DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

V posledních letech neustále roste význam politik týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Tyto politiky tvoří jádro evropského projektu vytváření prostoru bez vnitřních hranic, na jehož území mohou občané EU a státní příslušníci třetích zemí vstupovat a v němž se mohou pohybovat, žít a pracovat, přinášet do něj nové myšlenky, kapitál, znalosti a inovace a vyplňovat v něm mezery na vnitrostátních trzích práce s důvěrou, že jsou plně respektována jejich práva a zajištěna jejich bezpečnost. Rostoucí význam politik v oblasti vnitřních věcí byl potvrzen i ve Stockholmském programu[1] z roku 2009. Vnitřní věci patří rovněž k oblastem, jež prošly významnými změnami v rámci Lisabonské smlouvy.

V oblasti vnitřní bezpečnosti je v klíčových dokumentech, mezi něž patří např. sdělení Komise o strategii vnitřní bezpečnosti[2], jasně uveden směr, kterým se budou činnosti v příštích letech ubírat. Vnitřní bezpečnost je oblastí, v níž bude Unie čelit významným výzvám. Vážnou hrozbu bude i nadále představovat terorismus, organizovaná trestná činnost, obchod s drogami, kyberkriminalita, obchodování s lidmi a nedovolený obchod se zbraněmi. Předpokládá se, že celková míra kriminality sice zůstane na stejné úrovni, ale tím, jak zločinci využívají při páchání trestné činnosti nové technologie, se změní její povaha. Lze očekávat, že zesílí přeshraniční a organizovaná trestná činnost a že její povaha bude důmyslnější a bude mít ve větší míře mezinárodní charakter. Očekává se, že nárůst zaznamenají některé typy trestné činnosti, např. podvody, praní peněz a kyberkriminalita. Bude rovněž nutné přijmout další opatření zaměřená na účinnější ochranu kritické infrastruktury Unie proti teroristickým útokům a na rozvinutí integrovaného přístupu Unie k řízení rizik a řešení krizí. Všechny tyto budoucí výzvy si žádají posílená opatření na úrovni Unie, bez nichž se neobejde jak účinná ochrana občanů proti rostoucím nadnárodním hrozbám, tak podpora operativních činností vykonávaných příslušnými orgány členských států, a to mj. prostřednictvím odpovídajícího financování z prostředků Unie. Stockholmský program výslovně v tomto ohledu vyzval k vytvoření fondu, jenž by podporoval provádění strategie vnitřní bezpečnosti a soudržný a komplexní přístup při spolupráci v oblasti vymáhání práva, včetně správy vnějších hranic Unie.

V tomto kontextu Komise ve svém návrhu ze dne 29. června 2011 týkajícím se víceletého finančního rámce na období 2014–2020[3] navrhla zřízení Fondu pro vnitřní bezpečnost, jenž bude spolu s Azylovým a migračním fondem tvořit zjednodušenou dvoufondovou strukturu pro budoucí výdaje v oblasti vnitřních věcí. Fond pro vnitřní bezpečnost bude disponovat celkovým rozpočtem ve výši 4 648 milionů EUR (v běžných cenách) určených na podporu provádění pěti strategických cílů, jež byly stanoveny ve strategii vnitřní bezpečnosti: zničit mezinárodní zločinecké sítě, předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor, zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám.

Vzhledem k tomu, že se tato široká škála strategických cílů opírá o různé právní základy ve Smlouvě, není z právního hlediska možné zřídit Fond pro vnitřní bezpečnost jako jediný finanční nástroj. Proto se navrhuje koncipovat fond jako komplexní rámec financování, jenž bude zahrnovat dva návrhy pro konkrétní oblasti (tento návrh je jedním z nich) a který bude doplněn horizontálním nástrojem o společných ustanoveních.

Právní struktura je podrobněji vysvětlena v oddíle 3.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

V souladu s přístupem, v němž se větší důraz klade na hodnocení jakožto nástroj informované tvorby politik, vychází tento návrh z výsledků hodnocení, konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů.

Přípravy budoucích finančních nástrojů pro oblast vnitřních věcí započaly v roce 2010 a pokračovaly v roce 2011. Součástí přípravných prací byla hodnotící studie / studie posouzení dopadů, jež byla ve spolupráci s externím smluvním partnerem zahájena v prosinci 2010. V této studii, dokončené v červenci 2011, byly shrnuty dostupné výsledky hodnocení u stávajících finančních nástrojů a představeny problémy, cíle a možnosti politiky (včetně jejich pravděpodobného dopadu), které byly v posouzení dopadů analyzovány. Na základě této studie vypracovala Komise zprávu o posouzení dopadů, k níž dne 9. září 2011 vydal stanovisko výbor pro posouzení dopadů.

V souladu s přístupem, v němž se větší důraz klade na hodnocení jakožto nástroj informované tvorby politik, bylo rovněž v tomto legislativním návrhu plně zohledněno formální hodnocení obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ v polovině období[4], jež se týká provádění programu ISEC (Předcházení trestné činnosti a boj proti ní) a programu CIPS (Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností) v období 2007–2009. Ve své zprávě ze dne 16. června 2011 Komise zhodnotila kvalitativní a kvantitativní aspekty provádění těchto programů a dosažené výsledky, včetně přesného zmapování činností programů, analýzy výsledků financovaných projektů a přezkumu nástrojů a prováděcích mechanismů s cílem stanovit případná nápravná opatření.

Při vypracovávání tohoto návrhu byly vzaty do úvahy i výsledky veřejné konzultace on-line věnované budoucímu financování v oblasti vnitřních věcí[5], jež probíhala od 5. ledna do 20. března 2011 a v níž se mohly vyjádřit zainteresované subjekty v rámci Unie i ze třetích zemí. Od jednotlivců či jménem organizací bylo obdrženo 115 odpovědí, včetně osmi pozičních dokumentů. Konzultace se zúčastnili respondenti ze všech členských států i z některých třetích zemí.

V dubnu 2011 se konala konference „Budoucnost financování vnitřních věcí z prostředků EU: aktuální pohled“, na níž měly hlavní zúčastněné strany (členské státy, mezinárodní organizace, organizace občanské společnosti atd.) možnost vyměnit si svá stanoviska ohledně této problematiky. Konference byla rovněž příležitostí k potvrzení výsledků hodnocení a veřejné konzultace.

Budoucí financování EU v oblasti vnitřních věcí bylo při mnoha příležitostech předmětem interinstitucionálních diskusí. Příkladem je diskuse během neformálního pracovního oběda v rámci zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 21. ledna 2011, neformální pracovní snídaně s politickými koordinátory Evropského parlamentu dne 26. ledna 2011, slyšení komisařky Malmströmové před Výborem pro politické výzvy dne 10. března 2011 a výměna stanovisek mezi generálním ředitelem GŘ pro vnitřní věci a Výborem Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 17. března 2011.

Konkrétní odborné poradenství ohledně budoucích finančních nástrojů v oblasti vnitřní bezpečnosti bylo poskytnuto během diskusí při zasedání Stálého výboru pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI) dne 5. října 2010, na němž proběhla předběžná výměna stanovisek se zástupci členských států a agentur (Eurojust, Europol, CEPOL a Frontex) a během konference o průmyslu a bezpečnosti, kterou dne 9. února 2011 uspořádala Evropská organizace pro bezpečnost. Na zasedáních obou výborů v rámci obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ (ISEC a CIPS) konaných dne 15. února a 18. července 2011 byly s odborníky z členských států rovněž projednány technické aspekty související s prováděním budoucího finančního nástroje v oblasti vnitřní bezpečnosti.

V průběhu těchto konzultací, konferencí a odborných diskusí se potvrdilo, že mezi hlavními zúčastněnými stranami panuje všeobecná shoda ohledně potřeby rozšířit působnost financování Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti, a to i pokud jde o její vnější rozměr, a potřeby pracovat na zjednodušení prováděcích mechanismů a na větší flexibilitě nutné zejména při mimořádných událostech. Unijní výdaje by v zájmu zajištění přidané hodnoty měly lépe odrážet priority a strategické závazky na úrovni Unie a podporovat provádění jejího acquis v oblasti vnitřních věcí. V oblasti vnitřní bezpečnosti měly zúčastněné strany za to, že široké tematické priority jsou již stanoveny ve Stockholmském programu z roku 2009 a ve strategii vnitřní bezpečnosti z roku 2010. Budoucí mechanismus financování je proto třeba vymezit komplexně – se zahrnutím donucovacích a celních orgánů a pohraniční stráže. Rovněž bylo uznáno, že je třeba lépe využít příslušné unijní agentury, jako je Europol a Frontex. Širokou podporu získalo snížení počtu finančních nástrojů do dvoufondové struktury pod podmínkou, že to povede ke zjednodušení. Podle zúčastněných stran je také zapotřebí pružný mechanismus reakcí na mimořádné události. Obecně bylo shledáno, že sdílené řízení v kombinaci s přechodem k víceletému programování je vhodným způsobem řízení výdajů v oblasti vnitřních věcí. Nevládní organizace však zastávaly názor, že by se mělo pokračovat i v přímém řízení.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právo konat vychází z čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, podle něhož „Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti.“

Opatření Unie jsou oprávněna na základě cílů stanovených v článku 67 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (dále jen „Smlouva“) ohledně prostředků vytvářejících prostor svobody, bezpečnosti a práva.

Nařízení vychází z více právních základů hlavy V Smlouvy v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 SFEU). Tyto články představují kompatibilní právní základy s ohledem na právní specifika, jež se k rozhodování v rámci této hlavy váží.

Vzhledem k různým pravidlům hlasování v Radě vyplývajícím z proměnné geometrie podle protokolu 19 (o schengenském acquis), 21 (o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva) a 22 (o postavení Dánska, mj. s ohledem na část třetí hlavu V Smlouvy) není z právního hlediska možné vypracovat jediný souborný legislativní návrh upravující Fond pro vnitřní bezpečnost, a to ani navzdory vzájemné provázanosti příslušných politických cílů.

Fond pro vnitřní bezpečnost je proto koncipován jako komplexní rámec financování sestávající ze dvou samostatných aktů, kterými se upravují různé složky fondu a kterými se u každé složky stanoví cíle, způsobilá opatření a finanční krytí:

· nařízení, kterým se jako součást fondu zřizuje složka pro policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a pro řešení krizí;

· nařízení, kterým se jako součást fondu zřizuje složka pro správu hranic a vízovou politiku.

Na základě tohoto nařízení ­– jakožto součásti komplexního rámce Fondu pro vnitřní bezpečnost – se bude finančně podporovat policejní spolupráce, výměna informací, přístup k informacím, předcházení trestné činnosti a boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu, ochrana osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a účinné řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, přičemž se zohlední společné politiky Unie (strategie, programy a akční plány), právní předpisy, praktická spolupráce a posouzení hrozeb a rizik. Oba programy (ISEC a CIPS), v jejichž rámci je v současné době poskytována finanční podpora pro tuto oblast politiky, by proto měly být s účinkem od 1. ledna 2014 zrušeny, s výhradou přechodných pravidel. V případě programu CIPS (rozhodnutí Rady 2007/124/ES, Euratom) to nelze provést v rámci tohoto nařízení, nýbrž je s ohledem na různá pravidla hlasování daná dvojím právním základem (ES, Euratom) potřeba samostatný právní akt.

Celkově se jedná o oblast, v níž zásahy Unie ve srovnání se samostatně jednajícími členskými státy přinášejí zjevnou přidanou hodnotu. Evropská unie je lépe než členské státy s to reagovat na přeshraniční situace a zajišťovat platformu pro společný přístup; finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení přispívá zejména k posílení vnitrostátních a evropských kapacit i k přeshraniční spolupráci a koordinaci, snadnější a bezpečné komunikaci, vytváření sítí, vzájemné důvěře a k výměně informací a osvědčených postupů. Plně se však uznává, že k zásahům by mělo docházet v odpovídající míře a že úloha Unie by neměla překračovat rámec toho, co je nezbytné. Jak bylo zdůrazněno v přezkumu rozpočtu, „rozpočet EU by se měl využívat k financování veřejných statků EU a opatření, které členské státy a regiony nemohou financovat samy a u nichž dokáže EU zajistit lepší výsledky“[6].

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V návrhu Komise na příští víceletý rámec se v období 2014–2020 u Fondu pro vnitřní bezpečnost počítá se 4 648 miliony EUR (v běžných cenách). Prostředky, jež jsou v rámci tohoto celkového finančního krytí orientačně k dispozici pro provádění tohoto zvláštního nařízení, dosahují 1 128 milionů EUR. Podle předpokladů by 50 % této částky (564 milionů EUR) mělo být použito na národní programy členských států a zbývajících 50 % by mělo být centrálně řízeno k financování opatření Unie, mimořádných opatření a technické pomoci.

v milionech EUR

Fond pro vnitřní bezpečnost včetně nových systémů IT || || 4 648

– nástroj pro policejní spolupráci || || 1 128

– nástroj pro správu hranic || || 3 520

5.           HLAVNÍ PRVKY NÁVRHU

· Jasné zaměření na strategické priority

V zájmu dosažení dostatečného a prokazatelného dopadu toto nařízení pro období 2014–2020 navrhuje zaměřit finanční podporu Unie na pět hlavních strategických priorit (uvedených ve strategii vnitřní bezpečnosti Unie):

– předcházet přeshraniční, závažné a organizované činnosti a bojovat proti ní,

– zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru,

– předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor,

– zvýšit kapacity k ochraně kritické infrastruktury ve všech ekonomických odvětvích a

– zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám.

Tyto strategické priority, jež jsou podrobněji stanoveny v příloze tohoto nařízení, budou muset členské státy brát v potaz při vypracovávání svých víceletých národních programů. Objeví-li se nová rizika či hrozby, lze dané priority kdykoliv změnit zjednodušeným postupem prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. V zájmu zajištění dalších pobídek lze míru spolufinancování EU u vnitrostátních opatření provádějících některou z těchto strategických priorit Unie zvýšit – v souladu s horizontálním nařízením – ze 75 % až na 90 %.

Prostřednictvím tohoto nařízení jsou v prvé řadě podporována konkrétní opatření, jež posilují operativní kapacity členských států a mezi něž patří společné přeshraniční operace, výměna osvědčených postupů, testování a validace nových metod a technologií (s cílem odstranit mezery ve výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaném Unií), pořizování technického vybavení a infrastruktury, odborná příprava a výměna personálu, analytické činnosti, jako je např. posouzení rizik a hrozeb, jakož i vytváření sítí.

V zájmu účelnějšího využití schopností a odborných kapacit příslušných agentur Unie v oblasti vnitřních věcí Komise rovněž plánuje využít možností, jež skýtá finanční nařízení[7], a pověřit v rámci zdrojů, jež jsou v rámci tohoto nařízení k dispozici, dané agentury plněním konkrétních úkolů, jež spadají do jejich úlohy a doplňují jejich pracovní program. Úkoly, na které se vztahuje tento nástroj, se týkají zejména Evropského policejního úřadu (Europol) – např. při organizaci společných vyšetřovacích týmů nebo ohledně prümské asistenční služby, a Evropské policejní akademie – např. při rozvoji a realizaci evropských systémů odborné přípravy, společných tematických plánů odborné přípravy a modulů, mj. pro personál donucovacích orgánů z příslušných třetích zemí.

· Rozdělení dostupných zdrojů

Celková částka pro tento nástroj na období 2014–2020 sestává ze dvou částí: prostředky z rozpočtu Unie (1 128 milionů EUR v běžných cenách) a – zatím neurčené – příspěvky zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko), které se na nástroji budou podílet. Pokud jde o členské státy, v souladu s příslušnými protokoly se Dánsko tohoto nařízení neúčastní a Irsko a Spojené království se mohou pro účast na tomto nařízení rozhodnout.

Celková částka 1 128 milionů EUR je rovnoměrně (v poměru 50:50) rozdělena: členské státy obdrží orientační částku 564 milionů EUR (v běžných cenách) na své národní programy (sdílené řízení) a na opatření Unie, mimořádnou a technickou pomoc; Komise bude spravovat stejnou orientační částku v rámci přímého i nepřímého řízení.

Kritéria pro přidělování dostupných prostředků členským státům se odvíjejí od toho, co mají členské státy chránit: jedná se o obyvatelstvo daného státu, jeho území, osoby a náklad odbavované na jeho letištích a námořních přístavech a evropskou kritickou infrastrukturu označenou v souladu s právem Unie. Jelikož musí být v tomto kontextu zohledněny i odlišné finanční kapacity členských států, platí (nepřímo úměrně) jako páté kritérium pro přidělování prostředků i jejich hrubý domácí produkt.

· Mimořádná pomoc a opatření ve třetích zemích nebo ve vztahu k těmto zemím

Toto nařízení stejně jako horizontální nařízení zavádí zvláštní ustanovení, jež Unii umožňují přijmout rychlá a účinná opatření v případě, kdy dojde k události související s bezpečností nebo se objeví nová hrozba, jež má nebo může mít významný negativní dopad na bezpečnost občanů v jednom či více členských státech (mimořádná situace). O takové mimořádné pomoci vždy rozhoduje Komise, ale mohou ji navrhnout i členské státy, agentury Unie, mezinárodní organizace či výbor podle článku 71 (COSI) zastoupený členským státem, který předsedá Radě. Mimořádná pomoc se neomezuje jen na Unii, ale může zahrnovat i opatření ve třetích zemích nebo opatření ve vztahu k těmto zemím.

Mezi opatření ve třetích zemích nebo k těmto zemím, jež jsou způsobilá podle tohoto nařízení, obecně patří zejména krátkodobá operativní opatření, která mají přímý dopad na vnitřní bezpečnost Unie, jako jsou společné přeshraniční operace, pořizování technického vybavení, výměna a odborná příprava, posouzení hrozeb a rizik a financování podpory informovanosti a činností v oblasti komunikace. Opatření ve třetích zemích provádí v prvé řadě Komise prostřednictvím přímého nebo nepřímého řízení v souladu s finančním nařízením. Tato opatření nemají být přímo orientovaná na rozvoj, nýbrž mají ve vhodných případech doplňovat finanční pomoc poskytnutou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci Unie, jež zůstávají hlavním zdrojem finančních prostředků určených na pomoc třetím zemím při budování jejich příslušných kapacit. Při provádění těchto opatření se bude dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politikou Unie, jež se k dané zemi či regionu váží. Doplňkovost bude zajištěna pomocí posílené koordinace s Evropskou službou pro vnější činnost a příslušnými útvary Komise.

2011/0368 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[8],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[9],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[10],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie), by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boje proti ní, jakož i prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi donucovacími orgány členských států a s příslušnými třetími zeměmi.

(2)       V zájmu dosažení tohoto cíle by měla být na úrovni Unie přijata posílená opatření na ochranu osob a veřejných statků proti hrozbám, jež mají stále více nadnárodní charakter, a na podporu činností prováděnými příslušnými orgány členských států. Terorismus a organizovaná trestná činnost, obchod s drogami, korupce, kyberkriminalita, obchodování s lidmi, obchod se zbraněmi a další trestná činnost představují i nadále výzvu pro vnitřní bezpečnost Unie.

(3)       Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie, kterou Rada přijala v únoru 2010[11], tvoří sdílený program pro řešení těchto společných bezpečnostních výzev. Sdělení Komise z listopadu 2010 nazvané „Strategie EU v oblasti vnitřní bezpečnosti“[12] proměňuje zásady a pokyny strategie v konkrétní kroky tím, že stanovuje pět strategických cílů: zničit mezinárodní zločinecké sítě, předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor, zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám.

(4)       Klíčovými zásadami, kterými se provádění strategie vnitřní bezpečnosti řídí, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, respektování základních práv a právního státu, silné zaměření na globální perspektivu a neoddělitelná spojitost s vnější bezpečností.

(5)       Na podporu provádění strategie vnitřní bezpečnosti a pro zajištění jejího praktického využívání by měla být členským státům poskytnuta adekvátní finanční podpora Unie v podobě zřízení Fondu pro vnitřní bezpečnost.

(6)       Vzhledem k právním specifikům, jež se váží k hlavě V Smlouvy, nelze Fond pro vnitřní bezpečnost zřídit jako jediný finanční nástroj.

(7)       Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu EU v oblasti vnitřní bezpečnosti, který bude zahrnovat nástroj zřízený tímto nařízením, jakož i nástroj zřízený nařízením (EU) č. XXX/2012, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz[13]. Komplexní rámec by mělo doplňovat nařízení (EU) č. XXX/2012[14] o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí.

(8)       Celkové zdroje vyčleněné pro toto nařízení a nařízení (EU) č. XXX/2012, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, by měly společně tvořit finanční krytí po celou dobu trvání fondu, které by mělo představovat pro rozpočtový orgán během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční hodnotu v souladu s bodem 17 interinstitucionální dohody.

(9)       Prostřednictvím tohoto nástroje, jenž spadá do komplexního rámce Fondu pro vnitřní bezpečnost, by měla být finančně podporována policejní spolupráce, výměna informací, přístup k informacím, předcházení trestné činnosti, boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu, ochrana osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a účinné řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, přičemž se zohlední společné politiky (strategie, programy a akční plány), právní předpisy a praktická spolupráce.

(10)     Finanční pomoc v těchto oblastech by měla být zejména určena na opatření, jež podporují přeshraniční společné operace, přístup k informacím, výměnu informací, výměnu osvědčených postupů, snadnější a bezpečnou komunikaci a koordinaci, odbornou přípravu a výměnu personálu, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, komplexní posuzování hrozeb a rizik, zvyšování informovanosti, testování a validace nových technologií, výzkum v oblasti forenzních věd a pořizování technického interoperabilního vybavení.

(11)     Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná prostřednictvím tohoto nástroje by měla být přijímána v součinnosti a souladu s ostatními opatřeními mimo Unii, jež jsou podporována prostřednictvím zeměpisných i tematických nástrojů vnější pomoci Unie. Při provádění těchto opatření by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu váží. Tato opatření, jejichž účelem by neměla být podpora opatření přímo orientovaných na rozvoj, by měla případně doplňovat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Rovněž bude zajištěn soulad s humanitární politikou Unie, zejména pokud jde o mimořádná opatření.

(12)     Při provádění tohoto nástroje by měla být plně respektována práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie.

(13)     V zájmu jednotného provádění Fondu pro vnitřní bezpečnost by prostředky z rozpočtu Unie přidělené na tento finanční nástroj měly být vynakládány v režimu sdíleného řízení s výjimkou opatření, jež mají pro Unii zvláštní význam (opatření Unie), a mimořádné a technické pomoci, jež jsou prováděny v režimu přímého a nepřímého řízení.

(14)     Členským státům by měly být prostředky určené na provádění jejich národních programů přidělovány na základě jasných a objektivních kritérií, jež se odvíjejí od veřejných statků chráněných členskými státy a od finančních možností členských států k zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti a mezi něž patří počet obyvatel, velikost území, počet cestujících a nákladu odbavených na mezinárodních letištích a v námořních přístavech, počet evropských infrastruktur a hrubý domácí produkt.

(15)     V zájmu posílení solidarity a sdílení odpovědnosti za společné politiky, strategie a programy Unie by členské státy měly být podporovány v tom, aby část celkových zdrojů, jež jsou k dispozici pro národní programy, využily k plnění strategických priorit Unie stanovených v příloze tohoto nařízení. U projektů, jež jsou na plnění těchto priorit zaměřeny, by příspěvek Unie k jejich celkovým způsobilým nákladům měl být v souladu s nařízením (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení] zvýšen až na 90 %.

(16)     Horní limit prostředků, které má Unie k dispozici, by měl odpovídat výši prostředků přidělených členským státům na provádění jejich národních programů. Tím bude zajištěno, aby Unie v daném rozpočtovém roce mohla podporovat opatření, na nichž má Unie zvláštní zájem, jako jsou studie, testování a validace nových technologií, nadnárodní projekty, vytváření sítí a výměna osvědčených postupů, monitorování provádění příslušného práva a politik Unie a opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím. Podporovaná opatření by měla být v souladu s prioritami vytyčenými v příslušných unijních strategiích, programech, akčních plánech a posouzeních rizik a hrozeb.

(17)     V zájmu posílení kapacity EU k okamžité reakci na události související s bezpečností nebo na nově se objevující hrozby by mělo být možné poskytnout mimořádnou pomoc, a to v souladu s mechanismem rychlé reakce stanoveným v nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení].

(18)     Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může být zásah Unie prospěšnější ve srovnání s opatřením na úrovni samotných členských států. Jelikož je Evropská unie lépe než členské státy s to reagovat na přeshraniční situace a zajišťovat platformu pro společný přístup, opatření způsobilá pro podporu v rámci tohoto nařízení by měla přispět zejména k posílení kapacit členských států a Unie, jakož i k přeshraniční spolupráci a koordinaci, vytváření sítí, vzájemné důvěře a k výměně informací a osvědčených postupů.

(19)     Pro doplnění nebo změnu ustanovení v tomto nástroji, jež se týkají vymezení strategických priorit Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, přičemž Komise by v rámci přípravné činnosti měla vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(20)     Za účelem zajištění jednotného, účinného a včasného uplatňování ustanovení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(21)     Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV ze dne 12. února 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod[15] by mělo být s výhradou přechodných ustanovení tohoto nařízení zrušeno.

(22)     Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány, předcházení trestné činnosti a boj proti ní, ochrany osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a posílení kapacity členských států a Unie k účinnému řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(23)     Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis, která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodě H rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[16].

(25)     Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě H rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES o uzavření uvedené dohody jménem Evropského společenství[17].

(26)     Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu H rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/349/EU o uzavření Protokolu jménem Evropské unie[18].

(27)     V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(28)     V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, [Irsko se neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné / Irsko oznámilo své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení].

(29)     V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, [se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné / Spojené království oznámilo své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1.         Tímto nařízením se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“) zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (dále jen „nástroj“).

Společně s nařízením (EU) č. XXX/2012, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, se tímto nařízením zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2.         Toto nařízení stanoví

a)      cíle, způsobilá opatření a strategické priority pro finanční podporu, která má být v rámci nástroje poskytována;

b)      obecný rámec k provádění způsobilých opatření;

c)      zdroje dostupné v rámci nástroje od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a jejich rozdělování.

3.         Tímto nařízením se upravuje uplatňování pravidel stanovených v nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení].

4.         Nástroj se nepoužije na záležitosti, na které se vztahuje program Spravedlnost, jak stanoví nařízení (EU) č. XXX/2012[19]. Nástroj však může zahrnovat akce zaměřené na posílení spolupráce mezi soudními orgány a donucovacími orgány.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)      „policejní spoluprací“ konkrétní opatření a typy spolupráce definované v článku 87 Smlouvy o fungování Evropské unie;

b)      „výměnou informací a přístupem k informacím“ shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměna informací relevantních pro donucovací orgány při předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání, zejména pokud jde o přeshraniční, závažnou a organizovanou trestnou činnost;

(c)     „předcházením trestné činnosti“ veškerá opatření, která mají snižovat trestnou činnost a pocit nejistoty občanů nebo k tomuto snižování přispět, jak vymezuje rozhodnutí Rady 2009/902/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o zřízení Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti (EUPCN)[20];

d)      „organizovanou trestnou činností“ trestné jednání, jehož se po určitou dobu dopouští strukturovaná skupina tří a více osob, která existuje po určitou dobu a jedná ve shodě za účelem získání, přímo či nepřímo, finanční výhody nebo jiné hmotné výhody;

e)      „terorismem“ úmyslná jednání a trestné činy definované v rámcovém rozhodnutí 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu[21] ve znění rámcového rozhodnutí 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008[22];

f)       „řízením rizik a řešením krizí“ opatření týkající se posouzení, prevence, připravenosti a zvládání následků terorismu a jiných bezpečnostních rizik;

g)      „prevencí a připraveností“ opatření zaměřená na prevenci a/nebo omezení rizik spojených s možnými teroristickými útoky a jinými událostmi souvisejícími s bezpečností;

(h)     „zvládáním následků“ účinná koordinace kroků podniknutých za účelem reakce a snížení dopadů teroristického útoku nebo jiné události související s bezpečností, aby byla zajištěna řádná koordinace opatření na úrovni členských států a/nebo EU;

i)       „kritickou infrastrukturou“ věcné zdroje, služby, zařízení informační technologie, sítě a infrastrukturní zařízení, jejichž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na zásadní společenské funkce, včetně dodavatelského řetězce, zdraví, bezpečnosti, ekonomického nebo sociálního blahobytu občanů nebo na fungování Unie a jejích členských států.

j)       „mimořádnou situací“ událost související s bezpečností nebo nová hrozba, jež má nebo může mít významný negativní dopad na bezpečnost občanů v jednom či více členských státech.

Článek 3

Cíle

1.         Obecným cílem nástroje je přispět k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Evropské unii.

2.         V rámci obecného cíle stanoveného v odstavci 1 nástroj přispívá v souladu s prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, programech a posouzeních hrozeb a rizik k plnění následujících konkrétních cílů:

a)         předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boj proti nim, jakož i posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a s příslušnými třetími zeměmi;

Plnění tohoto cíle se měří pomocí ukazatelů, k nimž mimo jiné patří počet přeshraničních společných operací a počet dokumentů popisujících osvědčené postupy a počet pořádaných akcí.

b)         posílení kapacity členských států a Unie k účinnému zvládání bezpečnostních rizik a krizí a připravenost na teroristické útoky a jiné události související s bezpečností, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury před těmito útoky a událostmi.

Plnění tohoto cíle se měří pomocí ukazatelů, k nimž mimo jiné patří počet nástrojů, jež byly zavedeny a/nebo modernizovány, aby v členských státech přispěly k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích, jakož i počet posouzení hrozeb a rizik vypracovaných na úrovni Unie.

3.         Pro dosažení těchto cílů nástroj přispěje k plnění následujících operačních cílů tím, že bude podporovat a rozvíjet:

a)      opatření (metody, nástroje, struktury) posilující kapacitu členských států k předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boje proti nim, a to zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, výměny informací a osvědčených postupů, přístupu k údajům, interoperabilních technologií, porovnatelných statistik, aplikované kriminologie, komunikace s veřejností a zvyšování informovanosti;

b)      administrativní a operativní koordinaci, spolupráci, vzájemné porozumění a výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států, jinými vnitrostátními orgány, příslušnými subjekty Unie a případně se třetími zeměmi;

c)      systémy odborné přípravy při provádění evropských politik odborné přípravy, mimo jiné prostřednictvím unijních výměnných programů zaměřených na vymáhání práva v zájmu podpory opravdové evropské kultury v oblasti justice a vymáhání práva;

d)      opatření a osvědčené postupy na ochranu a podporu svědků a obětí trestné činnosti;

e)      opatření posilující administrativní a operativní kapacitu členských států k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích, a to mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a lepší koordinace, spolupráce, výměny a šíření know-how a zkušeností v rámci Unie a s příslušnými třetími zeměmi;

f)       zabezpečené spojení a účinnou koordinaci mezi stávajícími subjekty v oblasti včasného varování a krizové spolupráce v rámci jednotlivých odvětví na unijní a vnitrostátní úrovni, včetně situačních center, s cílem umožnit rychlé vyhotovení souhrnných a přesných přehledů v krizových situacích, koordinovat protiopatření a vyměňovat si volně přístupné, důvěrné a utajované informace.

g)      opatření (metody, nástroje, struktury) posilující administrativní a operativní kapacitu členských států a Unie při vypracovávání komplexních posouzení hrozeb a rizik, aby Unie mohla rozvíjet integrované přístupy založené na společném a sdíleném vyhodnocení krizových situací a aby se zvýšilo vzájemné porozumění různě definovaným stupňům ohrožení v členských státech a partnerských zemích.

4.         Nástroj přispívá k financování technické pomoci z podnětu členských států a Komise.

Článek 4

Způsobilá opatření

1.         V rámci cílů definovaných v článku 3 a s ohledem na sjednané závěry politického dialogu v souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení] jsou prostřednictvím nástroje podporována opatření v členských státech, a to zejména tato:

a)      opatření ke zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnuje společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraniční spolupráce, přístup k informacím, výměna informací a interoperabilní technologie;

b)      vytváření sítí, vzájemná důvěra, porozumění a učení, určování, výměna a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilita;

c)      analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, včetně studií a posuzování hrozeb, rizik a dopadů;

d)      činnosti v oblasti zvyšování informovanosti, šíření informací a komunikace;

e)      pořizování a/nebo modernizace technického vybavení, zabezpečeného zařízení, infrastruktury, souvisejících budov a systémů, zejména systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů, mimo jiné za účelem evropské spolupráce v oblasti kyberkriminality, a to zejména s evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě;

f)       výměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků různých orgánů, včetně jazykové přípravy a společných cvičení a programů;

g)      opatření určená na využívání, převod, testování a validaci nových metod a technologií, včetně pilotních projektů a opatření následujících po projektech výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaných Unií.

2.         V rámci cílů uvedených v článku 3 jsou z tohoto nástroje podporována rovněž opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, a to zejména tato:

a)      opatření ke zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnuje společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraniční spolupráce, přístup k informacím, výměna informací a interoperabilní technologie;

(b)     vytváření sítí, vzájemná důvěra, porozumění a učení, určování, výměna a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilita;

c)      pořizování a/nebo modernizace technického vybavení, včetně systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů;

d)      výměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků příslušných orgánů, včetně jazykové přípravy;

e)      činnosti v oblasti zvyšování informovanosti, šíření informací a komunikace;

f)       posouzení hrozeb, rizik a dopadů;

g)      studie a pilotní projekty.

Článek 5

Celkové zdroje a provádění

1.         Celkové zdroje na provádění tohoto nařízení činí 1 128 milionů EUR.

2.         Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

3.         Celkové zdroje jsou čerpány následujícími způsoby:

a)      v rámci národních programů podle článku 6;

b)      v rámci opatření Unie podle článku 7;

c)      v rámci technické pomoci podle článku 8.

d)      v rámci mimořádné pomoci podle článku 9;

4.         Rozpočet přidělený v rámci nástroje je plněn v rámci sdíleného řízení v souladu s čl. 55 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [novelizované finanční nařízení][23], s výjimkou opatření Unie uvedených v článku 7, technické pomoci uvedené v čl. 8 odst. 1 a mimořádné pomoci uvedené v článku 9.

5.         Celkové zdroje se použijí orientačně takto:

a)      564 milionů EUR na národní programy členských států;

b)      564 milionů EUR na opatření Unie, mimořádnou pomoc a technickou pomoc z podnětu Komise.

6.         Společně s celkovými zdroji stanovenými pro nařízení (EU) č. XXX/2012, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, představují celkové zdroje, jež jsou k dispozici pro toto nařízení, jak stanoví odstavec 1, finanční krytí pro Fond vnitřní bezpečnosti a představují pro rozpočtový orgán během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[24].

7.         Země zapojené do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis se účastní nástroje v souladu s tímto nařízením.

8.         Budou uzavřena ujednání týkající se finančních příspěvků placených těmito zeměmi do tohoto nástroje a doplňková pravidla nezbytná pro takovou účast, včetně ustanovení na zajištění ochrany finančních zájmů Unie a pravomoci auditu Účetního dvora.

Finanční příspěvky z těchto zemí se připočtou k celkovým zdrojům dostupným z rozpočtu Unie, jak stanoví odstavec 1.

Článek 6

Národní programy

1.         Národní programy, které mají být připraveny v rámci tohoto nástroje, a ty, které mají být připraveny podle nařízení (EU) č. XXX/2012, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, vypracují členské státy společně a předloží je Komisi jako jediný národní program pro fond, a to v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č.XXX/2012 [horizontální nařízení].

2.         V rámci národních programů, které má Komise přezkoumat a schválit podle článku 14 nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení], se členské státy zaměří na projekty, jež mají naplňovat strategické priority Unie uvedené v příloze tohoto nařízení.

3.         Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 s cílem upravit přílohu uvedenou v odstavci 2, a to pozměněním, přidáním nebo zrušením strategických priorit Unie.

Článek 7

Opatření Unie

1.         Z podnětu Komise může být nástroj využíván k financování nadnárodních opatření nebo opatření, na nichž má Unie zvláštní zájem (dále jen „opatření Unie“) a jež se týkají obecných, konkrétních a operačních cílů uvedených v článku 3.

2.         Opatření Unie jsou způsobilá k financování, pokud jsou v souladu s prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, programech a posouzeních hrozeb a rizik a podporují zejména:

a)      přípravnou, monitorovací, administrativní a technickou podporu, vývoj hodnotícího mechanismu nutného k provádění politik v oblasti policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí;

b)      nadnárodní projekty, do nichž jsou zapojeny dva nebo více členských států či alespoň jeden členský stát a jedna třetí země;

c)      analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, včetně posouzení hrozeb, rizik a dopadů a projektů monitorujících provádění práva Unie a plnění cílů politiky Unie v členských státech;

d)      projekty zaměřené na vytváření sítí, vzájemnou důvěru, porozumění a učení, určování, výměnu a šíření osvědčených postupů a inovativních přístupů na úrovni Unie, vzdělávací a výměnné programy;

e)      projekty zaměřené na rozvoj metodických, zejména statistických nástrojů, postupů a společných ukazatelů;

f)       pořizování a/nebo modernizaci technického vybavení, zabezpečeného zařízení, infrastruktury, souvisejících budov a systémů, zejména systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů na úrovni Unie, mimo jiné za účelem evropské spolupráce v oblasti kyberkriminality, a to zejména s evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě;

g)      projekty zaměřené na zvyšování informovanosti o politikách a cílích Unie mezi zúčastněnými stranami a širokou veřejností, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;

h)      mimořádně inovativní projekty, jež rozvíjejí nové metody a/nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států,     zejména projekty zaměřené na testování a validaci výsledků výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaného Unií;

i)       studie a pilotní projekty;

j)       opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, jak stanoví čl. 4 odst. 2.

3.         Opatření Unie se provádějí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení].

Článek 8

Technická pomoc

1.         Z podnětu a/nebo jménem Komise může být z nástroje poskytnut příspěvek ve výši až 800 000 EUR ročně na technickou pomoc pro Fond pro vnitřní bezpečnost v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení].

2.         Z podnětu členského státu může být z nástroje poskytnut příspěvek ve výši až 5 % celkové částky přidělené členskému státu na technickou pomoc v rámci národního programu v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení].

Článek 9

Mimořádná pomoc

1.         Tento nástroj poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a specifických potřeb v případě mimořádné situace ve smyslu definice v čl. 2 písm. j).

2.         Mimořádná pomoc se provádí v souladu s mechanismem stanoveným v článku 8 nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení].

Článek 10

Zdroje na způsobilá opatření v členských státech

1.         564 milionů EUR je přiděleno členským státům orientačně takto:

a)      30 % v poměru k celkovému počtu jejich obyvatel;

b)      10 % v poměru k rozloze jejich území;

c)      10 % v poměru k počtu cestujících a tunám nákladu odbavených na mezinárodních letištích a v námořních přístavech;

d)      10 % v poměru k počtu evropských kritických infrastruktur označených v souladu se směrnicí 2008/114/ES;

(e)     40 % nepřímo úměrně k jejich hrubému domácímu produktu (standard kupní síly na obyvatele).

2.         Referenčními hodnotami pro údaje uvedené v odstavci 1 jsou nejaktuálnější statistické údaje zveřejněné Komisí (Eurostatem) na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s právem Unie, jakož i údaje, jež Komisi poskytly členské státy v souladu se směrnicí 2008/114/ES.. Referenčním dnem je 30. červen 2013.

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.         Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.         Přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení se svěřuje Komisi na dobu sedmi let [ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.         Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedených v tomto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.         Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.         Akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s tímto nařízením vstoupí v platnost, jen pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevyslovily námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě, nebo před uplynutím uvedené lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém záměru námitky nevyslovit. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 12

Postup projednávání ve výboru

1.         Komisi je nápomocen Výbor pro azyl, migraci a bezpečnost zřízený čl. 55 odst. 1 nařízení EU č. XXX/2012 [horizontální nařízení].

2.         Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 13

Použitelnost nařízení (EU) č. XXX/2012

            Pro tento nástroj se použijí ustanovení nařízení (EU) č. XXX/2012 [horizontální nařízení].

Článek 14

Zrušení

Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

Článek 15

Přechodná ustanovení

1.         Tímto nařízením není dotčeno pokračování nebo změna, včetně úplného nebo částečného zrušení projektů až do jejich uzavření nebo finanční pomoci schválené Komisí na základě rozhodnutí Rady 2007/125/SVV ani žádného jiného právního předpisu, který se na tuto pomoc vztahuje k 31. prosinci 2013.

2.         Při rozhodování o spolufinancování z tohoto nástroje Komise přihlíží k opatřením, která mají finanční dopady v období tohoto spolufinancování a která byla přijata na základě rozhodnutí 2007/125/SVV před [datum zveřejnění v Úředním věstníku].

3.         Částky přidělené na závazky pro spolufinancování schválené Komisí mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2013, k nimž nejsou doklady požadované pro uzavření operací zaslány Komisi ve lhůtě pro předložení závěrečné zprávy, Komise automaticky uvolní ze závazku do 31. prosince 2017, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit.

K částkám na operace, která byla pozastavena z důvodu soudních řízení nebo správních řízení o opravném prostředku s odkladným účinkem, se při výpočtu výše částky, která se automaticky uvolňuje ze závazku, nepřihlíží.

4.         Členské státy předloží Komisi do 30. června 2015 hodnotící zprávu o výsledcích a dopadech opatření spolufinancovaných v rámci rozhodnutí Rady 2007/127/SVV v období 2011 až 2013.

5.         Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2015 zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění rozhodnutí Rady 2007/125/SVV v období 2011 až 2013.

Článek 16

Přezkum

            Na základě návrhu Komise přezkoumá Evropský parlament a Rada toto nařízení nejpozději do 30. června 2020.

Článek 17

Vstup v platnost a použitelnost

            Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

Předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

Seznam strategických priorit Unie (čl. 6 odst. 2)

· Opatření zaměřená na předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti, obchodu s drogami, obchodování s lidmi, sexuálnímu vykořisťování dětí, a boj proti nim, dále projekty na odhalování a rozbíjení zločineckých sítí, ochranu hospodářství před pronikáním trestné činnosti a na snižování finanční motivace prostřednictvím zajištění, zmrazení a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.

· Opatření zaměřená na zvyšování bezpečnosti pro občany a podniky v kyberprostoru, zejména projekty na budování kapacit v oblasti vymáhání práva a soudnictví, projekty spolupráce s příslušným odvětvím na posílení postavení občanů a jejich ochranu a projekty na posilování kapacit čelit kybernetickým útokům.

· Opatření zaměřená na prevenci terorismu a řešení radikalizace a náboru, zejména projekty na posílení příslušných společenství k rozvíjení lokálních přístupů a politiky prevence, projekty, jejichž cílem je umožnit příslušným orgánům zamezit přístupu teroristů k financování a k materiálům a sledovat jejich transakce, projekty na ochranu přepravy osob a nákladu a projekty na zvýšení bezpečnosti výbušnin a chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů.

· Opatření zaměřená na zvyšování administrativní a operativní kapacity členských států k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích včetně odvětví, na něž se vztahuje směrnice 2008/114, zejména projekty na podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež mají za cíl budovat důvěru, usnadňovat spolupráci, koordinaci, plánování pro nepředvídané události a výměnu a šíření informací a osvědčených postupů mezi veřejnými a soukromými subjekty.

· Opatření zaměřená na posílení odolnosti EU vůči krizím a katastrofám, zejména projekty na podporu soudržné politiky Unie v oblasti řízení rizik, jež propojuje posouzení hrozeb a rizik s rozhodovacím procesem, jakož i projekty na podporu účinné a koordinované reakce na krize, jež propojí stávající kapacity (v rámci jednotlivých odvětví), odborné znalosti a informační střediska pro různé situace, jež se týkají mimo jiné zdraví, civilní ochrany a terorismu.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Sdělení „Budování otevřené a bezpečné Evropy: rozpočet pro oblast vnitřních věcí na období 2014–2020“;

návrh nařízení o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí;

návrh nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí;

návrh nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[25]

Aktuálně okruh 3, hlava 18 – Vnitřní věci

Budoucí víceletý finanční rámec: Okruh 3 (Bezpečnost a občanství) – „Vnitřní bezpečnost“

Povaha návrhu/podnětu

þ Návrh/podnět se týká nové akce (financování politiky vnitřních věcí v období 2014–2020)

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[26]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.3. Cíle 1.3.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Konečným cílem politik v oblasti vnitřních věcí je vytvořit prostor bez vnitřních hranic, kam mohou občané EU a státní příslušníci třetích zemí vstupovat a v němž se mohou volně pohybovat, žít, pracovat a přinášet s sebou nové nápady, kapitál, znalosti a inovace či zaplňovat mezery na trhu práce členských států, s důvěrou, že jejich práva budou plně respektována a jejich bezpečnost zaručena. Pro dosažení tohoto cíle má zcela zásadní význam spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Tento rostoucí význam politik v oblasti vnitřních věcí potvrdil rovněž Stockholmský program a jeho akční plán, jejichž realizace je pro Unii strategickou prioritou. Tematicky sem spadají např. oblast migrace (legální migrace a integrace, azyl; nelegální migrace a navracení osob), bezpečnost (předcházení terorismu a organizované trestné činnosti a boj proti nim, jakož i policejní spolupráce), řízení vnějších hranic (včetně vízové politiky) a vnější rozměr uvedených politik. Lisabonská smlouva Unii umožňuje, aby v reakci na každodenní starosti občanů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva projevila větší ambice. Na priority politik v oblasti vnitřních věcí, zejména na integraci státních příslušníků třetích zemí, by mělo být nahlíženo i v kontextu všech sedmi stěžejních iniciativ, jež představila strategie Evropa 2020 a jež mají EU pomoci překonat stávající finanční a ekonomickou krizi a dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu, který podporuje začlenění.

Z Fondu pro vnitřní bezpečnost bude plynout finanční pomoc potřebná k tomu, aby byly cíle unijní politiky vnitřních věcí naplněny do podoby hmatatelných výsledků.

1.3.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

FOND PRO VNITŘNÍ BEZPEČNOST

Nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

V souladu s prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, programech, posouzeních hrozeb a rizik bude tento nástroj přispívat k plnění následujících konkrétních cílů:

a)         předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boj proti nim, jakož i posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a s příslušnými třetími zeměmi;

b)         posílení kapacity členských států a Unie k účinnému zvládání bezpečnostních rizik a krizí a připravenost na teroristické útoky a jiné události související s bezpečností, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury před těmito útoky a událostmi.

Stávající dotčené aktivity ABB: 18.05

Nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz

V souladu s prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, programech, posouzeních hrozeb a rizik bude tento nástroj přispívat k plnění následujících konkrétních cílů:

a)         podpora společné vízové politiky na usnadnění legálního cestování, zajišťování rovného zacházení se státními příslušníky třetích zemí a řešení nelegální migrace;

b)         podpora správy hranic pro zajištění ochrany vnějších hranic na vysoké úrovni na jedné straně a plynulého překračování vnějších hranic v souladu s schengenským acquis na straně druhé.

Stávající dotčená aktivita ABB: 18.02 (co se týče Fondu pro vnější hranice).

1.3.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Účinky, jež bude návrh z pohledu příjemců / cílových skupin mít, jsou podrobně popsány v oddílu 4.1.2 posouzení dopadů.

Obecně lze konstatovat, že zamýšlené zjednodušení všech úrovní financování a způsobů řízení bude mít výrazně příznivý dopad na procesy řízení finanční podpory.

Policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné činnosti a řešení krizí

Hlavními příjemci finanční podpory budou členské státy a jejich donucovací orgány, jakož i další orgány, jež se specializují na ochranu kritické infrastruktury a řešení krizí, a případně také příslušné mezinárodní a nevládní organizace (například v oblasti politiky týkající se předcházení trestné činnosti, boje proti radikalizaci a boje proti obchodování s lidmi).

Cílovou skupinou, jež bude ze změn profitovat, bude veškeré obyvatelstvo.

Jde zejména o dosažení 1) posílené administrativní a operativní kapacity členských států k odhalování a úspěšnému stíhání přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu s cílem oslabit bezpečnostní hrozby vyplývající z této trestné činnosti a 2) silnější odolnosti EU vůči krizím a katastrofám jednak díky soudržnější strategii EU v oblasti řízení rizik, v níž je posuzování hrozeb a rizik propojeno s tvorbou politiky, jednak díky efektivnější a koordinovanější reakci EU na krize, v níž se pojí stávající kapacity s odborným know-how. Dalším důležitým výstupem bude zlepšení kapacity členských států k předcházení teroristickým útokům a jiným bezpečnostním hrozbám, připravenosti na ně a k ochraně osob a kritické infrastruktury proti těmto útokům a hrozbám.

Vnější hranice a víza

Hlavními příjemci finanční podpory v oblasti hranic a víz budou útvary provádějící acquis EU, Schengenský hraniční kodex a vízový kodex v členských státech: pohraniční stráž, policie a konzulární služby. Cílovou skupinou, která bude moci využívat těchto změn, budou všechny osoby cestující přes vnější hranice do EU. Mezi výsledky bude patřit zlepšení kapacit těchto služeb: 1) ostraha hranic a propojení s ostatními donucovacími orgány v rámci evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR); 2) řízení migračních toků na konzulárních úřadech (žádosti o víza) a 3) zlepšování řízení toků cestujících na hraničních přechodech s cílem zajistit vysokou a jednotnou úroveň ochrany ve spolupráci s ostatními donucovacími orgány na jedné straně a plynulé překračování hranic v souladu s acquis a se zásadou zacházení založeného na vzájemné úctě a důstojnosti na straně druhé. Důležitým konkrétním výsledkem bude zřídit dva nové unijní systémy informačních technologií určené pro řízení pohybu státních příslušníků třetích zemí přes hranice (unijní systém vstupu/výstupu a program registrovaných cestujících).

1.3.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Vzhledem k tomu, že zpracování národních programů musí předcházet politický dialog, nelze v této fázi vymezit konečný soubor ukazatelů, s jejichž pomocí bude dosahování výše uvedených specifických cílů měřeno. Nicméně

– pokud jde o policejní spolupráci a předcházení trestné činnosti a boj proti ní, k ukazatelům by patřil počet přeshraničních společných operací, počet dokumentů popisujících osvědčené postupy a počet pořádaných akcí. V případě řešení krizí a ochrany kritické infrastruktury by mezi příslušnými ukazateli byl počet nástrojů, jež byly zavedeny a/nebo modernizovány, aby v členských státech přispěly k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích, jakož i počet posouzení hrozeb a rizik vypracovaných na úrovni Unie.

– v oblasti hranic a víz by mezi ukazatele patřil počet vybavených, zajištěných a/nebo vylepšených konzulárních úřadů pro účinné zpracovávání žádostí o víza a poskytování kvalitních služeb žadatelům o víza a vývoj vybavení pro ochranu hranic a zadržení státních příslušníků třetích zemí vstupujících do země neoprávněně na vnějších hranicích v závislosti na riziku příslušné části vnějších hranic. Podle ukazatelů dopadů se bude hodnotit zlepšení bezpečnosti hranic, kapacita pro vydávání víz a kapacita pro bezpečný a plynulý tok cestujících přes hranice.

1.4. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.4.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V oblasti vnitřních věcí se EU v období 2014–2020 bude i nadále potýkat se značnými výzvami.

Nezbytným předpokladem i stimulujícím prvkem pro hospodářský, kulturní a sociální růst EU je bezpečné a zabezpečené prostředí. Na EU v této souvislosti připadá rozhodující úloha – ať už jde o reakci na hrozby závažné a organizované trestné činnosti, kyberkriminality a terorismu, zajištění řízení na vnějších hranicích EU nebo pohotovou reakci na krize, jež nastanou v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof. V éře globalizace, kdy hrozby jsou stále větší a stále více mají nadnárodní rozměr, není žádný členský stát schopen účinně reagovat sám. Je zapotřebí zaujmout soudržný a komplexní přístup na úrovni EU a tímto způsobem zajistit účinnou spolupráci donucovacích orgánů přes hranice a napříč jurisdikcemi.

Pro dosažení těchto cílů má zcela zásadní význam spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Nedávné události v severní Africe ukazují, jak je důležité, aby EU disponovala komplexním a koordinovaným přístupem k migraci, hranicím a bezpečnosti. Stále důležitější vnější rozměr politik EU v oblasti vnitřních věcí se musí proto posílit plně v souladu se zahraniční politikou Unie.

1.4.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Řízení migračních toků a bezpečnostní hrozby představují problémy, které nemohou členské státy řešit samostatně. Jde o oblasti, pro které je jednoznačně přínosné využít rozpočet EU.

Některé členské státy nesou vzhledem ke své specifické zeměpisné poloze a délce vnějších hranic Unie, kterou musejí spravovat, větší zátěž. Zrušení ochrany vnitřních hranicí musí doprovázet společná opatření pro účinnou kontrolu a ostrahu na vnějších hranicích Unie. Proto v centru společných politik týkajících se azylu, přistěhovalectví a vnějších hranic stojí zásada solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Rozpočet EU má k dispozici prostředky na řešení finančních důsledků této zásady. V oblasti bezpečnosti má závažná a organizovaná trestná činnost, terorismus a jiné hrozby související s bezpečností svou povahou stále více přeshraniční charakter. Nadnárodní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány je zásadní pro úspěšné předcházení těmto trestným činům a pro boj s nimi, např. formou výměny informací, společného vyšetřování, interoperabilních technologií a společného posouzení hrozeb a rizik.

K řešení otázky migračních toků, k řízení vnějších hranic EU a bezpečnosti EU jsou nutné značné zdroje a kapacity členských států. Zlepšená operativní spolupráce a koordinace, jejíž součástí je slučování zdrojů v oblastech jako např. odborná příprava a vybavení, vytváří úspory z rozsahu a synergie, a tím zaručuje účinnější využívání veřejných prostředků a posiluje solidaritu, vzájemnou důvěru a sdílení odpovědnosti v oblasti společných politik EU mezi členskými státy. To je mimořádně důležité v oblasti bezpečnosti, kde je finanční podpora všech forem přeshraničních společných operací zásadní pro zlepšení spolupráce mezi policií, celními úřady, pohraniční stráží a soudními orgány.

V souvislosti s vnějším rozměrem oblasti vnitřních věcí je jasné, že pokud budou přijata opatření a sdruženy zdroje na úrovni EU, zvýší se významně vliv EU nezbytný k přesvědčení třetích zemí, aby s EU navázaly vztahy za účelem řešení otázek spojených s migrací a bezpečností, které jsou v prvé řadě v zájmu EU a členských států.

Právo EU jednat v oblasti vnitřních věcí vyplývá z hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU”) nazvané „Prostor svobody, bezpečnosti a práva“, a zejména z čl. 77 odst. 2, čl. 78 odst. 2, čl. 79 odst. 2 a 4, čl. 82 odst. 1, článku 84 a čl. 87 odst. 2 SFEU. Na spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi se vztahuje čl. 212 odst. 3 SFEU. Návrhy respektují zásadu subsidiarity, jelikož většina finančních prostředků bude použita v souladu se zásadou sdíleného řízení s ohledem na institucionální pravomoci členských států.

1.4.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Přestože se má o stávajících finančních nástrojích v oblasti vnitřních věcí všeobecně za to, že plní své cíle a fungují účelně, ukázal přezkum v polovině období a konzultace se zúčastněnými stranami, že je zapotřebí:

– budoucí nástroje v oblasti vnitřních věcí zjednodušit a racionalizovat tím způsobem, že bude počet finančních programů zredukován na dva, a to vytvořením Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost. Tento krok Unii umožní využívat svých nástrojů strategičtějším způsobem, tak aby citlivěji reagovaly na politické priority a potřeby EU;

– posílit úlohu EU jakožto globálního hráče. Za tímto účelem by měly budoucí fondy reflektovat vnější rozměr, tak aby byl v souvislosti se zahraničněpolitickou dimenzí politik v oblasti vnitřních věcí posílen vliv EU;

– sdílené řízení pokud možno preferovat před řízením centralizovaným, aby odpadla zbytečná byrokratická zátěž;

– u sdíleného řízení prosazovat přístup, který více akcentuje výsledky; související přechod na víceleté programování v kombinaci s politickým dialogem na vysoké úrovni zajistí, aby byly národní programy členských států v plném souladu s politickými cíli a prioritami EU a byly orientovány na konkrétní výsledky;

– zkvalitnit centralizované řízení, tak aby bylo při realizaci činností vázaných na konkrétní politiku k dispozici celé spektrum nástrojů; bude se přitom jednat mj. o podporu mezinárodních opatření, zejména opatření inovativních a opatření ve třetích zemích a vůči těmto zemím (vnější rozměr), jakož i o podporu mimořádných opatření, studií a akcí;

– vytvořit společný regulační rámec, jehož součástí bude společná úprava programování, podávání zpráv, finančního řízení a kontroly; tento rámec by se měl co nejvíce podobat rámci, který upravuje ostatní fondy EU spravované v režimu sdíleného řízení; cílem je, aby byly s touto úpravou všechny zúčastněné strany lépe obeznámeny a aby byly oba rámce vzájemně co nejlépe sladěny;

– upravit rychlou a účelnou reakci na mimořádné situace a za tímto účelem koncipovat fondy tak, aby mohla EU náležitě reagovat na rychlý vývoj událostí;

– posílit úlohu agentur v oblasti vnitřních věcí s cílem podpořit praktickou spolupráci mezi členskými státy; těmto agenturám by mělo být svěřeno provádění specifických opatření s tím, že jejich činnost by měla současně podléhat náležité politické kontrole.

Další podrobnosti jsou uvedeny v posouzení dopadů a v důvodových zprávách k jednotlivým nařízením.

1.4.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Z několika dalších nástrojů EU budou podporovány činnosti, které budou vůči činnostem financovaným z Fondu pro vnitřní bezpečnost komplementární.

Dělicí čára mezi Fondem pro vnitřní bezpečnost a finančním nástrojem pro civilní ochranu zůstává nadále vymezena tak, jak stanoví článek 3 stávajícího programu CIPS: přírodní katastrofy, jakož i katastrofy neúmyslně způsobené člověkem (havárie) spadají do civilní ochrany, naopak katastrofy úmyslně způsobené člověkem souvisejí s bezpečností, a bude se proto na ně vztahovat Fond pro vnitřní bezpečnost.

Teroristické útoky a jiné události související s bezpečností zůstanou i nadále mimo oblast působnosti Fondu solidarity EU. Pevně dán není zatím přesný rozsah, ve kterém by podle článku 222 SFEU (doložka solidarity) mohly být podpořeny členské státy, jež jsou cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. Je totiž třeba formálně přijmout prováděcí ustanovení, jež nebyla zatím navržena. Prostředky na mimořádnou pomoc v případě velkého teroristického útoku nebo jiných událostí souvisejících s bezpečností bude proto možné čerpat z Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Mezera mezi výzkumem v oblasti bezpečnosti v rámci programu Horizont 2020 a praktickým uplatňováním výsledků tohoto výzkumu zmizí, jelikož Fond pro vnitřní bezpečnost stanoví konkrétní cíle a způsobilá opatření, jež umožní financování testování a validace výsledků vědeckého výzkumu („prototypů“) s cílem jejich sériového použití v praxi („zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi“).

S Fondem pro vnitřní bezpečnost se bude vzájemně úzce doplňovat budoucí program Spravedlnost, zejména jeho složka Trestní soudnictví. Uvedený program se však více zaměřuje na justiční spolupráci, harmonizaci postupů a vzájemné uznávání a v praxi tak nebude docházet k významnějšímu překrývání obou nástrojů.

Ze složky vnějšího rozměru Fondu pro vnitřní bezpečnost půjde podpora na opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, jež slouží především zájmům a cílům EU, mají přímý dopad v EU a jejích členských státech a zajišťují kontinuitu s opatřeními prováděnými na území EU. Financování bude navrženo a prováděno v souladu s vnější činností a zahraniční politikou EU. Nemělo by se zaměřovat na podporu opatření orientovaných na rozvoj a mělo by se případně doplňovat s finanční pomocí poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. V tomto smyslu bude mít nástupce tematického programu v oblasti migrace a azylu a nástroje stability zvláštní význam pro oblast vnitřních věcí. Zatímco se nástroje vnější pomoci zaměřují buď na podporu rozvojových potřeb přijímajících zemí nebo na podporu obecných politických zájmů EU u jejích strategických partnerů, půjde podpora z fondů v oblasti vnitřních věcí na ta konkrétní opatření ve třetích zemích, jež jsou v zájmu cílů EU v oblasti vnitřní bezpečnosti. Vyplní tak konkrétní mezeru a doplní soubor nástrojů, jež má EU k dispozici.

1.5. Doba trvání akce a finanční dopad

þ Časově omezený návrh/podnět

– þ    Návrh/podnět v platnosti od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020

– þ    Finanční dopad od roku 2014 do roku 2023

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do roku RRRR,

– poté plné fungování.

1.6. Předpokládaný způsob řízení[27]

þPřímé centralizované řízení Komisí

þ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– þ    výkonným agenturám

– þ    subjektům zřízeným Společenstvími[28]

– þ    vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨    osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

þ Sdílené řízení s členskými státy

þDecentralizované řízení s třetími zeměmi

þ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky:

Předkládané návrhy budou prováděny především v režimu sdíleného řízení a za pomoci víceletých národních programů.

Cíle, které si tyto národní programy vytknou, budou doplněny „opatřeními Unie“ a mechanismem rychlé reakce na mimořádné situace. Tato opatření budou mít především podobu grantů a veřejných zakázek, jež budou spravovány v režimu přímého centralizovaného řízení, a patřit k nim budou i opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím.

K tomu, aby nedocházelo k tříštění úsilí, budou využity všechny dostupné prostředky; zdroje tak budou soustředěny na dosažení vybraných cílů EU a na využití odborného zázemí hlavních zúčastněných stran. Tento postup se bude případně opírat o partnerské a rámcové dohody.

Technická pomoc poskytovaná z podnětu Komise bude realizována v režimu přímého centralizovaného řízení.

Na používání obou nástrojů Fondu pro vnitřní bezpečnost, jimiž je rozvíjeno schengenské acquis (jedná se o nástroj v oblasti hranic a víz a v oblasti policejní spolupráce), se budou podílet i země, jež jsou do uplatňování, provádění a rozvoje schengenského acquis zapojeny. Tyto země budou na základě schengenských dohod o přidružení jednat, jako by byly v postavení členských států, a používání těchto nástrojů se budou účastnit v souladu s předkládaným nařízením: budou provádět své vlastní víceleté národní programy, mít možnost žádat o finanční podporu na opatření Unie atd. Jako v případě Fondu pro vnější hranice budou za účelem zapojení těchto zemí do aplikace obou nástrojů uzavřena zvláštní ujednání o doplňující úpravě (odvozené z finančního nařízení, jeho prováděcích pravidel a Smluv včetně pravomoci Účetního dvora provádět audit). Vzhledem k tomu, že budou tyto státy na činnost obou nástrojů do unijního rozpočtu přispívat podle výše svého HDP, určí tato ujednání rovněž výši těchto příspěvků. Tyto státy je budou odvádět v rámci sdílené odpovědnosti za správu Schengenu, a to bez ohledu na objem prostředků, jež jim budou v rámci obou nástrojů přidělovány. K dnešnímu dni jsou těmito přidruženými státy Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

U režimu sdíleného řízení je navržen jednotný a efektivní rámec pro podávání zpráv, monitorování a hodnocení. Pokud jde o národní programy, budou členské státy povinny zřídit monitorovací výbor, jehož činnosti se bude moci účastnit Komise.

O provádění víceletých programů budou členské státy podávat každoročně zprávu, která bude podmínkou pro úhradu roční platby. V roce 2017 budou členské státy požádány, aby k pokroku při dosahování stanovených cílů předložily další údaje, jež budou využity při přezkumu v polovině období. Podobný postup proběhne v roce 2019 s cílem umožnit v posledním rozpočtovém roce (2020) případné modifikace.

Díky fondům bude v oblasti vnitřních věcí rozvíjena zásada opírat se o vyhodnocená fakta. Oba fondy budou používat společný hodnotící a monitorovací rámec, který bude pracovat s obecnými politickými ukazateli. Tyto ukazatele budou zdůrazňovat orientaci na výstup a význam úlohy, kterou by fondy mohly sehrávat v kombinaci politik při dosahování cílů utváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Uvedené indikátory budou sledovat dopad, který by fondy mohly mít: rozvoj společné kultury bezpečnosti hranic, policejní spolupráce a řešení krizí, solidaritu a spolupráci mezi členskými státy při řešení otázek migrace a vnitřní bezpečnosti a dále společný přístup EU v otázkách migrace a bezpečnosti vůči třetím zemím.

V zájmu náležitého uplatňování zásad pro hodnocení a s ohledem na související praktické zkušenosti, které členské státy získaly se stávajícím financováním vnitřních věcí na úrovni EU, bude Komise na vývoji společného hodnotícího a monitorovacího rámce s členskými státy spolupracovat. Za tímto účelem budou mj. vytvořeny šablony a vymezeny společné výstupové a výsledkové ukazatele.

Všechna opatření budou vymezena na počátku programového období, tak aby mohly členské státy nastavit své systémy pro podávání zpráv a hodnocení podle dohodnutých zásad a požadavků.

V zájmu omezení administrativy a posílení synergií mezi podáváním zpráv a hodnocením budou údaje požadované v hodnotících zprávách vycházet z údajů, které budou členské státy předkládat ve svých každoročních zprávách o provádění národních programů, a budou tyto údaje doplňovat.

V roce 2018 Komise předloží zprávu o přezkumu národních programů v polovině období.

Obecnější záběr pak bude mít průběžná zpráva o čerpání fondů, kterou Komise předloží do 30. června 2018, a následná hodnotící zpráva o celkové realizaci (jejímž předmětem tak nebudou jen národní programy spravované v režimu sdíleného řízení), kterou Komise podá do 30. června 2024.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Výdajové programy GŘ HOME nejsou zatíženy významným rizikem chyb. Potvrzením je skutečnost, že o nich výroční zprávy Účetního dvora nepřinášejí významná zjištění a že míra zbytkových chyb uváděná ve výročních zprávách GŘ HOME (a dřívějšího GŘ JLS) o činnosti nepřesáhla v uplynulých dvou letech 2 %.

V případě sdíleného řízení spadají obecná rizika spojená s prováděním stávajících programů zejména do tří kategorií:

– riziko neefektivního či nedostatečně adresného využívání finančních prostředků;

– chyby dané složitostí pravidel a slabinami v systémech řízení a kontroly;

– neefektivní využívání administrativních zdrojů (menší přiměřenost požadavků).

Za zmínku stojí i specifické rysy čtyřfondového systému v rámci obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“.

– Systém ročních programů zajišťuje, aby byly konečné platby hrazeny pravidelně na základě certifikace a auditu výdajů. Období způsobilosti těchto ročních programů však není vázáno na rozpočtový rok EU, a postup získávání jistoty v jednotlivých fázích tak není navzdory velmi přísnému systému zcela uspokojivý.

– Tím, že podrobná pravidla způsobilosti stanoví Komise, jsou financované výdaje v zásadě homogenní. Vnitrostátní orgány a Komise jsou však těmito pravidly způsobilosti zbytečně zatěžovány a v důsledku nesprávné interpretace unijních pravidel roste riziko chyb na straně příjemců či členských států.

– Stávající systémy řízení a kontroly se velmi blíží systémům, jež se používají při čerpání strukturálních fondů. Vykazují však mírné odlišnosti, zejména pokud jde o řetězec odpovědnosti certifikačních a auditních orgánů. Tyto odlišnosti působí na straně členských států matoucím dojmem (zejména pokud jejich orgány pracují s oběma druhy fondů), zvyšují riziko chyb a vyžadují intenzivnější monitorování.

Předkládaný návrh vyjmenované skutečnosti výrazně mění:

– Systémy řízení a kontroly budou splňovat obecné požadavky, jež jsou stanoveny v případě fondů SSR, a budou plně vyhovovat novým požadavkům novelizovaného finančního nařízení. Dosavadní tři orgány budou nahrazeny orgány dvěma (orgánem odpovědným a auditním), jejichž úloha byla v zájmu větší jistoty upřesněna.

– Víceleté programování v kombinaci s každoročním schvalováním účetních závěrek, které bude vycházet z plateb, jež provedl odpovědný orgán, sladí období způsobilosti s ročními účetními závěrkami Komise, aniž by oproti stávajícímu stavu zvyšovalo administrativní zátěž.

– V rámci kontrol první úrovně bude odpovědný orgán provádět kontroly na místě, z nichž bude vycházet ve svém každoročním prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti.

– Zpřesnění a zjednodušení pravidel způsobilosti a jejich harmonizace s ostatními unijními nástroji finanční podpory omezí výskyt chyb u příjemců, kteří využívají pomoc z různých zdrojů. Tato pravidla způsobilosti budou stanovena na úrovni členských států; výjimkou budou některé obecné zásady podobné zásadám aplikovaným v případě fondů SSR.

– Zejména v případě malých grantů budou podporovány možnosti zjednodušeného financování nákladů.

V případě centralizovaného řízení jsou hlavní rizika následující:

– riziko nedostatečné provázanosti projektů a politických priorit GŘ HOME;

– riziko horší kvality vybraných projektů a nedostatků v jejich technické realizaci, které zeslabují dopad programů; nedostatek know-how či nedostatečné monitorování v důsledku neadekvátních výběrových postupů;

– riziko neefektivního či nehospodárného využívání přidělených finančních prostředků; toto riziko je dáno jak v případě grantů (vlivem složitých pravidel pro kompenzaci skutečných způsobilých nákladů a omezené možnosti tyto náklady kontrolovat „od stolu“), tak v případě veřejných zakázek (v důsledku někdy omezeného počtu dodavatelů, kteří nabízejí požadované odborné znalosti, a z toho plynoucí nedostatečné možnosti porovnat cenové nabídky);

– riziko spojené se schopností (zejména) menších organizací účelně kontrolovat výdaje a postarat se o transparentnost prováděných operací;

– riziko poškození pověsti Komise v případě odhalení podvodu či trestné činnosti; skutečnost, že systémy vnitřní kontroly u třetích stran nabízejí pouze dílčí jistotu, neboť svůj vlastní, rozsahem nezřídka omezený systém kontroly provozuje relativně mnoho nejrůznějších dodavatelů a příjemců.

U většiny těchto rizik se očekává, že budou omezena díky větší adresnosti návrhu a díky využití možností ke zjednodušení, jež nabízí novelizované finanční nařízení.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Sdílené řízení:

Navrhovaná architektura systémů řízení a kontroly na úrovni členských států je výsledkem dalšího vývoje konceptu uplatňovaného v období 2007–2013 a zachovává většinu funkcí prováděných v současném období, včetně správy a ověřování na místě, auditů systémů řízení a kontroly a auditů projektů. Struktura těchto funkcí je však změněna, tak aby kontroly na místě byly jednoznačnou povinností odpovědného orgánu a nedílnou součástí přípravy na každoroční schvalování účetní závěrky.

V zájmu posílení odpovědnosti by odpovědnému orgánu uděloval akreditaci národní akreditační orgán, který by byl pověřen i průběžným dohledem nad ním. Očekává se, že snížení počtu orgánů – zrušení certifikačního orgánu a omezení počtu fondů – sníží administrativní zátěž, umožní posilovat administrativní kapacitu a zpřehlední rozdělení kompetencí.

K nákladům, které si vyžádá kontrola činnosti fondů v oblasti vnitřních věcí v režimu sdíleného řízení, doposud nebyl proveden spolehlivý odhad. Jediný dostupný odhad se týká EFRR a Fondu soudržnosti, podle nějž mají náklady na kontrolní funkce (na vnitrostátní úrovni, bez zahrnutí nákladů Komise) činit zhruba 2 % celkových finančních prostředků spravovaných v období 2007–2013. Tyto náklady jsou spojeny s těmito oblastmi kontroly: 1 % nákladů vzniká v důsledku koordinace na vnitrostátní úrovni a přípravy programu, 82 % v souvislosti s řízením programu, 4 % s certifikací a 13 % s auditem.

Náklady na kontrolu zvyšují tyto návrhy:

– vznik a činnost akreditačního orgánu a změna systému obecně;

– předkládání prohlášení řídícího subjektu jako přílohy k roční účetní závěrce;

– kontroly na místě, jež bude provádět odpovědný orgán;

– další auditní funkce, jež bude vykonávat auditní orgán při auditu prohlášení řídícího subjektu.

Jsou však i návrhy, které náklady na kontrolu snižují:

– Již nebude existovat certifikační orgán. Jeho funkce však budou zčásti převedeny na odpovědný orgán, a členské státy tak budou moci ušetřit značnou část svých nákladů na certifikaci, neboť se zefektivní administrativa, nebude tolik nutné se koordinovat a omezí se i rozsah auditů.

– Kontroly, za něž bude odpovědný auditní orgán, budou více spočívat v opakování administrativních kontrol a kontrol na místě první úrovně, jež bude provádět odpovědný orgán (na stejném kontrolním vzorku). Díky tomuto postupu se urychlí kontradiktorní řízení a bude zajištěno, aby všechny potřebné kontroly proběhly před předložením ročních účetních závěrek.

– Díky využití zjednodušených možností financování nákladů klesnou na všech úrovních jak u správních orgánů, tak u příjemců správní náklady i administrativní zátěž.

– Díky každoročním uzávěrkám a omezení lhůty pro schválení souladu na 36 měsíců bude v případě příjemců a veřejné správy limitována doba, po niž bude možno zadržovat doklady pro kontrolní účely.

– Mezi Komisí a členskými státy bude muset být povinně zavedena elektronická komunikace.

Vedle uvedených kroků je třeba uvést zjednodušující opatření vyjmenovaná v bodu 2.2.1 výše, která rovněž přispějí ke snížení administrativy na straně příjemců, a omezí tak i riziko chyby a byrokratickou zátěž.

Celkově se tedy očekává, že náklady na kontrolu budou na základě těchto návrhů přerozděleny, nikoli navýšeny či zredukovány. Počítá se však s tím, že toto přerozdělení nákladů (v rámci všech funkcí a vzhledem k přiměřeným kontrolním opatřením i v rámci všech členských států a programů) umožní účelněji mírnit rizika a lépe a rychleji získávat jistotu.

U Komise se neočekává, že by náklady na řízení a kontrolu v případě sdíleného řízení v první polovině programového období klesly. Je tomu tak jednak proto, že oproti stávajícímu stavu vzroste objem prostředků spravovaných v režimu sdíleného řízení a že pod tento druh řízení bude nově spadat více oblastí politiky. Stávající objem zdrojů tak bude možno udržet jen za předpokladu zvýšení efektivity. V prvních letech navíc dojde k souběhu řady důležitých úkolů: uzavírání programů z období 2007–2013 (termín předložení posledních zpráv o uzavření programů je 31. března 2016), vedení politických dialogů, schvalování víceletých národních programů na období 2014–2020 a zavádění nového systémů pro schvalování účetních závěrek. V druhé polovině tohoto období budou případně dostupné zdroje použity na zkvalitnění hodnocení a monitorování.       

Centralizované řízení

Pokud jde o centralizované řízení, bude Komise nadále uplatňovat svůj stávající systém kontroly, který tvoří následující prvky: dohled nad operacemi, který budou vykonávat operační ředitelství, kontroly ex ante, které budou příslušet oddělení pro rozpočet a kontrolu, dále interní výbor pro zadávání veřejných zakázek, kontroly ex post prováděné v případě grantů či audity, za něž odpovídá pracoviště interního auditu či útvar interního auditu. Při kontrolách ex post je uplatňována „detekční strategie“, jež má odhalovat co nejvíce nesrovnalostí s cílem získat zpět neoprávněně vyplacené platby. V jejím rámci jsou audity prováděny na vzorku projektů vybíraném téměř výlučně na základě analýzy rizik.

Díky této kombinaci kontrol ex ante a ex post, dokumentárních kontrol a auditů na místě se podařilo v uplynulých letech udržet měřitelnou průměrnou míru zbytkových chyb pod 2 %. GŘ HOME tedy pokládá svůj systém vnitřní kontroly i náklady s ním spojené z hlediska cíle nižší chybovosti za adekvátní.

V tomto rámci však bude GŘ HOME nadále zkoumat možnosti, jak zkvalitnit řízení a nalézat další zjednodušení. Zejména hodlá v maximální míře využít všech možností ke zjednodušení, jež nabízí novelizované finanční nařízení, neboť očekává, že přispějí ke snížení byrokratické zátěže příjemců, a Komisi tak přinesou současně redukci administrativní zátěže i rizika chyb.

Nové úkoly

Pro financování v oblasti vnitřních věcí z prostředků EU počítají předkládané návrhy s novými úkoly, k nimž patří např. lepší využití odborného zázemí unijních agentur a posílení vnějšího rozměru a mechanismů pro mimořádné situace.      Tyto kroky si na straně GŘ HOME vyžádají nové metody řízení a kontroly.       Částky vyčleněné na tyto nové úkoly dosud nebyly stanoveny, pravděpodobně však nebudou v rámci rozpočtu vnitřních věcí dosahovat významné výše. Bude nicméně velmi důležité zavést interní prostředky a pracovní opatření k tomu, aby mohly být tyto nové úkoly co nejdříve v tomto období realizovány, a to při plném dodržení zásad řádného finančního řízení.

Z výše uvedené analýzy jednoznačně vyplývá, že navzdory veškerému zavedenému zjednodušení bude nutno posílit lidské zdroje nutné k plnění vyššího rozpočtu GŘ HOME.       Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení opatření nebo byly v rámci GŘ vnitřně přeobsazeny, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přídělu a s ohledem na rozpočtová omezení.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Kromě uplatňování všech regulačních kontrolních mechanismů vypracuje GŘ HOME strategii boje proti podvodům. Tento materiál bude vycházet z nové víceleté strategie pro boj proti podvodům (CAFS), kterou Komise přijala dne 24. června 2011. Cílem mj. bude, aby byly interní kontroly GŘ HOME, jež mají detekovat případné podvodné jednání, v plném souladu se strategií CAFS a aby byl systém řízení rizika podvodu koncipován tak, aby oblasti zatížené tímto rizikem identifikoval a dokázal adekvátně reagovat. V případě potřeby budou zřízeny skupiny k navazování a udržování kontaktů a budou vyvinuty vhodné nástroje IT, jež budou analyzovat případy podvodů v souvislosti s fondy.

Pokud jde o sdílené řízení, stanoví strategie CAFS jednoznačný požadavek, aby návrhy Komise na nařízení, jež mají platit v období 2014–2020, ukládaly členským státům povinnost zavést preventivní opatření proti podvodům, která jsou účelná a přiměřená identifikovaným rizikům podvodu. Stávající návrh obsahuje v článku 5 jednoznačný požadavek, aby členské státy předcházely nesrovnalostem a aby je odhalovaly, napravovaly a hlásily Komisi. Podrobnější úprava těchto povinností bude zahrnuta v úpravě funkcí odpovědného orgánu, jak předvídá čl. 24 odst. 5 písm. c).

Článek 41 zase jednoznačně stanoví, že finanční prostředky uvolněné po finančních opravách, jež budou prováděny na základě zjištění Komise či Účetního dvora, mají být opětovně použity.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo || RP[29] || zemí ESVO[30] || kandidátských zemí[31] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 ||   || RP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo Okruh 3 || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 || 18 01 04 bb – Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost – Technická pomoc || NRP || NE || NE || ANO || NE

3 || 18 02 bb – Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || RP || NE || NE || ANO || NE

3 || 18 01 04 cc – Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza – Technická pomoc || NRP || NE || NE || ANO || NE

3 || 18 02 cc – Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || RP || NE || NE || ANO || NE

Třetí země budou přispívat na obě složky Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Kritéria a metoda výpočtu těchto příspěvků budou muset EU a tyto přidružené státy vyjednat zvláštním postupem. Pokud bychom předpokládali, že by byl procentní podíl účasti těchto přidružených států podobný jako v případě Fondu pro vnější hranice, znamenalo by to, že by byly tyto státy v případě složky pro hranice a víza vyzvány, aby poskytly na její fungování příspěvek ve výši 210 milionů EUR a v případě složky pro policejní spolupráci pak příspěvek 50 milionů EUR.

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 3 || Bezpečnost a občanství

GŘ HOME || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky (běžné ceny) || || || || || || || || ||

18 02 bb Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || Závazky || (1a) || 135,076 || 143,047 || 151,283 || 159,791 || 168,578 || 177,653 || 187,022 || || 1 122,450

Platby || (2a) || 15,714 || 43,881 || 71,419 || 111,709 || 147,854 || 156,248 || 164,918 || 410,707 || 1 122,450

18 02 cc  Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || Závazky || (1a) || 422,310 || 447,186 || 472,886 || 499,435 || 526,856 || 555,173 || 584,412 || - || 3 508,258

Platby || (2a) || 59,999 || 120,794 || 223,204 || 350,813 || 461,098 || 487,256 || 514,275 || 1 290.818 || 3 508,258

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[32] || || || || || || || || ||

18 01 04 bb            Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || || || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || || 5,600

18 01 04 cc             Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || || || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || || 11,900

CELKEM prostředky pro GŘ HOME || Závazky || =1+1a +3 || 559,886 || 592,733 || 626,669 || 661,726 || 697,934 || 735,326 || 773,934 || || 4 648,208

Platby || =2+2a +3 || 78,213 || 167,174 || 297,123 || 465,023 || 611,452 || 646,004 || 681,693 || 1 701,525 || 4 648,208

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správa / správní náklady“

Rozdělit správní náklady mezi Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost není možné z toho důvodu, že v provádění Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost se objevují společné prvky, jako je politický dialog s každým členským státem, a také protože se vnitřní organizace GŘ HOME v zájmu zajištění řízení nových fondů (jakož i dokončení programů, jež v současnosti řídí) může rozrůst.

Číselné údaje spojené s okruhem 5 uvedené níže proto odpovídají celkovým správním nákladům, jež se pro řízení obou fondů ze strany GŘ považují za nezbytné. Žádné celkové rozpočtové prostředky neexistují.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

GŘ: HOME ||

Ÿ Lidské zdroje || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || || 145,887

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,156 || 0,159 || 0,162 || 0,165 || 0,168 || 0,172 || 0,175 || || 1,157

GŘ HOME CELKEM || Prostředky || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || || 147,044

CELKEM prostředky pod OKRUHEM 5 víceletého finančního rámce   || (Závazky celkem = platby celkem) || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || || 147,044

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || CELKEM

CELKEM prostředky pod OKRUHY 1 až 5 víceletého finančního rámce   || Závazky || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. ||

Platby || || || || || || || || ||

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– þ  Návrh vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:    Politika v oblasti vnitřních věcí je realizována především za pomoci sdíleného řízení. Výdajové priority jsou stanovovány na úrovni EU, avšak praktickým řízením jsou pověřeny odpovědné orgány na národní úrovni. O společných výstupových ukazatelích a cílech rozhodnou společně Komise a odpovědné orgány v národních programech s tím, že tyto ukazatele budou podléhat schválení Komisí. Dokud nebudou programy v období 2013–2014 navrženy, projednány a schváleny, lze tak jen stěží uvést cílové hodnoty výstupů.          Pokud jde o centralizované řízení, nemůže GŘ HOME podat ani vyčerpávající seznam všech výstupů, jež mají být realizovány finančními intervencemi fondů, ani jejich průměrné náklady a počet, jak vyžaduje tento oddíl finančního výkazu. Momentálně nejsou k dispozici statistické nástroje, jež by umožňovaly určit na základě aktuálních programů pravděpodobné průměrné náklady; navíc by byla takto přesná kvantifikace v rozporu se zásadou, podle níž by měly být budoucí programy dostatečně flexibilní, aby umožňovaly adaptaci podle politických priorit v období 2014–2020. Uvedené platí zejména pro mimořádnou pomoc a opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím.

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[33] || Průměrné náklady výstupu || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[34]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– þ Návrh vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Rozdělit správní náklady mezi Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost není možné z toho důvodu, že v provádění Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost se objevují společné prvky, jako je politický dialog s každým členským státem, a také protože se vnitřní organizace GŘ HOME v zájmu zajištění řízení nových fondů (jakož i dokončení programů, jež v současnosti řídí) může rozrůst.

Číselné údaje spojené s okruhem 5 uvedené níže proto odpovídají celkovým správním nákladům, jež se pro řízení obou fondů ze strany GŘ považují za nezbytné. Žádné celkové rozpočtové prostředky neexistují.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) HOME

OKRUH 5 víceletého finančního rámce[35] || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Lidské zdroje HOME || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 145,887

Ostatní správní výdaje || 0,156 || 0,159 || 0,162 || 0,165 || 0,168 || 0,172 || 0,175 || 1,157

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || 147,044

Mimo OKRUH 5[36] víceletého finančního rámce[37] || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Lidské zdroje HOME || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 4,480

Ostatní výdaje administrativního charakteru || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 13,020

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 17,500

CELKEM || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– þ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále: U částek uvedených za rok n se jedná o částky za rok 2011.

Rozdělit správní náklady mezi Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost není možné z toho důvodu, že v provádění Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost se objevují společné prvky, jako je politický dialog s každým členským státem, a také protože se vnitřní organizace GŘ HOME v zájmu zajištění řízení nových fondů (jakož i dokončení programů, jež v současnosti řídí) může rozrůst.

Číselné údaje spojené s okruhem 5 uvedené níže proto odpovídají celkovým správním nákladům, jež se pro řízení obou fondů ze strany GŘ považují za nezbytné. Žádné celkové rozpočtové prostředky neexistují.

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) HOME ||

|| 18 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 136 || 136 || 136 || 136 || 136 || 136 || 136

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || 15 || 15 || 15 || 15 || 15 || 15 || 15

|| 18 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[38] ||

|| 18 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16

|| XX 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10

|| 18 01 04 bb [39] || – v ústředí[40] || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4

|| – při delegacích || * || * || * || * || * || * || *

|| 18 01 04 cc [41] || – v ústředí[42] || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6

|| – při delegacích || * || * || * || * || * || * || *

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ostatní 13 01 04 02) || || || || || || ||

|| CELKEM || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv. || neuv.

XX je dotčená oblast politiky nebo hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení opatření nebo byly v rámci GŘ vnitřně přeobsazeny, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Uváděné částky a způsob jejich účtování budou upraveny, bude-li prováděním určitých činností pověřena výkonná agentura.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci v ústředí || Předpokládané úkoly zahrnují veškeré činnosti, jichž je k řízení finančního programu zapotřebí, např.: – předkládání údajů pro účely rozpočtového procesu; – vedení politického dialogu s členskými státy;             – příprava ročních pracovních programů a rozhodnutí o financování, určování priorit na daný rok a schvalování národních programů;                – řízení národních programů, administrace výzev k předkládání návrhů a oznámení o veřejných zakázkách a provádění následných výběrových řízení;              – komunikace se zúčastněnými stranami (potenciálními či skutečnými příjemci, členskými státy atd.); – tvorba doporučení pro členské státy;           – operativní a finanční řízení projektů;             – kontroly podle výše uvedeného zadání (ověřování ex ante, výbor pro zadávání veřejných zakázek, audity ex post, interní audit a schvalování účetních závěrek);   – účetnictví;          – vývoj a správa nástrojů IT k řízení grantových a národních programů; – monitorování a podávání zpráv o plnění cílů, mj. v rámci výročních zpráv o činnosti a zpráv dále pověřených schvalujících osob.

Externí zaměstnanci || Tito zaměstnanci budou mít podobnou pracovní náplň jako úředníci a dočasní zaměstnanci. Výjimkou budou úkoly, jimiž nemohou být externí pracovníci pověřováni.

Pracovníci při delegacích || Delegace EU budou muset mít dostatečné odborné zázemí v oblasti vnitřních věcí, aby mohly adekvátně reagovat na vývoj provádění politiky v této oblasti, a zejména pak vývoj její vnější dimenze. Toto odborné zázemí by mohli poskytnout zaměstnanci Evropské komise či Evropské služby pro vnější činnost.

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– þ  Návrh/podnět je v souladu s příštím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[43].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– þ Návrh počítá s tím, že evropské prostředky budou muset být doplněny spolufinancováním. Přesnou částku nelze vyčíslit. Předkládané nařízení stanoví maximální sazby spolufinancování, jež jsou rozlišeny podle druhu daného opatření:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno ||

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– þ  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[44]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………… || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst. C 115 ze dne 4.5.2010, s. 1.

[2]               KOM(2010) 673 v konečném znění.

[3]               KOM(2011) 500 v konečném znění.

[4]               KOM(2011) 318 v konečném znění ze dne 16. června 2011: sdělení o hodnocení rámcového programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ (2007–2013) v polovině období.

[5]               Příslušné dokumenty a zpráva o jejích výsledcích jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ pro vnitřní věci: http://ec.europa.eu/home-affairs/news/consulting_public/consulting_0020_cs.htm

[6]               „Přezkum rozpočtu EU“, KOM(2010) 700, 19.10.2010.

[7]               Návrh Komise – nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie (KOM(2010) 815 v konečném znění, 22.12.2010). Tímto návrhem Komise formálně stáhla své předchozí legislativní návrhy KOM(2010) 71 v konečném znění a KOM(2010) 260 v konečném znění.

[8]               Úř. věst. C…

[9]               Úř. věst. C…

[10]             Úř. věst. C…

[11]             Dokument Rady 7120/10.

[12]             KOM(2010) 673 v konečném znění.

[13]             Úř. věst. L …

[14]             Úř. věst. L …

[15]             Úř. věst. L 58, 24.2.2007, s.7.

[16]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s.31.

[17]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s.1.

[18]             Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s.1.

[19]             Úř. věst. L … .

[20]             Úř. věst. L 321, 8.12.2009, s.44.

[21]             Úř. věst. L 64, 22.6.2002, s.3.

[22]             Úř. věst. L 330, 9.12.2008, s.21.

[23]             Úř. věst. L …

[24]             KOM(2011) 403 v konečném znění.

[25]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[26]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[27]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[28]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[29]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[30]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[31]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[32]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[33]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[34]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[35]             Globální finanční krytí, založené na konečném přídělu prostředků na lidské zdroje na rok 2011, včetně úředníků a externích pracovníků.

[36]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[37]             Externí pracovníci financovaní z bývalých linií „BA“ na základě konečného přidělení prostředků na lidské zdroje na rok 2011, včetně externích pracovníků v ústředí a při delegacích.

[38]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[39]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[40]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[41]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[42]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[43]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[44]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.