DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Obsah návrhu

Nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel[1] zavádí obecný zákaz praktiky odstraňování žraločích ploutví, při níž jsou žralokům odříznuty ploutve a zbytek těla žraloka je vhozen zpět do moře.

Nařízení (ES) č. 1185/2003 členským státům umožňuje vydávat zvláštní povolení k rybolovu, kterými se povoluje zpracování žraloků na palubě, při němž mohou být žraločí ploutve odstraněny z těl. S cílem zajistit, aby nedocházelo k diskrepanci mezi hmotností ploutví a těl, zavádí nařízení poměr hmotnosti ploutví k hmotnosti těla. Vzhledem k tomu, že zpracování probíhá na palubě plavidel, však ploutve mohou být vyloženy v jiném přístavu než těla. Při zjišťování, zda byl dodržen povolený podíl ploutví, jsou inspektoři zcela odkázáni na záznamy v lodním deníku. Za těchto podmínek a vzhledem k nejednotné úrovni kontroly a prosazování příslušných předpisů v přístavech po celém světě, kde se tyto vykládky provádějí, se mohou vyskytnout a skutečně vyskytují případy praktiky odstraňování žraločích ploutví, což je mnohdy obtížně zjistitelné, natož prokazatelné v rámci soudního řízení. Tyto okolnosti komplikují shromažďování údajů (např. identifikaci druhů, složení populace), které jsou podkladem pro vědecké poradenství při stanovování opatření pro řízení rybolovu a zachování populací.

V souladu s kodexem chování pro odpovědný rybolov Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a zejména ve shodě s mezinárodním akčním plánem týkajícím se žraloků (International Plan of Action on Sharks – IPOA-Sharks), jenž FAO přijala v roce 1999, učinila EU několik mezinárodních závazků na ochranu žraloků. Akční plán IPOA organizace FAO se stal základem sdělení Komise o akčním plánu Evropského společenství na zachování a řízení populací žraloků[2] z roku 2009, jímž se Unie zavázala přijmout veškerá nezbytná opatření pro zachování populací žraloků a minimalizovat odpad a výměty z úlovků žraloků. Rada podpořila celkový přístup a konkrétní cíle Unie tak, jak byly stanoveny ve zmíněném sdělení[3]. Problémem odstraňování žraločích ploutví se zabývají také některé regionální organizace pro řízení rybolovu, například Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC), přičemž považují za velmi problematické, jak z hlediska možností kontroly, tak z hlediska účinnosti, aby se poměry hmotností používaly jako prostředek k prokazování toho, že nedochází k případům odstraňování ploutví. Mnozí vědci z těchto organizací jasně dávají přednost tomu, aby žraloci byli vykládáni s neoddělenými ploutvemi.

Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) konstatuje, že odstraňování žraločích ploutví je problém, a radí, aby všechny druhy z podtřídy příčnoústých byly povinně vykládány s ploutvemi/křídly.

Proto je v zájmu zajištění náležitého řízení a zachování populací žraloků vhodné toto nařízení změnit.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Od 15. listopadu 2010 do 21. února 2011 uspořádala Evropská komise veřejnou konzultaci zúčastněných stran a veřejnosti s cílem shromáždit informace o nejvhodnějším způsobu změny nařízení Rady (ES) č. 1185/2003. Z výsledků této konzultace vyplynulo, že upřednostňovanou možností je neoddělování ploutví. Bylo provedeno posouzení dopadů.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Hlavním opatřením je provedení změny nařízení Rady (ES) č. 1185/2003, právním základem je čl. 43. odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské unie a je dodržena zásada proporcionality.

Navrhovaným nástrojem je nařízení Evropského parlamentu a Rady, neboť jiné prostředky by nebyly přiměřené na základě toho, že nařízení musí být pozměněno nařízením.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Toto opatření nepředstavuje pro Unii žádné dodatečné výdaje.

2011/0364 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení (ES) č. 1185/2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1185/2003 o odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel[4] zavádí obecný zákaz praktiky odstraňování žraločích ploutví, při níž jsou žralokům odříznuty ploutve a zbytek těla žraloka je vhozen zpět do moře.

(2) Ryby patřící do podtřídy příčnoústých (Elasmobranchii), která zahrnuje žraloky a rejnoky, jsou z důvodu charakteristik jejich životního cyklu (pomalý růst, pozdní dospívání a nízký počet mláďat) obvykle málo odolné proti velmi nadměrnému využívání. Následkem dramatického nárůstu poptávky po produktech ze žraloků, zejména ploutvích, jsou populace žraloků v posledních letech cílem nadměrného rybolovu a jsou vystaveny vážnému ohrožení.

(3) Nařízení (ES) č. 1185/2003 členským státům umožňuje vydávat zvláštní povolení k rybolovu, kterými se povoluje zpracování žraloků na palubě, při němž mohou být žraločí ploutve odstraněny z těl. Nařízení zavádí poměr hmotnosti ploutví k hmotnosti těla s cílem zajistit, aby nedocházelo k diskrepanci mezi hmotností ploutví a těl, avšak ploutve mohou být po zpracování vyloženy v jiném přístavu než těla. V takovém případě se uplatňování tohoto poměru stává neúčinným a naskýtá se možnost provádět praktiku odstraňování žraločích ploutví. Tyto okolnosti komplikují shromažďování údajů (např. identifikace druhů, složení populací), které jsou podkladem pro vědecké poradenství při stanovování opatření pro řízení rybolovu a zachování populací.

(4) V roce 1999 přijala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Mezinárodní akční plán pro zachování a řízení populací žraloků, jenž se stal základem sdělení Komise o akčním plánu Evropského společenství na zachování a řízení populací žraloků[5] z roku 2009, kterým se Unie zavázala přijmout veškerá nezbytná opatření pro zachování populací žraloků a minimalizovat odpad a výměty z úlovků žraloků. Rada podpořila celkový přístup a konkrétní cíle Unie tak, jak byly stanoveny ve zmíněném sdělení[6].

(5) Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) konstatuje, že odstraňování žraločích ploutví je problém, požaduje, aby tato praktika byla bez výjimky vymýcena, a radí, aby všechny druhy z podtřídy příčnoústých byly povinně vykládány s ploutvemi/křídly.

(6) Regionální organizace pro řízení rybolovu se v rostoucí míře zabývají problémem odstraňování žraločích ploutví a jejich vědecké orgány dávají přednost tomu, aby se žraloci vykládali s neoddělenými ploutvemi.

(7)             V letech 2010–2011 Evropská komise v rámci provádění požadovaného posuzování dopadů uspořádala veřejnou konzultaci s cílem shromáždit informace o nejvhodnějším způsobu změny nařízení (ES) č. 1185/2003. Z posouzení dopadů vyplynulo, že nařízení je třeba změnit tak, aby všichni žraloci museli být vykládáni s neoddělenými ploutvemi. V zájmu dosažení základního cíle zachování populací žraloků a s ohledem na výsledek veřejné konzultace je nezbytné a vhodné nařízení (ES) č. 1185/2003 odpovídajícím způsobem změnit;

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1185/2003 se mění takto:

(1) Bod 3 článku 2 se zrušuje.

(2) V článku 3 se za odst. 1 vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Aniž je dotčen odstavec 1 a v zájmu usnadnění skladování na palubě, mohou být žraločí ploutve částečně odříznuty a přiklopeny k tělu.“

(3) Článek 4 se zrušuje.

(4) Článek 5 se zrušuje.

(5) Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6 Zprávy

1. V případě, že plavidla plující pod vlajkou členského státu žraloky loví, ponechávají na palubě, překládají nebo vykládají, dotyčný členský stát vlajky zašle Komisi nejpozději do 1. května celkovou výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení během předcházejícího roku. Zpráva popíše kontrolu dodržování nařízení plavidly a donucovací opatření, která členské státy přijaly při jeho porušování. Ve zprávě budou uvedeny zejména tyto údaje:

– počet vykládek žraloků;

– počet vykonaných kontrol;

– počet a charakter zjištěných případů porušení nařízení včetně plné identifikace příslušného plavidla nebo plavidel.

2. Poté, co v souladu s odstavcem 1 předloží členské státy druhou výroční zprávu, podá Komise nejpozději do 1. ledna 2016 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení a o mezinárodním vývoji v tomto odvětví.“

Článek 7 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 2.

[2]               KOM(2009) 40

[3]               EU CO 7723/09 ze dne 17. března 2009.

[4]               Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 2.

[5]               KOM(2009) 40

[6]               EU CO 7723/09 ze dne 17. března 2009.