Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách /* KOM/2011/0747 v konečném znění - 2011/0361 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Ratingové agentury jsou důležití
účastníci finančního trhu a musí podléhat vhodnému právnímu rámci.
Nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách[1]
se začalo plně používat dne 7. prosince 2010. Od ratingových agentur
vyžaduje, aby dodržovaly přísná pravidla chování za účelem
zmírnění možných střetů zájmů a zajištění vysoké
kvality a dostatečné transparentnosti ratingů a procesu vydávání
ratingů. Existující ratingové agentury musely žádat o registraci a do dne
7. září 2010 splnit požadavky nařízení. Dne 1. června 2011 vstoupila v platnost
novela nařízení o ratingových agenturách (nařízení (EU) č.
513/2011), která Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy svěřuje
výhradní pravomoc dohledu nad ratingovými agenturami registrovanými v EU
za účelem centralizace a zjednodušení jejich registrace a dohledu nad nimi
na evropské úrovni[2]. Třebaže poskytuje dobrý základ, nezabývá
se stávající nařízení o ratingových agenturách dostatečně
řadou otázek týkajících se ratingové činnosti a využívání ratingu.
Tyto otázky se týkají zejména rizika nadměrného spoléhání se
účastníků finančních trhů na ratingy, vysokého stupně
koncentrace ratingového trhu, občanskoprávní odpovědnosti ratingových
agentur vůči investorům, střetů zájmů v rámci
obchodního modelu ratingu placeného emitentem a vlastnické struktury
ratingových agentur. Stávající nařízení o ratingových agenturách se
konkrétně nezabývá ani zvláštnostmi ratingu států, což se projevilo
během současné krize státního dluhu. Evropská komise na tyto otázky poukázala ve
svém sdělení ze dne 2. června 2010 („Regulace finančních služeb
v zájmu udržitelného růstu“)[3] a
v konzultačním dokumentu útvarů Komise ze dne 5. listopadu 2010[4],
v němž oznámila potřebu cíleného přezkumu nařízení o ratingových
agenturách, který se provádí tímto návrhem. Dne 8. června 2011 vydal Evropský
parlament nelegislativní usnesení o ratingových agenturách[5].
Usnesení souhlasí s tím, že je zapotřebí zlepšit regulační rámec
pro ratingové agentury a přijmout opatření na snížení rizika
nadměrného spoléhání se na ratingy. Konkrétně Evropský parlament
podporuje mimo jiné vyšší požadavky na uveřejňování informací o ratingu
států, zavedení evropského ratingového indexu, rozšířené
uveřejňování informací o strukturovaných finančních
nástrojích a občanskoprávní odpovědnost ratingových agentur. Evropský
parlament rovněž označil za důležitý úkol podporu
hospodářské soutěže a vyjádřil přesvědčení, že by
Komise měla prozkoumat a uvážit ustavení nezávislé evropské ratingové
agentury. Na neformálním setkání Rady ECOFIN ve dnech
30. září a 1. října 2010 Rada Evropské unie potvrdila, že je
třeba dále se snažit o řešení řady otázek týkajících se
ratingových činností, včetně rizika nadměrného spoléhání se
na ratingy a rizika střetů zájmů vyplývajících z modelu
odměňování ratingových agentur. Evropská rada dne 23. října 2011
dospěla k závěru, že je třeba dosáhnout pokroku při
omezování spoléhání se na ratingy. Navíc Evropský výbor pro cenné papíry a
Evropský bankovní výbor složené ze zástupců ministerstev financí
členských států jednaly o potřebě dalšího posílení
regulačního rámce pro ratingové agentury na svých zasedáních dne 9.
listopadu 2010 a 19. září 2011. Na mezinárodní úrovni Rada pro finanční
stabilitu v říjnu 2010 vydala zásady pro omezování spoléhání se
státních orgánů a finančních institucí na ratingy[6].
Zásady vyzývají k odstranění nebo nahrazení odkazů na tyto ratingy
v právních předpisech tehdy, jsou-li dostupná jiná vhodná
měřítka bonity, a k tomu, aby se po investorech požadovalo, aby
bonitu posuzovali sami. Tyto zásady v listopadu 2010 schválil summit G‑20
v Soulu. Komise se nedávno zabývala otázkou
nadměrného spoléhání se finančních institucí na rating
v souvislosti s reformou právních předpisů o bankovnictví[7].
Navrhla zavedení pravidla, které by od bank a investičních podniků
vyžadovalo, aby si sami zhodnotily úvěrové riziko subjektů a
finančních nástrojů, do nichž investují, a v tomto ohledu se
nespoléhaly pouze na externí ratingy. Podobné ustanovení Komise uvádí
v návrhu novely směrnice o SKIPCP a směrnice o správcích
alternativních investičních fondů[8], které se
navrhují současně s tímto návrhem nařízení. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Evropská Komise od 5. listopadu 2010 do 7.
ledna 2011 provedla veřejnou konzultaci a představila různé
možnosti řešení zjištěných otázek. Komise od zúčastněných
stran obdržela přibližně 100 příspěvků, ke kterým se
při tvorbě tohoto návrhu přihlíželo. Souhrn odpovědí na
konzultační dokument lze nalézt na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/securities/docs/agencies/summary-responses-cra-consultation-20110704_en.pdf. Dne 6. července uspořádaly útvary
Komise kulatý stůl za účelem získání další zpětné vazby o
těchto otázkách od příslušných zúčastněných stran. Shrnutí
kulatého stolu lze nalézt na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/securities/docs/agencies/roundtable_en.pdf. Pro tento návrh bylo provedeno posouzení
dopadů. Lze je nalézt na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/securities/agencies/index_en.htm. Při posouzení dopadů byly
zjištěny tyto problémy: –
požadavky na využití externích ratingů
v právních předpisech, nadměrné užívání externích ratingů
pro interní řízení rizika investory, investiční strategie přímo
spojené s ratingy a také nedostatečné informace o strukturovaných
finančních nástrojích vedou k nadměrnému spoléhání se na externí
ratingy, což vede k procyklickým účinkům a lavinovému efektu[9]
na kapitálových trzích, –
nedostatečná objektivita, úplnost a
transparentnost procesu ratingu států společně
s nadměrným spoléháním na ratingy vede při změnách ratingu
států k lavinovému efektu a má nakažlivé účinky, –
důsledkem vysoké koncentrace na ratingovém
trhu, vysokých překážek vstupu na ratingový trh a chybějící
srovnatelnosti ratingů je omezená možnost výběru mezi ratingovými
agenturami i hospodářská soutěž na ratingovém trhu, –
nedostatečné právo na odškodnění pro
uživatele ratingu, kteří utrpěli škody v důsledku
nepřesného ratingu vydaného ratingovou agenturou, která porušuje nařízení
o ratingových agenturách, –
potenciálně oslabená nezávislost ratingových
agentur v důsledku střetů zájmů vyplývajících
z obchodního modelu ratingu placeného emitentem, vlastnické struktury a
dlouhodobého obchodního vztahu s toutéž ratingovou agenturou a –
nedostatečně spolehlivé metodiky a
postupy ratingu. Obecným cílem návrhu je přispět ke
snížení rizik ohrožujících finanční stabilitu a k obnovení
důvěry investorů a dalších účastníků trhu ve
finanční trhy a kvalitu ratingů. Byly uváženy různé možnosti
politiky, které by umožnily zjištěné problémy vyřešit, a tak
dosáhnout odpovídajících konkrétních cílů: –
snížit dopad lavinového efektu na finanční
instituce a trhy omezením spoléhání se na externí ratingy, –
omezit rizika nakažlivých účinků spojených
se změnami ratingů států, –
zlepšit podmínky na ratingovém trhu s cílem
zlepšit kvalitu ratingů, neboť na ratingovém trhu je omezená možnost
výběru mezi ratingovými agenturami i hospodářská soutěž, –
zajistit pro investory právo na odškodnění,
neboť v současnosti takové právo pro uživatele ratingů,
jimž vznikly ztráty v důsledku ratingu vydaného ratingovou agenturou,
která porušila nařízení o ratingových agenturách, není dostatečné, a –
zlepšit kvalitu ratingů posílením nezávislosti
ratingových agentur a prosazováním spolehlivých ratingových postupů a
metodik. Nezávislost ratingových agentur mohou v současnosti
narušovat střety zájmů pramenící z obchodního modelu ratingu
placeného emitentem, vlastnické struktury a dlouhého trvání obchodních vztahů
s jednou a touž ratingovou agenturou. Upřednostňované možnosti politiky
jsou dále uvedeny v oddíle 3.4. a odrážejí se v tomto návrhu.
Očekává se, že tyto možnosti omezí nadměrné spoléhání se
finančních institucí na externí ratingy snížením důležitosti externích
ratingů v právních předpisech o finančních službách. Navíc
se očekává, že zveřejnění podkladového portfolia aktiv
strukturovaných finančních produktů ze strany emitentů
pomůže investorům provádět vlastní hodnocení úvěrového
rizika, spíše než aby výhradě spoléhali na externí ratingy. Transparentnost a kvalita ratingů
států se zvýší ověřováním podkladových údajů a
zveřejňováním úplné hodnotící zprávy k ratingu. Očekává se,
že srovnání ratingů od různých ratingových agentur,
usnadněné prosazováním společných standardů pro ratingové
stupnice a evropského ratingového indexu (EURIX), zlepší možnosti výběru
mezi ratingovými agenturami a optimalizuje strukturu odvětví ratingu.
Povinná rotace ratingových agentur také nejen podstatně omezí riziko
důvěrné známosti ohrožující nezávislost ratingových agentur a
vyplývající z dlouhodobého obchodního vztahu mezi ratingovou agenturou a
emitentem, ale také bude mít výrazný kladný účinek na lepší možnosti
výběru v odvětví ratingu tím, že poskytne menším ratingovým agenturám
více obchodních příležitostí. Pokud jde o ochranu investorů,
zřízení práva na odškodnění investorů ve vztahu k ratingovým
agenturám by mělo ratingové agentury silně motivovat k tomu, aby
plnily právní povinnosti a poskytovaly vysoce kvalitní ratingy. Nezávislost
ratingů se zlepší zavedením požadavku, aby emitenti pravidelně
měnili ratingovou agenturu, a posílením požadavků nezávislosti
kladených na vlastnickou strukturu ratingových agentur. Ratingová agentura by
také neměla mít dovoleno vydávat vyžádané ratingy pro emitenta a
současně pro jeho produkty. Transparentnost a kvalitu ratingů dále
zlepší i posílení pravidel o zveřejňování ratingové metodiky,
zavedení procesu vypracování a schvalování ratingové metodiky, včetně
požadavku, aby ratingové agentury sdělovaly a prokazovaly důvody pro
změny svých ratingových metodik, a zavedení požadavku, aby ratingové
agentury informovaly emitenty v dostatečném předstihu před
zveřejněním ratingu. Pokud jde o náklady, vzniknou dodatečné
náklady finančním podnikům vyplývající z požadavků na
posílení interního řízení rizik a využívání interních ratingových
modelů pro regulatorní účely, i emitentům v důsledku
zvýšení požadavků na zveřejňování. Ratingovým agenturám
rovněž vzniknou opakované dodatečné náklady na dodržování
předpisů zaměřených na snížení rizika nakažlivých
účinků spojených s ratingem států. Opatření na
zlepšení soutěže však náklady ratingových agentur výrazně nezvýší.
Očekává se, že možnost politiky související s občanskoprávní
odpovědností ratingových agentur vůči investorům
způsobí náklady na dodržování předpisů v důsledku
potřeby pojistit jejich občanskoprávní odpovědnost nebo,
nelze-li pojištění sjednat, vytvořit finanční rezervy na úhradu
případných nároků investorů. Upřednostňované možnosti
týkající se nezávislosti ratingových agentur by neměly přinést žádné
výrazné náklady. 3. PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU 3.1. Právní základ Tento návrh se předkládá na základě
článku 114 SFEU. 3.2. Subsidiarita a
proporcionalita V souladu se zásadou subsidiarity
(čl. 5 odst. 3 SEU) EU vyvíjí činnost pouze tehdy, pokud sledovaných
cílů nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských
států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či
účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni EU. Odvětví
ratingových agentur je globální. Ratingy vydávané ratingovou agenturou se
sídlem v jednom členském státě používají účastníci trhu
v celé EU, kteří se na ně spoléhají. Nedokonalost nebo
neexistence regulačního rámce pro ratingové agentury v jednom konkrétním
členském státě by mohla mít nepříznivý vliv na účastníky
trhu a na finanční trhy v celé EU. Proto jsou pro ochranu
investorů a trhů před případnými nedostatky nezbytná
přiměřená regulační pravidla platná v rámci celé EU. Z
tohoto důvodu lze případná další opatření v oblasti
ratingových agentur nejlépe uskutečnit prostřednictvím opatření
na úrovni EU. Navrhované změny jsou také proporcionální
dle požadavků čl. 5 odst. 4 SEU. Změny nepřekračují
míru nutnou k dosažení jejich cílů. Zvlášť jsou posíleny
podmínky nezávislosti regulačních agentur: emitenti jsou povinni
pravidelně měnit ratingovou agenturu, které platí za vydávání
ratingů, a jmenovat jinou ratingovou agenturu k vydávání ratingů
o nich samých a jinou k vydávání ratingů jejich dluhových nástrojů.
Ačkoli tyto povinnosti omezují svobodu podnikání, jsou
přiměřené sledovaným cílům a přihlížejí
k regulačnímu prostředí. Platí pouze s ohledem na službu ve
veřejném zájmu (ratingy, které mohou být využité pro regulační
účely) poskytovanou určitými regulovanými institucemi (ratingovými
agenturami) za určitých podmínek (obchodní model ratingu placeného
emitentem) a v případě rotace dočasně. Ratingovým
agenturám se ovšem nebrání v tom, aby nadále poskytovaly služby na trhu:
ratingová agentura, která se musí zdržet poskytování ratingových služeb
určitému emitentovi, bude stále moci poskytovat ratingy jiným
emitentům. Na trhu, kde pravidlo rotace platí kolektivně, budou
vznikat obchodní příležitosti, neboť ratingovou agenturu budou muset
měnit všichni emitenti. Ratingové agentury mohou vždy vydat nevyžádaný rating
téhož emitenta, a využít tak své zkušenosti. Změny rovněž počítají s
omezením investorů a velkých ratingových agentur s ohledem na
některé investiční volby. Investoři, kteří mají
nejméně 5% podíl v jedné ratingové agentuře, nesmějí mít více
než 5% podíl v jiné ratingové agentuře. Toto omezení je nutné jako záruka
vnímání nezávislosti ratingových agentur, které by bylo mohlo být narušeno,
pokud by titíž akcionáři nebo podílníci významnou měrou investovali
do různých ratingových agentur, které nepatří k téže
skupině ratingových agentur, i když tito akcionáři nebo podílníci
nejsou schopni zákonně vykonávat rozhodující nebo kontrolní vliv. Toto
riziko je vyšší vzhledem ke skutečnosti, že ratingové agentury
registrované v EU jsou společnosti neobchodované na burze cenných
papírů, a tudíž méně transparentní. Nicméně aby stále byla
zajištěna možnost čistě ekonomického investování do ratingových
agentur, zákaz současného investování do více než jedné agentury nemá být
rozšířen na investice prováděné prostřednictvím programů
kolektivního investování spravovaných třetími stranami, které jsou na
investorovi nezávislé a na něž investor nemá vliv. 3.3. Soulad s články 290
a 291 SFEU Dne 23. září 2009 přijala Komise návrhy nařízení o
zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), Evropského orgánu pro
pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a
Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). V této souvislosti by
Komise ráda připomenula svá prohlášení k článkům 290 a 291
Smlouvy o fungování Evropské unie, jež učinila při přijímání
nařízení, kterými se zřizují evropské orgány dohledu.
V těchto prohlášeních Komise uvedla: „Pokud jde o postup
přijímání regulačních norem, zdůrazňuje Komise jedinečný
charakter odvětví finančních služeb, který vyplývá z Lamfalussyho
struktury a který je výslovně uznán v prohlášení 39 k SFEU.
Komise má však vážné pochybnosti o tom, zda omezení její úlohy při
přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích
opatření je v souladu s články 290 a 291 SFEU.“ 3.4. Vysvětlení návrhu Článek 1 tohoto návrhu mění
nařízení o ratingových agenturách. Pokud není uvedeno jinak, odkazy
v následujících pododdílech odkazují na změněné nebo nové
články nařízení o ratingových agenturách. 3.4.1. Rozšíření oblasti
působnosti nařízení o ratingové výhledy Vedle ratingů vydávají ratingové agentury
také „ratingové výhledy“, které vyjadřují stanovisko k
pravděpodobnému budoucímu vývoji ratingu. Návrh Komise rozšiřuje
oblast působnosti pravidel o ratinzích tak, aby se případně
vztahovala i na „ratingové výhledy“. Změněný text zejména požaduje,
aby ratingové agentury zveřejňovaly i časový horizont,
během nějž se změna ratingu očekává (viz příloha I
oddíl D část II bod 2 písm. f)). Nařízení o ratingových
agenturách je tedy konkrétně změněno na různých místech:
jsou to článek 3, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 5, čl. 8
odst. 2 a čl. 10 odst. 1 a 2, příloha I oddíl B body 1, 3 a 7, oddíl
C body 2, 3 a 7, oddíl D část I body 1, 2, 4 a 5 a oddíl E část I bod
3. Níže popsané změny jsou případně také přizpůsobeny
zavedení pojmu „ratingový výhled“. 3.4.2. Změny týkající
se použití ratingů Nový článek 5a vložený do nařízení o
ratingových agenturách po určitých finančních institucích vyžaduje,
aby si prováděly vlastní hodnocení úvěrového rizika. Neměly by
se tedy při posuzování spolehlivosti investice do aktiv výhradně nebo
mechanicky spoléhat na externí ratingy. Příslušné orgány by měly
dohlížet na přiměřenost procesů, které tyto finanční
firmy používají pro posuzování bonity, včetně sledování, zda se
finanční firmy nadměrně nespoléhají na ratingy. Toto pravidlo
pramení ze zásad Rady pro finanční stabilitu pro snížení závislosti na
hodnocení ratingových agentur z října 2010. V souladu s novým článkem 5b by
rovněž Evropský výbor pro cenné papíry a trhy, Evropský
orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro pojišťovnictví a
zaměstnanecké penzijní pojištění ve svých pokynech, doporučeních
a návrzích technických norem neměly odkazovat na ratingy, jestliže by tyto
odkazy mohly vést k mechanické závislosti příslušných orgánů nebo
účastníků finančního trhu na ratinzích. Navíc by měly
patřičně přizpůsobit své stávající pokyny a
doporučení, a to nejpozději do dne 31. prosince 2013. Cílem dalších změn je řešení rizika
nadměrné závislosti účastníků finančního trhu na ratinzích,
pokud jde o strukturované finanční nástroje, a zvýšení kvality
ratingů týkajících se těchto nástrojů: –
Článek 8a: tento nový článek od
emitentů (nebo od původců či sponzorů) vyžaduje
průběžné zveřejňování konkrétních informací o
strukturovaných finančních produktech, zejména o hlavních prvcích
portfolia podkladových aktiv u strukturovaných finančních produktů,
aby si investoři mohli provést vlastní hodnocení bonity, a nemuseli se
tedy spoléhat na externí ratingy. Tyto údaje se budou zveřejňovat
prostřednictvím centralizovaných internetových stránek provozovaných
Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. –
Článek 8b: tento nový článek vyžaduje od
emitentů (nebo spřízněných třetích osob), již si objednají
rating, aby oslovili dvě na sobě nezávislé ratingové agentury, které
souběžně vydají dva nezávislé ratingy týchž strukturovaných
finančních nástrojů. Konečně je třeba uvést, že
Komise současně navrhuje změny směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se
subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných
papírů (SKIPCP)[10] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8.
června 2011 o správcích alternativních
investičních fondů, aby byla zajištěna integrace zásady omezení
nadměrného spoléhání se na ratingy do vnitrostátních právních
předpisů, kterými se tyto směrnice provádějí. 3.4.3. Změny týkající se
nezávislosti ratingových agentur Tato skupina změn stanovuje
přísnější pravidla nezávislosti s cílem řešit střety
zájmů, pokud jde o obchodní model ratingu placeného emitentem a
vlastnickou strukturu ratingových agentur: –
Článek 6a: tento nový článek zakazuje
podílníkovi nebo akcionáři ratingové agentury, který v ní drží podíl
nejméně 5 %, aby držel 5% nebo vyšší podíl v jiné ratingové
agentuře, pokud dotčené ratingové agentury nejsou členy téže
skupiny. –
Článek 6b: tento nový článek zavádí
pravidlo rotace pro ratingové agentury najaté emitentem (tj. netýká se
nevyžádaných ratingů) za účelem provedení ratingu buď samotného emitenta,
nebo jeho dluhových nástrojů. Najaté ratingové agentury by neměly být
využívány déle než tři roky, nebo déle než rok, jestliže hodnotí více než
deset po sobě jdoucích dluhových nástrojů emitenta. Pravidlo jednoho
roku by však nemělo vést ke zkrácení povolené délky obchodního vztahu na
dobu kratší než jeden rok. Pokud emitent vyžaduje více než jeden rating pro
sebe nebo pro své nástroje, ať z důvodu zákonem stanovených
povinností nebo dobrovolně, musí rotovat pouze jedna agentura. Maximální
doba smluvního vztahu s každou z těchto ratingových agentur je však
stanovena na období šesti let. Bývalá ratingová agentura (nebo jiná ratingová
agentura patřící ke stejné skupině nebo mající majetkové vazby s
bývalou ratingovou agenturou) by neměla mít dovoleno hodnotit stejného
emitenta nebo jeho nástroje až do uplynutí příslušné čekací
lhůty. Tento článek také stanoví, že odcházející ratingová agentura
poskytne nastupující ratingové agentuře předávací dokumentaci
s příslušnými údaji. Očekává se, že toto pravidlo rotace
výrazně omezí potenciální problémy střetů zájmů, které
souvisejí s obchodním modelem ratingu placeného emitentem. Komise navíc
bude dále sledovat vhodnost modelů odměňování ratingových
agentur a do 7. prosince 2012 o tom předloží zprávu Evropskému
parlamentu a Radě, jak vyžaduje čl. 39 odst. 1 nařízení.
V této souvislosti rovněž zváží obsáhlejší řešení této otázky,
jaká se v současné době posuzují v jiných jurisdikcích,
včetně Spojených států. Článek 6b se nevztahuje na ratingy států. –
Příloha I oddíl C bod 8 ve vztahu
k čl. 7 odst. 4: pravidla o vnitřní rotaci zaměstnanců
v rámci ratingové agentury jsou upravena s ohledem na nový
článek 6b. Nová pravidla stanoví, že vedoucí ratingový analytik by se neměl
podílet na ratingu stejného subjektu pod dobu delší než 4 roky, aby se tím
zabránilo přechodu těchto analytiků do jiné ratingové agentury
se spisem zákazníka. Jsou navíc stanovena pravidla interní rotace pro
případ, že ratingová agentura vydává nevyžádané ratingy nebo ratingy států. –
Příloha I oddíl B bod 3: nařízení zabrání
ratingové agentuře vydávat ratingy (nebo bude vyžadovat, aby ratingová
agentura zveřejnila, že rating může být ovlivněn), jestliže
existují skutečné nebo potenciální střety zájmů v důsledku
účasti osob (vedle ratingové agentury a jejích zaměstnanců, na
něž se již pravidla vztahují), které drží více než 10 % kapitálu nebo
hlasovacích práv ratingové agentury nebo které jsou jinak způsobilé
vykonávat významný vliv na podnikatelskou činnost ratingové agentury
v určitých situacích, jako jsou například investice do hodnocené
osoby, členství ve správní radě hodnocené osoby, atd. –
Příloha I oddíl B bod 4: osoby, které drží
podíl přesahující 5 % kapitálu nebo hlasovacích práv ratingové agentury
nebo které jsou jinak způsobilé vykonávat významný vliv na podnikatelskou
činnost ratingové agentury, by neměly mít dovoleno poskytovat
hodnocené osobě konzultační nebo poradenské služby týkající se
podnikové nebo právní struktury, majetku, závazků nebo činností této
hodnocené osoby. 3.4.4. Změny týkající se zveřejňování informací o
metodice ratingových agentur, ratingů a ratingových výhledů Další skupina změn posiluje pravidla o
zveřejňování ratingových metodik s cílem prosazovat řádné
ratingové postupy a v konečném důsledku zlepšit kvalitu
ratingů: –
Čl. 8 odst. 5a, čl. 8 odst. 6 písm. aa) a
čl. 22a odst. 3: tato navrhovaná ustanovení stanoví postupy pro
přípravu nové ratingové metodiky nebo změnu metodiky stávající.
Vyžadují konzultování zainteresovaných osob, pokud jde o novou metodiku nebo
navrhované změny a jejich odůvodnění. Ratingové agentury by
měly navíc předložit navrhovanou metodiku Evropskému orgánu pro cenné
papíry a trhy pro posouzení, zda vyhovuje stávajícím požadavkům. Novou
metodiku lze použít pouze po schválení Evropským orgánem pro cenné papíry a
trhy. Pravidla také vyžadují zveřejnění nové
metodiky společně s podrobným vysvětlením. –
Čl. 8 odst. 7: každá ratingová agentura bude
mít povinnost opravit chyby ve své metodice nebo jejím použití a také o
těchto chybách informovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy,
hodnocené osoby i širokou veřejnost. –
Příloha I oddíl D část I bod 2a:
požadavek na poskytnutí pokynů k metodice a základním
předpokladům ratingů se rozšiřuje ze strukturovaných
finančních produktů na všechny druhy aktiv. Pokyny poskytované
ratingovými agenturami by měly být jasné a srozumitelné. Jsou posíleny i další povinnosti ratingových
agentur týkající se zveřejňování: –
Příloha I oddíl D část I bod 3: toto
ustanovení se týká informací o hlavních skutečnostech, na nichž je rating
nebo výhled postaven, které mají ratingové agentury před
zveřejněním ratingu nebo výhledu poskytnout emitentům, aby
měla hodnocená osoba příležitost zjistit případné chyby
v ratingu. Navrhované pravidlo po ratingových agenturách vyžaduje, aby
emitenty informovaly během pracovní doby hodnocené osoby a nejméně
jeden celý pracovní den před zveřejněním. Toto pravidlo platí
pro všechny ratingy, vyžádané i nevyžádané, a pro výhledy. –
Příloha I oddíl D část I bod 6: ratingové
agentury by měly zveřejňovat údaje o všech subjektech nebo
dluhových nástrojích, které jim byly předloženy pro úvodní posouzení nebo
předběžný rating. Nové pravidlo tedy rozšiřuje tuto povinnost i
mimo ratingy strukturovaných finančních produktů. Tato změna obnáší
odpovídající zrušení bodu 4 v části II oddíle D přílohy I. 3.4.5. Změny týkající se ratingu
států Pravidla platící konkrétně pro ratingy
států (rating státu, regionálního nebo místního orgánu státu nebo
nástroje, u něhož je emitentem dluhového nástroje nebo finančního
závazku stát nebo regionální nebo místní orgán státu) jsou zvlášť posílena
s cílem zlepšit kvalitu těchto ratingů: –
Čl. 8 odst. 5 nový druhý pododstavec:
ratingové agentury musejí ratingy států hodnotit častěji:
každých šest měsíců namísto každých dvanácti měsíců. –
Příloha I oddíl D: doplňuje se nová
část III o dodatečných povinnostech týkajících se prezentace
ratingů států. Ratingové agentury musí při vydávání a
změnách ratingu států zejména zveřejňovat úplné hodnotící
zprávy za účelem zvýšení transparentnosti a lepšího porozumění
uživatelů. Ratingy států lze zveřejňovat pouze po
uzavření obchodování a nejméně hodinu před otevřením
obchodních míst v EU. –
Příloha I oddíl E část III body 3 a 7:
pravidla pro zveřejňování zprávy o transparentnosti ratingovými
agenturami jsou posílena tím, že se od ratingových agentur požaduje, aby byly
transparentní, pokud jde o přidělení zaměstnanců
k vypracování ratingů různých druhů aktiv (tj. ratingy
podniků, strukturovaných finančních produktů, států).
Ratingové agentury musejí také poskytovat neagregované údaje o svém obratu,
včetně informací o obdržených platbách za rating
v členění podle různých druhů aktiv. Tyto informace by
měly umožnit posouzení, do jaké míry ratingové agentury využívají pro vydávání
ratingů států své zdroje. 3.4.6. Změny týkající se
srovnatelnosti ratingů a honorářů za ratingy Dalším cílem tohoto návrhu je podpora
hospodářské soutěže na ratingovém trhu a zvýšení kvality
ratingů. Tento cíl je sledován zejména těmito změnami, které
prosazují srovnatelnost ratingů a stanoví vyšší transparentnost
poplatků za ratingy: –
Článek 11a: tento nový článek vyžaduje,
aby ratingové agentury sdělovaly své ratingy Evropskému orgánu pro cenní
papíry a trhy, který zajistí zveřejnění všech dostupných ratingů
dluhových nástrojů v podobě evropského ratingového indexu
(EURIX), volně dostupného investorům. –
Čl. 21 odst. 4a: tento nový odstavec
zmocňuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy k vypracování návrhu
technických norem pro schválení Komisí pro harmonizovanou ratingovou stupnici,
která má sloužit ratingovým agenturám. Veškeré ratingy se budou muset
řídit týmiž standardy, čímž se zajistí snazší srovnání ratingů
investory. Toto ustanovení zvýší užitečnost indexu EURIX pro investory a
další zúčastněné osoby. –
Příloha I oddíl B bod 3a: poplatky účtované
ratingovými agenturami zákazníkům za poskytnutí ratingu (a
doplňkových služeb) by neměly být diskriminační (tj. měly
by být založené na skutečných nákladech a průhledných cenových
měřítcích) a neměly by být založené na žádné
nepředvídatelné události (tj. neměly by záviset na výsledku
prováděné činnosti). Cílem tohoto nového ustanovení je také zabránit
střetům zájmů (např. hodnocené osoby by mohly platit vyšší
poplatky výměnou za nadměrně příznivé ratingy). –
Příloha I oddíl E část II bod 2 písm. a) a
bod 2 písm. aa): změněný bod 2 písm. a) vyžaduje, aby ratingové
agentury každý rok sdělovaly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy
seznam poplatků účtovaných každému klientovi za jednotlivé ratingy a
případně doplňkové služby. Uveřejnění poplatků je
doplněno novým ustanoveným v oddílu E části III bodě 7
přílohy I. Nový bod 2 písm. aa) od ratingových agentur požaduje, aby
rovněž sdělily Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy svoji
cenovou politiku, včetně kritérií pro tvorbu cen ratingů
různých druhů aktiv. Navrhované nařízení požaduje, aby
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy sledoval koncentraci trhu (viz čl.
21 odst. 5) a aby Komise vypracovala k této otázce zprávu (čl. 39 odst.
4). 3.4.7. Změny týkající se
občanskoprávní odpovědnosti ratingových agentur vůči
investorům Ačkoli tento návrh nařízení obsahuje
také ustanovení zaměřená na snížení rizika nadměrného spoléhání
se na externí ratingy (viz oddíl 3.4.2 této důvodové zprávy), ratingy bez
ohledu na to, zda jsou vydané pro regulatorní účely či nikoli, budou
mít v dohledné budoucnosti nadále dopad na investiční rozhodnutí.
Ratingové agentury tudíž mají významnou odpovědnost vůči
investorům a musí zajistit soulad s pravidly nařízení o
ratingových agenturách. To se odráží v navrhovaném článku 35a nařízení
o ratingových agenturách, který zakládá odpovědnost ratingové agentury
v případě, že vědomě nebo hrubou nedbalostí poruší
nařízení o ratingových agenturách, a tím způsobí škodu
investorovi, který se spolehl na rating této ratingové agentury, za předpokladu,
že dotčené porušení rating ovlivnilo. 3.4.8. Jiné změny Text nařízení je také
přizpůsoben tak, aby objasnil některé závazky s ohledem na
„certifikované“ ratingové agentury usazené ve třetích zemích.
Příslušně je tak upraven čl. 5 odst. 8, čl. 11 odst. 2,
čl. 19 odst. 1 a čl. 21 odst. 4 písm. e) nařízení o ratingových
agenturách. V návaznosti na další změny
nařízení byl upraven i seznam porušení povinnosti v příloze III
a čl. 36a odst. 2 nařízení o ratingových agenturách. Za účelem uvedení směrnice o
ratingových agenturách do souladu s terminologií Lisabonské smlouvy se
odkazy na „Společenství“ nahrazují odkazy na „Unii“. 3.4.9 Otázka evropské ratingové
agentury Cílem tohoto návrhu není založení evropské
ratingové agentury. Jak požadoval Evropský parlament ve své zprávě o
ratingových agenturách ze dne 8. června 2011, tato možnost byla
podrobně posouzena v hodnocení dopadů připojeném
k tomuto návrhu. V hodnocení dopadů bylo zjištěno, že i
když veřejně financovaná ratingová agentura může mít
některé výhody, pokud jde o zvýšení rozmanitosti stanovisek na ratingovém
trhu a poskytnutí alternativy k obchodnímu modelu ratingu placeného
emitentem, bylo by obtížné řešit problémy týkající se střetu
zájmů a její důvěryhodnosti, zejména pokud by tato ratingová agentura
hodnotila stát z hlediska zadlužení. Tato zjištění by však žádným
způsobem neměla odrazovat jiné účastníky od zakládání nových
ratingových agentur. Komise bude sledovat, do jaké míry nově příchozí
soukromí účastníci ratingového trhu zvýší rozmanitost. Některá opatření ve stávajícím
návrhu by měla přispět k vyšší rozmanitosti a větší
nabídce v oblasti ratingu: –
navrhované pravidlo rotace bude vyžadovat
pravidelné změny ratingových agentur, což otevře trh ratingových
agentur pro nově příchozí účastníky a –
navrhovaný zákaz akvizic jiných ratingových agentur
ze strany velkých ratingových agentur po dobu deseti let. Komise rovněž zkoumá možnosti, zda a do
jaké míry mohou být prostředky Unie použity na podporu vytváření sítí
menších ratingových agentur, které by jim umožnily sdružovat zdroje a dosahovat
úspor z rozsahu. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh Komise nemá žádný dopad na rozpočet
Evropské unie. Konkrétně úkoly, které budou svěřeny Evropskému
orgánu pro cenné papíry a trhy, jak je uvedeno v návrhu, nebudou vyžadovat
dodatečné financování ze strany EU. Je třeba rovněž poznamenat, že
článek 19 nařízení o ratingových agenturách[11]
stanoví, že náklady Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nezbytné pro
registraci ratingových agentur a dohled nad nimi podle tohoto nařízení
budou plně hrazeny z poplatků účtovaných ratingovým
agenturám. 2011/0361 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY kterým se mění nařízení (ES)
č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropské centrální
banky[12], s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[13], v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách[14]
vyžaduje, aby ratingové agentury dodržovaly pravidla chování, jejichž cílem je
omezení možných střetů zájmů, zajištění vysoké kvality a
dostatečné transparentnosti ratingů a ratingového procesu. V
důsledku změn zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 513/2011[15] získal Evropský orgán
pro cenné papíry a trhy (ESMA) pravomoc provádět registraci ratingových
agentur a vykonávat nad nimi dohled. Předkládané změny stávající
regulační rámec pro ratingové agentury doplňují. Některé řešené
otázky (střety zájmů vyplývající z obchodního modelu ratingu
placeného emitentem, zveřejňování u strukturovaných finančních
nástrojů) byly zjištěny již dříve, ale v současných
pravidlech nebyly zcela vyřešeny. Současná krize státního dluhu
zvýraznila potřebu přezkoumat požadavky na průhlednost a
procesní požadavky konkrétně pro ratingy států. (2)
Dne 8. června 2011 vydal Evropský parlament
usnesení o ratingových agenturách, v němž požaduje větší
regulaci ratingových agentur[16]. Na neformálním zasedání
Rady ECOFIN ve dnech 30. září a 1. října 2010 Rada Evropské unie
potvrdila, že je třeba dále se snažit o vyřešení řady otázek
týkajících se ratingových činností, včetně rizika
nadměrného spoléhání se na ratingy a rizika střetů zájmů vyplývajícího
z modelu odměňování ratingových agentur. Evropská rada dne 23.
října 2011 dospěla k závěru, že je třeba dosáhnout
pokroku při omezování nadměrného spoléhání se na ratingy. (3)
Na mezinárodní úrovni vydala Rada pro finanční
stabilitu dne 20. října 2010 zásady pro omezování spoléhání se státních
orgánů a finančních institucí na ratingy. Tyto zásady
v listopadu 2010 schválil Summit G‑20 v Soulu. (4)
Význam ratingových výhledů pro investory a
emitenty a jejich účinky na trhy jsou srovnatelné s významem a
účinky ratingů. Proto by měly všechny požadavky nařízení (ES)
č. 1060/2009, jejichž cílem je zajistit, aby byly veškeré ratingové úkony
prosté střetu zájmů, přesné a transparentní, platit i pro
ratingové výhledy. V souladu se stávající dohledovou praxí řada
požadavků nařízení platí i na ratingové výhledy. Toto nařízení
zavádí definici ratingových výhledů a objasňuje, která konkrétní
ustanovení pro tyto výhledy platí. To by mělo vyjasnit pravidla a
poskytnout právní jistotu. Definice ratingových výhledů podle tohoto
nařízení by měla rovněž zahrnout stanoviska týkající se
pravděpodobného směru vývoje ratingu v krátkodobém horizontu,
která se běžně označují jako úvěrové signály (credit
watches). (5)
Ratingové agentury jsou důležití
účastníci finančních trhů. V důsledku toho má
nezávislost a integrita ratingových agentur a jejich ratingové činnosti
zvláštní význam jako záruka jejich důvěryhodnosti vzhledem
k účastníkům trhu, zejména investorům a jiným
uživatelům ratingů. Nařízení č. 1060/2009 stanoví, že
ratingové agentury musí podléhat registraci a dohledu, neboť jejich služby
mají významný vliv na veřejný zájem. Ratingy, na rozdíl od
investičního průzkumu, nejsou pouhé názory na hodnotu nebo cenu
finančního nástroje nebo finančního závazku. Ratingové agentury
nejsou pouhými finančními analytiky nebo investičními poradci. Ratingové
agentury mají regulační hodnotu pro regulované investory, jako jsou
například úvěrové instituce, pojišťovny a jiní institucionální
investoři. Ačkoli je motivace k nadměrnému spoléhání se na
ratingy postupně snižována, investiční rozhodnutí se stále ratingy
řídí, zejména z důvodu informačních asymetrií a pro
účely efektivnosti. V této souvislosti musí být ratingové agentury
nezávislé a musí jako takové být vnímány účastníky trhu. (6)
Nařízení (ES) č. 1060/2009 již stanovilo
první soubor opatření k řešení otázky nezávislosti a integrity
ratingových agentur a jejich ratingové činnosti. Cíl zaručit
nezávislost ratingových agentur a cíl zjistit a zvládnout případný
střet zájmů, který by mohl nastat, a pokud možno se mu vyhnout, byl
již základem několika ustanovení uvedeného nařízení v roce 2009.
Třebaže stávající pravidla poskytují řádný základ, zjevně
neměla v tomto ohledu dostatečný dopad. Ratingové agentury stále
nejsou považovány za dostatečně nezávislé aktéry. Výběr a
odměňování ratingových agentur hodnocenou osobou (v obchodním modelu
ratingu placeného emitentem) vyvolává inherentní střety zájmů, které
stávající pravidla řeší nedostatečně. V rámci tohoto modelu
mají ratingové agentury motivaci vydávat příliš tolerantní ratingy
emitenta za účelem zajištění dlouhodobého obchodního vztahu, který
zaručí příjmy, nebo za účelem zajištění další práce a
příjmů. Navíc vztahy mezi akcionáři ratingových agentur a
hodnocenými osobami mohou způsobit střety zájmů, které stávající
pravidla dostatečně neřeší. V důsledku toho mohou být
ratingy vydané v rámci obchodního modelu ratingu placeného emitentem
vnímány jako ratingy, které vyhovují emitentovi, spíše než jako ratingy, které
potřebuje investor. Aniž by tím byly dotčeny závěry zprávy o
obchodním modelu ratingu placeného emitentem, která má být podle čl. 39
odst. 1 nařízení (ES) č. 1060/2009 Komisí předložena do prosince
2012, je nezbytné posílit podmínky nezávislosti platné pro ratingové agentury
za účelem zvýšení úrovně důvěryhodnosti ratingů
vydaných v rámci obchodního modelu ratingu placeného emitentem. (7)
Na ratingovém trhu se ukazuje, že ratingové
agentury a hodnocené osoby obvykle vstupují do dlouhodobých vztahů. To
zvyšuje riziko důvěrné známosti, neboť ratingové agentury se
mohou stát příliš nakloněné přáním hodnocené osoby. Za
těchto okolností by mohla být časem zpochybněna nestrannost
ratingových agentur. Ratingové agentury jednající z pověření
emitenta‑podniku, který je platí, mají motivaci vydávat
nadměrně příznivé ratingy o této hodnocené osobě nebo
jejích dluhových nástrojích za účelem udržení obchodního vztahu
s tímto emitentem. Na emitenty také působí stimuly ve prospěch
dlouhodobých vztahů, například efekt zablokování: emitent se
může vyhýbat změně ratingové agentury, neboť by to mohlo
vyvolat obavy investorů o bonitu emitenta. Tento problém byl již
zjištěn v nařízení (ES) č. 1060/2009, které po ratingových
agenturách požadovalo použití rotačního mechanismu, který by zajistil
postupné změny v analytických týmech a ratingových výborech, aby
nebyla ohrožena nezávislost ratingových analytiků a osob schvalujících
ratingy. Úspěch těchto pravidel ovšem do značné míry závisel na
zásadách chování uvnitř ratingové agentury: na skutečné nezávislosti
a profesionalitě zaměstnanců ratingové agentury ve vztahu
k obchodním zájmům samotné ratingové agentury. Tato pravidla nebyla
vytvořena tak, aby třetím stranám poskytovala dostatečnou
záruku, že střety zájmů vyplývající z dlouhodobých vztahů
budou efektivně zmírněny a že jim bude zabráněno. Jeví se tudíž
jako nezbytné zajistit strukturální odezvu s větším dopadem na
třetí strany. Toho by bylo možné účinně dosáhnout omezením
lhůty, během níž může ratingová agentura nepřetržitě
poskytovat ratingy téhož emitenta nebo jeho dluhových nástrojů. Stanovení
maximálního trvání obchodního vztahu mezi emitentem, který je hodnocen nebo
který vydal hodnocené dluhové nástroje, a ratingovou agenturou by mělo
odstranit motivaci pro vydávání příznivých ratingů tohoto emitenta.
Navíc požadavek na rotaci ratingových agentur jako normální a regulérní tržní
praxi by měl rovněž účinně řešit efekt zablokování v
případě, že se emitent vyhýbá změně ratingové agentury,
neboť by to mohlo vyvolat obavy investorů o jeho bonitu. Rotace
ratingových agentur by měla mít kladné účinky na ratingový trh,
neboť usnadní vstup nových účastníků na trh a stávajícím
ratingovým agenturám nabídne příležitost rozšířit jejich podnikání do
nových oblastí. (8)
Pravidelná rotace ratingových agentur, které
vydávají ratingy emitenta nebo jeho dluhových nástrojů, by měla
přinést větší rozmanitost do hodnocení bonity emitenta, který
ratingovou agenturu vybírá a platí. Početnější a různé názory,
perspektivy a metodiky používané ratingovými agenturami by měly vést
k větší rozmanitosti ratingů a v konečném
důsledku k lepšímu posouzení bonity emitentů. Aby tato
rozmanitost hrála roli a aby se předešlo vzájemné solidárnosti
emitentů a ratingových agentur, musí být nejdelší doba trvání obchodního
vztahu mezi ratingovou agenturou a platícím emitentem omezena na úrovni, která
zaručí pravidelné čerstvé pohledy na bonitu emitentů. Jako
vhodná se tedy jeví lhůta tří let, rovněž vzhledem
k potřebě zajistit určitou kontinuitu ratingů. Riziko
střetu zájmů se zvyšuje tehdy, když ratingová agentura často
vydává ratingy dluhových nástrojů téhož emitenta v rámci krátké
lhůty. V těchto případech by v zájmu zaručení
podobných výsledků měla být maximální doba trvání obchodního vztahu
kratší. Obchodní vztah by tedy měl být ukončen po vydání ratingu na
deset dluhových nástrojů téhož emitenta. Aby však na emitenty a ratingové
agentury nebylo uvaleno nepoměrně velké břemeno, neměl by
být během prvních 12 měsíců obchodního vztahu stanoven žádný
požadavek na změnu ratingové agentury. Pokud si emitent najme více než
jednu ratingovou agenturu, ať již proto, že jako emitent strukturovaných
finančních nástrojů je k tomu povinen, nebo dobrovolně,
mělo by postačovat, aby se striktní lhůty rotace vztahovaly
pouze na jednu z těchto ratingových agentur. Avšak i v tomto
případě by délka obchodního vztahu mezi emitentem a ostatními
najatými ratingovými agenturami neměla přesáhnout dobu šesti let. (9)
Aby pravidlo vyžadující rotaci ratingových agentur
bylo smysluplné, musí být prosazováno důvěryhodně. Pravidlo
rotace by nevedlo k dosažení svých cílů, kdyby odcházející ratingová
agentura měla za příliš krátkou dobu znovu dovoleno poskytovat
ratingové služby stejnému emitentovi. Je tudíž důležité stanovit vhodnou
lhůtu, během níž tato ratingová agentura nemůže být najata týmž
emitentem k poskytování ratingových služeb. Tato lhůta by měla být
dostatečně dlouhá, aby umožnila přicházející ratingové
agentuře účinně poskytovat své ratingové služby emitentovi,
zajistila, že emitent bude vystaven novému zkoumání v rámci jiného
přístupu, a zaručila, že ratingy vydané novou ratingovou agenturou budou
vykazovat dostatečnou kontinuitu. Tato lhůta by měla umožnit,
aby se emitent nemohl spoléhat na pohodlné ujednání pouze se dvěma
ratingovými agenturami, které by se průběžně neustále navzájem
střídaly, neboť to by vedlo k zachování rizika důvěrné
známosti. Lhůta, během níž by odcházející ratingová agentura
neměla poskytovat ratingové služby emitentovi, by tudíž měla být obecně
stanovena na čtyři roky. (10)
Změna ratingové agentury nevyhnutelně
zvyšuje riziko ztráty znalostí o hodnocené osobě získaných odcházející
ratingovou agenturou. V důsledku toho by přicházející ratingová
agentura musela vynaložit značné úsilí na získání znalostí nezbytných pro
výkon své práce. Měl by však být zajištěn plynulý přechod
stanovením požadavku, aby odcházející ratingová agentura převedla
příslušné informace o hodnocené osobě nebo nástrojích
přicházející ratingové agentuře. (11)
Požadovat po emitentech, aby pravidelně
měnili ratingovou agenturu, kterou pověřili vydáváním
ratingů, je přiměřené sledovanému cíli. Tento požadavek
platí pouze pro určité regulované instituce (registrované ratingové
agentury), které poskytují službu dotýkající se veřejného zájmu (ratingy,
které lze využít pro regulatorní účely) za určitých podmínek
(obchodní model ratingu placeného emitentem). Výsada poskytování služeb, které
jsou uznávány jako významný faktor regulace trhu finančních služeb, a
získání povolení pro výkon této funkce s sebou nese nutnost plnit
určité povinnosti, aby byla za všech okolností zaručena nezávislost a
vnímání nezávislosti. Ratingová agentura, která nesmí poskytovat ratingové
služby určitému emitentovi, bude stále moci poskytovat ratingové služby
jiným emitentům. Na trhu, na němž pro všechny účastníky platí
pravidlo rotace, vzniknou obchodní příležitosti, neboť všichni
emitenti budou potřebovat změnit ratingovou agenturu. Ratingové
agentury budou moci navíc vydávat nevyžádané ratingy téhož emitenta a využívat
při tom svých zkušeností. Nevyžádané ratingy nejsou omezené obchodním
modelem ratingu placeného emitentem, a tudíž jsou méně ovlivněné
možnými střety zájmů. Maximální doba trvání obchodního vztahu
s ratingovou agenturou nebo pravidlo využívání více než jedné ratingové
agentury představuje i pro emitenty omezení jejich svobody podnikání. Toto
omezení je však vzhledem k vlivu obchodního modelu ratingu placeného
emitentem na nezbytnou nezávislost ratingových agentur nezbytné
z důvodů veřejného zájmu za účelem zaručení
nezávislých ratingů, které mohou investoři využít pro regulatorní
účely. Tato omezení zároveň nepřekračují nezbytnou míru a
je třeba je spíše považovat za prvek zvyšující bonitu emitenta ve vztahu
k jiným stranám, a v konečném důsledku vzhledem
k trhu. (12)
Jednou ze zvláštností ratingů států je,
že zde obvykle neplatí obchodní model ratingu placeného emitentem. Většina
ratingů se místo toho provádí jako nevyžádané ratingy, které slouží jako
základ pro vyžádané i nevyžádané ratingy finančních institucí
dotčeného státu. Vyžadovat rotaci ratingových agentur, které vydávají ratingy
států, tedy není nezbytné. (13)
Nezávislost ratingové agentury ve vztahu
k hodnocené osobě je také ovlivněna možným střetem
zájmů mezi některým z jejích významných akcionářů
a hodnocenou osobou: Akcionář ratingové agentury by mohl být
členem správní nebo dozorčí rady hodnocené osoby nebo
spřízněné třetí osoby. Pravidla nařízení (ES) č.
1060/2009 se touto situací zabývala, pouze pokud jde o střety zájmů
způsobené ratingovými analytiky, osobami schvalujícími ratingy nebo jinými
zaměstnanci ratingové agentury. Nařízení však neuvádělo nic,
pokud jde o možné střety zájmů způsobené akcionáři nebo
podílníky ratingových agentur. S cílem posílit vnímání nezávislosti
ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám je vhodné rozšířit
stávající pravidla, která platí pro střety zájmů způsobené
zaměstnanci ratingových agentur, také na střety zájmů
způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové
agentuře významný podíl. Ratingová agentura by se tudíž měla zdržet
vydávání ratingů, nebo by měla zveřejnit, že rating může
být ovlivněný, jestliže akcionář nebo podílník, který drží 10% podíl
na hlasovacích právech této agentury, je zároveň členem správní nebo
dozorčí rady hodnocené osoby nebo do hodnocené osoby investoval. Navíc,
jestliže je akcionář nebo podílník v pozici, kdy může významně
ovlivnit obchodní činnost ratingové agentury, tato osoba by neměla
hodnocené osobě nebo spřízněné třetí osobě poskytovat
konzultační ani poradenské služby týkající se její podnikové nebo právní
struktury, majetku, závazků nebo činností. (14)
Pravidla nezávislosti a předcházení
střetu zájmů by mohla pozbýt účinnosti, pokud by ratingové
agentury nebyly na sobě nezávislé. Pro proveditelné použití těchto
pravidel je nezbytný dostatečně vysoký počet ratingových
agentur, které nejsou spojeny ani s odcházející ratingovou agenturou
v případě rotace, ani s ratingovou agenturou, která
současně poskytuje ratingové služby témuž emitentovi. Jestliže
emitent na stávajícím trhu nemá dostatečnou možnost výběru mezi
ratingovými agenturami, hrozí riziko, že provedení těchto pravidel
zaměřených na posílení podmínek nezávislosti bude neefektivní. Je
proto vhodné vyžadovat přísné oddělení odcházející agentury od
přicházející ratingové agentury v případě rotace a také
v případě dvou ratingových agentur současně
poskytujících ratingové služby stejnému emitentovi. Dotčené ratingové
agentury by navzájem neměly být spojeny kontrolou, příslušností ke
stejné skupině ratingových agentur ani tím, že by byly akcionářem
nebo podílníkem nebo by mohly vykonávat hlasovací práva v některé z ostatních
dotčených agentur nebo by byly způsobilé jmenovat členy jejich
správních, řídících nebo dozorčích rad. (15)
Vnímání nezávislosti ratingových agentur by bylo
zvlášť ohroženo, pokud by titíž akcionáři nebo podílníci investovali
do různých ratingových agentur, které nepatří do stejné skupiny
ratingových agentur, přinejmenším pokud by tato investice dosáhla
určité výše, která by těmto akcionářům nebo podílníkům
umožnila vykonávat určitý vliv na fungování agentury. Za účelem
zajištění nezávislosti (a vnímání nezávislosti) ratingových agentur je
vhodné stanovit přísnější pravidla týkající se vztahů mezi
ratingovými agenturami a jejich akcionáři. Z toho důvodu by
žádná osoba neměla současně držet 5% a vyšší podíl ve více než
jedné ratingové agentuře, jestliže dotčené agentury nepatří do
téže skupiny. (16)
Cíl zajištění dostatečné nezávislosti
ratingových agentur souvisí s tím, že investoři by neměli mít
investice ve výši 5 a více procent současně ve více než jedné
ratingové agentuře. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES
ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost
týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k
obchodování na regulovaném trhu[17], požaduje, aby osoby
kontrolující 5 % hlasovacích práv kotované společnosti tuto
skutečnost zveřejnili, neboť je mimo jiné v zájmu investorů
vědět o změnách ve struktuře hlasování takové
společnosti. Podíl na hlasovacích právech ve výši 5 % se tedy
považuje za významnou účast, s níž je možno ovlivnit strukturu hlasování
ve společnosti. Je proto vhodné použít tuto 5% prahovou hodnotu pro
účely omezení souběžných investic ve více než jedné ratingové
agentuře. Toto opatření nelze považovat za nepřiměřené
vzhledem k tomu, že všechny registrované ratingové agentury v Unii
jsou podniky nezapsané na burze cenných papírů, a tudíž nepodléhající
pravidlům v oblasti transparentnosti a procesním pravidlům,
která platí pro společnosti zapsané na burze cenných papírů
v EU. Podniky nezapsané na burze cenných papírů se často řídí
protokoly nebo dohodami akcionářů a počet akcionářů
nebo podílníků je obvykle nízký. Tudíž i menšinové postavení
v ratingové agentuře nezapsané na burze cenných papírů by mohlo
hrát velkou roli. Aby však byla stále zajištěna možnost čistě
ekonomických investic do ratingových agentur, toto omezení současných
investic do více než jedné ratingové agentury by se nemělo vztahovat na
investice prováděné prostřednictvím programů kolektivního
investování spravovaných třetími stranami nezávislými na investorovi a
nepodléhajícími jeho vlivu. (17)
Nová pravidla, která omezují dobu trvání obchodního
vztahu mezi emitentem a ratingovou agenturou, výrazně změní podobu
ratingového trhu v Unii, který nyní zůstává značně
koncentrovaný. Vzniknou nové tržní příležitosti pro malé a střední
ratingové agentury, které budou muset prodělat vývoj, aby mohly řešit
tyto úkoly v prvních letech po vstoupení nových pravidel v platnost.
Tento vývoj pravděpodobně přinese na trh novou rozmanitost. Cíle
a účinnost nových pravidel by však byly značně ohrožené, kdyby
velké zavedené ratingové agentury během těchto počátečních
let prostřednictvím akvizic konkurentů těmto konkurentům
bránili v rozvoji důvěryhodných alternativ. Důsledkem další
konsolidace ratingového trhu vyvolané velkými zavedenými účastníky by bylo
snížení počtu dostupných registrovaných ratingových agentur, a tím by
emitentům vznikly potíže s výběrem v okamžiku, kdy
pravidelně potřebují jmenovat novou ratingovou agenturu nebo více
nových ratingových agentur, a narušilo by se hladké fungovaní nových pravidel.
Ještě důležitější je, že další konsolidace vyvolaná velkými
zavedenými ratingovými agenturami by zejména bránila vzniku větší
rozmanitosti na trhu. (18)
Účinnost pravidel pro nezávislost a
předcházení střetům zájmů, která vyžadují, aby ratingové
agentury neposkytovaly ratingové služby po dlouhou dobu témuž emitentovi, by
mohla být omezena, pokud by se ratingové agentury mohly stát přímo nebo
nepřímo akcionáři nebo podílníky jiných ratingových agentur. (19)
Je důležité zajistit, aby se
v důsledku změn metodik ratingu nesnížila přesnost a
důslednost metodik. Proto by emitenti, investoři a další
zúčastněné strany měli mít možnost vyjádřit se ke všem
zamýšleným změnám metodik ratingu. To jim pomůže pochopit důvody
zavedení nových metodik a dotčených změn. Vyjádření
emitentů a investorů k návrhu metodik může ratingovým
agenturám poskytnout cenné podklady pro definování metodik. Evropský orgán pro
cenné papíry a trhy by měl před uplatněním metodik v praxi navíc
ověřit a potvrdit soulad nových ratingových metodik s čl. 8
odst. 3 nařízení (ES) č. 1060/2009 a příslušnou regulační
technickou normou. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl
ověřit, zda jsou navrhované metodiky přesné a důsledné,
systematické, stabilní a které podléhají vyhodnocování založenému na
zkušenostech z minulosti, včetně zpětného testování. Tento
postup ověřování by však neměl Evropskému orgánu pro cenné
papíry a trhy přiznávat žádnou pravomoc posuzovat vhodnost navrhované
metodiky ani obsah ratingů vydaných následně po použití metodik. (20)
Vzhledem ke složitosti strukturovaných
finančních nástrojů se ratingovým agenturám ne vždy dařilo
zajišťovat dostatečně vysokou kvalitu vydávaných ratingů
těchto nástrojů. To vedlo ke ztrátě tržní důvěry
v tento druh ratingů. Za účelem obnovení důvěry bude
vhodné od emitentů nebo jejich spřízněných třetích osob
vyžadovat, aby si pro poskytnutí ratingu strukturovaných finančních
nástrojů najaly dvě různé ratingové agentury, což by mohlo vést
k různým a konkurenčním ratingům. To by také mohlo omezit
nadměrné spoléhání se na jediný rating. (21)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
xxxx/xx/EU ze dne […] o přístupu k činnosti úvěrových
institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a
investičními podniky[18] zavedla ustanovení,
které od bank a investičních podniků vyžaduje provést hodnocení úvěrového
rizika subjektů a finančních nástrojů, do nichž investují, a ne
se v tomto ohledu pouze spoléhat na externí ratingy. Toto pravidlo by
mělo být rozšířeno i na jiné finanční podniky regulované podle
práva Unie, včetně správců investičních fondů. Členské
státy by neměly být oprávněny ukládat pravidla umožňující
větší spoléhání se těchto investorů na externí ratingy. (22)
Dále by se zlepšily možnosti investorů
informovaně hodnotit spolehlivost investice do strukturovaných
finančních nástrojů, jestliže investoři získají dostatečné
informace o těchto nástrojích. Tím se sníží závislost investorů
na ratingu. Navíc zveřejnění příslušných informací o
strukturovaných finančních nástrojích pravděpodobně posílí
hospodářskou soutěž mezi ratingovými agenturami, protože by mohlo
vést ke zvýšení počtu nevyžádaných ratingů. (23)
Investoři, emitenti a jiné
zúčastněné strany by měli mít přístup k aktuálním
ratingovým informacím na centrální internetové stránce. Evropský ratingový
index (EURIX) zavedený Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy by měl
investorům umožňovat snadné srovnání všech existujících ratingů
týkajících se konkrétní hodnocené osoby a poskytnout jim průměrné
ratingy. Aby investoři mohli porovnávat ratingy téže hodnocené osoby
vydané různými ratingovými agenturami, je nezbytné, aby ratingové agentury
používaly harmonizovanou ratingovou stupnici, kterou by měl jako
regulační technickou normu vypracovat Evropský orgán pro cenné papíry a
trhy a přijmout Komise. Použití harmonizované ratingové stupnice by
mělo být povinné pouze při zveřejnění ratingů na
internetové stránce pro EURIX, zatímco při zveřejnění
ratingů na vlastních internetových stránkách ratingových agentur by
ratingové agentury měly mít možnost používat vlastní ratingové stupnice.
Povinné používání harmonizované ratingové stupnice by nemělo mít
sjednocující vliv na metodiky a postupy ratingových agentur, nýbrž by mělo
být omezeno na zajištění srovnatelnosti výsledků ratingového procesu.
Je důležité, aby na internetových stránkách pro EURIX byly vedle souhrnného
ratingového indexu uvedeny všechny dostupné ratingy pro jednotlivé nástroje,
aby investoři mohli před přijetím rozhodnutí o investici
posoudit celou škálu názorů. Souhrnný ratingový index může
investorům pomoci udělat si prvotní obrázek o bonitě subjektu. Menším
a novým ratingovým agenturám by měl pomoci se zviditelnit. Evropský
ratingový index doplní informace o výkonnosti v minulosti, které mají
ratingové agentury zveřejňovat v centrálním archivu Evropského
orgánu pro cenné papíry a trhy. Evropský parlament podpořil vytvoření
takovéhoto evropského ratingového indexu ve svém usnesení o ratingových
agenturách ze dne 8. června 2011[19]. (24)
Ratingy, ať už vydané pro regulatorní
účely, nebo ne, mají významný dopad na investiční rozhodnutí.
Ratingové agentury tedy mají významnou odpovědnost vůči
investorům spočívající v dodržování pravidel nařízení (ES)
č. 1060/2009, aby tak jejich ratingy byly nezávislé, objektivní a
přiměřeně kvalitní. Při neexistenci smluvního vztahu
mezi ratingovou agenturou a investorem však investoři vždy nemohou vymáhat
odpovědnost agentury vůči sobě. Je tudíž důležité
stanovit přiměřené právo na odškodnění pro investory,
kteří se spolehli na rating vydaný agenturou, pokud porušila pravidla
nařízení (ES) č. 1060/2009. Investor by měl mít možnost hnát
ratingovou agenturu k odpovědnosti za škodu způsobenou porušením
tohoto nařízení, které ovlivnilo výsledek ratingu. Porušení povinnosti,
které neovlivnilo výsledek ratingu, například porušení povinnosti
transparentnosti, by nemělo vést k nárokům
z občanskoprávní odpovědnosti. (25)
Ratingové agentury by měly nést
odpovědnost pouze tehdy, jestliže úmyslně nebo z hrubé
nedbalosti poruší povinnosti stanovené nařízením (ES) č. 1060/2009.
Toto měřítko zavinění znamená, že na ratingové agentury by se
neměly vznášet nároky z odpovědnosti za škodu, jestliže
zanedbají individuální požadavky nařízení, aniž by své povinnosti porušily
závažně. Toto měřítko zavinění je přiměřené,
protože činnost ratingových agentur obnáší určitý stupeň
hodnocení složitých hospodářských činitelů a používání
různých metodik může vést k různým výsledkům ratingu,
z nichž žádný nemůže být kvalifikován jako nesprávný. (26)
Je důležité poskytnout investorům
účinné právo na odškodnění ve vztahu k ratingovým agenturám.
Vzhledem k tomu, že investoři nemají podrobný přehled o vnitřních
postupech ratingových agentur, jeví se jako vhodné částečné
převrácení důkazního břemene, pokud je o existenci porušení
povinnosti a dopad porušení povinnosti na výsledek ratingu, jestliže investor
přiměřeně doložil existenci tohoto porušení. Ovšem důkazní
břemeno, pokud je o existenci škody a příčinnou souvislost mezi
porušením povinnosti a škodou, z nichž obojí je bližší sféře
investora, by mělo zcela spočívat na investorovi. (27)
Pokud jde o záležitosti, které se týkají
občanskoprávní odpovědnosti ratingové agentury a nevztahuje se na
ně toto nařízení, tyto záležitosti upravuje platné vnitrostátní právo
určené příslušnými normami mezinárodního práva soukromého. Soud
příslušný k rozhodnutí o nároku z občanskoprávní
odpovědnosti vzneseném investorem by měly určit příslušné
normy o mezinárodní soudní příslušnosti. (28)
Skutečnost, že institucionální investoři,
včetně správců investičních fondů, mají povinnost
provádět vlastní hodnocení spolehlivosti investice do aktiv, by
neměla bránit soudům dospět k závěru, že porušení tohoto
nařízení ratingovou agenturou způsobilo investorovi škodu, za niž je
ratingová agentura odpovědná. I když toto nařízení zlepší možnosti
investorů pro provádění vlastního posouzení rizika, investoři
budou mít nadále k informacím omezenější přístup než samotné
ratingové agentury. Navíc zejména malým investorům bude často
chybět schopnost kriticky přezkoumat externí rating poskytnutý
ratingovou agenturou. (29)
V zájmu omezení střetů zájmů a
usnadnění spravedlivé hospodářské soutěže na ratingovém trhu je
důležité zajistit, aby poplatky účtované ratingovými agenturami
zákazníkům nebyly diskriminační. Rozdíly v poplatcích účtovaných
za službu téhož druhu by měly být odůvodnitelné pouze rozdílem ve
skutečných nákladech při poskytování této služby různým
zákazníkům. Navíc by poplatky účtované za ratingové služby danému
emitentovi neměly záviset na výsledcích nebo závěru provedené práce
nebo na poskytnutí souvisejících (doplňkových) služeb. Dále by
v zájmu umožnění účinného dohledu nad těmito pravidly ratingové
agentury měly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy sdělit
poplatky přijaté od každého z jejich zákazníků i svou obecnou
cenovou politiku. (30)
V zájmu aktuálnosti a důvěryhodnosti
vydávaných ratingů států a snazšího porozumění uživatelů je
důležité ratingy pravidelně přezkoumávat. Je také důležité
zvýšit transparentnost týkající se prováděného průzkumu,
zaměstnanců pověřených přípravou ratingů a
základních předpokladů ratingů, které ratingové agentury
přijímají ve vztahu ke státnímu dluhu. (31)
Stávající pravidla již stanoví, že ratingy je
třeba hodnocené osobě oznámit 12 hodin před
zveřejněním. Aby k tomuto oznámení nedošlo mimo pracovní dobu a
aby hodnocená osoba měla dostatek času na ověření správnosti
údajů, na nichž se rating zakládá, mělo by být vyjasněno, že
rating nebo ratingový výhled by hodnocené osobě měl být sdělen
celý pracovní den před jeho zveřejněním. (32)
S ohledem na zvláštnosti ratingů
států a v zájmu snížení rizika volatility je vhodné od ratingových
agentur vyžadovat, aby tyto ratingy zveřejňovaly teprve po
uzavření obchodování na obchodních místech zřízených v Unii a
nejméně jednu hodinu před jejich otevřením. (33)
Technické normy ve finančních službách by
měly zajistit přiměřenou ochranu vkladatelů,
investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vypracování návrhu
regulačních a prováděcích technických norem, které neobsahují volby
politiky, pro předložení Komisi bude efektivní a vhodné svěřit
Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy jako orgánu s vysoce
specializovanými odbornými znalostmi. (34)
Komise by měla přijmout návrhy
regulačních technických norem vypracované Evropským orgánem pro cenné
papíry a trhy, týkající se obsahu předávací dokumentace v okamžiku,
kdy jednu ratingovou agenturu nahrazuje jiná ratingová agentura, obsahu, četnosti
a prezentace informací o strukturovaných finančních nástrojích, které mají
poskytovat emitenti, harmonizace standardní ratingové stupnice, kterou mají
ratingové agentury používat, prezentace informací, včetně struktury,
formátu, metod a časového rozvrhu vykazování, které mají ratingové
agentury sdělovat Evropskému výboru pro cenné papíry a trhy v souvislosti
s EURIX, a obsahu a formátu pravidelných výkazů poplatků
účtovaných ratingovými agenturami předkládaných Evropskému výboru pro
cenné papíry a trhy pro účely průběžného dohledu. Komise by
měla tyto normy přijmout prostřednictvím aktů
v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy
a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č.
1095/2010. (35)
Nařízení (ES) č. 1060/2009 umožňuje
použití ratingů vydaných v třetích zemích pro regulatorní účely,
pokud jsou vydány ratingovými agenturami certifikovanými podle článku 5
nebo přejaty ratingovými agenturami usazenými v Unii v souladu s čl.
4 odst. 3 uvedeného nařízení. Certifikace vyžaduje, aby Komise
přijala rozhodnutí o rovnocennosti regulatorního režimu třetí
země pro ratingové agentury, a převzetí vyžaduje, aby postup
ratingové agentury ze třetí země splňoval požadavky, jež jsou
alespoň stejně přísné jako příslušná pravidla EU.
Některá ustanovení zaváděná tímto nařízením by se neměla
vztahovat na posuzování rovnocennosti a převzetí. Jedná se o ustanovení,
jež ukládají povinnosti pouze emitentům, nikoli však ratingovým agenturám.
V této souvislosti by se dále nemělo přihlížet k článkům,
jež se týkají struktury ratingového trhu v EU, a nikoli stanovení pravidel
jednání ratingových agentur. Aby měly třetí země dostatek
času k úpravě svých regulatorních rámců vzhledem ke zbývajícím
novým hmotněprávním ustanovením, měla by se tato ustanovení pro
účely posuzování rovnocennosti a převzetí používat až od 1.
června 2014. V této souvislosti je nutno připomenout, že regulatorní
režim třetí země nemusí obsahovat totožná pravidla, jako jsou
pravidla tohoto nařízení. Jak bylo uvedeno již v nařízení
č. 1060/2009, je k tomu, aby byl regulatorní režim třetí země
považován za rovnocenný regulatornímu režimu EU nebo za stejně přísný
jako regulatorní režim EU, postačující, aby dosahoval stejných cílů a
účinků v praxi. (36)
Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy
posílení nezávislosti ratingových agentur, prosazení řádných postupů
a metodik ratingu, omezení rizik spojených s ratingy států, omezení rizik
nadměrného spoléhání se účastníků trhu na ratingy a
zajištění práva na odškodnění pro investory, nemůže být uspokojivě
dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být
z důvodu celoevropské struktury a dopadu ratingových činností,
jež mají být předmětem dohledu, lépe dosaženo na úrovni Unie,
může Unie přijmout opatření v souladu se zásadnou
subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.
V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném
článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je
nezbytné pro dosažení těchto cílů. (37)
Nařízení (ES) č. 1060/2009 by proto
mělo být odpovídajícím způsobem změněno, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1
Změny nařízení (ES) č. 1060/2009 Nařízení (ES) č. 1060/2009 se
mění takto: 1) Článek 1 se nahrazuje tímto: „Článek 1 Předmět Toto nařízení zavádí společný
regulatorní přístup v zájmu zvýšení integrity, transparentnosti,
odpovědnosti, řádné správy a řízení a spolehlivosti ratingových
činností, přispívá ke kvalitě ratingů vydávaných
v Unii, a tím přispívá k řádnému fungování vnitřního
trhu a zároveň dosahuje vysoké úrovně ochrany spotřebitelů
i investorů. Stanoví podmínky pro vydávání ratingů a pravidla
organizace a chování ratingových agentur, včetně jejích
akcionářů a podílníků, v zájmu prosazování nezávislosti
ratingových agentur, předcházení střetům zájmů a posílení
ochrany spotřebitelů a investorů. Toto nařízení také stanoví povinnosti
emitentů, původců a sponzorů usazených v Unii, které
se týkají strukturovaných finančních nástrojů.“ 2) V čl. 2 odst. 1 se slova „ve
Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“. 3) Čl. 3 odst. 1 se mění
takto: a) v písmenu g) se slovo „Společenství“
nahrazuje slovem „Unie“; b) v písmenu m) se slova „ve
Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“; c) doplňují se nová písmena, která
znějí: „s) „emitentem“ emitent vymezený
v čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice 2003/71/ES; t) „původcem“ původce vymezený
v čl. 4 bodu 41 směrnice 2006/48/ES; u) „sponzorem“ sponzor vymezený
v čl. 4 bodu 42 směrnice 2006/48/ES; v) „ratingem státu“: i) rating, u něhož je hodnocenou
osobou stát nebo regionální či místní orgán státu, ii) rating, u něhož je emitentem
dluhového nástroje nebo finančního závazku, dluhového cenného papíru nebo
jiného finančního nástroje stát nebo regionální či místní orgán
státu; w) „ratingovým výhledem“ stanovisko týkající
se pravděpodobného směru vývoje ratingu v krátké a středním
časovém období.“. 4) Článek 4 se mění takto: a) v odst. 1 druhém pododstavci se slova „ve
Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“; b) v odstavci 2 se slova „ve
Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“; c) odstavec 3 se mění takto: i) v úvodní větě se slova „ve
Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“; ii) písmeno b) se nahrazuje tímto: „ratingová agentura ověřila a může
Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)
zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
1095/2010(*) průběžně dokládat, že ratingovou činnost
vedoucí k vydání ratingu, který má být přejat, vykonávala ratingová
agentura ze třetí země způsobem, jenž splňuje požadavky
alespoň stejně přísné, jako jsou požadavky stanovené v článcích
6 až 12 s výjimkou článků 6a, 8a, 8b a 11a. (*) Úř. věst. L 331,
15.12.2010, s. 84.“; d) v odstavci 4 se slova „ve
Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“. 5) Článek 5 se mění takto: a) v odstavci 1 se slova „ve
Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“; b) v odstavci 6 se druhý pododstavec písm.
b) nahrazuje tímto: „b) ratingové agentury v této třetí zemi
jsou povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná
pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I s
výjimkou článků 6a, 8a, 8b a 11a, a“; c) odstavec 8 se nahrazuje tímto: „Články 20, 23b a 24 se vztahují na
certifikované ratingové agentury a jimi vydávané ratingy.“. 6) Doplňují se nové články 5a
a 5b, které znějí: „Článek 5a Nadměrné spoléhání finančních institucí
na ratingy Úvěrové instituce, investiční podniky,
pojišťovny a zajišťovny, instituce zaměstnaneckého penzijního
pojištění, správcovské a investiční společnosti, správci
alternativních investičních fondů a ústřední protistrany
vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. xx/201x
ze dne xx. xxx 201x o OTC derivátech, ústředních protistranách a
registrech obchodních údajů[20] provádějí vlastní
posouzení úvěrového rizika a nespoléhají se pro účely posouzení
bonity osoby nebo finančního nástroje výhradně nebo mechanicky na
ratingy. Příslušné orgány pověřené dohledem nad těmito
podniky pečlivě sledují přiměřenost postupů
úvěrového hodnocení těchto podniků. Článek 5b Spoléhání evropských orgánů dohledu a
Evropské rady pro systémová rizika na ratingy Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro
bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1093/2010 (*) (EBA), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro
pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený
nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (**) (EIOPA)
a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy nebudou ve svých
pokynech, doporučeních a návrzích technických norem odkazovat na ratingy,
jestliže by tyto odkazy u příslušných orgánů nebo účastníků
finančního trhu mohly vést k mechanickému spoléhání se na ratingy.
V souladu s tím a nejpozději do 31. prosince 2013 Evropský orgán
pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a
zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský
orgán pro cenné papíry a trhy ve stávajících pokynech a doporučeních
přezkoumají a případně odstraní všechny odkazy na ratingy. Evropská rada pro systémová rizika zřízená
nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24.
listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem
na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika
(***) nebude ve svých varováních a doporučeních odkazovat na ratingy,
jestliže by tyto odkazy mohly vést k mechanickému spoléhání se na ratingy. * Úř. věst. L , , s. . ** Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48. *** Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.“ 7) V článku 6 se odstavec 1
nahrazuje tímto: „1. Ratingová agentura přijme všechny
nezbytné kroky, aby zajistila, že vydání ratingu nebo ratingového výhledu
nebude ovlivněno žádným stávajícím nebo možným střetem zájmů ani
obchodním vztahem, jehož stranou je ratingová agentura vydávající rating nebo
ratingový výhled, její řídící pracovníci, ratingoví analytici,
zaměstnanci, jiné fyzické osoby, které poskytují služby pro ratingovou
agenturu nebo podle jejích příkazů, nebo jiná osoba s ní
přímo nebo nepřímo spojená kontrolou.“ 8) Vkládají se články 6a a 6b, které
znějí: „Článek 6a Střety zájmů týkající se investic do
ratingových agentur 1. Akcionář nebo podílník ratingové agentury,
který drží nejméně 5 % kapitálu nebo hlasovacích práv této agentury,
nesmí a) držet podíl rovnající se nebo větší
než 5 % kapitálu žádné jiné ratingové agentury. Tento zákaz neplatí pro
podíly v programech diverzifikovaného kolektivního investování,
včetně spravovaných fondů, jako jsou penzijní fondy nebo životní
pojištění, za předpokladu, že podíly v programech diverzifikovaného
kolektivního investování neumožňují vykonávat významný vliv na obchodní
činnosti těchto programů; b) mít právo nebo pravomoc vykonávat
5 % nebo více hlasovacích práv v žádné jiné ratingové agentuře; c) mít právo nebo pravomoc jmenovat nebo
odvolávat členy správního, řídícího nebo dozorčího orgánu žádné
jiné ratingové agentury; d) být členem správního, řídícího
nebo dozorčího orgánu žádné jiné ratingové agentury; e) mít pravomoc vykonávat nebo
skutečně vykonávat dominantní vliv nebo kontrolu nad jinou ratingovou
agenturou. 2. Tento článek se nepoužije na investice do
jiných ratingových agentur, které patří do téže skupiny ratingových
agentur. Článek 6b Maximální doba trvání smluvního vztahu
s ratingovou agenturou 1. Jestliže ratingová agentura uzavřela
s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu
na vydávání ratingů emitenta, nebude vydávat ratingy tohoto emitenta po
dobu delší než tři roky. 2. Jestliže ratingová
agentura uzavřela s emitentem nebo s ním spřízněnou
třetí osobou smlouvu na vydávání ratingů dluhových nástrojů
tohoto emitenta, platí toto: a) pokud jsou tyto
ratingy vydány ve lhůtě delší než počáteční období dvanácti
měsíců, avšak kratší než tři roky, ratingová agentura nevydá
žádné další ratingy těchto dluhových nástrojů od okamžiku, kdy je
ohodnoceno deset dluhových nástrojů; b) pokud je během
počátečního období dvanácti měsíců vydáno nejméně
deset ratingů, tato ratingová agentura nevydá po uplynutí tohoto období
žádné další ratingy těchto dluhových nástrojů; c) pokud je vydáno
méně než deset ratingů, ratingová agentura nevydá žádné další ratingy
těchto dluhových nástrojů od okamžiku uplynutí lhůty tří
let. 3. Pokud emitent uzavřel smlouvu na stejný
předmět smlouvy s více než jednou ratingovou agenturou, vztahují se
omezení stanovená v odstavcích 1 a 2 pouze na jednu z těchto agentur.
Smluvní vztah žádné z těchto agentur s emitentem však nesmí
přesáhnout dobu šesti let. 4. Ratingová agentura uvedená v odstavcích 1
až 3 neuzavře s emitentem ani s ním spřízněnými
třetími osobami smlouvu na vydávání ratingů emitenta nebo jeho
dluhových nástrojů po dobu čtyř let od konce maximální doby
trvání smluvního vztahu uvedené v odstavcích 1 až 3. První pododstavec se použije také na: a) ratingovou agenturu, která náleží do
stejné skupiny ratingových agentur jako ratingová agentura uvedená
v odstavcích 1 a 2; b) ratingovou agenturu, která je
akcionářem nebo podílníkem ratingové agentury uvedené v odstavcích 1
a 2; c) ratingovou agenturu, v níž je
akcionářem nebo podílníkem ratingová agentura uvedená v odstavcích 1
a 2. 5. Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na ratingy
států. 6. Jestliže po uplynutí maximální doby trvání
smluvního vztahu v souladu s pravidly uvedenými v odstavcích 1 a
2 nahradí ratingovou agenturu jiná ratingová agentura, odcházející ratingová
agentura předá nastupující ratingové agentuře předávací
dokumentaci. Tato dokumentace obsahuje důležité informace o hodnocené
osobě a hodnocených dluhových nástrojích, jaké mohou být
přiměřeně nezbytné pro zajištění srovnatelnosti
s ratingy provedenými odcházející ratingovou agenturou. Odcházející ratingová agentura musí být schopna
prokázat Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, že tyto informace byly
nastupující ratingové agentuře poskytnuty. 7. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž se stanoví
technické požadavky na obsah předávací dokumentace uvedené v odstavci
5. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do 1. ledna
2013. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat
regulační technické normy uvedené v tomto odstavci postupem
stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“ 9) V článku 7 se odstavec 5
nahrazuje tímto: „5. Odměňování a hodnocení výkonu
ratingových analytiků a osob schvalujících ratingy nebo ratingové výhledy
nesmí záviset na výši příjmů, které ratingové agentuře plynou od
hodnocených osob nebo spřízněných třetích osob.“ 10) Článek 8 se mění takto: a) odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. Ratingová agentura přijímá,
uplatňuje a prosazuje vhodná opatření k zajištění toho, aby
ratingy a ratingové výhledy, které vydává, byly založeny na důkladné
analýze veškerých informací, které má k dispozici a které jsou podle jejích
metodik pro vydávání ratingů pro její analýzu relevantní. Přijme veškerá
nezbytná opatření, aby informace, které při udělování
ratingů a ratingových výhledů využívá, byly dostatečně
kvalitní a pocházely ze spolehlivých zdrojů.“; b) v odstavci 5 se doplňuje druhý
pododstavec: „Ratingy států se přezkoumávají
nejméně každých šest měsíců.“; c) vkládá se odstavec 5a: „5a. Ratingová agentura, která zamýšlí změnit
nebo používat případné nové ratingové metodiky, modely nebo základní
ratingové předpoklady, na své webové stránce zveřejní navrhované
změny nebo navrhované nové metodiky a vyzve zúčastněné osoby
k podání připomínek ve lhůtě ne kratší než jeden
měsíc, společně s podrobným vysvětlením
důvodů pro navrhované změny nebo navrhované nové metodiky a
jejich důsledků. Po uplynutí lhůty pro podávání
připomínek uvedené v prvním pododstavci ratingová agentura zamýšlené
změny nebo navrhované nové metodiky oznámí Evropskému orgánu pro cenné
papíry a trhy.“; d) odstavec 6 se mění takto: i) úvodní věta se nahrazuje tímto: „6. Pokud po rozhodnutí Evropského orgánu pro
cenné papíry a trhy uvedeném v čl. 22a odst. 3 dojde ke
změně metodik, modelů nebo základních předpokladů
používaných při ratingových činnostech, ratingová agentura:“; ii) vkládá se písmeno aa), které zní: „aa) ihned na svých webových stránkách
zveřejní nové metodiky, společně s jejich podrobným
vysvětlením;“; e) doplňuje se odstavec 7, který zní: „7. Jestliže ratingová agentura zjistí chyby ve
svých metodikách nebo v jejich uplatňování, neprodleně: a) oznámí tyto chyby Evropskému orgánu pro
cenné papíry a trhy a všem dotčeným hodnoceným osobám; b) zveřejní tyto chyby na svých
webových stránkách; c) opraví tyto chyby v metodikách a d) použije opatření uvedená
v odst. 6 písm. a) až c).“. 11) Vkládají se články 8a a 8b,
které znějí: „Článek 8a Informace o strukturovaných finančních
nástrojích 1. Emitent, původce a sponzor strukturovaného
finančního nástroje usazení v Unii jsou povinni zveřejnit
podle odstavce 4 informace o úvěrové kvalitě
a výkonnosti jednotlivých podkladových aktiv tohoto strukturovaného
finančního nástroje, struktuře sekuritizační transakce,
peněžních tocích a jakémkoli kolaterálu zajišťujícím
sekuritizační expozici, jakož i jakékoliv informace, které jsou
potřebné pro provedení komplexního a řádně podloženého zátěžového
testu peněžních toků a hodnot kolaterálu zajišťujícího
podkladové expozice. 2. Povinnost zveřejnit informace
v souladu s odstavcem 1 nesmí být rozšířena na poskytování
informací, které by měly za následek porušení zákonných ustanovení
upravujících ochranu důvěrnosti informačních zdrojů nebo
zpracování osobních údajů. 3. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění: a) informací, které jsou osoby uvedené
v odstavci 1 povinny zveřejňovat, aby vyhověly povinnostem
vyplývajícím z odstavce 1; b) frekvence aktualizací takových informací; c) předkládání informací pomocí
standardizované předlohy pro zveřejňování informací. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna
2013. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat
regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem
stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010. 4. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
zřídí internetovou stránku pro zveřejňování informací o
strukturovaných finančních nástrojích v souladu s odstavcem 1. Článek 8b Dvojitý rating strukturovaných finančních
nástrojů 1. Jestliže emitent nebo s ním
spřízněná třetí osoba zamýšlí požádat o rating strukturovaného
finančního nástroje, musí pověřit alespoň dvě ratingové
agentury. Každá ratingová agentura poskytne svůj vlastní nezávislý rating. 2. Ratingové agentury pověřené emitentem
či s ním spřízněnou třetí osobou podle odstavce 1 musí
splňovat tyto podmínky: a) ratingové agentury nesmí patřit do
stejné skupiny ratingových agentur; b) žádná z ratingových agentur nesmí
být akcionářem nebo podílníkem žádné z ostatních ratingových agentur; c) žádná z ratingových agentur nesmí
mít právo nebo pravomoc vykonávat hlasovací právo v žádné z ostatních
ratingových agentur; d) žádná z ratingových agentur nesmí
mít právo nebo pravomoc jmenovat či odvolávat členy správního,
řídícího nebo dozorčího orgánu žádné z ostatních ratingových
agentur; e) žádný ze členů správního,
řídícího nebo dozorčího orgánu jedné ratingové agentury nesmí být
členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu žádné
z ostatních ratingových agentur; f) žádná z ratingových agentur nesmí
mít pravomoc vykonávat a ani skutečně nevykonává dominantní vliv nebo
kontrolu nad žádnou z ostatních ratingových agentur.“ 12) V článku 10 se odstavce 1 a
2 nahrazují tímto: „1. Ratingová agentura neselektivně a
včas uveřejní každý rating nebo ratingový výhled i každé rozhodnutí o
ukončení vydávání ratingu. V případě rozhodnutí o ukončení
vydávání ratingu obsahuje uveřejněná informace také plné
odůvodnění uvedeného rozhodnutí. První pododstavec se vztahuje také na ratingy,
které jsou distribuovány na základě předplatného. 2. Ratingové agentury zajistí, aby byly ratingy a
ratingové výhledy prezentovány a zpracovávány v souladu s požadavky
stanovenými v oddílu D přílohy I.“ 13) V článku 11 se
odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Každá registrovaná a každá
certifikovaná ratingová agentura poskytne do centrálního archivu zřízeného
Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy informace o své historické
výkonnosti, včetně četnosti přechodu ratingů, a
informace o ratingových hodnoceních vydaných v minulosti a jejich změnách.
Ratingová agentura poskytuje informace do tohoto archivu na standardním
formuláři, který poskytne Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Evropský
orgán pro cenné papíry a trhy zpřístupní tyto informace veřejnosti a
každoročně zveřejní souhrnné informace o hlavních aspektech
vývoje.“ 14) Vkládá se článek 11a, který zní: „Článek 11a Evropský ratingový index 1. Každá registrovaná a každá certifikovaná
ratingová agentura poskytne při vydávání ratingu či ratingového
výhledu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy ratingové informace
včetně ratingu a výhledu hodnoceného nástroje, informace o druhu
ratingu, druhu ratingové činnosti a datu a hodině
zveřejnění. Poskytnutý rating je založen na harmonizované ratingové
stupnici uvedené v čl. 21 odst. 4a písm. a). 2. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zavede
evropský ratingový index, který bude zahrnovat veškeré ratingy poskytnuté tomuto
orgánu podle odstavce 1 a souhrnný ratingový index pro každý hodnocený dluhový
nástroj. Index a jednotlivé ratingy budou zveřejňovány na webových
stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.“ 15) V čl. 14 odst. 1
se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy „v Unii“. 16) V článku 18 se
odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Jakékoli rozhodnutí podle článku 16, 17
nebo 20 oznámí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy Komisi, Evropskému orgánu
pro bankovnictví, Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké
penzijní pojištění, příslušným orgánům a odvětvovým
příslušným orgánům.“ 17) V článku 19 se odstavec 1
nahrazuje tímto: „1. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
účtuje ratingovým agenturám poplatky v souladu s tímto
nařízením a nařízením o poplatcích uvedeným v odstavci 2. Tyto
poplatky plně pokrývají nezbytné výdaje Evropského orgánu pro cenné papíry
a trhy související s registrací a certifikací ratingových agentur a dohledem
nad nimi a s náhradami veškerých nákladů, jež mohou vzniknout
příslušným orgánům na základě tohoto nařízení, zejména v
důsledku přenesení úkolů podle článku 30.“ 18) Článek 21 se mění takto: a) odstavec 4 se mění takto: i) úvodní věta se nahrazuje tímto: „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje
návrhy regulačních technických norem ohledně:“ ii) písmeno e) se nahrazuje tímto: „e) obsahu a formátu pravidelného
předkládání ratingových údajů, jež má Evropský orgán pro cenné papíry
a trhy od registrovaných a certifikovaných ratingových agentur požadovat pro
účely průběžného dohledu.“ iii) za písmeno e) se doplňují
pododstavce, které znějí: „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna
2012. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat
regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem
stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“ b) vkládá se odstavec 4a, který zní: „4a. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění: a) harmonizované standardní ratingové
stupnice, kterou budou registrované a certifikované ratingové agentury používat
podle článku 11a a která bude založena na metrickém měření
úvěrových rizik, počtu ratingových kategorií a mezních hodnotách
každé ratingové kategorie; b) obsahu a způsobu předkládání
informací, včetně struktury, formátu, metody a lhůt, které budou
ratingové agentury poskytovat Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle
čl. 11a odst. 1; c) obsahu a formátu pravidelného
předkládání údajů o poplatcích, jež má Evropský orgán pro cenné
papíry a trhy od ratingových agentur požadovat pro účely
průběžného dohledu. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna
2013. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat
regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem
stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“ c) v odstavci 5 se doplňuje nový
pododstavec, který zní: „Tato zpráva rovněž posoudí míru koncentrace
trhu, rizika plynoucí z vysoké koncentrace a dopad na celkovou stabilitu
finančního odvětví.“ 19) Článek 22a se mění takto: a) nadpis článku se nahrazuje tímto: „Posuzování ratingových metodik“ b) vkládá se odstavec 3, který zní: „3. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy také
ověřuje, zda zamýšlené změny ratingových metodik nahlášené
ratingovou agenturou podle čl. 8 odst. 5a odpovídají kritériím
stanoveným v čl. 8 odst. 3 podle upřesnění
uvedeného v regulačních technických normách uvedených
v čl. 21 odst. 4 písm. d). Ratingová agentura smí nové
ratingové metodiky používat až poté, co Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
potvrdí jejich soulad s čl. 8 odst. 3. [Evropský orgán pro cenné papíry a trhy bude moci
uplatňovat pravomoci uvedené v prvním pododstavci od data vstupu regulačních
technických norem uvedených v čl. 21 odst. 4 písm. d)
nařízení č. 1060/2009 v platnost.] V případě, že regulační
technické normy uvedené v čl. 21 odst. 4 písm. d)
nebudou v platnosti, nemůže Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
uplatňovat pravomoci uvedené v prvním pododstavci.“ 20) Za článek 35 se vkládá hlava
IIIa, která zní: „HLAVA IIIa OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST RATINGOVÝCH
AGENTUR Článek 35a Občanskoprávní odpovědnost 1. Jestliže se ratingová agentura
záměrně či z hrubé nedbalosti dopustila kteréhokoliv
z porušení jmenovaných v příloze III, jež má dopad na rating, na
který se investor spolehl při nákupu hodnoceného nástroje, může
takový investor na uvedenou ratingovou agenturu podat žalobu za škody mu
způsobené. 2. Porušení se považuje za porušení
ovlivňující rating tehdy, pokud rating vydaný ratingovou agenturou je
odlišný od ratingu, který by byl vydán v případě, že by se
ratingová agentura nedopustila uvedeného porušení. 3. Ratingová agentura jedná s hrubou
nedbalostí, pokud vážně zanedbává povinnosti, které na ni klade toto
nařízení. 4. Jestliže investor předloží fakta, ze
kterých je možné odvodit, že se ratingová agentura dopustila jakéhokoliv
z porušení uvedených v příloze III, je na ratingové
agentuře, aby dokázala, že se porušení nedopustila nebo že dotyčné
porušení nemělo na vydaný rating vliv. 5. Občanskoprávní odpovědnost uvedená
v odstavci 1 nemůže být předem vyloučena nebo omezena
dohodou. Jakákoliv doložka v takové dohodě, která by předem
vylučovala či omezovala občanskoprávní odpovědnost, se
považuje za neplatnou.“ 21) Článek 36a se mění takto: a) v odstavci 2 se písmena a) až e)
nahrazují tímto: „a) v případech porušení povinnosti
uvedených v bodech 1 až 5, 11 až 15, 19, 20, 23, 26a až 26d, 28, 30, 32, 33,
35, 41, 43, 50 a 51 oddílu I přílohy III dosahuje výše pokuty nejméně
500 000 EUR, přičemž nepřesáhne 750 000 EUR; b) v případech porušení povinnosti
uvedených v bodech 6 až 8, 16 až 18, 21, 22, 24, 25, 27, 29, 31, 34, 37 až 40,
42, 45 až 49a, 52 a 54 oddílu I přílohy III dosahuje výše pokuty
nejméně 300 000 EUR, přičemž nepřesáhne 450 000 EUR; c) v případech porušení
povinnosti uvedených v bodech 9, 10, 26, 26e, 36, 44 a 53 oddílu I přílohy
III dosahuje výše pokuty nejméně 100 000 EUR, přičemž
nepřesáhne 200 000 EUR; d) v případech porušení povinnosti
uvedených v bodech 1, 6, 7 a 8 a 9 oddílu II přílohy III dosahuje výše
pokuty nejméně 50 000 EUR, přičemž nepřesáhne 150 000
EUR; e) v případech porušení
povinnosti uvedených v bodech 2, 3a, 3b, 4, 4a a 5 oddílu II přílohy III
dosahuje výše pokuty nejméně 25 000 EUR, přičemž nepřesáhne
75 000 EUR;“ b) v odstavci 2 se písmena g) a h)
nahrazují tímto: „g) v případech porušení povinnosti
uvedených v bodech 1 až 3a a 11 oddílu III přílohy III dosahuje výše
pokuty nejméně 150 000 EUR, přičemž nepřesáhne 300 000
EUR; h) v případech porušení
povinnosti uvedených v bodech 4, 4a, 4b, 4c, 6, 8 a 10 oddílu III přílohy
III dosahuje výše pokuty nejméně 90 000 EUR, přičemž
nepřesáhne 200 000 EUR;“ 22) V článku 38a se odstavec 1
nahrazuje tímto: „1. Pravomoc přijímat akty v přenesené
pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 6 třetím pododstavci, čl. 19
odst. 2, čl. 23e odst. 7 a článku 37 je svěřena Komisi na
dobu čtyř let počínaje dnem 1. června 2011. Komise
vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest
měsíců před koncem tohoto čtyřletého období.
Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období,
pokud je Evropský parlament nebo Rada v souladu s článkem 38b nezruší.“ 23) V článku 38b se odstavec 1
nahrazuje tímto: „1. Evropský parlament nebo Rada mohou
přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 6 třetím
pododstavci, čl. 19 odst. 2, čl. 23e odst. 7 a článku 37 kdykoli
zrušit.“ 24) Článek 39 se mění takto: a) odstavec 1 se nahrazuje tímto: „Komise do 7. prosince 2012 vyhodnotí uplatňování
tohoto nařízení, včetně hodnocení spoléhání na ratingy
v Unii, dopadu na úroveň koncentrace ratingového trhu, nákladů a
přínosů tohoto nařízení a přiměřenosti
odměňování ratingových agentur hodnoceným subjektem (model „rating
placený emitentem“), a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a
Radě.“ b) doplňuje se odstavec 4, který zní: „4. Komise do 1. července 2015 vyhodnotí
situaci na ratingovém trhu, především možnost dostatečného
výběru mezi ratingovými agenturami, aby bylo možné splnit požadavky
stanovené v článcích 6b a 8b. V tomto hodnocení rovněž posoudí
potřebu rozšířit působnost povinností stanovených v článku
8a na další finanční produkty včetně krytých dluhopisů.“ 25) Příloha I se mění
v souladu s přílohou I tohoto nařízení. 26) Příloha II se mění
v souladu s přílohou II tohoto nařízení. 27) Příloha III se mění
v souladu s přílohou III tohoto nařízení. Článek 2
Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost prvním
dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Pro
účely posouzení ve smyslu čl. 4 odst. 3 písm. b) a
čl. 5 odst. 6 druhého pododstavce písm. b) nařízení (ES) č.
1060/2009, jehož předmětem je zjistit, zda jsou požadavky třetí
země alespoň stejně přísné jako požadavky uvedené
v článcích 6 až 12 uvedeného nařízení, se čl. 1 body 7),
9), 10), 12), 13) a 25) tohoto nařízení použijí ode dne 1. června
2014. Pokud jde o akcionáře nebo podílníka
ratingové agentury, který k 15. listopadu 2011 držel nejméně 5 %
kapitálu více než jedné ratingové agentury, použije se čl. 1 bod 8) tohoto
nařízení ve vztahu k článku 6a odst. 1 písm. a) nařízení
(ES) č. 1060/2009 ode dne [1 rok od vstupu tohoto nařízení
v platnost]. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu, Za Evropský parlament Za
Radu předseda / předsedkyně předseda
/ předsedkyně PŘÍLOHA I Příloha I nařízení (ES) č.
1060/2009 se mění takto: 1) Oddíl B se mění takto: a) bod 1 se nahrazuje tímto: „1. Ratingová agentura zjišťuje,
odstraňuje nebo řídí a jasně a zřetelně
uveřejňuje veškeré skutečné nebo potenciální střety
zájmů, které by mohly ovlivnit analýzy a úsudky jejích ratingových
analytiků, zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, které
poskytují služby pro ratingovou agenturu nebo podle jejích příkazů,
kteří se přímo podílejí na výkonu ratingových činností, a dále
osob, které ratingy a ratingové výhledy schvalují.“; b) bod 3 se mění takto: i) úvodní věta prvního pododstavce se
nahrazuje tímto: „3. Ratingová agentura nevydá rating
nebo ratingový výhled za následujících okolností, nebo v případě
stávajícího ratingu nebo ratingového výhledu neprodleně oznámí, že tento
rating nebo ratingový výhled mohl být potenciálně ovlivněn
následujícími okolnostmi:“ ii) za písmeno a) se vkládá nové písmeno
aa), které zní: „aa) akcionář nebo podílník ratingové
agentury držící přímo nebo nepřímo 10 % nebo více kapitálu nebo
hlasovacích práv dané ratingové agentury nebo se jinak nacházející v pozici s
významným vlivem na obchodní činnosti ratingové agentury přímo nebo
nepřímo vlastní finanční nástroje hodnocené osoby nebo
spřízněné třetí osoby nebo má jakýkoliv jiný přímý nebo
nepřímý majetkový podíl na hodnocené osobě nebo třetí
osobě, přičemž se nejedná o podíl na programech
diverzifikovaného kolektivního investování, včetně spravovaných
fondů, jako jsou penzijní fondy nebo životní pojištění, který jej
nestaví do pozice s významným vlivem na obchodní činnosti programu;“ iii) za písmeno b) se vkládá nové písmeno
ba), které zní: „ba) úvěrový rating se vydává pro
hodnocenou osobu nebo spřízněnou třetí osobu, které přímo
nebo nepřímo drží 10 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv dané
ratingové agentury;“ iv) za písmeno c) se vkládá nové písmeno
ca), které zní: „ca) akcionář nebo podílník ratingové
agentury držící přímo nebo nepřímo 10 % nebo více kapitálu nebo
hlasovacích práv dané ratingové agentury nebo se jinak nacházející v pozici s
významným vlivem na obchodní činnosti ratingové agentury je členem
správní nebo dozorčí rady hodnocené osoby nebo spřízněné
třetí osoby;“ v) druhý pododstavec se nahrazuje tímto: „Ratingová agentura rovněž ihned vyhodnotí,
zda existují důvody pro nový rating nebo pro stažení stávajícího ratingu
nebo ratingového výhledu.“; c) vkládá se nový bod 3a, který zní: „3a. Ratingová agentura zajistí, aby poplatky
účtované klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb
nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech.
Poplatky účtované za ratingové služby nezávisí na úrovni ratingu vydaného
ratingovou agenturou nebo na jakémkoliv jiném výsledku nebo důsledku
vykonané práce.“; d) v bodě 4 se první pododstavec
nahrazuje tímto: „4. Ratingová agentura ani jakákoliv osoba
držící přímo nebo nepřímo nejméně 5 % kapitálu nebo hlasovacích
práv ratingové agentury nebo se jinak nacházející v pozici s významným
vlivem na obchodní činnosti ratingové agentury nesmí poskytovat
konzultační nebo poradenské služby hodnocené osobě nebo
spřízněné třetí osobě ohledně podnikové nebo právní
struktury, majetku, závazků nebo činností dané hodnocené osoby nebo
spřízněné třetí osoby.“; e) bod 7 se mění takto: i) písmeno a) se nahrazuje tímto: „a) u každého rozhodnutí o ratingu a
ratingovém výhledu totožnost ratingových analytiků podílejících se na
stanovení ratingu nebo ratingového výhledu, totožnost osob, které rating nebo
ratingový výhled schválily, informace ohledně toho, zda byl rating
vyžádaný či nevyžádaný, a datum, kdy bylo ratingové hodnocení provedeno;“ ii) písmeno d) se nahrazuje tímto: „d) záznamy dokumentující zavedené postupy a
metodiky, jež ratingová agentura pro vypracování ratingů a ratingových
výhledů použila;“ iii) písmeno e) se nahrazuje tímto: „e) vnitřní záznamy a dokumenty,
včetně neveřejných informací a pracovních dokumentů, které
byly použity jako základ pro rozhodnutí o vydání ratingu a ratingového
výhledu;“. 2) Oddíl C se mění takto: a) v bodě 2 se úvodní věta
nahrazuje tímto: „2. Osoby uvedené v bodě 1 se
nesmějí podílet na stanovení ratingu nebo ratingového výhledu hodnocené
osoby ani je jakkoli ovlivňovat, pokud:“; b) v bodě 3 se písmeno b) nahrazuje
tímto: „b) nezpřístupňovaly žádné
informace o ratingu, možném budoucím ratingu nebo ratingovém výhledu ratingové
agentury, s výjimkou zpřístupnění hodnocené osobě nebo s ní
spřízněné třetí osobě;“; c) bod 7 se nahrazuje tímto: „7. Osoba uvedená v bodě 1 nesmí
přijmout klíčovou vedoucí pozici v hodnocené osobě nebo s
ní spřízněné třetí osobě dříve než po uplynutí šesti
měsíců od vydání příslušného ratingu nebo ratingového výhledu.“; d) bod 8 se nahrazuje tímto: „8. Pro účely čl. 7 odst. 4: a) ratingové agentury zajistí, aby vedoucí
ratingoví analytici nebyli zapojeni do výkonu ratingových činností
týkajících se téže hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích
osob po dobu delší než čtyři roky; b) ratingové agentury jiné než ty, které
pověřil emitent nebo s ním spřízněná třetí osoba, a
všechny ratingové agentury vydávající ratingy států zajistí, aby: i) ratingoví analytici nebyli zapojeni do
výkonu ratingových činností týkajících se téže hodnocené osoby nebo s ní
spřízněných třetích osob po dobu delší než pět let; ii) osoby schvalující ratingy nebyly
zapojeny do výkonu ratingových činností týkajících se téže hodnocené osoby
nebo s ní spřízněných třetích osob po dobu delší než sedm let. Doba, po jejímž uplynutí mohou být osoby uvedené v
prvním pododstavci písm. a) a b) zapojeny do výkonu ratingových činností
týkajících se téže hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích
osob podle uvedených písmen, nesmí být kratší než dva roky od konce období
stanovených v těchto písmenech.“. 3) Název oddílu D se nahrazuje tímto: „Pravidla pro prezentaci ratingů a
ratingových výhledů“ 4) Část I oddílu D se mění
takto: a) bod 1 se nahrazuje tímto: „1. Ratingová agentura zajistí, aby v
ratingu a ratingovém výhledu bylo jasně a výrazně uvedeno jméno a
pracovní zařazení vedoucího ratingového analytika v rámci dané ratingové
činnosti a jméno a postavení osoby, která byla primárně
odpovědná za schválení ratingu nebo ratingového výhledu.“; b) bod 2 se mění takto: i) písmeno a) se nahrazuje tímto: „a) byly uvedeny všechny důležité zdroje
použité pro přípravu ratingu nebo ratingového výhledu, včetně
hodnocené osoby nebo s ní spřízněné třetí osoby, spolu s údajem,
zda byl rating nebo ratingový výhled před vydáním zpřístupněn
hodnocené osobě nebo s ní spřízněné třetí osobě a zda
byl po tomto zpřístupnění následně před vydáním
změněn;“ ii) písmena d) a e) se nahrazují tímto: „d) bylo jasně a výrazně uvedeno
datum, kdy byl rating poprvé uveřejněn a kdy byl naposledy
aktualizován, včetně případných ratingových výhledů; e) byla uvedena informace o tom, zda se
rating týká nově vydaného finančního nástroje a zda ratingová
agentura hodnotí tento finanční nástroj poprvé; a“ iii) doplňuje se nové písmeno f), které
zní: „f) v případě ratingového výhledu
byl poskytnut časový horizont, během kterého se očekává změna
ratingu.“; c) vkládá se nový bod 2a, který zní: „2a. Ratingová agentura uveřejní spolu s
metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingu
poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a
nejasnosti týkající se modelů a metodik pro vydávání ratingů,
včetně simulací výjimečných zátěžových situací, které
agentura při stanovování ratingů provádí, ratingových informací o
analýze finančních toků, kterou provedla nebo o niž se opírá, a případně
údaj o očekávané změně ratingu. Toto poučení bude jasné a
snadno srozumitelné.“; d) bod 3 se nahrazuje tímto: „3. Ratingová agentura informuje hodnocenou
osobu v pracovní době hodnocené osoby a alespoň jeden celý pracovní
den před zveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu. Tyto
informace budou zahrnovat hlavní skutečnosti, na kterých je rating nebo
výhled založen, aby měla hodnocená osoba možnost upozornit ratingovou
agenturu na případné věcné chyby.“; e) v bodě 4 se první pododstavec
nahrazuje tímto: „4. Ratingová agentura při
uveřejňování ratingů nebo ratingových výhledů jasně a
výrazně uvede všechny znaky a všechna omezení daného ratingu nebo
ratingového výhledu. Při uveřejňování každého ratingu nebo
ratingového výhledu ratingová agentura zejména výrazně uvede, zda považuje
kvalitu dostupných informací o hodnocené osobě za uspokojivou a v
jakém rozsahu prověřila informace, které jí byly poskytnuty
hodnocenou osobou nebo s ní spřízněnou třetí osobou. Jestliže se
rating nebo výhled týká typu osoby nebo finančního nástroje, pro který
jsou historické údaje omezené, ratingová agentura na viditelném místě
jasně uvede omezení tohoto ratingu.“; f) v bodě 5 se první pododstavec
nahrazuje tímto: „5. Při oznámení ratingu nebo
ratingového výhledu ratingová agentura vysvětlí v tiskových
prohlášeních nebo zprávách klíčové prvky, na nichž je rating nebo
ratingový výhled postaven.“; g) doplňuje se bod 6, který zní: „6. Ratingová agentura musí na svých
internetových stránkách průběžně zveřejňovat informace
o veškerých osobách nebo dluhových nástrojích jí předložených k úvodnímu
posouzení nebo předběžnému ratingu. Toto uveřejnění bude
provedeno bez ohledu na to, zda emitent s ratingovou agenturou uzavře
smlouvu na konečný rating.“. 5) V oddílu D části II se zrušují
body 3 a 4. 6) V oddílu D se doplňuje
část III, která zní: „III. Další povinnosti související s ratingem
států 1. Vydá-li ratingová agentura rating států
nebo související ratingový výhled, vydá spolu s ratingem nebo ratingovým
výhledem podrobnou hodnotící zprávu vysvětlující veškeré předpoklady,
parametry, omezení a nejasnosti a jakékoliv jiné prvky, k nimž bylo při
stanovení daného ratingu nebo výhledu přihlédnuto. Tato zpráva musí být
jasná a snadno srozumitelná. 2. Hodnotící zpráva vydaná spolu se změnou
dřívějšího ratingu státu nebo souvisejícího ratingového výhledu
zahrnuje tyto prvky: a) podrobné hodnocení změn
kvantitativního předpokladu dokládající důvody pro změnu ratingu
a jejich relativní váhu. Podrobné hodnocení by mělo zahrnovat popis
těchto prvků: národní důchod v přepočtu na 1
obyvatele, růst HDP, inflaci, rozpočtové saldo, vnější saldo,
zahraniční dluh, ukazatel ekonomického rozvoje, ukazatel neplnění
závazků a jakýkoliv jiný příslušný faktor, k němuž se
přihlíží. To by mělo být doplněno relativní vahou každého
faktoru; b) podrobné hodnocení změn
kvalitativního předpokladu dokládající důvody pro změnu ratingu
a jejich relativní váhu; c) podrobný popis rizik, omezení a
nejasností týkajících se změny ratingu; a d) shrnutí zápisů ze schůze
ratingového výboru, který rozhodl o změně ratingu. 3. Vydává-li ratingová agentura ratingy států
nebo související ratingové výhledy, vydává je až po uzavření obchodování
na obchodních místech zřízených v Unii a minimálně jednu hodinu
před jejich otevřením. Oddíl D část I bod 3 zůstává beze
změny.“ 7) V oddílu E se část I mění
takto: a) bod 3 se nahrazuje tímto: „3. pravidla ratingové agentury pro
uveřejňování ratingů a dalších souvisejících sdělení
včetně ratingových výhledů;“; b) bod 6 se nahrazuje tímto: „6. všechny zásadní změny svých
systémů, zdrojů nebo postupů;“. 8) V oddílu E se část II bod 2
první pododstavec mění takto: a) písmeno a) se nahrazuje tímto: „a) seznam poplatků účtovaných
každému klientovi za individuální rating a veškeré doplňkové služby;“; b) vkládá se nové písmeno aa), které zní: „aa) svoji cenovou politiku, včetně
struktury poplatků a cenových kritérii ve vztahu k ratingům pro
různé druhy aktiv;“. 9) V oddílu E se část III
mění takto: a) bod 3 se nahrazuje tímto: „3. statistiku přidělení
zaměstnanců na vypracování nových ratingů, přezkumy
ratingů, hodnocení metodik a modelů a mezi vedoucí osoby a statistiku
přidělení osob k výkonu ratingových činností s ohledem na
různé druhy aktiv (podnikové nástroje – strukturované finanční
produkty – státy);“; b) bod 7 se nahrazuje tímto: „7. finanční informace o tržbách ratingové
agentury, včetně celkového obratu, v členění na
poplatky za rating a za doplňkové služby s úplným popisem obou,
včetně tržeb z doplňkových služeb poskytnutých klientům
ratingových služeb a přidělení poplatků k ratingům
různých druhů aktiv. Informace o celkovém obratu zahrnují též
zeměpisné rozdělení daného obratu na tržby vytvořené na území
Unie a tržby vytvořené po celém světě;“. PŘÍLOHA II V bodě 1 přílohy II nařízení
(ES) č. 1060/2009 se slova „ve Společenství“ nahrazují slovy
„v Unii“. PŘÍLOHA III Příloha III nařízení (ES) č.
1060/2009 se mění takto: 1) Část I se mění takto: a) body 19, 20 a 21 se nahrazují tímto: „19. Ratingová agentura porušuje čl. 6
odst. 2 ve spojení oddílem B bodem 1 přílohy I tím, že
nezjišťuje, neodstraňuje nebo neřídí a jasně a
zřetelně neuveřejňuje veškeré skutečné nebo
potenciální střety zájmů, které by mohly ovlivnit analýzy a úsudky
jejích ratingových analytiků, zaměstnanců nebo jiných fyzických
osob, které poskytují služby ratingové agentuře nebo podle jejích
příkazů, kteří se přímo podílejí na výkonu ratingových
činností, či osob, které schvalují ratingy či ratingové výhledy. 20. Ratingová agentura porušuje čl. 6 odst. 2
ve spojení s oddílem B bodem 3 prvním pododstavcem přílohy I tím, že vydá rating
nebo ratingový výhled v případech uvedených v prvním pododstavci
zmíněného bodu nebo v případě stávajícího ratingu
neprodleně neoznámí, že rating či ratingový výhled mohl být uvedenými
případy potenciálně ovlivněn. 21. Ratingová agentura porušuje čl. 6 odst. 2
ve spojení s oddílem B bodem 3 druhým pododstavcem přílohy I tím, že
ihned nevyhodnotí, zda existují důvody pro vydání nového ratingu nebo pro
stažení stávajícího ratingu či ratingového výhledu.“; b) vkládají se nové body 26a až 26f, které
znějí: „26a. Ratingová agentura, která uzavřela
s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu
o vydání ratingů emitenta, porušuje čl. 6b odst. 1 tím, že
vydává ratingy tohoto emitenta po dobu delší než tři roky. 26b. Ratingová agentura, která uzavřela
s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu
o vydání ratingů dluhových nástrojů emitenta, porušuje čl. 6b
odst. 2 tím, že vydá ratingy na nejméně deset dluhových nástrojů
téhož emitenta v době delší než 12 měsíců nebo vydává
ratingy dluhových nástrojů emitenta po dobu delší než tři roky. 26c. Ratingová agentura, která uzavřela
smlouvu s emitentem vedle nejméně jedné další ratingové agentury, porušuje
čl. 6b odst. 3 tím, že má s emitentem smluvní vztah po dobu delší než šest
let. 26d. Ratingová agentura, která uzavřela
s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu
o vydání ratingu emitenta nebo ratingu dluhových nástrojů emitenta,
porušuje čl. 6b odst. 4 tím, že nedodrží zákaz vydávání
ratingů emitenta nebo ratingů dluhových nástrojů emitenta po
dobu čtyř let od skončení maximální doby trvání smluvního vztahu
uvedené v čl. 6b odst. 1 až 3. 26e. Ratingová agentura, která uzavřela
s emitentem nebo s ním spřízněnou třetí osobou smlouvu
o vydání ratingu emitenta nebo ratingu dluhových nástrojů emitenta,
porušuje čl. 6b odst. 6 tím, že po skončení maximální doby
trvání smluvního vztahu s emitentem nebo s ním spřízněnou
třetí osobou neposkytne předávací dokumentaci s požadovanými
údaji nové ratingové agentuře, která s emitentem nebo s ním
spřízněnou třetí osobou uzavře smlouvu o vydání ratingu
emitenta nebo ratingu dluhových nástrojů emitenta.“; c) bod 33 se nahrazuje tímto: „Ratingová agentura porušuje čl. 7 odst. 3 ve
spojení s oddílem C bodem 2 přílohy I tím, že nezajistí, aby se osoba
uvedená v bodě 1 zmíněného oddílu nepodílela na stanovení
ratingu nebo ratingového výhledu či je jakkoli neovlivňovala, jak
stanoví bod 2 zmíněného oddílu.“; d) bod 36 se nahrazuje tímto: „36. Ratingová agentura porušuje čl. 7
odst. 3 ve spojení s oddílem C bodem 7 přílohy I tím, že nezajistí,
aby osoba uvedená v oddíle C bodě 1 nepřijala klíčovou
vedoucí pozici v hodnocené osobě nebo s ní spřízněné
třetí osobě dříve než po uplynutí šesti měsíců od
vydání příslušného ratingu či ratingového
výhledu.“; e) body 38, 39 a 40 se nahrazují tímto: „38. Ratingová agentura porušuje čl. 7
odst. 4 ve spojení s oddílem C bodem 8 prvním pododstavcem písm. b)
podbodem i) přílohy I tím, že nezajistí, aby v případě, že
poskytuje nevyžádané ratingy, ratingový analytik nebyl po dobu delší než
pět let zapojen do výkonu ratingové činnosti týkající se téže
hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích osob. 39. Ratingová agentura porušuje čl. 7
odst. 4 ve spojení s oddílem C bodem 8 prvním pododstavcem písm. b)
podbodem ii) přílohy I tím, že nezajistí, aby v případě, že
poskytuje nevyžádané ratingy, osoba schvalující ratingy nebyla po dobu delší
než sedm let zapojena do výkonu ratingové činnosti týkající se téže
hodnocené osoby nebo s ní spřízněných třetích osob. 40. Ratingová agentura porušuje čl. 7
odst. 4 ve spojení s oddílem C bodem 8 druhým pododstavcem
přílohy I tím, že nezajistí, aby osoba uvedená v
prvním pododstavci písm. a) a b) zmíněného bodu nebyla zapojena do výkonu
ratingových činností týkajících se hodnocené osoby nebo s ní spřízněných
třetích osob zmíněných v uvedených písmenech dříve než po uplynutí dvou let od konce období stanovených v
uvedených písmenech.“; f) bod 42 se nahrazuje tímto: „Ratingová agentura porušuje čl. 8
odst. 2 tím, že nepřijímá, neuplatňuje a neprosazuje vhodná
opatření k zajištění toho, aby ratingy a ratingové výhledy, které
vydává, byly založeny na důkladné analýze veškerých informací, které má
k dispozici a které jsou podle jejích metodik pro vydávání ratingů
relevantní z hlediska prováděné analýzy.“; g) bod 46 se nahrazuje tímto: „Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 5
první pododstavec první větu tím, že nesleduje své ratingy s výjimkou
ratingů států nebo že své ratingy, s výjimkou ratingů
států, a metodiky průběžně, nejméně však jednou
ročně nepřezkoumává.“; h) vkládá se bod 46a, který zní: „46a. Ratingová agentura porušuje
čl. 8 odst. 5 druhý pododstavec ve spojení
s čl. 8 odst. 5 prvním pododstavcem první větou tím,
že nesleduje své ratingy států nebo že své ratingy států
průběžně, nejméně však jednou za 6 měsíců
nepřezkoumává.“; i) vkládá se bod 49a, který zní: „49a. Ratingová agentura porušuje čl. 8
odst. 7 písm. c) ve spojení s čl. 8 odst. 6
písm. c) tím, že nevydá nový rating v případech, kdy vydání
zmíněného ratingu ovlivnily chyby v metodice či jejím
uplatňování.“. 2) Část II se mění takto: a) vkládají se body 3a a 3b, které
znějí: „3a. Ratingová agentura porušuje čl. 8
odst. 5a druhý pododstavec tím, že neoznámí Evropskému orgánu pro cenné
papíry a trhy zamýšlené změny ratingových metodik, modelů nebo
klíčových předpokladů pro vydání ratingu nebo navrhované nové
metodiky, modely či klíčové předpoklady pro vydání ratingu. 3b. Ratingová agentura porušuje čl. 8
odst. 7 písm. a) tím, že neoznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a
trhy zjištěné chyby ve svých metodikách nebo jejich uplatňování.“; b) vkládá se bod 4a, který zní: „4a. Ratingová agentura porušuje čl. 11a
odst. 1 tím, že neposkytne požadované informace nebo je neposkytne
v požadovaném formátu podle zmíněného odstavce.“. 3) Část III se mění takto: a) vkládá se bod 3a, který zní: „3a. Ratingová agentura porušuje čl. 8
odst. 5a druhý pododstavec tím, že na svých webových stránkách
nezveřejní zamýšlené změny ratingových metodik, modelů nebo
klíčových předpokladů pro vydání ratingu nebo navrhované nové
metodiky, modely či klíčové předpoklady pro vydání ratingu
společně s podrobným vysvětlením důvodů a
důsledků navrhovaných změn.“; b) vkládají se body 4a, 4b a 4c, které
znějí: „4a. Ratingová agentura porušuje čl. 8
odst. 6 písm. aa) tím, že pokud zamýšlí použít nové metodiky, tyto nové
metodiky ihned nezveřejní na svých webových stránkách spolu s podrobným
vysvětlením. 4b. Ratingová agentura porušuje čl. 8
odst. 7 písm. a) tím, že neoznámí dotčeným hodnoceným osobám
zjištěné chyby v metodikách či jejich uplatňování. 4c. Ratingová agentura porušuje čl. 8 odst. 7
písm. b) tím, že nezveřejní na svých webových stránkách zjištěné
chyby v metodikách či jejich uplatňování.“; c) body 6 a 7 se nahrazují tímto: „6. Ratingová agentura porušuje čl. 10 odst. 2
ve spojení s oddílem D částí I bodem 1 nebo 2, bodem 2a, bodem 4 prvním
pododstavcem či body 5 nebo 6 přílohy I nebo ve spojení s oddílem D
částí II nebo III přílohy I tím, že při prezentaci ratingu
či ratingového výhledu neposkytne informace požadované v uvedených
ustanoveních. 7. Ratingová agentura porušuje čl. 10
odst. 2 ve spojení s oddílem D částí I bodem 3 přílohy I tím, že
neinformuje hodnocenou osobu o vydání ratingu či ratingového výhledu
v pracovní době hodnocené osoby nejméně jeden celý pracovní den
před jejich vydáním.“. [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, Úř.
věst. L 302, 17.11.2009. [2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
513/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení (ES)
č. 1060/2009 o ratingových agenturách, Úř. věst. L 145,
31.5.2011. [3] KOM(2010) 301 v konečném znění. [4] Dostupné na http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2010/cra_en.htm. [5] http://www.europarl.europa.eu/oeil/FindByProcnum.do?lang=en&procnum=INI/2010/2302. [6] http://www.financialstabilityboard.org/publications/r_101027.pdf. [7] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o
přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním
dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o
změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES o
doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a
investičními podniky ve finančním konglomerátu, KOM(2011) 453
v konečném znění, předložený Komisí 20. července 2011.
Viz čl. 77 písm. b). [8] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou
se mění směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních
předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do
převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a směrnice 2011/61/EU o
správcích alternativních investičních fondů, pokud jde o
nadměrné spoléhání na rating, KOM(2011) xxx v konečném
znění, předložený Komisí 15. listopadu 2011. [9] Jako „lavinový efekt“ se označuje náhlé jednání
spuštěné poklesem ratingu pod určitou hranici, kdy snížení ratingu u
jednoho cenného papíru může mít nepřiměřený kaskádový
účinek. [10] Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32. [11] „1. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy účtuje
ratingovým agenturám poplatky v souladu s tímto nařízením a nařízením
o poplatcích uvedeným v odstavci 2.
Tyto poplatky plně pokrývají výdaje Evropského orgánu pro cenné papíry a
trhy nezbytné pro registraci ratingových agentur a dohled nad nimi a pro
náhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům
vzniknout na základě tohoto nařízení, zejména v důsledku
přenesení úkolů podle článku 30.“ [12] Úř. věst. C , , s. [13] Úř. věst. C , , s. [14] Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1. [15] Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 30. [16] 2010/2302/INI. [17] Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38. [18] Úř. věst. C , , s. [19] 2010/2302(INI). [20] Úř. věst. L … , s.