Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském námořním a rybářském fondu [zrušující nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a nařízení Rady (ES) č. 861/2006 a nařízení Rady (ES) č. XXX/2011 o integrované námořní politice] /* KOM/2011/0804 v konečném znění - 2011/0380 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Návrh Komise na víceletý finanční rámec (VFR)
na období 2014–2020, přijatý dne 29. června, nastavuje rozpočtový rámec
a hlavní směry pro financování společné rybářské politiky (SRP)
a integrované námořní politiky (IMP). Dále Komise přijala dne
13. července 2011 balíček, kterým se stanoví nový legislativní
rámec společné rybářské politiky. V letech
2008–2010 byla integrovaná námořní politika (IMP) financována prostřednictvím
řady pilotních projektů a přípravných činností. Komise navrhla pro období
let 2012 až 2013 nový finanční nástroj. S uvedením nového víceletého
finančního rámce je nezbytné přijmout dlouhodobý nástroj pro finanční podporu
integrované námořní politiky. Dne
6. října 2011 Komise přijala návrh nařízení o „společných
ustanoveních“, kterým se stanoví společná pravidla pro sdílené řízení
fondů, s hlavním cílem zjednodušit provádění politiky. Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond
soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a budoucí
evropský námořní a rybářský fond (fondy společného strategického rámce –
SSR) provádějí doplňkové cíle a sdílejí stejný režim řízení. Nařízení
o „společných ustanoveních“ pro tyto fondy stanoví řadu společných
pravidel. Tato ustanovení se týkají obecných zásad, například partnerství,
víceúrovňové správy, rovnosti žen a mužů, udržitelnosti a souladu
s platným právem EU a vnitrostátními právními předpisy. Návrh také
obsahuje společné prvky strategického plánování a programování, včetně
seznamu tématických cílů odvozených ze strategie Evropa 2020, ustanovení
o společném strategickém rámci na úrovni Unie a o smlouvách
o partnerství, které se mají uzavřít s jednotlivými členskými státy. Návrh
zavádí makroekonomickou podmíněnost a stanoví společný přístup
k zaměření fondů SSR na výkonnost. V tomto smyslu zahrnuje předběžné
podmínky a přezkum výkonnosti, jakož i opatření pro monitorování,
podávání zpráv a hodnocení. Návrh rovněž stanoví společná ustanovení pro
pravidla způsobilosti a vymezuje zvláštní ustanovení pro finanční nástroje
a místní rozvoj se zapojením místních komunit. Některé řídicí
a kontrolní mechanismy jsou také společné pro všechny fondy SSR. Stávající návrh nařízení o evropském
námořním a rybářském fondu (EMFF) usiluje o dosažení cílů reformy
společné rybářské politiky a integrované námořní politiky. Vychází z těchto cílů, nově vymezených z hlediska
financování: (1)
podporovat udržitelné a konkurenceschopné
odvětví rybolovu a akvakultury; (2)
posilovat rozvoj a provádění integrované
námořní politiky Unie, a to způsobem doplňujícím politiku soudržnosti
a společnou rybářskou politiku; (3)
podporovat vyvážený územní rozvoj rybolovných
oblastí podporující začlenění (včetně akvakultury a vnitrozemského
rybolovu); (4)
přispívat k provádění společné rybářské politiky. Probíhá jednání Světové obchodní organizace o
nových dotacích pro oblast rybolovu. Stav jednání zatím neumožňuje předjímat
jejich výsledek. Pokud se však z výsledků těchto jednání vyplynou nové závazky
EU, měla by být zajištěna slučitelnost návrhu o EMFF s těmito závazky. Za tímto
účelem může být potřebná analýza slučitelnosti příslušných opatření týkajících
se EMFF. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI
STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Posouzení dopadů EMFF prováděné na základě
následného hodnocení finančního nástroje pro orientaci rybolovu, průběžného
hodnocení evropského rybářského fondu a posouzení dopadů reformy společné
rybářské politiky hodnotí tři alternativní scénáře: (i)
„EFF+“, který je pokračováním aktuálního EFF s vyloučením většiny přímých
dotací loďstva a s podporou zaměřenou na cíle reformy společné
rybářské politiky, (ii) "EFF+ integrace“, v němž jsou ostatní
nástroje financování společné rybářské politiky začleněny do fondu, který bude
následníkem Evropského rybářského fondu, ale zachovává stejný způsob řízení
jako dnes, a (iii) „EFF+ konvergence“, ve kterém je podpora IMP také
začleněna do nového jediného fondu a všechny nástroje jsou přesunuty
v co největší míře pod působnost sdíleného řízení. Tyto tři scénáře
politiky byly sladěny s přednostním scénářem reformy společné rybářské
politiky a vyhodnoceny na základě stejného základního scénáře. Při jejich sestavování bylo rovněž přihlédnuto k výsledkům
konzultací zahájených spolu s přijetím zelené knihy v dubnu 2009. Výsledky
těchto konzultací jsou shrnuty níže: –
Mnoho příspěvků požadovalo pokračování veřejného
financování odvětví rybolovu, i když několik členských států
a většina nevládních organizací namítá, že takové financování udržuje
struktury, které nejsou životaschopné, jsou jednou z příčin nadbytečné
kapacity a napomáhají závislosti odvětví na veřejné podpoře. –
Panuje shoda v tom, že je třeba, aby
libovolnou budoucí podporu doprovázelo provádění reformy společné rybářské
politiky a snižování nákladů odvětví na přizpůsobení. –
Financování EU by se mělo zaměřit na výzkum
a inovace, zlepšení ochrany mořského prostředí a podporu organizací
rybářů a místního rozvoje. –
Odkaz na integrovanou námořní politiku je považován
za důležitý: námořní politiky již nemohou působit
odděleně, je třeba posílit soudržnost společné rybářské politiky
s integrovanou námořní politikou. –
Je zapotřebí dosáhnout vyšší úrovně podmíněnosti
mezi financováním EU a dosahováním cílů společné rybářské politiky. Dodržování pravidel/cílů by mělo mít vliv na dostupnost finančních
prostředků. –
Skupina členských států důrazně podporuje silnější
odvětvový přístup k přidělování finančních prostředků (provázanému
s velikostí odvětví rybolovu namísto úrovně ekonomického rozvoje, jak je
tomu dnes), zatímco Evropský parlament se staví proti. –
Panuje obecná shoda o důležitosti drobných
pobřežních loďstev, která zůstávají významným zdrojem pracovních příležitostí
v pobřežních společenstvích. Některé členské státy
požadují privilegovaný přístup tohoto loďstva k financování, zatímco jiné
se ke specifickému přístupu nepřiklánějí. –
Drtivá většina průmyslu a členských států má
za to, že běžné služby (např. řízení a shromažďování údajů) by měly být
i nadále podporovány financováním z prostředků EU. Kromě veřejných
konzultací bylo uspořádáno kolem 200 setkání se zúčastněnými stranami. V roce 2010 a 2011 se také uskutečnily schůzky, během nichž
byly projednávány reformy společné rybářské politiky a financování. Šlo
zejména o tato setkání: (i) 13. dubna 2010 se v Bruselu
sešly zúčastněné strany z odvětví, odborů, Evropského parlamentu
a členských států na specializovaném semináři zaměřeném na budoucí EFF,
(ii) dvě setkání s členskými státy se konala v Gandu
(12.–14. září 2010) a Noordwijku (9.–11. března 2011),
(iii) 12.–13. dubna 2011 se v Bruselu konala konference
o budoucnosti místního rozvoje v rybolovných oblastech. Komise, Rada
a Evropský parlament potvrdily platnost integrovaného přístupu
k námořním záležitostem a potřebu financování integrované námořní
politiky. Z posouzení dopadů vyplynul závěr, že
„EFF+ konvergence “ plní svou úlohu lépe než další dvě možnosti ve třech
ukazatelích dopadu zvolených pro analýzu: snižování dopadu
rybolovu na životní prostředí, sbližování rozdílu v inovacích
v odvětví rybolovu a akvakultury a počet vytvořených pracovních
příležitostí v komunitách závislých na rybolovu. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Navrhuje se, aby většina současných finančních
nástrojů společné rybářské politiky a integrované námořní politiky byla
integrována do jednoho fondu, s výjimkou dohod o udržitelném rybolovu
(SFA) a povinného příspěvku regionálním organizacím pro řízení rybolovu. EMFF je rozdělen do 4
pilířů: · Inteligentní ekologický rybolov (sdílené
řízení) – cílem je podpořit přechod k udržitelnému rybolovu, který je
selektivnější, nevytváří výměty, méně poškozuje mořské ekosystémy a tím
přispívá k udržitelnému řízení mořských ekosystémů, a poskytovat
takovou podporu zaměřenou na inovace a přidanou hodnotu, která zvyšuje
ekonomickou životaschopnost odvětví rybolovu a jeho odolnost vůči vnějším
šokům a konkurenci ze třetích zemí. · Inteligentní ekologická akvakultura (sdílené
řízení) – cílem je dosáhnout ekonomicky životaschopné, konkurenceschopné
a ekologické akvakultury, schopné čelit globální konkurenci
a poskytnout spotřebitelům v EU zdravé produkty s vysokou
nutriční hodnotou. · Udržitelný územní rozvoj podporující začlenění
(sdílené řízení) – cílem je zvrátit pokles mnoha pobřežních
a vnitrozemských komunit závislých na rybolovu, a to zvýšením přidané
hodnoty k rybolovným a souvisejícím činnostem a diverzifikací do
jiných odvětví námořního hospodářství. · Integrovaná námořní politika (přímé
centralizované řízení) – cílem je podpořit průřezové priority, které přinášejí
úspory a růst, ale které členské státy nebudou vykonávat samy o sobě
– jako je vytváření znalostní základny o mořích, územní plánování
námořních prostor, jednotný management pobřežní zóny a integrovaný námořní
dohled, ochrana mořského prostředí, a to zejména jeho biologické
rozmanitosti, jakož i přizpůsobení se nepříznivým vlivům klimatických změn
na pobřežní oblasti. Kromě těchto čtyř pilířů bude EMFF obsahovat
doprovodná opatření: shromažďování údajů a vědecké
poradenství, kontrola, správa, trhy s produkty rybolovu (včetně
nejvzdálenějších regionů), dobrovolné platby regionálním organizacím pro řízení
rybolovu a technická pomoc. Návrh je v souladu se zásadou
subsidiarity. Obecným cílem EMFF je podporovat cíle
společné rybářské politiky, která spadá do výlučné pravomoci EU,
a dále rozvíjet integrovanou námořní politiku EU. Pokud budou členské
státy MS postupovat samostatně, nejsou schopny dosáhnout těchto cílů, které
však lze splnit na úrovni EU s využitím víceletého financování zaměřeného
na příslušné priority. 4. Získané poznatky a nové funkce EMFF Příspěvek ke strategii Evropa 2020 EMFF bude přispívat k dosažení cílů
strategie Evropa 2020 prováděním tří stěžejních iniciativ:
i) Evropa účinněji využívající zdroje, ii) Unie inovací a iii) program pro
nové dovednosti a pracovní místa. Podpora přechodu k udržitelnému rybolovu
založenému na maximálním udržitelném výnosu, odstranění výmětů a snížení
dopadu rybolovu na mořské prostředí, podpora akvakultury s vysokou úrovní
ochrany životního prostředí a zlepšená koordinace námořních politik
vedoucí k vyšší míře udržitelného využívání zdrojů bude klíčovým
příspěvkem EMFF k iniciativě „Evropa účinněji využívající zdroje“. V iniciativě „Program pro nové dovednosti
a pracovní místa“ bude prioritou EMFF zvýšení zaměstnanosti, územní
soudržnosti a sociálního začleňování v komunitách závislých na
rybolovu. Diverzifikace místní ekonomiky, zejména ve
vztahu k jiným odvětvím námořní ekonomiky, bude vytvářet nová pracovní
místa a příležitosti k růstu v pobřežních oblastech. EMFF bude rovněž přispívat k iniciativě
„Unie inovací“, a to podporou inovací produktů a procesů na všech
úrovních produkce, uvádění na trh a distribučního řetězce odvětví rybolovu
a akvakultury, zvyšováním přidané hodnoty produktů rybolovu
a akvakultury, podporou ekologických inovací a dalším rozvojem nových
a inovativních průřezových nástrojů politiky, jako jsou např. znalosti
v námořní oblasti, územní plánování námořních prostor a integrovaný
námořní dohled. Posílený sociální rozměr EMFF bude podporovat sociální soudržnost
a vytváření pracovních míst v komunitách závislých na rybolovu,
a to zvýšením přidané hodnoty k produktům rybolovu
a diverzifikací do dalších námořních odvětví. Bude
posílen přístup k udržitelnému rozvoji rybolovných oblastí se zapojením
místních komunit. EMFF rovněž poprvé uznává roli, kterou manželky často hrají
v rodinném podniku v oblasti rybaření, v mnoha případech bez
jakéhokoli právního uznání. Mohou mimo jiné využívat podpory EMFF pro
odbornou přípravu, zejména pro získávání dovedností vztahujících se
k podnikání a řízení podniku. EMFF bude rovněž podporovat lidský kapitál
a stimulovat diverzifikaci tím, že umožní místnímu obyvatelstvu získávat
dovednosti potřebné pro zapojení do nových aktivit vznikajících
v ostatních námořních odvětvích. Tento přístup bude
rovněž navazovat na přírodní a kulturní dědictví a přemění je
v důležitý prvek místního rozvoje. S ohledem na význam malých pobřežních
loďstev pro pobřežní komunity EMFF navrhuje, aby se na ně použila vyšší míra
podpory, a zavádí některá zvláštní opatření způsobilá pouze pro tato
loďstva. Tato opatření zahrnují odborné poradenství
v oblasti obchodních a marketingových strategií, podporu při
zakládání nových podniků mimo oblast rybolovu a zvláštní podporu pro
inovace, přičemž poslední jmenovaná je zvláště důležitá pro drobné pobřežní
loďstvo vzhledem k tomu, že většina těchto rybářských podniků jsou
mikropodniky s omezeným přístupem k financování. Přednost dostanou
společné přístupy, mimo jiné prostřednictvím organizací producentů, které
navazují na sociální kapitál a umožňují dosáhnout kritického množství
investic. Tyto společné přístupy budou rovněž těžit
z vyšší podpory. Environmentální udržitelnost Stávající opatření
byla zjednodušena a revidována s cílem vytvořit silnou vazbu na
environmentální udržitelnost. Nadměrná kapacita zůstává
hlavním problémem společné rybářské politiky a je jedním z klíčových
faktorů nadměrného rybolovu. Odstranění nadbytečné kapacity prostřednictvím
veřejné podpory, například vrakování, se ukázalo jako neúčinné, navzdory částce
1,7 miliardy EUR vynaložené od roku 1994 se skutečná rybolovná
kapacita loďstva většiny zemí EU nesnížila. EMFF proto nebude již vrakování
podporovat a využije takto ušetřené finanční prostředky na účinnější formy
pomoci udržitelnému rybolovu. EMFF bude podporovat přechod na systém
maximálního udržitelného výnosu (MSY) a usnadňovat postupné zavádění
zákazu výmětů prostřednictvím integrovaného přístupu využívajícího opatření,
jako je podpora pro selektivnější zařízení a rybolovné techniky, investice
do zařízení na plavidlech a v přístavech, která jsou nezbytná pro využití
nežádoucích úlovků, jakož i opatření pro uvádění produktů na trh
a jejich zpracování. Se stejným cílem byl výrazně
navýšen příděl finančních prostředků pro shromažďování údajů a vědecké
poradenství (za účelem zvýšení počtu populací, pro které je k dispozici
vědecké poradenství) a řízení výdajů (pro zajištění lepšího dodržování
pravidel). Pozornost bude také soustředěna na rozvoj
akvakultury s vysokou úrovní ochrany životního prostředí a na podporu
akvakultury, která má pozitivní dopad na ekosystémy. Podíl rybolovu na celosvětové spotřebě paliva
představuje přibližně 1,2 %. Pro dosažení hlavního
cíle strategie Evropa 2020 v oblasti změny klimatu je zapotřebí zvýšit
účinnost zdrojů a snížit emise v odvětví rybolovu a v menší míře
i v akvakultuře. V tomto smyslu poskytne EMFF podporu některým
opatřením ke zmírnění změny klimatu. Zaměření na inovativní, životaschopné
a konkurenceschopné odvětví rybolovu a akvakultury Odvětví rybolovu i akvakultury má
v oblasti inovací těžkosti. Nabídka, uvádění na trh
a obchodování jsou v současné době organizovány tak, že rybářské
podniky a podniky akvakultury jsou jen zřídka zapojeny do prodeje
a uvádění svých produktů na trh. 1. Do EMFF byla začleněna nová
opatření se silným zaměřením na inovace s cílem podpořit v celém hodnotovém
řetězci rozvoj nových nebo vylepšených produktů, procesů, systémů řízení
a organizace a napomáhat tím odvětví rybolovu a akvakultury
zvýšit hodnotu jejich produktů, omezit dopad jejich aktivit na životní
prostředí a snížit výrobní náklady. K posílení inovací přispějí
opatření pro povzbuzení spolupráce mezi vědci a rybáři. Podpora místního
rozvoje se zapojením místních komunit bude rovněž šířit inovace na místní
úrovni vzhledem k tomu, že takové inovace se často vytvářejí
v místním kontextu, mohou nebo nemusí se týkat technických otázek
a mohou vycházet z nových nebo tradičních postupů. 2. EMFF bude rovněž poprvé
usilovat o podporu nových forem akvakultury s vysokým růstovým
potenciálem, například pobřežní a nepotravinářské akvakultury, jakož
i povzbuzovat zakládání nových podniků. Mezi nové funkce patří také
podpora multifunkční akvakultury, umožňující diverzifikaci příjmů podniků
akvakultury prostřednictvím činností, jako jsou rybaření, přímý prodej,
ekoturistika a vzdělávací činnosti týkající se akvakultury. Návrh obsahuje
rovněž podporu pro využívání poradenských služeb společnostmi podnikajícími
v oblasti akvakultury, jakož i opatření ke zvýšení potenciálu
zařízení akvakultury (mimo jiné prostřednictvím finančních prostředků pro
územní plánování námořních prostor a zlepšování infrastruktury). Bude podporován soulad a synergie
určených výzkumných a inovačních programů s připravovaným novým
rámcovým programem pro výzkum (Horizont 2020). Nový impuls pro rozvoj integrované námořní
politiky (IMP) Cílem integrované
námořní politiky zahájené v roce 2007 bylo usnadnit námořní koordinaci
napříč hranicemi a odvětvími (námořní doprava, průmysl, pobřežní regiony,
energetika v pobřežních vodách, rybolov a mořské prostředí). Koordinace mezi dříve roztříštěnými politikami vede ke snížení nákladů
a zvýšení efektivity. Financování
integrované námořní politiky v EMFF se zaměří na rozvoj meziodvětvových
politických nástrojů: iniciativy, které prospívají různým
odvětvím, ale které nelze uplatnit v jednotlivých oblastech politiky. Územní
plánování námořních prostor poskytuje stabilní právní rámec pro udržitelné
hospodaření s mořskými oblastmi, zdroji a ekosystémovými službami. Bylo
prokázáno, že urychluje investice do námořní oblasti a snižuje právní
a administrativní náklady společností. Integrovaný námořní dohled
umožňuje, aby veřejné subjekty vzájemně sdílely údaje a v reálném čase
účinně čelily událostem na moři. Zabraňuje i nákladnému zdvojování
činností námořního dohledu náročných na zdroje. Přínosem integrovaného dohledu
jsou nákladově efektivní synergie umožňující lepší využití veřejných
prostředků. Iniciativa Znalosti v námořní oblasti 2020 se zaměřuje
na soustřeďování roztříštěných evropských námořních znalostí do volně
a veřejně přístupného zdroje. Rámcová směrnice o strategii pro
mořské prostředí, jež je environmentálním pilířem IMP, dále vymezí hranice
udržitelnosti lidské činnosti, která má dopad na mořské prostředí. Integrované řízení
námořních záležitostí znamená efektivnější vydávání veřejných prostředků a maximalizaci
účinku různých politik týkajících se moře. V tomto
směru budou finanční prostředky také podporovat rozvoj integrované námořní
správy na úrovni oblastí jednotlivých moří. Koordinace na úrovni oblastí
jednotlivých moří zajišťuje, že financování probíhá v konzistentním
politickém rámci, v němž se doplňují různé zdroje financování. Zahrnutí
integrované námořní politiky do EMFF také podporuje začleňování námořních cílů
do jiných fondů a umožňuje námořním politikám významněji přispět
k cílům strategie Evropa 2020. Zjednodušení a snížení administrativní
zátěže V důsledku zefektivnění a sjednocení
pravidel a postupů povede integrace pěti finančních nástrojů společné
rybářské politiky a integrované námořní politiky do jednoho fondu
k výraznému zjednodušení. Shromažďování údajů
a kontrolní a tržní opatření včetně vyrovnávacích plateb pro
nejvzdálenější regiony budou navíc řízeny společně s opatřeními mimo
Evropský rybářský fond v rámci sdíleného řízení. To znamená, že čtyři
soubory finančních rozhodnutí, podávání zpráv, monitorování a hodnocení
budou nahrazeny jedním. Z průběžného hodnocení ERF je navíc
patrné, že hlavní administrativní zátěží bylo vytvoření řídicího
a kontrolního systému. Návrh nařízení
o „společných ustanoveních“ počítá s řídicím a kontrolním
systémem, který je podobný pro všechny fondy a vychází ze společných
zásad. Zavádí se nový systém vnitrostátní akreditace, aby se posílila snaha
členských států zajišťovat řádné finanční řízení. Za účelem posílení
věrohodnosti byla harmonizována ustanovení, na nichž se zakládá záruka pro
Komisi, pokud jde o řádnost výdajů, a byly zavedeny nové společné
prvky, například prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a roční
účetní závěrka. Tento přístup významně snižuje množství potřebného času pro
nastavení řídicích a kontrolních systémů a urychluje provádění. Zejména
sladění prováděcího mechanismu s mechanismem fondu pro rozvoj venkova
umožní členským státům využívat stejné orgány pro řízení operačních programů
EZFRV a EMFF. Tím se dále sníží administrativní náklady v důsledku
jednotného přístupu, pokud jde o řízení a kontrolu, včetně podávání
zpráv, hodnocení a monitorování. Společná pravidla pro využívání finančních
nástrojů poskytují jasnější rámec a objasňují, že finanční nástroje lze
použít pro všechny druhy investic a příjemců. To
umožňuje poskytovat příspěvek EMFF již existujícím finančním institucím, pokud
již byly vypracovány dohody o spolupráci pro jiné fondy EU, a tím zabránit
zvyšování administrativní zátěže a zdvojování a učiní
z finančního inženýrství přitažlivější alternativu k spolufinancování
prostřednictvím grantů. Integrovaný přístup k místnímu rozvoji se
zapojením místních komunit (stávající osa 4) usnadňuje financování společných
podniků z fondů SSR, neboť umožňuje společné posuzování a schvalování
strategií místního rozvoje, což poskytuje možnost financovat náklady na řízení
pouze z jednoho zdroje a vyhnout se podávání zpráv o těchto
nákladech různým orgánům. Využívání společných ukazatelů usnadní
členským státům podávání zpráv, a umožní jim zaměřit se na kvantifikované
údaje o pokroku a omezit popisné prvky. EMFF rovněž objasňuje pravidla souladu se
společnou rybářskou politikou, zejména s rámcem shromažďování údajů,
nařízeními o kontrole a rybolovu NNN, a poskytuje tím členským
státům a příjemcům větší právní jistotu. Aby se zjednodušilo provádění EMFF, pravidla
způsobilosti jsou slaďována s ostatními fondy EU. To
umožní příjemcům i vnitrostátním orgánům snazší řízení projektů
a rovněž usnadní provádění integrovaných projektů. U té části EMFF,
která spadá do působnosti sdíleného řízení (u standardních nákladů,
jednorázových plateb a paušálního financování grantů), bude umožněno širší
využití zjednodušeného vykazování nákladů. Strategický přístup: „Společný strategický rámec“ (SSR) a smlouvy
o partnerství se vztahují na pět fondů v rámci sdíleného řízení podle
nařízení o „společných ustanoveních“. Tento rámec
umožňuje lepší strategické propojení mezi těmito fondy na úrovni Unie. SSR se
bude provádět prostřednictvím smlouvy o partnerství, koordinující fondy
SSR na vnitrostátní úrovni. Doposud se koordinace fondu EFF s dalšími
prvky z finančních zdrojů EU prováděla s využitím principu
„demarkační linie“ mezi fondy, což vedlo k překrývání i nedostatkům
v pokrytí politiky. Proto je nezbytný lepší
koordinační mechanismus a nový mechanismus poskytování podpory, který by
měl přispět k vyřešení těchto problémů. SSR a smlouvy
o partnerství nahrazují strategický přístup (národní strategické plány)
zavedený ve stávajícím Evropském rybářském fondu, který trpí vážnými omezeními
a vyžadoval neúměrné úsilí členských států, které byly příjemci omezených
finančních prostředků ERF. Strategické plánování Evropský námořní a rybářský fond (EMFF)
se zaměřuje na dlouhodobé strategické cíle společné rybářské politiky
a integrované námořní politiky včetně udržitelného
a konkurenceschopného odvětví rybolovu a akvakultury, konzistentního
politického rámce pro další rozvoj integrované námořní politiky
a vyváženého územního rozvoje rybolovných oblastí podporujícího začlenění. V souladu se strategií Evropa 2020 se obecné cíle pro období
2014–2020 promítají do těchto šesti priorit Unie pro EMFF: –
zvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti, –
podpora inovativního a konkurenceschopného
rybolovu založeného na znalostech, –
podpora inovativní a konkurenceschopné
akvakultury založené na znalostech, –
podpora udržitelného a efektivního rybolovu
z hlediska zdrojů, –
podpora udržitelné a efektivní akvakultury
z hlediska zdrojů, –
podpora provádění společné rybářské politiky. Tyto priority budou tvořit základ finančního
plánování, včetně vymezení cílových ukazatelů týkajících se každé z nich. Podmíněnost Nařízení o „společných
ustanoveních“ zavádí nová ustanovení o podmínkách, jež mají zajistit, aby
financování EU silně motivovalo členské státy k naplňování záměrů
a cílů strategie Evropa 2020. Podmíněnost bude mít
formu jak předběžných podmínek („ex-ante“), které musí být splněny před
uvolněním prostředků, tak následných podmínek („ex-post“), které podmíní
přidělení 5 % finančních prostředků EMFF určitou výkonností. Základem
podmíněnosti „ex-post“ bude dosahování milníků týkajících se cílů pro výstupy
a výsledky ve spojení s cíli strategie Evropa 2020 stanovenými pro
programy ve smlouvě o partnerství. Finanční pomoc
Unie v rámci EMFF bude podmíněna tím, že členské státy
a provozovatelé budou dodržovat cíle a pravidla společné rybářské
politiky, zejména kontrolní povinnosti, nařízení o nezákonném,
neregulovaném a nehlášeném rybolovu a povinnost shromažďování údajů. Navíc bude pro akvakultury platit podmíněnost „ex-ante“, vyžadující od
členských států, aby na základě strategických pokynů Unie připravily víceleté
národní strategické plány. Jak je stanoveno v nařízení o SRP, cílem těchto
plánů vycházejících ze strategických směrů EU bude usnadnění udržitelného
rozvoje akvakultury, pokud jde o bezpečnost podnikání, přístup k vodě
a prostoru a administrativní zjednodušení udělování licencí. Tyto
podmíněnosti budou podporovat dodržování pravidel SRP a zvýší soudržnost
celé politiky. Monitorování a hodnocení Z průběžného hodnocení evropského
rybářského fondu vyplynulo, že stávající ukazatele jsou zaměřeny na výstupy
a je jich příliš mnoho. Navíc postrádají společný
přístup a společnou definici jednotek, které mají být měřeny. V tomto smyslu EMFF navrhuje společný
rámec pro monitorování a hodnocení (CMEF), ve kterém bude ve spolupráci
s členskými státy vymezen a prostřednictvím prováděcího aktu přijat
soubor společných ukazatelů výstupů, výsledků a dopadů. Tyto ukazatele budou spojeny s prioritami EMFF, což umožňuje
agregaci dat na úrovni Unie a hodnocení pokroku, účinnosti
a efektivnosti provádění politiky, které je nutné mimo jiné pro
přidělování výkonnostní rezervy. Předběžná hodnocení se použijí
k nastavení hodnot výchozího stavu, milníků a cílových ukazatelů,
které se stanou součástí smluv o partnerství a operačních programů. Dvě
zvláštní výroční zprávy v letech 2017 a 2019 se zaměří na stav
provádění a na poučení pro příští programové období. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh VFR stanoví, že významná část rozpočtu
EU by měla být i nadále vyhrazena pro námořní a rybářskou politiku. Na finanční krytí období 2014–2020 je určeno
7,535 miliard EUR v běžných cenách, včetně dohod o o
udržitelném rybolovu a povinných příspěvků regionálním organizacím pro
řízení rybolovu, které budou financovány v rámci samostatného nástroje. Rozpočet
EMFF činí 6 567 milionů EUR v běžných cenách. Podrobnosti
o finančním dopadu návrhu EMFF jsou uvedeny ve finančním výkazu, který je
k tomuto návrhu připojen. 2011/0380 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském námořním a rybářském fondu
[zrušující nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a nařízení Rady (ES) č. 861/2006
a nařízení Rady (ES) č. XXX/2011 o integrované námořní politice] EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA
EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91
odst. 1 a čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3,
článek 175, článek 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2
a čl. 195 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[1], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[2], v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
o „reformě společné rybářské politiky“ (dále jen „sdělení SRP“) uvádí
možné problémy, cíle a směry společné rybářské politiky (dále jen „SRP“)
po roce 2013. Na základě debaty o výše uvedeném
sdělení by měla být SRP reformována s účinností od
1. ledna 2014. Tato reforma by měla zahrnovat všechny hlavní prvky
společné rybářské politiky včetně finančních aspektů. Aby mohly být splněny
cíle reformy, je vhodné zrušit nařízení Rady (ES) č. 1198/2006
o Evropském rybářském fondu[3],
nařízení Rady (ES) č. 861/2006, kterým se stanoví finanční opatření
Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast
mořského práva[4],
ustanovení nařízení (ES) č. 1290/2005 o záručním fondu týkající se
produktů rybolovu a akvakultury[5],
nařízení Rady (ES) č. 791/2007 zavádějící režim vyrovnání zvýšených
nákladů vynaložených při uvádění některých produktů rybolovu z Azor,
Madeiry, Kanárských ostrovů a francouzských departmentů Guayana
a Réunion na trh v důsledku odlehlosti těchto regionů[6] a nahradit je novým
nařízením o Evropském námořním a rybářském fondu (EMFF). S poznáním
toho, že všechny záležitosti týkající se evropských oceánů a moří jsou
vzájemně propojené, by nové nařízení mělo rovněž podporovat další rozvoj
integrované námořní politiky (IMP), na nějž se vztahuje [nařízení Evropského
parlamentu a Rady o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje
integrované námořní politiky]. (2)
Působnost EMFF by se měla vztahovat na podporu
společné rybářské politiky, která zahrnuje zachování, řízení a využívání
biologických mořských zdrojů, biologických sladkovodních zdrojů
a akvakultury, jakož i na zpracování a uvádění produktů rybolovu
a akvakultury na trh, pokud takové činnosti probíhají na území členských
států nebo ve vodách Unie, včetně činností prováděných rybářskými plavidly
plujícími pod vlajkou třetích zemí a v těchto zemích zapsanými nebo
rybářskými plavidly Unie nebo státními příslušníky členských států, aniž je
dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky, vzhledem k ustanovením článku
117 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. (3)
Úspěch společné rybářské politiky závisí na
efektivním systému kontroly, inspekce a vynucování, jakož i na
spolehlivých kompletních údajích, a to jak pro vědecké poradenství, tak
pro účely provádění a kontroly, a proto by měl EMFF tyto politiky
podporovat. (4)
Působnost EMFF by se měla vztahovat na podporu
integrované námořní politiky, která zahrnuje rozvoj a provádění
koordinovaných operací a rozhodování v souvislosti s oceány,
moři, pobřežními regiony a námořními odvětvími jakožto doplňkem různých
politik EU, které se jich dotýkají, zejména v rámci společné rybářské
politiky, dopravy, průmyslu, územní soudržnosti, životního prostředí,
energetiky a cestovního ruchu. Je nutné zajistit
soudržnost a integraci v řízení různých odvětvových politik
v rámci Baltského moře, Severního moře, Keltského moře, Biskajského
zálivu, pobřeží Iberského poloostrova, povodí Středozemního a Černého
moře. (5)
V souladu se závěry Evropské rady ze dne
17. června 2010, jimiž byla přijata strategie Evropa 2020, by se Unie
a členské státy měly snažit o provádění inteligentního
a udržitelného růstu podporujícího začlenění a současně přispívat
k harmonickému rozvoji Unie. Zejména by měly být
soustředěny prostředky na splnění cílů strategie Evropa 2020 a měla by být
zlepšena účinnost větším zaměřením na výsledky. Zahrnutí integrované námořní
politiky do nového EMFF také přispívá k hlavním cílům politik stanoveným
ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 „Evropa 2020 – Strategie pro
inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[7] („Strategie Evropa 2020“)
a je v souladu s obecnými cíli zvýšení hospodářské, územní
a sociální soudržnosti stanovenými ve Smlouvě. (6)
Aby bylo zajištěno, že EMFF bude přispívat
k dosažení cílů společné rybářské politiky, integrované námořní politiky
a strategie Evropa 2020, je zapotřebí se zaměřit na omezený počet hlavních
priorit vztahujících se k podpoře rybolovu a akvakultury založených
na inovacích a znalostech, k podpoře udržitelného rybolovu
a akvakultury s účinnějším využitím zdrojů a ke zvyšování
zaměstnanosti a územní soudržnosti uvolněním potenciálu růstu
a zaměstnanosti pobřežních a vnitrozemských rybářských komunit
a podporou diverzifikace rybolovných činností do jiných odvětví mořského
hospodářství. (7)
Unie by měla ve všech fázích provádění fondu
usilovat o odstranění nerovností a podporu rovnosti žen a mužů,
jakož i bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo
etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku
nebo sexuální orientace. (8)
Hlavním cílem společné rybářské politiky je
zajistit, aby činnosti rybolovu a akvakultury přispívaly k dlouhodobě
udržitelným ekologickým podmínkám, které jsou nezbytné pro hospodářský
a sociální rozvoj. Společná rybářská politika by
kromě toho měla přispívat ke zvýšení produktivity, přiměřené životní úrovni
odvětví rybolovu a stabilním trhům a zajišťovat dostupnost zdrojů
a dodávky potravin spotřebitelům za rozumné ceny. (9)
Je nanejvýš důležité lépe integrovat
environmentální hlediska do společné rybářské politiky, která by měla plnit
cíle environmentální politiky Unie a strategie Evropa 2020. Společná rybářská politika je zaměřena na využívání živých mořských
biologických zdrojů, které nejpozději do roku 2015 obnoví a udrží rybí
populace na úrovních, které zajistí maximální udržitelný výnos. SRP zavede
přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup
v oblasti řízení rybolovu. EMFF by tudíž měla přispívat
k ochraně mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského
parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se
stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální
politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[8]. (10)
Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě
dosaženo na úrovni členských států s ohledem na rozsah a dopady
operací, které mají být financovány v rámci operačních programů,
a strukturálních obtíží, s nimiž se členské státy potýkají při
rozvoji námořního a rybolovného odvětví, jakož i z důvodu omezených
finančních prostředků členských států, a může jich být proto lépe dosaženo
na úrovni Unie poskytováním víceletého financování zaměřeného na odpovídající
priority, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity
stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5
odst. 4 uvedené smlouvy nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je
nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (11)
Financování výdajů společné rybářské politiky
a integrované námořní politiky prostřednictvím jediného fondu, EMFF, by se
mělo zaměřit na potřebu zjednodušení a posílení integrace obou politik. Rozšíření sdíleného řízení společných organizací trhu včetně
vyrovnávacích plateb pro nejvzdálenější regiony, kontrolních činností
a činností při shromažďování údajů by mělo dále přispět ke zjednodušení
a snížení administrativní zátěže pro Komisi i členské státy
a dosáhnout větší soudržnosti a účinnosti poskytované podpory. (12)
Rozpočet Unie by měl financovat výdaje společné
rybářské politiky a integrované námořní politiky prostřednictvím jediného
fondu, EFMF, a to buď přímo, nebo v rámci sdíleného řízení
s členskými státy. Sdílené řízení s členskými
státy by se nemělo vztahovat pouze na opatření na podporu rozvoje odvětví
rybolovu, akvakultury a místního rozvoje se zapojením místních komunit,
ale také na organizace společných trhů a vyrovnávací platby pro
nejvzdálenější regiony, kontrolní činnosti a činnosti při shromažďování
údajů. Přímé řízení by se mělo vztahovat na vědecké poradenství, dobrovolné
příspěvky na regionální organizace pro řízení rybolovu, na poradní sbory
a operace při provádění integrované námořní politiky. Měl by být upřesněn
druh opatření, která je možno z EMFF financovat. (13)
Je nutné rozlišovat mezi kategoriemi opatření pro
kontrolu a vynucování, které jsou spolufinancovány v rámci sdíleného
řízení, a opatření v rámci přímého řízení. Je
zásadně důležité vyčlenit zdroje, které mají být přiděleny na kontrolu
v rámci sdíleného řízení. (14)
Podle článků 50 a 51 [nařízení o společné
rybářské politice] (dále jen nařízení o SRP) je třeba, aby byla finanční
pomoc Unie v rámci EMFF podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské
politiky členskými státy i hospodářskými subjekty. Tato
podmíněnost má odrážet odpovědnost Unie zajišťovat ve veřejném zájmu zachování
biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky, které je
zakotveno v článku 3 Smlouvy o fungování EU. (15)
Dosahování cílů společné rybářské politiky by bylo
podrýváno, pokud by se finanční pomoc Unie v rámci EMFF vyplácela
hospodářským subjektům, které ex-ante nesplňují požadavky související
s veřejným zájmem na zachování biologických mořských zdrojů. Proto by měly být přípustné pouze ty hospodářské subjekty, které během
určité doby před podáním žádosti o podporu nebyly zapojeny do provozu,
řízení nebo vlastnictví rybářských plavidel uvedených v seznamu Unie
s plavidly provádějícími rybolov NNN podle čl. 40 odst. 3
nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se
zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění
nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a kterým se mění
nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES)
č. 601/2004 a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1093/94
a (ES) č. 1447/1999[9],
a které se nedopustily závažného porušení předpisů podle článku 42
nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo čl. 90 odst. 1 nařízení (ES)
č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení
kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné
rybářské politiky, kterým se mění nařízení (ES) č. 847/96, (ES)
č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES)
č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES)
č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES)
č. 1300/2008, (ES) č. 1342/2008 a kterým se zrušuje nařízení
(EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006[10] nebo jiných případů
nedodržování pravidel společné rybářské politiky, které zvláště ohrožují
udržitelnost dotčených populací a představují závažné hrozby pro
udržitelné využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k
obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální
trvale udržitelný výnos (dále jen MSY). (16)
Příjemci by navíc měli i nadále splňovat
požadavky týkající se veřejného zájmu zachování biologických mořských zdrojů po
podání žádosti o podporu po celou dobu provádění činnosti a
u určitých druhů činností rovněž po určenou dobu po obdržení poslední
platby. Podpora, která je vyplacena příjemcům nebo kterou
si podrží příjemci nerespektující požadavky týkající se veřejného zájmu na
zachování biologických mořských zdrojů, by mohla být spojována s porušením
předpisů, a mohla by tak ohrožovat dosahování cílů společné rybářské
politiky. (17)
V případě, že příjemci porušují pravidla společné
rybářské politiky, by měly platit důsledky stanovené pro nedodržování podmínek
způsobilosti. Za účelem stanovení výše nezpůsobilých
výdajů by se měla brát v úvahu závažnost nedodržování pravidel společné
rybářské politiky příjemcem, hospodářská výhoda plynoucí z nedodržení
pravidel společné rybářské politiky nebo význam příspěvku EMFF pro hospodářskou
činnost příjemce. (18)
Dosahování cílů společné rybářské
politiky by bylo rovněž podrýváno, pokud by byla finanční pomoc Unie
v rámci EMFF vyplacena členským státům, které neplní své povinnosti
vyplývající z pravidel společné rybářské politiky týkajících se veřejného
zájmu zachování biologických mořských zdrojů, například povinností
shromažďování údajů a provádění kontroly. Pokud by členské státy neplnily
tyto povinnosti, vystavovaly by se navíc riziku, že nezjistí nepřípustné
příjemce nebo nezpůsobilé operace. (19)
Jako preventivní opatření zabraňující vyplacení
plateb, které nejsou v souladu s předpisy, a podněcující členský
stát k dodržování pravidel společné rybářské politiky nebo k tomu,
aby vyžadoval jejich dodržování ze strany příjemce, by se mělo použít přerušení
platební lhůty a pozastavení plateb, obě tato opatření v časově
omezené oblasti působnosti. Za účelem dodržení zásady proporcionality by se
měly finanční opravy, které mají jednoznačné a neodvolatelné následky,
vztahovat pouze na výdaje přímo spojené s operacemi, během nichž došlo
k případům nedodržování pravidel společné rybářské politiky. (20)
Aby se zlepšila koordinace a harmonizovalo
provádění fondů poskytujících podporu, což je v rámci politiky soudržnosti
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF)
a Fond soudržnosti (FS), s fondy pro rozvoj venkova, což je Evropský
zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), a s fondy pro námořní
a rybolovné odvětví, což je Evropský námořní a rybářský fond (EMFF),
byla pro všechny tyto fondy (dále jen „fondy SSR“) přijata společná ustanovení
v [nařízení (EU) č. […] o společných ustanoveních][11]. Vzhledem
ke zvláštnostem společné rybářské politiky a integrované námořní politiky
obsahuje EMFF kromě tohoto nařízení také některá zvláštní ustanovení. (21)
Vzhledem k velikosti budoucího EMFF
a s ohledem na zásadu proporcionality byla pro ustanovení týkající se
strategického plánování stanovena odchylka od nařízení [o společných
ustanoveních]; nadále by se měly konat konzultace se
zúčastněnými stranami nejméně dvakrát v průběhu programového období, není
však povinné jejich konání jednou ročně, protože by to představovalo nadměrnou
administrativní a finanční zátěž pro Komisi a členské státy. (22)
Činnost Unie by měla doplňovat činnost členských
států, případně se snažit k této činnosti přispívat. K zajištění
významné přidané hodnoty je třeba posílit partnerství mezi Komisí
a členskými státy prostřednictvím ujednání o zapojení různých druhů
partnerů s plným ohledem na institucionální pravomoci členských států. Zvláštní
pozornost je třeba věnovat zajištění odpovídajícího zastoupení žen
a menšin. Toto partnerství zahrnuje regionální, místní a další
veřejné orgány, jakož i jiné vhodné subjekty, včetně těch, jež jsou
odpovědné za životní prostředí a za prosazování rovnosti mezi ženami
a muži, hospodářské a sociální partnery a jiné příslušné
subjekty. Dotyční partneři by se měli účastnit přípravy smluv o partnerství a
rovněž přípravy, provádění, monitorování a hodnocení plánování. (23)
V souladu se zásadou proporcionality se mohou
prostředky používané Komisí a členskými státy lišit podle celkové výše
veřejných výdajů na daný operační program. To by mělo
platit zejména pro prostředky používané k hodnocení, kontrole
a předkládání zpráv o provádění operačních programů. (24)
Je třeba, aby Komise na základě transparentních
a objektivních kritérií vypracovala roční rozpis dostupných položek
závazků podle jednotlivých členských států; tato kritéria
by měla zahrnovat historické přidělené prostředky podle nařízení Rady (ES)
č. 1198/2006 a historickou spotřebu podle nařízení Rady
č. 861/2006. (25)
Splnění některých předběžných podmínek je
v kontextu společné rybářské politiky nanejvýš důležité, zejména pokud jde
o předkládání víceletého vnitrostátního strategického plánu pro
akvakulturu a prokázanou správní kapacitu, umožňující dosáhnout souladu
s požadavky na údaje pro řízení rybolovu a prosadit provádění systému
Unie pro kontrolu, inspekce a vynucování. (26)
Ve shodě s cílem zjednodušení by měly všechny
činnosti EMFF, které spadají do působnosti sdíleného řízení, včetně řízení
a shromažďování údajů, probíhat formou jediného operačního programu pro
každý členský stát, v souladu s jeho vnitrostátním uspořádáním. Programové období zahrnuje dobu od 1. ledna 2014 do
31. prosince 2020. Je třeba, aby každý členský stát připravil jediný
operační program. Každý program by měl určit strategii pro splnění cílů
v souvislosti s prioritami Unie pro EMFF a výběr příslušných
opatření. Je třeba, aby plánování bylo v souladu s prioritami Unie
a zároveň přizpůsobeno podle vnitrostátního kontextu, přičemž má doplňovat
jiné politiky Unie, zejména politiku rozvoje venkova a politiku
soudržnosti. (27)
Aby přispěly k cíli zjednodušit provádění EMFF
a snížit náklady na kontrolu a míru chyb, členské státy by měly co
nejvíce využívat možnosti nabízené v [nařízení o společných
ustanoveních], které doporučuje uplatňovat jednorázové částky a jiné
zjednodušené formy podpory. (28)
Za účelem vynucení povinnosti kontroly v rámci
společné rybářské politiky by členské státy měly vypracovat oddíl
o kontrole operačního programu v souladu s prioritami Unie
přijatými Komisí pro tuto oblast politiky. S cílem
přizpůsobit operační program vyvíjejícím se potřebám v oblasti kontroly
a vynucování může být kontrolní oddíl operačních programů pravidelně
revidován na základě změn priorit Unie v politice kontroly
a vynucování v rámci společné rybářské politiky. Tyto změny by měla
schvalovat Komise. (29)
V zájmu zachování flexibility při plánování
činností v oblasti kontroly by revize oddílu operačního programu
týkajícího se kontroly měla být předmětem zjednodušeného postupu. (30)
Členské státy by měly vypracovat oddíl operačního
programu o shromažďování údajů, který by byl v souladu
s víceletým programem EU. Členské státy by se rovněž
měly přizpůsobit specifickým potřebám činností při shromažďování údajů tím, že
vypracují roční pracovní plán, který se bude každoročně upravovat pod vedením
Komise a podléhá jejímu schválení. (31)
Za účelem zvýšení konkurenceschopnosti
a ekonomické výkonnosti rybolovu je nezbytné stimulovat inovace
a podnikání. Proto by měl EMFF podporovat inovační
činnosti a rozvoj podnikání. (32)
Pro zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické
výkonnosti rybolovu a námořních činností je rovněž rozhodující investice
do lidského kapitálu. Proto je nezbytné, aby EMFF
podporoval celoživotní vzdělávání, spolupráci mezi vědci a rybáři
povzbuzující šíření znalostí, jakož i poradenské služby napomáhající
zlepšování celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti subjektů. (33)
S vědomím důležitosti role, kterou manželky
samostatně výdělečně činných rybářů hrají v oblasti drobného pobřežního
rybolovu, by měl EMFF podporovat odbornou přípravu a vytváření informační
sítě přispívající k jejich profesnímu rozvoji a poskytující jim
prostředky, aby mohly lépe plnit vedlejší úkoly, které tradičně vykonávají. (34)
S vědomím nízkého zapojení rybářů věnujících
se drobnému pobřežnímu rybolovu do sociálního dialogu by měl EMFF podporovat
organizace prosazující tento dialog na příslušných fórech. (35)
S vědomím potenciálu, který nabízí
diverzifikace rybářům věnujícím se drobnému pobřežnímu rybolovu, a jejich
zásadní role v pobřežních společenstvích by měl EMFF pomáhat diverzifikaci
finančním krytím během počáteční fáze podnikání a investicemi na
modernizaci jejich plavidel, a mimoto náležitou odbornou přípravou
umožňující získat dovednosti v příslušném oboru mimo rybolovné činnosti. (36)
V zájmu splnění zdravotních
a bezpečnostních požadavků na plavidlech je nutné, aby EMFF podporoval
investice vztahující se k bezpečnosti a hygieně na plavidlech. (37)
V důsledku zavedení systémů převoditelných
koncesí k rybolovu uvedených v článku 27 [nařízení o SRP]
a s cílem podpořit členské státy při provádění těchto nových systémů
by jim měl EMFF poskytovat podporu, jde-li o budování kapacit
a výměnu osvědčených postupů. (38)
Zavedení systémů převoditelných koncesí
k rybolovu by mělo zvýšit konkurenceschopnost odvětví. V důsledku toho může vzniknout potřeba nových profesních
příležitostí mimo rybolovné činnosti. Proto by měl EMFF podporovat
diverzifikaci a vytváření pracovních míst v rybářských komunitách,
zejména podporou počáteční fáze podnikání a přeřazením plavidel na jiné
námořní činnosti než rybolovné činnosti plavidel drobného pobřežního rybolovu. Tato
poslední operace se zdá být vhodná, neboť na plavidla drobného pobřežního
rybolovu se nevztahují systémy převoditelných koncesí k rybolovu. (39)
Cílem společné rybářské politiky je zajistit
udržitelné využívání populací ryb. Za klíčový faktor nadměrného rybolovu je
považována nadměrná kapacita. Prvořadý význam proto má
přizpůsobení rybářského loďstva Unie dostupným zdrojům. Odstranění nadbytečné
kapacity prostřednictvím veřejné podpory, jako jsou dočasné nebo trvalé
zastavení a systémy vrakování, se ukázalo jako neúčinné. EMFF proto bude
podporovat vytváření a správu systémů převoditelných koncesí
k rybolovu zaměřených na snížení nadbytečné kapacity a zvýšení
ekonomické výkonnosti a ziskovosti dotyčných hospodářských subjektů. (40)
Protože je nadbytečná kapacita jedním
z klíčových faktorů nadměrného rybolovu, je třeba přijmout opatření
k přizpůsobení rybářského loďstva Unie dostupným zdrojům; v této souvislosti by měl EMFF podporovat tvorbu, úpravu
a správu systémů převoditelných koncesí k rybolovu zavedených
společnou rybářskou politikou jako nástroje řízení pro snížení nadbytečné
kapacity. (41)
Je nesmírně důležité do EMFF integrovat
environmentální hlediska a podporovat provádění ochranných opatření
v rámci společné rybářské politiky, je však nutné brát při tom ohled na
různé podmínky ve vodách celé Unie. Pro tento účel je
nezbytné přijmout regionalizovaný přístup k ochranným opatřením. (42)
Ve stejném duchu by měl EMFF podporovat snížení
dopadu rybolovu na mořské prostředí, zejména podporou ekologických inovací, selektivnějších
zařízení a vybavení, jakož i prostřednictvím opatření na ochranu
a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů a poskytovaných
služeb, v souladu se strategií EU pro biologickou rozmanitost do roku
2020. (43)
V souladu se zákazem výmětů, který je součástí
společné rybářské politiky, by měl EMFF podporovat investice do plavidel
zaměřené na co nejlepší využití nežádoucích úlovků ryb a zhodnocení
nedostatečně využívaných složek úlovků. Vzhledem
k nedostatku zdrojů je nutné maximalizovat hodnotu ulovených ryb, proto by
měl EMFF podporovat rovněž investice do plavidel s cílem zvýšit obchodní
hodnotu ulovených ryb. (44)
S vědomím důležitosti rybářských přístavů,
míst vykládky a přístřešků by měl EMFF podporovat příslušné investice,
zejména určené na zvýšení energetické účinnosti, ochrany životního prostředí,
kvality vyložených produktů, ale i bezpečnosti a pracovních podmínek. (45)
Pro Unii je nesmírně důležité, aby byla dosažena
udržitelná rovnováha mezi zdroji pitné vody a jejich využíváním, proto je
třeba přijmout vhodná opatření pro podporu vnitrozemského rybolovu beroucí
náležitý ohled na dopad na životní prostředí při současném udržení ekonomické
životaschopnosti těchto odvětví,. (46)
V souladu se strategií Komise pro
udržitelný rozvoj evropské akvakultury [12],
cíli SRP a strategií Evropa 2020 je třeba, aby EMFF podporoval ekologicky,
ekonomicky a sociálně udržitelný rozvoj odvětví akvakultury. (47)
Akvakultura přispívá k růstu
a zaměstnanosti v pobřežních a venkovských oblastech. Proto je zásadně důležité, aby byl EMFF přístupný zejména pro malé
a střední podniky v odvětví akvakultury a podílel se na uvádění
nových chovatelů v oblasti akvakultury do podnikání. Za účelem zvýšení
konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti akvakultury je nezbytné
stimulovat inovace a podnikání. Proto by měl EMFF podporovat inovační
činnosti a rozvoj podnikání, zejména v oblasti nepotravinářské
akvakultury a akvakultury na moři. (48)
Nové formy příjmu v kombinaci s činností
v odvětví akvakultury již prokázaly svoji přidanou hodnotu pro rozvoj
podnikání. Proto by měl EMFF podporovat tyto doplňkové
činnosti mimo akvakulturu, například cestovní ruch s nabídkou rybaření,
vzdělávací či environmentální činnosti. (49)
Další důležitou formou zvyšování příjmu podniků v
odvětví akvakultury je zvyšování hodnoty jejich produktů zpracováním
a prodejem vlastní produkce, jakož i zaváděním nových druhů
s dobrými vyhlídkami na trhu a tím i diverzifikací jejich
produkce. (50)
S vědomím, že je třeba zjistit nejvhodnější
oblasti pro rozvoj akvakultury s přihlédnutím k přístupu k vodám
a prostoru, by měl EMFF podporovat vnitrostátní orgány při jejich
strategických rozhodnutích na vnitrostátní úrovni. (51)
Pro zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické
výkonnosti činností v oblasti akvakultury je rovněž rozhodující investice
do lidského kapitálu. Proto je nezbytné, aby EMFF
podporoval celoživotní učení a vytváření sítí povzbuzující šíření
znalostí, jakož i poradenské služby napomáhající zlepšování celkové
výkonnosti a konkurenceschopnosti subjektů. (52)
S cílem podporovat ekologicky udržitelnou akvakulturu
by měl EMFF povzbuzovat činnosti v odvětví akvakultury, které jsou vysoce
šetrné k životnímu prostředí, přechod podniků v odvětví akvakultury na
environmentální řízení, využití systémů auditu, jakož i přechod na
ekologickou akvakulturu. Ve stejném duchu by měl EMFF také
podporovat akvakulturu poskytující zvláštní environmentální služby. (53)
S vědomím důležitosti ochrany spotřebitele by
měl EMFF zajistit adekvátní podporu pro chovatele s cílem vyloučit či
zmírňovat rizika pro zdraví lidí a zvířat, která může chov v oblasti
akvakultury vytvářet. (54)
S poznáním rizik investic do činností
akvakultury by měl EMFF přispívat ke zvýšení bezpečnosti podnikání poskytováním
přístupu k pojištění populace a tím i zajištění příjmů
producentů v případě mimořádných výrobních ztrát zejména v důsledku
přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů, náhlých změn kvality
vody, chorob nebo škůdců rostlin a zničení výrobních zařízení. (55)
Vzhledem k tomu, že přístup k místnímu
rozvoji se zapojením místních komunit po řadu let prokazuje svou užitečnost pro
podporu rozvoje rybolovu a venkovských oblastí tím, že bere v potaz
potřeby mnoha odvětví pro domácí rozvoj, je nutné poskytovat podporu
i nadále a do budoucna ji posilovat. (56)
V rybolovných oblastech by měl místní rozvoj
se zapojením místních komunit podpořit inovační přístupy k vytváření růstu
a pracovních míst, zejména poskytnutím přidané hodnoty k produktům
rybolovu a diverzifikací místního hospodářství směrem k novým
hospodářským činnostem, včetně činností nabízených „modrým růstem“
a širšími námořními odvětvími. (57)
Udržitelný rozvoj rybolovných oblastí by měl
přispívat k cílům strategie EU 2020 souvisejícím s podporou
sociálního začleňování a snižování chudoby a také
s povzbuzováním inovací na místní úrovni, jakož i k cíli posilování
územní soudržnosti, hlavní prioritě Lisabonské smlouvy. (58)
Místní rozvoj se zapojením místních komunit by měl
být založen na přístupu zdola nahoru s využitím místních partnerství,
která jsou složena ze zástupců veřejného, soukromého i občanského sektoru
a odrážejí přesně složení místní společnosti; tito
místní aktéři mají nejlepší možnosti k tomu, aby vypracovali
a prováděli integrované víceodvětvové strategie místního rozvoje, které
budou plnit potřeby jejich místních rybolovných oblastí; pro zajištění
reprezentativnosti místních akčních skupin je důležité, aby žádná jednotlivá
zájmová sdružení neměla v rozhodovacích orgánech více než 49 %
hlasovacích práv. (59)
Základním rysem tohoto přístupu je vytváření sítí
mezi místními partnerstvími. Spolupráce mezi těmito
místními partnerstvími je důležitým rozvojovým nástrojem, který by měl mít EMFF
k dispozici. (60)
Podpora EMFF rybolovným oblastem by měla být
koordinována s podporou místního rozvoje, kterou nabízejí další fondy
Unie, a měla by zahrnovat všechny aspekty přípravy a provádění
strategií místního rozvoje a činnosti místních akčních skupin, jakož
i náklady na oživení místní oblasti a provoz místního partnerství. (61)
V zájmu zajištění životaschopnosti odvětví
rybolovu a akvakultury na vysoce konkurenčním trhu je nezbytné přijmout
ustanovení o poskytnutí podpory na provádění [nařízení (EU) č.
o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury][13], jakož i na činnosti
zpracování a uvádění na trh prováděné hospodářskými subjekty ve snaze
maximalizovat hodnotu produktů rybolovu a akvakultury. Zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře činností, které začleňují
činnosti dodavatelského řetězce v oblasti produkce, zpracování
a uvádění na trh. Ve snaze přizpůsobit se nové politice zákazu výmětů by
měl EMFF podporovat také zpracování nežádoucích úlovků. (62)
Organizace producentů a sdružení organizací
producentů by měly dostat prioritu udělením podpory. Vyrovnávací
platby v rámci podpory skladování a podpory pro plány produkce
a uvádění produktů na trh by měly být postupně ukončeny, protože tento
konkrétní druh podpory ztratil svůj význam s ohledem na vyvíjející se
struktury trhu Unie pro tento druh produktů a rostoucí význam silných
organizací výrobců. (63)
S uvědoměním rostoucí konkurence, které jsou
vystaveni rybáři věnující se drobnému pobřežnímu rybolovu, by měl EMFF
podporovat podnikatelské iniciativy, kterými rybáři věnující se drobnému
pobřežnímu rybolovu dodávají přidanou hodnotu uloveným rybám, a to zejména
zpracováním a přímým prodejem svého úlovku. (64)
Rybolovné činnosti v nejvzdálenějších
regionech Evropské unie se potýkají s problémy způsobenými zejména
dodatečnými náklady vynaloženými při uvádění některých produktů rybolovu na
trh, vyplývajícími ze zvláštních znevýhodnění uvedených v článku 349
Smlouvy o fungování Evropské unie. (65)
Aby bylo možné udržet konkurenceschopnost určitých
produktů rybolovu z nejvzdálenějších regionů Evropské unie vůči podobným
produktům z jiných regionů Evropské unie, Evropská unie zavedla
v roce 1992 opatření k vyrovnání souvisejících dodatečných nákladů
v odvětví rybolovu. Opatření vztahující se na období
2007–2013 jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 791/2007[14]. Je nezbytné i nadále od
1. ledna 2014 poskytovat podporu na vyrovnání dodatečných nákladů pro
uvádění některých produktů rybolovu na trh. (66)
S ohledem na rozdílné podmínky uvádění na trh
v dotčených nejvzdálenějších regionech, na výkyvy v odlovu
a populacích a na tržní poptávku je třeba ponechat na jednotlivých
členských státech, aby stanovily nárok na vyrovnání pro produkty rybolovu,
jejich příslušná maximální množství a částku vyrovnání v rámci
celkových prostředků přidělených dotčeným členským státům. (67)
Členské státy by měly být oprávněny určit seznam
a množství dotčených produktů rybolovu a výši vyrovnání v rámci
celkových prostředků přidělených příslušnému členskému státu. Je rovněž třeba, aby byly oprávněny upravit své plány vyrovnání, pokud
to lze odůvodnit měnícími se podmínkami. (68)
Členské státy by měly stanovit částku vyrovnání ve
výši umožňující vhodné vyrovnání dodatečných nákladů vyplývajících ze
zvláštních znevýhodnění nejvzdálenějších regionů, a zejména z nákladů
na dopravu zboží na evropskou pevninu. Aby se zabránilo
nadměrnému vyrovnání, částka by měla být úměrná dodatečným nákladům, které
podpora vyrovnává, a v žádném případě by neměla překročit 100 %
nákladů na dopravu na evropskou pevninu a dalších souvisejících nákladů. Za
tímto účelem je také třeba, aby se vzaly v potaz další typy veřejné
intervence, které mají dopad na úroveň dodatečných nákladů. (69)
Je nanejvýš důležité, aby členské státy
a hospodářské subjekty byly vybaveny tak, že mohou provádět kontroly na
vysoké úrovni, a tak zaručit dodržování pravidel společné rybářské
politiky a zároveň zabezpečit udržitelné využívání živých vodních zdrojů; EMFF by proto v souladu s nařízením Rady (ES)
č. 1224/2009 měl poskytovat podporu členským státům a hospodářským
subjektům. Vytvořením kultury dodržování pravidel by tato podpora měla
přispívat k udržitelnému rozvoji. (70)
Podpora poskytovaná na základě nařízení (ES)
č. 861/2006 členským státům na výdaje vynaložené v souvislosti
s prováděním systému Unie pro kontrolu by se měla poskytovat i nadále
v rámci EMFF v duchu logiky jediného fondu. (71)
V souladu s cíli politiky Unie pro
kontrolu a vynucování se jako vhodné jeví při používání hlídkových plavidel,
letadel a vrtulníků ke kontrole rybolovu přesně určit minimální dobu,
která by poskytovala základ pro podporu v rámci EMFF. (72)
S ohledem na význam spolupráce mezi členskými
státy v oblasti kontroly by měl EMFF pro tento účel poskytovat podporu. (73)
Je třeba formulovat ustanovení na podporu
shromažďování, správy a využívání údajů o rybolovu podle víceletého
programu Unie, a to zejména na podporu vnitrostátních programů, správy
a využívání údajů pro vědeckou analýzu a provádění společné rybářské
politiky. Podpora poskytovaná členským státům podle
nařízení (ES) č. 861/2006 na výdaje vynaložené v souvislosti se
shromažďováním, správou a využíváním údajů o rybolovu by se měla
poskytovat i nadále v rámci EMFF v duchu logiky jediného fondu. (74)
Rovněž je nutné podporovat spolupráci mezi
členskými státy, případně se třetími zeměmi, při shromažďování údajů
v rámci stejného moře, jakož i s příslušnými mezinárodními vědeckými
subjekty. (75)
Cílem integrované námořní politiky je podpora
udržitelného využívání moří a oceánů a rozvoj koordinovaného,
soudržného a transparentního rozhodování ve vztahu k politikám
týkajícím se oceánů, moří, ostrovů, pobřežních a nejvzdálenějších regionů
a námořních odvětví, v souladu se sdělením Komise „Integrovaná
námořní politika pro Evropskou unii[15]. (76)
Jak je uvedeno v prohlášení Rady, Evropského
parlamentu a Výboru regionů[16],
pro provádění a další rozvoj integrované námořní politiky Evropské unie je
potřebné trvalé financování. (77)
EMFF by měl přispět k podpoře všech úrovní
integrované námořní správy, zejména prostřednictvím výměny osvědčených postupů
a dalšího rozvoje a provádění strategií pro oblasti jednotlivých
moří. Tyto strategie jsou zaměřeny na vytvoření
integrovaného rámce pro řešení společných problémů v oblastech
jednotlivých evropských moří a na posílení spolupráce mezi zúčastněnými
stranami s cílem maximalizovat využití finančních nástrojů a fondů EU
a přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie. (78)
Je třeba, aby EMFF rovněž podporoval další rozvoj
nástrojů pro vytváření synergií mezi iniciativami v různých odvětvích
s dopadem na moře, oceány a pobřeží. To je
případ integrovaného námořního dohledu, jehož cílem je zlepšit námořní situační
uvědomování prostřednictvím posílené a bezpečné výměny informací mezi
jednotlivými odvětvími. Z EMFF by však neměly být financovány operace
související s námořním dohledem spadající do oblasti působnosti
hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie. (79)
Propojení některých informačních systémů řízených
těmito odvětvími může vyžadovat mobilizaci jejich vlastních mechanismů
financování, a to soudržným způsobem a v souladu s ustanoveními
Smlouvy. Územní plánování námořních prostor
a integrovaná správa pobřežních oblastí zásadním způsobem přispívají
k udržitelnému rozvoji mořských a pobřežních oblastí a
k dosažení cílů ekosystémového řízení a rozvoje propojení země
a moře. Tyto nástroje jsou také důležité pro řízení různých využití našich
pobřeží, moří a oceánů s cílem umožnit jejich udržitelný hospodářský
rozvoj a podpořit přeshraniční investice, zatímco provádění rámcové
směrnice o strategii pro mořské prostředí bude blíže vymezovat hranice
udržitelnosti lidských činností majících dopad na mořské prostředí. Dále je
nutné zlepšit znalosti mořského světa a povzbuzovat inovace usnadněním
shromažďování, svobodného sdílení, šíření a opakovaného využití údajů
o stavu oceánů a moří. (80)
EMFF by měl rovněž podporovat udržitelný
hospodářský růst, zaměstnanost, inovace a konkurenceschopnost v rámci
námořních odvětví a pobřežních regionů. Je zvláště
důležité rozpoznat regulativní překážky a nedostatky dovedností, které
brání růstu v rozvíjejících se a perspektivních námořních odvětvích,
jakož i operace zaměřené na podporu investic do technologických inovací
nezbytných pro zlepšení podnikatelského potenciálu mořských a námořních
aplikací. (81)
EMFF by se měl doplňovat a zachovávat soulad
s existujícími i budoucími finančními nástroji, které mají
k dispozici Unie a členské státy na vnitrostátní a nižší úrovni
k podpoře ochrany a udržitelného využívání oceánů, moří
a pobřeží, k posílení účinnosti spolupráce mezi členskými státy
a jejich pobřežními, ostrovními a nejvzdálenějšími regiony, a ke
stanovení pořadí důležitosti a pokroku vnitrostátních a místních
projektů. Dále je nutné zlepšit znalosti mořského světa
a povzbuzovat inovace usnadněním shromažďování, svobodného sdílení, šíření
a opakovaného využívání údajů o stavu oceánů a moří. (82)
V úsilí o dosažení cílů společné rybářské
politiky na globální úrovni se Unie aktivně podílí na činnosti mezinárodních
organizací. Proto je nezbytné, aby Unie přispívala na
činnost organizací, které pomáhají zajistit zachování a udržitelné
využívání rybolovných zdrojů na volném moři a ve vodách třetích zemí. Podpora
poskytnutá mezinárodním organizacím na základě nařízení (ES) č. 861/2006
by měla pokračovat v rámci EMFF v duchu logiky jediného fondu. (83)
Pro zlepšení správy v rámci společné rybářské
politiky a zajištění účinného fungování poradních sborů (AC) je nezbytné,
aby poradním sborům bylo poskytnuto dostatečné a trvalé financování, které
by jim umožnilo účinně vykonávat jejich poradní roli v rámci společné
rybářské politiky. V duchu logiky jediného fondu by
měla podpora poskytnutá poradním sborům v rámci EMFF nahradit podporu
poskytovanou regionálním poradním sborům na základě nařízení (ES)
č. 861/2006. (84)
Je potřeba, aby EMFF formou technické pomoci
poskytoval přípravnou, správní a technickou podporu, jakož i podporu
na informační opatření, vytváření sítí, hodnocení, audity, studie a výměny
zkušeností s cílem usnadnit provádění operačního programu
a podporovat inovativní přístupy a postupy umožňující jednoduché
a transparentní provádění. Technická pomoc by měla
zahrnovat také vytvoření evropské sítě místních akčních skupin v oblasti
rybolovu se zaměřením na budování kapacit, šíření informací, výměnu zkušeností
a podporu spolupráce mezi místními partnerstvími. (85)
V souvislosti se všemi opatřeními
financovanými na základě tohoto nařízení, a to jak v rámci sdíleného,
tak přímého řízení, je nezbytné zajistit ochranu finančních zájmů Unie řádným
uplatňováním právních předpisů týkajících se ochrany těchto zájmů
a náležitou kontrolou prováděnou členskými státy a Komisí. (86)
Na ustanovení tohoto nařízení, která spadají do
působnosti sdíleného řízení, by se mělo vztahovat [nařízení (EU) č. [...]
o společných ustanoveních] a předpisy přijaté na jeho základě. [Nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních][17] obsahuje zejména ustanovení
týkající se sdíleného řízení fondů Unie s členskými státy na základě zásad
řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace, jakož
i ustanovení o funkci akreditovaných subjektů, rozpočtové zásady
a ustanovení, která je nutno dodržovat v rámci tohoto nařízení. (87)
S přihlédnutím k specifičnosti EMFF,
zejména k jeho velikosti, druhům financovaných operací, silné vazbě na
společnou rybářskou politiku a všem dalším relevantním faktorům by však
některá společná ustanovení týkající se sdíleného řízení měla být v tomto
nařízení upravena, stanovena odchylně nebo doplněna. Pokud
to vyžadují ustanovení [nařízení (EU) č. [...] o společných
ustanoveních], EMFF by měl tato společná ustanovení dopracovat a doplnit. (88)
S vědomím toho, jak je důležité zajišťovat
zachování biologických mořských zdrojů a ochranu populací ryb zejména před
nezákonným rybolovem, a v duchu závěrů zelené knihy o reformě
společné rybářské politiky[18]
by hospodářské subjekty, které nedodržují pravidla společné rybářské politiky a
zvláště ohrožují udržitelnost dotčených populací, a představují proto
závažnou hrozbu pro udržitelné využívání živých mořských biologických zdrojů,
díky němuž dochází k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní,
která zajistí maximální trvale udržitelný výnos, a ty, které se podílejí
na rybolovu NNN, měly být vyloučeny z podpory v rámci EMFF. Financování Unie by nemělo být v žádné fázi od výběru až po provádění
operace použito k oslabení veřejného zájmu zachování biologických mořských
zdrojů vyjádřeného v cílech společné rybářské politiky. (89)
Členské státy by měly přijmout odpovídající
opatření k zajištění řádného fungování řídicích a kontrolních
systémů. Za tímto účelem by měl být pro každý operační
program určen řídící orgán, platební agentura a certifikační subjekt,
a to včetně jejich odpovědností. Tyto odpovědnosti by se měly týkat
především řádného finančního provádění, organizace hodnocení, certifikace
výdajů, auditu a zajištění souladu s právem Unie. Je třeba
organizovat pravidelné schůzky Komise a dotyčných vnitrostátních orgánů za
účelem monitorování pomoci. Jde-li o řízení a kontrolu, je nutné
zejména stanovit, jakými způsoby členské státy poskytnou záruku, že systémy
budou zavedeny a budou uspokojivě fungovat. (90)
Finanční zájmy Evropské unie by měly být chráněny
přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a
vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně
vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí. (91)
Částky získané zpět členskými státy po zjištění
nesrovnalostí by měly zůstat k dispozici pro operační programy daného
členského státu. Měl by být stanoven systém finanční
odpovědnosti členských států pro případ, že dojde k nesrovnalostem
a není získána zpět celá částka, a Komise by měla mít možnost chránit
zájmy rozpočtu Unie tak, že dotyčnému členskému státu účtuje částky ztracené
v důsledku nesrovnalostí a nezískané zpět v přiměřené lhůtě. (92)
V zájmu dobrého pracovního partnerství
a náležité podpory ze strany Unie je třeba zajistit co nejširší
informovanost a publicitu o této pomoci. Orgány
odpovědné za řízení pomoci by měly být odpovědné za toto hledisko i za
průběžné informování Komise o přijatých opatřeních. (93)
Pravidla a postupy, kterými se řídí závazky
a platby, je třeba zjednodušit, aby byl zajištěn pravidelný peněžní tok. Provádění operačního systému by měla pomoci urychlit předběžná platba
ve výši 4 % příspěvku z EMFF. (94)
Pro zajištění řádného finančního řízení prostředků
Unie je třeba zlepšit odhadování a provádění výdajů. Za
tím účelem by měly členské státy pravidelně zasílat Komisi své odhady využití
prostředků Unie a veškerá zpoždění ve finančním provádění by měla vyústit
ve vrácení záloh a automatické zrušení závazků. (95)
Aby bylo možné řešit specifické potřeby společné
rybářské politiky uvedené v článcích 50 a 51 [nařízení o SRP]
a přispívat k dodržování pravidel společné rybářské politiky, měla by
být stanovena další ustanovení k pravidlům o přerušení platební lhůty
[nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]. Pokud členský stát nebo subjekt nedodržel své povinnosti v rámci
společné rybářské politiky nebo má-li Komise důkazy naznačující toto
nedodržení, Komise by měla mít možnost v rámci preventivního opatření
přerušit platby. (96)
Aby se zabránilo zjevnému riziku vyplácení
nezpůsobilých výdajů, Komise by měla mít kromě možnosti přerušení také možnost
pozastavit platby spojené s nedodržením pravidel společné rybářské politiky,
jak to vyžadují články 50 a 51 [nařízení o SRP]. (97)
Za účelem navázání finančního vztahu mezi
akreditovanými platebními agenturami a rozpočtem Unie by Komise měla
každoročně schvalovat účetní závěrky těchto platebních agentur. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky by se mělo týkat úplnosti,
přesnosti a věcné správnosti předkládaných účtů, nikoliv však souladu
výdajů s právními předpisy Unie. (98)
Operační program by měl být předmětem monitorování
a hodnocení s cílem zlepšit jeho kvalitu a prokázat jeho splnění. Komise by měla vytvořit rámec pro společné monitorování
a hodnocení, mimo jiné zajišťující, že příslušné údaje budou
k dispozici včas. V této souvislosti je třeba, aby byl určen seznam
ukazatelů a aby Komise vypracovala posouzení dopadů politiky EMFF ve vztahu
ke specifickým cílům. (99)
Odpovědnost za monitorování programu by měl
společně nést řídící orgán a monitorovací výbor zřízený pro tento účel. K tomu by měly být určeny příslušné pravomoci. Monitorování
programu by mělo zahrnovat vypracování výroční zprávy o provádění
a její zaslání Komisi. (100)
Aby se posílila dostupnost a transparentnost
informací o možnostech financování a příjemcích podpory, měly by být
v každém členském státě zpřístupněny jediné internetové stránky nebo
internetový portál poskytující informace o operačním programu, včetně
seznamu operací podporovaných v rámci každého operačního programu. Tyto informace by měly široké veřejnosti a zejména daňovým
poplatníkům EU poskytovat pochopitelnou, jasnou a konkrétní představu
o tom, jak se vynakládají finanční prostředky Unie v rámci EMFF. Kromě
tohoto cíle by mělo zveřejnění příslušných údajů sloužit k účelu další
propagace možnosti žádat o finanční prostředky EU. Nicméně při plném
respektování základních práv na ochranu údajů a v souladu s rozsudkem
Soudního dvora ve spojených věcech Schecke[19]
by se nemělo vyžadovat zveřejňování jmen fyzických osob. (101)
Aby bylo možné doplnit a změnit některé jiné
než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by být pravomoc přijímat akty
v souladu s článkem 290 Smlouvy přenesena na Komisi, pokud jde
o způsob jednání pro určování případů nedodržení pravidel společné
rybářské politiky, které by mohly vést k nepřípustnosti žádosti
a časového rámce aplikace, s cílem zajistit přiměřeným způsobem
předběžnou podmínku pro určování způsobilých investic do plavidel, aby se
zamezilo investicím, které by vedly ke zvýšení rybolovné kapacity plavidla, pro
způsob výpočtu čistého příjmu v případě ekologické inovace, pro stanovení
způsobilých činností a nákladů spojených s ochranou a obnovou mořských
chráněných oblastí, pro stanovení způsobilých nákladů na investice do
akvakultury na moři a nepotravinářské akvakultury, stanovení obsahu
akčního plánu strategií místního rozvoje, stanovení způsobilých výdajů
v rámci přípravné podpory pro místní rozvojové strategie, vymezení
způsobilých nákladů v rámci provozních nákladů a nákladů na propagaci
strategie místního rozvoje, povinnosti platebních agentur, stanovení úkolů
certifikačních orgánů, vyjasnění povinností členských států v případě
zpětných získávání neoprávněných plateb, určení případů nedodržení společné
rybářské politiky, které by mohly vést k pozastavení plateb, stanovení
kritérií a metodiky, které by měly platit v případě paušální sazby
nebo extrapolací finančních oprav, seznam příslušných případů nedodržování
pravidel společné rybářské politiky, které by mohly vést k uplatnění
finančních oprav, a obsah a strukturu systému monitorování
a hodnocení. (102)
Při přípravě a vypracovávání aktů
v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné
a soustavné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu
a Radě. (103)
Komise by měla být zmocněna přijímat
prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o ročním rozpisu přídělů
prostředků, rozhodnutí o schválení operačních programů a jejich změn,
rozhodnutí o prioritě Unie v politice kontroly a vynucování,
rozhodnutí, kterým se schvalují roční pracovní plány pro shromažďování údajů,
rozhodnutí, kterým se stanoví důkaz o nedodržení společné rybářské
politiky vedoucí k možným přerušením platební lhůty, rozhodnutí
o nedodržení pravidel společné rybářské politiky vedoucí k možnému
pozastavení plateb, rozhodnutí o pozastavení plateb a ukončení
pozastavení plateb, rozhodnutí o finančních opravách a rozhodnutí
o schválení účetní závěrky. (104)
S cílem zajistit jednotné podmínky pro
provádění tohoto nařízení by měly být svěřeny Komisi prováděcí pravomoci
týkající se formy operačního programu, postupů pro přijímání operačního
programu, postupů týkajících se přijímání ročního pracovního plánu pro
shromažďování údajů, konkrétního uplatnění míry podpory v procentních
bodech v příloze I, doby pro zasílání výkazů průběžných výdajů,
pravidel souvisejících s povinností platebních agentur, pokud jde
o řízení a kontrolu, konkrétních úkolů certifikačních orgánů,
pravidel pro efektivní řízení a kontrolu, pravidel pro stanovení plateb,
které se mají pozastavit, postupů pro přerušení platební lhůty nebo pro
pozastavení plateb, postupu pro další kontroly na místě prováděných Komisí,
formu výroční zprávy o provádění, prvků, které mají být zahrnuty do
předběžných a následných hodnocení a vypracování technických prvků
pro propagační opatření. Tyto pravomoci by měly být
vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla
a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu
prováděcích pravomocí[20]. (105)
S ohledem na procesní povahu ustanovení, která
má Komise přijmout prostřednictvím prováděcích aktů článku 24, článku 98,
článku 120 a článku 143, by se měl při jejich přijímání použít poradní
postup. (106)
Pro usnadnění hladkého přechodu ze systému
zavedeného nařízením (ES) č. 1198/2006 na systém zavedený tímto nařízením
by se na Komisi měla přenést pravomoc přijímat akty v souladu
s článkem 290 Smlouvy v souvislosti se stanovením přechodných
ustanovení. (107)
Nový režim podpory uvedený v tomto nařízení
nahrazuje režim podpory zřízený nařízením (ES) č. 1198/2006, nařízením
(ES) č. 861/2006, nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se
zavádí program pro podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky,
nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 záručního fondu, nařízením Rady (ES)
č. 791/2007 a článkem 103 nařízení 1224/2009. Z tohoto
důvodu by tato nařízení a ustanovení měla být zrušena od
1. ledna 2014, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: HLAVA I
CÍLE Kapitola I
Oblast působnosti a definice Článek 1
Předmět Toto nařízení vymezuje finanční opatření Unie
pro provádění: a) společné
rybářské politiky (SRP); b) příslušných
opatření týkajících se mořského práva; c) udržitelného
rozvoje rybolovných oblastí a vnitrozemského rybolovu d) a integrované
námořní politiky (INP). Článek 2
Územní působnost Toto nařízení se vztahuje na operace prováděné
na území Unie, není-li v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak. Článek 3
Definice 1. Pro účely tohoto nařízení,
a aniž je dotčen odstavec 2, použijí se definice uvedené v článku 5
[nařízení o společné rybářské politice][21],
článku 5 [nařízení o společné organizaci trhu s produkty rybolovu
a akvakultury] a článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009
a článku 2 nařízení č. [nařízení o společných ustanoveních][22]. 2. Pro účely tohoto nařízení: (1)
„společným prostředím pro sdílení informací (CISE)“
se rozumí síť systémů s decentralizovanou strukturou, vyvinutá pro účely
výměny informací mezi jednotlivými uživateli z různých odvětví za účelem
zlepšení situačního uvědomování činností na moři; (2)
„meziodvětvovými operacemi“ se rozumí iniciativy,
které jsou vzájemně výhodné pro různá odvětví a/nebo odvětvové politiky, jak
jsou uvedeny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a kterých není
možné zcela dosáhnout prostřednictvím opatření zahrnutých v příslušných
oblastech politiky; (3)
„elektronickým záznamovým systémem a systémem
podávání zpráv (ERS)“ se rozumí systém pro elektronické zaznamenávání
a předávání údajů podle článků 15, 24 a 63 nařízení Rady (ES)
č. 1224/2009; (4)
„Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr
dat“ se rozumí síť, která začleňuje vnitrostátní námořní programy pro
pozorování a shromažďování údajů do společného a přístupného
evropského zdroje; (5)
„rybolovnou oblastí“ se rozumí oblast, která
zahrnuje pobřeží moře či jezera nebo zahrnuje rybníky či ústí řeky,
s významnou úrovní zaměstnanosti v odvětví rybolovu nebo akvakultury,
a jež byla jako taková označena členským státem; (6)
„rybářem“ se rozumí každá osoba, která vykonává
profesionální rybolov, jak je chápán členským státem, na palubě provozovaného
rybářského plavidla, nebo provádí profesionální sběr mořských živočichů, jak je
chápán daným členským státem, a to bez plavidla; (7)
„integrovanou námořní politikou“ (IMP) se rozumí
politika Unie, jejímž cílem je podpořit koordinované a soudržné
rozhodování týkající se maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu
a sociální soudržnosti členských států a zejména pobřežních,
ostrovních a nejvzdálenějších regionů v Unii, jakož i námořních
odvětví, a to prostřednictvím soudržné politiky v námořní oblasti
a příslušné mezinárodní spolupráce; (8)
„integrovaný námořní dohled“ je iniciativa EU,
jejímž cílem je zvýšit efektivitu a účelnost činností dohledu
v evropských mořích prostřednictvím výměny informací a spolupráce
napříč odvětvími a hranicemi; (9)
„nesrovnalostí“ se rozumí nesrovnalost ve smyslu
čl. 1 odst. 2 nařízení Rady 2988/95; (10)
„vnitrozemským rybolovem“ se rozumí rybolov
provozovaný pro obchodní účely plavidly, která jsou provozována výlučně ve
vnitrozemských vodách, nebo prostřednictvím jiných zařízení používaných pro
rybolov pod ledem; (11)
„integrovanou správou pobřežních oblastí“ se rozumí
takové strategie a opatření, jaké jsou vymezeny v doporučení
Evropského parlamentu a Rady (2002/413/ES) ze dne
30. května 2002 o provádění jednotného managementu pobřežních
zón v Evropě[23]; (12)
„integrovanou námořní správou“ se rozumí
koordinované řízení všech odvětvových politik EU týkajících se oceánů, moří
a pobřežních regionů; (13)
„mořskými regiony“ se rozumí zeměpisné oblasti
stanovené v příloze I rozhodnutí Rady 2004/585/ES a oblasti
stanovené regionálními organizacemi pro řízení rybolovu; (14)
„územním plánováním námořních prostor“ se rozumí
proces, kterým orgány veřejné moci analyzují a rozdělují prostorové
a časové rozložení lidských činností v mořských oblastech
k dosažení ekologických, ekonomických a sociálních cílů; (15)
“opatřením” se rozumí soubor operací; (16)
„veřejným výdajem“ se rozumí jakýkoli příspěvek na
financování operací pocházející z rozpočtu členského státu nebo
z rozpočtu regionálních nebo místních orgánů nebo Evropské unie
a jakýkoli podobný výdaj. Každý příspěvek na
financování operací pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo
sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo
veřejnoprávních subjektů jednajících v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004
o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce,
dodávky a služby, je považován za veřejný příspěvek[24]; (17)
„strategií pro oblast jednotlivého moře“ se rozumí
strukturovaný rámec spolupráce vztahující se k dané zeměpisné oblasti,
vytvořený evropskými institucemi, členskými státy a jejich regiony
a případně třetími zeměmi, které sdílejí oblast jednotlivého moře, přičemž
tato strategie bere v úvahu geografická, klimatická, ekonomická
a politická specifika oblasti tohoto jednotlivého moře; (18)
„drobným pobřežním rybolovem“ se rozumí rybolov
prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která
nepoužívají vlečná zařízení uvedená v tabulce 3 v příloze I
nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003
o rejstříku rybářského loďstva Unie[25]; (19)
„plavidly provozovanými výlučně ve vnitrozemských
vodách“ se rozumí plavidla zabývající se obchodním rybolovem ve vnitrozemských
vodách, která nejsou zahrnuta do rejstříku rybářského loďstva Unie. HLAVA II
OBECNÝ RÁMEC Kapitola I
Zřízení a cíle Evropského námořního a rybářského fondu Článek 4
Zřízení Zřizuje se Evropský námořní a rybářský
fond (EMFF). Článek 5
Cíle EMFF přispívá k těmto cílům: (a)
podporou udržitelného a konkurenceschopného
rybolovu a akvakultury; (b)
posilováním rozvoje a provádění integrované
námořní politiky Unie, a to způsobem doplňujícím politiku soudržnosti
a společnou rybářskou politiku; (c)
podporou vyváženého a komplexního územního
rozvoje rybolovných oblastí; (d)
podporou provádění společné rybářské politiky. Článek 6
Priority Unie Dosahování cílů EMFF přispívá ke strategii
Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj podporující začlenění. Tyto cíle jsou naplňovány prostřednictvím těchto šesti priorit Unie,
které odrážejí příslušné tematické cíle společného strategického rámce (dále
jen SSR): (1) Zvyšování zaměstnanosti
a územní soudržnosti prostřednictvím těchto cílů: (a)
povzbuzování hospodářského růstu, sociálního
začleňování a vytváření pracovních míst a podpora mobility pracovních
sil v pobřežních a vnitrozemských komunitách závislých na rybolovu
a akvakultuře; (b)
diverzifikace činností rybolovu do jiných odvětví
námořního hospodářství a růst námořního hospodářství, včetně zmírňování
změny klimatu. (2) Podpora rybolovu založeného na
inovacích, konkurenceschopnosti a znalostech, a to zaměřením na tyto
oblasti: (a)
podpora posilování technologického rozvoje, inovací
a předávání znalostí; (b)
zvyšování konkurenceschopnosti
a životaschopnosti odvětví rybolovu, zejména drobného pobřežního loďstva,
a zlepšení bezpečnosti nebo pracovních podmínek; (c)
rozvoj nových profesních dovedností
a celoživotní učení; (d)
lepší organizace trhu s produkty rybolovu. (3) Podpora akvakultury založené na
inovacích, konkurenceschopnosti a znalostech, a to zaměřením na tyto
oblasti: (a)
podpora posilování technologického rozvoje, inovací
a předávání znalostí; (b)
zvýšení konkurenceschopnosti
a životaschopnosti podniků akvakultury, zejména malých a středních
podniků; (c)
rozvoj nových profesních dovedností
a celoživotní učení; (d)
lepší organizace trhu s produkty akvakultury. (4) Podpora udržitelného rybolovu
účinněji využívajícího zdroje prostřednictvím zaměření na tyto oblasti: (a)
snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí; (b)
ochrana a obnova mořské biologické
rozmanitosti a ekosystémů, včetně služeb, které poskytují. (5) Podpora udržitelné akvakultury
účinněji využívající zdroje prostřednictvím zaměření na tyto oblasti: (a)
posílení ekosystémů souvisejících s akvakulturou
a podpora akvakultury účinněji využívající zdroje; (b)
podpora akvakultury s vysokou úrovní ochrany
životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat
a veřejného zdraví a bezpečnosti. (6) Podpora provádění společné rybářské
politiky, a to: (a)
poskytováním vědeckých poznatků
a shromažďováním údajů; (b)
podporou kontroly a vynucování, posílením
institucionální kapacity a efektivní veřejné správy. KAPITOLA II
Sdílené a přímé řízení Článek 7
Sdílené a přímé řízení 1. Opatření, na něž se vztahuje
hlava V a technická pomoc v rámci článku 92, jsou financována
z EMFF v souladu se zásadou sdíleného řízení mezi členskými státy
a Unií a podle společných pravidel stanovených v [nařízení (EU)
č. [...] o společných ustanoveních].[26] 2. Opatření, na něž se vztahuje hlava VI
s výjimkou technické pomoci v rámci článku 92, jsou financována
z EMFF v souladu se zásadou přímého řízení. KAPITOLA III
Obecné zásady pomoci v rámci sdíleného řízení Článek 8
Státní podpora 1. Aniž je dotčen odstavec 2
tohoto článku, použijí se pro podporu poskytnutou členskými státy podnikům
v odvětví rybolovu a akvakultury články 107, 108 a 109 Smlouvy. 2. Články 107, 108 a 109
Smlouvy se však nevztahují na platby uskutečněné členskými státy podle tohoto
nařízení a v souladu s ním v rámci působnosti článku 42 Smlouvy. 3. Vnitrostátní předpisy
zavádějící financování z veřejných prostředků, které přesahuje ustanovení
tohoto nařízení o finančních příspěvcích podle odstavce 2, se posuzují
jako celek na základě odstavce 1. Článek 9
Partnerství Odchylně od čl. 5 odst. 4 [nařízení
(EU) č. [...] o společných ustanoveních] Komise nejméně dvakrát
v průběhu programového období konzultuje organizace, které zastupují
partnery na úrovni Unie v souvislosti s prováděním podpory
v rámci EMFF. Článek 10
Koordinace Kromě zásad uvedených v článku 4
[nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] Komise
a členské státy zajistí koordinaci a doplňkovost mezi podporami
v rámci EMFF a dalšími politikami a finančními nástroji Unie
včetně nařízení (ES) č. [kterým se zřizuje rámcový program pro životní
prostředí a boj proti změně klimatu (rámcový program LIFE)][27], a těmi, jež spadají do
rámce vnější činnosti Unie. Koordinace mezi pomocí z EMFF a rámcovým
programem LIFE se dosahuje zejména podporou financování činností, které
doplňují integrované projekty financované v rámci rámcového programu LIFE,
jakož i podporou využívání řešení, metod a přístupů ověřených
v rámci rámcového programu LIFE. Článek 11
Předběžné podmínky Pro EMFF se použijí předběžné
podmínky uvedené v příloze III tohoto nařízení. KAPITOLA IV
Přípustnost žádostí a nezpůsobilé operace Článek 12
Přípustnost žádostí 1. Pro poskytování podpory
v rámci EMFF nejsou po určenou dobu přípustné žádosti podané těmito
hospodářskými subjekty: (a)
hospodářskými subjekty, které se dopustily
závažného porušení předpisů podle článku 42 nařízení (ES) č. 1005/2008
nebo čl. 90 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009; (b)
hospodářskými subjekty podílejícími se na provozu,
řízení nebo vlastnictví rybářských plavidel uvedených v seznamu Unie
s plavidly provádějícími rybolov NNN podle čl. 40 odst. 3
nařízení (ES) č. 1005/2008; (c)
hospodářskými subjekty, které se dopustily jiných
případů nedodržení pravidel společné rybářské politiky vážně ohrožujících
udržitelnost dotčených populací. 2. Žádosti podané hospodářskými
subjekty, které se dopustily nesrovnalosti v rámci evropského rybářského
fondu nebo evropského námořního a rybářského fondu, nejsou po určenou dobu
přípustné. 3. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci s cílem: (a)
určit dobu uvedenou v odstavcích 1 a 2,
která musí být přiměřená závažnosti nebo opakování porušení předpisů či
nedodržení pravidel; (b)
určit příslušná počáteční nebo koncová data doby
podle odstavce 1; (c)
určit ostatní případy nedodržení uvedené
v odst. 1 písm. c), které vážně ohrožují udržitelnost dotčených
populací. 4. Členské státy požadují, aby
hospodářské subjekty podávající žádost v rámci EMFF poskytly řídícímu
orgánu podepsané prohlášení potvrzující, že splňují kritéria uvedená
v odstavci 1, a nedopustily se v rámci evropského rybářského
fondu nebo evropského námořního a rybářského fondu nesrovnalosti podle
odstavce 2. Členské státy ověří pravdivost prohlášení před schválením operace. 5. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci,
jde-li o zřízení systému pro výměnu informací mezi členskými státy
týkajících se nedodržení pravidel. Článek 13
Nezpůsobilé operace V rámci EMFF nejsou způsobilé následující
operace: (a)
operace zvyšující rybolovnou kapacitu plavidla; (b)
stavba nových rybářských plavidel, vyřazování
rybářských plavidel z provozu nebo jejich dovoz; (c)
dočasné zastavení rybolovných činností; (d)
experimentální rybolov; (e)
převod vlastnictví podniku; (f)
přímé vysazování ryb, pokud není výslovně stanoveno
jako opatření na ochranu v právním předpisu Unie, nebo v případě
experimentálního vysazování ryb. HLAVA III
FINANČNÍ RÁMEC Článek 14
Plnění rozpočtu 1. Rozpočet Unie přidělený EMFF
podle hlavy V se plní v rámci sdíleného řízení v souladu
s článkem 4 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]. 2. Rozpočet Evropské unie
přidělený EMFF podle hlavy VI plní přímo Komise v souladu
s čl. 55 odst. 1 písm. a) [nového finančního nařízení]. 3. Komise zruší celý rozpočtový
závazek v rámci přímého řízení nebo jeho část v souladu s [novým
finančním nařízením] a v souladu s článkem 147 tohoto nařízení. 4. V souladu s články
27 a 50 [nového finančního nařízení] se použije zásada řádného finančního
řízení. Článek 15
Rozpočtové prostředky
v rámci sdíleného řízení 1. Prostředky, které jsou
k dispozici na závazky z tohoto fondu pro období 2014 až 2020
v rámci sdíleného řízení, se stanoví na
5 520 000 000 EUR v běžných cenách v souladu
s ročním rozpisem stanoveným v příloze II. 2. Částka
4 535 000 000 EUR z prostředků uvedených
v odstavci 1 se přidělí na udržitelný rozvoj rybolovu, akvakultury
a rybolovných oblastí podle kapitol I, II a III hlavy V. 3. Částka
477 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se
přidělí na kontrolní a vynucovací opatření podle článku 78. 4. Částka 358 000 000 EUR
z prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na shromažďování údajů
podle článku 79. 5. Prostředky přidělené na
vyrovnávací platby pro nejvzdálenější regiony podle kapitoly V
hlavy V nepřekročí za rok: –
4 300 000 EUR pro Azory
a Madeiru, –
5 800 000 EUR pro Kanárské ostrovy, –
4 900 000 EUR pro Francouzskou
Guayanu a Réunion. 6. Částka
45 000 000 EUR z prostředků uvedených v odstavci 1 se
přidělí na podporu skladování uvedenou v článku 72 v období let
2014–2018 včetně. Článek 16
Rozpočtové prostředky
v rámci přímého řízení Částka 1 047 000 000 EUR
z EMFF se přidělí na opatření v rámci přímého řízení podle
kapitoly I a II hlavy VI. Tato částka
zahrnuje podporu technické pomoci podle článku 91. Článek 17
Finanční rozdělení pro
sdílené řízení 1. Prostředky dostupné pro
závazky členských států uvedené v čl. 15 odst. 2 až 6 pro období
2014 až 2020 v souladu s tabulkou v příloze II jsou
stanoveny na základě těchto objektivních kritérií: (a)
Pokud jde o hlavu V: i) úroveň
zaměstnanosti v odvětví rybolovu a akvakultury, ii) úroveň produkce
v odvětví rybolovu a akvakultury a iii) podíl drobného
pobřežního rybářského loďstva v rámci rybářského loďstva. (b)
Pokud jde o články 78 a 79: i) rozsah kontrolních
úkolů dotyčného členského státu zaokrouhlený podle velikosti vnitrostátní
rybářské flotily, množství vykládek a hodnoty dovozu ze třetích zemí; ii) dostupné
prostředky pro kontrolu vzhledem k rozsahu kontrolních úkolů členského
státu, v němž jsou dostupné prostředky přibližně odhadnuty podle počtu
kontrol provedených na moři a inspekcí vykládek; (iii) rozsah úkolů
dotyčného členského státu, pokud jde o sběr údajů, sladěný podle velikosti
rybářského loďstva členského státu, objemu vykládek, množství vědeckého
sledování činností na moři a počtu průzkumů, jichž se členský stát účastní, a (iv) dostupné zdroje pro
sběr údajů ve srovnání s rozsahem úkolů členského státu týkajících se
shromažďování údajů, jsou-li dostupné prostředky přizpůsobeny počtu
pozorovatelů na moři a lidským zdrojům a technickým prostředkům potřebným k
provádění vnitrostátního programu odběru vzorků pro shromažďování údajů. (c)
Pokud jde o všechna opatření, historická
rozdělení podle nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a historická spotřeba
podle nařízení Rady (ES) č. 861/2006. 2. Komise prostřednictvím
prováděcího aktu přijme rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových
prostředků v členění podle členských států. HLAVA IV
PLÁNOVÁNÍ KAPITOLA I
Plánování opatření financovaných v rámci sdíleného řízení Článek 18
Příprava operačních programů 1. Každý členský stát vypracuje
jediný operační program pro provádění priorit Unie, které mají být
spolufinancovány z EMFF. 2. Členský stát stanoví operační
program v úzké spolupráci s partnery uvedenými v článku 5
[nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]. Konzultace
s partnery ohledně přípravných dokumentů je organizována tak, aby umožnila
partnerům přezkoumání těchto dokumentů. 3. Pro část operačního programu
uvedeného v čl. 20 odst. 1 písm. n) Komise prostřednictvím
prováděcího aktu přijme priority Unie pro politiku vynucování a kontroly
nejpozději do 31. května 2013. 4. Část operačního programu
uvedená v čl. 20 odst. 1 písm. o), zahrnující část
víceletého programu uvedeného v čl. 37 odst. 5 [nařízení
o společné rybářské politice] pro rok 2014, bude předána nejpozději do
31. října 2013. Článek 19
Hlavní zásady pro operační
program Při přípravě operačního programu vezmou
členské státy v úvahu tyto hlavní zásady: (a)
začlení se příslušné kombinace opatření vztahující
se ke každé z priorit Unie a logicky vyplývající z předběžného
hodnocení a analýzy silných a slabých stránek, příležitostí
a hrozeb („SWOT“); (b)
do programu je začleněn přiměřený přístup
k inovacím a opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení
se této změně; (c)
plánuje se vhodné opatření pro zjednodušení
a usnadnění provádění programu; (d)
případně soulad opatření v rámci priorit Unie
pro EMFF uvedených v čl. 6 odst. 3 a 5 tohoto nařízení
s víceletým vnitrostátním strategickým plánem pro akvakulturu uvedeným
v článku 43 [nařízení o společné rybářské politice]. Článek 20
Obsah operačního programu 1. Kromě prvků uvedených
v článku 24 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]
operační program obsahuje: (a)
předběžné hodnocení podle článku 48 [nařízení (EU)
č. [...] o společných ustanoveních]; (b)
analýzu situace z hlediska SWOT a určení
potřeb, které je třeba řešit v zeměpisné oblasti, na niž se vztahuje
program; Analýza se soustředí na priority Unie. Specifické potřeby týkající se opatření ke zmírňování změny klimatu
a přizpůsobení se této změně a podpory inovací jsou posuzovány
v rámci všech priorit Unie, s cílem nalézt příslušné odpovědi
v těchto dvou oblastech na úrovni jednotlivých priorit, shrnutí situace
v oblastech politik způsobilých pro podporu z hlediska silných
a slabých stránek. (c)
do programu začleněný prokázaný vhodný přístup
k inovacím, životnímu prostředí, včetně specifických potřeb oblastí sítě
Natura 2000, a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této
změně; (d)
posouzení předběžných podmínek a případně
opatření uvedených v čl. 17 odst. 4 [nařízení (EU) č. [...]
o společných ustanoveních] a zásadních milníků stanovených pro účely
článku 19 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]; (e)
seznam vybraných opatření, uspořádaných podle
priorit Unie; (f)
popis výběrových kritérií pro projekty; (g)
popis výběrových kritérií pro strategie místního
rozvoje podle kapitoly III hlavy V; (h)
jasné označení operací podle kapitoly III
hlavy V, které mohou být prováděny společně, a proto se těší vyšší
míře podpory podle čl. 95 odst. 3; (i)
analýzu potřeb týkajících se požadavků na monitorování
a hodnocení a plánu hodnocení podle článku 49 [nařízení (EU)
č. [...] o společných ustanoveních]. Členské
státy poskytují dostatečné zdroje a činnosti při budování kapacit pro
řešení zjištěných potřeb; (j)
finanční plán, navržený s ohledem na články 18
a 20 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] a
v souladu s rozhodnutím Komise podle čl. 17 odst. 3, který
zahrnuje: i) tabulku uvádějící
celkový příspěvek EMFF plánovaný na každý rok, ii) tabulku uvádějící
použitelné prostředky EMFF a míru spolufinancování pro cíle v rámci
priorit Unie z článku 6, jakož i technickou pomoc. V případě
potřeby tato tabulka uvádí samostatně prostředky EMFF a míry
spolufinancování, které se použijí odchylně od obecného pravidla článku 94
odst. 1 pro podporu stanovenou v článku 72, článku 73, čl. 78
odst. 2 písm. a) až d) a f) až j), čl. 78 odst. 2
písm. e) a článku 79. (k)
informace o doplňkovosti s opatřeními
financovanými z jiných fondů SSR nebo rámcového programu LIFE; (l)
prováděcí opatření k programu, včetně: i) určení všech
orgánů stanovených v článku 107 členským státem a pro informaci
souhrnného popisu struktury řízení a kontroly, ii) popisu postupů
monitorování a hodnocení, jakož i složení monitorovacího výboru, iii) ustanovení
k zajištění propagace programu v souladu s článkem 143. (m)
určení partnerů uvedených v článku 5 [nařízení
(EU) č. [...] o společných ustanoveních] a výsledky konzultace
s partnery; (n)
za účelem zvýšení úrovně souladu prostřednictvím
kontroly uvedené v čl. 6 odst. 6 a v souladu
s čl. 18 odst. 3: i) seznam subjektů,
které provádějí systém kontroly, inspekce a vynucování, a stručný
popis jejich dostupných lidských a finančních zdrojů pro kontrolu,
inspekci a vynucování v oblasti rybolovu, jejich dostupné vybavení
pro kontrolu, inspekci a vynucování v oblasti rybolovu, zejména počet
lodí, letadel a vrtulníků, ii) hlavní cíle
kontrolních opatření, která se mají provádět, s využitím ukazatelů dopadu,
které budou stanoveny v souladu s článkem 133, iii) specifické cíle,
kterých má být dosaženo v souladu s prioritami Unie z článku 6,
a které upřesňují, kolik položek každé kategorie výdajů se zakoupí
v průběhu celého programového období; (o)
za účelem shromažďování údajů pro udržitelné řízení
rybolovu uvedeného v čl. 6 odst. 6 a v čl. 18
odst. 4 a v souladu s víceletým programem Unie uvedeným
v čl. 37 odst. 5 [nařízení o společné rybářské politice]: i) popis činností
shromažďování údajů, které mají být provedeny, aby bylo možné vypracovat: –
hodnocení odvětví rybolovu (biologické, hospodářské
a průřezové proměnné, jakož i výzkumná šetření na moři), –
hodnocení hospodářské situace v oblasti
akvakultury a zpracovatelského průmyslu, –
hodnocení dopadů odvětví rybolovu na ekosystém. ii) popis postupů pro
ukládání údajů, správy a využívání údajů, iii) prokázání
způsobilosti pro dosahování řádného finančního a administrativního řízení
shromážděných údajů. Tato část operačního programu je doplněna článkem
23. 2. Operační program zahrnuje metody pro výpočet zjednodušených nákladů, dodatečných nákladů nebo
ztráty příjmů v souladu s článkem 103 nebo metodu pro výpočet
vyrovnání podle příslušných kritérií stanovených pro každou z využitých
činností podle čl. 38 odst. 1. 3. Operační program navíc
obsahuje popis zvláštních opatření, jež mají podporovat rovné příležitosti
a zabránit diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického
původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo
sexuální orientace, včetně opatření k začlenění hlediska rovnosti žen
a mužů na úrovni operačních programů a operací. 4. Komise stanoví
prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro prezentaci jednotlivých částí
popsaných v odstavcích 1, 2 a 3. Tyto
prováděcí předpisy se přijímají v souladu s poradním postupem
uvedeným v čl. 155 odst. 2. Článek 21
Schválení operačního programu 1. Kromě ustanovení článku 25
[nařízení o (EU ) č. [...] o společných ustanoveních] Komise
posoudí soudržnost operačních programů s tímto nařízením a jejich
účinný přínos k úkolům a prioritám Unie pro EMFF, uvedeným v článku
6, s přihlédnutím k předběžnému hodnocení (ex ante). 2. Komise schválí operační
program prostřednictvím prováděcího aktu. Článek 22
Změna operačního programu 1. Komise schválí změnu
operačního programu prostřednictvím prováděcího aktu. 2. S cílem přizpůsobit se
měnícím se technickým potřebám kontrolních činností může být část operačního
programu uvedeného v čl. 20 odst. 1 písm. n) změněna každé
dva roky, poprvé s účinností od 1. ledna 2015. Za tímto účelem Komise prostřednictvím prováděcího
aktu přijme rozhodnutí upřesňující změny priorit Unie v oblasti politiky
vynucování a kontroly uvedené v čl. 18 odst. 3,
a odpovídajících způsobilých operací, které budou dostávat přednost. S ohledem na nové priority stanovené
v uvedeném rozhodnutí ve druhém pododstavci tohoto odstavce předloží
členské státy Komisi změnu operačního programu, a to do 31. října
roku předcházejícího dotčenému roku provádění. 3. Změny programů uvedené
v odstavci 2 mohou v souladu se zásadou proporcionality využít
zjednodušený postup. Článek 23
Roční pracovní plán pro
shromažďování údajů 1. Pro účely použití čl. 20
odst. 1 písm. o) předloží členské státy Komisi roční pracovní plán,
a to do 31. října každého roku. Roční pracovní plány obsahují popis
postupů a metod, které mají být použity při shromažďování a analýze
údajů a při hodnocení jejich správnosti a přesnosti. 2. Členské státy předloží každý
roční pracovní plán v elektronické podobě. 3. Komise prostřednictvím
prováděcího aktu schválí roční pracovní plán pro každý rok do 31. prosince
každého roku. 4. První roční pracovní plán bude
zahrnovat činnosti pro rok 2014 a musí být předložen Komisi nejpozději do
31. října 2013. Článek 24
Pravidla týkající se postupů
a harmonogramů 1. Komise může přijmout
prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro postupy, formu a časové
plány pro: –
schvalování operačních programů, –
předkládání a schvalování návrhů změn
operačních programů, včetně jejich vstupu v platnost a četnosti
předkládání během programového období, –
předkládání a schvalování návrhů změn
uvedených v odstavcích 2 až 4 článku 22, –
předkládání ročních pracovních plánů pro
shromažďování údajů. Postupy a časové plány budou zjednodušeny
v případě změny operačních programů týkajících se: (a)
převodu finančních prostředků mezi prioritami Unie; (b)
zavedení nebo zrušení opatření nebo typů operací; (c)
změn v popisu opatření, včetně změn podmínek
způsobilosti; (d)
změn uvedených v čl. 22 odst. 2,
jakož i dalších změn programu oddílu uvedeného v čl. 20
odst. 1 písm. n). Aby se mohlo využít tohoto zjednodušeného postupu,
změny uvedené v písmenu a) a b) nepřesáhnou 5 % částky přidělené
na prioritu Unie a 10 % částky přidělené na každé opatření. 2. Tyto prováděcí předpisy se
přijímají v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 151
odst. 2. KAPITOLA II
Plánování opatření financovaných v rámci přímého řízení Článek 25
Roční pracovní program 1. Za účelem provádění
kapitoly I a II hlavy VI a článku 92 přijme Komise
prostřednictvím prováděcích aktů roční pracovní program v souladu
s cíli stanovenými v těchto kapitolách. Tyto prováděcí akty se
přijímají v souladu s přezkumným postupem podle
čl. 151 odst. 3. 2. Roční pracovní program
stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou
částku na program. Obsahuje také popis financovaných činností, určení částky
přidělené na každou činnost, orientační harmonogram provádění, jakož
i informace o provádění těchto činností. Zahrnuje priority, základní
hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování u dotací. HLAVA V
OPATŘENÍ FINANCOVANÁ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ KAPITOLA I
Udržitelný rozvoj rybolovu Článek 26
Specifické cíle Podpora v rámci této kapitoly přispívá
k plnění priorit Unie stanovených v čl. 6 odst. 2 a 4. Článek 27
Obecné podmínky 1. Majitel rybářského plavidla,
který obdržel podporu podle článků 32 odst. 1 písm. b), 36, 39
odst. 1 písm. a) nebo 40 odst. 2 tohoto nařízení nepřevede toto
plavidlo do třetí země mimo Unii během doby nejméně 5 let ode dne skutečné
platby příjemci podpory. 2. Provozní náklady nejsou
způsobilé, pokud v této kapitole není výslovně stanoveno jinak. Článek 28
Inovace 1. Za účelem povzbuzení inovací
v oblasti rybolovu může EMFF podporovat projekty zaměřené na vývoj nebo
zavádění nových nebo ve srovnání se současným stavem podstatně zdokonalených
produktů, nových nebo zdokonalených postupů, nových nebo zdokonalených řídicích
a organizačních systémů. 2. Operace financované podle
tohoto článku musí být provedeny ve spolupráci s vědeckým nebo technickým
subjektem uznaným členským státem, který ověřuje výsledky těchto operací. 3. Na výsledky operací
financovaných v rámci tohoto článku se vztahuje povinnost členského státu
týkající se přiměřené propagační činnosti v souladu s článkem 143. Článek 29
Poradenské služby 1. V zájmu zlepšení celkové
výkonnosti a konkurenceschopnosti hospodářských subjektů může EMFF
podporovat: (a)
studie proveditelnosti posuzující životaschopnost
projektů potenciálně způsobilých pro podporu podle této kapitoly; (b)
poskytování odborného poradenství v oblasti
obchodních a marketingových strategií. 2. Studie proveditelnosti
a poradenství uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) jsou
poskytovány uznávanými vědeckými nebo technickými subjekty s požadovanými
poradními pravomocemi, jak jsou chápány vnitrostátními právními předpisy
každého členského státu. 3. Podpora uvedená
v odstavci 1 se poskytuje hospodářským subjektům nebo organizacím rybářů
uznaným členským státem, který nechal vypracovat studii proveditelnosti
uvedenou v odstavci 1. 4. Členské státy zajistí, aby
operace, které budou financovány podle tohoto článku, byly vybírány
prostřednictvím zrychleného řízení. 5. Podpora uvedená
v odstavci 1 má formu jednorázové částky nepřevyšující
3 000 EUR. Tento limit neplatí, pokud je příjemcem organizace rybářů. Článek 30
Partnerství mezi vědci
a rybáři 1. S cílem podpořit
předávání znalostí mezi vědci a rybáři může EMFF podporovat: (a)
vytvoření sítě složené z jednoho nebo více
nezávislých vědeckých subjektů a rybářů nebo jedné nebo více organizací
rybářů; (b)
činnosti prováděné prostřednictvím sítě uvedené
v písmenu a). 2. Činnosti uvedené
v odstavci 1 b) mohou zahrnovat shromažďování údajů, studie, šíření
znalostí a osvědčených postupů. 3. Podpora uvedená
v odstavci 1 může být udělena veřejnoprávním subjektům, rybářům,
organizacím rybářů a nevládním organizacím uznaným členským státem nebo
skupinám FLAG, jak jsou vymezeny v článku 62. Článek 31
Podpora lidského kapitálu
a sociálního dialogu 1. S cílem podpořit lidský
kapitál a sociální dialog může EMFF podporovat: (a)
celoživotní učení, šíření vědeckých poznatků
a inovačních postupů a osvojování nových odborných znalostí, zejména
spojených s udržitelným řízením mořských ekosystémů, činnostmi
v námořním odvětví, inovacemi a podnikáním; (b)
vytváření sítí a výměnu zkušeností
a osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací
prosazujících rovné příležitosti mezi muži a ženami; (c)
podporu sociálního dialogu na vnitrostátní,
regionální nebo místní úrovni za účasti rybářů a jiných příslušných
zúčastněných stran. 2. Podpora uvedená
v odstavci 1 se rovněž poskytuje manželkám samostatně výdělečně činných
rybářů nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátními
právními předpisy – životním partnerům samostatně výdělečně činných rybářů,
kteří nejsou zaměstnanci ani obchodními partnery, pokud se běžně za podmínek
stanovených vnitrostátními právními předpisy podílejí na činnosti samostatně
výdělečně činných rybářů nebo vykonávají pomocné úkoly. Článek 32
Usnadnění diverzifikace
a vytváření pracovních míst 1. Za účelem usnadnění
diverzifikace a vytváření pracovních míst mimo rybolov může EMFF
podporovat: (a)
zakládání podniků mimo rybolov; (b)
dovybavení plavidel drobného pobřežního rybolovu za
účelem jejich přeřazení na činnosti mimo rybolov. 2. Podpora podle odst. 1
písm. a) se poskytuje rybářům, kteří: (a)
předloží podnikatelský plán na rozvoj svých nových
aktivit; (b)
mají odpovídající profesní dovednosti, které mohou
být získány prostřednictvím operací financovaných podle čl. 31
odst. 1 písm. a). 3. Podpora podle odst. 1
písm. b) se poskytuje rybářům věnujícím se drobnému pobřežnímu rybolovu
a vlastnícím rybářské plavidlo Unie registrované jako aktivní plavidlo,
kteří prováděli rybolovné činnosti na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou
let předcházejících datu podání žádosti. Licence k rybolovu spojená
s rybářským plavidlem se trvale zruší. 4. Příjemci podpory uvedené
v odstavci 1 se nebudou zabývat profesionálním rybolovem v průběhu
pěti let po přijetí poslední platby příslušné podpory. 5. Způsobilé náklady podle
odst. 1 písm. b) se omezují pouze na náklady na úpravy plavidla
provedené za účelem jeho přeřazení. 6. Částka finanční pomoci
poskytnuté podle odst. 1 písm. a) nepřesáhne 50 % rozpočtu
předpokládaného v podnikatelském plánu pro každou operaci
a nepřekročí maximální výši 50 000 EUR pro každou operaci. Článek 33
Ochrana zdraví
a bezpečnost na plavidlech 1. S cílem zlepšit rybářům
pracovní podmínky na palubě plavidel může EMFF podporovat investice do
rybářských plavidel nebo do jednotlivých zařízení za předpokladu, že tyto
investice přesahují standardy vyžadované podle vnitrostátního práva nebo práva
Unie. 2. Podpora se poskytuje rybářům
nebo majitelům rybářských plavidel. 3. Pokud operace spočívá
v investici do plavidla, podpora není poskytnuta více než jednou během
programového období téhož rybářského plavidla. Pokud operace spočívá
v investici do jednotlivého vybavení, podpora pro téhož příjemce není
poskytnuta více než jednou během programového období. 4. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci
s cílem určit druhy operací způsobilých podle odstavce 1. Článek 34
Podpora systémů
převoditelných koncesí k rybolovu v rámci společné rybářské politiky 1. Za účelem stanovení nebo
změny systémů převoditelných koncesí k rybolovu podle článku 27 [nařízení
o společné rybářské politice] může EMFF podporovat: (a)
návrh a vývoj technických a správních
prostředků nutných pro vytvoření nebo funkci systému převoditelných koncesí
k rybolovu; (b)
zapojení zúčastněných stran do navrhování
a vývoje systémů převoditelných koncesí k rybolovu; (c)
monitorování a hodnocení systémů
převoditelných koncesí k rybolovu; (d)
řízení systémů převoditelných koncesí
k rybolovu. 2. Podpora podle odst. 1
písm. a), b) a c) se poskytuje pouze orgánům veřejné moci. Podpora
podle odstavce 1 písm. d) tohoto článku se poskytuje orgánům veřejné moci,
právnickým nebo fyzickým osobám nebo uznaným organizacím producentů zapojeným
do kolektivního řízení vyčleněných převoditelných koncesí k rybolovu
v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení o společné
rybářské politice. Článek 35
Podpora provádění ochranných
opatření v rámci společné rybářské politiky 1. V zájmu zajištění účinného
provádění ochranných opatření podle článků 17 a 21 [nařízení
o společné rybářské politice ] může EMFF podporovat: (a)
návrh a vývoj technických
a administrativních prostředků nutných k provádění opatření pro
zachování zdrojů ve smyslu článků 17 a 21 [nařízení o společné
rybářské politice]; (b)
zapojení zúčastněných stran do navrhování
a provádění opatření pro zachování zdrojů ve smyslu článků 17 a 21
[nařízení o společné rybářské politice]. 2. Podporu uvedenou
v odstavci 1 lze udělit pouze orgánům veřejné moci. Článek 36
Omezení dopadu rybolovu na
mořské prostředí 1. Za účelem snížení dopadu
rybolovu na mořské prostředí, podpory odstranění výmětů a usnadnění
přechodu na využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k
obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální
trvale udržitelný výnos (MSY), může EMFF podporovat investice do vybavení: (a)
zvyšujícího velikostní nebo druhovou selektivitu
lovných zařízení; (b)
snižujícího nežádoucí úlovky komerčních populací
nebo dalších vedlejších úlovků; (c)
omezujícího fyzikální a biologické dopady
rybolovu na ekosystém nebo mořské dno. 2 Podpora se pro totéž rybářské
plavidlo Unie a pro stejný typ zařízení neposkytne více než jednou během
programového období. 3. Podpora je udělena pouze
tehdy, pokud zařízení nebo jiné vybavení uvedené v odstavci 1 má
prokazatelně lepší výběr velikosti nebo nižší dopad na necílové druhy než
standardní zařízení nebo jiné vybavení povolené podle právních předpisů Unie
nebo příslušných vnitrostátních právních předpisů členských států přijatých
v rámci regionalizace podle [nařízení o společné rybářské politice]. 4. Podpora se poskytuje: (a)
majitelům rybářských plavidel EU, jejichž plavidla
jsou registrována jako aktivní plavidla a prováděla rybolovnou činnost na moři
po dobu nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti; (b)
rybářům, kteří vlastní zařízení, které má být
vyměněno, a kteří pracovali na palubě rybářského plavidla Unie po dobu
nejméně 60 dnů během dvou let předcházejících datu podání žádosti; (c)
organizacím rybářů uznaným členským státem. Článek 37
Inovace související se
zachováním biologických mořských zdrojů 1. S cílem přispět
k odstranění výmětů a vedlejších úlovků a usnadnit přechod na
využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k obnově a
zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální trvale
udržitelný výnos, může EMFF podporovat projekty zaměřené na vývoj nebo zavádění
nových technických a organizačních znalostí snižujících dopady rybolovných
činností na životní prostředí nebo dosažení udržitelnějšího využívání mořských
biologických zdrojů. 2. Operace financované podle
tohoto článku musí být provedeny ve spolupráci s vědeckým nebo technickým
subjektem uznávaným vnitrostátními právními předpisy každého členského státu,
který ověřuje výsledky těchto operací. 3. Na výsledky operací
financovaných v rámci tohoto článku se vztahuje povinnost členského státu
týkající se přiměřené propagační činnosti v souladu s článkem 143. 4. Podíl rybářských plavidel
zapojených do projektů financovaných v rámci tohoto článku nepřekročí
5 % plavidel vnitrostátního loďstva nebo 5 % prostornosti
vnitrostátního loďstva v hrubé prostornosti vypočtené v době podání
žádosti. 5. Operace spočívající
v testování nových rybolovných zařízení nebo metod se provádí v rámci
omezení rybolovných práv přidělených členskému státu. 6. Čisté příjmy vytvořené účastí
rybářského plavidla v operaci jsou odečteny od způsobilých výdajů operace. 7. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci za
účelem určení výpočtu čistého příjmu uvedeného v odstavci 6, souvisejícího
s příslušným obdobím. Článek 38
Ochrana a obnova mořské
biologické rozmanitosti a ekosystémů v rámci udržitelného provozování
rybolovných činností 1. S cílem povzbudit účast
rybářů na ochraně a obnově mořské biologické rozmanitosti
a ekosystémů, včetně služeb, které poskytují v rámci udržitelného
provozování rybolovných činností, může EMFF podporovat tyto operace: (a)
sběr odpadu z moře, jako například
odstraňování ztracených rybolovných zařízení a znečišťujících předmětů; (b)
výstavba nebo instalace statických nebo mobilních
zařízení určených k ochraně a rozvoji vodních živočichů
a rostlin; (c)
zapojení do lepšího řízení nebo zachování zdrojů; (d)
obnova a monitorování lokalit NATURA 2000
v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992
o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin [28]
a se směrnicí Rady a Evropského parlamentu 2009/147/ES ze dne
30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků[29], v souladu s akčními
rámci zavádějícími priority podle směrnice Rady 92/43/EHS; (e)
řízení, obnova a monitorování chráněných
mořských oblastí s ohledem na provádění opatření územní ochrany uvedených
v čl. 13 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady
2008/56/ES; (f)
účast na dalších akcích zaměřených na zachování
a posílení služeb v oblasti biologické rozmanitosti
a ekosystémů, například obnovení specifických mořských a pobřežních
stanovišť na podporu udržitelných rybích populací. 2. Opatření podle tohoto článku
jsou prováděny veřejnoprávními subjekty a zahrnují rybáře nebo organizace
rybářů uznané členským státem nebo nevládní organizace ve spolupráci
s organizacemi rybářů nebo skupinami FLAG, vymezenými v článku 62. 3. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci
s cílem: (a)
určit typy operací způsobilých podle odstavce 1
tohoto článku; (b)
upřesnit způsobilé náklady podle odstavce 1. Článek 39
Zmírňování změny klimatu 1. Za účelem zmírnění dopadů
změny klimatu může EMFF podporovat: (a)
investice do rybářských plavidel zaměřené na
snížení emisí znečišťujících látek nebo skleníkových plynů a zvýšení
energetické účinnosti rybářských plavidel; (b)
audity a programy energetické účinnosti. 2. Podpora nepřispívá na výměnu
nebo modernizaci hlavních nebo pomocných motorů. Podpora bude udělena majitelům
rybářského plavidla a pro totéž rybářské plavidlo se neposkytne více než
jednou během programového období. 3. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci
s cílem vymezit investice způsobilé podle odst. 1 písm. a). Článek 40
Kvalita produktů
a využívání nežádoucích úlovků 1. S cílem zlepšit kvalitu
ulovených ryb může EMFF podporovat investice do rybářských plavidel, které
slouží tomuto účelu. 2. V souladu s článkem
15 [nařízení o společné rybářské politice] a čl. 8 písm. b)
[nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty rybolovu
a akvakultury] může EMFF podporovat investice do rybářských plavidel za
účelem co nejlepšího využití nežádoucích úlovků komerčních populací
a zhodnocení nedostatečně využívaných složek úlovků. 3. Podpora v rámci tohoto
článku se na totéž rybářské plavidlo nebo témuž příjemci během programového
období neposkytuje více než jednou. 4. Podpora uvedená
v odstavci 1 se uděluje pouze majitelům rybářských plavidel Unie, jejichž
plavidla prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou
let předcházejících datu podání žádosti. Článek 41
Rybářské přístavy, místa
vykládky a přístřešky 1. Za účelem zvyšování kvality
vyložených produktů, zvyšování energetické účinnosti, přispívání k ochraně
životního prostředí nebo zlepšování bezpečnosti a pracovních podmínek může
EMFF podporovat investice vylepšující infrastrukturu rybářských přístavů nebo míst
vykládky, včetně investicí do zařízení na vybírání odpadu a znečišťujících
předmětů z moře. 2. S cílem usnadnit
využívání nežádoucích úlovků může EMFF podpořit investice do rybářských
přístavů a míst vykládky, které umožní co nejlepší využívání nežádoucích
úlovků komerčních populací a zhodnocení nedostatečně využívaných složek
úlovků, v souladu s článkem 15 [nařízení o společné rybářské
politice] a čl. 8 písm. b) [nařízení (EU) č. o společné
organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury]. 3. Za účelem zlepšení
bezpečnosti rybářů může EMFF podporovat investice do výstavby nebo modernizace
přístřešků. 4. Podpora se nevztahuje na
výstavbu nových přístavů, nových míst vykládky nebo nových aukčních síní. Článek 42
Vnitrozemský rybolov 1. Za účelem snížení dopadu vnitrozemského
rybolovu na životní prostředí, zvýšení energetické účinnosti, zvýšení kvality
vyložených ryb nebo zlepšení bezpečnosti či pracovních podmínek může EMFF
podporovat tyto investice: (a)
do rybářských plavidel nebo do jednotlivých
zařízení uvedených v článku 33 a za podmínek stanovených v tomto
článku; (b)
do zařízení uvedených v článku 36 a za
podmínek stanovených v tomto článku; (c)
do plavidel a auditů a programů
energetické účinnosti uvedených v článku 39 a za stejných podmínek
stanovených v tomto článku; (d)
do stávajících přístavů a míst vykládky
uvedených v článku 41 a za podmínek stanovených v tomto článku. 2 Pro účely odstavce 1: (a)
odkazy na rybářská plavidla v článcích 33, 36
a 39 se rozumí odkazy na plavidla působící výhradně ve vnitrozemských
vodách; (b)
odkazy na mořské prostředí v článku 36 se
rozumí odkazy na prostředí, ve kterém působí vnitrozemské rybářské plavidlo. 3. S cílem zachovat
diverzifikaci vnitrozemských rybářů může EMFF podporovat přeřazení plavidel
provozujících vnitrozemský rybolov na činnost jinou než rybolov za podmínek
stanovených v článku 32 tohoto nařízení. 4. Odkazy na rybářská plavidla
v článku 32 se pro účely odstavce 3 rozumí odkazy na plavidla působící
výhradně ve vnitrozemských vodách. 5. Za účelem ochrany
a rozvoje vodních živočichů a rostlin může EMFF financovat účast
vnitrozemských rybářů na řízení, obnově a monitorování lokalit soustavy
NATURA 2000, kde se tyto oblasti přímo týkají rybolovné činnosti, jakož
i na obnově vnitrozemských vod, včetně míst pro tření ryb
a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb, aniž je dotčen čl. 38
odst. 1 písm. d). 6. Členské státy zajistí, aby
plavidla, která obdrží podporu podle tohoto článku, i nadále působila
výhradně ve vnitrozemských vodách. KAPITOLA II
Udržitelný rozvoj akvakultury Článek 43
Specifické cíle Podpora v rámci této kapitoly přispívá
k plnění priorit Unie stanovených v čl. 6 odst. 2 a 4. Článek 44
Obecné podmínky 1. Podpora v rámci této
kapitoly je omezena na podniky akvakultury, pokud není výslovně stanoveno
jinak. 2. Pokud operace spočívají
v investicích do zařízení nebo infrastruktury pro zajištění souladu
s požadavky na životní prostředí, zdraví lidí a zvířat, hygienu nebo
dobré životní podmínky zvířat podle právních předpisů Unie, které vstoupily
v platnost po roce 2014, může být podpora poskytována až do dne, kterým se
normy staly pro podniky závaznými. Článek 45
Inovace 1. S cílem stimulovat
inovace v oblasti akvakultury může EMFF podporovat operace: (a)
zavádějící v hospodářstvích v oblasti
akvakultury nové technické nebo organizační znalosti, které snižují jejich
dopad na životní prostředí nebo podporují udržitelnější využívání zdrojů
v akvakultuře; (b)
vyvíjející nebo zavádějící nové nebo ve srovnání se
současným stavem podstatně zdokonalené produkty, nové nebo zdokonalené postupy,
nové nebo zdokonalené řídicí a organizační systémy. 2. Operace podle tohoto článku
musí být provedeny ve spolupráci s vědeckým nebo technickým subjektem,
který je uznáván vnitrostátními právními předpisy každého členského státu a
který ověřuje výsledky těchto operací. 3. Na výsledky operací, které
jsou příjemcem podpory, se vztahuje povinnost členského státu týkající se
přiměřené propagační činnosti v souladu s článkem 143. Článek 46
Investice do akvakultury na
moři a nepotravinářské akvakultury 1. S cílem podpořit formy
akvakultury s vysokým potenciálem růstu může EMFF podporovat investice do
rozvoje akvakultury na moři nebo nepotravinářské akvakultury. 2. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci
s cílem určit druh operací a způsobilé náklady. Článek 47
Nové formy výdělku
a přidaná hodnota 1. S cílem podpořit
podnikání v oblasti akvakultury může EMFF podporovat investice
přispívající k těmto aspektům: (a)
přidávání hodnoty k produktům akvakultury,
a to zejména tím, že umožňuje podniku akvakultury provádět zpracování,
uvádění na trh a přímý prodej své vlastní produkce akvakultury; (b)
diverzifikace příjmů pocházejících z podniků
akvakultury prostřednictvím vývoje nových druhů akvakultury s dobrými
vyhlídkami na trhu; (c)
diverzifikace příjmů pocházejících z podniků
akvakultury prostřednictvím rozvoje doplňkových aktivit mimo akvakulturu. 2. Podpora podle odst. 1
písm. c) se poskytuje pouze podnikům akvakultury, a to za
předpokladu, že doplňkové činnosti mimo akvakulturu souvisí s hlavní
činností podniku akvakultury, například jde o cestovní ruch
s nabídkou rybaření, environmentální služby v oblasti akvakultury
a výchovné činnosti týkající se oblasti akvakultury. Článek 48
Řídicí, pomocné
a poradenské služby pro hospodářství akvakultury 1. V zájmu zlepšení celkové
výkonnosti a konkurenceschopnosti hospodářství akvakultury může EMFF
podporovat: (a)
zavedení řídicích, pomocných a poradenských
služeb v hospodářství v oblasti akvakultury; (b)
poskytování poradenských služeb technické, vědecké,
právní a ekonomické povahy pro chovatele. 2. Poradenské služby podle
odst. 1 písm. b) se vztahují na: (a)
potřeby v oblasti řízení akvakultury, které
musí být v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními
právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, jakož i
s požadavky územního plánování námořních prostor; (b)
posuzování vlivů na životní prostředí; (c)
potřeby v oblasti řízení akvakultury, které
musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti zdraví
a dobrých životních podmínek vodních živočichů nebo veřejného zdraví; (d)
zdravotní a bezpečnostní normy vycházející
z právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů; (e)
obchodní a marketingové strategie. 3. Podpora podle odst. 1
písm. a) se poskytuje pouze veřejnoprávním subjektům vybraným za účelem
zřízení poradenských služeb pro hospodářství. Podpora podle odst. 1
písm. b) se poskytuje pouze malým a středním podnikům akvakultury
nebo organizacím producentů v oblasti akvakultury. 4. Hospodářství akvakultury
neobdrží v průběhu programového období podporu na poradenské služby více
než jedenkrát pro každou kategorii služeb, na něž se vztahuje odst. 2
písm. a) až e). Článek 49
Podpora lidského kapitálu
a vytváření sítí 1. S cílem podpořit lidský
kapitál a vytváření sítí v akvakultuře může EMFF podporovat: (a)
celoživotní vzdělávání, šíření vědeckých poznatků
a inovačních postupů a získávání nových odborných schopností
v oblasti akvakultury; (b)
vytváření sítí a výměnu zkušeností
a osvědčených postupů mezi podniky akvakultury a profesními
organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami, včetně vědeckých institucí
a organizací podporujících rovné příležitosti mezi muži a ženami. 2. Podpora uvedená
v odst. 1 písm. a) se neuděluje velkým podnikům akvakultury. Článek 50
Zvyšování potenciálu zařízení
pro akvakulturu 1. S cílem přispět
k rozvoji zařízení a infrastruktury pro akvakulturu může EMFF
podporovat: (a)
určení a mapování nejvhodnějších oblastí pro
rozvoj akvakultury, s případným přihlédnutím k procesům územního
plánování námořních prostor; (b)
zlepšení infrastruktury oblastí akvakultury včetně
pozemkových úprav, dodávky energie či správy vodních zdrojů; (c)
opatření přijatá a provedená příslušnými
orgány v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147/ES nebo
čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/ES s cílem předcházet vážným
poškozením akvakultury. 2. Příjemci podpory podle tohoto
článku jsou pouze veřejnoprávní subjekty. Článek 51
Povzbuzování nových chovatelů
v oblasti akvakultury 1. S cílem podpořit
podnikání v oblasti akvakultury může EMFF podporovat zřízení podniků
akvakultury nově začínajícími chovateli. 2. Podpora 1 se poskytuje
chovatelům v oblasti akvakultury zahajujícím podnikání v odvětví, za
předpokladu, že: (a)
mají odpovídající odborné schopnosti
a způsobilosti; (b)
zřizují poprvé mikropodniky nebo malé podniky
akvakultury jakožto vedoucí tohoto podniku; (c)
předloží podnikatelský plán pro rozvoj svých
aktivit v oblasti akvakultury. 3. Při získávání odpovídajících
odborných schopností mohou chovatelé v oblasti akvakultury zahajující
podnikání v odvětví využívat podporu podle čl. 49 odst. 1 písm. a). Článek 52
Podpora akvakultury
s vysokou úrovní ochrany životního prostředí S cílem podstatně snížit dopad
akvakultury na životní prostředí může EMFF podporovat investice: (a)
umožňující podstatné omezení dopadu podniků
akvakultury na kvalitu vody, zejména díky snížení množství použité vody
a zlepšení kvality vody na výstupu, a to včetně nasazení
multi-trofických systémů akvakultury; (b)
omezující negativní dopady podniků akvakultury na
přírodu nebo biologickou rozmanitost; (c)
do nákupu zařízení pro ochranu hospodářství
akvakultury před volně žijícími predátory požívajícími ochrany podle směrnice
Rady a Evropského parlamentu 2009/147/EHS a směrnice Rady 92/43/ES; (d)
zvyšující energetickou účinnost a podporující
přechod podniků akvakultury na obnovitelné zdroje energie; (e)
do obnovy stávajících rybníků nebo lagun
využívaných pro akvakulturu odstraněním bahna, případně možných opatření
zaměřených na prevenci ukládání bahna. Článek 53
Přechod na systémy řízení
podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí a na
ekologickou akvakulturu 1. S cílem podpořit rozvoj
ekologické nebo energeticky účinné akvakultury může EMFF podporovat: (a)
přechod produkce akvakultury z konvenčních
metod na ekologickou akvakulturu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 834/2007
ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování
ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91[30], a v souladu
s nařízením Komise (ES) č. 710/2009 ze dne 5. srpna 2009,
kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí
pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o stanovení
prováděcích pravidla pro ekologickou produkci živočichů a mořských řas
pocházejících z akvakultury[31]; (b)
účast v systémech Unie pro řízení podniků
a systémech auditu z hlediska ochrany životního prostředí zavedených
nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne
19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému
Společenství pro řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního
prostředí (EMAS)[32]. 2. Podpora se poskytuje pouze
příjemcům, kteří se zaváží k účasti v programu EMAS na dobu nejméně 3
let nebo k dodržování požadavků ekologické produkce na dobu minimálně 5
let. 3. Podpora se poskytuje ve formě
finančního vyrovnání nejvýše za dobu dvou let během období přechodu podniku na
ekologickou produkci nebo během přípravy na účast v programu EMAS. 4. Členské státy vycházejí při
výpočtu vyrovnání ze: (a)
ztráty příjmů nebo dodatečných nákladů vzniklých
v období přechodu z konvenčního na ekologické zemědělství pro operace
způsobilé podle odst. 1 písm. a) tohoto článku; (b)
dodatečných nákladů vyplývajících z přihlášení
a přípravy na účast v programu EMAS v případě způsobilých
operací podle odst. 1 písm. b). Článek 54
Akvakultura poskytující
environmentální služby 1. S cílem podpořit rozvoj
akvakultury poskytující environmentální služby může EMFF podporovat: (a)
metody akvakultury slučitelné s určitými
environmentálními potřebami a podmíněné určitými požadavky na řízení
vyplývajícími z vymezení oblastí NATURA 2000 v souladu se směrnicí
Rady 92/43/EHS a směrnicí Rady a Evropského parlamentu 2009/147/ES; (b)
účast na zachovávání a rozmnožování vodních
živočichů ex-situ v rámci programů pro zachování a obnovu
biologické rozmanitosti vyvinutých orgány veřejné moci nebo pod jejich
dohledem; (c)
formy rozsáhlé akvakultury zahrnující zachovávání
a zlepšování životního prostředí, biologické rozmanitosti a udržování
krajiny a tradičních charakteristik akvakulturních oblastí. 2. Podpora podle odst. 1
písm. a) má formu ročního vyrovnání za dodatečné náklady a ušlé
příjmy v důsledku požadavků na řízení v dotčených oblastech
souvisejících s prováděním směrnice 92/43/EHS nebo směrnice Rady
a Evropského parlamentu 2009/147/ES. 3. Podpora podle odst. 1
písm. c) se poskytuje pouze tehdy, pokud se příjemce zaváže plnit po dobu
nejméně pěti let požadavky na ochranu vodního prostředí, které přesahují pouhé
uplatňování právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů. Environmentální
přínosy operace jsou demonstrovány předchozím posouzením dopadu prováděným
příslušnými subjekty určenými členským státem nejsou-li environmentální přínosy
dané operace již uznané. 4. Podpora podle odst. 1
písm. c) má formu ročního vyrovnání za vynaložené dodatečné náklady. 5. Na výsledky operací, které
jsou příjemcem podpory podle tohoto článku, se vztahuje povinnost členského
státu týkající se přiměřené propagační činnosti v souladu s článkem
143. Článek 55
Opatření na ochranu veřejného
zdraví 1. EMFF podporuje finanční
vyrovnání chovatelům měkkýšů při dočasném přerušení sběru chovaných měkkýšů
výhradně z důvodů ochrany veřejného zdraví. 2. Podpora může být přiznána
pouze v případě, že přerušení sběru v důsledku kontaminace měkkýšů
vyplývá z šíření planktonu produkujícího toxiny nebo přítomnosti planktonu
obsahujícího biotoxiny a pokud: a) trvá po dobu více než
čtyř po sobě jdoucích měsíců nebo b) pokud ztráta
vyplývající z přerušení sběru přesahuje hodnotu 35 % ročního obratu
dotčeného podniku, přičemž roční obrat je stanoven na základě průměrného obratu
podniku během předešlých tří let. 3. Maximální doba, na kterou
může být vyrovnávací platba poskytnuta, je 12 měsíců v celém programovém
období. Článek 56
Opatření pro zajištění zdraví
a dobrých životních podmínek zvířat 1. Za účelem podpory zdraví
a dobrých životních podmínek zvířat v podnicích akvakultury, zejména
pokud jde o prevenci a biologickou bezpečnost, může EMFF podporovat: (a)
tlumení a vymýcení chorob v akvakultuře
ve smyslu rozhodnutí Rady 2009/470/ES o některých výdajích ve veterinární
oblasti; (b)
rozvoj osvědčených postupů a kodexů chování,
obecných i specifických pro určité druhy, v oblasti biologické
bezpečnosti nebo dobrých životních podmínek zvířat v akvakultuře; (c)
zvyšování dostupnosti veterinárních léčivých
přípravků pro použití v akvakultuře a prosazování správného použití
těchto léků zadáváním farmaceutických studií a šířením a výměnou
informací. 2. Podpora podle odst. 1
písm. c) se nevztahuje na nákup veterinárních léčiv. 3. Na výsledky studií
financovaných podle odst. 1 písm. c) se vztahuje povinnost členského
státu týkající se přiměřeného ohlašování a propagační činnosti
v souladu s článkem 143. 4. Podpora může být poskytnuta
také veřejnoprávním subjektům. Článek 57
Pojištění populace
akvakultury 1. V zájmu zajištění příjmů
producentů akvakultury může EMFF podporovat příspěvek na pojištění populací
akvakultury, které kryje ztráty způsobené: (a)
přírodními katastrofami; (b)
nepříznivými klimatickými jevy; (c)
náhlými změnami kvality vody; (d)
chorobami akvakultury nebo zničením výrobních
zařízení. 2. Výskyt nepříznivého
klimatického jevu nebo vypuknutí choroby akvakultury budou úředně uznány
příslušným orgánem dotyčného členského státu. Členské státy mohou případně předem stanovit
kritéria, na jejichž základě bude úřední uznání považováno za udělené. 3. Podpora se poskytuje pouze na
smlouvy o pojištění populací akvakultury, které kryjí ekonomické ztráty
podle odstavce 1 přesahující 30 % průměrné roční produkce chovatele
v oblasti akvakultury. KAPITOLA III
Trvale udržitelný rozvoj rybolovných oblastí Oddíl 1
Oblast působnosti a cíle Článek 58
Oblast působnosti EMFF může podporovat udržitelný rozvoj
rybolovných oblastí s využitím přístupu k místnímu rozvoji se
zapojením místních komunit podle článku 28 [nařízení (EU) č. [...]
o společných ustanoveních]. Článek 59
Specifické cíle Finanční podpora v rámci této kapitoly přispívá
k plnění priorit Unie stanovených v čl. 6 odst. 1. Oddíl 2
Rybolovné oblasti, místní partnerství a strategie místního rozvoje Článek 60
Rybolovné oblasti 1. Rybolovné oblasti způsobilé
pro podporu jsou oblasti: (a)
mající omezenou velikost, zpravidla menší než
územní statistická jednotka úrovně 3 NUTS podle společné klasifikace územních
statistických jednotek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení
společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)[33] a (b)
funkčně stejnorodé ze zeměpisného, hospodářského
a sociálního hlediska se zvláštním přihlédnutím k odvětví rybolovu
a akvakultury, a musí nabízet dostatečné lidské, finanční
a hospodářské zdroje, přesahující kritické množství nezbytné pro podporu
životaschopné strategie místního rozvoje. 2. V rámci operačního
programu členské státy stanoví postup pro výběr oblastí, včetně použitých
kritérií. Článek 61
Integrované strategie
místního rozvoje 1. Pro účely EMFF je ucelená
strategie místního rozvoje uvedená v čl. 28 odst. 1
písm. c) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]
založena na součinnosti mezi subjekty a projekty z různých odvětví
místního hospodářství, zejména z odvětví rybolovu a akvakultury. 2. Ve snaze přispět
k dosažení cílů uvedených v článku 59 strategie pro místní rozvoj: (a)
maximalizuje účast rybolovu a akvakultury na
udržitelném rozvoji pobřežních a vnitrozemských oblastí rybolovu; (b)
zajišťuje, aby místní komunity plně ke svému
prospěchu využívaly příležitostí, které nabízí námořní a pobřežní rozvoj. 3. Strategie musí být
v souladu s možnostmi a potřebami zjištěnými v této oblasti
a prioritami Unie pro EMFF. Rozsah strategií může sahat od takových, které
se zaměřují na rybolov, až po širší strategie zaměřené na diverzifikaci rybolovných
oblastí. Strategie přesahuje rámec pouhé sbírky operací nebo srovnání
odvětvových opatření. 4. Aby mohla být integrovaná
strategie místního rozvoje uvedená v článku 29 [nařízení (EU)
č. [...] o společných ustanoveních] způsobilá pro financování EMFF,
musí rovněž obsahovat alespoň tyto prvky: (a)
popis a zdůvodnění členství ve sdružení skupin
FLAG; (b)
zdůvodnění navrhovaného rozpočtu EMFF
a rozdělení prostředků mezi určené místní priority. 5. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci,
pokud jde o obsah akčního plánu podle čl. 29 odst. 1
písm. e) [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]. 6. Členské státy vymezí
v operačním programu kritéria pro výběr strategií místního rozvoje
odrážejících přidanou hodnotu přístupu se zapojením místních komunit. Článek 62
Místní akční skupiny
v oblasti rybolovu 1. Pro účely EMFF se místní
akční skupiny uvedené v čl. 28 odst. 1 písm. b) [nařízení
(EU) č. [...] o společných ustanoveních] označují jako místní akční
skupiny v oblasti rybolovu (dále jen „FLAG“) 2. Skupiny FLAG navrhnou
integrovanou strategii místního rozvoje založenou alespoň na prvcích
stanovených v článku 61, a jsou zodpovědné za její realizaci. 3. Skupiny FLAG: (a)
do značné míry odrážejí hlavní zaměření své
strategie a socioekonomické složení oblasti prostřednictvím vyváženého
zastoupení hlavních zúčastněných stran včetně soukromého sektoru, veřejného
sektoru a občanské společnosti; (b)
zajišťují významné zastoupení odvětví rybolovu
a akvakultury. 4. Pokud je strategie místního
rozvoje podporována z jiných fondů kromě EMFF, je pro projekty podporované
EMFF ustavena zvláštní výběrová komise na základě kritérií stanovených
v odstavci 3. 5. Minimální úkoly skupin FLAG
jsou uvedeny v čl. 30 odst. 3 [nařízení (EU) č. [...]
o společných ustanoveních]. 6. Skupiny FLAG mohou provádět
i další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura. 7. Příslušné úlohy skupiny FLAG
a řídícího orgánu/platební agentury pro všechny prováděcí úkoly týkající
se strategie budou jasně popsány v operačním programu. Oddíl 3
Způsobilé operace Článek 63
Podpora z EMFF na
integrovaný místní rozvoj 1. Způsobilé operace podle této
hlavy jsou uvedeny v článku 31 [nařízení (EU) č. [...]
o společných ustanoveních]. 2. Místní akční skupiny mohou požádat
o zaplacení zálohy příslušnou platební agenturou, pokud je tato možnost
ustanovena v operačním programu. Výše zálohy nepřekročí 50 % veřejné
podpory týkající se provozních nákladů. Článek 64
Předběžná podpora 1. Předběžná podpora zahrnuje
budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s ohledem na
přípravu a provádění strategie místního rozvoje. 2. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci,
pokud jde o vymezení způsobilých nákladů na činnosti podle odstavce 1. Článek 65
Provádění strategií místního
rozvoje 1. Podpora pro provádění
strategií místního rozvoje může být poskytnuta na tyto cíle: (a)
přidávání hodnoty, vytváření pracovních míst
a podpora inovací ve všech článcích dodavatelského řetězce rybolovu
a akvakultury; (b)
podpora diverzifikace a vytváření pracovních
míst v rybolovných oblastech, zejména v jiných námořních odvětvích; (c)
posilování a využívání environmentálních aktiv
rybolovných oblastí, včetně operací pro zmírnění změny klimatu; (d)
podpora sociálního blahobytu a kulturního
dědictví v oblastech rybolovu, včetně námořního kulturního dědictví; (e)
posílení role rybářských komunit v místním
rozvoji a řízení místních rybolovných zdrojů a námořních činností. 2. Do poskytované podpory mohou
patřit opatření podle kapitol I a II této hlavy za předpokladu, že
existují jasné racionální důvody pro jejich správu na místní úrovni. Pokud je
podpora poskytována na operace odpovídající těmto opatřením, použijí se
příslušné podmínky a sazby příspěvku na jednotlivé operace uvedené
v kapitolách I a II této hlavy. Článek 66
Kooperační činnosti 1. Podpora uvedená
v čl. 31 písm. c) [nařízení (EU) č. [...] o společných
ustanoveních] může být poskytnuta: (a)
na projekty spolupráce mezi územími nebo nadnárodní
spolupráce; (b)
na přípravnou technickou podporu pro projekty
spolupráce mezi územími a nadnárodní spolupráce za podmínky, že místní
akční skupiny mohou prokázat, že připravují provádění projektu. „Spoluprací mezi územími“ se rozumí spolupráce
v rámci členského státu. „Nadnárodní spoluprací“ se rozumí spolupráce mezi
územími v několika členských státech a územími ve třetích zemích. 2. Kromě jiných skupin FLAG
mohou mezi partnery skupiny FLAG v rámci EMFF patřit místní
veřejno-soukromá partnerství, která provádějí strategii místního rozvoje
v rámci Unie nebo mimo ni. 3. V případech, kdy
projekty spolupráce nejsou vybrány skupinami FLAG, členské státy zavedou systém
průběžného předkládání projektů založených na spolupráci. Nejpozději do dvou
let ode dne schválení svého operačního programu zveřejní členské státy
vnitrostátní nebo regionální správní řízení o výběru projektů nadnárodní
spolupráce a seznam způsobilých nákladů. 4. Ke schválení projektů
založených na spolupráci dojde nejpozději do čtyř měsíců ode dne předložení
projektu. 5. Členské státy sdělí Komisi
schválené projekty založené na nadnárodní spolupráci. Článek 67
Provozní náklady
a propagace 1. Provozní náklady uvedené
v čl. 31 písm. d) [nařízení (EU) č. [...] o společných
ustanoveních] jsou spojené s řízením provádění strategie místního rozvoje
skupinou FLAG. 2. Náklady na propagaci
rybolovných území podle čl. 31 písm. d) [nařízení (EU) č. [...]
o společných ustanoveních] kryjí operace, které mají informovat
o strategii místního rozvoje a o úkolech spojených
s vypracováním projektů. 3. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci,
pokud jde o vymezení způsobilých nákladů na operace uvedené
v odstavci 1 a 2. KAPITOLA IV
Opatření související s uváděním na trh a zpracováním Článek 68
Specifické cíle Podpora v rámci této kapitoly přispívá
k dosažení specifických cílů kapitol I a II této hlavy. Článek 69
Plány produkce a uvádění
produktů na trh 1. EMFF může podporovat přípravu
a provádění plánů produkce a plánů uvádění produktů na trh podle
článku 32 [nařízení (EU) č. o společné organizaci trhu s produkty
rybolovu a akvakultury]. 2. Výdaje spojené s plány
produkce a plány uvádění produktů na trh jsou způsobilé pro příspěvek
z EMFF až poté, kdy příslušné orgány v každém členském státě schválí
výroční zprávu uvedenou v čl. 32 odst. 4 [nařízení (EU) č.
o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury]. 3. Podpora poskytovaná jednou
ročně v rámci tohoto článku nepřesáhne 3 % průměrné roční hodnoty
produkce uváděné na trh v prvním prodeji každé organizace producentů
v období 2009–2011. Pro žádnou nově uznanou organizaci producentů
nepřesáhne podpora poskytnutá za rok 3 % průměrné roční hodnoty produkce
uváděné na trh v prvním prodeji jejími členy v období 2009–2011. 4. Dotyčný členský stát může
v souladu s čl. 32 odst. 2 [nařízení (EU) č.
o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury]
poskytnout zálohu ve výši 50 % finanční pomoci po schválení produkce
a plánu uvádění produktů na trh. 5. Podpora uvedená
v odstavci 1 se poskytuje organizacím producentů a sdružením
organizací producentů. Článek 70
Podpora skladování 1. EMFF může podporovat
kompenzace uznaných organizací producentů a sdružení organizací
producentů, které skladují produkty rybolovu uvedené v příloze II
nařízení Rady č. [o společné organizaci trhu s produkty rybolovu
a akvakultury] za předpokladu, že produkty jsou skladovány v souladu
s články 35 a 36 nařízení č. ... [o společné organizaci trhu
s produkty rybolovu a akvakultury]: (a)
výše podpory skladování nesmí překračovat výši
technických a finančních nákladů na činnosti nutné pro stabilizaci
a skladování dotčených produktů; (b)
objemy způsobilé pro podporu skladování nesmí
přesáhnout 15 % ročních objemů dotčených produktů daných do prodeje
organizací producentů; (c)
finanční pomoc za rok nesmí překročit tyto
procentní výše průměrné roční hodnoty produkce uváděné na trh v prvním
prodeji členy organizace producentů v období 2009–2011. V případě, že členové organizace producentů neměli v letech
2009–2011 žádnou produkci uvedenou na trh, vezme se v úvahu průměrná roční
hodnota produkce uváděné na trh v prvních třech letech produkce těchto
členů: –
1 % v roce 2014 –
0,8 % v roce 2015 –
0,6 % v roce 2016 –
0,4 % v roce 2017 –
0,2 % v roce 2018 2. Do roku 2019 se podpora
uvedená v odstavci 1 postupně ukončí. 3. Podpora se poskytne pouze
tehdy, jsou-li produkty uvolněny k lidské spotřebě. 4. Členské státy stanoví
použitelnou výši technických a finančních nákladů na svém území takto: (a)
technické náklady se počítají každý rok na základě
přímých nákladů souvisejících s činnostmi nezbytnými pro stabilizaci
a skladování; (b)
finanční náklady se počítají každý rok
s použitím úrokové sazby stanovené každoročně v každém členském
státě; (c)
technické a finanční náklady jsou zpřístupněny
veřejnosti. 5. Členské státy provádějí kontroly,
aby zajistily, že produkty využívající podpory skladování splňují podmínky
stanovené v tomto článku. Pro účely těchto kontrolních režimů vedou
příjemci podpory skladování skladní účetnictví pro každou kategorii produktů
uskladněných a později znovu uvedených na trh k lidské spotřebě. Článek 71
Opatření pro uvádění produktů
na trh 1. EMFF může podporovat opatření
pro uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, jejichž cílem je: (a)
zlepšovat podmínky pro uvádění na trh u těchto
produktů: i) přebytkové nebo
málo využívané druhy, ii) nežádoucí úlovky
vyložené v souladu s článkem 15 [nařízení o společné rybářské
politice] a čl. 8 písm. b) druhé odrážky [nařízení (EU) č.
o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury], iii) produkty získané
s využitím metod s malým dopadem na životní prostředí nebo produkty
ekologické akvakultury ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 834/2007
o ekologické produkci; (b)
podporovat kvalitu usnadňováním: i) žádosti
o registraci daného produktu za podmínek stanovených v nařízení Rady
(ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně
zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů
a potravin[34], ii) certifikace
a podpory zahrnující produkty udržitelného rybolovu a akvakultury
a metody zpracování nepoškozující životní prostředí, iii) přímého prodeje
produktů rybolovu prováděného rybáři věnujícími se drobnému pobřežnímu
rybolovu. (c)
přispívat k transparentnosti produkce
a trhů a provádění průzkumů trhu; (d)
vypracovávat vzorové smlouvy slučitelné
s právem Unie; (e)
vytvářet organizace producentů, sdružení organizací
producentů nebo mezioborové organizace uznané podle kapitoly II
oddílu III nařízení [o společné organizaci trhů s produkty rybolovu
a akvakultury]; (f)
vést regionální, celostátní nebo nadnárodní
reklamní kampaně o produktech rybolovu a akvakultury. 2. Operace podle odst. 1
písm. b) mohou zahrnovat začlenění činností dodavatelského řetězce
v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh. Článek 72
Zpracování produktů rybolovu
a akvakultury 1. EMFF může podporovat
investice do zpracování produktů rybolovu a akvakultury: (a)
přispívající k úspoře energie nebo snížení
dopadu na životní prostředí, včetně nakládání s odpady; (b)
pro zpracování druhů, o něž je omezený nebo
žádný komerční zájem; (c)
pro zpracování vedlejších produktů, vzešlých
z hlavních zpracovatelských činností; (d)
pro zpracování produktů ekologické akvakultury,
upravených v článku 6 a 7 nařízení Rady (ES) č. 834/2007. 2. Podpora uvedená
v odstavci 1 je poskytována výhradně prostřednictvím finančních nástrojů
stanovených v hlavě IV [nařízení (EU) č. [...] o společných
ustanoveních]. KAPITOLA V
Vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro produkty
rybolovu a akvakultury Článek 73
Režim vyrovnání 1. EMFF může podporovat režim
vyrovnání zavedený nařízením Rady (ES) č. 791/2007 pro zvýšené náklady
vynaložené provozovateli rybolovu, zemědělství a uvádění na trh určitých
produktů rybolovu a akvakultury z Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů,
Francouzské Guayany a Réunionu. 2. Každý dotčený členský stát
určí pro oblasti uvedené v odstavci 1 seznam produktů rybolovu
a akvakultury a objem těchto produktů způsobilých pro vyrovnání. 3. Při sestavování seznamu
a objemů podle odstavce 2 členské státy vezmou v úvahu všechny
relevantní faktory, zejména potřebu zajistit, aby vyrovnání bylo plně
v souladu s pravidly společné rybářské politiky. 4. Vyrovnání nebude poskytnuto
za produkty rybolovu a akvakultury: (a)
ulovené plavidly třetích zemí, s výjimkou
rybářských plavidel plujících pod vlajkou Venezuely a operujících ve
vodách Unie; (b)
ulovené rybářskými plavidly Unie, která nejsou
registrovaná v přístavu jednoho z regionů uvedených v odstavci
1; (c)
dovezené ze třetích zemí. 5. Odst. 4 písm. b)
tohoto článku se nepoužije, pokud stávající kapacita zpracovatelského odvětví
v dotčeném nejodlehlejším regionu překročí množství suroviny dodané podle
pravidel stanovených v tomto článku. Článek 74
Výpočet vyrovnání Vyrovnání je vyplaceno provozovatelům
vykonávajícím činnosti v dotčených regionech a dále: (a)
pro každý produkt rybolovu nebo akvakultury vezme
v úvahu dodatečné náklady vyplývající ze zvláštních znevýhodnění dotčených
regionů a (b)
vezme v úvahu jakýkoli jiný typ veřejné
intervence ovlivňující úroveň dodatečných nákladů. Článek 75
Plán vyrovnání 1. Dotčené členské státy
předloží Komisi pro každý dotčený region plán vyrovnání obsahující seznam
a objemy uvedené v článku 73, úroveň vyrovnání podle článku 74
a příslušný orgán stanovený v článku 108. 2. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci,
pokud jde o vymezení obsahu plánu vyrovnání včetně kritérií pro výpočet
dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů. KAPITOLA VI
Doprovodná opatření pro společnou rybářskou politiku v rámci přímého řízení Článek 76
Územní působnost Odchylně od článku 2 tohoto nařízení může být
tato kapitola použita také na operace prováděné mimo území Evropské unie. Článek 77
Specifické cíle Opatření v rámci této kapitoly podporují
provádění článků 37 a 46 nařízení [o společné rybářské politice]. Článek 78
Kontrola a vynucování 1. EMFF může podporovat
provádění systému Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování uvedeného
v článku 46 [nařízení o společné rybářské politice]
a upřesněného v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne
20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství
k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky ([35]). 2. Způsobilé jsou zejména tyto
druhy operací: (a)
nákup nebo vývoj technologie, včetně hardwaru
a softwaru, systémů detekce plavidel (VDS), kamerových systémů a IT
sítí, které umožňují shromažďování, správu, validaci, analýzu a výměnu
údajů týkajících se rybářství, a vývoj metod odběru vzorků pro tyto údaje,
jakož i propojení napříč odvětvími se systémy výměny údajů; (b)
nákup a instalace prvků nezbytných pro
zajištění přenosu dat dotčenému členskému státu a orgánům EU od aktérů
působících v oblasti rybolovu a uvádění produktů rybolovu na trh,
a to včetně nezbytných komponent pro elektronické záznamové systémy a systémy
podávání zpráv (ERS), systémy monitorování plavidel (VMS) a systémy
automatické identifikace (AIS), používané pro účely kontroly; (c)
nákup a instalace komponentů nezbytných
k zajištění sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury, jak jsou
vymezeny v článku 58 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009; (d)
provádění programů zaměřených na výměnu
a analýzu údajů mezi členskými státy; (e)
modernizace a nákup hlídkových lodí, letadel
a vrtulníků, pokud jsou použity alespoň 60 % doby provozu pro
kontrolu rybolovu; (f)
nákup jiných kontrolních prostředků, včetně
zařízení umožňujících měření výkonu motoru a hmotnosti zařízení; (g)
provádění pilotních projektů týkajících se kontroly
rybolovu, včetně analýzy DNA ryb a vývoje webových stránek souvisejících
s kontrolou; (h)
školení a výměnné programy, včetně výměny mezi
členskými státy, pro osoby odpovědné za monitorování, kontrolu a sledování
rybolovných činností; (i)
analýza poměru nákladů a přínosů
a posouzení auditů provedených a výdajů vynaložených příslušnými
orgány při provádění monitorování, kontroly a sledování; (j)
iniciativy, včetně seminářů a mediálních
nástrojů, se zaměřením na posílení povědomí rybářů a jiných zúčastněných
osob, jako jsou inspektoři, státní zástupci a soudci, a povědomí
široké veřejnosti o nutnosti bojovat proti nezákonnému, neohlášenému
a neregulovanému rybolovu a o provádění pravidel společné
rybářské politiky. 3. Opatření uvedená
v písmenech h), i) a j) odstavce 2 tohoto článku jsou způsobilá pro
podporu pouze tehdy, pokud se vztahují ke kontrolním činnostem orgánu veřejné
moci. 4. V případě opatření
uvedených v bodech d) a h) odstavce 2 tohoto článku je pouze jeden
z dotčených členských států určen jako platební agentura. Článek 79
Shromažďování údajů 1. EMFF podporuje shromažďování,
správu a využívání základních biologických, technických, environmentálních
a sociálně ekonomických údajů, například ve víceletém programu Unie
uvedeném v čl. 37 odst. 5 [nařízení o společné rybářské
politice]. 2. Způsobilé jsou zejména tyto
druhy operací: (a)
správa a využívání údajů pro účely vědecké
analýzy a provádění SRP; (b)
vnitrostátní víceleté programy odběru vzorků; (c)
monitorování obchodního a rekreačního rybolovu
na moři; (d)
výzkumná šetření na moři; (e)
účast zástupců členských států na regionálních
koordinačních schůzkách uvedených v čl. 37 odst. 4 [nařízení
o společné rybářské politice], setkání regionálních organizací pro řízení
rybolovu, pro které je EU smluvním partnerem nebo pozorovatelem, nebo na
zasedáních mezinárodních orgánů pověřených poskytováním vědeckého poradenství. HLAVA VI
OPATŘENÍ FINANCOVANÁ V RÁMCI PŘÍMÉHO ŘÍZENÍ KAPITOLA I
Integrovaná námořní politika Článek 80
Územní působnost Odchylně od článku 2 tohoto nařízení může být
tato kapitola použita také na operace prováděné mimo území Evropské unie. Článek 81
Oblast působnosti a cíle Podpora v rámci této hlavy přispívá
k rozvoji a provádění integrované námořní politiky Unie. Tato podpora: (a)
podporuje rozvoj a provádění integrovaného
řízení námořních a pobřežních záležitostí na místní, regionální
a vnitrostátní úrovni, na úrovni jednotlivých moří, EU a na mezinárodní
úrovni, a to zejména: i) prosazováním akcí,
které podpoří snahu členských států a regionů EU o rozvoj, zavedení
nebo provádění integrované námořní správy, ii) podporou dialogu
a spolupráce s členskými státy a zúčastněnými subjekty
i mezi nimi v oblasti mořských a námořních záležitostí, včetně
rozvoje strategií na úrovni jednotlivých moří, iii) prosazováním
platforem a sítí mezioborové spolupráce, zahrnujících zástupce orgánů
veřejné správy, regionálních a místních orgánů, jednotlivých odvětví včetně
odvětví cestovního ruchu, zúčastněných stran v oblasti výzkumu, občanů,
organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, (iv) podporou výměny
osvědčených postupů a dialogu na mezinárodní úrovni, včetně dvoustranného
dialogu se třetími zeměmi, aniž jsou dotčeny jiné dohody nebo ujednání, které
mohou existovat mezi EU a dotčenými třetími zeměmi; v) posílením
viditelnosti integrovaného přístupu k námořním záležitostem
a zvyšováním povědomí veřejných orgánů, soukromého sektoru a široké
veřejnosti o tomto přístupu; (b)
přispívá k rozvoji meziodvětvových iniciativ,
které jsou výhodné pro různá námořní odvětví a/nebo odvětvové politiky, přičemž
bere v úvahu stávající nástroje a iniciativy a staví na nich,
jako např.: i) integrovaný námořní
dohled ke zvýšení efektivity a účinnosti prostřednictvím výměny informací
napříč odvětvími a hranicemi, s řádným zohledněním stávajících i budoucích
systémů; ii) územní plánování
námořních prostor a integrovaná správa pobřežních oblastí, iii) postupný rozvoj
komplexní a veřejně přístupné vysoce kvalitní znalostní základny
o mořích, která usnadňuje sdílení, opakované použití a šíření těchto
informací a znalostí mezi různými skupinami uživatelů; (c)
podporuje udržitelný ekonomický růst, zaměstnanost,
inovace a nové technologie v rozvíjejících se a perspektivních
námořních odvětvích v pobřežních oblastech, a to jako doplněk
zavedených odvětvových a vnitrostátních činností; (d)
prosazuje ochranu mořského prostředí, zejména její
biologickou rozmanitost a chráněné mořské oblasti, například
lokality NATURA 2000, a udržitelné využívání mořských a pobřežních
zdrojů, a blíže vymezuje hranice udržitelnosti lidských činností, které
mají dopad na mořské prostředí, a to zejména v rámci rámcové směrnice
o strategii pro mořské prostředí. Článek 82
Způsobilé operace 1. EMFF může podporovat operace
v souladu s cíli stanovenými v článku 81, jako například: (a)
studie; (b)
projekty, včetně zkušebních projektů
a projektů spolupráce; (c)
informování veřejnosti a sdílení osvědčených
postupů, kampaně pro zvyšování povědomí a související činnosti na poli
komunikace a šíření informací, jako jsou propagační kampaně, soutěže,
vývoj a správa webových stránek, platformy zúčastněných stran, včetně
komunikační činnosti ohledně politických priorit Unie, pokud souvisejí s
obecnými cíli tohoto nařízení; (d)
konference, semináře a pracovní setkání; (e)
výměnu osvědčených postupů, koordinační činnosti
včetně sítí pro sdílení informací, mechanismy řízení pro strategie na úrovni
jednotlivých moří; (f)
vývoj, provoz a údržbu IT systémů a sítí,
které umožňují sběr, správu, ověřování, analýzu a výměnu údajů
o rybolovu, vývoj metod odběru vzorků pro ně, jakož i vzájemné
propojení systémů výměny dat napříč odvětvími; 2. Za účelem dosažení
specifického cíle rozvoje meziodvětvových operací uvedených v čl. 81
písm. b) může EMFF podporovat: (a)
vývoj a provádění technických nástrojů pro
integrovaný námořní dohled, a to zejména na podporu zavádění, provozu
a údržby decentralizovaných systémů pro výměnu informací v námořní
oblasti (CISE), zejména zapojením stávajících nebo budoucích systémů; (b)
činnosti na poli koordinace a spolupráce mezi
členskými státy za účelem vývoje územního plánování námořních prostor
a integrované správy pobřežních oblastí, včetně výdajů souvisejících se
systémy a postupy pro sdílení dat a monitorování, hodnotícími
činnostmi, zřízením a provozováním sítě odborníků a vytvořením
programu zaměřeného na budování kapacit členských států umožňujících provádění
územního plánování námořních prostor; (c)
technické nástroje pro zřízení a provoz
operační Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat, jejímž cílem je
usnadnit shromažďování údajů o mořích, jejich sestavování, kontrolu
kvality, opakované použití a distribuci prostřednictvím spolupráce mezi
institucemi členských států zapojených v síti. KAPITOLA II
Doprovodná opatření pro společnou rybářskou politiku a integrovanou
námořní politiku v rámci přímého řízení Článek 83
Územní působnost Odchylně od článku 2 tohoto nařízení může být
tato kapitola použita také na operace prováděné mimo území Evropské unie. Článek 84
Specifické cíle Opatření v rámci této kapitoly usnadňují
provádění společné rybářské politiky a integrované námořní politiky,
zejména pokud jde o: (a)
vědecké poradenství v rámci společné rybářské
politiky; (b)
specifická opatření pro kontrolu a vynucování
v rámci společné rybářské politiky; (c)
dobrovolné příspěvky mezinárodním organizacím; (d)
poradní sbory; (e)
informace o trhu; (f)
komunikační činnosti společné rybářské politiky
a integrované námořní politiky. Článek 85
Vědecké poradenství
a znalosti 1. EMFF může podporovat
zajišťování vědeckých výsledků, a to zejména u projektů aplikovaného
výzkumu přímo spojených s poskytováním procesu vědeckého poradenství,
vědeckých stanovisek a doporučení pro účely řádného a účinného
rozhodování při řízení rybolovu v rámci SRP. 2. Způsobilé jsou zejména tyto
druhy operací: (a)
studie a pilotní projekty potřebné pro
provádění a rozvoj společné rybářské politiky, včetně studií
a projektů zabývajících se alternativními způsoby řízení udržitelného
rybolovu; (b)
příprava a poskytování vědeckých stanovisek
a doporučení vědeckými institucemi včetně mezinárodních poradních orgánů
odpovědných za posuzování populací, nezávislými odborníky a výzkumnými
institucemi; (c)
účast odborníků na jednáních o vědeckých a
technických problémech týkajících se rybolovu a odborných pracovních skupin,
jakož i v mezinárodních poradních orgánech a na zasedáních, kde budou
vyžadovány příspěvky odborníků na oblast rybolovu; (d)
výdaje vynaložené Komisí na služby spojené se
shromažďováním, správou a využíváním údajů, na uspořádání a řízení
zasedání odborníků na oblast rybolovu a řízení ročních pracovních programů
týkajících se vědeckého a technického poradenství v oblasti rybolovu, na
zpracování datových volání a datových souborů, na přípravné práce zaměřené
na poskytování vědeckých stanovisek a doporučení; (e)
spolupráce mezi členskými státy v oblasti
shromažďování údajů včetně zřízení a provozu jednotlivých
regionalizovaných databází pro ukládání, správu a využívání údajů, které
budou napomáhat regionální spolupráci a zlepšovat shromažďování údajů
a řídicí činnosti i vědecké znalosti při podpoře řízení rybolovu. Článek 86
Kontrola a vynucování 1. EMFF může podporovat
provádění systému Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování stanoveného
v článku 46 [nařízení o společné rybářské politice]
a upřesněného v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne
20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství
k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky. 2. Způsobilé jsou zejména tyto
druhy operací: (a)
společný nákup hlídkových plavidel, letadel
a vrtulníků několika členskými státy patřícími do stejné zeměpisné
oblasti, pokud jsou tyto prostředky použity alespoň 60 % času pro kontrolu
rybolovu; (b)
výdaje související s posuzováním a rozvojem nových
kontrolních technologií; (c)
veškeré provozní výdaje týkající se inspekce
provádění společné rybářské politiky členskými státy, uskutečňované inspektory
Komise, a to zejména inspekčních misí, bezpečnostního vybavení
a odborné přípravy inspektorů, uspořádání zasedání nebo účasti na nich
a nájmu nebo nákupu inspekčních prostředků Komisí, a to podle
hlavy X nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne
20. listopadu 2009. 3. V případě opatření
uvedených v bodě a) odstavce 2 se jako příjemce určí pouze jeden
z dotyčných členských států. Článek 87
Dobrovolné příspěvky
mezinárodním organizacím EMFF může podporovat tyto druhy operací
v oblasti mezinárodních vztahů: (a)
dobrovolné financování organizací OSN, jakož
i dobrovolné financování jakékoli mezinárodní organizace, která je činná
v oblasti mořského práva; (b)
dobrovolné finanční příspěvky na přípravu na nové
mezinárodní organizace nebo přípravu nových mezinárodních smluv, které jsou
předmětem zájmu Evropské unie; (c)
dobrovolné finanční příspěvky na práci nebo
programy, které provádějí mezinárodní organizace a které jsou předmětem
zvláštního zájmu Evropské unie; (d)
finanční příspěvky na libovolnou činnost (včetně
pracovních, neformálních nebo mimořádných setkání smluvních stran), která
obhajuje zájmy Evropské unie v mezinárodních organizacích a posiluje
spolupráci s jejími partnery v těchto organizacích. V této souvislosti EMFF nese náklady účasti zástupců třetích zemí
na jednáních a zasedáních v rámci mezinárodních fór
a organizací, je-li jejich přítomnost nezbytná pro zájmy Evropské unie. Článek 88
Poradní sbory 1. EMFF může podporovat provozní
náklady poradních sborů zřízených podle článku 52 [nařízení o společné
rybářské politice]. 2. Poradní sbor mající právní
subjektivitu může požádat o podporu Unie jakožto subjekt sledující cíl
obecného evropského zájmu. Článek 89
Informace o trhu EMFF může podporovat vypracování a šíření
informací o trhu pro produkty rybolovu a akvakultury, které provádí
Komise v souladu s článkem 49 [nařízení (EU) č. o společné
organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury]. Článek 90
Komunikační činnosti společné
rybářské politiky a integrované námořní politiky EMFF může podporovat: (a)
náklady na informační a komunikační činnosti
související se společnou rybářskou politikou a integrovanou námořní
politikou včetně: (b)
nákladů na vytvoření, překlad a šíření
materiálů uzpůsobených konkrétním potřebám různých cílových skupin
v písemné, audiovizuální a elektronické podobě, (c)
nákladů na přípravu a organizaci akcí
a setkání, které mají informovat jednotlivé zúčastněné strany v rámci
společné rybářské politiky a integrované námořní politiky
a shromažďovat jejich názory; (d)
cestovní výdaje a výdaje na ubytování
odborníků a zástupců zúčastněných stran pozvaných Komisí na zasedání; (e)
náklady na komunikační činnosti ohledně politických
priorit Evropské unie, souvisejí-li s všeobecnými cíli tohoto nařízení. KAPITOLA III
Technická pomoc Článek 91
Technická pomoc
z podnětu Komise EMFF může podpořit z podnětu Komise
v mezích stropu 1,1 % tohoto fondu: (a)
opatření technické pomoci uvedená
v čl. 51 odst. 1 [nařízení (EU) č. [...] o společných
ustanoveních] pro provádění tohoto nařízení; (b)
provádění dohod o udržitelném rybolovu
a o účasti Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu; (c)
vytvoření evropské sítě skupin FLAG zaměřených na
budování kapacit, šíření informací, výměnu zkušeností a osvědčených
postupů a podporu spolupráce mezi místními partnerstvími. Tato síť spolupracuje se subjekty zajišťujícími vytváření sítí
a poskytujícími technickou pomoc pro místní rozvoj, jež byly zřízeny EFRV,
ESF a Evropským námořním a rybářským fondem, pokud jde o jejich
činnosti v oblasti místního rozvoje a nadnárodní spolupráci. Článek 92
Technická pomoc
z podnětu členských států 1. EMFF může podporovat
z podnětu členského státu a až do výše stropu 5 % z celkové
částky operačního programu: a) opatření technické
pomoci uvedená v čl. 52 odst. 1 [nařízení (EU) č. [...]
o společných ustanoveních]; b) vytváření národních
sítí zaměřených na šíření informací, budování kapacit, výměnu osvědčených
postupů a podporu spolupráce mezi skupinami FLAG na svém území. 2. Výjimečně a v řádně
odůvodněných případech může být hranice uvedená v odstavci 1
překročena. 3. Náklady certifikačního orgánu
nejsou způsobilé podle odstavce 1. 4. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci, pokud
jde o vymezení činností, které mají být prováděny prostřednictvím
vnitrostátních sítí uvedených v odstavci 1. HLAVA VII
PROVÁDĚNÍ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ Kapitola I
Obecná ustanovení Článek 93
Oblast působnosti Tato hlava se vztahuje na opatření financovaná
v rámci sdíleného řízení podle hlavy V. KAPITOLA II
Prováděcí mechanismus Oddíl 1
Podpora z EMFF Článek 94
Určení míry spolufinancování 1. Rozhodnutí Komise
o schválení operačního programu stanoví maximální příspěvek EMFF tomuto
programu. 2. Příspěvek EMFF se vypočte na
základě částky způsobilých veřejných výdajů. Operační program stanoví sazbu příspěvku EMFF
použitelnou pro každý z cílů vymezených v rámci priorit Unie pro EMFF
uvedených v článku 6. Maximální sazba příspěvku EMFF
činí 75 % způsobilých veřejných výdajů. Minimální sazba příspěvku EMFF činí 20 %. 3. Odchylně od odstavce 2 bude
příspěvek EMFF: (a)
100 % způsobilých veřejných výdajů
u podpory v rámci podpory skladování podle článku 70; (b)
100 % způsobilých veřejných výdajů
u režimu vyrovnání uvedeného v článku 73; (c)
50 % způsobilých veřejných výdajů
u podpory podle čl. 78 odst. 2 písm. e); (d)
80 % způsobilých veřejných výdajů
u podpory podle čl. 78 odst. 2 písm. a) až d) a f) až
j); (e)
65 % způsobilých výdajů u podpory uvedené
v článku 79. Článek 95
Míra veřejné podpory 1. Členské státy uplatňují
maximální míru veřejné podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů
na danou operaci. 2. Odchylně od odstavce 1
členské státy uplatňují míru veřejné podpory ve výši 100 % způsobilých
veřejných výdajů na danou operaci, pokud: (a)
příjemcem je veřejnoprávní subjekt; (b)
operace souvisí s podporou skladování uvedenou
v článku 70; (c)
operace souvisí s režimem vyrovnání uvedeným
v článku 73; (d)
operace souvisí se shromažďováním údajů uvedeným
v článku 79. 3. Odchylně od odstavce 1 mohou
členské státy použít míru veřejné podpory od 50 % až do 100 %
celkových způsobilých výdajů, pokud je operace prováděna podle
kapitoly III hlavy V a odpovídá jednomu z následujících
kritérií: (a)
společný zájem; (b)
společný příjemce; (c)
přístup veřejnosti k výsledkům činnosti; (d)
inovativní funkce projektu na místní úrovni. 4. Odchylně od odstavce 1 se
použije doplňková procentní výše míry veřejné podpory stanovená
v příloze I. 5. Minimální míra výše veřejné
podpory je 20 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. 6. Prostřednictvím prováděcích
aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem uvedeným
v čl. 151 odst. 3 Komise stanoví způsob, jakým se použijí různé
procentní výše míry veřejné podpory v případě, že je splněno několik
podmínek z přílohy I. Oddíl 2
Finanční řízení a používání eura Článek 96
Předběžné financování 1. Kromě
obecných pravidel článku 72 [nařízení (EU) č. [...] o společných
ustanoveních] platí, že podle rozhodnutí Komise o schválení operačního
programu Komise vyplatí počáteční předběžnou platbu na celé programové období. To představuje 4 % příspěvku
z rozpočtu Unie na dotčený operační program. Tuto částku lze rozdělit do dvou splátek
v závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků. 2. Úroky
z předběžného financování se přidělují na daný operační program
a odečítají se z částky veřejných výdajů uváděné v závěrečném
výkazu výdajů. Článek 97
Účetní rok Účetní rok se vztahuje na výdaje vyplacené
a příjmy obdržené a zaúčtované do účetnictví rozpočtu EMFF platební
agenturou, pokud jde o rozpočtový rok „N“ počínající 16. října roku
„N–1“ a končící 15. října roku „N“. Článek 98
Průběžné platby 1. Průběžné
platby se provádějí pro jednotlivé operační programy. Vypočítávají se tak, že
se sazba spolufinancování jednotlivých opatření použije na certifikované
veřejné výdaje na každou prioritu Unie. 2. Komise
provádí průběžné platby podle dostupnosti rozpočtových prostředků za účelem
následného uhrazení výdajů vzniklých akreditovaným platebním agenturám při
provádění programů. 3. Jednotlivé průběžné platby
provádí Komise s výhradou dodržení těchto povinností: a) předání výkazu
výdajů podepsaného akreditovanou platební agenturou v souladu
s čl. 124 odst. 1 písm. c). b) nepřekročení celkové
částky příspěvku z EMFF poskytnuté na jednotlivou prioritu Unie na celou
dobu trvání dotyčného programu; c) předání poslední
výroční zprávy o pokroku týkající se provádění operačního programu Komisi. 4. Není-li některý
z požadavků stanovených v odstavci 3 splněn, informuje Komise co
nejrychleji akreditovanou platební agenturu. Jestliže některý z požadavků
stanovených v odstavci 3 písm. a) nebo c) nebyl splněn, je výkaz
výdajů nepřípustný. 5. Komise provádí průběžné
platby do 45 dnů od registrace výkazu výdajů, který splňuje podmínky stanovené
v odstavci 3, aniž jsou dotčeny články 123 a 127. 6. Akreditované platební
agentury vyhotoví a předávají Komisi výkazy průběžných výdajů na operační
programy v obdobích stanovených Komisí prostřednictvím prováděcích aktů
přijatých v souladu s poradním postupem podle čl. 151 odst. 2. Výkazy průběžných
výdajů týkající se výdajů vzniklých od 16. října jsou financovány
z rozpočtu na následující rok. Článek 99
Platba
konečného zůstatku a uzavření programu 1. Platbu konečného zůstatku
provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po doručení poslední
výroční zprávy o pokroku týkající se provádění operačního programu na
základě platného finančního plánu, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový
rok provádění daného operačního programu a odpovídajícího rozhodnutí o schválení
účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců
po konečném datu způsobilosti výdajů a týká se výdajů vzniklých platební
agentuře do posledního data způsobilosti výdajů. 2. Konečný zůstatek se převede
nejpozději šest měsíců poté, co Komise uzná informace a doklady uvedené
v odstavci 1 za přijatelné, a poté, co byla schválena poslední roční
účetní závěrka. Částky, které zůstanou přiděleny po platbě konečného zůstatku,
Komise zruší nejpozději ve lhůtě šesti měsíců, aniž je dotčen článek 100. 3. Není-li
ve lhůtě stanovené v odstavci 1 Komisi předána poslední výroční zpráva
o pokroku a doklady nezbytné ke schválení účetní závěrky za poslední
rok provádění programu, dojde ke zrušení zůstatku v souladu s článkem
100. Článek 100
Zrušení závazku Komise zruší každou část rozpočtového závazku
na operační program, která nebyla použita na předběžné financování nebo na
průběžné platby, nebo u níž nebyl Komisi předložen výkaz výdajů splňující
požadavky stanovené v čl. 98 odst. 3, pokud jde o výdaje
vzniklé do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl učiněn
rozpočtový závazek. Článek 101
Používání eura 1. Částky uváděné
v operačním programu předloženém členským státem, v certifikovaných
výkazech výdajů a žádostech o platby a výdaje uváděné ve výroční
a závěrečné zprávě o provádění se vyjadřují v eurech. 2. Členské státy, které ke dni
podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura
částky nákladů vynaložených v národní měně. Tyto částky se přepočítají na eura tak, že se
použije měsíční účetní kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj
zaúčtuje platební agentura dotčeného operačního programu. Tento
kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc. 3. Částky získané zpět
v národní měně členských států, které ke dni zpětného získání nepřijaly
euro jako svou měnu, se převedou na eura za použití směnného kurzu uvedeného
v odstavci 2. 4. Jestliže se euro stane měnou
členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 3
i nadále na veškeré výdaje zaúčtované platební agenturou přede dnem vstupu
pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem
v platnost. Oddíl 3
Způsobilost výdajů a trvalost Článek 102
Způsobilé výdaje 1. Kromě obecných pravidel
stanovených v čl. 55 odst. 1 [nařízení (EU) č. [...]
o společných ustanoveních] platí, že platby, které příjemci zaplatí, musí
být doloženy fakturami a doklady o zaplacení. 2. Pro příspěvek EMFF jsou
způsobilé pouze nepřímé náklady podle kapitoly III hlavy V. 3. Odchylně od čl. 55
odst. 7 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]
výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny programu podle
čl. 22 odst. 2, jsou způsobilé až od 1. ledna roku
následujícího po podání změny. Článek 103
Výpočet zjednodušených
nákladů, dodatečných nákladů nebo ztráty příjmů Pokud je podpora udělena na základě
zjednodušených nákladů, dodatečných nákladů a ztráty příjmů, členské státy
zajistí, aby byly příslušné výpočty postačující a přesné a zavedené
předem na základě přiměřeného, spravedlivého a ověřitelného výpočtu. Článek 104
Zálohy 1. Vyplacení záloh je podmíněno
poskytnutím bankovní záruky nebo rovnocenné jistoty ve výši 100 % částky
zálohy. 2. V případě veřejných
příjemců se zálohy vyplácejí obcím, regionálním orgánům a jejich sdružením
a veřejnoprávním subjektům. 3. Za rovnocennou jistotu podle
odstavce 1 se považuje facilita poskytnutá veřejným subjektem jako záruka za
předpokladu, že se tento subjekt zaváže vyplatit částku pokrytou touto zárukou,
není-li prokázán nárok na vyplacenou zálohu. 4. Záruka se může uvolnit,
jakmile příslušná platební agentura zjistí, že částka skutečných výdajů, která
se vztahuje k veřejnému příspěvku na operaci, přesahuje částku zálohy. Článek 105
Trvalost kritérií pro
přípustnost operace 1. Příjemce musí splňovat
podmínky přípustnosti uvedené v čl. 12 odst. 1 i po podání
žádosti a po celou dobu provádění operace a u určitých druhů operací
i po určenou dobu po poslední platbě. 2. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci
s cílem určit: (a)
druhů operací, pro které by měly být splněny
podmínky přípustnosti po poslední platbě, a (b)
dobu uvedenou v odstavci 1. Komise vykonává pravomoci při plném respektování
zásady proporcionality a s ohledem na riziko, že nedodržení
příslušných pravidel společné rybářské politiky představuje vážné nebezpečí pro
udržitelné využívání živých mořských biologických zdrojů, díky němuž dochází k
obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která zajistí maximální
trvale udržitelný výnos, pro udržitelnost dotčených populací nebo zachování
mořského prostředí. KAPITOLA III
Řídicí a kontrolní systémy Článek 106
Povinnosti členských států Členské státy zajistí, aby byl pro operační
program vytvořen řídicí a kontrolní systém zajišťující jasné rozdělení
a oddělení funkcí mezi řídícím orgánem, platební agenturou
a certifikačním subjektem. Členské státy odpovídají
za zajištění účinného fungování systému během celého programového období. Článek 107
Příslušné orgány 1. Členské státy určí pro
operační program tyto orgány: (a)
řídící orgán, kterým může být veřejnoprávní nebo
soukromoprávní subjekt působící na celostátní nebo regionální úrovni nebo
samotný členský stát, pokud vykonává tuto funkci, který bude zodpovědný za
řízení daného programu; (b)
akreditovanou platební agenturu ve smyslu článku
109; (c)
certifikační subjekt ve smyslu článku 112. 2. Členské státy jasně vymezí
úkoly řídícího orgánu, platební agentury a v rámci udržitelného místního
rozvoje i místních akčních skupin uvedených v článku 62
s ohledem na uplatňování kritérií způsobilosti a výběru projektů
a postupu výběrového řízení. Článek 108
Řídící orgán 1. Řídící orgán odpovídá za
účinné, účelné a správné řízení a provádění programu, a zejména: (a)
zajišťuje použití vhodného a bezpečného
elektronického systému pro záznam, uchovávání, správu a vykazování
statistických údajů o programu a jeho provádění, které jsou zapotřebí
pro účely monitorování a hodnocení, a zejména informací potřebných ke
sledování pokroku na základě stanovených cílů a priorit Unie; (b)
předkládá Komisi čtvrtletně příslušné údaje
o ukazatelích pro operace vybrané k financování, včetně hlavních
charakteristik příjemce a samotné operace; (c)
zajišťuje, aby příjemci a jiné subjekty
podílející se na provádění operací: i) byli seznámeni se
svými povinnostmi vyplývajícími z poskytnuté podpory a aby pro
všechny transakce související s operací používali buď oddělený systém
účtování, nebo patřičný účetní kód, ii) si byli vědomi
požadavků týkajících se poskytování údajů řídícímu orgánu a zaznamenávání
výstupů a výsledků; (d)
zajišťuje, aby předběžné hodnocení (ex-ante)
podle článku 48 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]
odpovídalo systému hodnocení a monitorování uvedenému v článku 131,
a přijímá a předkládá toto hodnocení Komisi; (e)
zajišťuje, aby byl zaveden plán hodnocení uvedený
v článku 49 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních],
aby předběžné (ex post) hodnocení programu stanovené v článku 140
bylo provedeno v časových lhůtách stanovených ve výše uvedeném článku,
zajišťuje, aby tato hodnocení byla v souladu se systémem sledování
a hodnocení uvedeném v článku 131, a předkládá je monitorovacímu
výboru uvedeném v článku 136 a Komisi; (f)
poskytuje monitorovacímu výboru uvedenému
v článku 136 informace a doklady potřebné k monitorování
provádění programu z hlediska jeho specifických cílů a priorit; (g)
vypracovává výroční zprávu o provádění
uvedenou v článku 138 včetně souhrnné monitorovací tabulky, a po
schválení monitorovacím výborem uvedeným v článku 136 předkládá tuto
zprávu Komisi; (h)
zajišťuje, aby platební agentura před schválením
plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o postupech
a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s operacemi
vybranými pro financování; (i)
zajišťuje propagaci programu, a to
informováním potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských
a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování rovnosti
žen a mužů a dotčených nevládních organizací, včetně ekologických
organizací, o možnostech, které program nabízí, a o pravidlech
pro získání přístupu k financování na základě programu a rovněž
informováním příjemců o příspěvku Unie a široké veřejnosti
o úloze, kterou Unie v programu plní. 2. Členský stát nebo řídící
orgán mohou určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně
regionálních nebo místních orgánů nebo nevládních organizací, pro řízení nebo
provádění operací v rámci operačního programu. 3. Je-li plněním části těchto
úkolů pověřen jiný subjekt, zůstává řídící orgán i nadále plně odpovědný
za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů. Řídící orgán
zajistí, aby byly přijaty náležité předpisy, které tomuto jinému subjektu
umožní získat veškeré údaje a informace potřebné pro plnění těchto úkolů. Článek 109
Akreditace platební agentury
a odnímání její akreditace 1. Platební agentura je
specializovaný úřad nebo subjekt členských států pověřený řízením
a kontrolou výdajů. S výjimkou plateb může být výkon těchto úkolů
přenesen na jiné subjekty. 2. Členské státy jako platební
agentury akreditují úřady nebo subjekty, jež splňují akreditační kritéria, která
stanoví Komise podle čl. 111 odst. 2. 3. Odpovědný pracovník
akreditované platební agentury vypracuje informace uvedené v článku 75
odst. 1 písm. a), b) a c) [nařízení (EU) č. [...]
o společných ustanoveních]. 4. Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jedno
nebo více akreditačních kritérií stanovených v odstavci 2, členský stát jí
akreditaci odejme, nezjedná-li platební agentura nápravu ve lhůtě stanovené
s ohledem na závažnost nedostatku. 5. Platební agentury řídí
a zajišťují kontrolu operací spojených s veřejnou intervencí, za
kterou jsou odpovědny, a ponechají si celkovou odpovědnost v této
oblasti. Článek 110
Platba příjemcům v plné
výši Nestanoví-li právní předpisy Unie výslovně
jinak, provádějí se platby týkající se financování podle tohoto nařízení
příjemcům v plné výši. Článek 111
Pravomoci Komise Aby se zajistilo řádné fungování systému
zřízeného v článku 106, Komise je v souladu s článkem 150
zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci, pokud jde o: a) minimální podmínky akreditace
platebních agentur týkající se vnitřního prostředí, kontrolních činností,
informací a komunikace, monitorování, jakož i pravidel týkajících se
procesu udělení a odnětí akreditace; b) pravidla týkající se dohledu nad
platebními agenturami a postupu pro přezkum jejich akreditace; c) veškeré povinnosti platebních
agentur, pokud jde o obsah jejich řídících a kontrolních povinností. Článek 112
Certifikační subjekty 1. Certifikační subjekt
je veřejnoprávní nebo soukromoprávní auditní subjekt určený členským státem,
který poskytuje stanovisko ohledně prohlášení řídícího subjektu
o věrohodnosti týkajícího se úplnosti, přesnosti a pravdivosti roční
účetní závěrky platební agentury, řádného fungování jejího systému vnitřní
kontroly, zákonnosti a správnosti uskutečněných operací a dodržování
zásady řádného finančního řízení. Je provozně nezávislý na dotčené platební
agentuře, řídícím orgánu a orgánu, jenž tuto agenturu akreditoval. 2. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci
s cílem stanovit podrobná pravidla, pokud jde o status certifikačních
subjektů, specifické úkoly včetně kontrol, které musí vykonávat, jakož
i osvědčení, zprávy a průvodní dokumenty, které tyto subjekty mají
vypracovávat. Článek 113
Přípustnost plateb
prováděných platebními agenturami Výdaje v rámci sdíleného řízení podle
hlavy V a v rámci technické pomoci uvedené v článku 92 mohou být
zahrnuty do financování Unie pouze tehdy, pokud tento úkon uskuteční
akreditovaná platební agentura. KAPITOLA IV
Kontrola prováděná členskými státy Článek 114
Povinnosti členských států 1. Členské státy v rámci
EMFF přijmou všechny právní a správní předpisy a veškerá další
opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie,
a zejména: (a)
kontrolují zákonnost a správnost financovaných
operací včetně toho, zda byly dodány spolufinancované produkty a služby
a zda výdaje, jež příjemci vykázali, také skutečně zaplatili, a zda
je dodržen soulad s platnými a vnitrostátními právními předpisy Unie,
operačním programem a podmínkami podpory operace; (b)
zajišťují, aby příjemci zapojení do provádění
operací hrazených na základě skutečně vynaložených způsobilých nákladů vedli
buď oddělený účetní systém, nebo používali vhodný účetní kód pro všechny
transakce související s operací; (c)
stanoví postupy k zajištění toho, aby všechny
doklady týkající se výdajů a auditů, jež jsou nezbytné pro zajištění
odpovídající auditní stopy, byly uchovávány v souladu s požadavky
čl. 62 písm. g) [nařízení (EU) č. [...] o společných
ustanoveních]; (d)
zajišťují účinnou ochranu před podvody, především
pokud jde o oblasti s vyšší úrovní rizika, přičemž tato ochrana musí
mít odrazující účinek, a to s ohledem na náklady a přínos
i přiměřenost opatření; (e)
předcházejí nesrovnalostem a podvodům,
zjišťují a napravují je; (f)
používají požadované finanční opravy, které jsou
účinné, odrazující a přiměřené podle právních předpisů Unie nebo
vnitrostátních právních předpisů; (g)
získávají zpět neoprávněně vyplacené částky včetně
úroků a případně zahajují soudní řízení. 2. Členské státy zřizují
efektivní řídicí a kontrolní systémy, které zajišťují dodržování tohoto
nařízení. 3. Aby byly splněny povinnosti
uvedené v odst. 1 písm. a) a b), systémy zřízené členskými
státy musí obsahovat: (a)
správní prověrky každé žádosti o úhradu
předložené příjemcem; (b)
kontroly operací na místě. Pokud jde o kontroly na místě, vybere
odpovědný orgán z celkového souboru žadatelů kontrolní vzorek, který se
případně skládá z namátkové části a z rizikové části,
s cílem získat reprezentativní míru chybovosti a rovněž se zaměřením na
největší chyby. 4. Ověření jednotlivých operací
na místě podle odst. 3 písm. b) lze provádět na základě výběru
vzorků. 5. Pokud je v rámci
operačního programu řídící orgán rovněž příjemcem, je třeba přijmout pro
ověření uvedená v odst. 1 písm. a) taková opatření, která
zajistí odpovídající oddělení funkcí. 6. Členské státy informují
Komisi o ustanoveních a opatřeních přijatých podle odstavců 1, 2, 3
a 5. Jakékoli podmínky, které stanoví členské státy k doplnění
podmínek stanovených v tomto nařízení, musí být ověřitelné. 7. Komise může prostřednictvím
prováděcích aktů přijímat pravidla, jejichž cílem je dosažení jednotného
uplatňování odstavců 1, 2, 3 a 4. Tyto prováděcí akty se přijímají
v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 151
odst. 3. 8. Komise v souladu
s článkem 150 přijme akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví
pravidla ujednání pro auditní stopu uvedenou v odst. 1 písm. c). Článek 115
Zpětné získávání
neoprávněných plateb 1. Pokud jde o odst. 1
písm. g) článku 114, členské státy získávají zpět neoprávněně vyplacené
částky spolu s veškerými úroky z prodlení. Oznamují tyto případy
Komisi a průběžně ji informují o postupu souvisejících správních
a soudních řízení. 2. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci,
které stanoví podrobná pravidla týkající se povinností členských států
uvedených v odstavci 1. Článek 116
Nesrovnalosti 1. V případě neoprávněných
plateb v důsledku nesrovnalosti nebo jiných případů nedodržení předpisů
požádají členské státy příjemce o zpětné získání těchto plateb do jednoho
roku od prvního zjištění této nesrovnalosti a odpovídající částky
zaznamenají do knihy dlužníků platební agentury. 2. Nedojde-li
ke zpětnému získání plateb do čtyř let od data žádosti o zpětné získání
plateb, nebo do osmi let v případě, že zpětné získání je vymáháno
u vnitrostátních soudů, nese finanční důsledky toho, že platby nebyly
získány zpět, dotyčný členský stát, aniž je dotčen požadavek, že tento členský
stát musí pokračovat ve zpětném získávání v souladu s článkem 115. Je-li v rámci řízení o zpětném získání
plateb pravomocným správním nebo soudním aktem stanoveno, že nedošlo
k nesrovnalosti, vykáže dotyčný členský stát vůči tomuto fondu jako výdaj
finanční zátěž, kterou nesl podle prvního pododstavce. 3. V řádně odůvodněných
případech se členské státy mohou rozhodnout ve zpětném získávání plateb
nepokračovat. Toto rozhodnutí může být přijato pouze v těchto případech: (a)
pokud je souhrn vynaložených nebo odhadovaných
nákladů na zpětné získání vyšší než částka, která má být získána zpět, nebo (b)
pokud se ukáže,
že zpětné získání není možné z důvodu platební neschopnosti dlužníka nebo
osob právně odpovědných za nesrovnalost, zjištěné a uznané v souladu
s vnitrostátním právem dotyčného členského státu. Je-li rozhodnutí podle
prvního pododstavce tohoto odstavce přijato předtím, než se na dlužnou částku
začala vztahovat pravidla uvedená v odstavci 2, nese finanční důsledky
toho, že částky nebyly získány zpět, rozpočet Unie. 4. Členské státy zanesou do ročních
účetních závěrek, které mají být předány Komisi v souladu
s čl. 125 písm. c) bodem iii), částky, jež ponesou podle
odstavce 2. Komise ověří a v případě potřeby prostřednictvím prováděcího
aktu rozhodne o změně ročních účetních závěrek. 5. Komise může prostřednictvím
prováděcích aktů rozhodnout, že vyloučí z financování Unií částky připsané
k tíži rozpočtu Unie v těchto případech: (a)
pokud členský stát nedodržel lhůty uvedené
v odstavci 1; (b)
pokud má ta to, že rozhodnutí nepokračovat ve
zpětném získání částek přijaté členským státem podle odstavce 3 není
odůvodněné; (c)
pokud má za to, že nesrovnalost nebo neexistence
zpětně získaných částek jsou důsledkem nesrovnalosti nebo nedbalosti, které lze
přičíst správním orgánům nebo libovolnému jinému subjektu členského státu. 6. Před přijetím jakéhokoli
rozhodnutí prostřednictvím prováděcích aktů uvedených v tomto článku se
použije postup stanovený v čl. 129 odst. 6. Článek 117
Finanční opravy prováděné
členskými státy 1. Za vyšetřování nesrovnalostí
nebo ostatních případů nedodržení předpisů, za provedení potřebných finančních
oprav a za vymáhání neoprávněně vyplacených částek odpovídá v prvé
řadě členský stát. V případě
systémových nesrovnalostí rozšíří členský stát své vyšetřování na všechny
operace, které by mohly být dotčeny. 2. Členský stát provádí potřebné
finanční opravy v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými
nesrovnalostmi nebo ostatními případy nedodržení předpisů zjištěnými
u operací nebo operačního programu. Opravy prováděné členským státem
spočívají ve zrušení celého příspěvku na operaci nebo operační program
z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát vezme v úvahu povahu
a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která vznikla EMFF,
a uplatní přiměřenou opravu. Finanční opravy zaznamená platební agentura
do roční účetní závěrky za účetní rok, ve kterém se o zrušení rozhodlo. 3. U případů finančních
oprav výdajů přímo spojených s nedodržení článku 105 členské státy
rozhodnou o výši opravy s přihlédnutím k závažnosti neplnění
pravidel společné rybářské politiky příjemcem, hospodářské výhodě plynoucí
z nedodržení pravidel společné rybářské politiky nebo k významu
přínosu EMFF k hospodářské činnosti příjemce. 4. Příspěvek z EMFF zrušený
podle odstavce 1 může členský stát znovu použít v rámci operačního
programu s výhradou odstavce 5. 5. Příspěvek zrušený podle
odstavce 2 nelze znovu použít na žádnou operaci nebo operace, které byly
předmětem opravy nebo – pokud je finanční oprava provedena z důvodu
systémové nesrovnalosti nebo ostatních případů nedodržení předpisů – na žádnou
operaci ovlivněnou touto systémovou nesrovnalostí nebo ostatními případy
nedodržení. KAPITOLA V
Kontrola prováděná Komisí Oddíl 1
Přerušení a pozastavení Článek 118
Přerušení platební lhůty Kromě prvků umožňujících přerušení uvedené
v čl. 74 odst. 1 písm. a) až c) [nařízení (EU)
č. [...] o společných ustanoveních] může pověřená schvalující osoba
ve smyslu [finančního nařízení] přerušit platební lhůtu týkající se žádosti
o průběžnou platbu nejdéle na dobu devíti měsíců, pokud Komise
prostřednictvím prováděcího aktu přijala rozhodnutí uznávající, že existují
důkazy naznačující, že na straně členského státu došlo k případu neplnění
povinností v rámci společné rybářské politiky, které může ovlivnit výdaje
obsažené v certifikovaném výkazu výdajů, pro které je požadována průběžná
platba. Článek 119
Pozastavení plateb 1. Komise prostřednictvím
prováděcích aktů může pozastavit vyplácení všech průběžných plateb týkajících
se operačního programu nebo jejich části, pokud: (a)
v systému řízení a kontroly operačního
programu existuje závažný nedostatek, v souvislosti s nímž nebyla
přijata opatření k nápravě; (b)
určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je
spojen se závažnou nesrovnalostí nebo jiným případem nedodržení předpisů, který
nebyl napraven; (c)
členský stát nepřijal nezbytná opatření
k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle
článku 118; (d)
existují závažné nedostatky v kvalitě
a spolehlivosti monitorovacího systému; (e)
Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijala
rozhodnutí uznávající, že členský stát nesplnil své povinnosti v rámci
společné rybářské politiky. Takové nedodržení může
ovlivnit výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů, pro které je
požadována průběžná platba; (f)
jsou splněny podmínky uvedené v čl. 17 odst. 5
a čl. 20 odst. 3 nařízení [o společných ustanoveních]. 2. Komise může prostřednictvím
prováděcího aktu rozhodnout o pozastavení všech průběžných plateb nebo
jejich části poté, co poskytne členskému státu příležitost předložit do dvou
měsíců připomínky. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých
v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 151
odst. 3 stanovit podrobná pravidla pro část plateb, které mohou být
pozastaveny. Tyto částky jsou přiměřené povaze a významu nedostatku,
nesrovnalosti nebo nedodržení předpisů ze strany členského státu. 3. Komise rozhodne
prostřednictvím prováděcího aktu ukončit pozastavení všech průběžných plateb
nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují
pozastavení zrušit. Pokud taková opatření členský stát nepřijme, může Komise
přijmout prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o uplatnění
finančních oprav zrušením celého příspěvku Unie na operační program nebo jeho
části v souladu s článkem 128 a v souladu s postupem
popsaným v článku 129. Článek 120
Pravomoci Komise 1. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci
vymezující případy nedodržení předpisů uvedené v článku 118
a čl. 119 odst. 1 písm. e) včetně seznamu příslušných
ustanovení společné rybářské politiky, která jsou nezbytná pro zachování
biologických mořských zdrojů. 2. Komise může prostřednictvím
prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se přerušení
a zastavení řízení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu
s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3. Oddíl 2
Účetní závěrka a finanční opravy Článek 121
Kontroly na místě prováděné
Komisí 1. Aniž jsou dotčeny kontroly
prováděné členskými státy podle vnitrostátních právních a správních
předpisů nebo podle článku 287 Smlouvy anebo aniž je dotčena jakákoli kontrola
organizovaná na základě článku 322 Smlouvy, může Komise v členských
státech organizovat kontroly na místě s cílem ověřovat zejména: a) zda je správní praxe
v souladu s pravidly Unie; b) zda jsou
k dispozici požadované doklady a zda jsou tyto doklady v souladu
s operacemi financovanými EMFF; c) podmínky, za kterých
jsou operace financované EMFF prováděny a kontrolovány. 2. Osoby pověřené Komisí
prováděním kontrol na místě nebo zástupci Komise působící v rámci
pravomocí, které jsou jim svěřeny, mají přístup k účetnictví a všem
dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z EMFF, včetně
dokladů a jejich popisných informací vytvořených nebo obdržených
a uchovávaných v elektronické podobě. 3. Pravomocemi provádět kontroly
na místě není dotčeno uplatňování vnitrostátních právních předpisů, jež
vyhrazují některé úkony činitelům vnitrostátními předpisy zvlášť určeným. Osoby
pověřené Komisí se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních
výslechů osob podle právních předpisů dotyčného členského státu. Mají však
přístup k takto získaným informacím. 4. Komise s dostatečným
předstihem ohlásí kontrolu na místě členskému státu, u něhož nebo na jehož
území má být provedena. Zástupci dotyčného členského státu se mohou těchto
kontrol účastnit. 5. Na žádost Komise a se
souhlasem členského státu provádějí příslušné orgány dotčeného členského státu
dodatečné kontroly nebo šetření týkající se operací uvedených v tomto
nařízení. Zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí se mohou těchto kontrol
účastnit. 6. K účinnějšímu provádění
kontrol může Komise se souhlasem dotyčných členských států požádat o účast
orgánů těchto členských států na určitých kontrolách nebo šetřeních. 7. Komise může prostřednictvím
prováděcích aktů přijatých v souladu s poradním postupem uvedeným
v čl. 151 odst. 2 stanovit pravidla týkající se postupů, které
mají být splněny při provádění dodatečných kontrol uvedených v odstavcích
5 a 6. Článek 122
Přístup k informacím 1. Členské
státy poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k řádnému fungování EMFF
a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které Komise
považuje za užitečné v rámci řízení financování Unií, včetně kontrol na
místě. 2. Členské
státy sdělí Komisi na její žádost právní a správní předpisy, které přijaly
k provádění aktů Unie týkajících se společné rybářské politiky, pokud tyto
akty mají finanční důsledky pro EMFF. 3. Členské státy poskytují
Komisi veškeré informace o zjištěných nesrovnalostech a případech
podezření na podvod a o krocích podniknutých za účelem zpětného
získání neoprávněných plateb v souvislosti s těmito nesrovnalostmi
a podvody podle článku 116. Článek 123
Přístup k dokumentům Akreditované platební agentury shromažďují
podklady k provedeným platbám a doklady týkající se provádění
správních a fyzických kontrol předepsaných právními předpisy Unie
a poskytují tyto doklady a údaje Komisi. Uchovává-li tyto doklady orgán, který jedná
v přenesené pravomoci akreditované platební agentury a který je
pověřen schvalováním výdajů, předává tento orgán akreditované platební agentuře
zprávy o počtu provedených kontrol, jejich obsahu a opatřeních
přijatých na základě jejich výsledků. Článek 124
Schvalování účetní závěrky 1. Před 30. dubnem roku
následujícího po daném rozpočtovém roce a na základě informací předaných
v souladu s čl. 125 písm. c) Komise prostřednictvím
prováděcích aktů rozhodne o schválení účetních závěrek akreditovaných
platebních agentur. 2. Rozhodnutí o schválení
účetní závěrky uvedené v odstavci 1 se týká úplnosti, přesnosti
a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek. Přijetím tohoto
rozhodnutí není dotčeno přijetí dalších rozhodnutí podle článku 128. Článek 125
Sdělování informací Členské státy zašlou Komisi tyto údaje, výkazy
a doklady: (a)
u akreditované platební agentury: i) její akreditační
listinu, ii) její funkci, iii) případně odnětí
její akreditace; (b)
u certifikačního subjektu: i) jeho název, ii) jeho adresu; (c)
u opatření souvisejících s financovanými
operacemi: i) výkazy výdajů
potvrzené akreditovanou platební agenturou, které slouží zároveň jako žádost
o platby a k nimž jsou přiloženy požadované informace, ii) aktualizaci odhadu
výkazů výdajů, které budou předloženy v průběhu roku, a odhad výkazů
výdajů na příští rozpočtový rok, iii) prohlášení
řídícího subjektu o věrohodnosti a roční účetní závěrky
akreditovaných platebních agentur, iv) souhrn výsledků
všech dostupných provedených auditů a kontrol. Článek 126
Důvěrnost Členské státy a Komise přijmou veškerá
nezbytná opatření, aby zajistily důvěrnost informací sdělených nebo získaných
v rámci kontrol a schvalování účetní závěrky prováděných podle tohoto
nařízení. K těmto informacím se vztahují zásady
uvedené v článku 8 nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne
11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě
prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství
proti podvodům a jiným nesrovnalostem[36]. Článek 127
Pravomoci Komise Komise může prostřednictvím prováděcích aktů
přijmout pravidla týkající se: (a)
formy, obsahu, pravidelnosti, lhůt a pravidel,
podle kterých jsou Komisi předávány nebo poskytovány: i) výkazy výdajů
a odhady výdajů, jakož i jejich aktualizace, včetně účelově vázaných
příjmů, ii) prohlášení
řídícího subjektu o věrohodnosti a roční účetní závěrky platebních agentur,
jakož i výsledky všech dostupných provedených auditů a kontrol, iii) zprávy
o potvrzení účetní závěrky, iv) identifikační údaje
akreditovaných platebních agentur a certifikačních subjektů, v) pravidla zaúčtování
a plateb výdajů financovaných z EMFF, vi) oznámení
o finančních opravách provedených členskými státy v rámci operací
nebo operačních programů a souhrnné zprávy o řízeních ke zpětnému
získávání částek zahájených členskými státy v důsledku nesrovnalostí, vii) informace
o opatřeních přijatých na ochranu finančních zájmů Komise; (b)
podmínek pro výměnu informací a dokumentů mezi
Komisí a členskými státy a pro zavedení informačních systémů, včetně
typu, formy a obsahu údajů zpracovávaných těmito systémy a pravidel
jejich uchovávání; (c)
doručování informací, dokumentů, statistik
a zpráv členských států Komisi, jakož i lhůt a způsobů jejich
doručování; (d)
povinnosti spolupracovat, kterou musí členské státy
dodržet při provádění článků 121 a 122. Tyto prováděcí akty se přijímají
v souladu s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3. Článek 128
Finanční opravy prováděné
Komisí a kritéria pro finanční opravy 1. Kromě případů uvedených
v čl. 20 odst. 4 a v článku 77 nařízení [o společných
ustanoveních] Komise prostřednictvím prováděcích aktů provede finanční opravy
zrušením celého příspěvku Unie na operační program nebo jeho části, pokud po
provedení nezbytného přezkumu dojde k závěru, že: (a)
v řídicím a kontrolním systému programu se
vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Unie již vyplacený na
operační program; (b)
výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů
nejsou správné nebo jsou ovlivněné jiným případem nedodržení předpisů
a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle
tohoto odstavce; (c)
členský stát nesplnil před zahájením opravného
řízení podle tohoto odstavce své povinnosti podle článku 117. (d)
výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů
jsou ovlivněny případy, kdy členský stát nedodrží pravidla společné rybářské
politiky, která jsou nezbytná pro zachování biologických mořských zdrojů. 2. U případů podle
odst. 1 písm. a), b) a c) Komise při svých finančních opravách
vychází z jednotlivých zjištěných případů nesrovnalostí nebo jiných
jednotlivých zjištěných případů nedodržení a vezme v úvahu, zda
nesrovnalost nebo případ nedodržení předpisů jsou systémové. Pokud nelze přesně
vyčíslit výši nesprávných výdajů uplatněných u EMFF, použije Komise
finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace. 3. U případů podle
odst. 1 písm. b) v případě nedodržení článku 105
a odst. 1 písm. d) Komise při svých finančních opravách vychází
pouze z výdajů přímo spojených s nedodržováním pravidel společné
rybářské politiky. Komise rozhodne o výši opravy s přihlédnutím
k závažnosti nedodržení pravidel společné rybářské politiky ze strany členského
státu nebo příjemce, k hospodářské výhodě vyplývající z nedodržení
pravidel společné rybářské politiky nebo k významu příspěvku EMFF pro
hospodářskou činnost příjemce. 4. Pokud není možné přesně
kvantifikovat výši výdajů spojených s nedodržováním pravidel společné
rybářské politiky, Komise použije finanční opravu na základě paušální sazby
nebo extrapolace podle odst. 6 písm. a). 5. Jestliže Komise zakládá své
stanovisko na skutečnostech zjištěných jinými auditory než auditory svých
vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry o jejich finančních důsledcích
po posouzení opatření přijatých dotčeným členským státem podle článku 117,
oznámení předložených podle čl. 125 písm. c) a případných
odpovědí členského státu. 6. Komise je v souladu
s článkem 150 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci
s cílem: (a)
stanovit kritéria pro určení úrovně finanční
opravy, která se použije v případě finanční opravy na základě paušální
sazby nebo extrapolace; (b)
vypracovat seznam příslušných pravidel společné
rybářské politiky uvedených v odst. 1 písm. d) nezbytných pro
zachování biologických mořských zdrojů. Článek 129
Řízení 1. Před přijetím rozhodnutí
o finanční opravě prostřednictvím prováděcích aktů zahájí Komise řízení
oznámením svých předběžných závěrů členskému státu spolu s výzvou, aby
členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky. 2. Navrhuje-li Komise finanční
opravu na základě extrapolace nebo paušální sazby, dostane členský stát
příležitost prokázat přezkoumáním příslušné dokumentace, že skutečný rozsah
nesrovnalosti nebo nedodržení pravidel včetně nedodržení pravidel společné
rybářské politiky je menší, než vyplývá z posudku Komise. Po dohodě
s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část
nebo vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů
nesmí doba povolená pro takové přezkoumání překročit další dva měsíce od
uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odstavci 1. 3. Komise vezme v úvahu
veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených
v odstavcích 1 a 2. 4. Nepřijme-li členský stát
předběžné závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou
k vyvození závěru Komise ohledně uplatnění finanční opravy
k dispozici všechny důležité informace a zjištění. 5. V zájmu uplatnění
finančních oprav přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do
šesti měsíců ode dne slyšení nebo ode dne obdržení dalších informací, pokud
členský stát souhlasil s tím, že tyto dodatečné informace po slyšení
předloží. Komise vezme v úvahu
veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. Pokud se
jednání neuskuteční, začíná běžet šestiměsíční lhůta dva měsíce po dni, kdy
Komise odeslala pozvánku k jednání. 6. Zjistí-li Komise nebo Účetní
dvůr, že došlo k nesrovnalostem týkajícím se účetní závěrky zaslané
Komisi, výsledná finanční oprava sníží podporu z EMFF na daný operační
program. Článek 130
Povinnosti členských států Finanční opravou ze strany Komise není dotčena
povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle čl. 117
odst. 2 a státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy
a podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999[37]. KAPITOLA VI
Monitorování, hodnocení, informování a komunikace Oddíl 1
ZAVEDENÍ SYSTÉMU MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ A CÍLE TOHOTO SYSTÉMU Článek 131
Systém monitorování
a hodnocení 1. Zavádí se společný systém
monitorování a hodnocení pro operace EMFF v rámci sdíleného řízení
s ohledem na měření výkonnosti EMFF. K zajištění účinného měření
výkonnosti se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci
v souladu s článkem 150, pokud jde o obsah a tvorbu
uvedeného rámce. 2. Dopad EMFF se měří ve vztahu
k prioritám Unii uvedených v článku 6. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů
soubor ukazatelů specifických pro tyto priority Unie. Tyto
prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle
čl. 151 odst. 3. 3. Členské státy poskytnou
Komisi veškeré nezbytné informace, které umožní sledování a hodnocení
dotyčných opatření. Komise zohlední potřeby týkající se údajů a synergie
mezi možnými zdroji údajů, a zejména jejich případné použití pro
statistické účely. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro
informace zasílané členskými státy, jakož i potřeby týkající se údajů
a synergie mezi možnými zdroji údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají
v souladu s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3. 4. Komise předloží každé čtyři
roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku. První
zpráva musí být předložena nejpozději do 31. prosince 2017. Článek 132
Cíle Cílem systému monitorování a hodnocení
je: (a)
prokázat pokrok a dosažené výsledky námořní
a rybářské politiky a posoudit dopad, účinnost, účelnost
a význam operací EMFF; (b)
přispět k cílenější podpoře námořní
a rybářské politiky; (c)
podpořit proces společného učení v souvislosti
se sledováním a hodnocením; (d)
zajistit kvalitní hodnocení operací EMFF na základě
objektivních podkladů, která se promítnou do rozhodovacího procesu. Oddíl 2
TECHNICKÁ USTANOVENÍ Článek 133
Společné ukazatele 1. V systému monitorování
a hodnocení podle článku 131 je uveden seznam společných ukazatelů
týkajících se výchozí situace a rovněž finančního plnění, výstupů,
výsledků a dopadů programu, které se vztahují k danému programu, za
účelem shromažďování údajů na úrovni Unie. 2. Společné ukazatele jsou
spojeny s milníky a cíli stanovenými v operačních programech
v souladu s prioritami Unie uvedenými v článku 6. Tyto společné
ukazatele se použijí pro výkonnostní rámec uvedený v čl. 19
odst. 1 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]
a umožní posouzení pokroku, účelnosti a účinnosti provádění politiky
na základě cílů na úrovni Unie, jednotlivých členských států a programů. Článek 134
Elektronický informační
systém 1. Hlavní informace
o provádění programu, o každé operaci vybrané pro financování
a o dokončených operacích, které jsou zapotřebí pro sledování
a hodnocení, včetně hlavních charakteristik příjemce a projektu, se
zaznamenávají a uchovávají elektronickými prostředky. 2. Komise zajistí, aby existoval
vhodný a bezpečný elektronický systém pro záznam, uchovávání a správu
hlavních informací a podávání zpráv o sledování a hodnocení. Článek 135
Poskytování informací Příjemci podpory v rámci EMFF včetně
místních akčních skupin se zaváží, že řídícímu orgánu a/nebo určeným
hodnotitelům či jiným subjektům pověřeným vykonáváním funkcí jejich jménem
poskytnou veškeré údaje a informace, které jsou potřebné
k monitorování a hodnocení programu, zejména ve vztahu k plnění
specifických cílů a priorit. Oddíl 3
Monitorování Článek 136
Postupy monitorování 1. Řídící orgán uvedený
v článku 108 a monitorovací výbor stanovený v článku 41
[nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] monitorují kvalitu
provádění programu. 2. Řídící orgán
a monitorovací výbor monitorují operační program prostřednictvím
finančních ukazatelů a ukazatelů souvisejících s výstupy
a výsledky. Článek 137
Povinnosti monitorovacího
výboru Kromě povinností uvedených v článku 43
[nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních] monitorovací výbor
ověří plnění operačního programu a účinnost jeho provádění. Za tímto účelem monitorovací výbor: (a)
je konzultován a do čtyř měsíců od rozhodnutí
o schválení programu vydává stanovisko ke kritériím pro výběr
financovaných operací, výběrová kritéria se upravují podle potřeb programování; (b)
přezkoumává činnosti a výstupy spojené
s plánem hodnocení programu; (c)
přezkoumává akce v rámci programu spojené
s plněním předběžných podmínek; (d)
projednává a schvaluje výroční zprávy
o provádění před jejich odesláním Komisi; (e)
přezkoumává opatření na podporu rovnosti mezi muži
a ženami, rovných příležitostí a zákazu diskriminace, včetně
přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením; (f)
není konzultován ohledně ročního pracovního plánu
na shromažďování údajů uvedeného v článku 23. Článek 138
Výroční zpráva
o provádění 1. Do 31. května 2016
a do 31. května každého následujícího roku až do roku 2023
a včetně tohoto roku předloží členské státy Komisi výroční zprávu
o provádění operačního programu v předcházejícím kalendářním roce. Zpráva
předložená v roce 2016 zahrnuje kalendářní roky 2014 a 2015. 2. Kromě toho, co je uvedeno
v článku 44 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních],
výroční zprávy o provádění obsahují: (a)
informace o finančních závazcích
a výdajích podle jednotlivých opatření; (b)
přehled činností vykonávaných v souvislosti s plánem
hodnocení; (c)
informace o nedodržení podmínek stálosti
stanovených v článku 105 a nápravných opatření prováděných členskými
státy, v případě potřeby obsahujících finanční opravy v souladu
s čl. 117 odst. 2. 3. Kromě toho, co je uvedeno
v článku 44 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních],
obsahují výroční zprávy o provádění předložené v roce 2017
a 2019 rovněž hodnocení dosaženého pokroku při zajišťování integrovaného
přístupu k použití EMFF a dalších finančních nástrojů EU na podporu
územního rozvoje, a to i prostřednictvím strategií místního rozvoje,
a obsahují závěry týkající se plnění cílů pro jednotlivé priority
v rámci operačního programu. 4. Komise prostřednictvím
prováděcích aktů přijme pravidla týkající se formy a předkládání výročních
zpráv o provádění. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu
s přezkumným postupem podle čl. 151 odst. 3. Oddíl 4
Hodnocení Článek 139
Obecná ustanovení 1. Komise prostřednictvím
prováděcích aktů stanoví prvky, které mají obsahovat předběžná a následná
hodnocení (ex ante a ex post) uvedená v článcích 48
a 50 [nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních],
a stanoví minimální požadavky na plán hodnocení uvedený v článku 49
[nařízení (EU) č. [...] o společných ustanoveních]. Tyto prováděcí
akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle
čl. 151 odst. 3. 2. Členské státy zajistí, aby
hodnocení vyhovovala společnému systému hodnocení v souladu
s článkem 131, zajistí vypracování a shromažďování potřebných
údajů a předloží hodnotitelům různé informace poskytnuté systémem
monitorování. 3. Členské státy zpřístupní
hodnotící zprávy na internetu a Komise na internetových stránkách Unie. Článek 140
Předběžné hodnocení (ex ante) Členské státy zajistí, aby se hodnotitel
provádějící předběžné hodnocení podílel od počátku na procesu vypracování
programu EMFF, včetně vypracování analýzy uvedené v čl. 20
odst. 1 písm. b), návrhu intervenční logiky programu a stanovení
cílů programu. Článek 141
Následné hodnocení (ex-post) V souladu s článkem 50 [nařízení
(EU) č. [...] o společných ustanoveních] členské státy vyhotoví pro
operační program zprávu o následném hodnocení. Tuto
zprávu předloží Komisi nejpozději do 31. prosince 2023. Článek 142
Shrnutí hodnocení Shrnutí zpráv o předběžném
a následném hodnocení (ex ante a ex post) na úrovni
Unie se provádí v rámci odpovědnosti Komise. Shrnutí
hodnotících zpráv se provede nejpozději do 31. prosince roku
následujícího po předložení příslušných hodnocení. Oddíl 5
Informace a komunikace Článek 143
Poskytování informací
a propagace 1. Podle čl. 108
odst. 1 písm. i) platební agentura ve spolupráci s řídícím
orgánem zodpovídá za: (d)
zajištění toho, že budou vytvořeny jediné
internetové stránky nebo jediný internetový portál poskytující informace
o operačním programu v daném členském státu, jakož i přístup
k nim; (e)
informování potenciálních příjemců
o možnostech financování v rámci operačního programu; (f)
informování občanů Unie o úloze
a úspěších EMFF prostřednictvím informačních a komunikačních činností
seznamujících s výsledky a dopady smluv o partnerství,
operačních programů a operací. 2. Za účelem zajištění
transparentnosti podpory z EMFF vedou členské státy seznam operací ve
formátu CSV nebo XML, který je dostupný prostřednictvím jediných internetových
stránek nebo jediného internetového portálu poskytujícího seznam a přehled
operačního programu. Seznam operací se aktualizuje nejméně jednou za
tři měsíce. Minimální informace, které mají být uvedeny
v seznamu operací, včetně konkrétních informací o operacích podle
článků 28, 37, 45, 54 a 56, jsou stanoveny v příloze IV. 3. Podrobná pravidla týkající se
informačních a propagačních opatření pro veřejnost a informačních
opatření pro žadatele a příjemce jsou stanovena v příloze IV. 4. Technické vlastnosti
informačních a propagačních opatření k určité operaci a pokyny
pro vytvoření znaku a vymezení standardních barev stanoví Komise
prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s poradním postupem podle
čl. 151 odst. 2. HLAVA VIII
PROVÁDĚNÍ V RÁMCI PŘÍMÉHO ŘÍZENÍ Kapitola I
Obecná ustanovení Článek 144
Oblast působnosti Tato hlava se vztahuje na opatření financovaná
v rámci přímého řízení podle hlavy VI KAPITOLA II
Kontrola Článek 145
Ochrana finančních zájmů Unie 1. Komise přijme vhodná opatření
k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto
nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného
protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti,
zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými,
přiměřenými a odrazujícími sankcemi. 2. Komise nebo její zástupci a
Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i kontroly na
místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů
a subdodavatelů, kteří podle obdrželi finanční prostředky Unie. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může
provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto
financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom,
ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou,
rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Evropskou unií nedošlo k
podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy
Unie Aniž jsou dotčeny předchozí pododstavce, musí
dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové
dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení
Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na
místě výslovně zmocňovat. Článek 146
Audity 1. Úředníci Komise nebo Účetního
dvora nebo jejich zástupci mohou provádět audity na místě u opatření
financovaných podle tohoto nařízení kdykoli za podmínky oznámení nejméně deset
pracovních dnů předem, s výjimkou naléhavých případů, po dobu nejvýše tří
let po konečné platbě provedené Komisí. 2. Úředníci Komise
a Účetního dvora nebo jejich zástupci řádně zmocnění k provádění
auditů na místě mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům,
včetně dokumentů a metadat vytvořených nebo obdržených a uchovávaných
v elektronické podobě a souvisejících s výdaji financovanými
podle tohoto nařízení. 3. Auditními pravomocemi
uvedenými v odstavci 2 není dotčeno uplatňování vnitrostátních předpisů,
jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními
předpisy. Úředníci Komise a Účetního dvora nebo jejich zástupci se
neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle
vnitrostátního práva dotčeného členského státu. Mají však přístup k takto
získaným informacím. 4. Pokud je jakákoli finanční
podpora Unie poskytnutá na základě tohoto nařízení následně přidělena třetí
osobě coby konečnému příjemci pomoci, poskytne původní příjemce, jakožto
příjemce finanční podpory Unie, Komisi veškeré významné informace ohledně
totožnosti tohoto konečného příjemce. 5. Za tímto účelem uchovávají
příjemci veškeré související doklady po dobu až tří let po provedení poslední
platby. Článek 147
Pozastavení plateb, omezení
a zrušení finančního příspěvku 1. Pokud Komise dojde
k závěru, že finanční prostředky Unie nebyly použity v souladu
s podmínkami stanovenými v tomto nařízení nebo v jakémkoli jiném
použitelném právním předpisu Unie, oznámí tuto skutečnost příjemcům, a ti
mohou ve lhůtě jednoho měsíce od tohoto oznámení zaslat Komisi své připomínky. 2. Pokud příjemci neodpovědí
v této lhůtě nebo pokud nejsou jejich připomínky považovány za uspokojivé,
Komise sníží nebo zruší poskytnutou finanční podporu nebo pozastaví platby. Veškeré
neoprávněně vyplacené částky se vracejí Komisi. Z částek, které nejsou
vráceny včas, se účtuje úrok z prodlení za podmínek stanovených ve
[finančním nařízení]. KAPITOLA III
Hodnocení a podávání zpráv Článek 148
Hodnocení 1. Operace financované na
základě tohoto nařízení jsou pravidelně monitorovány s cílem sledovat jejich
provádění. 2. Komise zajistí pravidelné
nezávislé a externí hodnocení financovaných operací. Článek 149
Podávání zpráv 3. Komise předloží Evropskému parlamentu
a Radě: (a)
do 31. března 2017 zprávu
o prozatímním hodnocení získaných výsledků a o kvalitativních
a množstevních aspektech provádění operací financovaných podle tohoto
nařízení; (b)
do 30. srpna 2018 sdělení
o pokračování operací financovaných na základě tohoto nařízení; (c)
do 31. prosince 2021 zprávu
o následném hodnocení. HLAVA IX
PROCESNÍ USTANOVENÍ Článek 150
Výkon přenesení pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty
v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným
v tomto článku. 2. Přenesení pravomoci uvedené
v článcích 12, 33, 37, 38, 39, 46, 61, 64, 67, 75, 92, 105, 111, 112, 114,
115, 119, 127, 131 a 153 se svěřuje na dobu neurčitou od
1. ledna 2014. 3. Přenesení pravomoci uvedené
v článcích 12, 33, 37, 38, 39, 46, 61, 64, 67, 75, 92, 105, 111, 112, 114,
115, 119, 127, 131 a 153 může být kdykoli odvoláno Evropským parlamentem
nebo Radou. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci
v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí
v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které
v něm bude upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené
pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené
pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené
pravomoci přijatý podle článků 12, 33, 37, 38, 39, 46, 61, 64, 67, 75, 92, 105,
111, 112, 114, 115, 119, 127, 131 a 153 vstoupí v platnost, pouze
pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení
aktu Evropskému parlamentu a Radě žádné námitky nebo pokud Evropský
parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky
nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta
prodlouží o dva měsíce. Článek 151
Postup projednávání ve
výborech 1. Při provádění pravidel
Evropského námořního a rybářského fondu je Komisi nápomocen Výbor
námořního a rybářského fondu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení
(EU) č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. 3. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. HLAVA X
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 152
Zrušení 1. Nařízení (ES)
č. 1198/2006, (ES) č. 861/2006, (ES) [č. /2011 o zavedení
programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky], (ES)
č. 791/2007, (ES) č. 2328/2003 a článek 103 nařízení 1224/2009
se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2014. 2. Odkazy na zrušená nařízení se
považují za odkazy na toto nařízení. Článek 153
Přechodná ustanovení 1. Aby se usnadnil přechod ze
systémů zavedených nařízeními (ES) č. 1198/2006, (ES) č. 861/2006,
(ES) [č. /2011 o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje
integrované námořní politiky] a (ES) č. 791/2007 na systém zavedený
tímto nařízením, Komise je v souladu s článkem 150 zmocněna
k přijetí aktu v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky, za
kterých může být podpora schválená Komisí podle těchto nařízení začleněna do
podpory poskytované podle tohoto nařízení, včetně technické pomoci
a následných hodnocení. 2. Tímto nařízením není dotčeno
pokračování ani změny dotčených projektů, včetně jejich úplného nebo částečného
zrušení až do jejich uzavření, nebo pomoci schválené Komisí na základě nařízení
(ES) č. 1198/2006, (ES) č. 861/2006, (ES) [č. /2011
o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní
politiky], (ES) č. 791/2007 a článku 103 nařízení 1224/2009 nebo
jakéhokoli jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc ke dni
31. prosince 2013 vztahuje. 3. Žádosti podané podle nařízení
Rady (ES) č. 1198/2006 zůstávají v platnosti. Článek 154
Vstup v platnost
a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost prvním
dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně PŘÍLOHA I Specifická
míra podpory Druh operací || Procentních bodů operace týkající se drobného pobřežního rybolovu mohou využít zvýšení o || 25 operace nacházející se na odlehlých řeckých ostrovech mohou využít zvýšení o || 35 operace nacházející se v nejvzdálenějších regionech mohou využít zvýšení o || 35 operace prováděné organizací rybářů nebo jinými společnými příjemci mimo kapitoly III hlavy V mohou využít zvýšení o || 10 operace prováděné organizací producentů nebo sdružením organizací producentů mohou využít zvýšení o || 20 operace podle článku 78 o kontrole a vynucování mohou využít zvýšení o || 30 operace podle článku 78 o kontrole a vynucování a týkající se drobného pobřežního rybolovu mohou využít zvýšení o || 40 operace prováděné podniky nespadajícími do definice malých a středních podniků, se sníží o || 20 PŘÍLOHA II [Roční rozpis prostředků na závazky na
období let 2014 až 2020] PŘÍLOHA III Obecné předběžné podmínky Oblast || Předběžná podmínka || Kritéria splnění 1. Nediskriminace || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[38], a směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ[39]. || – Účinné provádění a uplatňování směrnice Rady 2000/78/ES a směrnice Rady 2000/43/ES je zajištěno prostřednictvím: – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování výše uvedených směrnic, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování výše uvedených směrnic. 2. Rovnost žen a mužů || Existence strategie na podporu rovnosti žen a mužů a mechanismu, který zajistí její účinné provádění. || – Účinné provádění a uplatňování explicitní strategie na podporu rovnosti žen a mužů je zajištěno prostřednictvím: – systému pro sběr a analýzu údajů a ukazatelů v členění podle pohlaví a vypracování politiky rovnosti žen a mužů na základě objektivních podkladů, – plánu a předběžných kritérií pro začlenění cílů týkajících se rovnosti žen a mužů prostřednictvím norem a pokynů zaměřených na rovnost žen a mužů, – mechanismů provádění, včetně zapojení zvláštního subjektu pro rovnost žen a mužů a příslušných odborníků do navrhování, monitorování a hodnocení zásahů. 3. Zdravotní postižení || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. || – Účinné provádění a uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je zajištěno prostřednictvím: – realizace opatření v souladu s článkem 9 Úmluvy OSN pro prevenci, zjišťování a odstraňování překážek a bariér bránících osobám se zdravotním postižením v přístupu, – institucionálních opatření pro provádění a kontrolu provádění Úmluvy OSN v souladu s článkem 33 Úmluvy, – plánu odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování Úmluvy OSN včetně vhodných opatření k monitorování souladu s požadavky na přístup. 4. Veřejné zakázky || Existence mechanismu, který zajistí účinné provádění a uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES a směrnice 2004/17/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb[40] a přiměřený dozor a dohled. || – Účinné provádění a uplatňování směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES je zajištěno prostřednictvím: – úplného provedení směrnic 2004/18/ES a 2004/17/ES, – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování právních předpisů EU o veřejných zakázkách, – opatření zajišťující vhodný dohled nad transparentností postupů udílení zakázek a odpovídajících informací, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů EU o veřejných zakázkách. 5. Státní podpora || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách. || – Účinné provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách je zajištěno prostřednictvím: – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování právních předpisů EU o státních podporách, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění fondů, – opatření k posílení správní kapacity pro provádění a uplatňování právních předpisů EU o státních podporách. 6. Právní předpisy pro oblast životního prostředí týkající se posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) || Existence mechanismu, který zajišťuje účinné provádění a uplatňování právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí týkajících se EIA a SEA v souladu se směrnicí Rady (85/337/EHS) ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí[41] a směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí[42]. || – Účinné provádění a uplatňování právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí je zajištěno prostřednictvím: – úplného a správného provedení směrnic EIA a SEA, – institucionálních opatření pro provádění, uplatňování a kontrolu dodržování směrnic EIA a SEA, – strategie odborné přípravy a šíření informací pro zaměstnance podílející se na provádění směrnic EIA a SEA, – opatření k zajištění dostatečné správní kapacity. 7. Statistické systémy a ukazatele výsledků || Existence statistického systému nezbytného k provádění hodnocení za účelem posouzení účinnosti a dopadu programů. Existence účinného systému ukazatele výsledků nezbytného k monitorování pokroku při plnění cílů a k provedení posouzení dopadů. || – Je vypracován víceletý plán pro včasný sběr a agregaci údajů, který zahrnuje: – určení zdrojů a mechanismů pro zajištění statistického ověřování, – opatření pro zveřejňování a zpřístupňování informací veřejnosti, – účinný systém ukazatelů výsledků, včetně: – výběru ukazatelů výsledků pro každý program, jež budou vypovídat o aspektech dobrých životních podmínek a pokroku v tomto ohledu vedoucích ke strategickým krokům financovaným z programu, – vytyčení cílů pro tyto ukazatele, – každý ukazatel musí splňovat tyto podmínky: robustnost a statistickou validaci, jasný normativní výklad, soulad se strategiemi, včasné shromažďování a veřejnou dostupnost údajů, vhodné postupy zajišťující, aby všechny operace financované z programu používaly účinný systém ukazatelů. Specifické předběžné podmínky 1. PODMÍNKY SPOJENÉ S PRIORITAMI Priorita EU pro EMFF/ tematický cíl společného strategického rámce || Předběžná podmínka || Kritéria splnění Priorita EMFF: 2. Podpora inovativního a konkurenceschopného rybolovu založeného na znalostech 3. Podpora inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech Tematický cíl č. 3: Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků || Zakládání podniků: Byla realizována zvláštní opatření k účinnému provádění a přezkumu iniciativy Small Business Act (SBA) ze dne 23. února 2011 včetně zásady „zelenou malým a středním podnikům“ || Mezi zvláštní opatření patří: – opatření ke zkrácení doby potřebné k založení firmy na tři pracovní dny a příslušných nákladů na 100 EUR, – opatření ke zkrácení doby potřebné k získání licencí a povolení k zahájení a provádění konkrétní činnosti podniku na tři měsíce, – mechanismus pro systematické posuzování dopadu právních předpisů na malé a střední podniky za použití „testu pro malé a střední podniky“ při případném zohlednění rozdílů ve velikosti podniků. Priorita EMFF: 3. Podpora inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech 5. Podpora udržitelné a efektivní akvakultury z hlediska zdrojů Tematický cíl č. 6: Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů || Zřízení víceletého národního strategického plánu o akvakultuře, uvedeného v článku 43 [nařízení o společné rybářské politice] do roku 2014. || – Víceletý strategický plán pro akvakulturu se předává Komisi nejpozději ke dni předání OP – OP obsahuje informace o doplňkovosti s víceletým národním strategickým plánem o akvakultuře Priorita EMFF: 6. Podpora provádění společné rybářské politiky Tematický cíl č. 6: Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů || Ověřená správní kapacita pro dosažení souladu s požadavky na údaje pro řízení rybolovu stanovené v článku 37 [nařízení o společné rybářské politice], || – Osvědčená správní kapacita pro přípravu a uplatňování víceletého programu pro shromažďování údajů, který má být přezkoumán VTHVR a přijat Komisí – Osvědčená správní kapacita pro přípravu a provádění ročního pracovního plánu pro shromažďování údajů, který má být přezkoumán VTHVR a přijat Komisí – Dostatečná kapacita v oblasti lidských zdrojů k provádění dvoustranných nebo vícestranných dohod s ostatními členskými státy v případě sdílení práce na plnění povinnosti shromažďování údajů Priorita EMFF: 6. Podpora provádění společné rybářské politiky Tematický cíl č. 6: Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů || Prokázaná správní kapacita umožňující dodržovat provádění systému Unie pro kontrolu, inspekce a vynucování stanoveného v článku 46 [nařízení o společné rybářské politice] a dále upřesněného v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009. || Mezi zvláštní opatření patří: – Prokázaná správní kapacita pro přípravu a provádění národního kontrolního programu na období 2014–2020 podle čl. 19 odst. 1 – Prokázaná správní kapacita pro přípravu a provádění národního kontrolního akčního programu pro víceleté plány (článek 46 nařízení o kontrole) – Prokázaná správní kapacita pro přípravu a provádění společného kontrolního programu, které může být vytvořen společně s ostatními členskými státy (článek 94 zastřešujícího nařízení) – Prokázaná správní kapacita pro přípravu a provádění stanovených kontrolních a inspekčních programů (článek 95 zastřešujícího nařízení). – Prokázaná správní kapacita pro uplatnění systému účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za závažná porušení předpisů (článek 90 zastřešujícího nařízení) – Prokázaná správní kapacita pro uplatňování bodového systému za závažná porušení předpisů (článek 92 zastřešujícího nařízení) Dostatečná kapacita v oblasti lidských zdrojů k provádění nařízení o kontrole PŘÍLOHA IV
Informace a komunikace ohledně podpory z EMFF
1.
Seznam operací
Seznam operací podle článku 143 musí
obsahovat alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu tato
datová pole: –
jméno příjemce (pouze právnické osoby; neuvádět jména fyzických osob), –
počet rybářských plavidel v rejstříku
rybářského loďstva Společenství (CFR) podle článku 10 nařízení Komise (ES)
č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003[43] (vyplňuje se pouze tehdy,
pokud operace souvisí s rybářským plavidlem), –
název operace, –
shrnutí operace, –
datum zahájení operace, –
datum ukončení operace (předpokládané datum
fyzického dokončení nebo úplného provedení operace), –
celkové způsobilé výdaje, –
výše příspěvku EU, –
poštovní kód operace, –
země, –
název priority Unie, –
datum poslední aktualizace seznamu operací. Záhlaví datových polí a názvy operací
musí být rovněž uvedeny alespoň v jednom z dalších úředních jazyků
Evropské unie.
2.
Informace pro veřejnost a propagační opatření
2.1.
Úkoly členského státu
1. Členský stát zajistí, aby se
informační a propagační opatření zaměřovala na co nejširší mediální
pokrytí s využitím různých forem a metod komunikace na příslušné
úrovni. 2. Členský stát odpovídá za
provedení alespoň těchto informačních a propagačních opatření: (a)
hlavní informační činnost spočívající ve zveřejnění
zahájení operačního programu; (b)
alespoň dvakrát v průběhu programového období
uskutečněná hlavní informační činnost, která propaguje možnosti financování
a sledované strategie a představuje úspěchy operačního programu; (c)
vyvěšení vlajky Evropské unie na průčelí nebo jiném
veřejnosti viditelném místě v sídle každého řídícího orgánu; (d)
elektronické zveřejnění seznamu operací podle
bodu 1; (e)
uvedení příkladů operací v členění podle
operačních programů na jediných internetových stránkách nebo na internetových
stránkách operačního programu, které jsou dostupné prostřednictvím jediného
internetového portálu; příklady by měly být uvedeny
v široce používaném úředním jazyce Evropské unie, jiném než úřední jazyk
(jazyky) dotčeného členského státu; (f)
specifická část jediných internetových stránek musí
být věnována stručnému souhrnu inovací a operací v oblasti
ekologických inovací; (g)
aktualizace informací o provádění operačního
programu, včetně jeho hlavních úspěchů, na jediných internetových stránkách
nebo na internetových stránkách operačního programu, které jsou dostupné
prostřednictvím jediného internetového portálu. 3. V souladu
s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi zapojí řídící orgán
do informačních a propagačních opatření tyto subjekty: (h)
partnery uvedené v článku 5 [nařízení (EU)
č. [...] o společných ustanoveních]; (i)
informační střediska o Evropě, jakož
i zastoupení Komise v členských státech; (j)
vzdělávací a výzkumné instituce. Úkolem těchto subjektů je šířit informace uvedené
v čl. 143 odst. 1 písm. a) a b).
3.
Informační opatření pro příjemce a potenciální příjemce
3.1.
Informační opatření pro potenciální příjemce
1. Řídící orgán zajistí, aby se
informace o cílech a možnostech financování operačního programu
nabízených EMFF ve velkém měřítku dostávaly k potenciálním příjemcům
a všem zúčastněným stranám. 2. Řídící orgán zajistí, aby
potenciální příjemci byli informováni alespoň o: (k)
podmínkách způsobilosti výdajů, které je třeba
splnit, aby vznikl nárok na podporu v rámci operačního programu; (l)
popisu podmínek přípustnosti žádostí, postupech pro
posuzování žádostí o financování a příslušných lhůtách; (m)
kritériích pro výběr operací, jež mají obdržet
podporu; (n)
kontaktních osobách na vnitrostátní, regionální
nebo místní úrovni, které jsou schopny poskytnout informace o operačních
programech; (o)
skutečnosti, že žádosti by měly obsahovat návrh
komunikačních činností, které jsou úměrné rozsahu operace, umožňujících
informovat veřejnost o cílech operace a její podpoře ze strany EU.
3.2.
Informační opatření pro příjemce
Řídící orgán informuje příjemce o tom, že
přijetí finančních prostředků znamená souhlas s jejich uvedením
v seznamu operací zveřejňovaném podle čl. 143 odst. 2. LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíle 1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba
trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla
pro monitorování a podávání zpráv 2.2. Systém
řízení a kontroly 2.3. Opatření
k zamezení podvodům a nesrovnalostem 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy
víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný
dopad na operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný
dopad na prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad
se stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky
třetích stran 3.3. Odhadovaný
dopad na příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ
4.
RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
4.1.
Název návrhu/podnětu
[Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním
a rybářském fondu] zrušující nařízení Rady (ES) č. 1198/2006
a nařízení Rady (ES) č. 861/2006 a nařízení Rady
č. XXX/2011 o integrované námořní politice
4.2.
Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[44]
[Oblast
politiky hlavy 11 „Námořní záležitosti a rybolov“ z okruhu 2...] specifikujte
současné rozpočtové položky sloučené do nové: Rozpočtové
linie po roce 2013:
4.3.
Povaha návrhu/podnětu
¨ Návrh/podnět se týká nové akce (o Evropském námořním a rybářském fondu [zrušující
nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 a nařízení Rady (ES) č. 861/2006
a nařízení Rady č. XXX/2011 o integrované námořní politice pro
příští období financování, 2014–2020) ¨ Návrh/podnět se týká
nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[45] ¨ Návrh/podnět se týká
prodloužení stávající akce ¨ Návrh/podnět se týká
akce přesměrované na jinou akci
4.4.
Cíle
4.4.1.
Víceleté strategické cíle Komise sledované
návrhem/podnětem
Nový
finanční nástroj bude přispívat především na 3 stěžejní iniciativy v rámci
strategie Evropa 2020: 1) Účinné využívání zdrojů, 2) Unii
inovací a 3) Program pro nové dovednosti a pracovní místa. Obecné
cíle budoucího nástroje financování v souladu se strategií Evropa 2020
jsou tyto: –
Podporovat cíle reformované společné rybářské politiky podporou udržitelného
a životaschopného rybolovu a akvakultury –
Podporovat další rozvoj a provádění integrované námořní politiky –
Podporovat vyvážený územní rozvoj rybolovných oblastí.
4.4.2.
Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický
cíl v rámci sdíleného řízení || Zvyšování zaměstnanosti a územní soudržnosti || – povzbuzování hospodářského růstu, sociálního začleňování a vytváření pracovních míst a podpora mobility pracovních sil v pobřežních a vnitrozemských komunitách závislých na rybolovu a akvakultuře – diverzifikace činností rybolovu do jiných odvětví námořního hospodářství a růst námořního hospodářství, včetně zmírňování změny klimatu Podpora inovativního a konkurenceschopného rybolovu založeného na znalostech || – podpora posilování technologického rozvoje, inovací a předávání znalostí – zvyšování konkurenceschopnosti a životaschopnosti odvětví rybolovu, zejména drobného pobřežního loďstva, a zlepšení bezpečnosti nebo pracovních podmínek v rybolovu – rozvoj nových profesních dovedností a celoživotní učení – lepší organizace trhu s produkty rybolovu Podpora inovativní a konkurenceschopné akvakultury založené na znalostech || – podpora posilování technologického rozvoje, inovací a předávání znalostí – zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti podniků akvakultury, zejména malých a středních podniků – rozvoj nových profesních dovedností a celoživotní učení – lepší organizace trhu s produkty akvakultury Podpora udržitelného a efektivního rybolovu z hlediska zdrojů || – snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí – ochrana a obnova mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně služeb, které poskytují Podpora udržitelné a efektivní akvakultury z hlediska zdrojů || – posílení ekosystémů souvisejících s akvakulturou a podpora akvakultury účinněji využívající zdroje – podpora akvakultury s vysokou úrovní ochrany životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a veřejného zdraví a bezpečnosti Podpora provádění společné rybářské politiky || – poskytováním vědeckých poznatků a shromažďováním údajů – podporou kontroly a vynucování, posílením institucionální kapacity a efektivní veřejné správy Specifický cíl v rámci přímého řízení || Rybolov založený na inovacích a znalostech || – zlepšení organizace trhu s produkty rybolovu (observatoř) Udržitelný a efektivní rybolov z hlediska zdrojů || – zvýšení nabídky vědeckých poznatků a shromažďování údajů pro udržitelné řízení rybolovu – zlepšení dodržování předpisů prostřednictvím kontroly Rozvoj a provádění integrované námořní politiky || – rozvíjení meziodvětvových nástrojů pro lepší tvorbu politik (Územní plánování námořních prostor, Integrovaný námořní dohled, Znalosti v námořní oblasti) – podpora integrace politik, které umožní udržitelné přeshraniční ekosystémové řízení jednotlivých evropských mořských oblastí. Řízení společné rybářské politiky a integrované námořní politiky || – podpora integrovaného řízení společné rybářské politiky, námořních a pobřežních záležitostí – dále posílit a zefektivnit zapojení zainteresovaných subjektů do řízení rybolovu a akvakultury poskytnutím finanční pomoci Unie poradním výborům – podpora pokrytí nákladů na informační a komunikační činnosti související se společné rybářské politiky a integrované námořní politiky a náklady na účast odborníků a zástupců zúčastněných stran na jednáních Komise o záležitostech týkajících se společné rybářské politiky a integrované námořní politiky Příslušná(é) aktivita(y) ABM/ABB 11 01 SPRÁVNÍ VÝDAJE V OBLASTI POLITIKY „NÁMOŘNÍ ZÁLEŽITOSTI
A RYBOLOV“ 11 02 TRHY S PRODUKTY RYBOLOVU 11 03 MEZINÁRODNÍ RYBOLOV A MOŘSKÉ PRÁVO (částečně) 11 04 ŘÍZENÍ SPOLEČNÉ RYBÁŘSKÉ POLITIKY 11 06 EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND (EFF) 11 07 OCHRANA, ŘÍZENÍ A VYUŽÍVÁNÍ ŽIVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ 11 08 KONTROLA A VYNUCOVÁNÍ SPOLEČNÉ RYBÁŘSKÉ POLITIKY 11 09 NÁMOŘNÍ POLITIKA
4.4.3.
Očekávané výsledy a dopady v rámci
sdíleného a přímého řízení
Upřesněte dopady,
které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny. Návrh
pro období po roce 2013 bude hlavním finančním nástrojem pro provádění reformované
společné rybářské politiky. Toho bude dosaženo ukončením
nákladných a neefektivních dotací loďstva a soustředěním na omezený
počet environmentálních, hospodářských a sociálních cílů společné rybářské
politiky, v souladu se strategií Evropa 2020 a s hlavním
zaměřením na podporu udržitelného rybolovu, podnícení ekologické inovace,
navozením rychlejšího přechodu na nové způsoby řízení rybolovu, přičemž
vytvoření růstu a pracovních míst v komunitách závislých na rybolovu
bude v tomto přechodu hrát klíčovou úlohu. Očekávané
výsledky a dopad budou záviset na operačních programech, které členské
státy předloží Komisi. Členské státy budou vyzvány ke
stanovení cílů ve svých programech. Účastník || Popis zúčastněné strany || Klíčové zájmy/dopady Příjemci || Odvětví rybolovu v EU || – Majitelé, provozovatelé a posádky rybářských plavidel ES. || – Životaschopnost podniků. – Větší odolnost vůči hospodářským otřesům, dlouhodobé obchodní plánování. – Nové dovednosti, lepší uvádění produktů na trh a propagace. Udržitelný rybolov s menším množstvím výmětů. Odvětví akvakultury v EU || – Majitelé, provozovatelé a zaměstnanci podniků akvakultury || – Životaschopnost podniků. – Zvýšení tržní pobídky pro udržitelnou/extenzivní akvakulturu, a to včetně lokalit Natura 2000. – Pokrytí nákladů podle požadavků v oblasti životního prostředí. – Nové dovednosti, lepší uvádění produktů na trh a propagace. Komunity závislé na rybolovu || – Komunity závislé svým živobytím na rybolovu nebo akvakultuře || – Životaschopné pobřežní a vnitrozemské komunity závislé na rybolovu. Zpracovatelské odvětví || – Lidé zpracovávající suroviny dovezené i ulovené ve vodách ES || – Zvýšená konkurenceschopnost a přidaná hodnota, stabilní dodávky kvalitních produktů. Odvětví výzkumu || – Vědecké výzkumné instituce a vědecká komunita poskytující údaje o společné rybářské politice a mořích. || – Poskytování včasných, kvalitních, vydatných a rozsáhlých údajů o rybolovu, umožňujících politiku založenou na znalostech. Zvýšení znalostí o mořích, integrace údajů. Správní orgány a subjekty || – Celostátní, regionální a místní orgány zapojené do shromažďování údajů, vynucování a kontroly společné rybářské politiky – Poradní sbory, RFMO || – Podpora účinnějšího, účelného a praktického provádění jejich úkolů – Celostátní, regionální a místní orgány zapojené do ochrany pobřeží, monitorování mořského prostředí, zajištění ochrany hranic a námořní bezpečnosti. || – Podpora účinnějšího, účelného a praktického provádění jejich úkolů. – Vyšší zviditelnění zájmů a finančních potřeb pobřežních oblastí, včetně lepší koordinace a strategičtějšího využití finančních prostředků EU. Další || Námořní odvětví v EU || – Provozovatelé činní v pobřežních a příbřežních ekonomických činnostech (obchodní loďstvo, turistika, přístavy atd.) || – Zlepšení bezpečnosti a ochrany – Snížení administrativní zátěže v námořních oblastech prostřednictvím stabilních a integrovaných námořních správních struktur (včetně plánování námořních prostor). – Zlepšení komunikace mezi námořními odvětvími (námořní uskupení v oblastech jednotlivých moří) Spotřebitelé || – Lidé konzumující produkty rybolovu a akvakultury || – Dostupnost kvalitních produktů rybolovu a akvakultury s vysokou nutriční hodnotou. Třetí země || – Odvětví rybolovu v konkurenci s loďstvy EU – Producenti akvakultury, vývozci do EU. – Správa. || – Přístup na trh EU. – Rozvoj odvětvové kapacity prostřednictvím přístupu k podpoře EU. Nevládní organizace, občanská společnost a občané EU || – Ekologické nevládní organizace. – Širší veřejnost se zájmem o odvětví integrované námořní politiky a rybolovu, mořské prostředí || – Udržitelné řízení moří a pobřežních oblastí, včetně zachování rybích populací, biologické rozmanitosti a společenské hodnoty oceánů, řek a jezer. – Rozvoj společné odpovědnosti za udržitelnost životního prostředí v různých odvětvích.
4.4.4.
Ukazatele výsledků a dopadů
v rámci sdíleného řízení
Upřesněte ukazatele,
podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat. Návrhy
stanoví zřízení společného rámce pro monitorování a hodnocení s cílem
měřit výkonnost společné rybářské politiky. Tento rámec
zahrnuje všechny nástroje týkající se monitorování a hodnocení. Dopad
těchto opatření společné rybářské politiky se měří prostřednictvím těchto
ukazatelů (orientační): –
Zvýšení hrubé přidané hodnoty na jednoho
zaměstnance v rybářském loďstvu a v akvakultuře, –
efektivita spotřeby paliva při lovu ryb, –
náklady na energii v akvakultuře, –
zvýšení hodnoty nebo objemu produktů
distribuovaných prostřednictvím organizací producentů, –
míra výmětů komerčně využívaných druhů, –
míra souladu s datovým voláním, –
počet vyhodnocených populací v poměru
k celkovému počtu využívaných populací, –
množství zjištěných závažných porušení předpisů, –
počet vytvořených pracovních míst a pracovních
míst udržených místními partnerstvími, Komise
prostřednictvím prováděcích aktů vymezí soubor specifických ukazatelů pro tyto
cíle.
4.5.
Odůvodnění návrhu/podnětu
4.5.1.
Potřeby, které mají být uspokojeny
v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Cílem
návrhů je stanovit legislativní rámec společné rybářské politiky pro období po
roce 2013, aby bylo možné dosáhnout víceletých cílů společné rybářské politiky
a splnit příslušné požadavky Smlouvy.
4.5.2.
Přidaná hodnota ze zapojení EU
Podle
Smlouvy o fungování EU má Unie výlučnou pravomoc v zachování
biologických mořských zdrojů a sdílenou pravomoc pro zbytek společné
rybářské politiky. Kromě toho SRP spravuje prostředky,
které jsou společné pro členské státy a úzce propojené s mořskými
ekosystémy, které nerespektují státní hranice. Schopnost
EU směřovat k udržitelnému rybolovu – s ohledem na doposud skromné
úspěchy společné rybářské politiky a pokrok partnerů EU v této
oblasti – bude rozhodující zkouškou pro důvěryhodnost EU, která chce prokázat
svou schopnost úspěšně vést program trvale udržitelného rozvoje, a jedním
z klíčových prvků vlajkové lodi strategie Evropa 2020 – účinného využívání
zdrojů.
4.5.3.
Závěry vyvozené z podobných zkušeností
v minulosti
Na
základě zhodnocení stávajícího politického rámce, široké konzultace se
zúčastněnými stranami a analýzy budoucích úkolů a potřeb bylo
provedeno komplexní posouzení dopadů. Další podrobnosti
jsou uvedeny v posouzení dopadů a v důvodové zprávě, jež jsou
připojeny k návrhům právních předpisů.
4.5.4.
Provázanost a možná synergie s dalšími
finančními nástroji v rámci sdíleného řízení
Návrhy
právních předpisů, na něž se vztahuje tento finanční výkaz, by měly být chápány
v širších souvislostech návrhu nařízení o jednotném rámci se
společnými pravidly pro fondy společného strategického rámce (Evropský námořní
a rybářský fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální
fond, Fond soudržnosti a Evropský námořní a rybářský fond). Toto rámcové nařízení významně přispěje ke snížení administrativní
zátěže, k vynakládání finančních prostředků EU účinným způsobem a
k zavedení zjednodušení do praxe. Rovněž je základem nových koncepcí
společného strategického rámce pro všechny tyto fondy a budoucí smlouvy
o partnerství, které se na tyto fondy rovněž budou vztahovat. Společný
strategický rámec, který bude stanoven, převede cíle a priority strategie
Evropa 2020 na priority EMFF spolu s EFRR, ESF, Fondem soudržnosti
a EZFRV, což zajistí integrované využívání fondů v zájmu splnění
společných cílů. Společný
strategický rámec rovněž stanoví koordinační mechanismy s ostatními
příslušnými politikami a nástroji Unie.
4.6.
Doba trvání akce a finanční dopad
¨ Časově omezený
návrh/podnět –
¨ Návrh/podnět s platností 1. ledna 2014 do
31. prosince 2020 –
¨ Finanční dopad od roku 2014 do roku 2023 ¨ Časově neomezený
návrh/podnět –
Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do
roku RRRR, –
následně plné fungování.
4.7.
Předpokládaný způsob řízení[46]
¨ Přímé centralizované řízení prováděné Komisí ¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny: –
¨ výkonným agenturám –
¨ subjektům zřízeným Společenstvími[47] –
¨ vnitrostátním veřejnoprávním subjektům/subjektům pověřeným
výkonem veřejné služby –
¨ osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle
hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určeným v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení ¨ Sdílené řízení s členskými státy ¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi ¨ Společné řízení
s mezinárodními organizacemi (bude upřesněno) Pokud vyberete více
způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“. Poznámky Sdílené
řízení: Hlava III, IV a V Přímé řízení: Hlava VI a VII
5.
SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
5.1.
Pravidla pro monitorování a podávání zpráv
v rámci sdíleného řízení
Upřesněte četnost
a podmínky. Evropský
námořní a rybářský fond (EMFF) je jedním z fondů působících
v rámci společného strategického rámce (SSR). I když
převážná část výdajů v rámci tohoto nástroje bude spravována v rámci
sdíleného řízení, malý objem výdajů stále zůstává předmětem přímého řízení
Komisí. I. SDÍLENÉ ŘÍZENÍ Ústředním
prvkem této koncepce budou monitorovací výbory zřízené pro každý operační
program a výroční zprávy o provádění za každý operační program. Monitorovací výbory se budou scházet nejméně jednou ročně. Doplňujícím
prvkem systému jsou výroční přezkumná jednání mezi Komisí a členskými
státy. Kromě
zpráv o provádění za každý operační program budou zprávy o pokroku
předložené členskými státy v letech 2017 a 2019 (zahrnující provádění
smlouvy o partnerství) shrnuty ve strategických zprávách vypracovaných
Komisí a předložených orgánům EU. V letech 2018
a 2020 zařadí Komise do své výroční zprávy o pokroku pro jarní
zasedání Evropské rady oddíl shrnující strategickou zprávu, zejména
s ohledem na pokrok při dosahování priorit Unie. Členské státy vyhotoví
pro svůj program EMFF zprávu o následném hodnocení. Tuto zprávu předloží
Komisi nejpozději do 31. prosince 2023. Systém
monitorování a podávání zpráv bude využívat kvantitativní
a kvalitativní údaje. Kvantitativní nástroje obsahují
finanční a fyzické údaje. Fyzické údaje obsahují ukazatele výstupů
a vývoj ukazatelů výsledků. Komise stanovila soubor výstupních ukazatelů,
které bude využívat pro agregaci údajů na úrovni EU. V klíčových letech
prováděcího období (roky 2017 a 2019) budou součástí výročních zpráv
o provádění doplňkové analytické požadavky na pokrok programů. Systém
monitorování a podávání zpráv plně využívá možností, které nabízí
elektronický přenos dat. Je
třeba poznamenat, že se nyní předpokládá, že opatření dříve spadající pod
přímou správu mají být financovány v rámci sdíleného řízení: –
opatření související s uváděním na trh a zpracováním, jakož
i opatření na podporu organizace trhu s produkty rybolovu
a vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech pro
produkty rybolovu a –
opatření na podporu systému kontroly, inspekce a vynucování, jakož
i opatření na podporu shromažďování údajů. II. PŘÍMÉ ŘÍZENÍ EMFF
financuje v rámci přímého řízení tyto výdaje: –
opatření na podporu dalšího rozvoje a provádění integrované námořní
politiky, –
opatření na podporu vědeckého poradenství a znalostí, poradní sbory,
dobrovolné příspěvky mezinárodním organizacím, provádění určitých opatření
týkajících se systému kontroly, inspekce a vynucování, jakož
i komunikační činnosti a –
technické pomoci. Pro
první dva programy Komise přijímá prostřednictvím prováděcích aktů roční
pracovní programy. Právní předpisy EMFF určují informace,
které by tyto programy měly obsahovat, pokud jde o granty a veřejné
zakázky. Stanoví se rovněž pravidelné monitorování a podávání zpráv
a Komise by měla předkládat Evropskému parlamentu a Radě: –
zprávu o prozatímním hodnocení získaných výsledků
a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění
opatření financovaných podle tohoto nařízení, a to do
31. března 2017, –
sdělení o pokračování opatření financovaných na základě tohoto nařízení,
a to do 30. srpna 2018, –
zprávu o následném hodnocení do 31. prosince 2021.
5.2.
Řídicí a kontrolní systém v rámci
sdíleného řízení
5.2.1.
Zjištěná rizika
Od
roku 2008 uvádí Evropský účetní dvůr ve své výroční zprávě odhadovanou míru
chyb v oblasti politiky zemědělství a přírodních zdrojů jako celkový
údaj za každý rozpočtový rok (rozpočtové roky 2007–2010) na základě nezávislého
náhodného vzorku transakcí za rok. Odhad účetního dvora
pro nejpravděpodobnější míru chyb se pohybuje mezi 2 % a 5 %
(rozpočtový rok 2007, 2009) a méně než 2 % pro rozpočtový rok 2008. V rozpočtovém
roce 2010 dosáhla uvedená míra výše 2,3 %. Dvůr došel k závěru, že systémy
dohledu a kontroly jsou v oblasti zajišťování správnosti plateb
částečně účinné. Vzorek
transakcí Účetního dvora vzhledem k jeho práci na ročním auditu (DAS) je
typicky malý (pro rok 2010 bylo testováno 12 plateb, které se týkaly témat: životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov, zdraví
a ochrana spotřebitele). U finančního nástroje pro orientaci rybolovu
a evropského rybářského fondu bylo nahlášeno málo chyb. Finanční nástroj
pro orientaci rybolovu nebyl ve vzorku Účetního dvora v rozpočtových
letech 2006 a 2007 vůbec obsažen. Vzhledem
k tomu, že je možné rozpoznat směr vývoje chyb, nejčastější chyby zjištěné
v posledních třech letech se týkaly nedodržování pravidel propagace
(41 % – ale ve všech případech bez finančního dopadu) a financování nezpůsobilých
kategorií nákladů (30 %), do kterého patřily mimo jiné nezpůsobilé náklady
na subdodávky a projekt zpožděný přes období způsobilosti. Zbytek tvořily další (neměřitelné) problémy související
s nedodržováním předpisů. Všechny
vyčíslitelné chyby se týkaly způsobilosti. I. SDÍLENÉ ŘÍZENÍ 1. Programové období 1994–1999 (uzavřeno) Celková
míra chyb u tohoto programového období může vycházet z kumulativních
finančních oprav uplatněných do konce roku 2010, kdy byly všechny programy
uzavřeny (99 mil. EUR nebo 3,88 % přidělené částky). 2. Programové období 2000–2006 (FNOR) Uzavírání
programů pokračuje, celkovou míru chyb u tohoto programovacího období lze
nejlépe odhadnout podle let, kdy program postupoval „cestovní rychlostí,“ tj.
od roku 2005. Na základě toho vychází roční míra chyb FNOR
(vypočítaná jako úhrn chyb zjištěných z podrobných zkoušek projektů, práce
na auditu systémů a případných oprav paušální sazby) typicky kolem
1 % plateb v jednotlivých letech. Vzhledem
ke všem výše uvedeným skutečnostem se celková míra chyb v programovém
období odhaduje přibližně na 2 %. 3. Programové období 2007–2013 (EFF) Na
základě všech aktuálně dostupných auditních důkazů se míra chyb považuje za
menší než 2 %. Maximální míra rizika z analýzy
výročních kontrolních zpráv, vnitrostátních a jiných zpráv GŘ pro programy
v rámci kategorií 2b a 3 pro rok 2009 byla 1,18 % všech plateb
provedených v průběhu roku. Odpovídající údaj pro rok 2010 je 1,44 %. II. PŘÍMÉ ŘÍZENÍ Míru
chyb je rovněž nutné přezkoumat z víceletého výhledu, protože GŘ MARE
provádí v daném roce audity několika let deklarovaných a zaplacených
výdajů. Když se vezmou v úvahu míry chyb minulých let
uvedené v kontrolách ex-post roku 2006, 2007, 2008 a 2009, víceletá
míra chyb u vzorků pro programy shromažďování údajů a programy
dohledu a kontroly je 1,89 % a 4,33 % (výše nezpůsobilých
částek zjištěných následnými kontrolami v porovnání s výší finančních
transakcí skutečně následně kontrolovaných). U programu
trhů a nejvzdálenějších regionů nebyly v roce 2010 ani
v předchozích letech zjištěny žádné nezpůsobilé výdaje.
5.2.2.
Předpokládané kontrolní metody
I. SDÍLENÉ ŘÍZENÍ Kontrolní
mechanismy, na kterých je založen nástroj EMFF, se po roce 2013 výrazně změní. Členské státy budou především muset určit tři subjekty. 1. Řídící orgán (ŘO) ŘO
nese hlavní odpovědnost za dohled nad prováděním programu, členské státy musí
rozhodnout samy, zda lze úspor dosáhnout s využitím subjektů, které
v současné době tuto úlohu plní pro EFF, nebo přiřazením úkolů řídícímu
orgánu z jiného fondu. Bez ohledu na povahu
a rozsah zkoušek a kontrol, které může ŘO provádět (v tomto
ohledu závisí na každém členském státě, aby přijal svá vlastní opatření), jeho
klíčovou kontrolní úlohou je zajistit, aby platební agentura (která je s konečnou
platností zodpovědná za platbu) ještě před schválením plateb obdržela všechny
potřebné informace, zejména o používaných postupech a veškerých
kontrolách prováděných v souvislosti s operacemi vybranými pro
financování. 2. Platební agentura (PA) PA
musí splňovat určitá kritéria pro akreditaci (příloha I nařízení Komise
885/2006 uvádí složky efektivního řídicího a kontrolního systému). V případě nesplnění těchto kritérií může členský stát akreditaci
platební agentuře odejmout a tím ji zbavit možnosti vyžádat od Komise úhradu
finančních prostředků EU. Platební agentura může delegovat své úkoly
s výjimkou plateb, zůstává jí však hlavní odpovědnost za jejich řádné
provedení. PA
je pro účely schvalování zodpovědná za shromáždění údajů pro roční účetní
závěrku. Tyto údaje by měly zahrnovat prohlášení
o věrohodnosti vystavené řídícím subjektem platební agentury
a týkající se úplnosti, přesnosti a věcné správnosti roční účetní
závěrky, řádného fungování vnitřních kontrolních systémů, zákonnosti
a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného
finančního řízení. Měly by rovněž obsahovat souhrnnou zprávu o všech
dostupných provedených auditech a kontrolách, včetně rozboru systémových
nebo opakovaně se vyskytujících nedostatků a přijatých či plánovaných
nápravných opatření. 3. Certifikační subjekt (CS) CS
musí být provozně nezávislý na PA a akreditačním orgánu a musí být
technicky způsobilý (očekává se, že se bude řídit mezinárodními auditorskými
standardy). Podobně, jako je tomu nyní v případě
společné zemědělské politiky (SZP), bude odpovědný za audit ročních účetních
závěrek jednotlivých PA. CS je povinen vypracovat zprávu o svých
zjištěních a musí (prostřednictvím certifikátu) vydat výrok auditora
ohledně pravdivosti, úplnosti a správnosti účetní závěrky PA, jakož i stanovisko
ohledně prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti týkajícího se oblastí
uvedených v předchozím odstavci. Zavedení
systému roční účetní závěrky by mělo podněcovat vnitrostátní a regionální
orgány, aby prováděly kontroly kvality včas s ohledem na každoroční
certifikaci účtů pro Komisi. To přinese posílení
stávajících opatření finančního řízení a poskytne lepší záruky, že
nesprávné výdaje jsou z účtů vyloučeny každý rok, a nikoli až na
konci programového období. Tento
odhad však vychází z předpokladu, že se Komise a členské státy
dokážou vypořádat s výše nastíněnými hlavními riziky. II. KONTROLNÍ METODY KOMISE PLATNÉ PRO SDÍLENÉ ŘÍZENÍ Přerušení a pozastavení plateb Pokud
členský stát nedodrží pravidla EU, dále pověřená schvalující osoba může přerušit
platební lhůtu týkající se žádosti o průběžnou platbu nejdéle po dobu
devíti měsíců. Závažnější porušení povinností členských
států jsou řešena prostřednictvím pozastavení platební lhůty, které bude
zrušeno, až členský stát bude moci prokázat, že přijal příslušná nápravná
opatření. Příspěvek Společenství na program může být v mimořádných
případech zrušen. Finanční opravy Přestože
za zjišťování nesrovnalostí a získávání částek zpět a za provedení
veškerých finančních oprav je odpovědný v první řadě členský stát, Komise
má pravomoc ukládat opravy, ať již přesně určené, nebo paušální. Očekává se, že vezme v úvahu povahu a závažnost veškerých
nesrovnalostí a posoudí finanční dopad nedostatků. III. KONTROLNÍ METODY KOMISE PLATNÉ PRO PŘÍMÉ ŘÍZENÍ Všechny
programy se před schválením kontrolují, aby se zaručil soulad s platnými
právními předpisy a způsobilost navrhovaných výdajů. Provozní
služby kontrolují soulad všech prohlášení o výdajích s rozhodnutím
Komise o financování, jakož i způsobilost a konzistenci příslušného
programu. Za
účelem zajištění způsobilosti nároku na úhradu pohledávek je před schválením
závazků nebo plateb provedeno předběžné ověření transakcí založené na
kontrolách, předaných údajích a dokladu o zaplacení. S cílem
zabránit nesrovnalostem Komise uskutečňuje monitorovací mise ve formě kontrol
na místě, které ověřují skutečné provádění programů a způsobilost nákladů
ještě před provedením platby. Generální
ředitelství kromě předběžných kontrol finančních transakcí také zajišťuje 100%
předběžné ověřování dokumentů a postupů ve vztahu k veřejným zakázkám
a grantům. Správa
nabídkových řízení a udělování grantů je decentralizována na provozní
oddělení generálního ředitelství, které jsou odpovědná za provozní ověření. Další nezávislé ověření centrálně uskutečňuje rozpočtové oddělení,
které provádí kontroly během celého životního cyklu řízení, to znamená, že
přezkoumává návrhy nabídkových řízení/specifikace výzvy k předkládání
návrhů, výzvy k podání nabídek/předložení návrhu, vyhlášení zakázky,
zprávy o hodnocení a udělení zakázky, rozhodnutí o udělení
zakázky a smlouvy/dohody. Dalším je také nezávislý poradní výbor (skupina
pro přezkum zadávání veřejných zakázek), který přezkoumává všechny postupy
zadávání zakázek nad prahovou hodnotou pro zveřejnění a který poskytuje
poradenství dále pověřené schvalující osobě ohledně zákonnosti
a správnosti postupů. IV. KONTROLNÍ METODY KOMISE PLATNÉ PRO VŠECHNY VÝDAJE EMFF Všechny
finanční transakce generálního ředitelství podléhají předběžnému provoznímu
a finančnímu ověření. Audity Komise Po
celou dobu provádění uskutečňuje oddělení následných auditů GŘ MARE audity
systémů s věcnými zkouškami, které poskytují záruku účinného fungování
systémů, a vyžaduje, aby členské státy napravily veškeré zjištěné
systémové nedostatky a nesprávné výdaje. Komise pro
zabezpečení vyšší jistoty využívá výsledky svých vlastních auditů, jakož
i výsledky vnitrostátního auditního orgánu. Audity se vybírají na základě
analýzy rizik. V. NÁKLADY NA KONTROLU A EFEKTIVNOST NÁKLADŮ GŘ
MARE usiluje o přímé aktuální informace týkající se tohoto problému, proto
se obrací na 15 členských států, jejichž výdaje představují 93 % výdajů
fondu. MS byly požádány o odhad nákladů na kontrolu
opatření financovaných z Evropského rybářského fondu na rok 2010. Šablona
obsahuje vzor hloubky kontrol navrhované GŘ pro rozpočet. V době
vypracování tohoto dokumentu doposud probíhá analýza příslušných informací
a některé členské státy musí ještě odpovědět. Je
ještě příliš brzy na vyjádření, zda náklady na kontroly EFF pro členské státy
odpovídají výsledkům oznámeným DG REGIO: „Odhaduje se, že náklady na úkoly
související s kontrolou (na vnitrostátní a regionální úrovni,
s výjimkou nákladů Komise) zůstávají na úrovni přibližně 2 %
celkového objemu finančních prostředků přidělených v období 2007–2013[48].“ Je pravděpodobné, že v rámci EFF celkově zůstane
v příštím programovacím období úroveň míry chyb a nákladů na řízení
do značné míry podobná. Tato opatření mohou zvýšit
náklady na kontrolu: – Zrušení prémie za vrakování plavidel a dočasné odstavení: Poměrně nekomplikovaná správa a kontrola, představovala malou
zátěž pro příjemce. V novém programovém období není zavedena rovnocenná
náhrada, náklady na kontrolu a míra chyb spojené s novými opatřeními
by mohly být zpočátku vyšší, než si členské státy a příjemci zvyknou na
nová pravidla. Tato opatření pravděpodobně sníží výdaje na kontrolu: – Jednorázové částky/zjednodušené náklady:
Vynaložené náklady není nutné prokazovat žádnými dokumenty, z toho
vyplývá: • Méně
náročné z hlediska kontroly • Problémy
s dokladem o způsobilosti odstraněny, proto nižší míra chyb • Není
nutné, aby příjemci uchovávali velké dokumenty, proto nižší zátěž
(pravděpodobně méně auditů); – Zjednodušené systémy míry spolufinancování a míry podpory: Bude snadnější je používat a ověřovat. • Jedna
míra spolufinancování ve výši 75 %, platná pro všechny regiony[49]; v současnosti se
používají 3; • Jedna
míra podpory, stanovená na hodnotu 50 % celkových způsobilých výdajů[50]; v současnosti se jich
používá 24. Pokud
se členské státy navíc rozhodnou využívat platební agentury, které jsou již
akreditovány pro platby EZZF a EZFRV v rámci SZP, a stávající
certifikační subjekty, mohly by očekávat přínos v důsledku nižších
správních nákladů společného systému.
5.3.
Opatření k zamezení podvodům
a nesrovnalostem v rámci sdíleného řízení
Uveďte stávající nebo
plánovaná opatření k prevenci a ochraně. Služby
strukturálních fondů spolu s OLAF zavedly společnou strategii pro zamezení
podvodům, která předpokládá řadu opatření, která má provádět interně Komise se
zapojením členských států, pro zamezení podvodům při strukturálních opatřeních
v rámci sdíleného řízení. Sdělení
Komise ze dne 24.6.2011 o strategii proti podvodům (KOM(2011) 376
v konečném znění) vítá stávající strategii jako iniciativu pro uplatňování
osvědčených postupů a předpokládá zavedení doplňujících opatření,
z nichž nejdůležitější je, že návrh nařízení Komise pro roky 2014–2020
vyžaduje od členských států zavést takové strategie pro zamezení podvodům,
které jsou účinné a přiměřené rozpoznaným rizikům podvodů. Současný
návrh Komise obsahuje výslovný požadavek zavést takové strategie podle
čl. 86 odst. 4 písm. c). To by mělo
v členských státech posílit informovanost o podvodech u všech
subjektů zapojených do řízení a kontroly finančních prostředků, a tím
snížit riziko podvodu. Navrhované nařízení by vyžadovalo od členských států,
aby zavedly účinná a přiměřená opatření proti podvodům s přihlédnutím
ke zjištěným rizikům.
6.
ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
6.1.
Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené
výdajové rozpočtové linie
· Stávající výdajové rozpočtové linie V pořadí podle
okruhů a rozpočtových linií víceletého finančního rámce. V rámci sdíleného řízení Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo [Popis………………………...……….] || RP/NP ([51]) || ze zemí ESVO[52] || z kandidátských zemí [53] || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) finančního nařízení OKRUH 2 Udržitelný rozvoj – přírodní zdroje || 11.02: Trhy v oblasti rybolovu 11.06: Evropský rybářský fond (ERF) 11.07 01: Zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů 11.08: Kontrola a vynucování společné rybářské politiky || RP || Ne || Ne || Ne || Ne V rámci přímého řízení Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo [Popis………………………...……….] || RP/NP ([54]) || ze zemí ESVO[55] || z kandidátských zemí [56] || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) finančního nařízení OKRUH 2 Udržitelný rozvoj – přírodní zdroje || 11.01: Správní výdaje v oblasti politiky „námořní záležitosti a rybolov“ 11.02: Trhy v oblasti rybolovu 11.03 03: Přípravné práce pro nové mezinárodní organizace v oblasti rybolovu a ostatní nepovinné příspěvky mezinárodním organizacím 11.04: Řízení společné rybářské politiky 11.06 11: Technická pomoc Evropského rybářského fondu (ERF) 11.07 02: Zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů 11.08: Kontrola a vynucování společné rybářské politiky 11.09: Námořní politika || RP || Ne || Ne || Ne || Ne
6.2.
Odhadovaný dopad na výdaje
6.2.1.
Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 2 || Udržitelný růst – přírodní zdroje GŘ: MARE || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 || 2022 || 2023 nebo později || CELKEM Provozní prostředky || || || || || || || || || || || Číslo rozpočtové položky Sdílené řízení || Závazky || (1) || 732 || 748 || 768 || 787 || 812 || 828 || 845 || || || || 5 520 Platby (orientační) || (2) || 220,8 || 441,6 || 662,4 || 662,4 || 662,4 || 662,4 || 662,4 || 662,4 || 607,2 || 276 || 5 520 Číslo rozpočtové položky Přímé řízení || Závazky || (1a) || 115 || 129 || 140 || 142 || 145 || 149 || 155 || || || || 975 Platby (orientační) || (2a) || 28,75 || 89,75 || 128,25 || 137,75 || 142,25 || 145,25 || 149,5 || 114,75 || 38,75 || || 975 Prostředky správní povahy financované z finančního krytí pro zvláštní programy[57] TECHNICKÁ POMOC || || || || || || || || || || || Číslo rozpočtové položky 11 01 04 01 – 11 01 04 02 – 11 01 04 03 – 11 01 04 04 – 11 01 04 05 – 11 01 04 06 – 11 01 04 07 – 11 01 04 08 – 11 06 11 || || (3) || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 11 || 11 || || || || 72 CELKEM prostředky || Závazky || =1+1a +3 || 857 || 887 || 918 || 939 || 967 || 988 || 1 011 || || || || 6567 Platby (orientační) || =2+2a +3 || 259,55 || 541,35 || 800,65 || 810,15 || 814,65 || 818,65 || 822,9 || 777,15 || 645,95 || 276 || 6 567 CELKEM provozní prostředky || Závazky || (4) || 847 || 877 || 908 || 929 || 957 || 977 || 1000 || || || || 6 495 Platby (orientační) || (5) || 249,55 || 531,35 || 790,65 || 800,15 || 804,65 || 807,65 || 811,9 || 777,15 || 645,95 || 276 || 6 495 CELKEM prostředky správní povahy financované z finančního krytí pro zvláštní programy || (6) || 11 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 11 || 11 || || || CELKEM prostředky pro EMFF || Závazky || =4+ 6 || 857 || 887 || 918 || 939 || 967 || 988 || 1011 || || || || 6 567* Platby (orientační) || =5+ 6 || 259,99 || 541,35 || 800,65 || 810,15 || 814,65 || 818,65 || 822,9 || 777,15 || 645,95 || 276 || 6 567* * Kromě částky stanovené pro EMFF se počítá s
finančním krytím dohod o udržitelném rybolovu a členství EU
v mezinárodních organizacích a regionálních organizacích pro řízení
rybolovu, které mají své vlastní jednotlivé základní akty.
Finanční krytí obou akcí činí 968 milionů EUR a bude rozděleno takto: 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM 146 || 141 || 136 || 136 || 136 || 137 || 136 || 968 Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“ v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || 2023 nebo později || CELKEM GŘ: MARE || Lidské zdroje || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || || || || 80,024 Ostatní správní výdaje || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || || || || 22,820 CELKEM GŘ MARE || Prostředky || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || || || || 102,844 CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || || || || 102,844 v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || 2023 nebo později || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 871,692 || 901,692 || 932,692 || 953,692 || 981,692 || 1 002,692 || 1 025,692 || || || || 6 669,844 Platby || 274,242 || 556,042 || 815,342 || 824,842 || 829,342 || 833,342 || 837,592 || 777,15 || 645,95 || 276 || 6 669,844
6.2.2.
Odhadovaný dopad na operační prostředky
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků –
¨ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je
vysvětleno dále: Zatímco strategické priority jsou stanoveny na
úrovni EU, společné ukazatele výstupů se nastavují ve spolupráci
s členskými státy. Kvantifikované cíle související
s těmito ukazateli budou známy pouze tehdy, budou-li operační programy
předložené členskými státy Komisí přijaty. Není tedy možné uvést cíle pro
výstupy před rokem 2013/2014. Specifický cíl v rámci sdíleného řízení Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu[58] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady SPECIFICKÝ CÍL[59]… • Podpora předávání inovací a znalostí • Zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti rybolovu, zejména drobného pobřežního rybolovu • Rozvoj nových profesních dovedností. • Zlepšená organizace trhu s produkty rybolovu • Podpora předávání inovací a znalostí • Zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti podniků akvakultury, zejména malých a středních podniků • Rozvoj nových profesních dovedností • Zlepšená organizace trhu s produkty rybolovu • Snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí • Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů moří v kontextu udržitelného rybolovu • Zvýšení nabídky vědeckých poznatků a shromažďování údajů pro udržitelné řízení rybolovu • Zlepšení dodržování předpisů prostřednictvím kontroly • Posílení ekosystémů závislých na akvakultuře a podpora akvakultury účinněji využívající zdroje • Snížení dopadu akvakultury na mořské prostředí • Podpora hospodářského růstu, sociálního začleňování a vytváření pracovních míst v pobřežních a vnitrozemských komunitách závislých na rybolovu a akvakultuře • Diverzifikace rybolovných činností do jiných odvětví námořního hospodářství a růst námořního hospodářství – Výstup Bude vymezeno později || || || || 731 || || 746 || || 766 || || 785 || || 809 || || 826 || || 843 || || 5 506 Mezisoučet pro specifický cíl || || 731 || || 746 || || 766 || || 785 || || 809 || || 826 || || 843 || || 5 506 NÁKLADY CELKEM || || 731 || || 746 || || 766 || || 785 || || 809 || || 826 || || 843 || || 5 506 Specifické cíle v rámci přímého řízení Kontrola Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu[60] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady SPECIFICKÝ CÍL [61]… || Zlepšení dodržování předpisů prostřednictvím kontroly Podporovat společná (tj. nadnárodní) kontrolní plavidla v dané zeměpisné oblasti || Počet plavidel zakoupených společně členskými státy || 6,25 (80 % celkové ceny 7 812) || 4 || 25 || 2 || 12,5 || 4 || 25 || 2 || 12,5 || 2 || 12,5 || 2 || 12,5 || 2 || 12,5 || 18 || 112,5 Podporovat společná (tj. nadnárodní) kontrolní plavidla v dané zeměpisné oblasti || Počet vrtulníků zakoupených společně členskými státy || 12,5 (80 % celkové ceny 15 625) || || || 1 || 12,5 || || || 1 || 12,5 || 1 || 12,5 || || || || || 3 || 37,5 Podporovat společná (tj. nadnárodní) kontrolní plavidla v dané zeměpisné oblasti || Počet letadel zakoupených společně členskými státy || 13,5 (80 % celkové ceny 16 875) || || || || || || || || || || || 1 || 13,5 || 1 || 13,5 || 2 || 27 – Výstup || Počet kontrol provedených společně členskými státy || nepoužije se || || || || || || || || || || || || || || || || Mise, jejichž cílem je zajistit provádění pravidel společné rybářské politiky || Počet kontrol, auditů a ověření provedených inspektory KOM || 6,667 || 150 || 1 || 150 || 1 || 150 || 1 || 150 || 1 || 150 || 1 || 150 || 1 || 150 || 1 || 1050 || 7 Schůzky skupiny rybolovu se skupinou odborníků zaměřené na provádění pravidel společné rybářské politiky || Počet setkání skupiny rybolovu se skupinou odborníků || 0,017 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 30 || 0,5 || 210 || 3,5 – Výstup || Vývoj aplikací IT pro podporu inspekcí a kontroly || nepoužije se || || 1,5 || || 1,5 || || 1,5 || || 1,5 || || 15 || || 1,5 || || 1,5 || || 10,5 Celkem pro specifický cíl || || 28 || || 28 || || 28 || || 28 || || 28 || || 29 || || 29 || || 198 Trh
v oblasti rybolovu Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu[62] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady SPECIFICKÝ CÍL Pomáhat aktérům v odvětví při zavádění vhodnějšího plánování produkce a jejího uvádění na trh, a veřejným subjektům k dosažení lepšího porozumění situaci na trhu a provádění příslušné politiky prostřednictvím nepřetržitých, spolehlivých a snadno dostupných informací o trzích.[63]… – Výstup || Informace pro tvůrce politik || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 35 Mezisoučet pro specifický cíl || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 35 NÁKLADY CELKEM || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 5 || || 35 Vědecké poradenství Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem VÝSTUPY Druh výstupu[64] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || || Celkem náklady SPECIFICKÝ CÍL Získat poradenství podložené vědou a ekonomií jako základem pro návrhy na nařízení v rámci společné rybářské politiky a souvisejících opatření prováděných členskými státy || || || || || || || || || || || || || || || || Studie týkající se společné rybářské politiky || Výzkumné a poradenské zprávy || || * || 1,688 || * || 1,739 || * || 1,791 || * || 1,845 || * || 1,9 || * || 1,957 || * || 2,016 || * || 12,936 Podpora schůzek VTHVR ze strany Společného výzkumného střediska || logistická podpora || || 27 || 1,126 || 27 || 1,159 || 27 || 1,194 || 27 || 1,23 || 27 || 1,267 || 27 || 1,305 || 27 || 1,344 || 189 || 8,625 Činnost VTHVR || zabezpečení pro odborníky || || * || 1,013 || * || 1,043 || * || 1,075 || * || 1,107 || * || 1,14 || * || 1,174 || * || 1,21 || * || 7,762 Poradenství pro populace ryb a ekosystémy || databáze a odborné znalosti || || * || 1,688 || * || 1,739 || * || 1,791 || * || 1,845 || * || 1,9 || * || 1,957 || * || 2,016 || * || 12,936 Vědecké partnerství || studijní projekty || || * || 2,251 || * || 2,319 || * || 2,388 || * || 2,46 || * || 2,534 || * || 2,61 || * || 2,688 || * || 17,25 Ekosystémové a ekonomické poradenství || poradenské zprávy || || * || 1,234 || * || 5,001 || * || 4,761 || * || 6,513 || * || 6,259 || * || 5,997 || * || 6,726 || * || 36,491 Mezisoučet pro specifický cíl || || 9 || || 13 || || 13 || || 15 || || 15 || || 15 || || 16 || || 96 NÁKLADY CELKEM || || 9 || || 13 || || 13 || || 15 || || 15 || || 15 || || 16 || || 96 Shromažďování údajů pro regionální,
studijní a vědecké poradenství Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu[65] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady SPECIFICKÝ CÍL[66] Regionální spolupráce na shromažďování údajů || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Regionální databáze || 0,5 || 2 || 1 || 2 || 1 || 2 || 1 || 2 || 1 || 2 || 1 || 2 || 1 || 2 || 1 || 14 || 7 – Výstup || Regionální koordinační projekty || 0,5 || 2 || 1 || 6 || 3 || 6 || 3 || 6 || 3 || 4 || 2 || 4 || 2 || 8 || 4 || 36 || 18 Mezisoučet pro specifický cíl || 4 || 2 || 8 || 4 || 8 || 4 || 8 || 4 || 6 || 3 || 6 || 3 || 10 || 5 || 50 || 25 SPECIFICKÝ CÍL Studie || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Studie || 0,5 || 10 || 5 || 10 || 5 || 10 || 5 || 10 || 5 || 12 || 6 || 12 || 6 || 14 || 7 || 78 || 39 Mezisoučet pro specifický cíl || 10 || 5 || 10 || 5 || 10 || 5 || 10 || 5 || 12 || 6 || 12 || 6 || 14 || 7 || 78 || 39 || || || || || || || || || || || || || || || || NÁKLADY CELKEM || || 7 || || 9 || || 9 || || 9 || || 9 || || 9 || || 12 || || 64 Řízení Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu[67] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady SPECIFICKÝ CÍL[68] Řízení SRP || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup Poradní sbory || Služby || 0,33 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 3 || 9 || 21 – Výstup informace, komunikace a schůzky Komise s odborníky/zúčastněnými stranami || Produkty || 0,1 || 40 || 4 || 40 || 4 || 50 || 5 || 50 || 5 || 50 || 5 || 60 || 6 || 60 || 6 || 350 || 35 || || || || || || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet pro specifický cíl || 49 || 7 || 49 || 7 || 59 || 8 || 59 || 8 || 59 || 8 || 69 || 9 || 69 || 9 || 359 || 56 NÁKLADY CELKEM || 49 || 7 || 49 || 7 || 59 || 8 || 59 || 8 || 59 || 8 || 69 || 9 || 69 || 9 || 359 || 56 Integrovaná námořní politika Uveďte cíle a výstupy || || || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || CELKEM || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || VÝSTUPY || Druh výstupu[1] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem || výstupů || výstupů || výstupů || výstupů || výstupů || výstupů || výstupů || náklady SPECIFICKÝ CÍL č. 1: Podpora integrované námořní správy na místní, regionální, vnitrostátní či mezinárodní úrovni nebo na úrovni EU či oblasti jednotlivých moří: || || || || || || || || || || || || || || || || Výstup: akce na podporu integrovaného přístupu k námořním záležitostem v členských státech a oblastech jednotlivých evropských moří || || 3,01 || || 3,33 || || 3,93 || || 3,93 || || 4,06 || || 4,06 || || 4,25 || || 26,57 Výstup: počet bilaterálních a regionálních rámců a schůzek s klíčovými partnery, zlepšování mezinárodní spolupráce v oblasti námořních záležitostí || || 0,16 || || 0,17 || || 0,21 || || 0,21 || || 0,21 || || 0,21 || || 0,22 || || 1,39 Mezisoučet pro specifický cíl č.1 || || 3,17 || || 3,50 || || 4,14 || || 4,14 || || 4,27 || || 4,27 || || 4,47 || || 27,96 SPECIFICKÝ CÍL č. 2: Vývoj meziodvětvových činností, které jsou vzájemně výhodné pro různá námořní odvětví a/nebo odvětvové politiky || || || || || || || || || || || || || || || || Výstup: Akce na podporu provádění územního plánování námořních prostor v členských státech a všech oblastech jednotlivých evropských moří || || 1,76 || || 2,50 || || 3,99 || || 3,99 || || 4,28 || || 4,28 || || 4,73 || || 25,53 Výstup: Počet souborů údajů z dohledu vyměněných mezi odvětvími || || 11,34 || || 12,50 || || 14,81 || || 14,81 || || 15,28 || || 15,28 || || 15,98 || || 100,00 Výstup: Počet stažení údajů sestavených prostřednictvím Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat || || 23,82 || || 26,25 || || 31,11 || || 31,11 || || 32,09 || || 32,09 || || 33,54 || || 210,01 Mezisoučet pro specifický cíl č. 2 || || 36,92 || || 41,25 || || 49,91 || || 49,91 || || 51,65 || || 51,65 || || 54,25 || || 335,54 SPECIFICKÝ CÍL č. 3: Podpora udržitelného růstu, zaměstnanosti a inovací v námořních odvětvích. || || || || || || || || || || || || || || || || Výstup: počet vybraných projektů s přímou podporu inovací. || || 2,27 || || 2,51 || || 2,96 || || 2,96 || || 3,05 || || 3,05 || || 3,20 || || 20,00 Výstup: počet akcí pro povědomí a šíření informací na úrovni EU, vnitrostátní a regionální úrovni. || || 1,13 || || 1,25 || || 1,48 || || 1,48 || || 1,53 || || 1,53 || || 1,60 || || 10,00 Mezisoučet pro specifický cíl č. 3 || || 3,40 || || 3,76 || || 4,44 || || 4,44 || || 4,58 || || 4,58 || || 4,80 || || 30,00 SPECIFICKÝ CÍL č. 4: Ochrana mořského prostředí a udržitelné využívání mořských a pobřežních zdrojů. || || || || || || || || || || || || || Výstup: Akce na podporu provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. || || || 5,50 || || 5,50 || || 5,50 || || 5,50 || || 5,50 || || 5,50 || || 5,50 || || 38,50 NÁKLADY CELKEM || || 49 || || 54 || || 64 || || 64 || || 66 || || 66 || || 69 || || 432 Regionální organizace pro řízení rybolovu
(RFMO) – dobrovolná Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu[69] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady SPECIFICKÝ CÍL[70]… || || || || || || || || || || || || || || || || – Výstup || Přípravné práce pro nové mezinárodní organizace v oblasti rybolovu a ostatní nepovinné příspěvky mezinárodním organizacím || || 18 || 10 || 18 || 13 || 18 || 13 || 18 || 13 || 18 || 14 || 18 || 16 || 18 || 15 || 126 || 94 NÁKLADY CELKEM || 18 || 10 || 18 || 13 || 18 || 13 || 18 || 13 || 18 || 14 || 18 || 16 || 18 || 15 || 126 || 94
6.2.3.
Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
6.2.3.1.
Shrnutí
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků –
¨ Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je
vysvětleno dále: v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 11,432 || 80,024 Ostatní správní výdaje || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 3,260 || 22,820 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 14,692 || 102,844 Mimo OKRUH 5[71] víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 1,724 || 1,724 || 1,724 || 1,724 || 1,724 || 1,724 || 1,724 || 12,068 Ostatní výdaje správní povahy || 8,276 || 8,276 || 8,276 || 8,276 || 8,276 || 9,276 || 9,276 || 59,932 Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 11 || 11 || 72 CELKEM || 24,692 || 24,692 || 24,692 || 24,692 || 24,692 || 25,692 || 25,692 || 174,844 Odhadované potřeby v oblasti lidských
zdrojů –
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů –
¨ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je
vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo
zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (úředníci a dočasní zaměstnanci) || || 11 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 82 || 82 || 82 || 82 || 82 || 82 || 82 || XX 01 01 02 (při delegacích) || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[72] || || 11 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 12 || 12 || 12 || 12 || 12 || 12 || 12 || XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || || 11 01 04 || – v ústředí [73] || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || – při delegacích || 7 || 7 || 7 || 7 || 7 || 7 || 7 || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || || Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || || CELKEM || 118 || 118 || 118 || 118 || 118 || 118 || 118 XX je oblast
politiky nebo dotčená hlava rozpočtu. Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení
akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny
z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci
ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Externí zaměstnanci ||
6.2.4.
Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
–
¨ Návrh/podnět je v souladu s příštím
víceletým finančním rámcem. –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové
linie a odpovídající částky. –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu
víceletého finančního rámce[74]. Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové
linie a odpovídající částky.
6.2.5.
Příspěvky třetích stran v rámci sdíleného
řízení
–
Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od
třetích stran. –
¨ Návrh stanoví, že evropské finanční prostředky musí být
spolufinancovány ze strany členských států. Přesnou částku nelze vyčíslit do
doby přijetí operačních programů Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3
desetinná místa) || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... podle potřeby zadejte počet let trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || || CELKEM spolufinancovaných prostředků || || || || || || || ||
6.3.
Odhadovaný dopad na příjmy
–
¨ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy. –
¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad: ·
¨ dopad na vlastní zdroje ·
¨ dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[75] Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Článek …………. || || || || || || || || U účelově vázaných
různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie. Určete způsob výpočtu
dopadu na příjmy. [1] Úř. věst. C , , s. . [2] Úř. věst. C , , s. . [3] Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1 [4] Úř. věst. L 160, 14.6.2006, s. 1. [5] Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. [6] Úř. věst. L 176, 6.7.2007, s. 1. [7] KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010. [8] Úř. věst. L
164, 25.6.2008, s. 19. [9] Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1. [10] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1. [11] KOM(2011) 615 v konečném znění. [12] KOM(2002) 511 v konečném znění. [13] Úř. věst. L [..], […], s.; [14] Úř. věst. L 176, 6.7.2007, s. 1. [15] KOM(2007) 575 v konečném znění, 10.10.2007. [16] Závěry Rady pro všeobecné záležitosti ze dne
14. června 2010, usnesení EP ze dne 21. října 2010
o integrované námořní politice (IMP) – hodnocení dosaženého pokroku
a nové výzvy; stanovisko Výboru regionů „Rozvoj integrované námořní
politiky a znalosti v námořní oblasti 2020“. [17] Úř. věst. L […], […], s. […]. [18] KOM(2009) 163 v konečném znění, 22.4.2009. [19] Rozsudek Soudního dvora ze dne 9.11.2010, spojené věci
C-92/09 a C-93/09, Schecke. [20] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. [21] KOM(2011) 425 v konečném znění. [22] KOM(2011) 615 v konečném znění. [23] Úř. věst. L 148 ze dne 6.6.2002. [24] Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. [25] Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25. [26] Úř. věst. L , , s. . [27] Úř. věst. L [..], [...],P. [28] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. [29] Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7. [30] Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1. [31] Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 15. [32] Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1. [33] Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1. [34] Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12; Úř. věst. L 335M , 13.12.2008,
s. 213 (MT). [35] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1. [36] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. [37] Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. [38] Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. [39] Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. [40] Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1. [41] Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. [42] Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30. [43] Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25. [44] ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) –
ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting). [45] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo
b) finančního nařízení. [46] Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční
nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html [47] Uvedené v článku 185 finančního nařízení. [48] Studie „Regionální správa v kontextu globalizace:
Přehled mechanismů řízení a správních nákladů. Administrativní
zátěž a náklady pro orgány veřejné moci členských států při provádění ERDF
a Fondu soudržnosti”, 2010. [49] S výjimkou opatření pro shromažďování údajů
a kontrolu. [50] Výjimky jasně určené a odůvodněné z hlediska
politiky (drobný rybolov, společné činnosti, odlehlé řecké ostrovy,
nejvzdálenější regiony). [51] RP = Rozlišené prostředky / NP = Nerozlišené prostředky [52] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [53] Kandidátské země a případně potenciální kandidátské
země ze západního Balkánu. [54] RP = Rozlišené prostředky / NP = Nerozlišené prostředky [55] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [56] Kandidátské země a případně potenciální kandidátské
země ze západního Balkánu. [57] Technická a/nebo správní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů EU a/nebo akcí (bývalých linií „BA“), nepřímý výzkum, přímý
výzkum. [58] Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány
(např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů
silnic atd.). [59] Jak je uveden v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“ [60] Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány
(např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů
silnic atd.). [61] Jak je uveden v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“ [62] Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány
(např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů
silnic atd.). [63] Jak je uvedeno v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“ [64] Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány
(např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů
silnic atd.). [65] Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány (např.:
Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic
atd.). [66] Jak je uveden v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“ [67] Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány
(např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů
silnic atd.). [68] Jak je uveden v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“ [69] Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány
(např.: Počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů
silnic atd.). [70] Jak je uveden v oddílu 1.4.2. „Specifické cíl(e)...“ [71] Technická a/nebo správní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů EU a/nebo akcí (bývalých linií „BA“), nepřímý výzkum, přímý
výzkum. [72] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury
práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO =
vyslaný národní odborník. [73] V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský
fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond. [74] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [75] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky
z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení
25 % nákladů na výběr.