Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se zavádí program Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020 /* KOM/2011/0709 v konečném znění - 2011/0339 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.
SOUVISLOSTI NÁVRHU
Zdraví není cenné jen samo o sobě – je
rovněž hybnou silou růstu. Pouze zdravá populace může plně
dosáhnout svého hospodářského potenciálu. Odvětví zdravotnictví je
poháněno kupředu inovacemi a vysoce kvalifikovanou pracovní sílou.
Výzkum a vývoj v oblasti zdraví může dosáhnout až 0,3 % HDP.
Zdravotnictví je v EU jedním z nejrozsáhlejších odvětví: tvoří
přibližně 10 % hrubého domácího produktu EU a zaměstnává 10 %
pracovních sil, přičemž nadprůměrný počet
zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání. Z tohoto důvodu hraje zdraví
důležitou roli také ve strategii Evropa 2020. Ve svém sdělení ze dne
29. června 2011 „Rozpočet – Evropa 2020“[1] Komise zdůraznila, že „podporovat
dobré zdraví je nedílnou součástí cílů strategie Evropa 2020
zaměřených na inteligentní růst podporující začlenění.
Když jsou lidé déle zdraví a aktivní, má to pozitivní dopad na produktivitu a
konkurenceschopnost. Inovace ve zdravotnictví přispívají k tomu, aby se
v souvislosti s demografickými změnami našly odpovědi na výzvu
udržitelnosti v tomto odvětví“ a opatření za účelem omezení
nerovností v oblasti zdraví jsou důležitá pro dosažení „růstu
podporujícího začlenění“. Navrhovaný třetí program týkající se
činnosti EU v oblasti zdraví (2014–2020) „Zdraví pro růst“ posiluje
a vyzdvihuje provázanost mezi hospodářským růstem a zdravou
populací ve větším rozsahu než předchozí programy. Program se
zaměřuje na činnost s jasnou přidanou hodnotou EU v souladu
s cíli strategie Evropa 2020 a prioritami současné politiky. Finanční krize dále zdůraznila
potřebu zlepšit efektivnost nákladů systémů zdravotní péče.
Členské státy jsou pod tlakem způsobovaným nutností zajistit
rovnováhu mezi poskytováním vysoce kvalitních zdravotnických služeb dostupných
pro všechny a respektováním rozpočtových omezení. V této souvislosti je
nanejvýš důležité podporovat snahy členských států o zlepšení
udržitelnosti jejich systémů zdravotní péče, aby bylo zajištěno,
že budou schopny poskytovat vysoce kvalitní zdravotní péči všem svým
občanům v současnosti i v budoucnu. Program „Zdraví pro
růst“ pomáhá nalézat a uplatňovat inovativní řešení pro zlepšení
kvality, efektivnosti a udržitelnosti systémů zdravotní péče,
přičemž klade důraz na lidský kapitál a výměnu osvědčených
postupů. Všechny hlavní cíle
vytyčené v dokumentu „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a
udržitelný růst podporující začlenění“[2], jsou spojeny s rostoucím
počtem inovací ve zdravotní péči, jak ukazují stěžejní
iniciativy, jako je Unie inovací nebo Digitální agenda.
Inovace však neznamenají pouze technologický pokrok a nové výrobky.
Inovativní mohou být i způsoby, jak je zdravotní péče organizována a
strukturována, jak se využívají zdroje, jak jsou systémy financovány. Inovace ve
zdravotnictví mohou napomoci ke snížení nákladů na zdravotní péči a
zlepšení její kvality. Mnoho oblastí
navrhovaného programu Zdraví pro růst, například hodnocení
zdravotnických technologií, zdravotnické prostředky, klinické zkoušky a
léčivé přípravky, jakož i evropské inovační partnerství v
oblasti aktivního a zdravého stárnutí, je zacíleno na posílení spojení mezi
technologickými inovacemi a jejich využíváním a uváděním na trh; při
současném posilování bezpečnosti, kvality a efektivity zdravotní
péče. Další iniciativy se zaměřují na podporu zavádění a interoperabilitu
aplikací elektronického zdravotnictví (e-Zdraví) s cílem zlepšit například
přeshraniční využívání registrů pacientů. Zmíněný
program přispěje k lepšímu odhadu a plánování potřeb a odborné
přípravy zdravotnického personálu, což napomůže jak k
organizačním inovacím, tak k růstu podporujícímu začlenění.
To je v souladu se stěžejní iniciativou pro nové dovednosti a pracovní
místa v rámci strategie EU 2020 a s jejím zaměřením na flexibilitu a
jistotu, vybavení lidí dovednostmi potřebnými pro současná a budoucí
pracovní místa, na zlepšení pracovních podmínek a vytváření nových
pracovních míst. V důsledku stárnutí populace a rostoucí poptávky po
zdravotní péči má zdravotnictví značný potenciál pro vytváření
nových pracovních míst. Zdravotní problémy jsou jednou z hlavních
příčin absencí v zaměstnání a předčasného odchodu do
důchodu. Když jsou lidé déle zdraví a aktivní, má to pozitivní dopad na
produktivitu a konkurenceschopnost. Prodloužení délky života prožité ve zdraví
je nezbytným předpokladem, pokud má Evropa splnit cíl 75%
zaměstnanosti ve věkové skupině 20–64 let a omezit případy
předčasného odchodu do důchodu z důvodu nemoci. Pokud budou
lidé nad 65 let zdraví a aktivní, může to mít dopad také na účast na
trhu práce a vést k možným významným úsporám v rozpočtech na zdravotní
péči. Obecnými cíli programu Zdraví pro růst je
ve spolupráci s členskými státy podporovat inovace v oblasti zdravotní
péče a zvýšit udržitelnost systémů zdravotní péče s cílem
zlepšit zdraví občanů EU a chránit je před přeshraničními
zdravotními hrozbami. Program se soustředí na čtyři
specifické cíle, které představují silný potenciál hospodářského
růstu prostřednictvím lepšího zdraví: (1)
vyvinout na úrovni EU společné nástroje a
mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak
finančních, a usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče
s cílem napomoci vytváření inovativních a udržitelných
systémů zdravotní péče; (2)
rozšířit přístup k odborným
lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy, též za
hranice států, a vyvinout společná řešení a postupy pro zlepšení
kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s cílem zvýšit
dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany
EU; (3)
rozpoznat a šířit nákladově efektivní
osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich
zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj.
kouření, nadměrné konzumace alkoholu a obezity a rovněž
HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s
cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví; a (4)
vyvíjet jednotné přístupy a prokazovat
jejich význam pro lepší připravenost a koordinaci v případech
naléhavého ohrožení zdraví s cílem chránit občany před
přeshraničními zdravotními hrozbami. Tento návrh nařízení stanoví obecná
ustanovení pro program Zdraví pro růst a ruší rozhodnutí (ES)
č. 1350/2007.
2.
CÍLE
Problémy nastíněné výše především
vyžadují přímou akci členských států na vnitrostátní úrovni.
Cílem zdravotní politiky EU, jak je uvedeno ve Smlouvě, je tyto
vnitrostátní politiky doplňovat a podporovat a podněcovat spolupráci
mezi členskými státy. Program nabízí možnosti k budování a posilování
mechanismů spolupráce a koordinačních postupů mezi
členskými státy s cílem vytipovat společné nástroje a osvědčené
postupy, které vytvářejí synergie, přinášejí přidanou hodnotu EU
a vedou k úsporám z rozsahu, a podporují tudíž reformu i za stávající obtížné
situace.
2.1.
Vyvinout na úrovni EU společné nástroje a
mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak
finančních, a usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče
s cílem napomoci vytváření inovativních a udržitelných systémů
zdravotní péče
Členské státy po mnoho let naráží na
rozpočtová omezení, pokud jde o udržitelnost rozpočtů na
zdravotnictví, které v některých členských státech[3] činí až 15 %
veřejných výdajů. K tomu se přidává stárnutí populace,
rostoucí očekávání ohledně vysoce kvalitních služeb a nové,
účinnější, ale také dražší technologie. Tyto problémy se zvýšily s
omezením veřejných výdajů v důsledku finanční krize.
Některé skutečnosti[4]
však naznačují, že účinné reformy systémů zdravotní péče
mohou zastavit „nadměrný růst nákladů“, a udržet tedy výdaje na
zdravotnictví v úrovni odpovídající růstu HDP. Program tím, že podporuje snahu členských
států o zlepšení efektivity a finanční udržitelnosti zdravotní
péče, usiluje o to, aby se významné zdroje v rámci tohoto odvětví
přesunuly k nejvíce inovačním a nejhodnotnějším produktům a
službám, které zároveň nabízí největší tržní potenciál a dlouhodobější
úspory nákladů. Jeho cílem je rovněž podporovat inovativní
způsoby organizace poskytování zdravotní péče, tak aby byla posílena
například komunitní a integrovaná péče. Reforma zdravotnictví musí
jednoznačně kombinovat opatření pro okamžité zvýšení efektivity
s dlouhodobější strategickou činností zaměřenou na
nejvýznamnější položky nákladů. Příkladem může být evropská
spolupráce v oblasti hodnocení zdravotnických technologií, která nejenže omezí
duplicity a umožní sdílet zkušenosti, ale může též uvolnit potenciál pro
udržitelné inovace v oblasti zdravotnických produktů a služeb. Investice do zdravotnictví ze strukturálních
fondů mohou zvláště významným způsobem pomoci členským
státům reformovat systémy zdravotní péče na národní a regionální
úrovni a mohou hrát významnou roli při plnění uvedených
čtyř specifických cílů tohoto programu, a to na základě
osvědčených postupů a zkušeností z pilotního projektu získaných
prostřednictvím programu Zdraví pro růst. Spolupráce a
součinnost mezi programem Zdraví pro růst a strukturálními fondy
budou posíleny. V důsledku stárnutí populace a změn
ve struktuře rodiny roste poptávka po formální profesionální péči,
neboť se snižuje dostupnost neformální péče v rodinném
prostředí. Zdravotní péče se rovněž stále více specializuje a
vyžaduje intenzivnější práci a déle trvající odbornou přípravu. Do
roku 2020 bude v EU ve zdravotnictví chybět milion pracovních sil, a pokud
se nepodniknou žádné kroky, nebude možné zajistit 15 % nezbytné péče.
Úspěšné vyřešení tohoto problému však přinese významné možnosti
pro růst a zaměstnanost. Aby se toto podařilo, budou v rámci
zmíněného programu vyvinuty na úrovni EU společné nástroje a
mechanismy, které pomohou vnitrostátním systémům zdravotní péče
poskytovat více péče s méně zdroji. Je zapotřebí inovativních
řešení, aby bylo možné vypořádat se s nedostatkem pracovních sil
a maximalizovat efektivnost systémů zdravotní péče díky využívání
inovačních produktů, služeb, nástrojů a modelů.
Úspěšné zavádění takových řešení bude rovněž vyžadovat
překonávání překážek, jako je zadávání veřejných zakázek a
nedostatečné zapojení uživatelů do inovací. V této souvislosti se činnosti plánované
v rámci tohoto cíle zaměřují například na posílení evropské
spolupráce při hodnocení zdravotnických technologií a zkoumání potenciálu
elektronického zdravotnictví a IKT pro zdravotnictví, včetně
vyhrazené sítě pro elektronické zdravotnictví a interoperability
elektronických registrů pacientů v rámci provádění směrnice
o právech pacientů v přeshraniční zdravotní péči[5]. Činnosti se budou
rovněž zabývat nedostatkem pracovních sil a pomocí pro členské státy
při reformě jejich systémů zdravotní péče formou
shromažďování a upevňování zkušeností s technickým posuzováním
příslušných opatření. Rovněž budou podporovat opatření pro
zavádění vysokých standardů bezpečnosti, kvality a
účinnosti zdravotnických prostředků, jež vyžadují cíle právních
předpisů EU v této oblasti a které pomáhají při plnění
těchto cílů, jakož i při plnění ustanovení výše
zmírněné směrnice týkajících se elektronického zdravotnictví a
hodnocení zdravotnických technologií. Program může v rámci svých cílů
rovněž podporovat konkrétní akce evropského inovačního partnerství v
oblasti aktivního a zdravého stárnutí v jeho třech hlavních tématech: nové
postupy při zvyšování povědomí, prevenci a včasném diagnostikování
nemocí; inovace v léčbě a péči a inovace pro aktivní
stárnutí a nezávislý život.
2.2.
Rozšířit přístup k odborným
lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy, též za
hranice států, a vyvinout společná řešení a postupy pro zlepšení
kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s cílem
zvýšit dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro
občany EU
Klíčem k překlenutí současných
podstatných nerovností v oblasti zdraví je zlepšování dostupnosti
zdravotní péče pro všechny občany bez ohledu na výši příjmu,
společenské postavení, lokalitu a státní příslušnost. Všichni
občané EU by měli mít přístup k bezpečné a vysoce kvalitní
zdravotní péči bez ohledu na to, jaké jsou jejich životní podmínky. Ve
skutečnosti se však dostupnost zdravotní péče v rámci EU stále
výrazně různí. Špatný zdravotní stav má často podstatný dopad na
dostupnost účinné lékařské péče a na možnosti občanů
řídit se informacemi týkajícími se zdraví. Lidé s nízkými příjmy,
lidé na okraji společnosti a ti, kteří žijí v méně rozvinutých
regionech nebo mikroregionech mohou narážet na zvláštní překážky v
přístupu ke zdravotní péči. Činnost vyvíjená v rámci všech
cílů programu by měla pomáhat k překonání těchto nerovností
tím, že bude zohledňovat různé faktory, které nerovnosti vyvolávají
nebo umocňují, a rovněž by měla doplňovat činnosti
prováděné v rámci ostatních programů, které se zabývají sociálními a
regionálními rozdíly v EU. Při zlepšování dostupnosti zdravotní
péče, zejména ve zvláštních případech, kdy je kapacita jednotlivých
členských států nedostatečná, tkví zřejmá přidaná
hodnota v posílení propojení specializovaných evropských referenčních
center přístupných všem občanům napříč EU. S cílem pomoci členským státům dále
zvyšovat kvalitu a bezpečnost zdravotní péče bude program
pokračovat ve stávající činnosti za účelem rozpoznat,
vzájemně sdílet a šířit osvědčené postupy v této oblasti.
Program rozšíří přístup k odborným lékařským poznatkům tím,
že bude podporovat zřízení a zavedení systému evropských referenčních
sítí prostřednictvím definice kritérií a podmínek a prací na sdílených
řešeních a postupech pro kvalitu zdravotní péče a bezpečnost
pacientů v celé EU, přičemž se bude zabývat celou řadou
otázek včetně antimikrobiální rezistence. Činnosti v rámci tohoto cíle budou
rovněž základem pro opatření, která povedou k zavedení vysokých
standardů, co se týče bezpečnosti, kvality a účinnosti
krve, orgánů, tkání a buněk a rovněž farmaceutických
výrobků a práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči,
požadovaných cíli právních předpisů EU v těchto oblastech nebo
přispívajících k plnění těchto cílů.
2.3.
Rozpoznat a šířit nákladově efektivní
osvědčené postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich
zavádění, a to řešením hlavních rizikových faktorů, tj.
kouření, nadměrné konzumace alkoholu a obezity a rovněž
HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr, s
cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví
Průměrná délka života se za poslední
desetiletí nebývale zvýšila, v roce 2008 se v EU muži dožívali v
průměru 76,4 let, ženy pak 82,4 let. Průměrná délka života
prožitá ve zdraví se oproti tomu zvyšovala výrazně pomaleji, u mužů
dosáhla 60,9 let a u žen 62 let. To znamená, že větší část delšího
života prožíváme ve špatném zdravotním stavu, což je jedním z faktorů,
které vytváří spirálu zdravotních nákladů a brání občanům
podílet se na trhu práce. Špatný zdravotní stav občanů má negativní
vliv na rozvoj lidského kapitálu, který je zásadní pro rozvoj znalostní
ekonomiky. Chronická onemocnění jsou hlavní
příčinou úmrtí a nízké kvality života v Evropě. V Evropské
unii zemřou na následky chronických onemocnění každoročně
více než 4 miliony lidí, což znamená, že tato onemocnění jsou
příčinou 87 % případů předčasných úmrtí v
EU. Chronická onemocnění také představují ohromnou ekonomickou
zátěž, lidé totiž přestávají být schopni pracovat v nejlepších letech
svého života. Program zahrnuje činnost na podporu snah členských
států zaměřených na prodloužení období zdravého
a produktivního života jejich obyvatel prostřednictvím prevence
chronických onemocnění. Mnoha chronickým onemocněním lze
předcházet. Často jsou důsledkem kouření, škodlivé
konzumace alkoholu, špatné stravy a nedostatečné fyzické aktivity. K
těmto rizikovým faktorům se dále přidávají sociálně-ekonomické
a environmentální faktory. Nejedná se pouze o závažný problém týkající se
zdraví, ale také o významnou hospodářskou příležitost. Správně
zaměřenými investicemi se dosáhne nejen lepšího zdraví, ale také
delšího a produktivnějšího života a omezí se nedostatek pracovních sil.
Budou-li Evropané žít zdravěji, budou moci přispívat k rozvoji
hospodářství i ve starším věku, jako pracovníci, dobrovolníci a
spotřebitelé. V populaci s nízkou porodností a nedostatkem kvalifikované
pracovní síly bude zkušeností starších lidí zapotřebí o to více. Program bude řešit problémy v těchto
oblastech prostřednictvím podpory osvědčených postupů pro
podporu zdraví a prevenci efektivní z hlediska nákladů, pokud jde o hlavní
činitele ovlivňující zdraví, tj. kouření, nadměrnou
konzumaci alkoholu a obezitu a také pokud jde o HIV/AIDS, s důrazem na
přeshraniční rozměr. Bude podporovat evropskou spolupráci a
vytváření sítí za účelem předcházení chronickým chorobám,
včetně postupů pro kvalitní screening rakoviny. Činnost v
rámci tohoto cíle bude rovněž zacílena na podporu opatření, jejichž
přímým cílem je ochrana veřejného zdraví, pokud jde o tabákové
výrobky a reklamu na ně, dle požadavků cílů právních
předpisů EU v této oblasti.
2.4.
Vyvíjet jednotné přístupy a prokazovat jejich
význam pro lepší připravenost a koordinaci v případech naléhavého
ohrožení zdraví s cílem chránit občany před přeshraničními
zdravotními hrozbami
V nedávné
době čelila EU několika vážným zdravotním hrozbám
přesahujícím hranice států, například pandemii chřipky nebo
syndromu SARS. Kompetence EU, pokud jde o
koordinaci připravenosti a reakci na závažné přeshraniční
zdravotní hrozby, jsou zakotveny v Lisabonské smlouvě. Ze své podstaty se
tyto zdravotní hrozby šíří přes hranice států a žádný členský
stát nebo Unie se s nimi nemohou sami účinně vypořádat. EU musí
být na tyto hrozby, které mohou mít velký dopad nejen na zdraví a život
občanů, ale také na hospodářství, dobře připravena. Činnosti plánované v rámci tohoto cíle
pomohou rozvíjet společné přístupy za účelem přípravy na
možné naléhavé ohrožení zdraví, koordinace reakce na takové naléhavé ohrožení
zdraví na evropské úrovni a podpory kapacit členských států pro
budování připravenosti a řízení zdravotní krize, při
zohlednění mezinárodních iniciativ. Cílem je zlepšit plánování
připravenosti, včetně připravenosti na pandemii
chřipky, zmenšit rozdíly ve schopnostech členských států
posuzovat rizika a podporovat v členských státech vytváření kapacit
pro boj proti zdravotním hrozbám, jakož i propagovat tyto kapacity na
celosvětové úrovni. Činnost bude směřovat
rovněž k podpoře opatření na ochranu a zlepšení zdraví proti
přenosným nemocem, závažným přeshraničním zdravotním hrozbám,
opatření týkající se monitorování závažných přeshraničních
zdravotních hrozeb, jejich potírání a včasného varování, která požadují
cíle právních předpisů v této oblasti nebo která přispívají k
plnění těchto cílů. V rámci všech čtyř výše
zmíněných cílů bude program podporovat opatření v oblasti
informací a poznatků o zdraví s cílem napomáhat rozhodování, které vychází
z prokázaných skutečností, včetně shromažďování a analýzy
údajů týkajících se zdraví a rozsáhlého šíření výsledků
programu. Program bude rovněž podporovat činnost vědeckých
výborů zřízených v souladu s rozhodnutím Komise 2008/721/ES.
3.
VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI
STRANAMI A HODNOCENÍ DOPADŮ
3.1.
Konzultace a odborná doporučení
Konzultace byly namířeny především
na zástupce členských států, národní kontaktní místa, pracovní
skupinu Rady pro veřejné zdraví na vysoké úrovni a neformální Radu pro
zdraví. Další odborná doporučení poskytli fórum EU pro zdravotní politiku,
pracovníci ve zdravotnictví a sdružení pacientů. Další zainteresované
strany, především příjemci, vyjádřily svá stanoviska v rámci
nedávného hodnocení programu. Všichni, kdo se konzultací účastnili,
tento program důrazně podpořili. Některé členské státy
se ztotožňovaly s tím, že by měl být více specializovaný,
efektivnější z hlediska nákladů a že by měl být založen na
činnosti s prokázanou přidanou hodnotou EU, zatímco ostatní byly toho
názoru, že by měl i nadále podporovat současné cíle a široké spektrum
činností. Národní kontaktní místa určená orgány
členských států uvedla, že by měl program napomáhat formování
vnitrostátních politik, a to a) zajišťováním osvědčených
postupů, b) sdílením a výměnou praktických zkušeností, odborných
znalostí a vědomostí a c) podporou otázek týkajících se zdravotní
problematiky v rámci vnitrostátní politické agendy. Fórum EU pro zdravotní
politiku uvedlo, že je třeba klást silný důraz na zdravotní činitele
a zaměření na pacienty. Rovněž doporučilo, aby se program
zabýval úlohou sociálních činitelů. Členské státy i zainteresované strany
zmínily potřebu aktivnější účasti v programu ze strany všech
členských států EU a zdůraznily, že program by měl být ještě
pevněji provázán se Smlouvou o fungování Evropské unie, strategií Evropa
2020 a stávajícími právními předpisy.
3.2.
Posouzení dopadů
Zpráva o posouzení dopadů analyzovala
různé varianty programu. Zpráva dospěla k závěru, že nejlepší
variantou z hlediska poměru nákladů a výnosů bude dobře
strukturovaný program s konkrétními, měřitelnými, dosažitelnými,
odpovídajícími a časově vymezenými cíli a činnostmi
seřazenými podle priorit, který přinese přidanou hodnotu EU a
bude lépe monitorovat výsledky a dopady. Hlavní náplní programu bude: ·
pomáhat zjednodušovat zavádění inovativních
řešení za účelem zlepšení kvality, efektivnosti a udržitelnosti
systémů zdravotní péče a zvyšovat dostupnost lepší a
bezpečnější zdravotní péče; ·
zlepšovat zdraví a prevenci nemocí na úrovni EU
tím, že bude pomáhat členským státům v jejich úsilí o prodloužení
délky života jejich občanů prožité ve zdraví; ·
podporovat řešení přeshraničních
zdravotních hrozeb; ·
podporovat činnosti vyžadované současnými
právními předpisy EU. Roční
rozpočet pro tuto variantu činí přibližně
57 milionů EUR (v cenách roku 2011), což je v souladu s
přidělenými rozpočtovými prostředky na program Zdraví pro
růst navrženými ve sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ z
června 2011.
3.3.
Zajištění evropské přidané hodnoty
Podle článku 168 Smlouvy o fungování
Evropské unie musí činnost EU doplňovat vnitrostátní politiku a
podněcovat spolupráci mezi členskými státy. Program by tedy měl
přispívat pouze v těch případech, kdy členské státy nemohou
jednat samostatně, nebo tehdy, kdy je součinnost nejlepším
způsobem, jak dosáhnout pokroku. Program navrhuje akce v oblastech s prokázanou
přidanou hodnotou EU podle těchto kritérií: podpora výměny
osvědčených postupů mezi členskými státy; podpora sítí pro
sdílení poznatků a vzájemné učení; řešení
přeshraničních hrozeb za účelem omezení rizik a zmírnění
jejich následků; řešení některých problémů týkajících se
vnitřního trhu, kde EU disponuje pevnou legitimitou k zajištění
vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy;
uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví; činnosti, které mohou
vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů; zvyšování úspor
z rozsahu tím, že se brání plýtvání v důsledku duplicit a optimálně
se využívají finanční prostředky.
3.4.
Zvyšování účinnosti programu
Program navazuje na výsledky prvního programu
v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) a druhého programu v oblasti zdraví
(2008–2013) v souladu se závěry a doporučeními různých hodnocení
a auditů těchto programů. Nový program se hodlá zaměřit na
méně činností, a sice na činnosti, které mají prokázanou
přidanou hodnotu EU, vykazují konkrétní výsledky a reagují na
zjištěné potřeby nebo rozdíly. Program usiluje o zlepšení
spolupráce členských států v oblasti zdraví a o poskytnutí nástrojů
pro reformu vnitrostátních zdravotních politik. Činnosti na celých sedm let i roční
pracovní plány by měly vycházet z víceletého plánování omezeného
počtu akcí na jeden rok. Protože program vychází ze zkušeností
a výsledků různých hodnocení, zavádí řadu nových prvků: ·
ukazatele stavu pokroku pro měření a
monitorování cílů a dopadů programu; ·
přidanou hodnotu EU jako klíčový faktor
stanovování priorit ročních pracovních plánů; ·
lepší způsob šíření a sdělování
výsledků projektů odpovědným činitelům; ·
stimuly podněcující členské státy s
nižším hrubým národním důchodem (HND) k většímu zapojení do
programu; to zahrnuje vyšší míru spolufinancování pro tyto členské státy. Zjednodušení Revize finančního nařízení usnadní
účast v programech EU, například zjednodušením pravidel, snížením
nákladů na účast, urychlením přidělování
prostředků a vytvořením jediného kontaktního místa, což usnadní
příjemcům přístup k financování z EU. Program bude
maximálně využívat ustanovení revidovaného finančního nařízení,
zejména díky dalšímu zjednodušení požadavků na podávání informací,
včetně širšího využívání elektronického podávání informací. Nový program je koncipován tak, aby
umožňoval jednodušší provádění a řízení: 1. Míra spolufinancování ze strany Unie, co se
týče grantů na činnost, na činnost spolufinancovanou příslušnými
orgány členských států nebo třetích zemí nebo nevládními
subjekty pověřenými těmito orgány, a provozních grantů,
bude představovat jednotných 60 % způsobilých nákladů, v
případech činností výjimečné užitečnosti pak až 80 %
způsobilých nákladů. 2. Dlouhodobé plánování strategických
činností programu napomůže omezit jejich celkový počet v jednom
roce a zabrání opakovanému podávání žádostí, hodnocení, jednání
a provádění zadávacích řízení. Bude tedy navíc možné více se
zaměřit na prioritní oblasti a lépe využívat lidské a finanční
zdroje. Dojde ke zjednodušení postupu financování, především díky využití
rámcových smluv pro provozní granty, a bude zkoumána možnost využít
jednorázových částek, kdykoli to bude možné, s cílem omezit administrativní
zátěž. 3. Nové ukazatele pro monitorování a hodnocení
počítají s efektivním šířením výsledků programu a budou zkoumat
jejich využívání ve členských státech s pomocí sítě národních
kontaktních míst. Očekává se proto zjednodušený přístup k
výsledkům programu; jejich zavádění konečnými uživateli zvýší
viditelnost a dopad programu. 4. Komise v souladu s nařízením Rady (ES)
č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví
statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy
programů Společenství, pověřila od roku 2005
prováděním úkolů řízení akčního programu Společenství
v oblasti zdraví Výkonnou agenturu pro zdraví a spotřebitele. Komise
může na základě analýzy poměru nákladů a výnosů využít
stejnou agenturu i pro provádění programu Zdraví pro růst.
4.
PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU
Opatření na úrovni EU je
opodstatněné jak z hlediska cílů stanovených v článku 168
Smlouvy, tak na základě zásady subsidiarity. „Činnost Unie
doplňuje politiku členských států a jejich činnost.“ Unie
může rovněž „podporovat jejich činnost“. Článek 168
odst. 2 druhý pododstavec stanoví, že: „V úzkém spojení s členskými
státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu
takové koordinace, zejména podněty s cílem stanovit směry a
ukazatele, pořádat výměnu osvědčených postupů a připravit
nezbytné podklady pro pravidelný dohled a hodnocení“; a třetí odstavec
stanoví, že: „Unie a členské státy podporují spolupráci se třetími
zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti
veřejného zdraví.“ Ustanovení
čl. 168 odst. 5 SFEU opravňuje v této souvislosti Evropský
parlament a Radu k přijetí pobídkových opatření určených k
ochraně a zlepšování lidského zdraví.
5.
ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Finanční prostředky na
provádění programu pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince
2020 budou činit 446 milionů EUR (v současných cenách). To
odpovídá rozpočtovým prostředkům na program v oblasti zdraví
navrženým ve sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ z června 2011. 2011/0339 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY kterým se zavádí
program Zdraví pro růst, třetí víceletý program činnosti EU v
oblasti zdraví na období 2014–2020 (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na čl. 168 odst. 5 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, poté, co postoupily návrh legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[6], s ohledem na stanovisko Výboru
regionů[7],
v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Podle článku 168 Smlouvy má být
při vymezování a provádění všech politik a činností Unie
zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví. Unie doplňuje a podporuje
politiku členských států, podněcuje spolupráci mezi
členskými státy a podporuje koordinaci jejich programů a zároveň
plně uznává odpovědnost vnitrostátních orgánů za stanovení
jejich politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování lékařské
péče. (2) Pro splnění požadavků
stanovených v článku 168 Smlouvy je zapotřebí nepřetržité úsilí.
Podpora dobrého zdraví na úrovni EU je nedílnou součástí strategie „Evropa
2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující
začlenění“[8].
Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní, bude to mít celkově kladné
účinky na zdraví i pozitivní vliv na produktivitu
a konkurenceschopnost a zároveň se sníží tlak na rozpočty
členských států. Inovace ve zdravotnictví pomáhají řešit
problematiku udržitelnosti v tomto odvětví v souvislosti
s demografickými změnami a činnost za účelem omezení nerovností
v oblasti zdraví je důležitá pro dosažení „růstu podporujícího
začlenění“. Z těchto důvodů je vhodné zavést program
„Zdraví pro růst“, třetí program činnosti EU v oblasti zdraví
(2014–2020) (dále jen „program“). (3) Předchozí akční programy
Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008)
a v oblasti zdraví (2008–2013), přijaté postupně
rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES[9] a č. 1350/2007/ES[10], byly hodnoceny kladně,
přinesly totiž řadu důležitých vývojových tendencí a zlepšení.
Nový program by měl navázat na úspěchy předchozích
programů. Měl by také zohlednit doporučení externích auditů
a provedených hodnocení, zejména pak doporučení Účetního dvora[11], podle nějž by „pro
období po roce 2013 měly Evropský parlament, Rada a Komise znovu zvážit
rozsah činností EU v oblasti veřejného zdraví a způsob
financování této oblasti ze strany EU. Přitom je třeba si
uvědomit, jaké rozpočtové prostředky jsou k dispozici a že jako
prostředek, který napomáhá spolupráci a výměně informací mezi
zainteresovanými subjekty v Evropě, existují i další mechanismy spolupráce
(…).“ (4) V souladu s cíli strategie Evropa 2020 by
se program měl zaměřit na soubor jasně vymezených cílů
a činností s jasnou, prokázanou přidanou hodnotou EU a
soustředit podporu na menší počet činností v prioritních
oblastech. Důraz bude v souladu se zásadou subsidiarity kladen na ty
oblasti, ve kterých členské státy nemohou samostatným jednáním dosáhnout
efektivity z hlediska nákladů, kde existují aspekty týkající se
vnitřního trhu či aspekty přeshraniční povahy, nebo v nichž
spolupráce na úrovni EU přináší podstatné výhody a vyšší efektivitu. (5) Program navrhne činnosti v
oblastech s prokázanou přidanou hodnotou EU podle těchto kritérií:
výměna osvědčených postupů mezi členskými státy;
podpora sítí pro sdílení poznatků a vzájemné učení; řešení
přeshraničních hrozeb za účelem omezení rizik a zmírnění
jejich následků; řešení některých otázek týkajících se
vnitřního trhu, kde EU disponuje pevnou legitimitou k zajištění
vysoce kvalitních řešení napříč členskými státy;
uvolňování potenciálu inovací v oblasti zdraví; činnosti, které mohou
vést k vytvoření systému referenčních ukazatelů
umožňujících informované rozhodování na evropské úrovni; zvyšování úspor z rozsahu
díky zamezení plýtvání v důsledku duplicit a optimální využívání
finančních prostředků. (6) Zpráva Světové zdravotnické
organizace (WHO) o zdraví v Evropě z roku 2009 vymezuje oblast pro zvýšení
investic do veřejného zdraví a systémů zdravotní péče. V tomto
ohledu se členské státy vyzývají, aby zlepšování zdraví vymezily ve
vnitrostátních programech jako jednu z priorit a aby využívaly většího
povědomí o možnostech financování v oblasti zdraví ze strany EU. Program
by měl proto usnadnit začleňování jeho výsledků do
vnitrostátních zdravotních politik. (7) Inovace v oblasti zdraví, pokud jde o
produkty a služby, organizaci a poskytování péče, mají potenciál zvýšit
kvalitu péče poskytované pacientům, reagovat na nenaplněné
potřeby a zároveň zlepšit nákladovou efektivitu i udržitelnost
zdravotní péče. Program by měl proto usnadnit zavádění inovací
ve zdravotní péči. (8) Program by měl přispívat k
řešení nerovností v oblasti zdraví prostřednictvím činností v rámci
svých cílů a podporou a usnadňováním výměny
osvědčených postupů pro řešení těchto nerovností. (9) Pozice
pacientů by měla být posílena, aby se dosáhlo lepších a
bezpečnějších zdravotních výsledků. Pacientům musí být
umožněno aktivněji se starat o své zdraví a aktivněji se podílet
na zdravotní péči, která je jim poskytována. Měla by se optimalizovat
transparentnost činností a systémů zdravotní péče i dostupnost
informací pro pacienty. Zdravotnická zařízení by měla dostávat
informace formou zpětné vazby a komunikace s pacienty. Podpora
členských států, organizací pacientů a zainteresovaných
subjektů má zásadní význam a měla by být koordinována na úrovni
EU, aby bylo možné účinně pomáhat pacientům, zejména
pacientům trpícím vzácnými onemocněními, využívat
přeshraničního poskytování zdravotní péče. (10) V souvislosti se stárnutím společnosti
mohou dobře cílené investice na podporu zdraví a prevenci nemocí
prodloužit délku „života prožitou ve zdraví“, a umožnit tak starším lidem
pracovat i v pozdějším věku. Chronické nemoci způsobují v EU
více než 80 % předčasných úmrtí. Rozpoznáním a šířením
nákladově efektivních osvědčených postupů pro preventivní
opatření s důrazem na hlavní rizikové faktory, tj. kouření,
nadměrnou konzumaci alkoholu a obezitu a rovněž HIV/AIDS, a podporou
zavádění těchto postupů přispěje program k prevenci
onemocnění a podpoře zdraví, též s přihlédnutím k faktorům
sociální a environmentální povahy. (11) Za účelem minimalizace
důsledků pro veřejné zdraví, které mají přeshraniční
zdravotní hrozby od hromadné kontaminace způsobené únikem chemických látek
až po pandemie podobné těm, které nedávno způsobily např. E. coli,
chřipkový kmen H1N1 nebo SARS (těžký akutní respirační syndrom)
je zapotřebí v rámci programu napomáhat k vytváření a fungování
stabilních mechanismů a nástrojů pro detekci, posuzování a
řízení hlavních přeshraničních zdravotních hrozeb. Vzhledem k
povaze těchto hrozeb by měl program podporovat koordinovaná
opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU, která budou
řešit různé aspekty a budou vycházet z plánování připravenosti
a reakce, důkladného a spolehlivého posouzení rizik a pevného rámce
řízení krizí a rizik. V této souvislosti je důležité, aby program
využíval toho, že se doplňuje s pracovním programem Evropského
střediska pro prevenci a kontrolu nemocí[12]
při potírání nakažlivých chorob a s činnostmi podporovanými v rámci
programů Unie pro výzkum a inovace. Je třeba vyvinout zvláštní úsilí
k zajištění soudržnosti a součinnosti mezi programem a globální
činností v oblasti zdraví v rámci jiných programů a
nástrojů Společenství, které se zaměřují zejména na
chřipku, HIV/AIDS, tuberkulózu a další přeshraniční zdravotní
hrozby ve třetích zemích. Činnost v rámci tohoto programu
může rovněž zahrnovat i přeshraniční zdravotní hrozby
zapříčiněné biologickými nebo chemickými incidenty,
přírodními katastrofami nebo změnou klimatu. Jak se uvádí ve
sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“, Komise se zavázala, že
začlení aspekt změny klimatu do všech výdajových programů Unie a
že alespoň 20 % prostředků z rozpočtu Unie bude
věnováno na cíle související s životním prostředím. Výdaje na program
Zdraví pro růst v rámci cíle č. 4 celkově přispějí k
plnění tohoto cíle tím, že budou věnovány na potírání zdravotních
hrozeb souvisejících se změnou klimatu. Komise poskytne informace o
výdajích týkající se změny klimatu v rámci programu Zdraví pro růst. (12) V souladu s článkem 114
Smlouvy je třeba ve všech právních předpisech Unie, jejichž
účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu, zajistit vysokou
úroveň ochrany zdraví. V souladu s tímto cílem by mělo být v
rámci programu vynakládáno zvláštní úsilí na podporu činností vyžadovaných
cíli právních předpisů EU v oblasti léčivých
přípravků, zdravotnických prostředků, lidských tkání a
buněk, krve, lidských orgánů, přenosných nemocí a dalších
zdravotních hrozeb, práv pacientů v přeshraniční zdravotní
péči a tabákových výrobků a reklamy na ně, nebo
přispívajících k plnění těchto cílů. (13) Program by měl posilováním systému
informací a poznatků týkajících se zdraví napomáhat rozhodování na
základě ověřených skutečností. Tento systém by měl
mimo jiné shromažďovat a analyzovat údaje týkající se zdraví, podporovat
vědecké výbory[13]
a podílet se na rozsáhlém šíření výsledků programu. (14) Program by se měl soustředit
zejména na spolupráci s příslušnými vnitrostátními zdravotnickými orgány a
motivovat všechny členské státy k širší účasti. Zejména je třeba
aktivně podporovat účast členských států s hrubým národním
důchodem (HND) nižším než 90 % unijního průměru. (15)
Nevládní subjekty a zainteresované strany, zejména
organizace pacientů a odborná zdravotnická sdružení poskytují Komisi
důležité informace a rady nezbytné pro provádění programu. Při
plnění této své úlohy mohou potřebovat na své fungování
příspěvky z programu. Proto musí být program přístupný pro
určité nevládní organizace a organizace pacientů činné v oblasti
veřejného zdraví, které hrají důležitou úlohu v občanském
dialogu na úrovni EU, např. se účastní poradních skupin, a
přispívají tak k naplňování specifických cílů programu. (16) Program by měl podporovat
součinnost se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale
zároveň se s nimi nepřekrývat. Je třeba vhodným způsobem
využívat další fondy a programy Unie, zejména stávající a budoucí rámcové
programy Unie pro výzkum a inovace a jejich výstupy, strukturální fondy,
program pro sociální změny a inovace, Evropský fond solidarity, evropskou
strategii pro ochranu zdraví při práci, program pro konkurenceschopnost a
inovace, rámcový program pro životní prostředí a opatření týkající se
klimatu (LIFE), akční program Unie v oblasti spotřebitelské politiky
(2014–2020)[14],
program Soudnictví (2014–2020), program Asistované žití v domácím
prostředí, (program Vzdělaná Evropa) a Statistický program Unie. (17) Podle článku 168
Smlouvy Unie a členské státy podporují spolupráci se třetími
zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti
veřejného zdraví. Program by měl být proto přístupný i pro
třetí země, zejména přistupující země, kandidátské
země a možné budoucí kandidátské země požívající výhod
předvstupní strategie, země ESVO/EHP, sousední země a země,
na něž se vztahuje evropská politika sousedství (EPS), a další země v
souladu s podmínkami příslušných dvoustranných nebo mnohostranných
dohod. (18) V zájmu dosažení
cílů programu je třeba usnadňovat odpovídající vztahy se
třetími zeměmi, které se programu neúčastní, a to s ohledem na
veškeré relevantní dohody mezi těmito zeměmi a Unií. To může
zahrnovat akce v oblasti zdraví organizované EU nebo činnost třetích
zemí, která bude doplňovat činnosti financované v rámci programu v
oblastech společného zájmu, ale součástí by neměl být
finanční příspěvek z programu. (19) V zájmu co nejvyšší efektivity a
účelnosti činností na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni je za
účelem provádění programu třeba rozvíjet spolupráci s
příslušnými mezinárodními organizacemi, např. s Organizací spojených
národů a jejími specializovanými agenturami, především se
Světovou zdravotnickou organizací, jakož i s Radou Evropy
a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. (20) Program by měl trvat sedm let, tak
aby probíhal souběžně s víceletým finančním rámcem vymezeným v
[článku 1] nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční
rámec na období 2014–2020. Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání
programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán při ročním
rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotou ve smyslu bodu 17
interinstitucionální dohody ze dne XX/YY/201Z mezi Evropským parlamentem, Radou
a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení
[odkaz]. (21) V souladu s článkem 49 nařízení
Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se
stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských
společenství[15],
stanoví toto nařízení právní základ pro činnost a pro plnění
programu Zdraví pro růst. (22) Za účelem zajištění jednotných
podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi
svěřeny prováděcí pravomoci prostřednictvím ročních
pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány
v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a
obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při
výkonu prováděcích pravomocí[16].
(23) Při provádění programu by
měla být plně dodržována zásada transparentnosti a zajištěna
odpovídající rovnováha mezi jeho jednotlivými cíli. V rámci programu by
měly být vybrány a financovány vhodné aktivity, které jsou součástí
jeho specifických cílů a přináší jasnou přidanou hodnotu EU.
Roční pracovní programy by měly zejména stanovit základní kritéria
pro výběr potenciálních příjemců, v souladu s finančním
nařízením, s cílem zajistit, že tito potenciální příjemci mají
finanční a provozní kapacity umožňující provádění činností
financovaných z programu a, je-li to žádoucí, jsou schopni prokázat svoji
nezávislost. (24) Přínosy a dopady programu by
měly být pravidelně sledovány a hodnoceny. Při tomto hodnocení
je třeba vzít v úvahu, že dosažení cílů programu může vyžadovat
více času, než je doba trvání programu. (25) Spolupráce vnitrostátních
orgánů je zásadní pro výměnu informací s potenciálními žadateli s
cílem umožnit udržitelnou účast v programu a pro výměnu
poznatků, které program přinese, s různými zainteresovanými
zástupci odvětví zdravotnictví jednotlivých členských států. Kromě
toho se považuje za nanejvýš důležité jejich zapojení do sledování
dopadů programu na národní úrovni. Za účelem podpory výše uvedených
činností by proto členské státy měly určit národní
kontaktní místa. (26) Finanční zájmy Evropské unie by
měly být ochráněny prostřednictvím přiměřených
opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a
šetření nesrovnalostí, vymáhání ztracených, neoprávněně
vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků
a případných sankcí. (27) Je třeba zajistit přechod mezi
novým programem a předchozími programy, které nahrazuje, zejména pokud jde
o pokračování víceletých ujednání týkajících se jeho řízení, jako je
financování technické a správní pomoci. Výdaje spojené s řízením akcí,
které nebudou dokončeny do konce roku 2020, by měly být v
případě potřeby ode dne 1. ledna 2021 kryty
prostředky určenými na technickou a správní pomoc. (28) Toto nařízení nahrazuje rozhodnutí
č. 1350/2007/ES. Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Kapitola
I Obecná ustanovení Článek 1 Zavedení
programu Toto nařízení zavádí třetí víceletý
program činnosti Unie v oblasti zdraví, nazvaný Zdraví pro růst,
platný pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 (dále jen „program“). Článek 2 Obecné
cíle Obecnými cíli programu Zdraví pro růst je
ve spolupráci s členskými státy podporovat inovace v oblasti zdravotní
péče a zvýšit udržitelnost systémů zdravotní péče s cílem
zlepšit zdraví občanů EU a chránit je před
přeshraničními zdravotními hrozbami. Kapitola II Cíle a činnosti Článek 3 Specifické
cíle a ukazatele Plnění obecných cílů uvedených v
článku 2 se uskuteční prostřednictvím těchto specifických
cílů: 1) Vyvinout na úrovni EU společné
nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak
finančních, a usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče
s cílem přispět k vytváření inovativních a udržitelných
systémů zdravotní péče. Ukazatelem plnění tohoto cíle se bude
zejména nárůst počtu členských států využívajících
vytvořené nástroje a mechanismy a doporučení. 2) Rozšířit přístup k odborným
lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy, též za
hranice států, a vypracovat společná řešení a pokyny pro
zlepšení kvality zdravotní péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s
cílem zvýšit dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro
občany EU. Ukazatelem plnění tohoto cíle bude
zejména nárůst počtu profesionálů v oboru zdravotnictví
využívajících odborné poznatky shromážděné prostřednictvím evropských
referenčních sítí v rámci směrnice 2011/24/EU o uplatňování
práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (dále jen
„evropské referenční sítě“); dále pak nárůst počtu
pacientů využívajících tyto sítě a nárůst počtu
členských států využívajících vypracované pokyny. 3) Rozpoznat a šířit nákladově
efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a
podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových
faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu a obezity a
rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční rozměr,
s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví. Ukazatelem plnění tohoto cíle bude
zejména nárůst počtu členských států podporujících lepší
zdraví a předcházení nemocem s využitím osvědčených
postupů. 4) Vyvíjet jednotné přístupy a prokazovat
jejich význam pro lepší připravenost a koordinaci v případech
naléhavého ohrožení zdraví s cílem chránit občany před
přeshraničními zdravotními hrozbami. Ukazatelem plnění tohoto cíle bude
zejména nárůst počtu členských států, které začlení
jednotné přístupy do svých plánů připravenosti. Článek 4 Způsobilé
činnosti Cílů uvedených v článku 3 se dosáhne
prostřednictvím níže vyjmenovaných činností v souladu s
prioritami stanovenými v pracovním programu zmíněném v článku 11
tohoto nařízení. 1) Přispívání k inovativním a udržitelným
systémům zdravotní péče: –
1.1. rozvíjení spolupráce v oblasti hodnocení
zdravotnických technologií napříč EU v rámci směrnice 2011/24/EU
o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči; –
1.2. podpora zavádění inovací v oblasti
zdraví a elektronického zdravotnictví prostřednictvím zvýšení interoperability
aplikací e-Zdraví; –
1.3. podpora udržitelnosti pracovních sil ve
zdravotnictví v EU prostřednictvím podpory účinného odhadu a
plánování a efektivních strategií pro nábor zaměstnanců a udržení
zaměstnanců; –
1.4. poskytování odborného poradenství s cílem
pomoci členským státům při provádění reforem zdravotnictví; –
1.5 podpora evropského inovačního
partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, které je pilotním
projektem v rámci stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020 Unie inovací[17]; –
1.6 činnosti vyžadované cíli právních
předpisů EU v oblasti zdravotnických prostředků a
ustanovení právních předpisů v oblasti přeshraniční
zdravotní péče týkajících se elektronického zdravotnictví a hodnocení
zdravotnických technologií nebo přispívající k naplňování
zmíněných cílů; –
1.7 podpora systému zdravotních poznatků,
včetně vědeckých výborů, s cílem přispívat k
rozhodování na základě prokázaných skutečností. 2) Zvyšování dostupnosti lepší a
bezpečnější zdravotní péče pro občany –
2.1. zavedení akreditace a podpora evropských
referenčních sítí; –
2.2. podpora činnosti v souvislosti s
vzácnými onemocněními včetně vytváření evropských
referenčních sítí (v souladu s bodem 2.1), informací a registrů na
základě společných akreditačních kritérií; –
2.3. posílení spolupráce v oblasti
bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče
prostřednictvím zvýšení dostupnosti informací pro pacienty, výměny
osvědčených postupů a vypracování pokynů; podpora
činnosti v oblasti péče o chronicky nemocné a výzkumu chronických
onemocnění včetně vypracování evropských pokynů; –
2.4. vypracování pokynů za účelem
zlepšení uvážlivého používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně a
omezení praktik vedoucích ke zvyšování antimikrobiální rezistence; –
2.5. činnosti vyžadované cíli právních
předpisů EU v oblasti tkání a buněk, krve, orgánů, práv
pacientů v přeshraniční zdravotní péči a léčivých
přípravků nebo přispívající k plnění těchto cílů; –
2.6. podpora systému zdravotních poznatků s
cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných skutečností. 3) Podpora dobrého zdraví a předcházení
nemocem: –
3.1 výměna osvědčených
postupů v klíčových zdravotních oblastech, jako je prevence
kouření, nadměrná konzumace alkoholu a obezita; –
3.2. podpora prevence chronických
onemocnění, včetně rakoviny, prostřednictvím výměny
poznatků a osvědčených postupů a přípravy
společných aktivit; –
3.3. činnosti požadované cíli právních
předpisů EU v oblasti tabákových výrobků a reklamy na ně
nebo přispívající k plnění těchto cílů; –
3.4. podpora systému zdravotních poznatků s
cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných
skutečností. 4) Ochrana občanů před
přeshraničními zdravotními hrozbami: –
4.1. posilování připravenosti a reakce na
závažné přeshraniční zdravotní hrozby; –
4.2. zlepšení schopnosti posuzovat rizika prostřednictvím
zajištění dodatečných kapacit pro odborné posudky a mapování
stávajících posudků; –
4.3. podpora budování kapacit proti zdravotním
hrozbám v členských státech, mimo jiné prostřednictvím lepšího
plánování připravenosti a reakce a dále prostřednictvím koordinace,
jednotného přístupu k očkování a přípravou pokynů a
mechanismů pro společné zajišťování zdravotních
protiopatření; –
4.4. činnosti požadované cíli právních
předpisů EU v oblasti přenosných nemocí a dalších zdravotních
hrozeb nebo přispívající k plnění těchto cílů; –
4.5. podpora systému zdravotních poznatků s
cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných
skutečností. Podrobnější popis možného obsahu
těchto činností je uveden v příloze I. Orientační seznam
příslušných právních předpisů je uveden v příloze II tohoto
nařízení. Kapitola III Finanční ustanovení Článek 5 Financování 1. Výše finančních prostředků
přidělených na provádění programu na období od 1. ledna
2014 do 31. prosince 2020 se stanoví na 446 000 000 EUR v
současných cenách. Článek 6 Účast
třetích zemí 1. Programu se na základě nákladů
mohou účastnit třetí země, zejména pak: a) přistupující
země, kandidátské země a možné budoucí kandidátské země
požívající výhod předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a
všeobecnými podmínkami jejich účasti v programech Unie stanovenými v
příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo
obdobných dohodách; b) země
ESVO/EHP v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; c) sousední
země a země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství
(EPS), v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných
nebo mnohostranných dohodách; d) jiné země v
souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo
mnohostranných dohodách. Článek 7 Druhy
opatření 1. V souladu s finančním nařízením
mohou mít příspěvky Unie podobu grantu, veřejné zakázky, nebo
jakéhokoli jiného opatření nezbytného pro dosažení cílů programu. 2. Granty mohou být přiděleny na
financování: a) činností s
jasnou přidanou hodnotou EU spolufinancovaných příslušnými orgány
členských států odpovědnými za veřejné zdraví nebo
třetích zemí účastnících se na základě článku 6, nebo
nevládními organizacemi pověřenými těmito příslušnými
orgány; b) činností s
jasnou přidanou hodnotou EU spolufinancovaných jinými veřejnými nebo
soukromými subjekty uvedenými v čl. 8 odst. 1 včetně
mezinárodních organizací činných v oblasti zdraví, a pokud jde o
posledně jmenované, v případě potřeby i bez vyhlášení
výběrového řízení, s řádným odůvodněním v ročních
pracovních programech; c) činnosti
nevládních organizací uvedených v čl. 8 odst. 2, je-li finanční
podpora nezbytná pro plnění jednoho či více specifických cílů
programu. 3. Granty Unie nepřekročí tyto
úrovně: a) 60 %
způsobilých nákladů na jednu akci zaměřenou na jeden z
cílů programu. V případech výjimečné prospěšnosti
může příspěvek Unie dosahovat až 80 % způsobilých
nákladů; b) 60 %
způsobilých nákladů na činnost nevládní organizace. V
případech výjimečné prospěšnosti může být těmto
subjektům přiznán finanční příspěvek ve výši až
80 % způsobilých nákladů; c) 60 %
způsobilých nákladů na akce podle odst. 2 písm. a); členské
státy, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je nižší než 90 %
unijního průměru, však mohou získat příspěvek ve výši až 80
% způsobilých nákladů. V případech výjimečné
prospěšnosti může příspěvek na akce podle odst. 2 písm. a)
činit až 80 % způsobilých nákladů pro příslušné orgány
všech členských států nebo třetích zemí, které se programu
účastní. 4. Granty mohou být poskytovány formou
jednorázové platby, standardní stupnice jednotkových nákladů nebo
paušálního financování, s ohledem na povahu dotyčné akce. Článek 8 Příjemci
způsobilí pro získání grantu 1. Granty na činnosti uvedené v čl.
7 odst. 2 písm. a) a b) mohou být přiděleny organizacím založeným v
souladu s právními předpisy, veřejným orgánům, subjektům
veřejného sektoru, zejména výzkumným a zdravotním institucím, vysokým
školám a institucím vyššího vzdělání a podnikům. 2. Granty na činnost subjektů
uvedených v čl. 7 odst. 2 písm. c) mohou být přiděleny
subjektům, které splňují všechna následující kritéria: a) jsou nevládními,
neziskovými subjekty nezávislými na průmyslových, obchodních
a podnikatelských či jiných protichůdných zájmech; b) jsou činné v
oblasti veřejného zdraví, hrají důležitou úlohu v občanském
dialogu na úrovni EU a sledují alespoň jeden ze specifických cílů
programu uvedených v článku 3; c) působí na
úrovni Unie a alespoň v polovině členských států a
rovnoměrně po celé Unii. Článek 9 Správní
a technická pomoc Finanční
prostředky přidělené na program mohou rovněž zahrnovat
výdaje na činnosti v rámci přípravy, monitorování, kontroly,
auditu a hodnocení bezprostředně potřebné pro řízení
programu a plnění jeho cílů, zejména na studie, schůze,
informační a komunikační činnosti, včetně horizontální
komunikace týkající se politických priorit Evropské unie souvisejících s
všeobecnými cíli tohoto nařízení, výdaje související se
zaměřením sítí IT na výměnu informací, jakož i všechny další
technické a správní výdaje, které vzniknou Komisi v souvislosti s
řízením programu. Kapitola IV Provádění Článek 10 Způsoby
provádění Komise je zodpovědná za provádění
programu v souladu se způsoby řízení stanovenými ve finančním
nařízení. Článek 11 Roční
pracovní programy 1. Komise provádí program prostřednictvím
ročních pracovních programů, v nichž se uvedou prvky stanovené ve
finančním nařízení, a zejména: a) priority a
činnosti, které mají být provedeny, včetně přidělených
finančních zdrojů; b) podrobná kritéria
způsobilosti pro příjemce v souladu s článkem 8; c) kritéria pro
stanovení procentního podílu příspěvku Unie, včetně
kritérií pro posouzení, zda se jedná, či nikoli o výjimečnou
prospěšnost, a příslušný podíl spolufinancování; d) základní kritéria
pro výběr a udělení grantu, která se použijí pro výběr
návrhů, které dostanou finanční příspěvek, e) harmonogram
plánovaných výzev pro zadávání zakázek a pro předkládání návrhů; f) v
odůvodněných případech povolení využít jednorázové platby,
standardní stupnice jednotkových nákladů nebo paušální financování v
souladu s finančním nařízením; g) akce
spolufinancované mezinárodními organizacemi činnými v oblasti zdraví bez
předchozí výzvy k předkládání návrhů s řádným
odůvodněním. 2. Pracovní programy zmíněné v odstavci 1
se přijmou v souladu s přezkumným postupem zmíněným v čl.
16 odst. 2. 3. Při provádění programu Komise
spolu s členskými státy zajistí dodržování všech příslušných
právních předpisů týkajících se ochrany osobních údajů a
případně zajistí zavedení mechanismů k zajištění
důvěrnosti a bezpečnosti těchto údajů. Článek 12 Soudržnost
a doplňkovost s dalšími politikami Komise ve spolupráci s členskými státy
zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost programu a dalších politik,
nástrojů a opatření Unie. Článek 13 Monitorování,
hodnocení a šíření výsledků 1. Komise v úzké spolupráci s členskými
státy monitoruje provádění činností v rámci programu s ohledem na
jeho cíle a ukazatele, včetně údajů o výdajích souvisejících s klimatem.
O tomto provádění podá zprávu výboru zmíněnému v článku 13 a
informuje Evropský parlament a Radu. 2. Na žádost Komise, která se vyvaruje
neúměrného zvyšování administrativní zátěže pro členské státy,
předloží členské státy veškeré dostupné informace o provádění a
dopadech programu. 3. Nejpozději v polovině roku 2018
Komise vypracuje hodnotící zprávu o plnění cílů všech opatření
(na úrovni výsledků a dopadů), efektivitě využívání zdrojů
a jeho evropské přidané hodnotě za účelem rozhodnutí o obnovení,
změnách nebo zrušení opatření. Součástí bude i hodnocení, zda
existuje prostor pro zjednodušení, jaká je vnitřní a vnější
soudržnost, zda jsou všechny cíle i nadále relevantní a také to, do jaké míry
opatření přispívají k prioritám Unie, co se týče inteligentního
a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Přitom se
přihlédne i k výsledkům hodnocení dlouhodobých dopadů
předchozího programu. Hodnocení dlouhodobých dopadů a trvalého
charakteru účinků programu Zdraví pro růst by mělo umožnit
rozhodnutí o případném obnovení, změnách nebo zrušení následujícího
programu. 4. Komise zpřístupní výsledky
činnosti uskutečněné na základě tohoto nařízení
veřejnosti a zajistí jejich rozsáhlé šíření. Článek 14 Národní kontaktní místa Členské státy
určí národní kontaktní místa, která budou Komisi nápomocna při
propagaci programu, šíření jeho výsledků a poskytování informací o
jeho dopadech v příslušných zemích. Článek 15 Ochrana
finančních zájmů Evropské unie 1. Komise přijme vhodná opatření
zajišťující, že při provádění činnosti financované v rámci
tohoto nařízení budou finanční zájmy Evropské unie chráněny
prostřednictvím preventivních opatření proti podvodům, korupci a
jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem, pomocí účinných kontrol a v
případě zjištění nesrovnalostí vymáháním neoprávněně
vyplacených částek zpět a v odůvodněných případech
prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících
sankcí. 2. Komise nebo její zástupci
a Účetní dvůr jsou zmocněni k auditu u všech
příjemců, dodavatelů a subdodavatelů, kteří
obdrželi finanční prostředky Unie, a to na základě kontroly dokladů
a kontrol na místě. Evropský úřad pro boj proti podvodům
(OLAF) je oprávněn provádět kontroly a inspekce na místě
u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo
či nepřímo týká, a to v souladu s postupy stanovenými
v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, za účelem
zjištění, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jakékoli jiné
protiprávní činnosti s dopadem na finanční zájmy Unie
v souvislosti s dohodou nebo rozhodnutím o grantu či
smlouvou týkající se financování ze strany Unie. Aniž je dotčen první nebo druhý
pododstavec, uvede se v dohodách o spolupráci s třetími zeměmi a
mezinárodními organizacemi a dohodách a rozhodnutích o grantu a smlouvách
uzavřených v rámci provádění tohoto nařízení výslovně, že
Komise, Účetní dvůr a OLAF jsou oprávněny provádět tyto
audity a kontroly a inspekce na místě. Kapitola V Procesní ustanovení Článek 16 Postup
projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen výbor ve smyslu
nařízení (EU) č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na odstavec 1, použije se
článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. 3. Má-li být
stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez
výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska
rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina
členů výboru. Kapitola VI Přechodná a závěrečná ustanovení Článek 17 Přechodná
ustanovení 1. Finanční prostředky
přidělené na program mohou zahrnovat rovněž výdaje na technickou
a správní pomoc nezbytnou k zajištění přechodu mezi tímto
programem a opatřeními přijatými podle rozhodnutí č.
1350/2007/ES. 2. S cílem
umožnit řízení akcí, které nebudou dokončeny do 31. prosince
2020, mohou být v případě potřeby zapsány rozpočtové
položky na krytí výdajů uvedených v článku 9 do rozpočtu po roce
2020. Článek 18 Zrušující
ustanovení Rozhodnutí č. 1350/2007/ES se
zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014. Článek 19 Vstup v
platnost Toto nařízení
vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním
věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu
a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za
Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně PŘÍLOHA I Druhy
činnosti 1. Vyvinout na úrovni EU společné
nástroje a mechanismy pro řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak
finančních, a usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče
s cílem napomoci vytváření inovativních a udržitelných systémů
zdravotní péče 1.1. Hodnocení
zdravotnických technologií: podporovat evropskou spolupráci v oblasti hodnocení
zdravotnických technologií v rámci evropské dobrovolné sítě pro hodnocení
zdravotnických technologií zřízené směrnicí 2011/24/EU Evropského
parlamentu a Rady[18].
Usnadňovat využívání výsledků výzkumných projektů podporovaných
v rámci sedmého rámcového programu a v dlouhodobějším měřítku
též aktivit, které budou vyvinuty v rámci nadcházejících výzkumných a
inovačních programů 2014–2020 (Horizont 2020). 1.2. Inovace v oblasti zdraví a elektronického
zdravotnictví: zvyšování interoperability registrů pacientů a dalších
aplikací e-Zdraví; podpora evropské spolupráce v oblasti elektronického
zdravotnictví, zejména co se týče registrů a využívání ze strany
profesionálů v oboru zdravotní péče. To pomůže práci
evropské dobrovolné sítě pro elektronické zdravotnictví zřízené
směrnicí 2011/24/EU Evropského parlamentu a Rady. 1.3. Pracovní síly ve zdravotnictví:
účinný odhad a plánování, co se týče pracovních sil ve zdravotnictví,
pokud jde o počet, rozsah praktických zkušeností a dovedností, sledování
mobility (v rámci Unie) a migrace, vývoj účinných strategií pro nábor a
udržení pracovních sil a rozvíjení kapacity. 1.4. Rozhodování v rámci reforem
zdravotnictví: vytvoření mechanismu pro sdružování odborných poznatků
na úrovni Unie s cílem zajistit solidní a důkazy podložená doporučení
ohledně efektivních a účinných investic do veřejného zdraví
a systémů zdravotní péče. Usnadňovat přebírání
výsledků výzkumných projektů podporovaných v rámci sedmého rámcového
programu a v dlouhodobějším měřítku též aktivit, které budou
vyvinuty v rámci nadcházejících výzkumných a inovačních programů
2014–2020 (Horizont 2020). 1.5. Podporovat evropské inovační
partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí v jeho třech
oblastech: nové postupy při zvyšování povědomí, prevence a
včasné diagnostikování nemocí; inovace v léčbě a péči a
inovace pro aktivní stárnutí a nezávislý život. 1.6. Činnosti vyžadované právními
předpisy Unie v oblasti zdravotnických prostředků a
přeshraniční zdravotní péče (elektronické zdravotnictví a
hodnocení zdravotnických technologií) nebo přispívající k provádění
těchto předpisů. Tyto činnosti mohou zahrnovat
činnosti zaměřené na zajištění provádění,
uplatňování, monitorování a přezkum těchto právních předpisů. 1.7. Podpora systému zdravotních poznatků
s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných
skutečností, včetně shromažďování a analýzy údajů
týkajících se zdraví a rozsáhlého informování o výsledcích programu a
včetně podpory vědeckých výborů zřízených v souladu s
rozhodnutím Komise 2008/721/ES. 2. Rozšířit přístup k odborným
lékařským poznatkům a informacím pro zvláštní případy, též za
hranice států, a vyvinout společná řešení a postupy pro zlepšení
kvality lékařské péče a zvýšení bezpečnosti pacientů s
cílem zvyšovat dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro
občany EU 2.1. Přístup: podporovat vytvoření
systému evropských referenčních sítí s cílem umožnit mimo jiné mobilitu
odborných lékařských poznatků pro pacienty, jejichž stav vyžaduje
vysoce specializovanou péči a výjimečné soustředění
zdrojů a odborných poznatků, jako v případě vzácných
onemocnění, a to na základě kritérií stanovených podle směrnice
o uplatňování práv pacientů v přeshraniční péči
(směrnice 2011/24/EU)[19]. 2.2 Vzácná
onemocnění: podporovat členské státy, organizace pacientů a
zainteresované strany prostřednictvím koordinované činnosti na úrovni
Unie s cílem účinně pomáhat pacientům trpícím vzácnými
onemocněními. To zahrnuje vytvoření
referenčních sítí (v souladu s bodem 2.1), informace a registry pro
vzácná onemocnění na základě společných akreditačních
kritérií. 2.3. Kvalita a bezpečnost: posílit
spolupráci v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní
péče prostřednictvím mimo jiné provádění doporučení Rady o
bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí
spojených s poskytováním zdravotní péče; výměna osvědčených
postupů ohledně systémů pro zajištění kvality;
vytváření pokynů a nástrojů na podporu bezpečnosti
pacientů a kvality péče; zvyšování dostupnosti informací o
bezpečnosti pacientů a kvalitě zdravotní péče, zlepšení
zpětné vazby a vzájemné komunikace mezi poskytovateli zdravotní péče
a pacienty; podpora činnosti za účelem výměny poznatků a
osvědčených postupů v oblasti péče o chronicky nemocné,
reakce systémů zdravotní péče a výzkumu včetně vypracování
evropských pokynů. 2.4. Bezpečnost: zlepšit uvážlivé
používání antimikrobiálních látek v léčivých přípravcích a omezit
praktiky, které zvyšují antimikrobiální odolnost; snížit zatížení odolnými
infekcemi a infekcemi spojenými s poskytováním zdravotní péče a
zajistit dostupnost účinných antimikrobiálních látek. 2.5. Činnosti vyžadované právními
předpisy Unie v oblasti tkání a buněk, krve, orgánů, užívání
léčivých přípravků a práv pacientů v přeshraniční
zdravotní péči nebo přispívající k provádění těchto
předpisů. Tyto činnosti mohou zahrnovat činnosti
zaměřené na zajištění provádění, uplatňování,
monitorování a přezkum těchto právních předpisů. 2.6. Podpora systému zdravotních poznatků
s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných
skutečností, včetně shromažďování a analýzy údajů
týkajících se zdraví a rozsáhlého informování o výsledcích programu. 3. Rozpoznat a šířit nákladově
efektivní osvědčené postupy pro preventivní opatření a
podporovat jejich zavádění, a to řešením hlavních rizikových
faktorů, tj. kouření, nadměrné konzumace alkoholu a obezity a
rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem na přeshraniční
rozměr, s cílem předcházet nemocem a napomáhat lepšímu zdraví 3.1. Podpůrná a preventivní opatření
efektivní z hlediska nákladů: to bude zahrnovat činnosti
směřující k vytvoření celoevropských sítí a partnerství, v
jejichž rámci se široká škála aktérů zapojí do činností v oblasti
komunikace a zvyšování povědomí o hlavních zdravotních otázkách, jako je
prevence kouření, nadměrné požívání alkoholu, obezita, s důrazem
na přeshraniční rozměr a na členské státy, které jsou v
těchto otázkách zcela nečinné nebo činí velmi málo. 3.2. Chronická onemocnění: podporovat
evropskou spolupráci a vytváření sítí v oblasti prevence chronických
onemocnění, včetně rakoviny, a zlepšování jejich léčby,
prostřednictvím sdílení poznatků, osvědčených postupů
a vyvíjení společných aktivit za účelem prevence. Rakovina:
pokračování v tom, co již bylo uděláno; zřízení evropského
systému informací o rakovině s porovnatelnými údaji; podpora screeningu
rakoviny, včetně mechanismů dobrovolné akreditace; podpora
rozvoje evropských pokynů pro prevenci v oblastech větších
nerovností. 3.3. Činnosti požadované právními
předpisy EU v oblasti tabákových výrobků a reklamy na ně nebo
přispívající k provádění těchto předpisů. Tyto
činnosti mohou zahrnovat činnosti zaměřené na
zajištění provádění, uplatňování, monitorování a přezkum
těchto právních předpisů. 3.4. Podpora systému zdravotních poznatků
s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných
skutečností, včetně shromažďování a analýzy údajů
týkajících se zdraví a rozsáhlého šíření výsledků programu. 4. Vyvíjet jednotné přístupy a
prokazovat jejich význam pro lepší připravenost a koordinaci v
případech naléhavého ohrožení zdraví s cílem chránit občany před
ohrožením zdraví, které přesahuje hranice států 4.1. Připravenost na závažné
přeshraniční zdravotní hrozby a reakce na ně s ohledem na
globální iniciativy a v koordinaci s nimi: zavést společné prvky plánování
obecné a specifické připravenosti, včetně připravenosti na
pandemii chřipky, a pravidelné informování o provádění
plánů připravenosti. 4.2. Schopnost posuzovat rizika: eliminovat
rozdíly ve schopnosti posuzovat rizika zajištěním dodatečných kapacit
pro odborné posudky a mapovat stávající posudky s cílem zlepšit soudržnost na
úrovni Unie. 4.3. Podporovat budování kapacit pro boj proti
zdravotním hrozbám v členských státech: plánování připravenosti a
reakce, koordinace reakce v oblasti veřejného zdraví, jednotný
přístup k očkování; vypracovat pokyny pro ochranná opatření v
mimořádných situacích, pokyny pro informování a příručky
osvědčených postupů; zřídit nové mechanismy pro
společné zajištění zdravotních protiopatření; rozvíjet
společné komunikační strategie. 4.4. Činnosti požadované právními
předpisy Unie v oblasti přenosných nemocí a dalších zdravotních
hrozeb, včetně hrozeb způsobených biologickými a chemickými
incidenty, přírodními katastrofami nebo změnou klimatu, nebo
přispívající k provádění těchto předpisů. Tyto
činnosti mohou zahrnovat činnosti zaměřené na
zajištění provádění, uplatňování, monitorování a přezkum
těchto právních předpisů. 4.5. Podpora systému zdravotních poznatků
s cílem přispívat k rozhodování na základě prokázaných
skutečností, včetně shromažďování a analýzy údajů
týkajících se zdraví a rozsáhlého šíření výsledků programu. Tento seznam může být doplněn o
další akce podobného typu a s podobnými dopady, jejichž účelem je
plnění specifických cílů uvedených v článku 3. PŘÍLOHA II Orientační
seznam příslušných právních předpisů zmíněných v
článku 4 a příloze I 1. Krev, orgány, tkáně a buňky 1.1. Směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a
bezpečnosti pro odběr, vyšetření zpracování, skladování a
distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění
směrnice 2001/83/ES (Úř. věst. L 33, 8.2.2003, s. 30). 1.2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2010/45/EU ze dne 7. července 2010 o jakostních a bezpečnostních normách pro
lidské orgány určené k transplantaci (Úř. věst. L 207, 6.8.2010,
s. 14). 1.3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních
norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci,
skladování a distribuci lidských tkání a buněk (Úř. věst. L 102,
7.4.2004, s. 48). Uvedeny jsou pouze nejdůležitější
základní právní předpisy; další právní předpisy týkající se krve,
orgánů, tkání a buněk jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/health/blood_tissues_organs/key_documents/index_en.htm#anchor3 2. Přenosné nemoci 2.1. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady
č. 2011/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru
a kontroly přenosných nemocí ve Společenství (Úř. věst. L
268, 3.10.1998, s. 1). 2.2. Nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro
prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1). Uvedeny jsou pouze nejdůležitější
základní právní předpisy; další právní předpisy týkající se nemocí
jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/health/communicable_diseases/key_documents/index_en.htm#anchor1 3. Tabákové výrobky a reklama na ně 3.1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních
předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní
úpravy a prodeje tabákových výrobků (Úř. věst. L 194, 18.7.2001,
s. 26). 3.2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních
předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové
výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (Úř. věst. L
152, 20.6.2003, s. 16). Uvedeny jsou pouze nejdůležitější
základní právní předpisy; další právní předpisy týkající se tabáku
jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/health/tobacco/law/index_en.htm 4. Práva pacientů v
přeshraniční zdravotní péči 4.1. Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v
přeshraniční zdravotní péči (Úř.
věst. L 88, 4.4.2011, s. 45). 5. Farmaceutické výrobky 5.1. Nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství
pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a
dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé
přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1). 5.2. Nařízení Rady (ES)
č. 297/95 ze dne 10. února 1995 o poplatcích, které se platí Evropské
agentuře pro hodnocení léčivých přípravků (Úř.
věst. L 35, 15.2.1995, s. 1). 5.3. Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se
humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311,
28.11.2001, s. 67). 5.4. Nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná
onemocnění (Úř. věst. L 18, 22.1.2000, s. 1). 5.5. Nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 1901/2006 ze dne 12. prosince 2006 o léčivých přípravcích pro
pediatrické použití a o změně nařízení (EHS)
č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a
nařízení (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s.
1). 5.6. Nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní
terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES)
č. 726/2004 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 121). 5.7. Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních
předpisů členských států týkajících se uplatňování
správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních
léčivých přípravků (Úř. věst. L 121, 1.5.2001, s. 34). 5.8. Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se
veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311,
28.11.2001, s.1). 5.9. Nařízení Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství
pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v
potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady
(EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
726/2004 (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11). Uvedeny jsou pouze nejdůležitější
základní právní předpisy; další právní předpisy týkající se
farmaceutických výrobků jsou k dispozici na těchto adresách: Pro přípravky pro humánní použití: http://ec.europa.eu/health/documents/eudralex/vol-1/index_en.htm Pro přípravky pro veterinární použití: http://ec.europa.eu/health/documents/eudralex/vol-5/index_en.htm 6. Zdravotnické prostředky 6.1. Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 90/385/ES ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů
členských států týkajících se aktivních implantabilních
zdravotnických prostředků (Úř. věst. L 189, 20.7.1990, s.
17). 6.2. Směrnice Evropského parlamentu a
Rady 93/42/ES ze dne 4. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř.
věst. L 169, 12.7.1993, s. 1). 6.3. Směrnice Evropského parlamentu
a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických
prostředcích in vitro (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1). Uvedeny jsou pouze nejdůležitější
základní právní předpisy; další právní předpisy týkající se
zdravotnických prostředků jsou k dispozici na této adrese: http://ec.europa.eu/health/medical-devices/documents/index_en.htm
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíle
1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba
trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla
pro monitorování a podávání zpráv 2.2. Systém
řízení a kontroly 2.3. Opatření
k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ
DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy
víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný
dopad na operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný
dopad na prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad
se stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky
třetích stran 3.3. Odhadované dopady na
příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ
6.
RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
6.1.
Název návrhu/podnětu
PROGRAM
„ZDRAVÍ PRO RŮST“ (2014 – 2020)
6.2.
Příslušné oblasti politik podle
členění ABM/ABB
VEŘEJNÉ
ZDRAVÍ
6.3.
Povaha návrhu/podnětu
¨ Návrh/podnět
se týká nové akce ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[20] þNávrh/podnět se týká prodloužení
stávající akce ¨ Návrh/podnět se
týká akce přesměrované na novou akci
6.4.
Cíle
6.4.1.
Víceleté strategické cíle Komise sledované
návrhem/podnětem
Program
Zdraví pro růst by usiloval o přispění ke dvěma hlavním
strategickým cílům uvedeným níže: INOVACE: v
tomto případě by program usiloval o usnadnění přijímání
inovativních řešení technologického a organizačního rázu ze strany
tvůrců politik a odborníků v oblasti veřejného zdraví s
cílem zvýšit kvalitu a udržitelnost systémů zdravotní péče a zvýšit
dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče. PREVENCE: v
tomto případě by program usiloval o podporu dobrého zdraví a
prevence nemocí na úrovni EU tím, že bude pomáhat členským státům a
přispívat k jejich snaze o prodloužení délky života jejich
občanů prožité ve zdraví. Program
bude podporovat obecné cíle budoucí politiky v oblasti veřejného zdraví.
6.4.2.
Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický cíl č. 1 Vyvinout na úrovni EU společné nástroje a mechanismy pro
řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak finančních, a
usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče s cílem napomoci
vytváření inovativních a udržitelných systémů zdravotní péče. Specifický cíl č. 2 Rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům
(evropské referenční sítě) a informacím pro zvláštní případy, a
to rovněž za hranice států, a vyvinout společná řešení a
pokyny pro zlepšení kvality lékařské péče a zvýšení bezpečnosti
pacientů s cílem zvýšit dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní
péče pro občany EU. Specifický cíl č. 3 Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené
postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to
řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné
konzumace alkoholu a obezity a rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem
na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem a
napomáhat lepšímu zdraví. Specifický cíl č. 4 Vyvíjet jednotné přístupy a prokazovat jejich význam pro lepší
připravenost a koordinaci v případech naléhavého ohrožení zdraví s
cílem chránit občany před ohrožením zdraví, které přesahuje
hranice států. Příslušné aktivity ABM/ABB POLITIKA
V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ pro všechny výše uvedené specifické cíle.
6.4.3.
Očekávané výsledky a dopady
Specifický cíl č. 1 Vyvinout na úrovni EU společné nástroje a mechanismy pro
řešení nedostatku zdrojů, jak lidských, tak finančních, a
usnadnit zavádění inovací v oblasti zdravotní péče s cílem
přispět k vytváření inovativních a udržitelných systémů
zdravotní péče. Dopady na úrovni programu: Co
nejvyšší počet členských států, které prostřednictvím svých
tvůrců politik, zdravotnických pracovníků a zdravotnických
institucí využívají vytvořené nástroje, mechanismy a
pokyny/doporučení. Dopady na úrovni politiky: Členským
státům (tvůrcům politik, pracovníkům ve zdravotnictví,
zdravotnickým institucím) je poskytovaná účinná podpora při: *
Zavádění inovací v oblasti zdraví do jejich systémů zdravotní
péče. * Dosahování dostatečného počtu zdravotnických
pracovníků v členských státech. * Dosahování nákladově efektivního využití zdravotních
technologií. * Zdokonalování rozhodování, organizačního řízení
a zvyšování výkonnosti systémů zdravotní péče. Příjemci: členské
státy zastoupené tvůrci zdravotních politik, pracovníky a odborníky ve
zdravotnictví a zdravotnickými institucemi. Specifický cíl č. 2 Rozšířit přístup k odborným lékařským poznatkům
(evropské referenční sítě) a informacím pro zvláštní případy a
za hranice států a vyvinout společná řešení a pokyny pro
zlepšení kvality lékařské péče a zvýšení bezpečnosti
pacientů s cílem zvýšit dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní
péči pro občany EU. Dopady na úrovni programu: Co
nejvyšší počet zdravotnických pracovníků, kteří využívají
poznatků získaných prostřednictvím zřízených a fungujících
evropských referenčních sítí. co
nejvyšší počet členských států, které prostřednictvím svých
tvůrců politik, zdravotnických pracovníků a zdravotnických
institucí používají vypracované pokyny. Dopady na úrovni politiky: Členským
státům je poskytována podpora při zvyšování dostupnosti diagnóz a
péče pro všechny pacienty, kteří vyžadují vysoce specializovanou
léčbu konkrétní nemoci nebo skupiny nemocí. Členským
státům je poskytována podpora při snižování nemocnosti a úmrtnosti v
souvislosti s kvalitou zdravotní péče a při zvyšování
důvěry pacientů/občanů v systém zdravotní péče. Příjemci: Členské
státy zastoupené tvůrci zdravotních politik, pracovníky ve zdravotnictví a
hlavně pacienty a občany. Specifický cíl č. 3 Rozpoznat a šířit nákladově efektivní osvědčené
postupy pro preventivní opatření a podporovat jejich zavádění, a to
řešením hlavních rizikových faktorů, tj. kouření, nadměrné
konzumace alkoholu a obezity a rovněž HIV/AIDS, se zvláštním zřetelem
na přeshraniční rozměr, s cílem předcházet nemocem a
napomáhat lepšímu zdraví. Dopady na úrovni programu: Co
nejvyšší počet členských států, které prostřednictvím svých
tvůrců politik, zdravotnických pracovníků, zdravotnických
institucí a subjektů zainteresovaných v životním stylu využívají platné
osvědčené postupy. Dopady na úrovni politiky: Členským
státům je poskytována podpora při jejich snaze omezit rizikové
faktory chronických onemocnění. Příjemci: Členské
státy zastoupené tvůrci zdravotních politik, pracovníky a odborníky ve
zdravotnictví, zdravotnickými institucemi; nevládní organizace věnující se
propagaci zdraví a hlavně občané. Specifický cíl č. 4 Vyvíjet jednotné přístupy a prokazovat jejich význam pro lepší
připravenost a koordinaci v případech naléhavého ohrožení zdraví s
cílem chránit občany před ohrožením zdraví, které přesahuje
hranice států. Dopady na úrovni programu: Co
nejvyšší počet členských států, které prostřednictvím svých
tvůrců politik, zdravotnických pracovníků a zdravotnických
institucí začleňují vytvořené společné přístupy do
koncepce svých plánů připravenosti. Dopady na úrovni politiky: Podpora
členských států, které zavádějí pevný soubor koordinovaných
opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU, s cílem pomoci co
nejvíce omezit důsledky přeshraničních zdravotních hrozeb pro
veřejné zdraví (od hromadné kontaminace způsobené únikem chemických
nebo radioaktivních látek až po epidemie nebo pandemie). Příjemci: Členské
státy zastoupené zdravotnickými orgány, pracovníky ve zdravotnictví,
zdravotnickými institucemi a dalšími příslušnými subjekty zapojenými do
problematiky vnitřních věcí a civilní ochrany.
6.4.4.
Ukazatele výsledků a dopadů
Specifický cíl č. 1 Ukazatele výsledků: Počet
nástrojů a mechanismů vyvinutých do roku 2017, 2020 a 2023. Počet
pokynů/doporučení/poučení vydaných do roku 2015 a následně
za každý rok. Ukazatele dopadů: Počet
členských států, které začnou prostřednictvím svých
tvůrců politik, zdravotnických pracovníků a zdravotnických
institucí do roku 2018, 2021 a 2024 používat vypracované nástroje, mechanismy a
pokyny . Specifický cíl č. 2 Ukazatele výsledků: Počet
fungujících evropských referenčních sítí do roku 2017, 2020 a 2023. Počet
pokynů vypracovaných do roku 2017, 2020 a 2023. Ukazatele dopadů: Počet
zdravotnických pracovníků, kteří začnou do roku 2018, 2021 a
2024 využívat poznatků získaných prostřednictvím zřízených a
fungujících evropských referenčních sítí. Počet
členských států, které začnou prostřednictvím svých
tvůrců politik, zdravotnických pracovníků a zdravotnických
institucí do roku 2018, 2021 a 2024 používat vypracované pokyny. Počet
pacientů, kteří využívají evropské referenční sítě (v jiném
členském státě, než ve kterém žijí). Specifický cíl č. 3 Ukazatele výsledků: Počet
platných osvědčených postupů vypracovaných do roku 2017, 2020 a
2023. Nárůst
v počtu pokynů pro screening rakoviny využívaných zdravotními
pracovníky. Ukazatele dopadů: Počet
členských států, které začnou prostřednictvím svých
tvůrců politik, zdravotnických pracovníků, zdravotnických
institucí a subjektů podílejících se na propagaci dobrého zdraví a
prevence nemocí do roku 2018, 2021 a 2024 využívat platné osvědčené
postupy. Specifický cíl č. 4 Ukazatele výsledků: Počet
společných přístupů vyvinutých do roku 2017, 2020 a 2013. Ukazatele dopadů: Počet
členských států, které prostřednictvím svých zdravotnických
orgánů, zdravotních pracovníků, zdravotnických institucí a dalších
příslušných subjektů zapojených do problematiky vnitřních
věcí a civilní ochrany začlení do roku 2018, 2021 a 2024
vytvořené společné přístupy do koncepce svých plánů
připravenosti.
6.5.
Odůvodnění návrhu/podnětu
6.5.1.
Potřeby, které mají být uspokojeny krátkodobém
nebo dlouhodobém horizontu
Po
roce 2013 bude program „Zdraví pro růst“ podporovat provádění
činností Komise v oblasti politiky týkající se veřejného zdraví, a to
od roku 2014. Nový program bude vycházet z výsledků dosažených v rámci
stávajícího programu (2008–2013) a rovněž bude brát v potaz
doporučení hodnocení ex-post programu 2003–2007 a hodnocení v
polovině období programu pro roky 2008–2013. Program
bude usilovat o podporu Komise, členských států a hlavních zainteresovaných
subjektů při koncipování, koordinaci a provádění účinných
politik zaměřených na řešení těchto dlouhodobých
problémů: *
finanční udržitelnost systémů zdravotní péče v Evropě v
důsledku stárnutí populace a s ohledem na současný stav
veřejných financí členských států; *
nedostatek pracovních sil ve zdravotnictví v důsledku poklesu populace v
produktivním věku a rostoucí poptávky po této pracovní síle; *
nutnost zlepšit bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče,
neboť více než polovina občanů EU se obává újmy způsobené
při poskytování zdravotní péče; *
nedostatek soustavného pokroku v kontrole a prevenci chronických
onemocnění, který vede ke ztrátě nejproduktivnějších let; *
zvyšující se nerovnosti v oblasti zdraví napříč Evropou; *
připravenost na celosvětové a přeshraniční zdravotní
hrozby, počínaje hromadnou kontaminací způsobenou únikem chemických
látek až po epidemie nebo pandemie, podobné těm, které nedávno rozpoutaly
např. E. coli, H1N1 nebo SARS (těžký akutní
respirační syndrom). V
krátkodobém horizontu bude program provádět tyto činnosti: *
podporovat provádění právních předpisů ohledně zdraví a
plnění povinností Komise v oblasti léčivých přípravků
a zdravotnických prostředků; *
potřeba zajistit celoevropské solidní, srovnatelné a dostupné důkazy,
statistiky a ukazatele.
6.5.2.
Přidaná hodnota ze zapojení EU
Navrhovaný
program nabízí finanční možnosti k vybudování a zavedení mechanismů
spolupráce a koordinačních postupů mezi členskými státy s
ohledem na identifikaci společných nástrojů a osvědčených
postupů, které mohou vytvářet synergie, dodávat přidanou hodnotu
EU a vést k úsporám z rozsahu. Program nemůže nahradit akce členských
států. Činnost EU musí, jak je uvedeno v článku 168 Smlouvy o
fungování Evropské unie, doplňovat vnitrostátní politiky a podněcovat
spolupráci mezi členskými státy. Program by tedy měl přispívat
pouze v těch případech, kdy členské státy nemohou jednat
samostatně, nebo tehdy, kdy je součinnost nejlepším způsobem,
jak dosáhnout pokroku. Je známo, že problémy v oblasti zdraví jsou v každém
členském státě jiné a že členské státy nemusí nutně
disponovat stejnou kapacitou k jejich vyřešení. Z tohoto hlediska tedy
spolupráce nemusí vždy představovat samočinně organizovaný a
přirozený proces. Program bude tudíž zasahovat pokud možno tam, kde
může podpořit a řídit koordinaci na úrovni EU a zároveň
sloužit zájmům členských států a širší agendě v oblasti
veřejného zdraví. Cíle
navrhovaného programu odráží oblasti, v nichž se jasně prokázalo a
potvrdilo, že program poskytuje přidanou hodnotu EU. Jedná se o tyto
oblasti: podpora výměny osvědčených postupů mezi
členskými státy; podpora sítí pro sdílení poznatků a vzájemné
učení; řešení přeshraničních hrozeb za účelem omezení
rizik a zmírnění jejich následků; řešení některých
problémů týkajících se vnitřního trhu, kdy EU disponuje pevnou
legitimitou k zajištění vysoce kvalitních řešení
napříč členskými státy; uvolňování potenciálu inovací v oblasti
zdraví; činnosti, které mohou vést k vytvoření systému
referenčních ukazatelů; zvyšování úspor z rozsahu tím, že se brání
plýtvání vlivem duplicity a optimálně se využívají finanční
prostředky.
6.5.3.
Závěry vyvozené z podobných zkušeností v
minulosti
Shrnutí hodnocení ex-post programu v oblasti veřejného zdraví na
období 2003–2007 a hodnocení v polovině období programu v oblasti zdraví
na období 2008–2013: Hodnocení
programu v oblasti zdraví oceňují jeho silný potenciál přispět k
přípravě, rozvíjení a provádění politiky EU v oblasti
veřejného zdraví. Přestože
program v oblasti zdraví je z hlediska rozsahu relativně malý, slouží jako
nástroj k vytváření a udržování silné komunity odborníků v
oblasti veřejného zdraví na evropské úrovni, která sdílí své znalosti a
zkušenosti. Má značný vliv na práci odborníků v oblasti
veřejného zdraví napříč EU a dosahuje určitého, byť
skromného významu, který je důležitý pro jeho obecné přijetí. V
současnosti skromné, avšak chvályhodné úsilí o sběr údajů a
jejich výměnu mezi členskými státy by ve skutečnosti bez podpory
programu v oblasti zdraví vůbec nevzniklo. Podpora
ze strany programu v oblasti zdraví umožnila rozvíjet činnosti týkající se
např. zdravotních činitelů a porovnatelných zdravotních
údajů v nových členských státech, pro které by tyto činnosti
díky hospodářské situaci a rozpočtovým omezením nemohly být prioritou. Současný
program v oblasti zdraví prosazuje na úrovni EU i v politických agendách
členských států důležitá témata, jako jsou vzácná
onemocnění a pokyny pro screening rakoviny, a ovlivňuje tvorbu
politik a jejich provádění na vnitrostátní úrovni. Na
úrovni řízení dosáhl program po prvním pětiletém cyklu výrazně
lepších výsledků, převážně díky tomu, že bylo jeho řízení
svěřeno Výkonné agentuře pro zdraví a spotřebitele. Postup
pro výběr akcí, které budou financovány, byl upřesněn, aby se
zajistilo, že pro financování budou vybráni ti správní žadatelé. Nové
finanční mechanismy jsou obecně přijímány kladně a
plně se používají. Zainteresované
subjekty i členové programového výboru se však domnívají, že cíle programu
jsou příliš obšírné a někdy nejasné a že roční plány práce
obsahují příliš mnoho priorit. Hodnocení doporučovala
přepracovat cíle programu v oblasti zdraví tak, aby byly reálnější a
soustředily se na určité problémy veřejného zdraví,
především v případě cílů, kterých mohou členské státy
samostatně dosáhnout jen stěží. Hodnocení
rovněž doporučovala snížit počet prioritních oblastí
ročních plánů práce a stanovit je podle potřeb a přidané
hodnoty EU. Případové
studie ilustrují zřetelnou provázanost mezi cíli programu v oblasti zdraví
a financovanými projekty na jedné straně a způsobem, jímž mohou tyto
projekty přispět k dosahování cílů programu, na straně
druhé. Nedostatek jasných ukazatelů výkonnosti však nedovoluje posoudit,
nakolik bylo cílů programu dosaženo. Bylo
rovněž doporučeno, aby se stanovily jasné ukazatele výkonnosti, které
usnadní průběžnou kontrolu a hodnocení úspěšnosti a umožní
měřit pokrok s ohledem na dosažení cílů. Aby se zajistilo
účinné provádění programu v oblasti zdraví, bylo doporučeno
vypracovat plán dlouhodobých cílů, kterých má program dosáhnout. Ve
spojení s dalšími nástroji provádění politiky pak bylo možné zavést vhodné
prioritní akce, zvolit mechanismy financování a zajistit jejich náležité
rozdělení mezi dané cíle a priority. Šíření
výsledků programu v oblasti zdraví je další oblastí, která nabízí prostor
pro zlepšení a přímo se váže k základním východiskům: výsledky akcí
financovaných programem, které se zaměřují na tvorbu zdravotní
politiky na úrovni EU a také na vnitrostátní a regionální úrovni, nejsou
dostatečně známy a zainteresované subjekty a tvůrci politik v
členských státech je neuznávají. To je však zcela nezbytnou podmínkou pro
zajištění udržitelnosti výsledků a poskytnutí pomoci při
sledování dopadů akce prováděné v rámci programu. Obě
hodnocení tudíž doporučovala, aby se více usilovalo o šíření
výsledků získaných z různých zdrojů. Shrnutí doporučení Účetního dvora: Tato
doporučení odpovídala závěrům shrnutým výše a
zdůrazňovala tyto potřeby: *
každému navazujícímu programu by měly být přiděleny lépe
zaměřené cíle, které odpovídají jeho rozpočtovým
prostředkům. *
Základní intervenční logika by měla být vyjádřena
explicitně, a to tak, aby na úrovni politiky a programu stanovovala
cíle SMART a prokazovala jejich provázanost s určujícími ukazateli, podle
nichž se plnění těchto cílů měří. * Mapování
využití s cílem získat přehled o prováděných projektech a jejich
výsledcích za účelem identifikace překrývajících se oblastí a
zbylých nedostatků v portfoliu programu. *
Počet ročních „akčních oblastí“ by se měl výrazně
snížit a akce by se měly soustředit na strategické priority. *
Komise by měla řešit slabiny koncepce a provádění projektů
tím, že: - sladí
cíle projektu s cíli programu a upraví zaměření „ročních
priorit“ podle výše uvedených doporučení; -
grantové dohody nebudou vymezovat pouze činnosti, které mají být
prováděny, ale také výsledky, jichž mají tyto činnosti dosáhnout,
cílové skupiny a to, jakým udržitelným způsobem budou výsledky
činností použity po dokončení projektu; -
v možných případech nastaví měřitelné cíle a ukazatele
výkonnosti, aby bylo možné snáze sledovat pokrok ve vztahu k cílům; - bude
provádět hodnocení projektů ex-post s cílem zlepšit koncepci
nadcházejících projektů (a předpokládaných navazujících
programů) uplatněním „závěrů“ těchto hodnocení. *
Komise by měla plně zužitkovat finanční mechanismy stávajícího
programu v oblasti zdraví (2008–2013) pro sítě (tj. provozní granty),
neboť těmto činnostem lépe vyhovují, a smlouvy o poskytování
služeb za účelem provádění činností, které přispívají k
rozvíjení politiky. To však vyžaduje přísnější definici zadání
zakázky, než obsahuje výzva k předkládání návrhů. Účetní
dvůr rovněž ve svém doporučení uvádí, že „Pro období po roce
2013 by Evropský parlament, Rada a Komise měly znovu zvážit rozsah
činností EU v oblasti veřejného zdraví a způsob financování ze
strany EU v této oblasti. Přitom je třeba si uvědomit, jaké
rozpočtové prostředky jsou k dispozici a že jako prostředek,
který napomáhá spolupráci a výměně informací mezi zainteresovanými
subjekty v Evropě, existují i další mechanismy spolupráce (jako
„otevřená metoda koordinace).“
6.5.4.
Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními
nástroji
Program
bude podporovat synergie a zároveň vyloučí duplicitu se souvisejícími
programy a činnostmi Unie. Bude vhodným způsobem využívat další fondy
a programy Unie, zvláště: *
současné i budoucí rámcové programy Unie pro výzkum a inovace a jejich
výsledky, *
strukturální fondy, *
program pro sociální změny a inovace, *
Evropský fond solidarity, *
Evropskou strategii pro ochranu zdraví při práci, *
program pro konkurenceschopnost a inovaci, *
rámcový program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) *
akční program Unie v oblasti spotřebitelské politiky (2014–2020), *
program týkající se soudnictví (2014–2020), *
statistický program Unie v rámci jejích příslušných činností, *
společný program Asistované žití v domácím prostředí (AAL). *
program Vzdělaná Evropa.
6.6.
Doba trvání akce a finanční dopad
ý Časově omezený návrh/podnět –
ý Návrh/podnět v platnosti od 1.1.2014 do 31.12.2020 –
ý Finanční dopad od r. 2014 do r. 2023 – pouze pokud jde
o položky plateb ¨ Časově neomezený návrh/podnět –
Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do
RRRR, –
poté plné fungování.
6.7.
Předpokládaný způsob řízení[21]
ý Přímé centralizované řízení Komisí ý Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu
svěřeny: –
ý Výkonným agenturám –
¨ subjektům zřízeným Společenstvími[22] –
¨ vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům
pověřených výkonem veřejné služby –
¨ osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření
podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení ¨ Řízení sdílené s
členskými státy ¨ Decentralizované řízení společně s třetími zeměmi ý Společné řízení s mezinárodními organizacemi (bude upřesněno) Poznámky Výkonná
agentura pro zdraví a spotřebitele (EAHC): Komise v souladu s
nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne
19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur
pověřených některými úkoly správy programů
Společenství[23],
pověřila[24]
prováděním úkolů řízení druhého programu činnosti
Společenství v oblasti zdraví pro období 2008–2013 Výkonnou agenturu pro
zdraví a spotřebitele. Komise se proto může rozhodnout, že výkonnou
agenturu pověří také prováděním úkolů řízení programu
„Zdraví pro růst 2014–2020“. Společné
řízení s mezinárodními organizacemi: Předpokládá
se rozvoj spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, např.
s Organizací spojených národů a jejími specializovanými agenturami, především
se Světovou zdravotnickou organizací, jakož i s Radou Evropy a Organizací
pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, s ohledem na provádění
programu, a to prostřednictvím co největšího zvýšení efektivity a
účinnosti činností týkajících se zdraví na úrovni Unie i na
mezinárodní úrovni při zvážení konkrétních schopností a úloh různých
organizací.
7.
SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
7.1.
Pravidla pro monitorování a podávání zpráv
Program
bude každoročně monitorován s cílem posoudit pokrok v dosahování jeho
konkrétních cílů na základě jeho výsledků a ukazatelů
dopadu a zohlednit nezbytné úpravy politiky a priorit financování. Program
bude podroben hodnocení v polovině období a hodnocení ex-post. Hodnocení v polovině
období se bude zaměřovat na měření pokroku dosaženého
při plnění cílů programu, určí, zda se účinně
využívají zdroje programu, a posoudí přidanou hodnotu EU. Hodnocení
ex-post stávajícího programu (2008–2013), které by mělo být provedeno do
konce roku 2015, bude rovněž obsahovat prvky, které se uplatní v rámci
provádění programu pro období 2014–2020. Specifické
informace o výši výdajů souvisejících s klimatem vypočítané podle
metodologie založené na ukazatelích vycházejících z cílů úmluv OSN z Ria
budou obsaženy ve všech ročních pracovních programech, a také v hodnoceních
na všech úrovních a ve výročních zprávách, zprávách v polovině období
a ve zprávách ex-post, jak bylo uvedeno ve sdělení týkajícím se víceletého
finančního rámce v červnu 2011.
7.2.
Systém řízení a kontroly
7.2.1.
Zjištěná rizika
Provádění
rozpočtu se zaměřuje na přidělování grantů a
smluv o poskytování služeb. Smlouvy
o poskytování služeb se budou uzavírat v takových oblastech, jako jsou
např. studie, sběr dat, smlouvy o hodnocení, informační
vzdělávací kampaně, IT a sdělovací služby, správa zařízení
atd. Smluvními dodavateli jsou převážně zdravotnické ústavy,
laboratoře, poradenské firmy a další soukromé společnosti,
povětšinou malé a střední podniky. Průměrný roční
rozpočet na smlouvy o poskytování služeb se odhaduje na zhruba
14 milionů EUR při přibližně 30 smlouvách
ročně. Granty
budou udělovány převážně na podporu činnosti nevládním
organizacím, vnitrostátním agenturám, univerzitám atd. Podporované projekty se
obvykle provádí jeden až tři roky. Průměrný roční
rozpočet na granty se odhaduje na zhruba 37 milionů EUR
při přibližně 50 grantech ročně. Mezi
hlavní rizika patří: *
riziko nízké kvality vybraných projektů a špatného technického
provádění projektu omezující jeho dopady, což je
zapříčiněno nevhodnými výběrovými postupy, nedostatkem
odborných znalostí nebo nedostatečným monitorováním; *
riziko neefektivního nebo nehospodárného využití přiděleného
financování jak v případě grantů (složité hrazení
skutečných způsobilých nákladů spolu s omezenými možnostmi, jak
ověřit způsobilé náklady „od stolu“), tak i v případě
veřejných zakázek (omezený počet dodavatelů z řad
hospodářských subjektů s požadovanými odbornými znalostmi někdy
neumožňuje porovnat cenové nabídky); *
riziko poškození dobrého jména Komise, dojde-li k podvodné nebo trestné
činnosti; systémy vnitřní kontroly třetích stran poskytují pouze
částečnou záruku díky většímu počtu různorodých
smluvních dodavatelů a příjemců, kteří provozují své
vlastní systémy kontroly, často spíše v malé míře.
7.2.2.
Předpokládané metody kontroly
Rozpočet
se bude provádět prostřednictvím přímého centralizovaného
řízení, ačkoli část úkolů provádění programu může
být svěřena stávající výkonné agentuře EAHC. Tato agentura
uplatňuje vlastní systém vnitřní kontroly, je pod dohledem GŘ
pro zdraví a spotřebitele (GŘ SANCO) a podléhá auditu interního
auditora Komise i Účetního dvora. GŘ
SANCO i výkonná agentura EAHC zavedly vnitřní postupy, které se
zaměřují na pokrytí výše zmiňovaných zjištěných rizik.
Vnitřní postupy plně vyhovují finančnímu nařízení a
zahrnují posouzení nákladů a přínosů. Podle svého
koncepčního rámce GŘ SANCO nadále prozkoumává možnosti posílení
řízení a většího zjednodušení. Hlavními prvky kontrolního rámce jsou: Charakteristiky postupu pro výběr projektů: každá výzva k předkládání návrhů/nabídek se odvíjí od
ročního pracovního programu přijatého Komisí. V rámci každé výzvy se
zveřejňují kritéria pro vyloučení, výběr a udělení,
která rozhodují o výběru návrhů/nabídek. Hodnotící výbor s pomocí
externích odborníků podle těchto kritérií vyhodnotí každý
návrh/nabídku, a to s ohledem na zásady nezávislosti, transparentnosti,
proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace. Komise uskuteční v
souvislosti s vybranými návrhy konzultace mezi jednotlivými útvary, aby se
zamezilo duplicitě při financování. Externí komunikační strategie: GŘ
SANCO disponuje dobře propracovanou komunikační strategií, která
usiluje o to, aby smluvní dodavatelé/příjemci plně porozuměli
smluvním požadavkům a ustanovením. Jsou využívány tyto prostředky:
internetové stránky programu EUROPA, „často kladené dotazy“,
asistenční služba, obsáhlé pokyny a také informační schůze s
příjemci/dodavateli. Kontroly před prováděním projektů a v jejich
průběhu: -
GŘ SANCO i výkonná agentura EAHC používají modelové grantové dohody a
smlouvy o poskytování služeb doporučované Komisí. Ty obsahují
řadu kontrolních ustanovení týkajících se
např. osvědčení o auditu, finančních záruk,
auditů na místě a rovněž inspekcí Evropského úřadu pro boj
proti podvodům (OLAF). Pravidla, jimiž se řídí způsobilost
nákladů, se zjednoduší, například tím, že se jednorázové platby budou
využívat v omezeném počtu nákladových kategorií. To rovněž
napomůže lépe zacílit kontroly a ověřování. Očekává se, že
partnerské dohody zlepší pracovní vztahy s příjemci a posílit
srozumitelnost pravidel způsobilosti. -
Všichni pracovníci podepisují kodex řádné správní praxe. Pracovníci,
kteří se podílejí na výběrovém postupu nebo na řízení grantových
dohod/smluv, rovněž podepisují prohlášení o neexistenci střetu
zájmů. Pracovníci se pravidelně školí a využívají sítě pro
výměnu osvědčených postupů. -
Technické provádění projektu se pravidelně kontroluje „od stolu“ na
základě zpráv o technickém pokroku předkládaných smluvním
dodavatelem; v konkrétních případech mohou probíhat setkání se smluvními
dodavateli a návštěvy na místě. -
Finanční postupy GŘ SANCO i výkonné agentury EAHC podporuje Komise
svými IT nástroji, tyto postupy se vyznačují vysokou mírou rozdělení
povinností: veškeré finanční transakce vztahující se k smlouvám/grantovým
dohodám ověřují ještě před podpisem příslušných
schvalujících osob dvě nezávislé osoby. Zahájení a ověřování
práce provádí různí pracovníci v příslušných oblastech politiky.
Platby se uskutečňují na základě řady předem stanovených
podpůrných dokumentů, např. schválených technických zpráv a také
ověřených žádostí o úhradu nákladů a faktur. Ústřední
finanční buňka provádí na vzorku transakcí předběžné
ověření „od stolu“ druhého stupně; v konkrétních případech
lze také před provedením konečné úhrady provést finanční
kontrolu na místě. * Kontroly v závěru projektu: GŘ
SANCO i výkonná agentura EAHC disponují centralizovanou auditní skupinou, která
na místě ověřuje způsobilost žádostí o úhradu nákladů.
Tyto kontroly mají za cíl zabránit významné chybovosti týkající se zákonnosti a
řádnosti finančních transakcí, odhalit ji a napravit. S cílem
dosahovat vysoké účinnosti kontrol by měl výběr smluvních
dodavatelů podrobených auditu a) kombinovat výběr podle rizik s
výběrem náhodného vzorku a b) soustředit se při auditu na
místě pokud možno na provozní aspekty. * Náklady a přínosy kontrol: Řídící
a kontrolní opatření programu jsou navržena na základě předchozí
zkušenosti: v minulých třech letech zajišťoval zavedený systém
vnitřní kontroly průměrnou zbytkovou míru chyb nižší než
2 % a také soulad s řízením o udělování grantů a zadávacím
řízením uvedenými ve finančním nařízení. Jde o dva hlavní
„kontrolní cíle“ jak předchozího tak nového programu v oblasti
veřejného zdraví. Protože
se hlavní vlastnosti nového programu nijak významně neliší od předchozího
programu, má se za to, že rizika spojená s prováděním programu
zůstávají poměrně stabilní. Plánuje se proto, že se bude
pokračovat v zavedených správních a kontrolních opatřeních; další
zjednodušení, která může případně umožnit nové finanční
nařízení, budou nicméně přijata v co největší možné
míře a co nejdříve. Celkové
náklady na řízení obsažené ve finančním výkazu (část 3.2.3)
představují 45,4 milionů EUR z finančních prostředků
ve výši 446,0 milionů EUR spravovaných v letech 2014–2020; poměr „nákladů
na řízení ke spravovaným finančním prostředkům“ je tedy
10,2 %, což je třeba nahlížet v souvislosti s oblastí politiky, která
není zaměřená na výdaje tak jako jiné politiky EU. Díky
kombinaci grantů a veřejných zakázek, kontrol ex-ante a ex-post
založených na rizicích a také kontrol „od stolu“ a auditů na místě
budou náklady na dosažení „kontrolních cílů“ na přiměřené
úrovni. Výhody plynoucí z dosažení průměrné zbytkové míry chyb nižší
než 2 % a souladu s ustanoveními finančního nařízení jsou
posuzovány jako dostatečně důležité k odůvodnění
zvolených řídících a kontrolních opatření.
7.3.
Opatření k zamezení podvodů a
nesrovnalostí
Upřesněte
stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření. Vedle
uplatnění všech regulačních kontrolních mechanismů vyvine
GŘ SANCO protikorupční strategii v souladu s novou protikorupční
strategií Komise (CAFS) přijatou dne 24. června 2011 s cílem
zajistit mimo jiné, že jsou jeho interní protikorupční kontrolní
mechanismy plně v souladu s CAFS a že přístup ředitelství k
řízení korupčních rizik umožňuje odhalovat korupční rizika
a přiměřeně reagovat. V nezbytných případech budou
zřízeny skupiny pro tvoření sítí a příslušné informatické
nástroje určené pro analýzu případů korupce související s programem
veřejného zdraví, a zejména řada opatření jako jsou: –
rozhodnutí, dohody a smlouvy vzniklé při provádění programu v oblasti
zdraví budou výslovně opravňovat Komisi, včetně Evropského
úřadu pro boj proti podvodům, a Účetní dvůr k
provádění auditů, kontrol na místě a inspekcí; -
ve fázi vyhodnocování výzev k předkládání návrhů/nabídek se
navrhovatelé a uchazeči prověří podle kritérií pro
vyloučení na základě prohlášení a systému včasného varování
(EWS); -
pravidla, jimiž se řídí způsobilost nákladů, se zjednoduší v
souladu s ustanoveními finančního nařízení; -
všem pracovníkům, kteří se podílí na řízení smluv, i
auditorům a kontrolorům, kteří ověřují prohlášení
příjemců na místě, se zajistí pravidelná školení v problematice
podvodů a nesrovnalostí.
8.
ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
8.1.
Okruhy víceletého finančního rámce a
dotčené výdajové rozpočtové linie
· Stávající výdajové rozpočtové linie V pořadí
okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií: Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek Číslo || RP/NRP ([25]) || Zemí ESVO[26] || kandidátských zemí[27] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 3: bezpečnost a občanství || 17 03 06 Činnost EU v oblasti zdraví || RP || ANO || ANO || NE || NE 3: bezpečnost a občanství || 17 01 04 Program činnosti EU v oblasti zdraví – výdaje na správní řízení || NRP || ANO || ANO || NE || NE Nepožaduje se vytvoření nových
rozpočtových linií.
8.2.
Odhadovaný dopad na výdaje
8.2.1.
Odhadovaný souhrnný dopad na výdajev milionech
EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) v
současných cenách Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 3 || Bezpečnost a občanství GŘ: SANCO || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Následující roky || CELKEM Operační prostředky || || || || || || || || || 17 03 06 || Závazky || (1) || 54 465 || 56 281 || 57 188 || 58 096 || 59 004 || 60 819 || 59 004 || || 404 857 Platby || (2) || 5 000 || 16 000 || 32 000 || 49 000 || 54 000 || 57 000 || 57 000 || 134 857 || 404 857 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[28] || 17 01 04 || || (3) || 5 535 || 5 719 || 5 812 || 5 904 || 5 996 || 6 181 || 5 996 || || 41 143 CELKEM prostředky pro GŘ SANCO || Závazky || =1+1a +3 || 60 000 || 62 000 || 63 000 || 64 000 || 65 000 || 67 000 || 65 000 || || 446 000 Platby || =2+2a +3 || 10 535 || 21 719 || 37 812 || 54 904 || 59 996 || 63 181 || 62 996 || 134 857 || 446 000 Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 54 465 || 56 281 || 57 188 || 58 096 || 59 004 || 60 819 || 59 004 || || 404 857 Platby || (5) || 5 000 || 16 000 || 32 000 || 49 000 || 54 000 || 57 000 || 57 000 || 134 857 || 404 857 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 5.535 || 5 719 || 5 812 || 5 904 || 5 996 || 6 181 || 5 996 || || 41 143 CELKEM prostředky z OKRUHU 3 Bezpečnost a občanství || Závazky || =4+ 6 || 60 000 || 62 000 || 63 000 || 64 000 || 65 000 || 67 000 || 65 000 || || 446 000 Platby || =5+ 6 || 10 535 || 21 719 || 37 812 || 54 904 || 59 996 || 63 181 || 62 996 || 134 857 || 446 000 Komise by mohla zvážit externí provádění
programu Zdraví pro růst prostřednictvím výkonné agentury.
Částky a rozpis odhadovaných nákladů mohou být upraveny podle
konečné míry externalizace. . v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) v současných cenách Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“ || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM GŘ: SANCO || Lidské zdroje (SANCO 17 01 01) || 1 088 || 1 110 || 1 132 || 1 155 || 1 178 || 1 202 || 1 226 || 8 091 GŘ: SANCO || Ostatní správní výdaje 17 01 02 11 || 2 125 || 2 168 || 2 211 || 2 255 || 2 300 || 2 346 || 2 300 || 15 705 CELKEM GŘ SANCO || Prostředky || 3 213 || 3 278 || 3 343 || 3 410 || 3 478 || 3 548 || 3 526 || 23 796 CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 3 213 || 3 278 || 3 343 || 3 410 || 3 478 || 3 548 || 3 526 || 23 796 || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 63 213 || 65 278 || 66 343 || 67 410 || 68 478 || 70 548 || 68 526 || 469 796 Platby || 13 748 || 24 997 || 41 155 || 58 314 || 63 475 || 66 729 || 66 522 || 334 939
8.2.2.
Odhadovaný dopad na operační prostředky
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních
prostředků –
ý Návrh/podnět vyžaduje využití operačních
prostředků, jak je vysvětleno dále: –
Prostředky na
závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) v současných
cenách Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu || || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem SPECIFICKÝ CÍL č. 1 || 3 || 26 143 || 7 || 27 015 || 11 || 27 450 || 11 || 27 886 || 11 || 28 322 || 11 || 29 193 || 11 || 28 322 || 65 || 194 331 SPECIFICKÝ CÍL č. 2 || 2 || 11 982 || 4 || 12 382 || 6 || 12 581 || 6 || 12 871 || 6 || 12 981 || 6 || 13 380 || 6 || 12 981 || 36 || 89 069 SPECIFICKÝ CÍL č. 3 || 2 || 11 438 || 5 || 11 819 || 8 || 12 010 || 8 || 12 200 || 8 || 12 391 || 8 || 12 772 || 8 || 12 391 || 47 || 85 020 SPECIFICKÝ CÍL č. 4 || 1 || 4.902 || 3 || 5.065 || 5 || 5.147 || 5 || 5.229 || 5 || 5.310 || 5 || 5.474 || 5 || 5.310 || 29 || 36.437 NÁKLADY CELKEM || 9 || 54.174 || 19 || 55.980 || 30 || 56.882 || 30 || 57.785 || 30 || 58.688 || 30 || 60.494 || 30 || 58.688 || 178 || 404.857 Předpokládané výstupy v letech 2021
a 2022: Cíl 1: 12; Cíl 2: 6; Cíl 3: 9; Cíl 4: 6, tudíž 32 pro celý program.
Celkem se očekává odhadem 210 výstupů. Výstupy sestávají z: specifický cíl č. 1: byla vyvinuta
řada nástrojů a mechanismů; specifický cíl č. 2: byla vyvinuta
řada fungujících evropských referenčních sítí a pokynů; specifický cíl č. 3: bylo určeno a
rozšířeno množství osvědčených postupů pro nákladově
efektivní opatření; specifický cíl č. 4: byla vyvinuta
řada společných přístupů (k přeshraničním
zdravotním hrozbám). Rozčlenění podle let je
průměrné a čistě orientační, protože pro program má
větší význam rozdělení celkového krytí. V jednotlivých letech nemusí
být jednomu konkrétnímu cíli věnováno stejné úsilí. Obecné zásady pro
roční výdaje poskytne víceleté strategické programování. Konečné
rozhodnutí bude přijato při přípravě ročních
pracovních plánů.
8.2.3.
Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
8.2.3.1.
Shrnutí
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků –
ý Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků,
jak je vysvětleno dále: v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) v cenách pro rok 2011 || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce Lidské zdroje (BL 17 01 01) || 1 026 || 1 026 || 1 026 || 1 026 || 1 026 || 1 026 || 1 026 || 7 182 Ostatní správní výdaje (BL 17 01 02 11) || 2 025 || 2 025 || 2 025 || 2 025 || 2 025 || 2 025 || 2 025 || 14 175 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 3 051 || 3 051 || 3 051 || 3 051 || 3 051 || 3 051 || 3 051 || 21 357 Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce Výdaje na správní podporu programu (BL 17 01 04) || 5 320 || 5 320 || 5 320 || 5 320 || 5 320 || 5 320 || 5 320 || 37 240 Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 5 320 || 5 320 || 5 320 || 5 320 || 5 320 || 5 320 || 5 320 || 37 240 CELKEM || 8 371 || 8 371 || 8 371 || 8 371 || 8 371 || 8 371 || 8 371 || 58 597
8.2.3.2.
Odhadované potřeby v oblasti lidských
zdrojů
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů –
ý Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je
vysvětleno dále: Počet plných pracovních úvazků || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 · Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) SANCO 17 01 01 01 – v ústředí a v zastoupeních Komise v členských státech (AD a AST) || 5 7 || 5 7 || 5 7 || 5 7 || 5 7 || 5 7 || 5 7 2 375 || 2 375 || 2 375 || 2 375 || 2 375 || 2 375 || 2 375 Pracovní místa podle plánu pracovních míst za SANCO celkem || 8 075 || 8 075 || 8 075 || 8 075 || 8 075 || 8 075 || 8 075 CELKEM || 8 075 || 8 075 || 8 075 || 8 075 || 8 075 || 8 075 || 8 075 Potřeby
v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou
již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně
přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z
dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová
omezení. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || V GŘ SANCO: Vypracování programu, víceletý pracovní plán, roční pracovní plány, průběžná kontrola provádění programu, hodnocení, audity atd. Koordinace s výkonnou agenturou, pokud bude případně rozhodnuto o externalizaci programu.
8.2.4.
Soulad se stávajícím víceletým finančním
rámcem
–
ý Návrh/podnět je v souladu s víceletým finančním rámcem na
období 2014–2020 navrženým ve sdělení Komise KOM(2011)500. –
¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého
finančního rámce. –
¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu
víceletého finančního rámce[29].
8.2.5.
Příspěvky třetích stran
–
ý Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích
stran. –
¨ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího
odhadu:
8.3.
Odhadovaný dopad na výdaje
–
ý Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na výdaje. –
¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad: [1] KOM(2011) 500 v konečném znění. [2] KOM(2010) 2020 v konečném znění. [3] Zdroj: Převzato z internetové databáze Eurostatu v
červenci 2011 „Všeobecné výdaje podle účelu – výdaje na zdravotnictví
v porovnání s celkovými výdaji“. 2009: 14,63 %; http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=gov_a_exp&lang=en. [4] MMF 2011 a Joumard a kol., 2010, tj. nárůst výdajů
za veřejné zdravotnictví nad úroveň HDP je způsoben stárnutím
populace (odhaduje se, že tento nadměrný růst nákladů činí
v zemích OECD v průměru 1 %). [5] Směrnice 2011/24/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. března 2011. [6] Úř. věst. C , , s. . [7] Úř. věst. C , , s. . [8] Sdělení Komise, KOM(2010) 2020 v konečném
znění. [9] Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1–12. [10] Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3–13. [11] Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2009 ze dne
5.3.2009, „Program Evropské unie v oblasti veřejného zdraví (2003–2007):
účelný způsob, jak zlepšovat zdraví?“. [12] Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
bylo zřízeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 851/2004. [13] Vědecké výbory byly zřízeny v souladu s
rozhodnutím Komise 2008/721/ES, Úř. věst. L 241, 10.9.2008, s. 21. [14] Úř. věst. L, s. [15] Úř. věst. L 248, 16.9.2002,
s. 1. [16] Úř. věst. L 55, 28.2.2011,
s. 13. [17] KOM(2010) 546 v konečném znění. [18] Úř. věst. L 88, 4.4.2011,
s. 45. [19] Úř. věst. L 88, 4.4.2011,
s. 45. [20] Uvedené
v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b)
finančního nařízení. [21] Vysvětlení způsobů řízení spolu s
odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb:
http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html [22] Uvedené v článku 185 finančního nařízení. [23] Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. [24] Rozhodnutí Komise K(2008) 4943 ze dne 9. září
2008. [25] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky. [26] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [27] Kandidátské země, případně budoucí možné
kandidátské země západního Balkánu. [28] Technická a/nebo správní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý
výzkum, přímý výzkum. [29] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.