Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně /* KOM/2011/0821 v konečném znění - 2011/0386 (COD) */
2011/0386 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o společných ustanoveních týkajících se
sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a
zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v
eurozóně EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování
Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení
s čl. 121 odst. 6 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, s ohledem na stanovisko Evropské
centrální banky, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Smlouva vyžaduje, aby členské státy považovaly
své hospodářské politiky za věc společného zájmu, aby se jejich
rozpočtové politiky řídily potřebou zdravých veřejných financí
a aby jejich hospodářské politiky neohrožovaly fungování hospodářské
a měnové unie. (2)
Pakt o stabilitě a růstu, zejména
nařízení (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení
dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o
posílení koordinace hospodářských politik[1]
a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o
urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku[2], určený k zajištění
rozpočtové kázně v celé Unii, stanoví rámec pro prevenci a nápravu
nadměrných schodků veřejných financí. Byl dále posílen
nařízením Evropského parlamentu a Rady č. …/2011, kterým se mění
nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy
rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace
hospodářských politik, a nařízením (EU) č. …/2011, kterým se
mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění
postupu při nadměrném schodku. Nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. …./2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu
v eurozóně doplnilo systém účinných, preventivních a odstupňovaných
donucovacích mechanismů ve formě finančních sankcí pro
členské státy, jejichž měnou je euro. (3)
Změny Paktu o stabilitě a růstu
znamenají jednak posílení pokynů a pro členské státy, jejichž
měnou je euro, i pobídek pro stanovení a provádění obezřetné
rozpočtové politiky a zároveň vyvarování se nadměrných
schodků veřejných financí. Tato ustanovení vytvořila na úrovni
Unie pevnější rámec pro dohled nad hospodářskou politikou
jednotlivých členských států. (4)
Aby bylo zajištěno řádné fungování
hospodářské a měnové unie, umožňuje Smlouva přijmout v
eurozóně zvláštní opatření, jež jdou nad rámec ustanovení platných
pro všechny členské státy. (5)
Silné veřejné finance jsou nejlépe
zajištěny ve fázi plánování a závažné chyby by měly být zjištěny
co nejdříve. Členské státy by měly mít prospěch nejen ze
stanovení hlavních zásad a rozpočtových cílů, ale také ze
synchronizovaného sledování svých rozpočtových politik. (6)
Zavedením společného rozpočtového
harmonogramu pro členské státy, jejichž měnou je euro, by se
měly lépe synchronizovat klíčové kroky při přípravě
vnitrostátních rozpočtů, což přispěje k účinnosti
evropského semestru pro koordinaci rozpočtových politik. Přijetí
společného rozpočtového harmonogramu by mělo vést k
silnější součinnosti usnadněním politické koordinace mezi
členskými státy, jejichž měnou je euro, a zajistit, že
doporučení Rady a Komise budou vhodně začleněna do
vnitrostátního procesu přijímání rozpočtu. (7)
Existují pádné důkazy o účinnosti
fiskálních rámců založených na pravidlech při podpoře zdravé a
udržitelné fiskální politiky. Zavedení vnitrostátních fiskálních pravidel,
která jsou v souladu s rozpočtovými cíli stanovenými na úrovni Unie, by
mělo být klíčovým prvkem k zajištění dodržování Paktu o
stabilitě a růstu. Členské státy by zejména měly zavést
pravidla vyrovnaného strukturálního salda rozpočtu, která provedou do
vnitrostátních právních předpisů základní zásady fiskálního rámce
Unie. Tato transpozice by se měla uskutečnit prostřednictvím
závazných pravidel, pokud možno ústavní povahy, aby se prokázala silná podpora
Paktu o stabilitě a růstu ze strany vnitrostátních orgánů. (8)
Zaujaté a nerealistické makroekonomické a
rozpočtové prognózy mohou značně narušit účinnost
rozpočtového plánování a v důsledku toho poškodit závazek k
rozpočtové kázni. Nezávislé subjekty mohou poskytnout makroekonomické
předpovědi nestranné a realistické. (9)
Tento postupně zesilovaný dohled bude dále
doplňovat stávající ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a
posilovat dohled nad rozpočtovou kázní v členských státech, jejichž
měnou je euro. Postupně zesílené sledování by mělo
přispět k lepším rozpočtovým výsledkům ve prospěch
všech členských států, jejichž měnou je euro.
Přísnější sledování jako součást postupně zesíleného
postupu je zvlášť cenné pro členské státy, které se potýkají s
nadměrným schodkem. (10)
Jak dokazuje krize státního dluhu, a zejména
potřeba zavést společné finanční pojistky, v členských
státech, jejichž měnou je euro, více působí vzájemný efekt
přelévání, pokud jde o jejich rozpočtové politiky. Každý členský
stát, jehož měnou je euro, by měl před přijetím jakýchkoli
významných plánů reformy fiskální politiky s možnými efekty přelévání
konzultovat Komisi a ostatní členské státy, jejichž měnou je euro,
aby bylo možné posoudit možný dopad na eurozónu jako celek. Členské státy
by měly o svých rozpočtových plánech uvažovat z hlediska
společného zájmu a předložit je Komisi pro účely sledování
ještě předtím, než se stanou závaznými. Komise by měla mít
možnost v případě potřeby k návrhu rozpočtového plánu
zaujmout stanovisko, které by členský stát, a zejména rozpočtové
orgány, měly vzít v úvahu při přijímání zákona o rozpočtu.
Toto stanovisko by mělo zajistit, že směřování politiky Unie v
oblasti rozpočtu bude řádně začleněno do
vnitrostátních rozpočtových opatření. Zejména by toto stanovisko
mělo zahrnovat posouzení, zda rozpočtové plány náležitě
zohledňují doporučení vydaná v rámci evropského semestru v
rozpočtové oblasti. Komise by měla být připravena na požádání
předložit toto stanovisko parlamentu dotyčného členského státu.
Do jaké míry bylo toto stanovisko vzato v úvahu, by mělo být součástí
posouzení, zda a kdy budou splněny příslušné podmínky; to povede k
rozhodnutí o uplatnění postupu při nadměrném schodku
vůči dotčenému členskému státu, přičemž by
mělo být dřívější nezohlednění pokynů považováno za
přitěžující okolnost. Na základě celkového posouzení plánů
Komisí by měla rozpočtovou situaci a vyhlídky pro eurozónu projednat
také Euroskupina. (11)
Členské státy, jejichž měnou je euro a na
které se vztahuje postup při nadměrném schodku, by měly být
sledovány přísněji, aby mohlo dojít k úplné a včasné
nápravě nadměrného schodku. Přísnější sledování by
mělo zajistit včasnou nápravu případných odchylek od doporučení
Rady k odstranění nadměrného schodku. Toto sledování by mělo
doplňovat ustanovení uvedená v nařízení (ES) č. 1467/97.
Způsoby tohoto přísnějšího sledování by měly být
odstupňovány v závislosti na fázi postupu, v níž se členský stát
nachází, jak je stanoveno v článku 126 Smlouvy. (12)
Přísnější sledování členských
států, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, by
mělo umožnit zjištění rizik týkajících se dodržení termínu pro
nápravu nadměrného schodku členského státu. Pokud jsou taková rizika
zjištěna, měla by Komise vydat členskému státu doporučení,
aby přijal ve stanovené lhůtě opatření, která by měla
být předložena parlamentu dotyčného členského státu na jeho
žádost. Toto posouzení by mělo umožnit rychlou nápravu situace ohrožující
odstranění nadměrného schodku ve stanovené lhůtě.
Posouzení, zda je toto doporučení Komise dodržováno, by mělo být
součástí soustavného posuzování účinných opatření pro nápravu
nadměrného schodku, které provádí Komise. Při rozhodování, zda byla k
nápravě nadměrného schodku přijata účinná opatření, by
měla Rada rovněž vycházet z toho, zda členský stát jednal v
souladu s doporučením Komise. (13)
Za účelem posílení dialogu mezi orgány Unie,
zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a zajištění větší
transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského
parlamentu nabídnout členskému státu, na nějž se vztahuje
doporučení Komise, aby se zúčastnil rozpravy, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Kapitola I Obecná ustanovení Článek 1
Předmět a oblast působnosti 1. Toto nařízení obsahuje
ustanovení pro posílené sledování rozpočtové politiky v eurozóně: (a)
doplněním evropského semestru podle
článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97 o společný
rozpočtový harmonogram; (b)
doplněním systému mnohostranného dohledu nad
rozpočtovou politikou podle nařízení (ES) č. 1466/97 o další
požadavky dohledu, které mají zajistit řádné začlenění
doporučení Unie týkajících se rozpočtové oblasti do vnitrostátních
rozpočtových opatření; (c)
doplněním postupu při nápravě
nadměrného schodku členského státu podle článku 126 Smlouvy a
nařízení (ES) č. 1467/97 o přísnější sledování
rozpočtových politik členských států, na něž se vztahuje
postup při nadměrném schodku, aby byla zajištěna včasná a
trvalá náprava nadměrných schodků. 2. Toto nařízení se
vztahuje na členské státy, jejichž měnou je euro. Článek 2
Definice 1. Pro účely tohoto
nařízení se použijí tyto definice: (a)
„nezávislou fiskální radou“ se rozumí subjekt s
vlastní funkční autonomií vůči fiskálním orgánům
členského státu, který je odpovědný za sledování provádění
vnitrostátních fiskálních pravidel; (b)
„nezávislými makroekonomickými prognózami“ se
rozumějí makroekonomické a/nebo rozpočtové prognózy vypracované
nezávislým orgánem nebo subjektem s vlastní funkční autonomií
vůči fiskálním orgánům členského státu; (c)
„střednědobý rozpočtový rámec“ má
význam uvedený v čl. 2 písm. e) směrnice Rady […/…]; (d)
„program stability“ má význam uvedený v článku
3 nařízení (ES) č. 1466/97; (e)
„veřejný“ a „schodek“ mají smysl uvedený v
článku 2 protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném
schodku připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o
fungování Evropské unie. 2. Také se použije definice
vládních institucí a subsektorů vládních institucí uvedená v bodě
2.70 přílohy A nařízení (ES) č. 2223/96. Kapitola II Společná rozpočtová ustanovení Článek 3
Společný rozpočtový harmonogram 1. Členské státy
zveřejní každoročně nejpozději do 15. dubna své
střednědobé fiskální plány v souladu se svým střednědobým
rozpočtovým rámcem na základě nezávislé makroekonomické
předpovědi spolu se svými programy stability. 2. Návrh zákonů o
rozpočtu pro vládní instituce se zveřejní každoročně
nejpozději do 15. října spolu s nezávislými makroekonomickými
prognózami, z nichž vycházejí. 3. Zákony o rozpočtu pro
vládní instituce se přijímají a zveřejňují každoročně
nejpozději do 31. prosince. Článek 4
Pravidla týkající se rozpočtového salda a nezávislé vnitrostátní fiskální
rady 1. Členské státy zavedou
numerická fiskální pravidla týkající se rozpočtového salda, jejichž
prostřednictvím se do rozpočtových procesů těchto
států provedou jejich střednědobé rozpočtové cíle, jak je
uvedeno v článku 2a nařízení (ES) č. 1466/97. Tato pravidla se
týkají vládních institucí jako celku a jsou závazné, pokud možno ústavní,
povahy. 2. Členské státy musí mít
vytvořeny nezávislé fiskální rady pro sledování provádění vnitrostátních
fiskálních pravidel, jak je uvedeno v odstavci 1. Kapitola III Sledování a posuzování návrhu
rozpočtových plánů členských států Článek 5
Požadavky na sledování 1. Členské státy
předloží každoročně nejpozději do 15. října Komisi a
Euroskupině návrh rozpočtového plánu na následující rok. 2. Návrh rozpočtového plánu
se současně zveřejní. 3. Návrh rozpočtového plánu
musí obsahovat pro následující rok tyto informace: (a)
cílové hodnoty rozpočtového salda pro vládní
instituce jako procentní podíl na hrubém domácím produktu (HDP), rozdělené
podle subsektorů vládních institucí; (b)
projekce výdajů a příjmů při
nezměněné politice jako procento HDP pro vládní instituce a jejich
hlavní složky; (c)
cílové hodnoty výdajů a příjmů jako
procentní podíl HDP pro vládní instituce a jejich hlavní složky,
přičemž se zohlední podmínky a kritéria pro stanovení trendu
růstu veřejných výdajů bez vlivu diskrečních opatření
na straně příjmů podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES)
č. 1466/97; (d)
podrobný popis a důkladně zdokumentované
vyčíslení opatření, která mají být zahrnuta do rozpočtu na
příští rok s cílem překlenout rozdíl mezi cíli uvedenými v písmenu c)
a projekcemi při nezměněné politice podle písmene b). Popis
může být méně podrobný u opatření, která mají rozpočtové
důsledky odhadem nižší než 0,1 % HDP. Zvláštní pozornost musí být
věnována významným plánům reformy fiskální politiky s možnými efekty
přelévání do ostatních členských států, jejichž měnou je
euro; (e)
hlavní předpoklady očekávaného
hospodářského vývoje a důležitých ekonomických proměnných
vztahujících se k dosažení rozpočtových cílů. Tyto předpoklady
jsou založeny na nezávislé makroekonomické prognóze růstu; (f)
případně doplňující údaje o tom, jak
budou splněna stávající doporučení týkající se rozpočtu,
určená dotyčnému členskému státu v souladu s článkem 121
Smlouvy. 4. Pokud se rozpočtové cíle
uvedené v návrhu rozpočtového plánu podle odst. 3 písm. a) a c) nebo
projekce při nezměněné politice liší od cílů uvedených v
nejnovějším programu stability, musí být rozdíly řádně vysvětleny. 5. Pokud Komise zjistí
obzvláště závažná porušení povinností v oblasti rozpočtové politiky
stanovených v Paktu o stabilitě a růstu, vyžádá si od dotyčného
členského státu do dvou týdnů od předložení návrhu rozpočtového
plánu jeho přepracovaný návrh. Tato žádost se zveřejní. V případě přepracovaného návrhu
rozpočtového plánu se použijí odstavce 2 až 4. 6. Komise upřesní obsah
návrhu rozpočtového plánu uvedeného v odstavci 1. Článek 6 Posouzení
návrhu rozpočtového plánu 1. V případě
potřeby zaujme Komise do 30. listopadu k návrhu rozpočtového plánu
stanovisko. 2. Stanovisko Komise se
zveřejní a na žádost parlamentu dotyčného členského státu jej
Komise dotyčnému parlamentu předloží. 3. Komise provede celkové
posouzení rozpočtové situace a vyhlídek v eurozóně jako celku. Toto
posouzení se zveřejní. 4. Euroskupina projedná
stanoviska Komise k vnitrostátním rozpočtovým plánům a
rozpočtovou situaci i vyhlídky eurozóny jako celku na základě
celkového posouzení Komisí v souladu s odstavcem 3. Posouzení se zveřejní. Kapitola IV Zajištění nápravy nadměrného
schodku Článek 7
Přísnější sledování členských států s nadměrným
schodkem 1. Pokud Rada v souladu s
čl. 126 odst. 6 Smlouvy rozhodne o existenci nadměrného schodku v
členském státu, pak se na dotyčný členský stát vztahují odstavce
2 až 5 tohoto článku až do zrušení postupu při nadměrném
schodku, který se na něj vztahuje. 2. Členský stát, na
nějž se uplatňuje přísnější sledování, provede
neprodleně komplexní posouzení meziročního průběhu
plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů.
Posouzení se vztahuje i na finanční rizika spojená se subjekty ve
vlastnictví státu a veřejnými zakázkami, neboť i ty mohou
přispívat k existenci nadměrného schodku. Výsledek tohoto posouzení bude
zařazen do zprávy předložené v souladu s čl. 3 odst. 4a nebo
čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97 o opatřeních
přijatých k nápravě nadměrného schodku. 3. Členský stát
pravidelně podává zprávy Komisi a Hospodářskému a finančnímu
výboru nebo podvýboru, který pro tento účel určí, , o meziročním
plnění rozpočtu vládních institucí a jejich subsektorů, o
rozpočtových důsledcích diskrečních opatření přijatých
jak na straně výdajů, tak na straně příjmů, o cílech
výdajů a příjmů vládních institucí, jakož i informace o
přijatých opatřeních a o povaze opatření plánovaných k dosažení
cílů. Zpráva se zveřejňuje. Komise upřesní obsah zprávy uvedené v tomto
odstavci. 4. Pokud se na dotyčný
členský stát vztahuje doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7
Smlouvy, zpráva v souladu s odstavcem 3 tohoto článku se předkládá
poprvé šest měsíců po první zprávě uvedené v čl. 3 odst. 4a
nařízení (ES) č. 1467/97, a poté každých šest měsíců. 5. Pokud se na dotyčný
členský stát vztahuje výzva Rady podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy,
obsahuje zpráva podle odstavce 3 tohoto článku také informace o
opatřeních přijatých v reakci na zvláštní doporučení Rady.
Předkládá se poprvé tři měsíce po první zprávě uvedené v
čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97, a poté čtvrtletně.
6. Na žádost a ve
lhůtě stanovené Komisí členský stát, na nějž se vztahuje
přísnější sledování: (g)
provede ve spolupráci s nejvyššími vnitrostátními
kontrolními orgány komplexní nezávislý audit výkazů vládních institucí
zaměřený na spolehlivost, úplnost a přesnost výkazů za
veřejný sektor pro účely postupu při nadměrném schodku a
podá o něm zprávu. V této souvislosti posoudí Komise (Eurostat) v souladu
s nařízením (ES) č. 679/2010[3]
kvalitu údajů oznámených dotyčným členským státem; (h)
poskytne doplňující informace pro účely
sledování pokroku směrem k nápravě nadměrného schodku. Článek 8
Členské státy, kterým hrozí, že nesplní svoji povinnost v rámci postupu
při nadměrném schodku 1. Při posuzování, zda není
ohroženo splnění lhůty k nápravě nadměrného schodku, jak
stanoví stávající doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy nebo
výzva Rady podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy, vychází Komise rovněž ze
zpráv, které předložily členské státy v souladu s čl. 7 odst. 3
tohoto nařízení. 2. V případě rizika
nedodržení lhůty k nápravě nadměrného schodku Komise adresuje
dotčenému členskému státu doporučení, aby přijal další
opatření ve lhůtě, která je v souladu se lhůtou pro nápravu
jeho nadměrného schodku podle odstavce 1. Doporučení Komise se
zveřejní a na žádost parlamentu dotyčného členského státu jej
Komise dotyčnému parlamentu předloží. 3. Ve lhůtě stanovené
v doporučení Komise uvedené v odstavci 2 předloží dotyčný
členský stát Komisi zprávu o opatřeních přijatých v reakci na
toto doporučení spolu s zprávami uvedenými v čl. 7 odst. 3. Zpráva
obsahuje rozpočtové důsledky všech přijatých diskrečních
opatření, cíle výdajů a příjmů vládních institucí,
informace o přijatých opatřeních a povaze uvedených opatření
plánovaných k dosažení cílů, jakož i informace o dalších opatřeních
přijatých v reakci na doporučení Komise. Zpráva se
zveřejňuje. 4. Příslušný výbor
Evropského parlamentu může nabídnout členskému státu, jehož se
doporučení týká v souladu s odstavcem 2, účast při rozpravě
v souladu s článkem 2a nařízení (ES) č. 1467/97. 5. Na základě zprávy
uvedené v odstavci 3 Komise posoudí, zda členský stát splnil
doporučení předložené v souladu s odstavcem 2. Článek 9
Dopad na postup při nadměrném schodku 1. Do jaké míry dotyčný
členský stát zohlednil stanovisko podle čl. 6 odst. 1, musí vzít v
úvahu: (a)
Komise při vypracování zprávy podle čl.
126 odst. 3 Smlouvy a při doporučování uložení neúročeného
vkladu v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. XXX/2011; (b)
Rada při rozhodování zda podle čl. 126
odst. 6 Smlouvy existuje nadměrný schodek. 2. Přísnější sledování
zavedené články 7 a 8 tohoto nařízení je nedílnou součástí
pravidelného sledování, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 1 nařízení
(ES) č. 1467/97, provádění opatření, která dotyčný
členský stát učiní v reakci na doporučení podaná v souladu s
čl. 126 odst. 7 Smlouvy, nebo výzvy vydané podle čl. 126 odst. 9
Smlouvy k nápravě nadměrného schodku. 3. Při zvažování, zda byla
v reakci na doporučení vydaná v souladu s čl. 126 odst. 7 Smlouvy
nebo na výzvy vydané v souladu s čl. 126 odst. 9 Smlouvy přijata
účinná opatření, vezme Komise v úvahu posouzení uvedené v čl. 8
odst. 5 tohoto nařízení a případně doporučí Radě možná
rozhodnutí podle čl. 126 odst. 8 nebo čl. 126 odst. 11 Smlouvy. Článek 10
Soulad s nařízením č. XXX o posílení hospodářského a
rozpočtového dohledu nad členskými státy, ve kterých dochází k
závažným obtížím, pokud jde o jejich finanční stabilitu v eurozóně,
nebo jsou těmito obtížemi ohroženy Články 5 a 7 tohoto nařízení se
nevztahují na členské státy, kterých se v souladu s článkem 6
nařízení č. XXX týká makroekonomický ozdravný program. Kapitola V Závěrečná ustanovení Článek 11
Přezkum 1. Do [stejné datum jako v
článku 13 nařízení o sankcích] a poté každých pět let
zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva mimo jiné hodnotí: (a)
účinnost tohoto nařízení; (b)
pokrok při zajišťování užší koordinace
hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti
členských států v souladu se Smlouvou. 2. V případě
potřeby se ke zprávě uvedené v odstavci 1 připojí návrh na
změny tohoto nařízení. 3. Zpráva se předloží
Evropskému parlamentu a Radě. Článek 12
Přechodná ustanovení 1. Toto nařízení se
vztahuje na členské státy, na které se v okamžiku vstupu tohoto
nařízení v platnost již vztahuje postup při nadměrném schodku. 2. Odchylně od odstavce 1
se čl. 7 odst. 2 nevztahuje na členské státy, u nichž již Rada
rozhodla, že byly učiněny účinné kroky v souladu s čl. 4
odst. 2 a čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97. 3. Členské státy splní
povinnosti vyplývající z článku 4 nejpozději do [6 měsíců
od přijetí tohoto nařízení]. Článek 13
Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost
dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo
použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně [1] Úř. věst. L 209,
2.8.1997, s. 1. [2] Úř. věst. L 209,
2.8.1997, s. 6. [3] Úř. věst. L 198,
30.7.2010, s. 1.