„hostitelským členským státem se rozumí
členský stát, který není jeho domovským členským státem,
v němž správce EFSP nabízí fondy EFSP v souladu s tímto
nařízením; (k)
„příslušným orgánem" se rozumí
vnitrostátní orgán, jejž členský stát na základě právních
předpisů pověří prováděním registrace správců subjektů
kolektivního investování, jak stanoví čl. 2 odst. 1. 2.
Komise je zmocněna přijímat akty v
přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, které stanoví typy
služeb či zboží a metody poskytování služeb či výroby zboží, které
zahrnují sociální cíl uvedený v odst. 1 písm. d) bodě i) tohoto
článku, přičemž se zohlední různé druhy kvalifikovaných podniků
v portfoliu a okolnosti, za nichž lze zisk rozdělit vlastníkům a
investorům. KAPITOLA II
PODMÍNKY POUŽÍVÁNÍ OZNAČENÍ „EVROPSKÝ FOND SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ“ Článek 4 Správci EFSP, kteří splňují
požadavky stanovené v této kapitole, jsou oprávněni používat
označení „evropský fond sociálního podnikání“ v rámci uvádění
fondů EFSP na trh v Unii. Článek 5 1.
Správci EFSP zajistí, aby při získávání jiných
aktiv než kvalifikačních investic nebylo pro účely získání
těchto aktiv použito více než 30 % celkových kapitálových vkladů
a nesplaceného upsaného kapitálu. Krátkodobé držení hotovosti a peněžních
ekvivalentů se pro účely výpočtu této hraniční hodnoty
nezohledňuje. 2.
Správci EFSP nesmí na úrovni EFSP poskytovat
půjčky, vydávat dluhové obligace, poskytovat záruky ani používat
metody, které vedou ke zvýšení expozice fondu vůči riziku, ať už
se jedná o půjčku hotovosti nebo cenných papírů, účast na
derivátových pozicích nebo jiný způsob. 3.
Zákaz stanovený v odstavci 2 se nevztahuje na
půjčky na období, které nelze prodloužit a které nepřesahuje 120
kalendářních dnů, sloužící k poskytnutí likvidity v období mezi
žádostí o upsaný kapitál a jeho příjmem od investorů. Článek 6 Správci EFSP nabízejí podílové jednotky a akcie EFSP investorům,
kteří jsou považováni za profesionální klienty v souladu
s oddílem I přílohy II směrnice 2004/39/ES, nebo s nimi
může být na požádání jako s profesionálními klienti zacházeno ve smyslu oddílu
II přílohy II směrnice 2004/39/ES, nebo jiným investorům, pokud: (a)
se tito jiní investoři zavážou
k investici ve výši alespoň 100 000 EUR; (b)
tito jiní investoři písemně oznámí
v dokumentu, který není součástí smlouvy uzavřené ve věci
závazku týkajícího se investice, že jsou si vědomi rizik spojených
s plánovaným závazkem; (c)
správce EFSP provede posouzení odborných znalostí,
zkušeností a znalostí investora, aniž předpokládá, že investor má stejné
znalosti a zkušenosti s trhem jako osoby uvedené v oddílu I
přílohy II směrnice 2004/39/ES; (d)
správce EFSP získá ve světle povahy
plánovaného závazku přiměřenou jistotu, že investor je s to
činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika a že
závazek tohoto druhu je pro takového investora vhodný; (e)
správce EFSP písemně potvrdí, že provedl
posouzení uvedené v písmeni c) a došel k závěru uvedenému v písmeni
d). Článek 7 Správci EFSP ve vztahu k EFSP, který
spravují: (a)
jednají při výkonu svých činností s
patřičnou dovedností, péčí a opatrností; (b)
uplatňují vhodné zásady a postupy s cílem
zabránit nekalým praktikám, u nichž lze očekávat, že poškodí zájmy
investorů a kvalifikovaných podniků v portfoliu; (c)
provozují své obchodní činnosti v nejlepším
zájmu fondů EFSP, které spravují, investorů v těchto EFSP,
a v zájmu integrity trhu; (d)
uplatňují vysokou úroveň
obezřetnosti při výběru a průběžném sledování investic
v kvalifikovaných podnicích v portfoliu; (e)
mají odpovídající znalosti a povědomí o kvalifikovaném
podniku v portfoliu, do nějž investují. Článek 8 1.
Správci EFSP rozpoznají střety zájmů a
předcházejí jim, a není-li možné střetům zájmů
předejít, řeší a sledují je a v souladu s odstavcem 4
oznamují tyto střety zájmů s cílem zabránit tomu, aby nežádoucím
způsobem ovlivnily zájmy EFSP a jejich investorů, a zajistit poctivé
zacházení s EFSP, které spravují. 2.
Správci EFSP určí především takové
střety zájmů, které mohou vyvstat mezi (a)
správci EFSP, osobami, které skutečně
řídí obchodní činnost správce EFSP, zaměstnanci nebo všemi osobami,
které přímo či nepřímo kontrolují správce EFSP nebo jsou tímto
správcem kontrolovány, a fondem EFSP řízeným správcem EFSP nebo investory
v těchto EFSP; (b)
fondem EFSP nebo investory v tomto EFSP a
jiným EFSP řízeným správcem tohoto EFSP nebo investory v tomto jiném
EFSP. 3.
Správci EFSP vedou a používají účinné
organizační a administrativní postupy pro splnění požadavků
stanovených v odstavcích 1 a 2. 4.
Oznámení konfliktů zájmů ve
smyslu odstavce 1 se uplatní v případě, že organizační
opatření přijatá správcem EFSP k rozpoznání, předcházení,
řešení a sledování střetů zájmů nejsou dostatečná k
tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizika poškození
zájmů investorů budou odvrácena. Správci EFSP jasně oznámí obecnou
povahu nebo zdroje střetů zájmů investorům předtím,
než provedou obchod jejich jménem. 5.
Komise se zmocňuje přijímat akty
v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, jimiž se
stanoví: (a)
druhy střetů zájmů podle odstavce 2
tohoto článku; (b)
opatření, která by měl správce v rámci
svých struktur a organizačních a administrativních postupů
přijmout k rozpoznávání, předcházení, řešení, sledování a
oznamování střetů zájmů. Článek 9 1.
Správci EFSP používají pro každý EFSP, který
spravují, postupy k měření a sledování rozsahu, v němž
kvalifikované podniky v portfoliu, do nichž EFSP investuje, dosahují
pozitivního sociálního dopadu, k němuž se zavázaly. 2.
Komise je zmocněna přijímat akty v
přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, které podrobně
stanoví postupy uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které se týkají
různých kvalifikovaných podniků v portfoliu. Článek 10 Správci EFSP vždy mají dostatečný kapitál
a využívají odpovídající a vhodné lidské a technické zdroje, které jsou
nezbytné k zajištění řádné správy EFSP. Článek 11 Pravidla pro oceňování aktiv budou
stanovena v zákonných dokumentech EFSP. Článek 12 1.
Správci EFSP poskytnou příslušnému orgánu
domovského členského státu výroční zprávu za každý spravovaný EFSP
nejpozději 6 měsíců po skončení účetního období. Ve
zprávě bude popsáno složení portfolia EFSP a činnosti za poslední
rok. Bude rovněž obsahovat finanční účty EFSP ověřené
auditorem. Zpráva bude vypracována v souladu se stávajícími standardy
finančního výkaznictví a podmínkami dohodnutými mezi správcem EFSP a
investory. Správci EFSP na požádání poskytnou zprávu investorům. Správci a
investoři EFSP se mohou vzájemně dohodnout na poskytování dalších
informací. 2.
Výroční zpráva musí obsahovat alespoň tyto
informace: (a)
podrobné informace o celkových sociálních
výsledcích dosažených prostřednictvím investiční politiky a
metodě použité k měření těchto výsledků; (b)
přehled případných prodejů,
k nimž došlo ve vztahu ke kvalifikovaným podnikům v portfoliu;
(c)
popis toho, zda k prodejům dalších aktiv EFSP,
která nejsou investována do kvalifikovaných podniků v portfoliu,
došlo na základě kritérií uvedených v čl. 13 odst. 1
písm. e); (d)
přehled činností, které správce EFSP
vykonal ve vztahu ke kvalifikovaným podnikům v portfoliu, jak je uvedeno
v čl. 13 odst. 1 písm. k). 3.
Pokud je správce EFSP povinen zveřejnit
výroční finanční zprávu v souladu s článkem 4 směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES[14]
týkající se EFSP, informace uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku
mohou být poskytnuty buď odděleně, nebo jako doplněk
výroční finanční zprávy. Článek 13 1.
Správci EFSP sdělí svým investorům předtím
než učiní investiční rozhodnutí alespoň následují informace: (a)
totožnost správce EFSP a případných dalších
poskytovatelů služeb, s nimiž správce EFSP uzavřel smlouvu ve
věci jimi vykonávané správy, a popis jejich povinností; (b)
popis investiční strategie a cílů EFSP,
včetně popisu typů podniků z kvalifikovaného portfolia a
postupů a kritérií používaných k jejich určení, technik
investování, které mohou použít, a příslušných omezení pro investování; (c)
pozitivní sociální dopad, kterého má být dosaženo
prostřednictvím investiční politiky EFSP, včetně
případné spolehlivé prognózy takových výsledků a informací o
dosavadních výsledcích v této oblasti; (d)
metody používané k měření sociálních
dopadů; (e)
popis aktiv kromě kvalifikovaných podniků
v portfoliu a postupů a kritérií, které jsou používány pro výběr
těchto aktiv, s výjimkou hotovosti nebo peněžních ekvivalentů; (f)
popis rizikového profilu EFSP a případných
rizik spojených s aktivy, do nichž může fond investovat, nebo technik
investování, které lze použít; (g)
popis postupu oceňování EFSP a metod
oceňování aktiv včetně metod používaných k oceňování kvalifikovaných
podniků v portfoliu; (h)
popis všech poplatků, výdajů a srážek,
které přímo či nepřímo hradí investoři, a jejich maximální
výše; (i)
popis toho, jak je stanovena odměna správce
EFSP; (j)
dosavadní finanční výsledky EFSP, pokud jsou
dostupné; (k)
podpůrné služby podnikům a další
podpůrná opatření, které správce EFSP poskytuje nebo zajišťuje
prostřednictvím třetím osob s cílem umožnit rozvoj, růst
nebo i běžnou činnost kvalifikovaných podniků v portfoliu, do
nichž EFSP investuje, nebo – pokud tyto služby či činnosti nejsou
poskytovány – objasnění této skutečnosti; (l)
popis postupů, kterými může EFSP
změnit investiční strategii nebo investiční politiku nebo obojí. 2.
Všechny informace uvedené v odstavci 1 musí být zřejmé
a nesmí být zavádějící. Budou pravidelně aktualizovány a
přezkoumávány. 3.
Pokud má správce EFSP povinnost zveřejnit v
souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES [15] nebo v souladu s
vnitrostátními právními předpisy prospekt týkající se EFSP, informace
uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být poskytnuty buď
odděleně, nebo jako součást prospektu. 4.
Komise se zmocňuje přijímat akty
v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, jimiž se
vymezuje: (a)
obsah informací uvedených v odst. 1 písm. b)
až e) a k) tohoto článku; (b)
jak lze zajistit jednotnou prezentaci informací
uvedených v odst. 1 písm. b) až e) a k) tohoto článku s cílem
zajistit co nejvyšší úroveň srovnatelnosti. KAPITOLA III
DOHLED A SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE Článek 14 1.
Správci EFSP, kteří pro účely uvádění
svého EFSP na trh chtějí používat označení „evropský fond sociálního
podnikání“, o tomto záměru informují příslušný orgán svého domovského
členského státu a poskytnou tyto informace: (a)
totožnost osob, které skutečně řídí
činnost správce EFSP; (b)
identitu EFSP, jejichž podílové jednotky či
akcie budou nabízeny, a jejich investiční strategie; (c)
informace o opatřeních přijatých za
účelem splnění požadavků kapitoly II; (d)
seznam členských států, v nichž
správce ESFP hodlá uvádět jednotlivé EFSP na trh. 2.
Příslušný orgán domovského členského
státu zaregistruje správce EFSP pouze za předpokladu, že jsou splněny
tyto podmínky: (e)
informace požadované podle odstavce 1 jsou úplné; (f)
opatření oznámená podle odst. 1 písm. c)
jsou s to zajistit splnění požadavků kapitoly II. 3.
Registrace bude platit na celém území Unie a umožní
správcům EFSP uvádět EFSP na trh pod označením „evropský fond
sociálního podnikání“ v celé Unii. Článek 15 Správce EFSP aktualizuje informace poskytnuté
příslušnému orgánu domovského členského státu
v případě, že hodlá: (a)
nabízet nový EFSP; (b)
nabízet stávající EFSP v členském
státě, který není uveden na seznamu podle čl. 14 odst. 1
písm. d). Článek 16 1.
Okamžitě po registraci správce EFSP oznámí orgán
domovského členského státu skutečnost, že je správce EFSP
zaregistrován, členským státům uvedeným v souladu s
čl. 14 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení a Evropskému
orgánu pro cenné papíry a trhy. 2.
Hostitelské členské státy uvedené
v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení
nestanoví pro správce EFSP registrovaného v souladu s článkem 14
žádné požadavky nebo správní postupy v souvislosti s uváděním EFSP na
trh, ani nepodmiňují uvádění na trh získáním souhlasu před jeho
zahájením. 3.
Za účelem zajištění jednotného
uplatňování tohoto článku vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a
trhy návrhy prováděcích technických norem, kterými se stanoví forma
oznámení. 4.
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do [vložte
datum]. 5.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat
prováděcí technické normy uvedené v odstavci 3 postupem podle
článku 15 nařízení (EU) 1095/2010.[16] Článek 17 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
vede centrální databázi, která je veřejně přístupná na internetu
a která obsahuje seznam všech správců registrovaných v Unii
v souladu s tímto nařízením. Článek 18 Příslušný orgán domovského členského
státu vykonává dohled nad dodržováním požadavků stanovených v tomto
nařízení. Článek 19 Příslušné orgány mají v souladu
s vnitrostátním právem svěřeny veškeré pravomoci v oblasti
dohledu a vyšetřování, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkce. Bude
jim zejména svěřena pravomoc: (a)
vyžádat si jakýkoli dokument v jakékoli
formě a obdržet či opatřit si jeho kopii; (b)
vyžádat si od správce EFSP bezodkladné poskytnutí
informací; (c)
vyžádat si informace od osob zapojených do aktivit
správce EFSP nebo EFSP; (d)
provádět kontroly na místě s
předchozím ohlášením nebo bez předchozího ohlášení; (e)
přijmout vhodná opatření, aby zajistila,
že správce EFSP nadále plní požadavky tohoto nařízení; (f)
vydat nařízení s cílem zajistit, aby
správce EFSP plnil požadavky tohoto nařízení a upustil od opakování
chování, které může představovat porušení tohoto nařízení. Článek 20 1.
Členské státy stanoví pravidla pro ukládání
správních opatření a sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a
přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich provádění. Stanovená
opatření a sankce musí být účinné, přiměřené a
odrazující. 2.
Do [24 měsíců po vstupu tohoto
nařízení v platnost] členské státy oznámí pravidla uvedená
v odstavci 1 Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Dále
bezodkladně oznámí Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy
jakékoli následné změny těchto pravidel. Článek 21 1.
Příslušný orgán domovského členského
státu přijme vhodná opatření uvedená v odstavci 2, pokud správci
EFSP: (a)
neplní požadavky, které se vztahují na složení
portfolia podle článku 5; (b)
nenabízejí EFSP způsobilým investorům
podle článku 6; (c)
používají označení „evropský fond sociálního
podnikání“, aniž jsou registrováni u příslušného orgánu svého domovského
členského státu v souladu s článkem 14. 2.
V případech uvedených v odstavci 1
příslušné orgány domovského členského státu přijmou podle
okolností následující opatření: (a)
zákaz používání označení „evropský fond
sociálního podnikání“ pro účely uvádění na trh jednoho nebo více fondů
EFSP správce EFSP; (b)
výmaz správce EFSP z rejstříku. 3.
Příslušné orgány domovského členského
státu informují příslušné orgány hostitelských členských států
oznámených v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. d) o výmazu
správce EFSP z rejstříku uvedeného v odst. 1 písm. b) tohoto
článku. 4.
Právo nabízet jeden nebo více EFSP pod
označením „evropský fond sociálního podnikání“ v Unii končí
s okamžitou účinností k datu, k němuž bylo přijato
rozhodnutí příslušného orgánu uvedeného v odst. 2 písm. a) nebo b). Článek 22 1.
Příslušné orgány a Evropský orgán pro cenné
papíry a trhy navzájem spolupracují, kdykoli je to nutné k provádění
jejich úkolů podle tohoto nařízení. 2.
Vyměňují si veškeré informace a
dokumentaci potřebnou k rozpoznání a nápravě nedostatků,
které představují porušení tohoto nařízení. Článek 23 1.
Pro všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro
příslušné orgány nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, jakož i
auditory a odborníky pověřené příslušnými orgány a Evropským
orgánem pro cenné papíry a trhy, platí povinnost mlčenlivosti. Žádné
důvěrné informace, které tyto osoby získají při výkonu svých
služebních povinností, nesmějí sdělit jiné osobě nebo orgánu
jinak než v souhrnné podobě, z níž nelze jednotlivě identifikovat
správce EFSP a fondy EFSP, aniž jsou dotčeny případy stanovené
trestním právem a řízením podle tohoto nařízení. 2.
Příslušným orgánům členských
států nebo Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy nesmí být bráněno
ve výměně informací v souladu s tímto nařízením nebo
dalšími právními předpisy, které se vztahují na správce EFSP a fondy EFSP.
3.
V případě, že příslušné orgány
a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy získají důvěrné
informace v souladu s odstavcem 1, mohou je použít pouze při
výkonu svých služebních povinností a pro účely správních a soudních
řízení. KAPITOLA IV
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 24 1.
Pravomoc přijímat akty v přenesené
pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku. 2.
Přenesení pravomoci uvedené v čl. 2
odst. 3, čl. 3 odst. 2, čl. 8 odst. 5,
čl. 9 odst. 2 a čl. 13 odst. 4 je svěřeno
Komisi na dobu čtyř let od data vstupu tohoto nařízení
v platnost. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci
nejpozději devět měsíců před koncem tohoto
čtyřletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje
o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti
tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před
koncem každého z těchto období. 3.
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení
pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 2, čl. 8
odst. 5, čl. 9 odst. 2 a čl. 13 odst. 4 kdykoli zrušit.
Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm
blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po
zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo
k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Rozhodnutí
nemá vliv na platnost žádných aktů v přenesené pravomoci, které jsou
již v platnosti. 4.
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise
neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5.
Akt v přenesené pravomoci vstoupí
v platnost, jen pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada
nevyslovily námitky ve lhůtě 2 měsíců ode dne oznámení
tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě, nebo před uplynutím
uvedené lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi
o svém záměru námitky nevyslovit. Z podnětu Evropského
parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Článek 25 1.
Nejpozději čtyři roky ode dne
použitelnosti tohoto nařízení Komise toto nařízení přezkoumá.
Přezkum bude zahrnovat obecné hodnocení fungování pravidel stanovených
tímto nařízením a zkušeností získaných při jejich uplatňování,
včetně: (a)
rozsahu použití označení „evropský fond
sociálního podnikání“ správci EFSP v různých členských státech,
ať již vnitrostátně, nebo v zahraničí; (b)
využití různých kvalifikovaných investic EFSP
a jejich dopadu na rozvoj sociálních podniků v Unii; (c)
praktického použití kritérií pro určení kvalifikovaných
podniků v portfoliu a příslušného dopadu na rozvoj sociálních
podniků v Unii; (d)
oblasti působnosti tohoto nařízení,
včetně hraniční hodnoty 500 milionů EUR. 2.
Po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry
a trhy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu,
k níž bude v případě potřeby přiložen
legislativní návrh. Článek 26 Tato nařízení vstupuje v platnost
dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 22. července 2013, s výjimkou čl. 2
odst. 3, čl. 3 odst. 2, čl. 8 odst. 5,
čl. 9 odst. 2 a čl. 13 odst. 4, které se použijí
ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Toto
nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech
členských státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda/předsedkyně [1] V právních textech se z důvodů
srozumitelnosti, pokud jde o jejich formu, označují jako sociální podniky
(v angličtině lze použít výrazy „undertakings“ nebo „enterprises“, v
češtině však překládáme všechny varianty jako podniky).
Tyto odlišné termíny by měly být překládány ve většině kontextů
jako zaměnitelné. [2] Viz J. P.
Morgan, Impact Investments: An Emerging Asset Class (Investice do sociálních
dopadů: nově vznikající kategorie aktiv), 2011. [3] Soukromé umísťování lze popsat jako prodej cenných
papírů poměrně malému počtu vybraných investorů, tj.
jako způsob získávání kapitálu. Investoři zapojení do soukromého
umísťování jsou obvykle velké banky, vzájemné fondy, pojišťovny a
penzijní fondy. Opakem soukromého umísťování je veřejná emise, ve
které jsou cenné papíry volně k prodeji na otevřeném trhu. [4] http://ec.europa.eu/internal_market/smact/docs/20110413-communication_en.pdf [5] Viz http://ec.europa.eu/internal_market/investment/social_investment_funds_en.htm. [6] Úř. věst. C, s. [7] Úř. věst. C, s. [8] Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32. [9] Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s.1. [10] Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. [11] Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84. [12] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. [13] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [14] Úř. věst. L 390,
31.12.2004, s. 38. [15] Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64. [16] Úř.věst. L 331, 15.12.2010, s.84.