DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

- Odůvodnění a cíle návrhu

Přizpůsobit prováděcí pravomoci Komise v nařízení Rady (ES) č. 1217/2009[1] rozdílu mezi přenesenými a prováděcími pravomocemi Komise zavedenými články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

- Obecné souvislosti

Články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) rozlišují dva různé druhy aktů Komise:

- Článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje normotvůrcům přenést na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné. Na právní akty, jež Komise přijme tímto způsobem, se v terminologii Smlouvy odkazuje jako na „akty v přenesené pravomoci“ (čl. 290 odst. 3 SFEU).

- Článek 291 Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje členským státům přijmout veškerá nezbytná vnitrostátní právní opatření k provedení právně závazných aktů Unie. Tyto akty mohou svěřit prováděcí pravomoci Komisi, jsou-li pro jejich provedení nezbytné jednotné podmínky. Na právní akty, jež Komise přijme tímto způsobem, se v terminologii Smlouvy odkazuje jako na „prováděcí akty“ (čl. 291 odst. 4 SFEU).

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Články 290 a 291 SFEU.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Nevztahuje se na tento návrh.

2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

- Konzultace zúčastněných stran

- Sběr a využití výsledků odborných konzultací

- Posouzení dopadů

Konzultace se zúčastněnými stranami, získání a využití odborných posudků nebo posouzení dopadů nebyly nutné, neboť návrh na přizpůsobení nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 Lisabonské smlouvě je interinstitucionální záležitostí, která se bude týkat všech nařízení Rady. Navíc změny, jejichž cílem je zjednodušení a přizpůsobení nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 s ohledem na zkušenosti získané při jeho používání, jsou omezeného rozsahu.

3. PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU

- Shrnutí navrhovaných opatření

Určit přenesené a prováděcí pravomoci Komise v nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 a stanovit odpovídající postup pro přijímání těchto aktů.

Kromě toho se v zájmu zjednodušení a s ohledem na zkušenosti získané při používání nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 navrhuje, aby se některá ustanovení uvedeného nařízení změnila nebo zrušila.

- Právní základ

Článek 43 SFEU.

- Zásada subsidiarity

Zemědělská politika je ve sdílené pravomoci EU a členských států. To znamená, že pokud EU nepřijme legislativní akt v této oblasti, ponechávají si členské státy svoji pravomoc. Zemědělská účetní datová síť existuje od roku 1965 a je odůvodněné zjednodušit stávající pravidla a upravit je s ohledem na zkušenosti získané při používání nařízení Rady (ES) č. 1217/2009.

- Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality.

- Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: nařízení musí být pozměněno nařízením.

4. DOPAD NA ROZPOČET

Toto opatření nepředstavuje pro Unii žádné dodatečné výdaje.

5. Další informace

- Zjednodušení a úprava s ohledem na zkušenosti získané při používání nařízení Rady (ES) č. 1217/2009

Jak je vysvětleno níže, nařízení obsahuje některá ustanovení, která pocházejí z období, kdy bylo přijato nařízení Rady č. 79/65/EHS ze dne 15. června 1965 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropském hospodářském společenství[2] a která již neodpovídají současnému rámci prostředí a struktuře zemědělské účetní datové sítě.

Zprávy vypracované na základě zemědělské účetní datové sítě totiž již nejsou předkládány Evropskému parlamentu a Radě za účelem ročního stanovení cen zemědělské produkce. Stávající ustanovení, na jehož základě se zprávy každoročně předkládají Evropskému parlamentu a Radě, je tedy zastaralé. Aby byl však umožněn snadný přístup k údajům a zprávám vypracovaným na základě zemědělské účetní datové sítě jiným orgánům i veřejnosti, měly by být tyto informace zveřejňovány na veřejně přístupných internetových stránkách.

Komise po členských státech rovněž nepožaduje, aby vykazujícím podnikům poskytovaly seznam účetních středisek, z nichž by si mohly vybrat, ale většina podniků má vlastní účetní / účtárnu, jež poskytují zemědělské účetní datové síti údaje, nebo jsou údaje přímo shromažďovány kontaktním úřadem nebo jeho smluvními partnery. Kromě toho rozpočtová kontrola výdajů za poskytování podnikových výkazů podléhá odlišnému rozpočtovému postupu, a proto by již neměla být v tomto nařízení uváděna.

Jelikož obě zjišťování uvedená v nařízení, tj. pro stanovení příjmů zemědělských podniků na jedné straně a pro analýzu hospodářské činnosti zemědělských podniků na straně druhé, podléhají v zásadě týmž pravidlům, je vhodné ustanovení použitelná pro oba typy zjišťování sloučit.

Příloha I nařízení obsahuje seznam oblastí pro každý členský stát. Tento seznam mění Komise na žádost příslušného členského státu. Takový seznam oblastí včetně počtu podniků, které je třeba vybrat pro každou oblast, je rovněž uveden v příloze nařízení Komise (EU) č. 1291/2009 ze dne 18. prosince 2009 o výběru vykazujících podniků pro stanovení příjmu zemědělských podniků[3]. Vzhledem k poměrně technické povaze přílohy I tohoto nařízení a potřebě pružně upravovat seznam oblastí se navrhuje, aby se příloha I z tohoto nařízení odstranila a aby Komise měla pravomoc stanovit seznam oblastí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

2011/0416 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropském společenství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[4],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5],

v souladu s řádným legislativním postupem[6],

vzhledem k těmto důvodům:

1. Nařízení Rady (ES) č. 1217/2009[7] zmocňuje Komisi k provádění některých ustanovení uvedeného nařízení.

2. Vzhledem ke vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba pravomoci svěřené Komisi nařízením (ES) č. 1217/2009 sladit s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy“).

3. S cílem doplnit nebo změnit některé jiné než podstatné prvky nařízení (ES) č. 1217/2009 by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o stanovení seznamu oblastí z každého členského státu, určení prahu ekonomické velikosti a počtu vykazujících podniků na oblast, přijetí dalších pravidel pro kvalifikaci vykazujících podniků, stanovení dalšího obsahu plánu pro výběr vykazujících podniků, přijetí dalších pravidel pro činnost celostátních výborů zabývajících se datovou sítí na úrovni členských států, přijetí dalších pravidel o úkolech kontaktních orgánů členských států a přijetí pravidel o účetních údajích, jež mají být uvedeny v podnikovém výkazu. Je obzvlášť důležité, aby Komise v průběhu přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a soustavné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

4. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění nařízení (ES) č. 1217/2009 a zabránění diskriminaci mezi zemědělci, by prováděcí pravomoci měly být svěřeny Komisi, pokud jde o přijímání pravidel pro paušální poplatek v zemědělské účetní datové síti. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[8].

5. V zájmu zjednodušení a s ohledem na zkušenosti získané při používání nařízení (ES) č. 1217/2009 by se některá ustanovení uvedeného nařízení měla upravit nebo zrušit.

6. Podle čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 1217/2009 se zprávy vypracované na základě údajů zemědělské účetní datové sítě každoročně předkládají Evropskému parlamentu a Radě, zejména za účelem ročního stanovení cen zemědělské produkce. V praxi se však již tyto zprávy zmíněným orgánům pro účely stanovení cen zemědělské produkce nepředkládají. Aby byl zajištěn jednoduchý a snadný přístup k ročním analytickým zprávám vypracovaným na základě zemědělské účetní datové sítě, aby je mohly využívat ostatní orgány a veřejnost, mělo by být stanoveno, že zprávy zahrnující vybraná odvětví se zveřejňují na k tomu určených internetových stránkách.

7. Vykazující podniky v rámci zemědělské účetní datové sítě jsou vybírány na základě seznamu oblastí za členský stát. Seznam je v současné době stanoven v příloze I nařízení (ES) č. 1217/2009. Navíc je tento seznam rovněž uveden v příloze nařízení Komise (EU) č. 1291/2009 ze dne 18. prosince 2009 o výběru vykazujících podniků pro stanovení příjmu zemědělských podniků[9]. V zájmu zjednodušení je vhodné, aby se zabránilo duplicitě těchto seznamů. Vzhledem k povaze seznamu oblastí a potřebě účinného provádění veškerých změn by měla být zrušena příloha I nařízení (ES) č. 1217/2009 a Komise by měla být zmocněna k přijetí uvedeného seznamu prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Než Komise takový seznam oblastí vypracuje, použije se pro účely nařízení (ES) č. 1217/2009 seznam uvedený v příloze nařízení Komise (EU) č. 1291/2009.

8. V čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1217/2009 se stanoví maximální počet vykazujících podniků. Účelem tohoto ustanovení je stanovit rozpočtové omezení pro shromažďování údajů zemědělské účetní datové sítě. Jelikož je zmíněný účel zajištěn postupem, jímž se každoročně sestavuje a přijímá rozpočet Unie, omezení stanovené v čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1217/2009 již není nutné.

9. Kapitola II nařízení (ES) č. 1217/2009 obsahuje pravidla pro stanovení příjmu zemědělských podniků, zatímco pravidla pro analýzy hospodářské činnosti zemědělských podniků jsou stanovena v kapitole III uvedeného nařízení. Jelikož oba druhy zjišťování podléhají v podstatě stejným pravidlům a s cílem zjednodušení těchto pravidel, je vhodné sloučit ta ustanovení, jež jsou použitelná pro oba druhy zjišťování.

10. Nařízení (ES) č. 1217/2009 obsahuje další ustanovení, která již neodrážejí praxi podle uvedeného nařízení. Komise zejména po členských státech nepožaduje, aby vykazujícím podnikům poskytovaly seznam účetních středisek, z nichž by si mohly vybrat, neboť většina podniků má vlastní účetní nebo účtárnu, jež poskytují zemědělské účetní datové síti údaje, nebo jsou údaje přímo shromažďovány kontaktním úřadem nebo jeho smluvními partnery. Kromě toho Komise již nepožaduje zprávy o provádění plánu pro výběr vykazujících podniků schválených celostátními výbory.

11. Nařízení (ES) č. 1217/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1217/2009 se mění takto:

12. V článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Údaje získané podle tohoto nařízení slouží především jako podklad pro zprávy předkládané Komisí o situaci v zemědělství a na zemědělských trzích, jakož i o příjmech zemědělských podniků v Unii. Tyto zprávy se zpřístupní veřejnosti.“

13. Článek 2 se mění takto:

a) V písmenu a) se výraz „vedoucím zemědělského podniku“ nahrazuje výrazem „zemědělcem“

b) Písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)„třídou podniku“ skupina zemědělských podniků, které patří do stejné třídy, pokud jde o typ výrobního zaměření a ekonomickou velikost, definované v klasifikačním systému pro zemědělské podniky v Unii;“

c) Písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) „oblastí“ území členského státu nebo jeho část vymezená s ohledem na výběr vykazujících podniků;“

14. Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a pro účely stanovení seznamu oblastí za členský stát.

Než Komise takový seznam oblastí vypracuje, použijí se oblasti uvedené v příloze nařízení Komise (EU) č. 1291/2009*.

* Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 14.“

15. Název kapitoly II se nahrazuje tímto:

„ÚDAJE PRO STANOVENÍ PřÍJMU A ANALÝZY HOSPODÁřSKÉ čINNOSTI ZEMěDěLSKÝCH PODNIKů“

16. Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Tato kapitola se vztahuje na sběr účetních údajů za účelem každoročního stanovení příjmu a hospodářské činnosti zemědělských podniků.

Tyto údaje jsou shromažďovány prostřednictvím pravidelných a zvláštních zjišťování.“

17. Článek 5 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Oblast zjišťování uvedená v čl. 1 odst. 2 zahrnuje zemědělské podniky, jejichž ekonomická velikost je nejméně rovna prahu vyjádřenému v eurech odpovídajícímu dolním prahům tříd ekonomické velikosti, jak jsou definovány v klasifikačním systému Unie pro zemědělské podniky.“

b) Odstavec 3 se zrušuje.

c) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a pro účely stanovení prahu ekonomické velikosti a počtu vykazujících podniků na oblast, jakož i s cílem přijmout další pravidla pro kvalifikaci vykazujících podniků.“

18. Vkládá se tento článek 5a:

„Článek 5a

1. Každý členský stát vypracuje plán výběru vykazujících podniků. Tento plán zajistí, aby se získal reprezentativní účetní výběrový soubor z oblasti zjišťování.

V plánu výběru vykazujících podniků se stanoví zejména členění vykazujících podniků v jednotlivých třídách podniků a podrobná pravidla pro výběr příslušných podniků.

Vypracuje se na základě nejnovějších statistických údajů a předloží se v souladu s klasifikačním systémem Unie pro zemědělské podniky.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a pro účely stanovení doplňujícího obsahu plánu výběru vykazujících podniků.“

19. Článek 6 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Celostátní výbor odpovídá za výběr vykazujících podniků. Pro tento účel jeho povinnosti zahrnují zejména schvalování plánu výběru vykazujících podniků.“

b) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a pro účely přijímání dalších pravidel pro činnosti celostátních výborů.“

20. Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

1. Každý členský stát určí kontaktní orgán, jehož úkolem je:

a) informovat celostátní výbor, regionální výbory a účetní střediska o předpisovém rámci, jenž se na ně vztahuje, a zajistit jeho správné provádění;

b) sestavovat a posílat celostátnímu výboru ke schválení a poté Komisi plán výběru vykazujících podniků;

c) sestavovat:

i) seznamy vykazujících podniků;

ii) případné seznamy účetních středisek, která jsou ochotna a schopna vyhotovovat podnikové výkazy podle smluvních podmínek uvedených v článku 10;

d) shromažďovat podnikové výkazy zaslané kontaktnímu orgánu účetními středisky;

e) ověřovat, že podnikové výkazy jsou řádně vyplněny;

f) posílat řádně vyplněné podnikové výkazy Komisi v požadovaném formátu a ve stanovené lhůtě;

g) předávat celostátnímu výboru, regionálním výborům a účetním střediskům žádosti o informace uvedené v článku 17 a zasílat příslušné odpovědi Komisi.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a pro účely přijímání dalších pravidel pro úkoly kontaktních orgánů.“

21. V článku 8 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Účetní údaje uvedené v řádně vyplněném podnikovém výkazu musí umožňovat:

– zařadit vykazující podnik podle významných ukazatelů jeho produkčních faktorů,

– posoudit příjmy vykazujícího podniku z jejich různých hledisek,

– ověřit správnost uváděných informací pomocí kontroly na místě.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a, pokud jde o pravidla pro druhy účetních údajů uváděných v podnikovém výkazu, formu předkládání údajů a definice a pokyny týkající se těchto údajů.“

22. Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Zemědělec, jehož podnik je vybrán jako vykazující podnik, zasílá účetní údaje účetnímu středisku ochotnému vyhotovovat podnikový výkaz za jeho podnik na základě smluvních podmínek uvedených v článku 10.“

23. Článek 10 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Na základě zmocnění členským státem uzavřou příslušný orgán určený tímto členským státem a účetní střediska smlouvu. Touto smlouvou se účetní střediska zavazují vyhotovovat podnikové výkazy podle článku 8.“

b) Odstavec 2 se zrušuje.

24. Kapitola III se zrušuje.

25. Článek 18 se zrušuje.

26. Článek 19 se mění takto:

a) V odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) paušální poplatek splatný členským státům za vydávání řádně vyplněných podnikových výkazů dodaných ve stanovené lhůtě.“

b) Doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Komise přijme formou prováděcích aktů pravidla pro paušální poplatek uvedený v odst. 1 písm. a). Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 19b odst. 2.“

27. Doplňují se nové články 19a a 19b, které znějí:

„Článek 19a

„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Přenesená pravomoc uvedená v článku 3, čl. 5 odst. 4, čl. 5a odst. 2, čl. 6 odst. 5, čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [1. ledna 2013].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3, čl. 5 odst. 4, čl. 5a odst. 2, čl. 6 odst. 5, čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Rozhodnutí nemá vliv na platnost žádných aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle v článku 3, čl. 5 odst. 4, čl. 5a odst. 2, čl. 6 odst. 5, čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 19b

1. Komisi je nápomocen „Výbor pro zemědělskou účetní datovou síť“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011*.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

* Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.“

28. Příloha I se zrušuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne [1. ledna 2013.]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V […] dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

FINANČNÍ VÝKAZ | FinancSt/1193974 EM/nh/ 4.1.2011 |

DATUM: 14.10.2011 |

1. | ROZPOČTOVÁ POLOŽKA: Hlava 05: Zemědělství a rozvoj venkova | PROSTŘEDKY: PZ: 57 292,3 mil.EUR PP: 55 269,1 mil.EUR |

2. | NÁZEV: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropském společenství. |

3. | PRÁVNÍ ZÁKLAD: Ustanovení čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. |

4. | CÍLE: Určit přenesené a prováděcí pravomoci Komise v nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 a stanovit vhodný postup pro přijetí těchto aktů (sladit nařízení Rady s Lisabonskou smlouvou). |

5. | FINANČNÍ DOPADY | OBDOBÍ 12 MĚSÍCŮ (v milionech EUR) | BĚŽNÝ FINANČNÍ ROK [2011] (v milionech EUR) | NÁSLEDUJÍCÍ FINANČNÍ ROK [2012] (v milionech EUR) |

5.0 | VÝDAJE - FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU ES (NÁHRADY/INTERVENCE) - VNITROSTÁTNÍCH ORGÁNŮ - JINÝCH SUBJEKTŮ | - | - | - |

5.1 | PŘÍJMY - VLASTNÍ ZDROJE ES (DÁVKY/CLA) - VNITROSTÁTNÍ | - | - | - |

[2013] | [2014] | [2015] | [2016] |

5.0.1 | ODHADOVANÉ VÝDAJE | - | - | - | - |

5.1.1 | ODHADOVANÉ PŘÍJMY | - | - | - |

5.2 | METODA VÝPOČTU: |

6.0 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ UVEDENÝCH V PŘÍSLUŠNÉ KAPITOLE STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE |

6.1 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN PŘEVODEM MEZI KAPITOLAMI STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE |

6.2 | BUDE POTŘEBA DODATEČNÝ ROZPOČET? | ANO NE |

6.3 | BUDE POTŘEBA ZAČLENIT PROSTŘEDKY DO BUDOUCÍCH ROZPOČTŮ? | ANO NE |

POZNÁMKY: Cílem tohoto návrhu je sladění nařízení Rady s Lisabonskou smlouvou, návrh tudíž nemá dopad na rozpočtové výdaje. |

[1] Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 27.

[2] Úř. věst. 109, 23.6.1965, s. 1859.

[3] Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 14.

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 27.

[8] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[9] Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 14.