Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy /* KOM/2011/0665 v konečném znění - 2011/0302 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Dne 29.
června 2011 Komise přijala návrh příštího víceletého
finančního rámce na období 2014–2020[1]:
„Rozpočet – Evropa 2020“. Ve svém návrhu se Komise rozhodla navrhnout vytvoření
nového integrovaného nástroje pro investice do priorit EU v oblasti
dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur: „nástroje pro
propojení Evropy“ (Connecting Europe Facility, dále jen „CEF“). Inteligentní,
udržitelné a plně propojené dopravní, energetické a digitální sítě
jsou nezbytnou podmínkou k dokončení evropského jednotného trhu.
Investice do klíčových infrastruktur se silnou přidanou hodnotou EU
navíc mohou posílit konkurenceschopnost Evropy ve složitých hospodářských
souvislostech, jež charakterizuje pomalý růst a omezené veřejné
rozpočty. Tyto investice do infrastruktur jsou v neposlední
řadě klíčem k tomu, aby EU mohla splnit své cíle
v oblasti udržitelného růstu, které stanoví strategie Evropa 2020, a
své cíle „20-20-20“ v rámci politiky v oblasti energetiky a
změny klimatu.[2] Tímto
nařízením se stanoví předpisy, jimiž se nástroj CEF řídí.
Vychází z prací na přípravě revize politického rámce ve všech
třech odvětvích (doprava, energetika a telekomunikace) pro
příští víceletý finanční rámec (2014–2020). Podle článku 170 Smlouvy
o fungování EU se pro každé odvětví navrhují nové hlavní směry, jež
jsou s nástrojem CEF v souladu. Revidované hlavní směry pro dopravu,
energetiku a telekomunikace na straně jedné a nástroj CEF na straně
druhé tak tvoří jeden souvislý balíček právních předpisů. V uplynulém desetiletí zaznamenávaly
průměrné investice do infrastruktury v Evropě postupný pokles.
Hospodářská a finanční krize však zájem o potřebu investic do
infrastruktury obnovila. V průběhu hospodářské krize byly
cílené investice do obnovy nebo výstavby infrastruktury důležitou
součástí plánů na povzbuzení a obnovu hospodářství na úrovni EU
i členských států, a to jako podpora celkové poptávky při
zajištění dlouhodobé návratnosti vložených finančních
prostředků. Nejpodstatnější je, že krize ukázala, že
infrastruktura má zásadní význam pro ekonomickou budoucnost Evropy. Jak uvádí Montiho zpráva[3], skutečně integrovaný
jednotný trh nemůže existovat bez hladkého propojení všech svých
součástí. Pro funkční a integrovaný hospodářský prostor a jeho
sociální a územní soudržnost jsou nezbytná dopravní spojení, elektrické
rozvodné sítě a širokopásmové sítě. Avšak zatímco regulační
integrace v rámci EU postupuje a trhy se stále více integrují, naposledy v
oblasti energetiky přijetím třetího liberalizačního balíčku
a jeho vstupem v platnost, fyzické přeshraniční propojení pokulhává.
Existují nedostatečná spojení zejména v nových členských státech, kvůli
nimž vznikají bariéry mezi centrem a periferiemi Evropské unie, a brání tak
dalšímu rozvoji výměn v rámci Unie a růstu nových
hospodářských odvětví, jako je elektronické obchodování. Byly
zjištěny oblasti, v nichž je zapotřebí značných investic.
V odvětví energetiky vymezuje navrhované nařízení o hlavních
směrech pro provádění evropských priorit v oblasti energetické
infrastruktury (dále jen hlavní směry pro transevropskou energetickou
infrastrukturu) dvanáct prioritních koridorů a oblastí, čtyři
pro každé odvětví, přepravu elektřiny a zemního plynu, jakož i
zavedení inteligentních sítí, elektrických dálnic a přeshraničních
sítí pro přepravu oxidu uhličitého. Zatímco evropský energetický
systém by do roku 2020 vyžadoval investice ve výši přibližně jednoho bilionu,
předpokládá se, že z toho by jen pro elektrické a plynárenské sítě
evropské důležitosti byly zapotřebí investice ve výši přibližně
200 miliard EUR. Částku
100 miliard EUR z této celkové investice by měl poskytnout trh bez
pomoci, zatímco druhých 100 miliard EUR si vyžádá
veřejné opatření k navýšení nezbytných investic
prostřednictvím pákového efektu. V odvětví
dopravy byla pomocí metodiky celoevropského plánování vymezena celoevropská
„hlavní síť“. Tato hlavní síť s koridory určenými pro
přepravu nákladů a cestujících s vysokou účinností a
nízkými emisemi bohatě využívá stávající infrastrukturu. Doplněním
chybějících spojení a odlehčením úzkým místům za současného
využití efektivnějších služeb v multimodálních kombinacích tato
síť zvládne většinu dopravních toků na jednotném trhu. Náklady na
rozvoj infrastruktury v EU, které by uspokojily poptávku po dopravě,
byly pro kompletní dopravní sítě členských států EU na roky 2010–2030
odhadnuty na více než 1,5 bilionu EUR. Dokončení transevropských
dopravních sítí vyžaduje investici asi 500 miliard EUR do roku 2020,
z nichž by 250 miliard bylo zapotřebí na doplnění
chybějících spojení a odstranění úzkých míst v hlavní síti. U telekomunikačních sítí
je klíčovým cílem odstranění (digitálních) úzkých míst, která brání
dokončení jednotného digitálního trhu. To ukazuje na potřebu
celkového vylepšení celé širokopásmové sítě a zavedení platforem
infrastruktury digitálních služeb, které umožní souvislé digitální rozšíření
evropských veřejných služeb. Faktem zůstává, že tyto sítě, jak
fyzické, tak ty založené na službách, jsou klíčovými předpoklady inteligentního
růstu. V rámci Digitální agendy by
měl mít každý Evropan do roku 2013 přístup k základnímu
širokopásmovému připojení a do roku 2020 k rychlému a ultrarychlému
širokopásmovému připojení. V září 2010 nastínila Komise kroky
nezbytné k uvolnění investic ve výši až 270 miliard EUR
potřebných k tomu, aby do roku 2020 bylo ultrarychlé širokopásmové
připojení zavedeno do všech evropských domácností a podniků. Za
stávajících okolností poukryje část uvedených investičních
potřeb soukromý sektor. Investiční
potřeby pro dosažení těchto cílů se odhadují až na 270 miliard
EUR. Předpokládá se však, že bez zásahu Unie nepřekročí
investice soukromého sektoru za celé období až do roku 2020 částku
50 miliard EUR. Tím vznikne investiční mezera ve výši až 220 miliard
EUR. Jelikož sociální přínos investic do digitálních infrastruktur
zdaleka převyšuje soukromé investiční pobídky, je ke stimulaci trhu
nezbytná cílená veřejná intervence. Analýza
vypracovaná útvary Komise během přípravy tohoto nařízení
ukázala, že ačkoliv se očekává, že trh a vnitrostátní rozpočty
budou hrát při budování potřebných infrastruktur významnou úlohu
prostřednictvím vhodných investic a mechanismů tvorby cen,
některé investice do infrastruktury se neuskuteční nebo budou
odloženy na období dlouho po roce 2020, pokud EU nepřijme příslušná
opatření. Proto bude v příštím víceletém finančním rámci
zapotřebí značného příspěvku z rozpočtu EU, který
zajistí, že priority EU v oblasti infrastruktury budou skutečně
naplněny. S cílem zvýšit dopad rozpočtových
zdrojů EU Komise navrhuje systematičtěji využívat inovativních
finančních nástrojů, jež mohou nabídnout alternativu
k tradiční finanční podpoře formou grantů a zaplnit
mezery ve financování u strategických investic. Důležitým rysem
inovativních finančních nástrojů je, že oproti tradičním
nástrojům vytvářejí silnější multiplikační účinek pro
rozpočet EU tím, že usnadňují financování projektů v zájmu EU a
lákají k němu další veřejné a soukromé zdroje. Navyšují
investice prostřednictvím pákového efektu, a tím zvyšují dopad
rozpočtu EU. Na základě zkušeností
s finančními nástroji ve stávajícím finančním rámci, který
byl zaveden ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB), jako
je nástroj pro úvěrové záruky pro projekty transevropských dopravních sítí
(LGTT), Komise navrhuje, že provede podstatnou část svých intervencí
v rámci nástroje CEF prostřednictvím finančních nástrojů.
Zejména bude využito iniciativy projektových dluhopisů v rámci
strategie Evropa 2020[4]
jako prostředku k zabezpečení investičních zdrojů pro projekty
infrastruktury, na nichž má Evropa klíčový strategický zájem. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ 2.1 Konzultace
a odborná stanoviska Toto
nařízení vychází z rozsáhlých konzultací se zúčastněnými
stranami, orgány a institucemi EU, členskými státy, regionálními či
místními orgány, sociálními a hospodářskými partnery, akademickými
odborníky a mezinárodními institucemi. Jako vstupní materiál posloužily
výsledky hodnocení programů v polovině období 2007–2013, jakož i
široká škála studií a odborných stanovisek. Příspěvky zúčastněných
stran ve všech třech odvětvích upozornily mimo jiné na následující
otázky: Z konzultací vyplynula široká shoda v tom,
že k urychlení rozvoje infrastruktury s evropskou přidanou
hodnotou je zapotřebí větší podpory EU. Zúčastněné strany volaly po
větším navýšení finančních prostředků EU prostřednictvím
pákového efektu na cíle politiky v oblasti transevropských sítí
například pomocí lepší koordinace mezi jednotlivými finančními
nástroji, jmenovitě Fondem soudržnosti a Evropským fondem pro regionální
rozvoj (EFRR), programy transevropských sítí a intervencemi EIB. Rozšíření portfolia dostupných
finančních nástrojů zúčastněné strany považují za
způsob, jak lépe přizpůsobit podporu konkrétním potřebám projektu,
jak umožnit účinné strukturování projektu a jak přilákat nové
investory. Plánovaná iniciativa projektových dluhopisů je zvláště
vhodným nástrojem pro větší investice v rámci nástroje CEF. 2.2 Posouzení
dopadů Navrhované nařízení
bylo podrobeno posouzení dopadů s ohledem na možnosti provádění nástroje
CEF jako politické iniciativy, tj. možností týkajících se definování provozních
pravidel nástroje CEF. Posouzení dopadů vyšlo ze zastřešujícího cíle
nástroje CEF, navrženého ve sdělení o víceletém finančním rámci „Rozpočet
– Evropa 2020“[5]
– urychlit rozvoj infrastruktury, kterou EU potřebuje, aby dosáhla
cílů strategie pro Evropu 2020, jakož i cílů „20-20-20“ v oblasti
energetiky a změny klimatu – a opíralo se o výsledky konzultací s partnery
a hodnotících studií aktuálních programů EU, jimiž je poskytována
finanční podpora na rozvoj sítě TEN. Posouzení
dopadů možností politiky se zaměřilo zejména na efektivní,
účinné a jednotné dosažení dvou hlavních konkrétních cílů: 1) zvýšit pákový
efekt fondů EU stanovením forem, metod a pravidel financování tak, aby byl
zajištěn maximální pákový efekt v přilákání veřejných a
soukromých investic do projektů s významem pro Evropu a jednotný trh,
zejména do prioritních sítí, které musí být uskutečněny do roku 2020
a u kterých je evropská přidaná hodnota nejvíce zaručena, případně
včetně těch, jež mohou být realizovány ve třetích zemích; 2) podpořit
včasné dokončení projektů spolufinancovaných EU stanovením
mechanismů monitorování a hodnocení, které odměňují výkonnost a
penalizují neúčelné využívání prostředků EU. Posouzení
možností politiky muselo vzít současně v úvahu dva související zastřešující
politické cíle Unie: na jedné straně dosažení politických cílů pro
konkrétní odvětví v oblasti infrastruktur, definovaných v článcích
170 a 171 Smlouvy o fungování EU, a na druhé straně zjednodušení pravidel
financování EU využitím synergií v rámci odvětví i mezi nimi,
k čemuž se Komise sama pevně zavázala[6]. Avšak vzhledem k tomu, že tyto
dva politické cíle nejsou plně slučitelné, bylo klíčovou zásadou
při posuzování možností definujících provozní pravidla nástroje CEF
hledání vhodné rovnováhy mezi souladem s odvětvovými politickými cíli a
maximalizace synergií. Původně bylo zvažováno devět
hlavních politických alternativ, počínaje hlavním účelem rozhodnutí
Komise o návrhu vytvoření nástroje pro propojení Evropy, totiž zjednodušením
stávajícího rámce financování EU využitím odvětvových synergií. Politické alternativy
byly založeny na kombinacích scénářů odpovídajících třem základním
možnostem zjednodušení pravidel financování – minimální, maximální a variabilní
(neboli „à la carte“) harmonizace odvětvových pravidel – ve dvou oblastech
politické intervence odpovídajících dvěma již dříve vymezeným hlavním
konkrétním cílům – pákovému efektu investic a provádění programu. Škála různých možností tak byla
rozložena mezi dvěma krajními případy. Na jednom konci odpovídala minimální
harmonizace pákového efektu investic i provádění programu situaci, kdy by byla
v rámci nástroje CEF vytvořena pro každé odvětví zcela odlišná,
specifická pravidla a podmínky pro poskytování finanční podpory EU. Na
druhém konci se nacházela politická možnost charakterizovaná maximální
harmonizací pákového efektu investic i pravidel provádění programu, která odpovídala
situaci, kdy by všechna tři odvětví měla pro využívání prostředků
z nástroje CEF důsledně jednotná finanční pravidla a podmínky
řízení programu. Mezi těmito krajními případy zbývající možnosti
předpokládaly situace, kdy by odvětví sdílela určitá pravidla a podmínky,
zatímco jiná by zůstala odlišná a specifická pro konkrétní odvětví,
tj. jednalo by se o kombinace maximální nebo variabilní harmonizace pravidel
v jedné oblasti politické intervence s variabilní nebo minimální
harmonizací odvětvových pravidel v jiné oblasti. Posouzení dopadů
těchto možností politiky s ohledem na dosažení již dříve
zdůrazněných cílů vedlo k závěru, že dvě ze
zvažovaných možností by mohly nejlépe zajistit, aby nástroj CEF
prostřednictvím svých provozních pravidel podporoval urychlený rozvoj
infrastruktury v zájmu EU: - možnost politiky,
kdy by harmonizace pravidel byla variabilní, tj. s několika pravidly
společnými a několika zbývajícími pravidly specifickými pro konkrétní
odvětví – v oblasti pákového efektu investic i v oblasti provádění
programu – by byla nejlepší možností z hlediska soudržnosti se všemi
relevantními politickými cíli EU; - naproti tomu možnost
politiky, kdy by byla zvolena variabilní harmonizace na úrovni pravidel pro
pákový efekt investic s maximální harmonizací pravidel na úrovni provádění
programu, by se mohla být prokazatelně efektivnější z hlediska
nákladů. Nicméně druhá
možnost by mohla mít dlouhodobější negativní dopad, pokud jde o schopnost
reagovat na situace v konkrétním odvětví, zejména s ohledem na plánování
finančních prostředků, a v dlouhodobém horizontu by mohla
výchozí úspory nákladů zrušit. Nakonec byl proto vysloven závěr, že
nejlepší možností pro zajištění cílů nástroje CEF by byla určitá
míra odvětvové flexibility i při definování pravidel nástroje CEF
v oblasti provádění programu. Ustanovení týkající se využívání finančních
prostředků z nástroje CEF předkládaná v tomto nařízení
byla formulována na základě úvah a závěrů, jež byly
zdůrazněny ve výše uvedeném posouzení dopadů. 2.3 Evropská
přidaná hodnota nástroje CEF Proces konzultací se zainteresovanými stranami
i analýzy provedené v rámci posouzení dopadů jasně ukázaly, že
přidaná hodnota nástroje CEF jako společného rámce financování by
byla čtyřnásobná: 1) Společný rámec by vedl ke zjednodušení
právního rámce EU, pokud jde o financování infrastruktur TEN. Rovněž by
zajistil jednotný přístup k financování projektů EU ve všech
třech odvětvích. 2) Jediný fond EU pro infrastrukturu a finanční
rámec EU by zároveň umožnily jednotný a transparentní přístup
k financování EU, který by nabídl jistotu, a představoval tak
značný potenciál, jenž by přilákal více finančních
prostředků ze soukromého sektoru. Finanční nástroje by byly dostupné
centralizovaně a koordinovaně, přilákaly by vztahy se soukromými
investory a partnerskými finančními institucemi a zvýšily by jejich
efektivitu. 3) Postupné zvyšování vzájemné závislosti
mezi projekty ekonomické infrastruktury, sítěmi a odvětvími by navíc
umožnilo dosáhnout úspor z rozsahu. Integrovaný rámec EU pro financování
infrastruktur by mohl umožnit využívání meziodvětvových synergií na úrovni
tvorby a provádění projektů a zároveň by vedl k úsporám
nákladů a/nebo jejich účinnějšímu využívání a k vyšším
výnosům. 4) Společný rámec v neposlední
řadě vychází ze sdílení získaných poznatků a
osvědčených postupů mezi odvětvími, a umožňuje tak
zvýšit účinnost a účelnost financování EU ve všech odvětvích. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Na transevropské
sítě se vztahuje článek 170 Smlouvy o fungování EU, který stanoví:
„Unie přispívá ke zřizování a rozvoji transevropských sítí
v oblastech dopravních, telekomunikačních a energetických
infrastruktur“. Právo EU jednat v oblasti financování infrastruktur se
zakládá na článku 171, který stanoví, že Unie „může podporovat
projekty společného zájmu, které jsou podporovány členskými státy,
[…] zejména formou výzkumu jejich proveditelnosti, úvěrových záruk nebo
subvencí úrokových sazeb“. článek 172 Smlouvy o fungování EU stanoví, že „Evropský
parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s
Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímají
hlavní směry a další opatření uvedené v čl. 171 odst. 1“. Ve svém
sdělení o přezkumu rozpočtu Komise zdůraznila význam
využívání rozpočtu EU, který „dokáže zaplnit mezery, které zůstávají
po rychlé tvorbě politiky na národní úrovni, a může se
nejzřetelněji projevit při řešení přeshraničních
problémů v takových oblastech, jako je infrastruktura, mobilita,
územní soudržnost […], což jsou mezery, jež by jinak poškozovaly zájmy EU jako
celku“.[7]
Členské státy mají při plánování a financování infrastruktur sklon
přikládat prioritu projektům, jež mají především vnitrostátní
význam, přičemž se vždy nemusí jednat o tytéž projekty, jako
v případě přeshraničních projektů, které pro
občany na úrovni celé EU představují vyšší přidanou hodnotu.[8] Celkové výdaje EU a
členských států by měly být účinné, zajistit
přiměřenou rozsah investic a podporovat synergie. Legislativní
nástroj i typ opatření (např. financování) jsou vymezeny ve
Smlouvě o fungování EU, která pro nástroj CEF stanoví právní základ,
přičemž uvádí, že úkoly, prioritní cíle a organizace transevropských
sítí mohou být vymezeny v nařízeních. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Návrh Komise
týkající se víceletého finančního rámce obsahuje návrh na 50 miliard EUR[9] na období 2014–2020,
z nichž je 10 miliard EUR vyčleněno z Fondu soudržnosti na
dopravní infrastrukturu. Nástroj CEF || 40 miliard EUR · Energetika || 9,1 miliardy EUR · Doprava || 21,7 miliardy EUR · Telekomunikace/digitální oblast || 9,2 miliardy EUR Částky rezervované ve Fondu soudržnosti na dopravní infrastrukturu || 10 miliard EUR Celkem || 50 miliard EUR Zkušenosti se současným finančním
rámcem ukazují, že mnoho členských států způsobilých čerpat
z Fondu soudržnosti má při navrhování a provádění komplexních projektů
přeshraničních dopravních infrastruktur obtíže. Z tohoto
důvodu Komise navrhuje, aby v příštím víceletém finančním
rámci Fond soudržnosti i nadále poskytoval podporu členským státům,
jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele nedosahuje 90 %
průměru EU-27, zatímco část prostředků přidělených
z Fondu soudržnosti (10 miliard EUR) bude v členských státech
způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti použita
k financování dopravních projektů zaměřených na hlavní
dopravní síť v rámci nástroje pro propojení Evropy. 5. SHRNUTÍ OBSAHU NAŘÍZENÍ 5.1 Jednotný
rámec pro investice do prioritních infrastruktur EU Dřívější zkušenosti s financováním
infrastruktury prostřednictvím rámců TEN, Plánu evropské energetické obnovy,
Fondu soudržnosti a strukturálních fondů ukazují, že EU může do
infrastruktur vnést přidanou hodnotu. Mezi zúčastněnými stranami
existuje shoda o tom, že při využití scénáře bez opatření by
Evropa nemusela být schopna včas mobilizovat investice nutné k modernizaci
svých infrastrukturních sítí a doplnění chybějících spojení. V důsledku finanční krize
bojují veřejné rozpočty členských států s nezbytnou
fiskální konsolidací. Často se podstatně omezují kapitálové výdaje a
výdaje na investiční projekty v oblasti infrastruktury se pozastavují
nebo odkládají. Současně jsou velice nejisté vyhlídky na navýšení investic
ze soukromých zdrojů. Kromě omezeného financování provádění potřebných
infrastrukturních projektů zdržují nebo mu brání i regulační
překážky. V této souvislosti se pak aktuální rámec EU pro financování
infrastruktury nezdá být pro zajištění účinné odezvy
přiměřený. Financování je roztříštěno mezi příliš
mnoho programů a brání plnému využití synergií mezi programy a
odvětvími. V souvislosti s přepracováním své
strategie financování infrastruktury se Komise soustředila na dosažení
těchto cílů: ·
zajištění nákladově efektivního a
včasného provádění síťové infrastruktury klíčového významu
v odvětví energetiky, dopravy a IKT, definované v balíčku
pro energetickou infrastrukturu, v bílé knize pro vytvoření
konkurenceschopné a udržitelné dopravy[10]
a v Digitální agendě pro Evropu; ·
maximalizace synergií mezi programy
v odvětví energetiky, dopravy a IKT tak, aby financování reagovalo na
jednotnou politickou strategii a projekty byly vybírány podle jasných harmonizovaných
kritérií; ·
zlepšování schopnosti finančních
prostředků EU navýšit prostřednictvím pákového efektu jiné
veřejné nebo soukromé finanční prostředky tak, aby celkový objem
mobilizovaných zdrojů byl přiměřený potřebám
plánovaných investic do roku 2020; ·
zajištění optimálního výběru, následné kontroly
a monitorování projektů tak, aby byly prostředky EU dobře
cílené, měly co největší dopad a byly vynakládány co
nejefektivněji. Účelem společného legislativního
základu pro poskytování finanční podpory ve třech různých
odvětvích s odlišným politickým rámcem je příležitost využít
synergie mezi odvětvími, které pramení ze společných otázek
týkajících se toho, jak financovat provádění politických cílů, jež jsou
jinak značně odlišné. Přidaná hodnota společného rámce by
byla trojí. Společný rámec by vedl ke zjednodušení
právního rámce EU, pokud jde o financování infrastruktur TEN. Rovněž by
zajistil jednotný přístup k financování projektů EU ve všech
třech odvětvích. Jak bylo zdůrazněno dříve, rámec EU
pro financování infrastruktur je v současné době
poměrně složitý, především v důsledku množství a
různorodosti stávajících právních dokumentů EU. Zjednodušení
předpisů je jedním z klíčových prvků nového
přístupu, který Komise s ohledem na rozpočtové výdaje EU
navrhuje. Jediný fond EU pro infrastrukturu a finanční
rámec EU by zároveň umožnily jednotný a transparentní přístup
k financování EU, který by nabídl jistotu, a představoval tak
značný potenciál, jenž by přilákal více finančních
prostředků ze soukromého sektoru. Finanční nástroje by byly dostupné
centralizovaně a koordinovaně, přilákaly by vztahy se soukromými
investory a partnerskými finančními institucemi a zvýšily by jejich
efektivitu. Postupné zvyšování vzájemné závislosti mezi
projekty ekonomické infrastruktury, sítěmi a odvětvími by navíc
umožnilo dosáhnout úspor z rozsahu. Integrovaný rámec EU pro financování
infrastruktur by mohl umožnit využívání meziodvětvových synergií na úrovni
tvorby a provádění projektů a zároveň by vedl k úsporám nákladů
a/nebo jejich účinnějšímu využívání a k vyšším výnosům. Společný rámec v neposlední
řadě vychází ze sdílení získaných poznatků a
osvědčených postupů mezi odvětvími, a umožňuje tak
zvýšit účinnost a účelnost financování EU ve všech odvětvích. 5.2 Opatření
směřující ke zjednodušení a soulad se stávajícími předpisy Zjednodušení předpisů je jedním
z klíčových prvků nového přístupu, který Komise
s ohledem na rozpočtové výdaje EU navrhuje. Společný
rámec nástroje CEF vede ke zjednodušení právního rámce EU, pokud jde o
financování infrastruktur TEN. Financování projektů EU v oblasti
dopravních, energetických a digitálních sítí upravuje jediný právní dokument. Přestože se tato odvětví liší
z technologického, finančního i regulačního hlediska, existuje
dostatečné množství shodných rysů, aby bylo možné navrhnout zásadní zlepšení
různých stávajících nástrojů. Návrh zároveň uvádí konkrétní
pravidla, jež jsou nezbytná k dosažení celkového cíle nástroje CEF:
urychlit a lépe zacílit tok veřejných finančních prostředků
EU na důležité infrastrukturní projekty v zájmu EU. Tento návrh
přináší zjednodušení zejména v následujících bodech: ·
sladění ukazatelů s cíli strategie
Evropa 2020, ·
flexibilita rozpočtových prostředků,
·
centralizované řízení všech tří
odvětví, s případným prováděním prostřednictvím
výkonné agentury, ·
společné nástroje financování, ·
společná kritéria udělování zakázek, ·
společné podmínky finanční pomoci, ·
jednotný přehled prostřednictvím
společných ročních pracovních programů, které jsou důležité
pro odvětví, a společného výboru, který je důležitý pro
členské státy. Dále byl zajištěn úplný soulad se
stávajícím a budoucím finančním nařízením. Plánované výjimky jsou
buď řádně povoleny souvisejícími právními dokumenty, nebo pro
ně existují precedenty. 5.3 Větší
důraz na finanční nástroje Nástroj CEF doplní
přímou podporu EU o finanční nástroje za účelem optimalizace
dopadu financování. Díky vysokým multiplikačním účinkům finančních
nástrojů (které by např. mohly být dosahovat poměru 1:15 až
1:20) bude usnadněn přístup ke kapitálu na podstatný objem investic.
Spolu s úspěšným vstřebáním přímé podpory EU (jako tomu
bylo v případě Plánu evropské energetické obnovy a v programu
TEN-T) přispěje větší závislost na finančních nástrojích významně
ke zmírnění rizik pro organizátory projektů, čímž zajistí provádění
projektů společného zájmu. Kromě toho
je důležité vytvořit prostředí příznivé pro soukromé
investice a vyvinout nástroje, které budou atraktivním lákadlem pro investory
do specializované infrastruktury. K dosažení co nejvyšší účinnosti se
tyto prostředky musí zaměřit na snížení rizika diverzifikací
portfolia potenciálních projektů. Maximální diverzifikace lze dosáhnout
zaměřením na více odvětví v celé řadě zemí. Toho
lze nejlépe docílit na evropské úrovni, a to na základě přesně
definovaných koridorů a oblastí cílených investic.
Proto by měla být většina finančních nástrojů společná
všem odvětvím. Není však vyloučena možnost, že některé finanční
nástroje by mohly být vytvořeny na pokrytí konkrétních potřeb jednotlivého
odvětví. Na základě analýzy provedené ve fázi přípravy tohoto nařízení
odhadují útvary Komise, že zatímco finanční podpora širokopásmových sítí
by se opírala především o finanční nástroje, v oblasti dopravy a
energetiky by objem rozpočtových prostředků EU potřebný na
finanční nástroje neměl překročit 2 miliardy EUR na dopravu
a 1 miliardu EUR na energetiku. Tyto odhady nelze chápat jako závazné prahové
hodnoty, protože objem finančních prostředků EU přidělený
na finanční nástroje bude upravován každoročně na základě posouzení
seznamu projektů finančními zprostředkovateli (např. Evropskou
investiční bankou u projektových dluhopisů). 5.4 Nástroj
pro propojení Evropy v kontextu příštího víceletého finančního
rámce Nástroj pro propojení Evropy bude podstatnou
součástí agendy EU pro růst zaměřené na zvyšování
dlouhodobého růstového potenciálu EU. Nástroj bude koordinován s jinými
intervencemi z rozpočtu EU, například z programu „Horizont
2020“ a Fondu soudržnosti a strukturálních fondů. Pokud jde o koordinování s Horizontem 2020, je
nezbytné zajistit komplementaritu a vyhnout se možnému překrývání. Je také
důležité, aby koordinace nástroje CEF s Horizontem 2020 zajistila, že
nedojde k přerušení vývojového a inovačního řetězce
vedoucího k zavádění infrastruktur. To je zvláště důležité
v době, kdy bude významných technologických pokroků
v dopravě, energetice a IKT zapotřebí k tomu, aby EU napomohly k
dosažení ambiciózních cílů její strategie Evropa 2020. Veškerá podpora výzkumných
a inovačních činností formou finančních nástrojů bude prováděna
finančními nástroji spojenými s Horizontem 2020. Pokud jde o vztah s Fondem soudržnosti a strukturálními
fondy, budou společný strategický rámec politiky soudržnosti i partnerské
smlouvy s členskými státy úzce koordinovány s politickými rámci
v odvětví dopravy, energetiky a telekomunikací. Příslušné hlavní
směry budou vycházet z toho, že Fond soudržnosti a strukturální fondy
vytvoří místní a regionální infrastruktury a docílí jejich napojení na
prioritní infrastruktury EU, čímž propojí všechny občany v rámci celé
EU. Nástroj pro
propojení Evropy bude navíc centrálně řízeným nástrojem využívajícím částky
rezervované pro dopravu ve Fondu soudržnosti (10 miliard EUR v cenách roku
2011). Při přidělování těchto 10 miliard EUR bude největší
priorita dána projektům zohledňujícím vnitrostátní prostředky přidělované
v rámci Fondu soudržnosti. Navíc bude těchto 10 miliard EUR
rezervováno pro členské státy způsobilé k čerpání z Fondu
soudržnosti, přičemž míra spolufinancování z rozpočtu Unie
bude nastavena na stejné úrovni jako u Fondu soudržnosti. 2011/0302 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY kterým se vytváří nástroj pro propojení
Evropy EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 172 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise[11], poté, co postoupily návrh vnitrostátním
parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[12], s ohledem na stanovisko Výboru
regionů[13], v souladu s řádným
legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Vytvořením nástroje pro
propojení Evropy by se měl prostřednictvím realizace synergií politik
v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací a jejich prováděním
maximalizovat růstový potenciál, čímž se zvýší účinnost
intervencí Unie. (2)
Plně funkční jednotný
trh je závislý na moderní a vysoce výkonné infrastruktuře, která propojuje
Evropu zejména v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací. Tato
prorůstová propojení by měla zlepšit přístup na vnitřní
trh, a přispět tak k vyšší konkurenceschopnosti tržního
hospodářství v souladu s cíli a záměry strategie Evropa
2020[14]. (3)
Vytvoření nástroje pro
propojení Evropy má za cíl urychlit investice v oblasti transevropských
sítí a navýšit finanční prostředky jak z veřejného, tak ze soukromého
sektoru. (4)
Vytvoření účinných sítí dopravní a
energetické infrastruktury je jedním z dvanácti klíčových opatření,
jež Komise uvedla ve svém sdělení o aktu o jednotném trhu[15]. (5)
Komise se zavázala systematicky
zohledňovat ve výdajových programech Unie změnu klimatu a vyčlenit
alespoň 20 % unijního rozpočtu na cíle související se
změnou klimatu. Je důležité zajistit, aby se zmírňování
změny klimatu, přizpůsobování se této změně, jakož i
předcházení rizikům a řízení rizik podpořilo v rámci
přípravy, návrhu a provádění projektů společného zájmu.
Investice do infrastruktury, na něž se vztahuje toto nařízení, by
měly pomoci podpořit přechod k nízkouhlíkovému
hospodářství a společnosti, která bude odolná vůči
změně klimatu a katastrofám. (6)
Evropský parlament ve svém
usnesení ze dne 8. června 2011 s názvem „Investování do budoucnosti: nový
víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní
Evropu“ zdůraznil význam zajištění rychlého provádění Digitální
agendy Unie a pokračujícího úsilí o splnění cíle, jímž je do roku
2020 umožnit přístup k vysokorychlostnímu internetu všem občanům
Unie, a to i v méně rozvinutých regionech[16]. Parlament také zdůraznil, že investice do efektivní
dopravní infrastruktury hrají klíčovou roli v tom, aby Evropa obhájila
svou konkurenceschopnost a připravila cestu pro dlouhodobý ekonomický
růst po krizi, a že Transevropská dopravní síť („TEN-T“) je nezbytná pro
zajištění řádného fungování vnitřního trhu i poskytování
důležité přidané hodnoty Unie. Parlament v souladu s tím uvedl, že
pevně věří, že by TEN-T měla být klíčovou prioritou
příštího víceletého finančního rámce a že je nezbytné finanční prostředky
pro TEN-T v příštím víceletém finančním rámci navýšit.
Kromě toho Parlament zdůraznil potřebu maximalizovat dopady
unijního financování a možnosti, jež při financování klíčových
projektů rozvoje vnitrostátní a přeshraniční energetické
infrastruktury, které představují pro Evropu prioritu, nabízí Fond
soudržnosti a strukturální fondy i finanční nástroje; dále zdůraznil
potřebu přidělit na finanční nástroje v této oblasti významné
prostředky z unijního rozpočtu. (7)
Dne 28. března 2011 přijala Komise bílou
knihu „Plán jednotného dopravního prostoru – K vytvoření
konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“[17]. Bílá
kniha si klade za cíl snížit do roku 2050 alespoň o 60 % emise
skleníkových plynů v odvětví dopravy v porovnání
s hodnotami z roku 1990. Pokud jde o infrastrukturu, pak se bílá
kniha zaměřuje na vytvoření plně funkční a celounijní
multimodální „hlavní sítě“ TEN-T do roku 2030. Záměrem bílé knihy je
také optimalizovat výkonnost multimodálních logistických
řetězců, včetně většího využívání energeticky
účinnějších oborů dopravy. Proto také
pro politiku TEN-T stanoví následující relevantní cíle: 30 % objemu
silniční přepravy nákladu na vzdálenost větší než 300 km by
mělo být do roku 2030 převedeno na jiné druhy dopravy, a do roku 2050
by to mělo být více než 50 %; délka stávajících vysokorychlostních
železničních sítí by se měla do roku 2030 ztrojnásobit a do roku 2050
by měla většina objemu přepravy cestujících na střední
vzdálenost probíhat po železnici; do roku 2050 by všechna letiště na
hlavní síti měla být napojena na železniční síť, všechny
námořní přístavy na nákladní železniční dopravu a
případně na vnitrozemské vodní cesty. (8)
Evropský parlament ve svém
usnesení ze dne 6. července 2010 o udržitelné budoucnosti pro dopravu[18] zdůraznil, že
účinná politika v oblasti dopravy vyžaduje vhodný finanční rámec
s ohledem na současné výzvy a že z tohoto důvodu je třeba
navýšit stávající finanční prostředky určené pro dopravní
odvětví a mobilitu; dále považuje za nutné vytvořit nástroj na
koordinaci využívání různých zdrojů při financování dopravy,
fondů dostupných v rámci politiky soudržnosti, veřejnosoukromých
partnerství nebo jiných finančních nástrojů, jako jsou např.
záruky. (9)
Rada pro dopravu,
telekomunikace a energetiku ve svých závěrech ze dne 11. června 2009
o přezkumu politiky TEN-T[19]
opětovně potvrdila, že je zapotřebí nadále investovat
do dopravní infrastruktury s cílem zajistit odpovídající rozvoj TEN-T pro
všechny druhy dopravy, a poskytnout tak základ pro vnitřní trh a
konkurenceschopnost, hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie a
její propojení se sousedními zeměmi, přičemž je třeba se
zaměřit na evropskou přidanou hodnotu. Rada
zdůraznila, že je nutné, aby Společenství dalo
k dispozici finanční zdroje nezbytné k podpoře investic do
projektů TEN-T, a že je zejména nutné vyvážit potřebu odpovídající
finanční podpory z rozpočtu TEN-T na prioritní projekty, které
se týkají příslušných přeshraničních úseků a jejichž
provádění by přesáhlo rok 2013, s institucionálními omezeními
rámce pro finanční plánování. Podle Rady by měly být přístupy partnerství veřejného a soukromého sektoru
v tomto kontextu případně dále rozvíjeny a podporovány. (10)
Na základě cílů určených bílou
knihou vymezují hlavní směry pro sítě TEN-T ve znění stanoveném nařízením
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/2012 …[20] infrastrukturu transevropské
dopravní sítě, upřesňují požadavky, které musí splnit, a stanoví
pravidla svého provádění. Tyto hlavní směry
zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030. (11)
Na základě analýzy
plánů dopravní infrastruktury členských států Komise odhaduje,
že objem investic potřebných v oblasti dopravy činí na období
2014–2020 500 miliard EUR v rámci celé sítě TEN-T, z čehož
odhadem 250 miliard EUR bude potřeba investovat do hlavní sítě TEN-T.
Vzhledem ke zdrojům dostupným na unijní úrovni je pro dosažení
požadovaného výsledku nezbytné soustředit se na projekty s nejvyšší
evropskou přidanou hodnotou. Podpora by se tudíž měla
zaměřit na hlavní síť (zejména na koridory hlavní sítě) a
na projekty společného zájmu v oblasti systémů řízení
dopravy (zejména na systémy uspořádání letového provozu vyplývající ze společného podniku SESAR, které vyžadují
prostředky z unijního rozpočtu v hodnotě
přibližně 3 miliard EUR). (12)
V rámci přezkumu
politiky TEN-T zahájeného v únoru roku 2009 byla zřízena
specializovaná odborná skupina, jež měla podpořit Komisi a
zaměřit se na otázku strategie a vyhlídek financování TEN-T. Odborná
skupina č. 5 čerpala ze zkušeností externích odborníků
z nejrůznějších oblastí: provozovatelů infrastruktur,
plánovačů infrastruktur, národních, regionálních a místních zástupců,
odborníků na životní prostředí, akademiků a zástupců
soukromého sektoru. Závěrečná zpráva odborné
skupiny č. 5[21]
přijatá v červenci 2010 obsahuje 40 doporučení,
z nichž některá byla v tomto návrhu zohledněna. (13)
Zkušenosti se současným finančním rámcem
ukazují, že mnoho členských států způsobilých čerpat
z Fondu soudržnosti čelí významným překážkám bránícím včasné
realizaci komplexních projektů přeshraničních dopravních sítí
s vysokou unijní přidanou hodnotou. Proto pro zlepšení realizace
dopravních projektů, zejména projektů přeshraničních s
vysokou unijní přidanou hodnotou, by se měla část
prostředků z Fondu soudržnosti (10 miliard EUR[22])
přesunout na financování dopravních projektů v hlavní dopravní síti členských
států způsobilých čerpat z Fondu soudržnosti v rámci
nástroje pro propojení Evropy. Komise by měla podporovat členské
státy způsobilé čerpat z Fondu soudržnosti při tvorbě
odpovídajícího seznamu projektů tak, aby tyto státy přiřadily co
možná největší prioritu vnitrostátním prostředkům přidělovaným
v rámci Fondu soudržnosti. (14)
Ve svém sdělení „Priority energetických
infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou
energetickou síť“ přijatém v listopadu 2010[23] vymezila
Komise prioritní koridory, jež jsou nezbytné pro to, aby Unie mohla splnit své
náročné cíle v oblasti energetiky a klimatu do roku 2020, aby byl
dokončen vnitřní trh s energií, zajištěna bezpečnost
dodávek, umožněno zapojení obnovitelných zdrojů energie a aby sítě
byly připraveny pro další dekarbonizaci energetického systému po roce
2020. (15)
K modernizaci a
rozšiřování evropské energetické infrastruktury a propojování sítí
přes hranice je zapotřebí velkých investic tak, aby byly splněny
cíle politiky Unie v oblasti energetiky a klimatu z hlediska konkurenceschopnosti,
udržitelnosti a bezpečnosti dodávek nákladově efektivním
způsobem. Objem investic potřebných v oblasti energetické
infrastruktury do roku 2020 se odhaduje na 1 bilion EUR, z nichž přibližně
200 miliard EUR připadá na infrastrukturu pro přenos a skladování elektřiny
a zemního plynu s evropským významem. U projektů evropského významu
hrozí, že investice ve výši přibližně 100 miliard EUR nebudou
uskutečněny z důvodů překážek spojených
s udílením povolení, regulací a financováním. (16)
Naléhavý úkol vybudovat
energetickou infrastrukturu budoucnosti a významně zvýšit objem investic
oproti minulým trendům vyžaduje zásadní změnu přístupu k
podporování energetické infrastruktury na úrovni EU. Rada
pro dopravu, telekomunikace a energetiku ve svých závěrech[24] ze dne 28. února 2011 potvrdila,
že energetické koridory jsou pro Evropu prioritou. (17)
Dne 4. února 2011 Evropská rada[25] vyzvala Komisi, aby
zjednodušila a zlepšila schvalovací postupy a prosadila regulační rámec,
který přiláká investice. Evropská rada
zdůraznila, že většinu nákladů na investice v oblasti infrastruktury
bude muset financovat trh, přičemž návratnost nákladů bude
zajištěna prostřednictvím tarifů. Evropská rada uznala, že pro
projekty nezbytné z hlediska bezpečnosti dodávek či solidarity,
jež nejsou schopny přilákat tržní financování, je zapotřebí
veřejných financí. (18)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
XXX/2012 … [hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu][26] vymezuje priority
v oblasti transevropských energetických infrastruktur, jež by měly
být provedeny do roku 2020 tak, aby Unie dosáhla svých cílů politiky
v oblasti energetiky a klimatu, stanoví pravidla pro vymezení
projektů společného zájmu, jež jsou k provádění těchto
priorit nezbytné, a zavádí opatření v oblasti udělování
povolení, účasti veřejnosti a regulace, jež mají urychlit či
usnadnit provádění uvedených projektů, včetně kritérií
obecné způsobilosti těchto projektů čerpat finanční
pomoc Unie. (19)
Telekomunikace se stále více
mění v internetovou infrastrukturu, přičemž širokopásmové
sítě a digitální služby spolu úzce souvisejí. Internet se stává dominantní
platformou pro komunikaci, nabízení služeb i obchodování. Pro hospodářský
růst i jednotný trh je tedy zásadní transevropská dostupnost rychlého
připojení k internetu. (20)
Moderní optické internetové
sítě jsou infrastrukturou s klíčovým významem pro budoucnost, pokud
jde o konektivitu evropských společností, zejména malých a středních
podniků, které si přejí využívat cloud computing s cílem zlepšit
efektivitu nákladů. (21)
Strategie Evropa 2020[27] vyzývá k provádění Digitální agendy pro
Evropu,[28] jíž se zavádí stabilní právní rámec, který má stimulovat
investice do otevřené a konkurenceschopné infrastruktury pro
vysokorychlostní internet a do souvisejících služeb.
Evropská rada z června 2010 Digitální agendu pro Evropu podpořila
a vyzvala všechny orgány, aby se do jejího plného provádění zapojily.[29] (22)
Dne 31. května 2010 Rada
dospěla k závěru, že by Evropa měla vynaložit potřebné
zdroje na vytvoření jednotného digitálního trhu, který bude založen na
rychlém a ultrarychlém internetu a interoperabilních aplikacích, a uznala, že
efektivní a konkurenceschopné investice do širokopásmových sítí nové generace
budou důležité pro inovace, nabídku pro spotřebitele i pro
konkurenceschopnost Unie a že mohou zajistit lepší kvalitu života díky lepší
zdravotní péči, bezpečnější dopravě, novým
příležitostem v oblasti médií a snadnějšímu přístupu ke
zboží a službám, zejména přes hranice.[30] (23)
Pobídky pro soukromé investice
do velmi rychlých širokopásmových sítí se zdají být nižší než přínos pro
společnost jako celek. Objem investic potřebných ke splnění cíle
Digitální agendy poskytnout rychlý přístup k internetu všem evropským
občanům a podnikům se odhaduje na částku až 270 miliard
EUR. Předpokládá se však, že bez zásahu Unie nepřekročí
investice soukromého sektoru v období do roku 2020 částku 50 miliard EUR.
Takto vzniklá investiční mezera představuje zásadní úzké místo
v zajišťování infrastruktury, přestože jednotný digitální trh současně
spoléhá na připojení všech občanů právě
prostřednictvím této infrastruktury budoucnosti. (24)
Je nezbytné vybudovat silné a soudržné
celoevropské sítě, které umožní digitální přenos opatření ve veřejném
zájmu, do nichž jsou zapojeni aktéři veřejné i občanské
společnosti na národní i regionální úrovni, přičemž za tímto
účelem je nezbytné zajistit na úrovni EU strukturované financování všech
nákladů na navržení systému a softwaru i na údržbu odolného rozbočovače
pro tyto sítě, čímž by na rozpočty národních operátorů
připadly pouze vnitrostátní náklady. (25)
K podnícení soukromých
investic a k reakci na zvláštní potřeby jednotlivých projektů je
zapotřebí několika různých metod provádění, které ke
zvýšení účinnosti a dopadu finanční pomoci Unie vyžadují různou
míru financování. (26)
Některé platformy hlavních
služeb v oblasti telekomunikací, jež zajišťují transevropskou
interoperabilitu, si vyžádají vyšší míru financování ze strany Unie, zejména
pak v počáteční fázi, ovšem při současném respektování
principu spolufinancování. (27)
Zajištění přeshraniční
interoperability při zavádění velkých projektů infrastruktury,
zejména na úrovni hlavních služeb, může vyžadovat souběžné zadání veřejných
zakázek a instalaci zařízení ze strany Komise, členských států
a/nebo jejich příjemců. V těchto případech může být
nutné přidělit finanční pomoc Unie na veřejné zakázky
realizované poskytovateli infrastruktury v členských státech, a to
buď jejich jménem, nebo ve spolupráci s Komisí. Ustanovení
umožňují také zajištění z různých zdrojů, které může
být nezbytné mimo jiné k zajištění vícejazyčných provedení, zajištění
bezpečnosti dodávek a/nebo realizaci síťové nadbytečnosti, která
se požaduje pro odstranění rizika výpadků sítí infrastruktury, jež by
mohly být způsobeny jediným místem, ve kterém k výpadkům dochází. (28)
Všeobecné služby
v oblastech veřejného zájmu (jako hlavní služby) jsou často
ovlivněny významnou mírou selhání trhu. Faktem je, že oblasti, u nichž se
plánuje financování, se vztahují k poskytování veřejných služeb
(velkokapacitní zavádění a interoperabilita elektronického zdravotnictví, elektronické
identity a elektronického zadávání veřejných zakázek), a proto nejsou od
počátku definovány jako komerční. Kromě toho by
v případě financování pouze hlavních služeb vznikl problém
s vytvářením těch správných pobídek na úrovni členských
států i na regionální úrovni k reálnému zavedení služeb
veřejného zájmu, a to zejména kvůli neexistenci pobídky na národní
úrovni, která by propojovala národní systémy s hlavními systémy (a tím
rozvíjela podmínky pro interoperabilitu a přeshraniční služby), a
zároveň kvůli tomu, že soukromí investoři by zavedení služeb v interoperabilních
rámcích sami nezajistili. (29)
Hlavní směry pro digitální služby stanovené v nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/2012 …[31] [hlavní směry pro INFSO] vymezují
proces a kritéria pro financování i různé kategorie investic. (30)
Horizont 2020 – budoucí rámcový
program pro výzkum a inovace se bude zaměřovat kromě jiného na
řešení společenských problémů (např. inteligentní, zelená a
integrovaná doprava, bezpečná, čistá a účinná energie a zdraví, správa
a udržitelný rozvoj prostřednictvím informačních a komunikačních
technologií), aby tak bylo možné přímo reagovat na problémy zjištěné
ve strategii Evropa 2020 tím, že se podpoří činnosti pokrývající celé
spektrum od výzkumu až po trh. Horizont 2020 bude podporovat všechny fáze
inovačního řetězce, zejména činnosti blíže k trhu,
včetně inovativních finančních nástrojů. S cílem
dosáhnout většího dopadu financování Unie a zajistit soudržnost
vytvoří nástroj pro propojení Evropy úzké synergie právě
s Horizontem 2020. (31)
Evropská unie a většina členských
států jsou smluvními stranami Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním
postižením, zatímco ve zbývajících členských státech probíhá proces
ratifikace této úmluvy. Je důležité, aby při provádění příslušných
projektů byla v projektových specifikacích zohledněna
přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, jak je uvedeno v článku
9 úmluvy. (32)
Finanční nástroje, jež
mají být podle tohoto nařízení prováděny, by se měly řídit předpisy
stanovenými v hlavě VIII nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení] a v aktu v přenesené
pravomoci, jakož i v souladu s osvědčenými postupy, které lze
uplatnit na finanční nástroje.[32] (33)
Fiskální opatření
v mnoha členských státech přimějí nebo už přiměly
veřejné orgány k tomu, aby přehodnotily své programy investic do
infrastruktur. V této souvislosti byla partnerství veřejného a
soukromého sektoru pokládána za účinný způsob, jak uskutečnit
projekty infrastruktury, které zajistí dosažení politických cílů, jako je
boj proti změně klimatu, podpora alternativních zdrojů energie,
jakož i účinné využívání energie a zdrojů, podpora udržitelné dopravy
a zavádění širokopásmových sítí. Ve svém sdělení o partnerství
veřejného a soukromého sektoru ze dne 19. listopadu 2009[33] se Komise zavázala,
že zlepší přístup partnerství veřejného a soukromého sektoru k finančním
prostředkům rozšířením oblasti působnosti stávajících
finančních nástrojů. (34)
Přestože většinu
objemu investic v rámci strategie Evropa 2020 lze získat na trhu a
prostřednictvím regulačních opatření, výzvy v oblasti
financování si žádají veřejné intervence a unijní podporu
prostřednictvím grantů a inovativních finančních nástrojů.
Finanční nástroje by se měly používat k řešení konkrétních
tržních potřeb v souladu s cíli nástroje pro propojení Evropy a
neměly by vytlačovat financování ze soukromých zdrojů. Před
rozhodnutím o používání finančních nástrojů by měla Komise
provést předběžné hodnocení těchto
nástrojů. (35)
V přezkumu rozpočtu EU[34] bylo zdůrazněno, že
pravidlem pro projekty s dlouhodobým komerčním potenciálem by mělo
využívání finančních prostředků Unie v partnerství s finančním
a bankovním sektorem, zejména Evropskou investiční bankou (EIB) a
veřejnými finančními institucemi členských států, ale také
ve spolupráci s jinými mezinárodními finančními institucemi a soukromým
finančním sektorem. (36)
Ve strategii Evropa 2020 se
Komise zavázala mobilizovat finanční nástroje Unie v rámci jednotné strategie
financování, jež pro účely infrastruktur spojí finanční
prostředky Unie a veřejné i soukromé finanční prostředky členských
států. Vychází se z toho, že v mnoha případech lze
neoptimální investiční situace a nedokonalosti trhu řešit účinněji
finančními nástroji než granty. (37)
Nástroj pro propojení Evropy by
měl navrhnout finanční nástroje, které podpoří významnou
účast investorů ze soukromého sektoru a finančních institucí na investicích
do infrastruktury. Aby byly finanční nástroje pro soukromý sektor
dostatečně lákavé, měly by být navrženy a prováděny
s patřičným ohledem na zjednodušení a snížení administrativní
zátěže a se zvážením úrovně flexibility, která umožní pružně
reagovat na zjištěné potřeby financování. Podoba uvedených
nástrojů by měla vycházet ze zkušeností získaných při
provádění finančních nástrojů během víceletého
finančního rámce na období 2007–2013, jako jsou nástroj pro úvěrové
záruky pro projekty TEN-T (LGTT), finanční nástroj pro sdílení rizik
(RSFF) a Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu („fond
Marguerite“). (38)
Ačkoliv většina
finančních nástrojů by měla být pro všechna odvětví
společná, některé se mohou zvláště zaměřovat na
jednotlivá odvětví. Útvary Komise odhadují, že zatímco finanční
podpora širokopásmových sítí by spočívala především na finančních
nástrojích, v oblasti dopravy a energetiky by objem prostředků
z unijního rozpočtu potřebný na finanční nástroje
neměl překročit 2 miliardy EUR u dopravy a 1 miliardu EUR u energetiky.
(39)
Pro zajištění
odvětvové diverzifikace příjemců finančních nástrojů i
povzbuzení postupné zeměpisné diverzifikace napříč členskými
státy by měla Komise v partnerství s Evropskou investiční
bankou prostřednictvím společných iniciativ, například
Evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru
a Jaspers, poskytovat členským státům podporu
při rozvoji odpovídajícího seznamu projektů, u kterých by financování
přicházelo v úvahu. (40)
Vzhledem k podmínkám pro
finanční nástroje by mohla vyvstat nutnost zařadit do pracovních
programů další požadavky, například k zajištění hospodářské
soutěže na trzích s ohledem na vývoj politik Unie, technický rozvoj a
jiné faktory, jež se mohou ukázat jako relevantní. (41)
Víceleté plánování podpory
z nástroje pro propojení Evropy by se mělo zaměřit na
podporu priorit Unie tím, že zajistí dostupnost nezbytných finančních
zdrojů a jednotnost a kontinuitu společného postupu Unie a
členských států. U návrhů podaných po
provedení prvního víceletého pracovního programu v odvětví dopravy by se
náklady mohly stát způsobilými počínaje 1. lednem 2014 tak, aby byla
zajištěna kontinuita projektů, na které se už uplatňuje
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20.
června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční
pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických
sítí[35]. (42)
U finanční pomoci na
některá opatření by vzhledem k rozsáhlosti rozpočtu, jehož
je k provádění některých projektů infrastruktury
zapotřebí, měla existovat možnost rozdělit rozpočtové
závazky do ročních splátek. (43)
Komise by měla
k posouzení účelnosti a účinnosti financování a jejich vlivu na
celkové cíle nástroje pro propojení Evropy a priority strategie Evropa 2020
provést posouzení jejich dopadů v polovině období a hodnocení
následné. (44)
Na základě hlavních
směrů pro konkrétní odvětví uvedených v samostatných nařízeních
byl vypracován seznam prioritních oblastí, na něž by se toto nařízení
mělo vztahovat, který by měl být zahrnut do přílohy.
S cílem zvážit možné změny v politických prioritách a
technologických schopnostech i dopravních tocích by měla být pravomoc
přijímat akty v souladu s ustanoveními článku 290 Smlouvy o
fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o přijímání
změn přílohy. Je zvláště důležité, aby Komise
v průběhu přípravné práce prováděla náležité
konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při
přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by
Komise měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předávání
příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. (45)
K zajištění
jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být na
Komisi přeneseny prováděcí pravomoci, pokud jde o víceleté a
roční pracovní programy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu
s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne
16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým
členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[36]. (46)
V této souvislosti by
mělo být zrušeno nařízení Rady (ES) č. 2236/95
ze dne 18. září 1995[37], kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování
finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
680/2007. (47)
Finanční zájmy Unie by
měla během celého cyklu uskutečňování výdajů chránit
přiměřená opatření zahrnující prevenci, odhalování a
vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získání ztracených, nesprávně
vyplacených či použitých finančních prostředků a
případně sankce. (48)
Některé projekty
infrastruktury unijního zájmu se možná budou muset napojit na sousední,
předvstupní a jiné třetí země a procházet jimi. Nástroj pro
propojení Evropy by měl nabídnout zjednodušený způsob, jak tyto
infrastruktury propojit a financovat tak, aby se zajistila soudržnost mezi
vnitřními a vnějšími nástroji unijního rozpočtu. (49)
Vzhledem k tomu, že cílů těchto
plánovaných opatření, zejména pak koordinovaného rozvoje a financování
transevropských sítí, nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských
států, a může jich tedy být z důvodu potřeby
koordinování lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout
opatření v souladu se zásadou subsidiarity, stanovenou v článku
5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, která je
v uvedeném článku také stanovena, toto nařízení nepřesahuje rámec
toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA I
NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY Článek 1
Předmět Tímto nařízením se vytváří nástroj
pro propojení Evropy a vymezují podmínky, metody a postupy poskytování
finanční pomoci Unie na transevropské sítě k podpoře
projektů v oblasti dopravních, energetických a telekomunikačních
infrastruktur. Článek 2
Definice Pro účely tohoto nařízení se použijí
tyto definice: 1) „projektem společného zájmu“ se
rozumí projekt vymezený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. XXXX/2012 [bude doplněno po přijetí, včetně data
přijetí a úplných jmen] [hlavní směry pro TEN-T][38], nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/2012 [bude doplněno po přijetí,
včetně data přijetí a úplných jmen] [hlavní směry pro
transevropskou energetickou infrastrukturu][39]
nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXXX/2012 [hlavní
směry pro INFSO] [bude doplněno po přijetí, včetně
data přijetí a úplných jmen][40]; 2) „přeshraničním úsekem“ se
rozumí úsek, který zajišťuje návaznost projektu společného zájmu mezi
alespoň dvěma členskými státy či mezi členským státem
a sousední zemí; 3) „pracemi“ se podle souvislostí
rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb
včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a
instalačních činností v souvislosti s projektem,
přejímkou zařízení a zahájením projektu; 4) „studiemi“ se rozumí činnosti
potřebné pro přípravu provádění projektu, např.
přípravné studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a
validační studie, a to i ve formě softwaru, a jakákoliv jiná technická
podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících
úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako
jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku; 5) „podpůrnými opatřeními programu“
se rozumí doprovodná opatření, která jsou nezbytná pro provádění
nástroje pro propojení Evropy a jednotlivých hlavních směrů pro
konkrétní odvětví, např. služby (zvláště technická pomoc), jakož
i přípravné činnosti, činnosti ke zjištění proveditelnosti,
koordinační, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti,
jichž je bezprostředně zapotřebí k řízení tohoto
nástroje a k dosažení jeho cílů, a zejména studie, schůze,
informování, mapování infrastruktury, párování, šíření a zvyšování
povědomí a opatření v oblasti komunikace,
výdaje související se sítěmi IT, jež se soustředí na výměnu
informací, spolu se všemi dalšími technickými a administrativními výdaji, jež
si řízení tohoto nástroje nebo provádění jednotlivých hlavních
směrů pro konkrétní odvětví může vyžádat; 6) „opatřením“ se rozumí jakákoliv
činnost nezbytná k provedení projektu společného zájmu, která je
finančně, technicky nebo časově nezávislá; 7) „způsobilými náklady“ se
rozumějí způsobilé náklady ve smyslu nařízení Komise (EU)
č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení]; 8) „příjemcem“ se rozumí
členský stát, mezinárodní organizace, veřejný nebo soukromý podnik
nebo orgán, jenž byl vybrán pro příjem finanční pomoci podle tohoto
nařízení a v souladu s postupy vymezenými v jednotlivých pracovních
programech; 9) „prováděcím orgánem“ se rozumí veřejný
nebo soukromý podnik nebo orgán označený příjemcem pro účely
provádění opatření, přičemž příjemcem je členský
stát nebo mezinárodní organizace. O tomto označení rozhodne příjemce
na vlastní odpovědnost, a pokud žádá o udělení smlouvy o veřejné
zakázce, učiní tak v souladu s příslušnými pravidly zadávání
veřejných zakázek; 10) „hlavní sítí“ se rozumí dopravní
infrastruktura vymezená podle kapitoly III nařízení (EU)
č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T]; 11) „koridory hlavní sítě“ se rozumí
nástroje usnadňující koordinované provádění hlavní sítě, které
stanoví kapitola IV nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro
TEN-T] a jejichž seznam je uveden v příloze I tohoto nařízení; 12) „úzkým místem“ se rozumí fyzická
překážka, jejímž důsledkem je přerušení systémů, které nepříznivě
ovlivňuje plynulost toků na dlouhé vzdálenosti. Takovou překážku
lze odstranit novou infrastrukturou, např. mosty či tunely, která
řeší problémy, jako je stoupání či klesání, poloměry
oblouků či rozchody. Potřeba modernizovat stávající
infrastrukturu se za úzké místo nepovažuje; 13) „prioritou“ se rozumí kterákoliv
z priorit energetické infrastruktury č. 1 až 8 a č. 10 až 12,
vymezených v příloze I nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní
směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu]; 14) „energetickou infrastrukturou“ se
rozumí infrastruktura vymezená v článku 2 nařízení (EU) č. XXX/2012
[hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu]; 15) „širokopásmovými sítěmi“ se
rozumějí drátové a bezdrátové (včetně satelitních)
přístupové sítě, pomocná infrastruktura a hlavní sítě schopné
poskytnout vysokorychlostní připojení, jak je stanoveno v článku
3 nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro INFSO]; 16) „infrastrukturami digitálních služeb“
se rozumějí síťové služby poskytované elektronicky, obvykle přes
internet, a poskytující transevropské interoperabilní služby v obecném zájmu a s předpoklady
pro nejrůznější využití občany, podniky a/nebo vládami podle
definice v článku 3 nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní
směry pro INFSO]; 17) „platformami hlavních služeb“ se
rozumějí služby vymezené v příloze nařízení (EU) č. XXXX/2012
[hlavní směry pro INFSO]; 18) „obecnými službami“ se rozumějí
služby vymezené v příloze nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní
směry pro INFSO]; 19) „provozováním a údržbou služeb“ se
rozumí zajištění plynulého provozu určitých infrastruktur digitálních
služeb, jak je dále vymezeno v příloze nařízení (EU) č.
XXXX/2012 [hlavní směry pro INFSO]; 20) „národními regulačními orgány“
se rozumějí orgány definované v článku 3 směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném
předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací
(rámcová směrnice)[41].
Článek 3
Obecné cíle Nástroj pro propojení Evropy umožní
přípravu a provádění projektů společného zájmu v rámci
politiky transevropských sítí v odvětvích energetiky, dopravy a
telekomunikací. Nástrojem pro propojení Evropy se podpoří zejména provádění
projektů, které se zaměřují na rozvoj a výstavbu nové či
modernizaci stávající infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a
telekomunikací. Se zřetelem k tomu nástroj pro propojení Evropy usiluje
o dosažení těchto cílů: a) přispívat
k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu
začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských
sítí, které přinesou další výhody pro celou Evropskou unii, pokud jde o
konkurenceschopnost a ekonomickou, sociální a územní soudržnost v rámci
jednotného trhu, a vytvoří prostředí více podporující soukromé a
veřejné investice kombinací finančních nástrojů a přímé
podpory Unie i využitím synergií napříč odvětvími. Dosažení
tohoto cíle se bude měřit objemem veřejných a soukromých
investic do projektů společného zájmu, a zejména objemem
veřejných a soukromých investic do projektů realizovaných prostřednictvím
finančních nástrojů podle tohoto nařízení; b) umožnit Unii dosáhnout svého cíle
20% snížení emisí skleníkových plynů[42],
20% zvýšení energetické účinnosti a navýšení podílu energie
z obnovitelných zdrojů na 20% do roku 2020 při současném
zajištění větší solidarity mezi členskými státy. Článek 4
Konkrétní odvětvové cíle 1. V návaznosti na obecné cíle
uvedené v článku 3 by měl nástroj pro propojení Evropy
přispívat k dosažení těchto konkrétních odvětvových
cílů: a) V oblasti dopravy nástroj pro
propojení Evropy podporuje projekty společného zájmu zaměřené na
dosažení níže uvedených cílů, jež jsou dále upřesněny v článku
4 nařízení (EU) č. xxxx/2012 [hlavní směry pro TEN-T]: i) odstranění úzkých míst a
překlenutí chybějících spojů, které bude měřeno
počtem nových a modernizovaných přeshraničních spojení a
odstraněných úzkých míst na dopravních cestách, u kterých se nástroje pro
propojení Evropy využilo; ii) zajištění dlouhodobě
udržitelné a efektivní dopravy, které bude měřeno délkou konvenční
železniční sítě v zemích EU-27 a délkou vysokorychlostní
železniční sítě v zemích EU-27; iii) optimalizace začleňování a
propojování jednotlivých oborů dopravy a zlepšování interoperability
dopravních služeb. Dosažení tohoto cíle bude měřeno počtem
přístavů a letišť připojených na železniční síť. b) V oblasti energetiky nástroj
pro propojení Evropy podporuje projekty společného zájmu
zaměřené na dosažení níže uvedených cílů, jež jsou dále upřesněny
v nařízení (EU) č. xxxx/2012: i) přispění k další integraci
vnitřního trhu s energií a přeshraniční interoperabilitě
energetické a plynárenské sítě, mimo jiné zajištěním toho, aby žádný členský
stát nebyl od evropské sítě izolován, což bude měřeno
počtem projektů účinně propojujících sítě
členských států a odstraňujících vnitřní úzká místa, ii) zlepšení bezpečnosti dodávek v Unii,
které bude měřeno rozvojem odolnosti systému a bezpečnosti
systémových operací i počtem projektů umožňujících diverzifikaci
zdrojů dodávek, dodávajících protistran a tras, iii) přispění k udržitelnému
rozvoji a ochraně životního prostředí, zejména integrací energií
z obnovitelných zdrojů do přenosových sítí a rozvojem sítí pro oxid
uhličitý, které bude měřeno přenosem energie z
obnovitelných zdrojů z místa výroby do míst největší spotřeby a úložišť,
a součtem emisí CO2, jimž bylo zabráněno výstavbou
projektů, u kterých se nástroje pro propojení Evropy využilo. c) V oblasti telekomunikačních
sítí nástroj pro propojení Evropy zajistí opatření na podporu projektů
společného zájmu zaměřených na dosažení níže uvedených
cílů, jež jsou dále upřesněny v nařízení (EU) č.
xxxx/2012 [hlavní směry pro INFSO]: i) rychlejší zavedení rychlých a
ultrarychlých širokopásmových sítí a jejich využití, mimo jiné malými a
středními podniky, které bude měřeno mírou pokrytí
širokopásmovým a ultrarychlým širokopásmovým připojením a počtem
domácností s předplaceným širokopásmovým připojením s rychlostí nad
100 Mbs, ii) podpora propojení a interoperability vnitrostátních
veřejných služeb online i přístup k těmto sítím, které
budou měřeny procentním podílem občanů a podniků,
které veřejné služby online využívají, a přeshraniční
dostupností těchto služeb. Článek 5
Rozpočet 1.
Finanční krytí k provádění nástroje
pro propojení Evropy na období 2014–2020 je 50 000 000 000 EUR[43]. Tato částka bude mezi
odvětví uvedená v článku 3 rozdělena následovně: a) doprava: 31 694 000 000 EUR,
z nichž 10 000 000 000 EUR bude přesunuto z Fondu
soudržnosti a vynaloženo v souladu s tímto nařízením
v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat finanční
prostředky z Fondu soudržnosti; b) energetika: 9 121 000 000 EUR; c) telekomunikace: 9 185 000 000
EUR. 2.
Finanční krytí nástroje pro propojení Evropy lze
uplatnit na výdaje související s přípravnými, monitorovacími, kontrolními,
auditními i hodnotícími činnostmi, kterých je zapotřebí přímo k řízení
programu a dosažení jeho cílů, a to zejména na studie, schůzky
odborníků, pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení, na
výdaje spojené se sítěmi IT a zaměřené na zpracování a
výměnu informací, spolu se všemi výdaji, jež vzniknou Komisi v souvislosti
s technickou a administrativní pomocí při řízení programu. Přidělené finanční prostředky
lze také uplatnit na výdaje související s technickou a administrativní pomocí,
která je nezbytná k zajištění přechodu mezi programem a
opatřeními přijatými v rámci nařízení (ES) č. 680/2007[44]. V případě
potřeby by mohly být k pokrytí obdobných výdajů zahrnuty prostředky
do rozpočtu na období po roce 2020, aby bylo možné řídit opatření,
jež nebyla dokončena do 31. prosince 2020. 3.
Po zhodnocení v polovině období
v souladu s čl. 26 odst. 1 může Komise prostředky mezi
odvětvími, jimž byly přiděleny podle odstavce 1, přesouvat,
s výjimkou částky 10 000 000 000 EUR přesunuté
z Fondu soudržnosti k financování projektů v odvětví
dopravy v členských státech, jež jsou způsobilé čerpat
finanční prostředky z Fondu soudržnosti. KAPITOLA II
FORMY FINANCOVÁNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ Článek
6
Formy finanční pomoci 1. Nástroj pro propojení Evropy
se provádí jednou nebo několika formami finanční pomoci, které jsou stanoveny
v nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové
finanční nařízení], zejména pak formou grantů, zadávání veřejných
zakázek a finančních nástrojů. 2. Komise může část
provádění nástroje pro propojení Evropy svěřit subjektům
vymezeným v čl. 55 odst. 1 písm. c)
nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení]. Článek 7
Způsobilost a podmínky finanční pomoci 1. Pro podporu
prostřednictvím finanční pomoci EU formou grantů,
finančních nástrojů a zadávání veřejných zakázek jsou
způsobilá pouze opatření přispívající k projektům
společného zájmu podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní
směry pro TEN-T], (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-E],
(EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro energetickou infrastrukturu] a
(EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro INFSO], jakož i podpůrná
opatření programu. 2. V odvětví dopravy jsou
pro podporu prostřednictvím finanční pomoci formou zadávání
veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto nařízení
způsobilá pouze opatření přispívající k projektům
společného zájmu podle nařízení (EU) č. XXX/2012 [hlavní
směry pro TEN-T], jakož i podpůrná opatření programu. Pro
získání finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení formou grantů
jsou způsobilá pouze tato opatření: a) opatření zavádějící hlavní
síť podle kapitoly III nařízení (EU)
č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], včetně zavedení nových
technologií a inovací podle článku 39 nařízení (EU) č. XXXX/2012
[hlavní směry pro TEN-T]; b) studie k projektům
veřejného zájmu definovaným v čl. 8 odst. 1 písm. b) a c) nařízení
(EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T]; c) opatření na podporu projektů
veřejného zájmu definovaných v čl. 8 odst. 1 písm. a) a d) nařízení
(EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T]; d) opatření na podporu systémů
řízení dopravy v souladu s článkem 37 nařízení (EU)
č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T]; e) opatření na podporu služeb nákladní
dopravy v souladu s článkem 38 nařízení (EU)
č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T]; f) opatření ke snížení hlučnosti
železniční nákladní dopravy modernizací stávajícího vozového parku; g) podpůrná opatření programu. Opatření související s dopravou, která
zahrnují přeshraniční úseky nebo část těchto úseků, jsou
způsobilá pro získání finanční pomoci Unie, pokud mezi dotyčnými
členskými státy nebo mezi dotyčnýmei členskými státy a
třetími zeměmi existuje písemná dohoda o dokončení
přeshraničního úseku. Ve výjimečných případech, kdy je
projekt nezbytný k připojení sítě sousedního členského
státu nebo třetí země, ale ve skutečnosti nepřesahuje
hranice, se výše uvedená písemná dohoda nevyžaduje. Grantové financování projektů s významnými
zdroji příjmů pocházejícími od uživatelů je k dispozici
především pro účely přípravy projektu, zejména v
případě hodnocení partnerství veřejného a soukromého sektoru. 3. V oblasti energetiky jsou
konkrétní podmínky způsobilosti opatření, kterými se provádějí
projekty společného zájmu, na získání finanční pomoci Unie formou finančních
nástrojů a grantů stanoveny v článku 15 nařízení (EU)
č. XXXX/2012 [hlavní směry pro energetickou infrastrukturu]. 4. V odvětví
telekomunikací jsou pro získání finanční pomoci Unie formou grantu, zadávání
veřejných zakázek a finančních nástrojů podle tohoto
nařízení způsobilá všechna opatření, jimiž se provádějí projekty
společného zájmu, a podpůrná opatření programu stanovená v příloze
nařízení (EU) č. XXXX/2012 [hlavní směry pro INFSO]. KAPITOLA III
GRANTY Článek 8
Forma grantů a způsobilé náklady 1. Granty poskytované podle
tohoto nařízení mohou mít jednu z forem stanovených v článku
XXX nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové
finanční nařízení]. Formu grantů, které lze využít na financování
dotčených opatření, stanoví pracovní programy. 2. Výdaje mohou být
způsobilé ode dne, kdy byla podána žádost o pomoc. [Výdaje na opatření
z projektů zahrnutých do prvního víceletého programu mohou být
způsobilé od 1. ledna 2014]. 3. Způsobilé mohou být
pouze výdaje vzniklé v členských státech, s výjimkou
případů, kdy projekt veřejného zájmu zahrnuje i území
třetích zemí a kdy je opatření nezbytně nutné pro dosažení
cílů daného projektu. 4. Náklady na vybavení a
infrastrukturu, se kterými příjemce nakládá jako s kapitálovými
výdaji, mohou být způsobilé až v plné své výši. 5. Výdaje související s ekologickými
studiemi o ochraně životního prostředí a o souladu s acquis Unie
mohou být způsobilé. 6. Výdaje související
s nákupem pozemků se za způsobilé náklady nepovažují. 7. DPH se za způsobilý
náklad nepovažuje. 8. Pravidla způsobilosti
nákladů vzniklých příjemcům se obdobným způsobem uplatní i
na náklady vzniklé provádějícím subjektům. Článek 9
Podmínky účasti 1. Návrhy může
předkládat jeden nebo více členských států, mezinárodních
organizací, společných podniků nebo veřejných či soukromých
podniků nebo orgánů zřízených v členských státech. 2. Pro tento účel mohou být
návrhy podávány subjekty, které podle platného vnitrostátního práva nemají
právní subjektivitu, pokud jejich zástupci mají způsobilost činit
právní úkony jejich jménem a jsou schopni nabídnout záruku ochrany
finančních zájmů Unie odpovídající záruce ochrany nabízené
právnickými osobami. 3. Návrhy předložené fyzickými
osobami nejsou způsobilé. 4. V případech, kdy je
třeba dosáhnout cílů daného projektu společného zájmu, mohou se opatření
přispívajících k projektům obecného zájmu účastnit také
třetí země a subjekty zřízené ve třetích zemích. Nemají však nárok na získání
finančních prostředků podle tohoto nařízení,
s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů
daného projektu obecného zájmu. Finanční prostředky čerpané podle
tohoto nařízení lze – je-li to zapotřebí pro efektivnější
provádění příslušných opatření, jež přispávají
k projektům společného zájmu ve třetích zemích podle nařízení
(EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T], (EU) č. XXX/2012 [hlavní
směry pro TEN-E], (EU) č. XXX/2012 [hlavní směry pro
energetickou infrastrukturu] a XXX/2012 [hlavní směry pro INFSO] – spojit
s finančními prostředky, na něž se vztahují jiná
příslušná nařízení Unie. V takovém případě může
Komise prováděcím aktem rozhodnout o jednotném souboru pravidel, jež by se
měla na provádění vztahovat. 5. S výjimkou žádostí o
grant v oblasti telekomunikací a v oblasti dopravy v
případě uspořádání letového provozu se ke všem návrhům
připojí dohoda členských států, kterých se příslušné
opatření dotýká. 6. Dodatečná konkrétní
pravidla pro předkládání návrhů mohou být stanovena ve víceletých a
ročních pracovních programů. Článek 10
Míra financování 1. S výjimkou
případů uvedených v článku XXX nařízení (EU) č.
XXXX/2012 [nové finanční nařízení] se návrhy vybírají prostřednictvím
výzev k překládání návrhů na základě pracovních
programů uvedených v článku 17. 2. V oblasti dopravy: a) ve vztahu ke grantům na studie
nepřekročí výše finanční pomoci Unie 50 % způsobilých
nákladů; b) ve vztahu ke grantům na práce: i) železnice a vnitrozemské vodní cesty:
výše finanční pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých
nákladů; míru financování lze zvýšit na 30 % u opatření řešících
úzká místa; míru financování lze zvýšit na 40 % u opatření týkajících
se přeshraničních úseků; ii) vnitrozemské dopravní připojení
k přístavům a letištím, opatření ke snížení hlučnosti
železniční nákladní dopravy modernizací stávajícího vozového parku i
rozvojem přístavů a multimodálních platforem: výše finanční
pomoci Unie nepřekročí 20 % způsobilých nákladů; c) ve vztahu ke grantům na systémy a
služby řízení dopravy: i) evropský systém řízení
železničního provozu (ERTMS): výše finanční pomoci Unie
nepřekročí 50 % způsobilých nákladů; ii) systémy řízení dopravy, služby nákladní
dopravy, bezpečná parkoviště na hlavní silniční síti i opatření
na podporu rozvoje mořských dálnic: výše finanční pomoci Unie
nepřekročí 20 % způsobilých nákladů. 3. V oblasti energetiky: a) výše finanční pomoci Unie
nepřekročí 50 % způsobilých nákladů na studie a/nebo práce; b) míru spolufinancování lze zvýšit až na
80 % u opatření, která na základě důkazů uvedených
v čl. 15 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. XXXX/2012
[hlavní směry pro energetikou infrastrukturu] zajišťují vysoký
stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, posilují
solidaritu Unie nebo zahrnují vysoce inovativní řešení. 4. V oblasti telekomunikací: a) opatření v oblasti
širokopásmových sítí: výše finanční pomoci Unie nepřekročí
50 % způsobilých nákladů; b) opatření v oblasti obecných
služeb: výše finanční pomoci Unie nepřekročí 75 %
způsobilých nákladů; c) platformy hlavních služeb se obvykle
financují zadáním veřejné zakázky. Ve výjimečných případech se
mohou financovat grantem pokrývajícím až 100 % způsobilých
nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování; d) podpůrná opatření programu
včetně mapování infrastruktury, párování a technické pomoci: výše
finanční pomoci Unie nepřekročí 75 % způsobilých
nákladů. 5. Výše uvedené míry spolufinancování
mohou být navýšeny až o 10 procentních bodů u opatření, která mají
meziodvětvové synergie, dosahují cílů zmírnění klimatu, zvyšují
odolnost vůči klimatu nebo snižují emise skleníkových plynů.
Toto navýšení by se nemělo vztahovat na míru spolufinancování uvedenou
v článku 11. 6. Výše finanční pomoci přidělené
na vybraná opatření bude modulována na základě analýzy nákladů a
přínosů u každého projektu, dostupnosti rozpočtových zdrojů
a potřeby maximalizovat pákový efekt finančních prostředků EU. Článek 11
Zvláštní výzvy pro finanční prostředky přesunuté z Fondu
soudržnosti v oblasti dopravy 1. Pokud jde o částku 10 000 000 000
EUR přesunutou z Fondu soudržnosti [nařízení XXX článek
XX], která má být vynaložena v členských státech způsobilých
čerpat finanční prostředky z Fondu soudržnosti, zahájí se výhradně
v těchto členských státech zvláštní výzvy pro projekty, kterými se
provádí hlavní síť. 2. Na tyto zvláštní výzvy se
uplatňují pravidla tohoto nařízení platná pro odvětví dopravy.
Při provádění těchto výzev se nejvíce upřednostňují projekty
zohledňující vnitrostátní prostředky přidělené v rámci
Fondu soudržnosti. 3. Odchylně od článku
10 a vzhledem k částce 10 000 000 000 EUR
přesunuté z Fondu soudržnosti [nařízení XXX článek XX], jež
má být vynaložena v členských státech způsobilých čerpat finanční
prostředky z Fondu soudržnosti, odpovídají nejvyšší míry financování
těm, které stanoví článek 22 a čl. 110 odst. 3 nařízení
(EU) č. XXX/2012 [nařízení o společných ustanoveních
ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního
fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj
venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká
společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně
Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu
soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006[45]] pro tato opatření
týkající se: a) grantů na studie, b) grantů na práce: i) železnice a vnitrostátní vodní cesty; ii) opatření na podporu
přeshraničních silničních úseků; iii) vnitrozemské dopravní připojení
k přístavům a letištím, rozvoj multimodálních platforem a rozvoj
přístavů; c) grantů na systémy a služby řízení
dopravy: i) evropský systém řízení
železničního provozu (ERTMS); ii) systémy řízení dopravy. Článek 12
Zrušení, snížení, pozastavení a ukončení grantu 1. S výjimkou řádně odůvodněných
případů Komise zruší finanční pomoc poskytnutou na opatření,
jež nebyla zahájena do jednoho roku ode dne zahájení opatření stanoveného
v podmínkách poskytnutí finanční pomoci. 2. Komise může pozastavit,
snížit a zpětně získat nebo ukončit finanční pomoc za
podmínek stanovených v nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční
nařízení] zejména: a) v případě nesrovnalosti, k níž
dojde při provádění opatření z hlediska ustanovení práva Unie; b) v případě nedodržení podmínek,
kterými se poskytnutí grantu řídí, zejména dojde-li bez schválení Komise
k významné změně ovlivňující povahu projektu nebo opatření; c) po zhodnocení pokroku projektu, zejména
v případě značných zpoždění při provádění
opatření. 3. Komise může požadovat
vrácení poskytnuté finanční pomoci, pokud do dvou let ode dne
dokončení stanoveného v podmínkách pro poskytnutí finanční
pomoci nebylo provádění opatření, na něž byla daná finanční
pomoc poskytnuta, dokončeno. 4. Dříve než Komise přijme
některé rozhodnutí podle odstavce 1, 2 a 3, přezkoumá aktuální
případ a informuje dotčené příjemce tak, aby mohli
předložit svá zjištění ve stanovené lhůtě. KAPITOLA IV ZADÁVÁNÍ veřejnÝCH zakázEk Článek 13
Zadávání veřejných zakázek 1. Postupy zadávání
veřejných zakázek, které provádí Komise či jeden z orgánů
uvedených v čl. 6 odst. 2 jejím jménem nebo společně
s členskými státy: a) mohou stanovit zvláštní podmínky,
např. místo výkonu činností zadaných formou veřejné zakázky,
jsou-li tyto podmínky řádně odůvodněny cíli opatření a
za předpokladu, že tyto podmínky nejsou v rozporu s pravidly pro
zadávání veřejných zakázek; b) mohou v rámci jednoho postupu umožnit udělení
většího počtu zakázek („zajištění z více zdrojů“). 2. V řádně
odůvodněných případech, kdy je to navíc nutné k provedení opatření,
se ustanovení odstavce 1 může vztahovat i na postupy zadávání
veřejných zakázek uskutečňované příjemci grantů. KAPITOLA V
FINANČNÍ NÁSTROJE Článek 14
Druhy finančních nástrojů 1. Za účelem usnadnění
přístupu k financování subjektům provádějícím opatření,
jež přispívají k projektům společného zájmu vymezeným
v nařízeních (EU) č. XXXX/2012, (EU) č. XXX 2012 a (EU)
č. XXX/2012 a k dosažení jejich cílů, lze použít finanční
nástroje stanovené v souladu s hlavou VIII nařízení (ES) č.
XXXX/2012 [nové finanční nařízení z roku 2012]. Finanční
nástroje vycházejí z předběžného hodnocení nedokonalostí trhu nebo
neoptimálních investičních situací a investičních potřeb. 2. Finanční nástroje vytvořené na
základě nařízení (ES) č. 680/2007 lze případně sloučit
s nástroji, jež byly vytvořeny v rámci nástroje pro propojení
Evropy. 3. Lze využít tyto finanční
nástroje: a) kapitálové nástroje, např.
investiční fondy, které se zaměřují na poskytování rizikového
kapitálu na opatření, jež přispívají k projektům
společného zájmu; b) půjčky a/nebo záruky, jejichž
poskytnutí je usnadněno nástroji pro sdílení rizik, včetně
podpůrných mechanismů na projektové dluhopisy, které vydá
finanční instituce ze svých vlastních zdrojů
s příspěvkem Unie na vytvoření rezerv a/nebo
přidělování kapitálu, c) jakékoliv jiné finanční nástroje. Článek 15
Podmínky pro udělování finanční pomoci prostřednictvím
finančních nástrojů 1. Opatření podporovaná
prostřednictvím finančních nástrojů se vyberou na základě
zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“,
přičemž se u nich bude usilovat o odvětvovou diverzifikaci
v souladu s články 3 a 4 i o postupnou zeměpisnou diverzifikaci
napříč členskými státy. 2. Unie, kterýkoliv členský
stát či jiní investoři mohou kromě příspěvků
získaných využitím finančních nástrojů poskytnout finanční pomoc
za předpokladu, že Komise odsouhlasí změny kritérií způsobilosti
opatření či investiční strategie příslušného nástroje,
jichž může být vzhledem k dodatečnému příspěvku
zapotřebí. 3. Cílem finančních
nástrojů je uchování hodnoty aktiv poskytnutých z rozpočtu Unie.
Mohou vytvářet přijatelné výnosy tak, aby naplnily cíle jiných
parterů či investorů. 4. Finanční nástroje lze
kombinovat s granty financovanými z rozpočtu Unie, a to i podle
ustanovení tohoto nařízení. 5. Pracovní programy mohou
stanovit další podmínky podle konkrétních potřeb odvětví. 6. V souladu
s čl. 18 odst. 2 nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nové
finanční nařízení] se výnosy a splátky vytvořené konkrétním
finančním nástrojem připíší tomuto finančnímu nástroji. U finančních
nástrojů, které byly vytvořeny v rámci víceletého
finančního rámce na období 2007–2013, se výnosy a splátky vytvořené operacemi
zahájenými v daném období připíší finančnímu nástroji v období
2014–2020. Článek 16
Opatření ve třetích zemích Finančními nástroji je možné
podpořit opatření ve třetích zemích v případě, že
je to nezbytné pro provedení projektu společného zájmu. KAPITOLA VI
PLÁNOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A KONTROLA Článek 17
Víceleté a/nebo roční pracovní programy 1. Komise přijme víceleté a
roční pracovní programy pro jednotlivá odvětví. Komise také může
přijmout víceleté a roční pracovní programy pro více než jedno
odvětví. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu
s přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2. 2. Víceletý pracovní program se
přezkoumává vždy alespoň v polovině období. Bude-li to nutné,
Komise víceletý pracovní program reviduje prováděcím aktem. Tyto prováděcí
akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl.
24 odst. 2. 3. Pro projekty společného
zájmu, které jsou uvedeny v části I přílohy tohoto nařízení,
se v oblasti dopravy přijme společný víceletý pracovní program. Výše finančního krytí se pohybuje v rozmezí
od 80 do 85 % rozpočtových prostředků uvedených
v čl. 5 odst. 1 písm. a). 4. Víceleté pracovní programy
v oblasti energetiky a telekomunikací poskytnou strategickou orientaci
v oblasti projektů společného zájmu, přičemž mohou zahrnovat
i konkrétní projekty společného zájmu. 5. Pro projekty společného
zájmu, které nejsou zahrnuty do víceletého programu, se v oblasti dopravy,
energetiky a telekomunikací přijmou odvětvové roční pracovní
programy. 6. V souladu
s postupem podle odstavce 1 stanoví Komise při vytváření víceletých
a odvětvových ročních pracovních programů kritéria pro
výběr a udělení v souladu s cíli a prioritami stanovenými: a) pro dopravu v nařízení (EU) č.
XXXX/2012 [hlavní směry pro TEN-T]; b) pro energetiku v nařízení (EU)
č. XXXX/2012 [hlavní směry pro transevropskou energetickou
infrastrukturu]; c) pro telekomunikace v nařízení (EU)
č. XXXX/2012 [hlavní směry pro INFSO]. 7. Pracovní programy jsou koordinovány
tak, aby se využily synergie mezi odvětvím dopravy, energetiky a
telekomunikací, a to zvláště v oblastech, jako jsou inteligentní
energetické sítě, elektrická mobilita, inteligentní a udržitelné dopravní
systémy nebo společné omezování vlastnických práv třetích osob.
Může být přijata víceodvětvová výzva k podávání nabídek. Článek 18
Roční splátky Rozpočtové závazky mohou být
rozděleny do ročních splátek. Pokud tomu tak je, přidělí
Komise na závazek každý rok roční splátky, a to s ohledem na pokrok
opatření, která získají finanční pomoc, předpokládané
potřeby a rozpočtové možnosti. Orientační harmonogram
přidělování jednotlivých ročních splátek na závazek se
sděluje příjemcům grantů, a pokud se vztahuje i na
finanční nástroje, také dotčeným finančním institucím. Článek 19
Přenos ročních prostředků Prostředky, které nebyly použity do konce
rozpočtového roku, do něhož byly zahrnuty, se automaticky
přenášejí do následujícího roku. [Článek 20
Akty v přenesené pravomoci Komise je zmocněna k přijímání aktů
v přenesené pravomoci v souladu s článkem 25, pokud jde o doplnění
nebo změny seznamů uvedených v příloze.] Článek 21
Povinnosti příjemců a členských států Aniž jsou dotčeny povinnosti
příjemců vyplývající z podmínek udělování grantů, příjemci
a členské státy vyvinou v oblasti své působnosti veškeré úsilí k
provedení projektů společného zájmu, které získají finanční
pomoc Unie udělovanou podle tohoto nařízení. Členské státy vykonávají u projektů
souvisejících s odvětvím dopravy a energetiky v úzké spolupráci
s Komisí technické monitorování a finanční kontrolu opatření a
potvrzují skutečný stav a soulad výdajů vynaložených
v souvislosti s projekty nebo částmi projektů. Členské
státy mohou při kontrolách na místě požádat o účast Komise. Zvláště v oblasti telekomunikací
vynaloží vnitrostátní regulační orgány veškeré úsilí na zajištění
nezbytné právní jistoty a investičních podmínek napomáhajících
provádění projektů, které získají finanční pomoc Unie podle tohoto
nařízení. Členské státy průběžně
informují Komisi, případně prostřednictvím interaktivních zeměpisných
a technických informačních systémů, kterým je
v případě transevropské dopravní sítě systém TENtec, o
pokroku dosaženém při provádění projektů společného
zájmu a investicích uskutečněných za tímto účelem,
včetně výše podpory využité na dosažení cílů v oblasti
změny klimatu. Článek 22
Soulad s politikami a právními předpisy Unie Podle tohoto nařízení lze financovat
pouze opatření, která jsou ve shodě s právem Unie a v souladu s jejími
příslušnými politikami. Článek 23
Ochrana finančních zájmů Unie 1. Komise přijme vhodná
opatření k zajištění toho, aby v případě, že jsou
prováděna opatření financovaná podle tohoto nařízení, byly
finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních
opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním činnostem,
pomocí účinných kontrol, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním
neoprávněně vyplacených částek zpět a případně
uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících sankcí. 2. Komise nebo její zástupci a
Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců
grantů, prováděcích orgánů, dodavatelů a
subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky Unie,
audit na základě dokumentů i audit na místě. 3. Evropský úřad pro boj
proti podvodům je oprávněn provádět kontroly a inspekce na
místě u hospodářských subjektů, které jsou přímo či
nepřímo tímto financováním dotčeny, v souladu s postupy
stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne
11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných
Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských
společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[46] s cílem zjistit, zda
došlo k podvodu, korupci či jiné nezákonné činnosti ovlivňující finanční
zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o poskytnutí
grantu nebo smlouvou týkající se financování Unie. 4. Aniž jsou dotčeny
předchozí odstavce, dohody o spolupráci se třetími zeměmi a
mezinárodními organizacemi a grantové dohody a rozhodnutí o poskytnutí grantu a
smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi,
Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům
k provádění těchto auditů a kontrol a inspekcí na
místě výslovně opravňují. HLAVA II
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 24
Výbory 1. Komisi je nápomocen
koordinační výbor pro nástroj pro propojení Evropy. Tento výbor je výborem
ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. 3. Výbor zajistí horizontální
přehled pracovních programů uvedených v článku 18 s cílem
zajistit jednotnost a to, aby mezi odvětvími byly označeny a využívány
synergie. Článek 25
Výkon přenesení pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty
v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám
stanoveným v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty
v přenesené pravomoci uvedené v článku 20 je svěřena
Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení
v platnost. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou
přenesení pravomoci uvedené v článku 20 kdykoli zrušit.
Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm
blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po
zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie
nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn.
Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu
v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí
současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené
pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost, pouze
pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve
lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen,
nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty
informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského
parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Článek 26
Hodnocení 1. Nejpozději do poloviny
roku 2018 vypracuje Komise hodnotící zprávu o dosažení cílů všech
opatření (na úrovni výsledků a dopadů), účinnosti využívání
zdrojů a jejich evropské přidané hodnoty, a to s ohledem na
rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení těchto
opatření. Hodnocení se navíc zaměří na prostor ke zjednodušení, na
vnitřní a vnější soudržnost, na trvalou relevantnost všech cílů,
jakož i na příspěvek opatření k naplňování priorit Unie
v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího
začlenění. Hodnocení zohlední také výsledky hodnocení dlouhodobého
dopadu předcházejících opatření. 2. Komise provede následné hodnocení
v úzké spolupráci s členskými státy a příjemci. Následné hodnocení
se zaměří na účelnost a účinnost nástroje pro propojení
Evropy a jeho dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, jakož i
na příspěvek k naplňování priorit Unie v oblasti inteligentního
a udržitelného růstu podporujícího začlenění a rozsah a výsledky
podpory využité k dosažení cílů v oblasti změny klimatu. Následné
hodnocení se promítne do rozhodnutí o možném obnovení, změně nebo
pozastavení následného opatření. 3. Hodnocení zohlední pokrok
vzhledem k ukazatelům výkonnosti podle článků 3 a 4. 4. Komise sdělí závěry
těchto hodnocení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. 5. Komise a členské státy
mohou za pomoci dalších případných příjemců provést hodnocení metod
uskutečňování projektů, jakož i dopadu jejich provedení,
s cílem posoudit, zda bylo dosaženo cílů včetně cílů
týkajících se ochrany životního prostředí. 6. Komise může požádat
přijímající členský stát, jehož se dotýká projekt společného
zájmu, aby předložil konkrétní hodnocení opatření a souvisejících projektů
financovaných podle tohoto nařízení nebo aby jí při hodnocení
těchto opatření případně poskytl informace a pomoc, jež
jsou k hodnocení těchto projektů nezbytné. Článek 27
Informace, komunikace a publicita 1. Příjemci a případně
dotčené členské státy zajistí, aby se pomoci poskytnuté podle tohoto
nařízení dostalo náležité publicity s cílem informovat veřejnost
o úloze Unie při provádění projektů. 2. Komise uspořádá k projektům
nástroje pro propojení Evropy a jejich výsledkům komunikační a
informační akce. Z rozpočtu vyčleněného na komunikaci
podle tohoto nařízení se nadto rovněž uhradí komunikace orgánů
EU o politických prioritách Unie[47]. Článek 28
Přechodná ustanovení Tímto nařízením nejsou dotčeny
pokračování ani změny, včetně úplného nebo
částečného zrušení dotčených projektů až do jejich
ukončení nebo finanční pomoci poskytnuté Komisí na základě
nařízení (ES) č. 2236/95 a (ES) č. 680/2007 nebo na základě
jiného právního předpisu, jenž se na tuto pomoc vztahuje k 31.
prosinci 2013, které se na dotčená opatření vztahují i nadále až do svého
ukončení. Článek 29
Zrušení Aniž je dotčen článek 28 tohoto nařízení,
zrušuje se s účinkem ode dne 1. ledna 2014
nařízení (ES) č. 680/2007. Článek 30
Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost
dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2014. Toto nařízení je závazné
v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda PŘÍLOHA ČÁST
I: SEZNAM PŘEDEM URČENÝCH PROJEKTŮ TÝKAJÍCÍCH SE HLAVNÍ
SÍTĚ V OBLASTI DOPRAVY a) Horizontální priority Inovační řízení a služby || Jednotné evropské nebe – SESAR Inovační řízení a služby || Systémy řízení dopravy po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách (ITS, ERTMS a RIS) Inovační řízení a služby || Přístavy a letiště hlavní sítě Koridory hlavní sítě 1.
Baltsko-jaderský koridor
Helsinky – Tallinn – Riga –
Kaunas – Varšava – Katovice
Gdyně – Katovice
Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň
Katovice – Žilina – Bratislava – Vídeň
Vídeň – Štýrský Hradec – Klagenfurt – Villach – Udine – Benátky –
Boloňa – Ravenna
Předem určené úseky || Obor dopravy || Popis/údaje Helsinky – Tallinn || přístavy, mořské dálnice || propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem a jejich propojení, mořské dálnice (včetně kapacity lámání ledu) Tallinn – Riga – Kaunas – Varšava || železniční || (podrobné) studie pro novou trať plně interoperabilní s rozchodem UIC; práce na nové trati budou zahájeny do roku 2020; propojení železnice s letišti/přístavy. Gdyně – Katovice || železniční || modernizace Gdyně, Gdaňsk || přístavy || propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem Varšava – Katovice || železniční || modernizace Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň a Katovice – Žilina – Bratislava – Vídeň || železniční || modernizace, zejména přeshraniční úseky Polsko-ČR, Polsko-Slovensko a Slovensko-Rakousko; (další) rozvoj multimodálních platforem Vídeň – Štýrský Hradec – Klagenfurt – Udine – Benátky – Ravenna || železniční || probíhají modernizace a práce; (další) rozvoj multimodálních platforem Terst, Benátky, Ravenna || přístavy || propojení přístavů, (další) rozvoj multimodálních platforem 2.
Varšava – Berlín – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Midlands
Běloruská hranice – Varšava – Poznaň –
Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hannover – Osnabrück – Enschede – Utrecht –
Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Birmingham/Manchester – Liverpool
Předem určené úseky || Obor dopravy || Popis/údaje Běloruská hranice – Varšava – Poznaň – německá hranice || železniční || modernizace stávající trati, studie pro vysokorychlostní železnici Polská hranice – Berlín – Hannover – Amsterdam/Rotterdam || železniční || modernizace několika úseků (Amsterdam – Utrecht – Arnhem; Hannover – Berlín) Západoněmecké kanály, Mittellandkanal, Hannover – Magdeburg – Berlín || vnitrozemské vodní cesty || modernizace Zdymadla v Amsterdamu || vnitrozemské vodní cesty || probíhají studie Felixstowe – Midlands || železnice, přístav, multimodální platformy || propojení přístavů a multimodální platformy 3.
Středomořský koridor
Algeciras – Madrid –
Tarragona
Sevilla – Valencie – Tarragona
Tarragona – Barcelona – Perpignan – Lyon – Turín – Milán – Benátky – Lublaň
– Budapešť – ukrajinská hranice
Předem určené úseky || Obor dopravy || Popis/údaje Algeciras – Madrid || železniční || probíhají studie, práce mají být zahájeny do roku 2015 a dokončeny v roce 2020 Sevilla – Antequera – Granada – Almería – Cartagena – Murcia – Alicante – Valencie || železniční || studie a práce Valencie – Tarragona – Barcelona || železniční || výstavba mezi roky 2014–2020 Barcelona || přístav || propojení železnice s přístavem a letištěm Barcelona – Perpignan || železniční || přeshraniční úsek, probíhají práce, nová trať má být dokončena do roku 2015, modernizace stávající trati Perpignan – Montpellier || železniční || obchvat Nîmes – Montpellier bude v provozu v roce 2017, Montpellier – Perpignan v roce 2020 Lyon – Turín || železniční || přeshraniční úsek, práce na tunelu budou zahájeny do roku 2020; studie přístupových tratí Milán – Brescia || železniční || částečná modernizace, částečně nová vysokorychlostní trať Brescia – Benátky – Terst || železniční || práce začnou do roku 2014 na několika úsecích Milán – Mantova – Benátky - Terst || vnitrozemské vodní cesty || studie, modernizace, práce Terst – Divača || železniční || probíhají studie a částečná modernizace; přeshraniční úsek bude realizován až po roce 2020 Koper – Divača – Lublaň – Maribor || železniční || studie a modernizace/částečně nová trať Lublaňský uzel || železniční || železniční uzel Lublaň, včetně multimodální platformy; propojení železnice s letištěm Maribor – Zalalövö || železniční || přeshraniční úsek: studie, práce budou zahájeny do roku 2020 Boba – Székesfehérvár || železniční || modernizace Budapešť – Miskolc – ukrajinská hranice || železniční || modernizace 4.
Hamburk – Roztoky – Burgas/turecká hranice – Piraeus – Lefkosia
Hamburk/Roztoky – Berlín –
Praha – Brno – Bratislava – Budapešť – Arad – Temešvár – Sofie
Sofie – Burgas/turecká hranice
Sofie – Soluň – Piraeus – Limassol – Lefkosia Předem určené úseky || Obor dopravy || Popis/údaje Drážďany – Praha || železniční || studie pro vysokorychlostní železnici Praha || železniční || modernizace, obchvat pro nákladní dopravu, železniční spojení na letiště Hamburk – Drážďany – Praha – Pardubice || vnitrozemské vodní cesty || modernizace na Labi Zdymadla v Děčíně || vnitrozemské vodní cesty || studie Břeclav – Bratislava || železniční || přeshraniční úsek, modernizace Bratislava – Hegyeshalom || železniční || přeshraniční úsek, modernizace Budapešť – Arad – Temešvár – Calafat || železniční || modernizace v Maďarsku téměř dokončena, v Rumunsku probíhá Vidin – Sofie – Burgas/turecká hranice Sofie – Soluň – Athény/Piraeus || železniční || studie a práce na trati Vidin – Sofie – Soluň; modernizace na trati Sofie – Burgas/turecká hranice Athény/Piraeus – Limassol || mořské dálnice || kapacita přístavu a spojení s vnitrozemím Limassol – Lefkosia || přístavy, multimodální platformy || modernizace modálního propojení 5.
Helsinky – Valletta
Helsinky – Turku – Stockholm
– Malmö – Kodaň – Fehmarn – Hamburk – Hannover
Brémy – Hannover – Norimberk – Mnichov – Brenner – Verona – Boloňa –
Řím – Neapol – Bari
Neapol – Palermo – Valletta
Předem určené úseky || Obor dopravy || Popis/údaje Kotka/Hamina – Helsinky || přístav, železnice || spojení přístavu s vnitrozemím, modernizace železnice Helsinky || železniční || spojení letiště se železnicí Ruská hranice – Helsinky || železniční || probíhají práce Turku – Stockholm || přístavy, mořské dálnice || spojení přístavu s vnitrozemím, kapacita lámání ledu Stockholm – Malmö (severský trojúhelník) || železniční || probíhají práce na konkrétních úsecích Fehmarn || železniční || probíhají studie, stavební práce na pevném spojení přes Fehmarn Belt v letech 2014 až 2020 Kodaň – Hamburk přes Fehmarn: přístupové cesty || železniční || dánské přístupové cesty mají být dokončeny do roku 2020, německé přístupové cesty mají být dokončeny ve dvou fázích (2020–2027) Hamburk/Brémy – Hannover || železniční || práce mají být zahájeny do roku 2020 Mnichov – Wörgl || železniční || přístup k Brennerskému tunelu a přeshraniční úsek: studie Brennerský tunel || železniční || studie a práce Fortezza – Verona || železniční || studie a práce Neapol – Bari || železniční || studie a práce Neapol – Reggio Calabria || železniční || modernizace Messina – Palermo || železniční || modernizace (zbývající úseky) Palermo – Valletta || přístavy, mořské dálnice || spojení přístavu s vnitrozemím Valletta – Marsaxlokk || přístav, letiště || mají být zavedeny systémy řízení dopravy, modernizace modálních propojení 6.
Janov – Rotterdam
Janov – Milán/Novara –
Simplon/Lötschberg/Gotthard – Basilej – Mannheim – Kolín
Kolín – Düsseldorf – Rotterdam/Amsterdam
Kolín – Lutych – Brusel – Zeebrugge
Předem určené úseky || Obor dopravy || Popis/údaje Janov – Milán/Novara – švýcarská hranice || železniční || studie; práce budou zahájeny do roku 2020 Basilej – Rotterdam/Amsterdam/Antverpy || vnitrozemské vodní cesty || modernizace Karlsruhe – Basilej || železniční || práce mají být dokončeny do konce roku 2020 Frankfurt – Mannheim || železniční || probíhají studie Zevenaar – Emmerich – Oberhausen || železniční || práce mají být dokončeny do roku 2017 Zeebrugge || přístav || zdymadla: probíhají studie 7.
Lisabon – Štrasburk
Sines/Lisabon – Madrid –
Valladolid
Lisabon – Aveiro – Oporto
Aveiro – Valladolid – Vitoria – Bordeaux – Paříž – Mannheim/Štrasburk
Předem určené úseky || Obor dopravy || Popis/údaje Vysokorychlostní železnice Sines/Lisabon – Madrid || železnice, přístavy || probíhají studie a práce, modernizace modálního propojení přístavů Sines/Lisabon Vysokorychlostní železnice Porto – Lisabon || železniční || probíhají studie Železniční spojení Aveiro – Španělsko || železniční || přeshraniční: probíhají práce Železniční spojení Bergara – San Sebastián – Bayonne || železniční || dokončení se očekává ve Španělsku do roku 2016 a ve Francii do roku 2020 Bayonne – Bordeaux || železniční || probíhá veřejná konzultace Tours – Bordeaux || železniční || probíhají práce Paříž || železniční || jižní vysokorychlostní obchvat Baudrecourt – Mannheim || železniční || modernizace Baudrecourt – Štrasburk || železniční || probíhají práce, které mají být dokončeny do roku 2016 8. Dublin – Londýn – Paříž – Brusel
Belfast – Dublin – Holyhead –
Birmingham Glasgow/Edinburgh –
Birmingham Birmingham – Londýn –
Lille – Brusel
Dublin/Cork/Southampton – Le Havre – Paříž
Londýn – Dover – Calais – Paříž Předem určené úseky || Obor dopravy || Popis/údaje Dublin – Belfast || železniční || modernizace; propojovací vedení pro Dublin (DART) Glasgow – Edinburgh || železniční || modernizace Vysokorychlostní 2 || železniční || studie Swansea – Cardiff – Bristol – Londýn || železniční || modernizace Dublin, Cork, Southampton, Le Havre || přístavy || spojení s vnitrozemím Le Havre – Paříž || vnitrozemské vodní cesty || modernizace Le Havre – Paříž || železniční || studie Calais – Paříž || železniční || předběžné studie 9.
Amsterdam – Basilej/Lyon – Marseille
Amsterdam – Rotterdam –
Antverpy – Brusel – Lucembursko
Lucembursko – Dijon – Lyon
Lucembursko – Štrasburk – Basilej
Předem určené úseky || Obor dopravy || Popis/údaje Mása || vnitrozemské vodní cesty || modernizace Albertkanaal || vnitrozemské vodní cesty || modernizace Terneuzen || námořní || zdymadla: probíhají studie Terneuzen – Gent || vnitrozemské vodní cesty || studie, modernizace Antverpy || námořní, přístav || zdymadla: probíhají studie, přístav: spojení s vnitrozemím Kanál Seina – Escaut || vnitrozemské vodní cesty || návrh dokončen, zahájen soutěžní dialog, celkové dokončení do roku 2018 Modernizace vodních cest ve Valonsku || vnitrozemské vodní cesty || studie, modernizace Brusel – Lucembursko – Štrasburk || železniční || probíhají práce Štrasburk – Mulhouse – Basilej || železniční || modernizace Železniční spojení Lucemburk – Dijon – Lyon (TGV Rýn – Rhôna) || železniční || studie a práce Lyon || železniční || východní obchvat: studie a práce Kanál Savona – Mosela/Rýn || vnitrozemské vodní cesty || probíhají předběžné studie Rhôna || vnitrozemské vodní cesty || modernizace 10.
Štrasburk – Dunajský koridor
Štrasburk – Stuttgart –
Mnichov – Wels/Linec
Štrasburk – Mannheim – Frankfurt – Würzburg – Norimberk – Řezno – Pasov –
Wels/Linec
Wels/Linec – Vídeň – Budapešť – Arad – Brašov – Bukurešť –
Konstanca – Sulina
Předem určené úseky || Obor dopravy || Popis/údaje Železniční spojení Štrasburk – Kehl Appenweier || železniční || práce na propojení s Appenweier Karlsruhe – Stuttgart – Mnichov || železniční || probíhají studie a práce Mnichov – Mühldorf – Freilassing – Salcburk || železniční || probíhají studie a práce Salcburk – Wels || železniční || studie Norimberk – Řezno – Pasov – Wels || železniční || studie; částečně probíhají práce Železniční spojení Wels – Vídeň || železniční || dokončení se očekává do roku 2017 Vídeň – Budapešť || železniční || studie pro vysokorychlostní železnici (Maďarsko) Arad – Brašov – Bukurešť – Konstanca || železniční || modernizace konkrétních úseků; studie pro vysokorychlostní železnici Mohan – kanál Mohan-Dunaj – Dunaj || vnitrozemské vodní cesty || studie a práce na některých úsecích a úzkých místech; přístavy na vnitrozemských vodních cestách: spojení s vnitrozemím Konstanca || přístav || spojení s vnitrozemím b)
Další úseky hlavní sítě Sofie – makedonská hranice || přeshraniční || železniční || probíhají studie Sofie – srbská hranice || přeshraniční || železniční || probíhají studie Temešvár – srbská hranice || přeshraniční || železniční || probíhají studie Mnichov – Praha || přeshraniční || železniční || studie Norimberk – Praha || přeshraniční || železniční || studie Vratislav – Drážďany || přeshraniční || železniční || modernizace Vratislav – Praha || přeshraniční || železniční || studie Štýrský Hradec – Maribor – Pragersko || přeshraniční || železniční || studie Botnický koridor: Lulea – Oulu || přeshraniční || železniční || studie a práce Severozápadní Španělsko a Portugalsko || úzké místo || železniční || probíhají práce Frankfurt – Fulda – Erfurt – Berlín || úzké místo || železniční || studie Halle – Lipsko – Norimberk || úzké místo || železniční || probíhají práce, které mají být dokončeny do roku 2017 Železnice Egnathia || úzké místo || železniční || probíhají studie Vnitrozemské vodní cesty Dunkerque – Lille || úzké místo || vnitrozemské vodní cesty || probíhají studie Paralelní vysokorychlostní železniční trať Paříž – Lyon || úzké místo || železniční || probíhají předběžné studie Sundsvall – Umea – Lulea || úzké místo || železniční || studie a práce Malmö – Göteborg || jiná hlavní síť || železniční || práce Botnický záliv – Kiruna – norská hranice || jiná hlavní síť || železniční || studie a práce Železniční spojení Shannon – Cork – Dublin || jiná hlavní síť || železniční || probíhají studie Železniční napojení do Wilhelmshaven a Bremerhaven || jiná hlavní síť || železniční || probíhají studie Žilina – ukrajinská hranice || jiná hlavní síť || železniční || modernizace Ventspils – Riga – ruská hranice || jiná hlavní síť || železniční || modernizace Klaipeda – Kaunas – Vilnius – běloruská hranice || jiná hlavní síť || železniční || modernizace, přípojka na letiště Katovice – Vratislav – německá hranice || jiná hlavní síť || železniční || modernizace Marseille – Toulon – Nice – italská hranice || jiná hlavní síť || železniční || studie pro vysokorychlostní železnici Bordeaux – Toulouse || jiná hlavní síť || železniční || studie pro vysokorychlostní železnici Tampere – Oulu || jiná hlavní síť || železniční || modernizace úseků Pamplona – Zaragoza – Sagunto || jiná hlavní síť || železniční || studie a práce ČÁST
II: SEZNAM PRIORITNÍCH KORIDORŮ A OBLASTÍ V OBLASTI ENERGETICKÉ
INFRASTRUKTURY a) Prioritní koridory || Cíl || Dotčené členské státy 1. Příbřežní elektrizační soustava v Severním moři („NSOG“): || Vytvoření integrované příbřežní elektrizační soustavy v Severním moři, Irském moři, Lamanšském průlivu, Baltském moři a sousedních vodách pro účely přepravy elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na moři do středisek spotřeby a skladování a za účelem zvýšení objemu přeshraniční výměny elektřiny || Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Spojené království, Švédsko 2. Severojižní propojení elektrických sítí v jihozápadní Evropě („NSI West Electricity“): || Výstavba propojení mezi členskými státy daného regionu a třetími zeměmi ve Středomoří, především za účelem začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie || Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko 3. Severojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě („NSI West Gas“): || Zvyšování kapacit propojení pro přepravu plynu v západní Evropě po severojižní ose pro účely další diverzifikace tras dodávek a zlepšení možností dodávek plynu v krátkém termínu || Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko 4. Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Electricity“): || Posílení propojení a vnitřních vedení v severojižním a východozápadním směru za účelem dokončení vnitřního trhu a začlenění produkce z obnovitelných zdrojů energie || Bulharsko, Česká republika, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko 5. Severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě („NSI East Gas“): || Posílení regionálního propojení plynárenských sítí mezi oblastí Baltského moře, Jaderského a Egejského moře a Černého moře, zejména za účelem posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek plynu || Bulharsko, Česká republika, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko 6. Plán propojení baltského energetického trhu v odvětví elektřiny („BEMIP Electricity“): || Vytváření propojení mezi členskými státy v oblasti Baltského moře a posilování vnitřních infrastruktur elektrizačních soustav s cílem ukončit izolaci pobaltských států a posílit tržní integraci v regionu || Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Švédsko 7. Plán propojení baltského energetického trhu v odvětví plynu („BEMIP Gas“): || Ukončení izolace tří pobaltských států a Finska odstraněním jejich závislosti na jediném dodavateli a zvýšením diverzifikace dodávek v oblasti Baltského moře || Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Švédsko 8. Jižní koridor pro přepravu plynu („SGC“): || Přeprava plynu z povodí Kaspického moře, Střední Asie, Středního východu a východního Středomoří do Unie za účelem zvýšení diverzifikace dodávek plynu || Bulharsko, Česká republika, Francie, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko b) Prioritní oblasti || Cíl || Dotčené členské státy Zavádění inteligentních sítí: || Urychlování procesu přijímání technologií inteligentních sítí v celé Unii s cílem účinně integrovat chování a jednání všech uživatelů napojených na elektrickou síť || všechny Elektrické dálnice: || Vytvoření prvních elektrických dálnic do roku 2020 s cílem vybudovat systém elektrických dálnic v celé Unii || všechny Přeshraniční síť pro přepravu oxidu uhličitého: || Příprava výstavby infrastruktury pro přepravu oxidu uhličitého mezi členskými státy s cílem zavést zařízení pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého || všechny ČÁST III: SEZNAM PŘEDEM
URČENÝCH PRIORIT A OBLASTÍ INTERVENCE V oblasti telekomunikací a)
Horizontální priority Inovační řízení, mapování a služby || Technická pomoc a opatření k rozšíření projektu, je-li to nutné pro zavedení a správu, včetně projektového a investičního plánování a studií proveditelnosti. Mapování celoevropské infrastruktury širokopásmového připojení s cílem zavést průběžné podrobné vyměřování a dokumentaci příslušných lokalit, analýzu omezení vlastnických práv třetích osob, posouzení možnosti modernizace stávajících zařízení atd. Analýza dopadů na životní prostředí s přihlédnutím k nutnosti přizpůsobovat se klimatickým změnám a zmírňovat tyto změny a k odolnosti proti katastrofám Podpůrná opatření a jiná podpůrná technická opatření || Opatření potřebná k přípravě provádění projektů společného zájmu nebo opatření přispívající k dosažení tohoto účelu, včetně přípravných studií, studií proveditelnosti, hodnotících a validačních studií, a veškerá ostatní podpůrná opatření technické povahy, včetně předchozích opatření nezbytných k úplnému vymezení a rozpracování opatření. b)
Širokopásmové sítě Intervence v oblasti širokopásmových sítí
přispějí k inteligentnímu růstu podporujícímu
začlenění vybudováním vyváženého a zeměpisně
diverzifikovaného portfolia širokopásmových projektů, včetně
projektů připojení o rychlostech 30 Mbps a rychlostech
přesahujících 100 Mbps; pokud jde o městské, příměstské a
venkovské projekty, cílem je dosáhnout uspokojivé úrovně připojení ve
všech členských státech. Charakteristiky intervence || Popis Intervence v oblasti širokopásmových sítí zahrnuje: || Investice do širokopásmových sítí schopných dosáhnout cíle Digitální agendy 2020, kterým je celoplošné pokrytí připojením o rychlosti 30 Mbps; nebo investice do širokopásmových sítí schopných dosáhnout cíle Digitální agendy 2020, v jejich důsledku si alespoň 50 % domácností předplatí připojení o rychlosti vyšší než 100 Mbps. Intervence v oblasti širokopásmových sítí zahrnují zejména jedno nebo více těchto opatření: || Zavedení pasivní fyzické infrastruktury nebo zavedení kombinované pasivní a aktivní fyzické infrastruktury a podpůrných prvků infrastruktury, včetně služeb potřebných k provozování této infrastruktury; související zařízení a související služby, například rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné stavby, vedení, potrubí, stožáry, revizní šachty a skříně; využívání potenciálních synergií mezi zaváděním širokopásmových sítí a jinými distribučními sítěmi (energetické, dopravní, vodohospodářské, kanalizační atd.), zejména těmi, které souvisejí s inteligentní distribucí elektřiny. c)
Infrastruktury digitálních služeb V oblasti infrastruktur digitálních služeb
jsou podporovány tyto druhy intervence: Digitální služba || Popis Transevropské vysokorychlostní páteřní připojení pro orgány veřejné správy || Veřejná transevropská páteřní servisní infrastruktura, která zajistí vysokorychlostní propojení mezi veřejnými institucemi v oblastech, jakými jsou veřejná správa, kultura, vzdělávání a zdravotnictví Přeshraniční poskytování služeb elektronické správy (eGovernment) || Standardizované přeshraniční a snadno použitelné interaktivní platformy, které přinesou větší efektivitu jak napříč ekonomikou, tak ve veřejném sektoru, a přispějí k fungování jednotného trhu Tyto platformy umožní elektronické zadávání veřejných zakázek, zdravotnické služby online, standardizované podnikové výkaznictví, elektronickou výměnu soudních informací, transevropská registrace společností online, služby elektronické správy pro podniky, včetně transevropské registrace společností. Umožnění přístupu k informacím veřejného sektoru a k vícejazyčným službám || Digitalizace velkých sbírek evropských kulturních zdrojů a podpora jejich dalšího využívání třetími osobami Dosažení neomezeného přístupu ke všem publikovatelným informacím veřejného sektoru v EU pro účely jejich dalšího použití do roku 2020 Možnost, aby jakýkoli podnik v EU nabízel ve svém jazyce služby online, které jsou bez problémů přístupné a použitelné v jakémkoli jazyce EU Bezpečnost a ochrana || Sdílená počítačová zařízení, databáze a softwarové nástroje pro centra pro bezpečnější internet v členských státech, jakož i podpůrné služby ke zpracování hlášení sexuálně závadného obsahu Infrastruktury kritických služeb, včetně komunikačních kanálů a platforem vyvíjených a zaváděných s cílem zlepšit schopnost celé EU v oblasti přípravy, sdílení informací, koordinace a reakce Zavádění řešení informační a komunikační technologie pro inteligentní energetické sítě a pro poskytování inteligentních energetických služeb || Moderní informační a komunikační technologie v odvětví inteligentních energetických služeb za účelem uspokojení potřeb občanů (kteří mohou být výrobci i spotřebiteli energie), poskytovatelů energií a veřejných orgánů LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ
1.
RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.
Název návrhu/podnětu
Nařízení
Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení
Evropy
1.2.
Příslušné oblasti politik podle
členění ABM/ABB[48]
06 Mobilita
a doprava 32 Energetika 09 Informační
společnost a média 13 Regionální
politika
1.3.
Povaha návrhu/podnětu
X Návrh/podnět se týká nové akce ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce následující po pilotním projektu/přípravné akci[49] ¨ Návrh/podnět se
týká prodloužení stávající akce ¨ Návrh/podnět se
týká akce přesměrované na jinou akci
1.4.
Cíle
1.4.1.
Víceleté strategické cíle Komise sledované
návrhem/podnětem
Okruh
1 Inteligentní růst podporující začlenění Nástroj
CEF si klade následující obecné cíle v odvětvích energetiky, dopravy
a telekomunikací: a)
přispívat k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu
začlenění budováním moderních a vysoce výkonných transevropských
sítí, které přesunou do popředí další výhody pro celou Evropskou
unii, pokud jde o konkurenceschopnost a ekonomickou, sociální a územní soudržnost
v rámci jednotného trhu, a vytvoření prostředí
příznivějšího pro soukromé a veřejné investice, a to
prostřednictvím kombinace finančních nástrojů a přímé
unijní podpory a využíváním synergií napříč odvětvími. b)
umožnit Evropské unii dosáhnout jejích cílů, tedy 20% snížení emisí
skleníkových plynů, 20% zvýšení energetické účinnosti a navyšování
podílu energie z obnovitelných zdrojů na
20 % až do roku 2020, což zajistí solidaritu mezi členskými státy.
1.4.2.
Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Nástroj CEF usiluje o dosažení specifických cílů v
oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací: 1. V oblasti dopravy: a) odstraňování úzkých míst a překlenování
chybějících spojů (linek), b) zajištění dlouhodobě udržitelné a
efektivní dopravy, c) optimalizaci začleňování a propojování
jednotlivých oborů dopravy a zlepšování interoperability, bezpečnosti
a ochrany dopravních služeb. 2. V oblasti energetiky: a) přispění k další integraci
vnitřního trhu s energiemi a interoperabilitě energetické a
plynárenské sítě, a to přeshraničně, včetně
zajištění toho, aby žádný členský stát nebyl od evropské sítě
izolován, b) zvýšení bezpečnosti dodávek v rámci Unie, c) přispění k udržitelnému rozvoji a
ochraně životního prostředí, a to zejména prostřednictvím
integrace energií z obnovitelných zdrojů do přenosové soustavy a
rozvoj sítí pro přepravu oxidu uhličitého. 3. V oblasti telekomunikačních sítí: a) urychlení instalace rychlých a ultrarychlých
širokopásmových sítí a rozšiřování jejich využití, včetně malých
a středních podniků (MSP); b) posilování propojení a interoperability národních
veřejných služeb dostupných online i přístupu do těchto sítí. Příslušné aktivity ABM/ABB 06 03 32 03 09 03 13 14
1.4.3.
Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte
účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny. Celkové
sociálně ekonomické dopady a dopady na životní prostředí: Úspěšné
provedení nástroje CEF urychlí budování vysoce výkonné infrastruktury v EU
v oblastech dopravy, energetiky a informačních a komunikačních
technologií, čímž přispěje k dosažení cílů
v oblastech energetiky a změny klimatu souvisejících s programem
Strategie EU 2020, jakož i k dosažení udržitelné konkurenceschopnosti EU. Provozní pravidla v rámci nástroje CEF podpoří
provádění akcí a využití maximálního pákového efektu rozpočtových
příspěvků EU při získávání veřejných i soukromých
investic pro projekty. S přispěním finančních nástrojů
vytvořených díky přispění EU se navíc infrastruktury
s evropským významem stanou atraktivním investičním aktivem pro
institucionální investory z Evropy i mimo Evropu. Konkrétní
dopady v daném odvětví: Doprava: Zrychlená
realizace koridorů transevropské hlavní dopravní sítě umožní
adekvátnější pokrytí Unie dopravní infrastrukturou, snadnější
přestupování mezi jednotlivými obory dopravy a využívání různých
oborů dopravy samostatně i ve vzájemné kombinaci. Invenční
informační systémy a systémy řízení, které budou součástí
sítě, zajistí logistické funkce, intermodální integraci a udržitelný
provoz, to vše s cílem vytvořit konkurenční dopravní
řetězce vyhovující potřebám uživatelů. Dojde ke zvýšení
efektivity dopravního systému, významnému snížení tvorby dopravních zácp a
zkrácení doby cestování. Energetika: Budování
a výstavba prioritních koridorů energetické infrastruktury a oblastí
podporujících mimo jiné: - rozsáhlé
rozmisťování obnovitelných zdrojů energie; - optimalizaci
přenosu na úrovni EU - bezpečnost
dodávek Telekomunikace: - více
občanů bude mít přístup k širokopásmovému internetu - dostupnost
interoperabilních infrastruktur pro digitální služby především dostupnost
inteligentních služeb distribuce elektrické energie - mobilizace
soukromých a dalších veřejných investic do digitálních infrastruktur Studie
OECD v oblasti IKT uvádí, že zvýšení míry rozšíření širokopásmových
služeb o 10 % za rok je spojeno s 1,5% zvýšením produktivity práce
v následujících pěti letech[50]. Meta-studie
pro Evropskou komisi odhaduje, že napojení celé Evropy na moderní
vysokorychlostní širokopásmové sítě by vedlo k vytvoření
přibližně 3,99 milionu pracovních míst ve 27 členských státech
EU. Tato analýza rovněž ukazuje, že průměrná úroveň
růstu HDP plynoucí z investic do širokých pásem je 7,03 %. To by se
rovnalo růstu HDP v EU27 ve výši 862,47 miliard. Studie OECD[51] dále uvádí, že státy mohou
dosáhnout desetileté návratnosti plného financování národní volně
přístupné FTTH sítě „point-to-point“.
1.4.4.
Přehled
milníků a cílů
Doprava: Obecný cíl 1 || Přispět k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění Ukazatel || Aktuální situace || Milník 2017 || Dlouhodobý cíl 2020 Objem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu || || 280 miliard EUR investic vložených do celé sítě TEN-T, z toho částka 140 miliard EUR bude investována do hlavní sítě || 500 miliard EUR investic vložených do celé sítě TEN-T, z toho částka 250 miliard EUR bude investována do hlavní sítě Objem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu realizovaných prostřednictvím finančních nástrojů podle tohoto nařízení || || 15 miliard EUR soukromých investic, které budou investovány do celé sítě TEN-T || 40 miliard EUR soukromých investic, které budou investovány do celé sítě TEN-T. Obecný cíl 2 || Umožnit EU splnit cíle 20–20–20 Ukazatel || Aktuální situace || Milník 2017 || Dlouhodobý cíl Snížení emisí skleníkových plynů || (*) || (*) || (*) Zvýšení energetické účinnosti || (*) || (*) || (*) Podíl energie z obnovitelných zdrojů || (*) || (*) || (*) (*) Údaje
ještě nejsou k dispozici, protože je ještě třeba vytvořit
příslušnou metodiku. Specifický cíl 1 –doprava || Odstranění úzkých míst a překlenování chybějících spojů Ukazatel || Poslední známý výsledek || Milník 2017 || Cíl Počet nových a vylepšených přeshraničních spojení || Železnice: 36 (je třeba zlepšit) || 6 || 14 Odstraněná úzká místa na dopravních trasách || Železnice: 30 (je třeba odstranit) Vnitrozemské vodní cesty: 14 || 4 1 || 10 3 Specifický cíl 2 –doprava || Zajištění dlouhodobě udržitelné a efektivní dopravy Ukazatel || Poslední známý výsledek || Milník 2017 || Cíl 2020 Délka konvenční železniční sítě TEN-T ve 27 členských státech EU (v km) || 81 230 (2005) || 74 071 || 71 490 Délka vysokorychlostní železniční sítě TEN-T ve 27 členských státech EU (v km) || 10 733 (2010) || 20 022 || 23 198 Snížení emisí skleníkových plynů || (*) || (*) || (*) Zvýšení energetické účinnosti || (*) || (*) || (*) (*) Údaje ještě nejsou k dispozici, protože je ještě třeba
vytvořit příslušnou metodiku. Specifický cíl 3 –doprava || Optimalizace integrace a propojení oborů dopravy a zlepšení interoperability dopravních služeb Ukazatel || Poslední známý výsledek (již existující spojení) || Milník 2017 || Cíl Počet přístavů napojených na železniční síť (z celkového počtu 82 přístavů) || 27 || 41 || 54 Počet letišť napojených na železniční síť (z celkového počtu 37 letišť) || 12 || 18 || 24 Energetika: Obecný cíl 1 || Přispět k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění Ukazatel || Aktuální situace || Milník 2017 || Dlouhodobý cíl Objem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu || 0 || 200 miliard || 200 miliard Objem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu financovaných z nástroje CEF || 0 || 30–60 miliard || 30–60 miliard Obecný cíl 2 || Umožnit EU dosáhnout cílů 20-20-20 Ukazatel || Aktuální situace || Milník 2017 || Dlouhodobý cíl Omezení emisí skleníkových plynů || (*) || (*) || (*) Zvýšení energetické účinnosti || Úspory energie přibližně 6 % v porovnání se scénářem bez opatření || Úspory energie přibližně 14 % v porovnání se scénářem bez opatření || Úspory energie o 20 % Podíl energie z obnovitelných zdrojů || Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě ve výši 10 % || Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě ve výši 15 % || Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě ve výši 20 % (*) Údaje budou k dispozici po zavedení metodiky uvedené v
hlavních směrech pro energetickou infrastrukturu. Specifický cíl 1 – energie || Posilování další přeshraniční integrace vnitřního energetického trhu a interoperability elektrické a plynárenské sítě Ukazatel || Poslední známý výsledek || Milník || Cíl Počet projektů účinně propojujících sítě členských států a odstraňujících interní úzká místa || (*) || (*) || (*) (*) Údaje budou k dispozici po zavedení metodiky uvedené v
hlavních směrech pro energetickou infrastrukturu. Specifický cíl 2 – energie || Zlepšování bezpečnosti dodávek Unie Ukazatel || Poslední známý výsledek || Milník 2017 || Cíl Vývoj odolnosti systému || Plyn: N-1 (9 členských států nesplňuje N-1) || Plyn: N-1 splňuje všech 27 členských států || Plyn: N-1 splňuje všech 27 členských států na 100 % Bezpečnost systémových operací || (*) || (*) || (*) Počet projektů umožňujících diverzifikaci zdrojů dodávek, dodávajících protistran a trasy || Tři hlavní zdroje dodávek plynu pro EU kromě zkapalněného zemního plynu (LNG) || || Minimálně pět důležitých zdrojů plynu pro EU kromě zkapalněného zemního plynu (LNG) (*)Údaje budou k dispozici po zavedení metodiky uvedené v
hlavních směrech pro energetickou infrastrukturu. Specifický cíl 3 –energie || Přispět k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí Ukazatel || Poslední známý výsledek || Milník 2017 || Cíl Přenos energie z obnovitelných zdrojů z výroby do hlavních středisek spotřeby a skladovacích míst || (*) || (*) || (*) Součet emisí CO2, kterým bude zabráněno vystavěním projektů podpořených z nástroje CEF. || (*) || (*) || (*) (*) Údaje budou k dispozici po zavedení metodiky uvedené v
hlavních směrech pro energetickou infrastrukturu. Telekomunikace: Obecný cíl 1 || Přispět k inteligentnímu, udržitelnému podporujícímu začlenění Ukazatel || Aktuální situace || Milník 2017 || Dlouhodobý cíl Objem soukromých investic do rychlého a ultrarychlého širokopásmového internetu[52] || || || Předpokládané soukromé investice mezi lety 2011 a 2020 až 50 miliard EUR. (Potřebné investice do roku 2020: 270 miliard EUR) Objem veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu pro rychlý a ultrarychlý širokopásmový internet financovaný z nástroje CEF[53] || 0 || 16,4 miliardy EUR || 2020: 45,5 miliardy EUR[54] Specifický cíl 1 – IKT || Urychlení instalace rychlých a ultrarychlých širokopásmových sítí a rozšiřování jejich využití Ukazatel || Poslední známý výsledek || Milník 2017 || Cíl Úroveň rychlého širokopásmového pokrytí (≥ 30 Mbs) || Prosinec 2010: 28,7 % domácností || 2017: 60 % || 2020: 100 % Úroveň předplacených širokopásmových připojení nad 100 Mbs || Prosinec 2010: < 1 % || 2017: 20 % || 2020: 50 % Specifický cíl 2 – IKT || Propojení a interoperabilita národních veřejných služeb dostupných online a přístup do těchto sítí Ukazatel || Poslední známý výsledek || Milník 2017 || Cíl Občané a podniky a firmy využívající veřejné služby online[55] || 2010: 41,2 % občanů a 75,7 % podniků a firem || 2017: 50 % občanů a 85 % podniků a firem || 2020: 60 % občanů a 100 % podniků a firem Dostupnost přeshraničních veřejných služeb[56] || nevztahuje se || 80 % || 2020: 100 %
1.4.5.
Ukazatele výsledků a dopadů
Upřesněte
ukazatele, podle kterých je možno realizaci návrhu/podnětu sledovat. Výkonnost
nástroje CEF bude posuzována podle následujících obecných ukazatelů
výkonnosti: a) Dosažení
obecného cíle a) bude měřeno objemem veřejných a soukromých
investic do projektů společného zájmu, zejména pak objemem
veřejných a soukromých investic do projektů společného zájmu
investovaných díky finančním nástrojům vytvořeným na
základě nařízení o nástroji CEF. b) Dosažení
obecného cíle b) bude měřeno snížením emisí skleníkových plynů,
zvýšením energetické účinnosti a podílem energie z obnovitelných
zdrojů do roku 2020. Výkonnost nástroje CEF bude vyhodnocena také oproti
těmto konkrétním odvětvovým ukazatelům
výkonnosti: 1. V
oblasti dopravy: a) Dosažení
konkrétního cíle a) bude měřeno počtem nových a zlepšených
přeshraničních připojení a odstraněných úzkých míst na
železničních tratích TEN-T a vnitrostátních vodních cestách, které
měly z nástroje CEF prospěch. b) Dosažení
konkrétního cíle b) bude měřeno délkou železniční sítě ve
27 členských státech EU a délkou vysokorychlostní železniční
sítě ve 27 členských státech EU. c) Dosažení
konkrétního cíle c) bude měřeno počtem přístavů a
letišť připojených na železnici. 2. V
oblasti energetiky: a) Dosažení
konkrétního cíle a) bude měřeno počtem projektů
účinně propojujících sítě členských států a
odstraňujících vnitřní úzká místa. b) Dosažení
konkrétního cíle b) bude měřeno rozvojem systémové odolnosti a
bezpečnosti systémových operací i diverzifikací zdrojů dodávek,
dodávajících partnerů a tras. c) Dosažení
konkrétního cíle c) bude měřeno přenosem energie z obnovitelných
zdrojů z místa výroby do míst hlavní spotřeby a skladování a
součtem emisí CO2, jimž bylo zabráněno díky výstavbě
projektů, které měly z nástroje CEF prospěch. 3. V
oblasti telekomunikací: a) Dosažení
konkrétního cíle a) bude měřeno úrovní širokopásmového a
ultrarychlého širokopásmového pokrytí a počtem domácností s
předplaceným širokopásmovým připojením nad Mbs. (ii) Dosažení
konkrétního cíle b) bude měřeno procentem občanů a
podniků a firem využívajících veřejné služby online a
přeshraniční dostupností těchto služeb.
1.5.
Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.
Potřeby, které mají být uspokojeny v
krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Ohledně
potřeb viz Důvodová zpráva Cílová
populace: celá EU
1.5.2.
Přidaná hodnota ze zapojení EU (viz také bod
2.3 Důvodové zprávy)
Dne
29. června 2011 přijala Komise sdělení „Rozpočet – Evropa
2020“ (dále jen „sdělení týkající se víceletého finančního rámce“),
které je jejím zásadním postojem ve věci unijních financí na období let
2014–2020. Je zaměřeno na prioritní financování na úrovni EU, které
poskytuje občanům EU skutečnou přidanou hodnotu. Programy a
nástroje zahrnuté ve víceletém finančním rámci byly
přetvořeny tak, aby jejich výstupy a dopady posunuly klíčové
politické priority EU vpřed. Především byl víceletý finanční
rámec modernizován přesunutím zdrojů do prioritních oblastí; jednou
z nich je celoevropská infrastruktura. Sdělení
týkající se víceletého finančního rámce zdůraznilo, že plně
funkční jednotný trh potřebuje moderní, vysoce výkonnou
infrastrukturu propojující Evropu, především v oblastech dopravy,
energetiky a IKT. To vyžaduje značné investice, a to jak
z veřejného, tak ze soukromého sektoru. Odhaduje se, že v období
let 2014–2020 bude na dokončení transevropských energetických sítí pouze
na přenosové úrovni potřeba okolo 200 miliard EUR, 500 miliard EUR
bude potřeba investovat do transevropské dopravní sítě a více než 250
miliard EUR do IKT. Byť
sdělení týkající se víceletého finančního rámce uznává, že trh
může a měl by dodat větší část potřebných investic,
klade důraz na přidanou hodnotu Unie spočívající
v zajištění financování celoevropských přeshraničních
projektů, které spojují periferie s centrem ve prospěch
všech. Zkušenosti ukazují, že plánování zaměřené pouze na jednotlivé
země nepřiznává přeshraničním investicím, do nichž je
zapojeno více zemí, dostatečně vysokou prioritu nezbytnou
k tomu, aby byl jednotný trh vybaven takovou infrastrukturou, jakou
potřebuje. Kromě toho, tlaky na soukromé a veřejné zdroje
financování vzniklé v důsledku hospodářské a finanční krize
vyvolaly značnou nejistotu, pokud jde o rozsah, v jakém budou
potřebné investice splněny. Mezi nejvíce postižené budou
s velkou pravděpodobností patřit zejména projekty
s transevropským významem, které vyžadují obzvlášť vysoké a
dlouhodobé investice, a to v důsledku jejich inherentní vysoké
technické složitosti, jakož i potřeb přeshraniční koordinace.
Pro potřeby zaplnění této mezery je potřeba nalézt
doplňková řešení, která umožní uvolnění soukromého kapitálu a
obnovení stabilních finančních toků přes kapitálový a bankovní
trh. Fondy EU by měly doprovázet tržní dynamiky dáváním pobídek, nikoli
nahrazovat účast trhu na financování infrastruktury. Především, jak
rovněž zdůraznilo sdělení o přezkumu rozpočtu,
rozpočet EU by bylo možno nejlépe využít k zaplnění mezer
ponechaných členskými státy. Z tohoto
důvodu poskytne nástroj pro propojení Evropy financování z EU
projektům, které mají pro EU skutečně přidanou hodnotu,
konkrétně přeshraničním projektům, projektům
zabývajícím se úzkými místy (překážkami) nebo projektům, které mají přínos
pro celou EU. Vzhledem
k velikosti potřebných investic přispějí nástroje
financování z EU, především inovační finanční nástroje, ke
zvládnutí potřebného zapojení soukromého u pro potřeby urychlení
výstavby celoevropské infrastruktury.
1.5.3.
Závěry vyvozené z podobných zkušeností v
minulosti
V rámci
víceletého finančního rámce na období let 2007–2013 upravovala financování
infrastruktury v oblastech dopravy, energetiky a telekomunikací řada
programů, mezi jinými program TEN-T, program TEN-E, CIP, program na
podporu politiky IKT, Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj, Plán
evropské energetické obnovy a Marco Polo. Následná
hodnocení těchto programů ukázala, že ve všech třech
odvětvích hrála finanční podpora poskytnutá EU významnou
podpůrnou úlohu tím, že stimulovala výstavbu infrastruktury.
Současně ale zdůraznila, že minulé politiky týkající se
financování TEN nebyly dostatečné co do nápravy tržních/regulačních
pochybení, která ovlivňují stávající situaci, ani co do získání vyšší
hodnoty za vynaložené peníze. Výstavba
infrastruktury utrpěla rozdrobením programů a nástrojů
financování, jakož i značnou nesourodostí stávajících podmínek
financování, a to jak napříč všemi třemi odvětvími
infrastruktury, tak v rámci každého z nich; to vede
k překrývání, mezerám ve financování a nedostatečnému
využívání synergií. Různá pravidla způsobilosti a řízení a
překrývající se cíle, avšak jen volně (pokud vůbec) koordinované
priority ztěžují realizaci a snižují účinnost finanční pomoci.
Dostupnost různých zdrojů financování v rámci totožných
odvětví rovněž vede k účelovému výběru fondů, kdy
se předkladatelé snaží totožný návrh projektu, který není přijat
v rámci jednoho z daných programů, předkládat
opětovně. Podpora
celoevropské infrastruktury v dotčených odvětvích by mohla být
dále zlepšena: -
soustředěním se na projekty se skutečnou přidanou hodnotou
pro EU, konkrétně přeshraniční projekty, projekty zabývající se
úzkými místy nebo projekty, které přinášejí EU velký prospěch
využíváním synergií dvou nebo tří odvětví; -
zvyšováním pákového efektu financování z EU: míry účinného
spolufinancování jsou často příliš nízké na to, aby odstartovaly
vývoj projektu; -
podporou dalšího zapojení privátního sektoru prostřednictvím používání
finančních nástrojů vedle grantů; to se například ukázalo
být vysoce účinným a efektivním v případě finančních
nástrojů pro sdílení rizik; -
zjednodušením pravidel a postupů financování. Nástroj
CEF spojuje nástroje financování ze všech tří odvětví, díky
čemuž se lze lépe vypořádat se shora zmíněnými nedostatky
způsobenými fragmentací; současně jsou tímto způsobem
jasně definovány priority financování, navrženy lépe zacílené míry
financování a rozšířena množina nástrojů financování zavedením nových
finančních nástrojů na podporu vyššího financování ze soukromého
sektoru.
1.5.4.
Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními
nástroji
Vnitřní
soudržnost nástroje CEF: Nařízení,
kterým se vytváří nástroj CEF, musí
nastavit rovnováhu mezi potřebou zjednodušit a uspořádat pravidla a
podmínky financování na jedné straně a respektováním konkrétních
politických cílů příslušných odvětví na straně druhé. Nařízení,
kterým se vytváří nástroj CEF, definuje podmínky, metody a postupy
unijního financování transevropských sítí, pro něž budou přijaty
tři individuální odvětvové hlavní směry ve formě
nařízení Evropského parlamentu a Rady. Naprostý
soulad se stávajícími a budoucími finančními nařízeními je
zajištěn. Veškeré výjimky jsou v právních dokumentech řádně
připuštěny. Synergie
s jinými použitelnými nástroji: Navržený
podnět je plně v souladu se sdělením týkajícím se
víceletého finančního rámce z roku 2011 a jeho průvodním
dokumentem. Strategie EU 2020, přezkum rozpočtu EU, Akt
o jednotném trhu a sdělení týkající se víceletého finančního
rámce uvádějí navržený podnět, jehož cíle odrážejí cíle shora
zmíněných horizontálních politik, do souvislostí. Fond soudržnosti a
Evropský fond pro regionální rozvoj budou i nadále k dispozici pro
účely financování hlavní a komplexní dopravní infrastruktury, IKT a
energetických distribučních sítí podléhajících decentralizovanému
řízení.
1.6.
Doba trvání akce a finanční dopad
X Časově omezený návrh/podnět
·
X Návrh/podnět s platností od 1. 1. 2014 do
31. 12. 2020 ·
X Finanční dopad od roku 2014 do roku 2030 ¨ Časově neomezený návrh/podnět · Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR, · poté plné fungování.
1.7.
Předpokládaný způsob řízení[57]
X Přímé centralizované řízení Komisí
X Nepřímé centralizované
řízení při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu
svěřeny: ·
X výkonným agenturám ·
X subjektům zřízeným Společenstvími[58] ·
X vnitrostátním veřejnoprávním subjektům
/ subjektům pověřeným výkonem veřejné služby · ¨ osobám
pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy
o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu
ve smyslu článku 49 finančního nařízení ¨ Sdílené řízení
s členskými státy ¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi X Společné řízení s
mezinárodními organizacemi (upřesněno níže) Pokud vyberete více
způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“ Poznámky Granty (pro
všechna odvětví nebo jen některá z nich, v závislosti na dalších
rozhodnutích) budou prováděny stávajícími nebo budoucími výkonnými
agenturami. Další úkoly
mohou být svěřeny Evropské investiční bance, Evropskému
investičnímu fondu nebo jiným finančním institucím, mezinárodním
organizacím (například Eurocontrolu), orgánům s posláním
veřejné služby, případně orgánům uvedeným v článku
185 finančního nařízení (např. Agentuře pro spolupráci
energetických regulačních orgánů) (články 200 a 201 revidovaného
finančního nařízení).
2.
SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.
Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte
četnost a podmínky. Probíhající
program bude sledován prostřednictvím prozatímního hodnocení
nařízení, kterým se vytváří nástroj CEF, včetně
přezkumu výkonnosti. Dále budou prováděny přezkumy víceletých
pracovních programů vždy v polovině období. Následné
hodnocení provedené v úzké spolupráci s členskými státy a
příjemci prověří účelnost a efektivnost nástroje CEF a jeho
dopad na ekonomickou, sociální a územní soudržnost, i jeho přispění k dosažení
unijních priorit v podobě inteligentního, udržitelného růstu
podporujícího začlenění. Návrh
nástroje CEF rovněž umožňuje provést hodnocení metod provádění
projektů, jakož i dopady jejich realizace, a to za účelem posouzení,
zda bylo dosaženo stanovených cílů, včetně cílů týkajících
se ochrany životního prostředí. Na
úrovni akcí budou příjemci poskytovat zprávy o akcích, které mají být
provedeny, a to pravidelně a za podmínek stanovených
dohodami/rozhodnutími. Nařízení, kterým se vytváří nástroj CEF, dále poskytuje možnost požádat členské státy o
zvláštní hodnocení akcí a provázaných projektů
2.2.
Systém řízení a kontroly
2.2.1.
Zjištěná rizika
-
zpoždění při provádění projektu -
možné špatné hospodaření s finanční pomocí EU ze strany
příjemců -
nedostatečné tržní využívání finančních nástrojů … -
měnící se tržní podmínky v průběhu doby
2.2.2.
Předpokládané metody kontroly
Nástroj
CEF bude prováděn zejména prostřednictvím centralizovaného
přímého a nepřímého řízení ze strany Komise. Je možné
předpokládat i případy společného řízení. Pokud jde o
granty, hlavními prvky systému interní kontroly jsou postupy pro výběr a
vyhodnocení grantových návrhů (předběžné kontroly), technickou a
finanční transakční kontrolu v průběhu řízení
projektů na základě vykazování a následné audity příjemců. Pokud
jde o metody kontroly u grantů, nepředpokládají se žádný významné
změny. Odhadujeme, že nástroj CEF bude sdílet podobné charakteristiky
rizik a bude uplatněna podobná kontrolní strategie. Proto odhadujeme, že
předpokládaná úroveň nevyhovění bude zhruba stejná, jako je tomu
na základě zkušeností TEN-TEA s řízením projektů TEN-T, a to
takto: Metodika
výběru vzorku u auditů je založena částečně na
náhodném výběru, částečně na přístupu na základě
rizika. Zjištěná chybovost (finanční úpravy doporučené jako %
realizovaných plateb) byla v letech 2009 a 2010 nižší než 1 %. Tuto
skutečnost je do určité míry možné připsat sdílení odborných
znalostí s předběžným finančním okruhem
(prostřednictvím konference o výstupech a zkušenostech z auditů v
letech 2008 a 2009 a o metodách prevence podvodů). Z důvodu
omezeného rozsahu a kombinace výběru vzorků pro audit na základě
náhodného výběru / podle rizika však není možné chybovost extrapolovat do
všech projektů řízených TEN-TEA. Dohody
a rozhodnutí upravující provádění akcí v rámci nástroje CEF budou
upravovat dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo ze stran zástupce
pověřeného Komisí, jakož i audit prováděný Účetním
dvorem a kontroly na místě prováděné Evropským úřadem pro boj
proti podvodům v souladu s postupy stanovenými v nařízení Rady
(Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a
inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany
finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a
jiným nesrovnalostem a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování
prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům. Pokud
jde o provádění finančních nástrojů, jakákoli dohoda se
subjektem, jemuž byly svěřeny určité úkoly, nebo jinými
dotčenými finančními institucemi musí výslovně stanovit, že
Komise a Účetní dvůr mohou vykonávat své kontrolní pravomoci týkající
se kontroly listin, prostor a informací, a to i takových, které budou uloženy
na elektronických médiích, ve vztahu ke všem třetím osobám, které obdržely
financování z EU.
2.2.3.
Povaha a intenzita kontrol
Shrnutí kontrol || Částka v milionech EUR || Počet příjemců: transakce (% z celku) || Hloubka kontroly * (posouzení 1–4) || Pokrytí (% z hodnoty) Řízení akcí od hodnocení až po následné audity || 371** || 1) globální sledování všech projektů: 100% || 1 || 100% 2) audit vybraných projektů: 5% || 4 || 10% (**) odhad založený na následujících 9,9
milionu EUR x 7 x 6, kde: ·
9,9 milionu EUR znamená roční správní
náklady na TEN-TEA na 8 000 milionů EUR operačních
prostředků ·
7 znamená počet let trvání víceletého
finančního rámce ·
6 znamená násobitel potřebný pro dosažení
finančního krytí nástroje CEF ve výši 50 000 milionů EUR
2.3.
Opatření k zamezení podvodům a
nesrovnalostem
Upřesněte
stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření. Komise
zajistí, aby při provádění akcí financovaných na základě tohoto
nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny použitím
preventivních opatření proti podvodu, korupci a jiným nezákonným
činnostem, a to prostřednictvím účinných kontrol a zpětného
získávání neoprávněně vyplacených částek, a v případě
zjištění nesrovnalostí prostřednictvím účinných,
přiměřených a odrazujících pokut v souladu s nařízením Rady
(ES, Euratom) č. 2988/95, nařízením Rady (Euratom, ES) č.
2185/96 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999. Komise
nebo její představitelé a Účetní dvůr budou mít pravomoc
provádět audity, a to jak z dokumentů, tak přímo na místě,
u všech příjemců grantů, dodavatelů i subdodavatelů,
kteří získali finanční prostředky z Unie. Evropský
úřad pro boj proti podvodům bude oprávněn provádět
přímo na pracovišti kontroly a inspekce ekonomických operátorů
přímo či nepřímo tímto financováním dotčených v souladu s
postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, a to s cílem
zjistit, zda došlo k podvodu, korupci či jiné nezákonné aktivitě s
dopadem na finanční zájmy Evropské unie v souvislosti s grantovou smlouvou
nebo rozhodnutím nebo smlouvou týkající se financování Unie. Generální
ředitelství pro informační společnost a média, Generální
ředitelství pro mobilitu a dopravu a Generální ředitelství pro
energetiku přijala nebo do roku 2013 přijmou strategie boje proti
podvodům a související akční plány na úrovni generálních
ředitelství; tyto budou pokrývat celý cyklus výdajů s ohledem na
přiměřenost a efektivnost vynaložených nákladů a dosaženého
užitku u opatření, která mají být zaváděna, což umožní i vyhodnocení
rizikovosti programu. Tato
tři generální ředitelství zajistí, aby byl jejich přístup k řízení
rizika podvodu přizpůsoben potřebě odhalování oblastí s
rizikem podvodu, přičemž bude brán ohled i na analýzu efektivnosti
vynaložených nákladů a dosaženého užitku pro dané odvětví dodanou
příslušným Generálním ředitelstvím a s podporou v oblasti prevence
podvodů a analýzy rizika ze strany Evropského úřadu pro boj proti
podvodům. Smlouvy
na granty a veřejné zakázky budou vycházet ze standardních vzorů,
které budou upravovat obecně používaná opatření proti podvodům. Pro
pracovníky zodpovědné za řešení projektů budou pořádána
školení o řízení grantů. Pokud
jde o finanční nástroje, finanční instituce zapojené do
provádění finančních operací na základě finančního
nástroje budou povinny jednat v souladu s příslušnými normami
o prevenci praní špinavých peněz a boji proti terorismu. Tyto
instituce nesmí být založeny na územích, jejichž soudy při
uplatňování mezinárodně uznávaných daňových norem nespolupracují
s Unií.
3.
ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
(v současných cenách)
3.1.
Okruhy víceletého finančního rámce a
dotčené výdajové rozpočtové linie
· Stávající výdajové rozpočtové linie V pořadí
okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo Popis: Transevropské dopravní sítě || RP/NRP ([59]) || zemí ESVO[60] || kandidát-ských zemí[61] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 1 || 06 03 03 || RP || NE || NE || NE || NE 1 || 06 01 04 31 || NRP || NE || NE || NE || NE Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo Popis: Transevropské energetické sítě || RP/NRP ([62]) || zemí ESVO[63] || kandidát-ských zemí[64] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 1 || 32 03 02 (TEN-E) || RP || NE || NE || NE || NE 1 || 32 01 04 XX || NRP || NE || NE || NE || NE Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo Popis: Rámcový program Konkurenceschopnost a inovace – program na podporu politiky IKT || RP/NRP ([65]) || zemí ESVO[66] || kandidát-ských zemí[67] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 1 || 09 03 XX || RP/NRP || NE || NE || NE || NE 1 || 09 01 04 XX || NRP || NE || NE || NE || NE Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Číslo Popis: Fond soudržnosti || RP/NRP ([68]) || zemí ESVO[69] || kandidát-ských zemí[70] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 1 || 13 04 02 || RP || NE || NE || NE || NE 1 || 13 01 04 XX || NRP || NE || NE || NE || NE · Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a
rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek Počet [Okruh…………………………………] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidát-ských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení || [XX.YY.YY.YY] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE Cílem je jediná rozpočtová linie
pro nástroj pro propojení Evropy, nicméně rozhodnutí bude
učiněno v pozdější fázi.
3.2.
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.
Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 1 || Okruh: Inteligentní růst podporující začlenění GŘ: MOVE || || || Rok N[71] 2014 || Rok N+1 2015 || Rok N+2 2016 || Rok N+3 2017 || Rok N+4 2018 || Rok N+5 2019 || Rok N+6 2020 || > 2020 || CELKEM Operační prostředky || || || || || || || || || Číslo rozpočtové linie 06 03 03 || Závazky || (1) || 2427,3 || 2687,5 || 3183,2 || 3471,8 || 4000,5 || 4315,2 || 4401,9 || || 24487,4 Platby || (2) || 0 || 2099,7 || 2299,7 || 2449,7 || 2599,7 || 2799,7 || 2999,7 || 9239,2 || 24487,4 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[72] || || || || || || || || || Číslo rozpočtové linie 06.01.04.31(*) || || (3) || 12,7 || 17,5 || 17,8 || 18,2 || 18,5 || 18,8 || 19,1 || || 122,6 CELKEM prostředky pro GŘ MOVE || Závazky || =1+1a +3 || 2440,0 || 2705,0 || 3201,0 || 3490,0 || 4019,0 || 4334,0 || 4421,0 || 0,0 || 24610,0 Platby || =2+2a +3 || 12,7 || 2117,2 || 2317,5 || 2467,9 || 2618,2 || 2818,5 || 3018,8 || 9239,2 || 24610,0 (*) Tyto údaje se týkají podpory pro výkonnou
agenturu TEN-T a kryjí řízení dopravní části nástroje CEF a
dokončení finanční podpory projektů společného zájmu
v transevropské dopravní síti z předchozích programů.
Vyplývají z převzetí portfolia 500 projektů. GŘ: REGIO || || || Rok N[73] 2014 || Rok N+1 2015 || Rok N+2 2016 || Rok N+3 2017 || Rok N+4 2018 || Rok N+5 2019 || Rok N+6 2020 || > 2020 || CELKEM Operační prostředky || || || || || || || || || Číslo rozpočtové linie 13 04 02 || Závazky || (1) || 1477,9 || 1511,9 || 1544,3 || 1587,4 || 1648,9 || 1693,9 || 1774 || || 11238,3 Platby || (2) || 0,0 || 972,9 || 1102,6 || 1236,5 || 1291,7 || 1373,2 || 1551,3 || 3710,1 || 11238,3 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[74] || || || || || || || || || Číslo rozpočtové linie 13 01 04 XX (**) || || (3) || 5,1 || 5,4 || 5,6 || 5,9 || 6,2 || 6,6 || 6,6 || || 41,4 CELKEM prostředky pro GŘ REGIO || Závazky || =1+1a +3 || 1483,0 || 1517,4 || 1549,9 || 1593,3 || 1655,1 || 1700,4 || 1780,6 || || 11279,7 Platby || =2+2a +3 || 5,1 || 978,3 || 1108,3 || 1242,4 || 1297,9 || 1379,7 || 1557,9 || 3710,1 || 11279,7 (**) Další částka na podporu
subvence pro výkonnou agenturu TEN-T (bude vytvořena nová rozpočtová
linie) za předpokladu, že tyto částky budou delegovány na výkonnou
agenturu TEN-T. Měla by se použít platná pravidla tohoto nařízení pro
transevropské dopravní sítě. Zvláštní výzvy k podávání nabídek budou
vyhlášeny pro projekty provádějící hlavní síť výlučně
v členských státech, které budou splňovat podmínky financování
z Fondu soudržnosti. Vyplývají z převzetí portfolia
přibližně 160 projektů. GŘ: ENER || || || Rok N[75] 2014 || Rok N+1 2015 || Rok N+2 2016 || Rok N+3 2017 || Rok N+4 2018 || Rok N+5 2019 || Rok N+6 2020 || > 2020 || CELKEM Operační prostředky || || || || || || || || || Číslo rozpočtové linie 32 03 02 || Závazky || (1) || 1029,522 || 1333,022 || 1139,022 || 1319,022 || 1495,022 || 1759,022 || 2271,022 || 0 || 10345,654 Platby || (2) || 452,542 || 915,785 || 1174,822 || 1264,782 || 1353,262 || 1568,942 || 1921,382 || 1694,137 || 10345,654 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[76] || Číslo rozpočtové linie 3201XX (***) || || (3) || 3,478 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 0 || 15,346 || || || || || || || || || || || CELKEM prostředky pro GŘ ENER || Závazky || =1+1a +3 || 1033 || 1335 || 1141 || 1321 || 1497 || 1761 || 2273 || 0 || 10361 Platby || =2+2a +3 || 456,02 || 917,763 || 1176,8 || 1266,76 || 1355,24 || 1570,92 || 1923,36 || 1694,137 || 10361 (***) Tyto
prostředky zahrnují výdaje na koordinátory EU. S výhradou dalšího
rozhodnutí je navíc možné zapojit Agenturu pro spolupráci energetických
regulačních orgánů, která napomůže při realizaci úkolů
definovaných v ustanoveních nařízení o hlavních směrech pro
transevropskou energetickou infrastrukturu. GŘ: INFSO || || || Rok N[77] 2014 || Rok N+1 2015 || Rok N+2 2016 || Rok N+3 2017 || Rok N+4 2018 || Rok N+5 2019 || Rok N+6 2020 || > 2020 || CELKEM Operační prostředky || || || || || || || || || Číslo rozpočtové linie 0903XX || Závazky || (1) || 679,000 || 843,800 || 1302,600 || 1621,400 || 1734,200 || 2003,000 || 2284,000 || 0 || 10468,000 Platby || (2) || 454,000 || 683,800 || 1262,600 || 1581,400 || 1719,200 || 2003,000 || 2258,000 || 506,000 || 10468,000 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[78] || || || || || || || || || Číslo rozpočtové linie 090104XX || || (3) || 2,000 || 2,200 || 2,400 || 2,600 || 2,800 || 3,000 || 3,000 || 0 || 18,000 CELKEM prostředky pro GŘ INFSO || Závazky || =1+1a +3 || 681,000 || 846,000 || 1305,000 || 1624,000 || 1737,000 || 2006,000 || 2287,000 || 0 || 10486,000 Platby || =2+2a +3 || 456,000 || 686,000 || 1265,000 || 1584,000 || 1722,000 || 2006,000 || 2261,000 || 506,000 || 10486,000 Operační prostředky CELKEM (*) || Závazky || (4) || 4135,822 || 4864,322 || 5624,822 || 6412,222 || 7229,722 || 8077,222 || 8956,922 || 0,000 || 45301,054 Platby || (5) || 906,542 || 3699,285 || 4737,122 || 5295,882 || 5672,162 || 6371,642 || 7179,082 || 11439,34 || 45301,054 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM(*) || (6) || 18,178 || 21,678 || 22,178 || 22,778 || 23,278 || 23,778 || 24,078 || 0 || 155,946 CELKEM prostředky z OKRUHU 1(*) víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 4154,000 || 4886,000 || 5647,000 || 6435,000 || 7253,000 || 8101,000 || 8981,000 || 0,000 || 45457,000 Platby || =5+ 6 || 924,720 || 3720,963 || 4759,300 || 5318,660 || 5695,440 || 6395,420 || 7203,160 || 11439,337 || 45457,000 (*) kromě údajů z GŘ REGIO (Fond soudržnosti) Operační prostředky CELKEM (**) || Závazky || (4) || 5613,722 || 6376,222 || 7169,122 || 7999,622 || 8878,622 || 9771,122 || 10730,922 || 0,000 || 56539,354 Platby || (5) || 906,542 || 4672,185 || 5839,722 || 6532,382 || 6963,862 || 7744,842 || 8730,382 || 15149,44 || 56539,354 Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (**) || (6) || 23,278 || 27,078 || 27,778 || 28,678 || 29,478 || 30,378 || 30,678 || 0 || 197,346 CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce (**) || Závazky || = 4 + 6 || 5637,000 || 6403,300 || 7196,900 || 8028,300 || 8908,100 || 9801,500 || 10761,600 || 0,000 || 56736,700 Platby || = 5 + 6 || 929,820 || 4699,263 || 5867,500 || 6561,060 || 6993,340 || 7775,220 || 8761,060 || 15149,437 || 56736,700 (**) včetně údajů z GŘ REGIO (Fond
soudržnosti) Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:
(nepoužije se) Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || || || Platby || (5) || || || || || || || || || Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || || || CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || = 4 + 6 || || || || || || || || || Platby || = 5 + 6 || || || || || || || || || Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“ v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM GŘ: MOVE || Lidské zdroje || 4,198 || 4,516 || 4,771 || 5,089 || 5,280 || 5,280 || 5,280 || 34,414 Ostatní správní výdaje || 1,100 || 1,110 || 1,120 || 1,230 || 1,240 || 1,250 || 1,260 || 8,310 GŘ MOVE CELKEM || Prostředky || 5,298 || 5,626 || 5,891 || 6,319 || 6,520 || 6,530 || 42,724 || 42,724 GŘ: ENER (*) || Lidské zdroje || 5,406 || 6,233 || 7,123 || 7,315 || 7,315 || 7,506 || 7,506 || 48,404 Ostatní správní výdaje || 0,171 || 0,171 || 0,171 || 0,471 || 0,171 || 0,171 || 0,471 || 1,797 GŘ ENER CELKEM || || 5,577 || 6,404 || 7,294 || 7,786 || 7,486 || 7,677 || 7,977 || 50,201 GŘ: INFSO (*) || Lidské zdroje || 11,117 || 12,451 || 14,484 || 15,310 || 16,263 || 17,025 || 17,279 || 103,929 Ostatní správní výdaje || 0,200 || 0,210 || 0,220 || 0,230 || 0,240 || 0,250 || 0,260 || 1,610 GŘ INFSO CELKEM || Prostředky || 11,317 || 12,661 || 14,704 || 15,540 || 16,503 || 17,275 || 17,539 || 105,539 (*) GŘ ENER a GŘ INFSO rovněž
předpokládají provádění nástroje CEF (částečně)
prostřednictvím externích agentur. Částky a hodnoty budou
v případě potřeby upraveny dle výsledku využití externích
agentur. CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Celkové závazky = Celkové platby) || 22,192 || 24,691 || 27,889 || 29,645 || 30,509 || 31,482 || 32,056 || 198,464 v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || || || Rok 2014[79] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || > 2020 || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5(*) víceletého finančního rámce || Závazky || 4176,192 || 4910,691 || 5674,889 || 6464,645 || 7283,509 || 8132,482 || 9013,056 || 0,000 || 45655,464 Platby || 946,912 || 3745,654 || 4787,189 || 5348,305 || 5725,949 || 6426,902 || 7235,216 || 11439,337 || 45655,464 (*) kromě údajů z GŘ REGIO
(Fond soudržnosti) || || || Rok 2014[80] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || > 2020 || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce (**) || Závazky || 5659,192 || 6427,991 || 2327,889 || 8057,945 || 8057,945 || 9832,982 || 10793,656 || 0,000 || 56935,164 Platby || 952,012 || 4723,954 || 5895,389 || 6590,705 || 7023,849 || 7806,702 || 8793,116 || 15149,437 || 56935,164 (**) včetně údajů z GŘ REGIO (Fond soudržnosti)
3.2.2.
Odhadovaný dopad na operační prostředky
· ¨ Návrh/podnět
nevyžaduje využití operačních prostředků · X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních
prostředků, jak je vysvětleno dále: Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM || VÝSTUPY || Druh výstupu[81] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů celkem || Náklady celkem || SPECIFICKÉ CÍLE [82] – dopravní sítě || - Výstup || Předpokládá se příspěvek k financování investic o celkové hodnotě 150 miliard EUR z celkem odhadovaných investic ve výši 237 618,21 milionu EUR, které stanoví seznam předem vymezených projektů dopravní infrastruktury v části 1 přílohy nařízení, kterým se vytváří nástroj CEF. || || - financování ze strany EU ve výši 2 256,9 milionu EUR v rámci finančních nástrojů docílí pákovým efektem investic v hodnotě 40 miliard EUR, - financování ze strany EU ve výši 11 238,3 milionu EUR z Fondu soudržnosti docílí pákovým efektem investic v hodnotě 11,5 miliardy EUR, - zbývající částka ve výši 22 230,5 milionu EUR prostředků EU docílí pákovým efektem investic v hodnotě 98,5 miliardy EUR (na základě průměrného poměru spolufinancování 20 %). || v milionech EUR || Odhadované investice na předem určené projekty v části 1 přílohy nařízení, kterým se vytváří nástroj CEF Horizontální priority || 47 500,00 z toho SESAR || 30 000,00 1. Baltsko-jaderský koridor || 13 353,20 2. Varšava – Berlín – Amsterdam/Rotterdam – Felixstowe – Midlands || 5 673,00 3. Středomořský koridor || 37 690,00 4. Hamburk – Roztoky – Burgas/turecká hranice – Piraeus – Lefkosia || 8 037,60 5. Helsinky – Valletta || 31 936,00 6. Janov – Rotterdam || 15 622,50 7. Lisabon – Štrasburk || 17 170,00 8. Dublin – Londýn – Paříž – Brusel || 4 582,00 9. Amsterdam – Basilej/Lyon – Marseille || 12 551,30 10. Štrasburk – Dunajský koridor || 15 939,40 Další části hlavní sítě || 27 563,21 Celkem || 237 618,21 Podrobné
údaje pro jednotlivé koridory budou k dispozici v průběhu
plánování a provádění programu. || SPECIFICKÉ CÍLE – energetické sítě - Výstup || provedení 11 prioritních koridorů a oblastí s průměrnou investicí ve výši 940,514 milionů EUR na koridor || || || SPECIFICKÉ CÍLE – telekomunikační sítě[83]: || - Výstup || Infrastruktura digitálních služeb, k jejímuž rozvoji a zavedení došlo po celé Evropě || S podporou z nástroje CEF se počítá v případě následujících infrastruktur digitálních služeb: · Interoperabilní elektronická identifikace a ověření v celé Evropě · Evropská centrální platforma pro propojení evropských obchodních rejstříků · Elektronické postupy pro založení a provoz podniku v jiné evropské zemi · Interoperabilní přeshraniční služby elektronického zadávání zakázek · Interoperabilní přeshraniční služby elektronické justice · Interoperabilní přeshraniční služby elektronického zdravotnictví · Safer internet service infrastructure · Critical Information Infrastructures · Access to digital resources of European heritage · Access to re-usable public sector information · Multilingual access to online services · Trans-European high-speed backbone connections for public administrations · Deployment of information and communication technology solutions for intelligent energy networks and for the provision of Smart Energy Services || 2446,000 || - Výstup || Domácnosti se širokopásmovým připojením k internetu (v tisících) || 0,18 || 1827 || 321,000 || 3573 || 627,800 || 5547 || 974,600 || 6269 || 1101,400 || 8031 || 1411,200 || 9276 || 1630,000 || 11126 || 1955,000 || 45649 || 8021,000 Sub-total for specific objective Telecommunications || || 679,000 || || 843,800 || || 1 302,600 || || 1 621,400 || || 1 734,200 || || 2 003,000 || || 2 284,000 || || 10 468,000 TOTAL COST || || || || || || || || || || || || || || || || 56 539,354 || Mezisoučet pro konkrétní cíl Telekomunikace || || 679,000 || || 843,800 || || 1 302,600 || || 1 621,400 || || 1 734,200 || || 2 003,000 || || 2 284,000 || || 10 468,000 || NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || || 56 539,354
3.2.3.
Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1.
Shrnutí
· ¨ Návrh/podnět
nevyžaduje využití správních prostředků · X Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků,
jak je vysvětleno dále: v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) GŘ MOVE || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 4,198 || 4,516 || 4,771 || 5,089 || 5,280 || 5,280 || 5,280 || 34,414 Ostatní správní výdaje || 1,100 || 1,110 || 1,120 || 1,230 || 1,240 || 1,250 || 1,260 || 8,310 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 5,298 || 5,626 || 5,891 || 6,319 || 6,520 || 6,530 || 6,54 || 42,724 Mimo OKRUH 5[84] víceletého finančního rámce (*) || || || || || || || || Lidské zdroje || || || || || || || || Ostatní výdaje správní povahy 06 01 04 31 || 12,7 || 17,5 || 17,8 || 18,2 || 18,5 || 18,8 || 19,1 || 122,6 Ostatní výdaje správní povahy 13 01 04 XX || 5,1 || 5,4 || 5,6 || 5,9 || 6,2 || 6,6 || 6,6 || 41,4 Mezisoučet – mimo OKRUH 5(**) víceletého finančního rámce || 12,7 || 17,5 || 17,8 || 18,2 || 18,5 || 18,8 || 19,1 || 122,6 Mezisoučet – mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 17,8 || 22,9 || 23,4 || 24,1 || 24,7 || 25,4 || 25,7 || 164,0 CELKEM MOVE(**) || 17,998 || 23,126 || 23,691 || 24,519 || 25,02 || 25,33 || 25,64 || 164,324 CELKEM MOVE || 23,098 || 28,526 || 29,291 || 30,419 || 31,22 || 31,93 || 32,24 || 206,724 (*) Za předpokladu, že části
nástroje CEF připadající na dopravu a Fond soudržnosti budou delegovány na
výkonnou agenturu TEN-T. (**) kromě 13 01
04 XX, Fond soudržnosti v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) GŘ ENER || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM OKRUH 5 (*) víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 5,406 || 6,233 || 7,123 || 7,315 || 7,315 || 7,506 || 7,506 || 48,404 Ostatní správní výdaje || 0,171 || 0,171 || 0,171 || 0,471 || 0,171 || 0,171 || 0,471 || 1,797 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 5,577 || 6,404 || 7,294 || 7,786 || 7,486 || 7,677 || 7,977 || 50,201 Mimo OKRUH 5[85] víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || || || || || || || || Ostatní výdaje správní povahy (**) || 3,478 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 15,346 Mezisoučet – mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 3,478 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 15,346 CELKEM ENER || 9,055 || 8,382 || 9,272 || 9,764 || 9,464 || 9,655 || 9,955 || 65,547 (*) GŘ ENER
předpokládá provádění nástroje CEF (částečně)
prostřednictvím externích agentur. Částky a hodnoty budou
v případě potřeby upraveny dle výsledku využití externích
agentur. (**) Tyto prostředky zahrnují výdaje na koordinátory EU. S výhradou
dalšího rozhodnutí je navíc možné zapojit Agenturu pro spolupráci
energetických regulačních orgánů, která napomůže při
realizaci úkolů definovaných v ustanoveních nařízení o hlavních
směrech pro transevropskou energetickou infrastrukturu. v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) GŘ INFSO || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM OKRUH 5 (*) víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 11,117 || 12,451 || 14,484 || 15,310 || 16,263 || 17,025 || 17,279 || 103,929 Ostatní správní výdaje || 0,2 || 0,21 || 0,22 || 0,23 || 0,24 || 0,25 || 0,26 || 1,61 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 11,317 || 12,661 || 14,704 || 15,540 || 16,503 || 17,275 || 17,539 || 105,539 Mimo OKRUH 5[86] víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || || || || || || || || Ostatní výdaje správní povahy || 2 || 2,2 || 2,4 || 2,6 || 2,8 || 3 || 3 || 18 Mezisoučet – mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 2 || 2,2 || 2,4 || 2,6 || 2,8 || 3 || 3 || 18 CELKEM INFSO || 13,317 || 14,861 || 17,104 || 18,140 || 19,303 || 20,275 || 20,539 || 123,539 (*) GŘ INFSO předpokládá provádění nástroje CEF
(částečně) prostřednictvím externích agentur. Částky
a hodnoty budou v případě potřeby upraveny dle
výsledku využití externích agentur. CELKEM prostředky správní povahy za okruh 5 víceletého finančního rámce || 22,192 || 24,691 || 27,889 || 29,645 || 30,509 || 31,482 || 32,056 || 198,464 CELKEM prostředky správní povahy mimo okruh 5 víceletého finančního rámce(*) || 18,178 || 21,678 || 22,178 || 22,778 || 23,278 || 23,778 || 24,078 || 155,946 CELKEM prostředky správní povahy mimo okruh 5 víceletého finančního rámce || 23,278 || 27,078 || 27,778 || 28,678 || 29,478 || 30,378 || 30,678 || 197,246 CELKEM prostředky správní povahy(*) || 40,37 || 46,369 || 50,067 || 52,423 || 53,787 || 55,26 || 56,134 || 354,410 CELKEM prostředky správní povahy || 45,47 || 51,769 || 55,667 || 58,323 || 59,987 || 61,86 || 62,734 || 395,810 (*) s výjimkou 13 01 04 XX Fond soudržnosti
3.2.3.2.
Odhadované potřeby v oblasti lidských
zdrojů
· ¨ Návrh/podnět
nevyžaduje využití lidských zdrojů · X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je
vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v přepočtu na plné
pracovní úvazky GŘ MOVE || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || 06 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 26 || 28 || 29 || 31 || 32 || 32 || 32 XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || 06 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[87] || 06 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 14 || 15 || 17 || 18 || 19 || 19 || 19 XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || XX 01 04 yy[88] || || || || || || || || || || || || || || || 06 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || CELKEM MOVE || 40 || 43 || 46 || 49 || 51 || 51 || 51 XX je oblast
politiky nebo dotčená kapitola rozpočtu. Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již
vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně
přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z
dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová
omezení. Částky a podíly budou upraveny podle výsledků
předpokládaného využití externích agentur. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Koncipování politik a strategií, řízení a kontrola programu, výběr projektů, koordinace a spolupráce se všemi zúčastněnými stranami na úrovni programu (ministerstva, jiná GŘ, evropské instituce, mezinárodní banky (např. EIB), dohled a kontrola přidružených agentur (externích zaměstnanců). Externí zaměstnanci || Správa informačního systému TENtec: sběr technických, finančních a zeměpisných údajů pro analýzy, řízení a politické rozhodování ohledně programu. Odhad vyjádřete v přepočtu na
plné pracovní úvazky GŘ ENER || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || 32 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 34 || 39 || 45 || 45 || 45 || 46 || 46 XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[89] || 32 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 17 || 20 || 22 || 25 || 25 || 26 || 26 XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || XX 01 04 yy[90] || - v ústředí[91] || || || || || || || - při delegacích || || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || CELKEM ENER || 51 || 59 || 67 || 70 || 70 || 72 || 72 XX je oblast
politiky nebo dotčená kapitola rozpočtu. Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již
vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně
přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z
dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová
omezení. Částky a podíly budou upraveny podle výsledků předpokládaného
využití externích agentur. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || - podpora regionálních a tematických fór při určování projektů společného zájmu - výběrové řízení - řízení procesu podávání každoročních výzev k podávání návrhů a výběru projektů určených pro finanční podporu z EU - finanční a projektové řízení - hodnocení Externí zaměstnanci || - podpora regionálních a tematických fór při určování projektů společného zájmu - výběrové řízení - řízení procesu podávání každoročních výzev k podávání návrhů a výběru projektů určených pro financování - finanční a projektové řízení - hodnocení Odhad vyjádřete v přepočtu na
plné pracovní úvazky GŘ INFSO || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || 09 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 83 || 93 || 108 || 114 || 121 || 127 || 129 XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[92] || 09 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 9 || 10 || 12 || 13 || 14 || 14 || 14 XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || XX 01 04 yy [93] || - v ústředí[94] || || || || || || || - při delegacích || || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || CELKEM || 92 || 103 || 120 || 127 || 135 || 141 || 143 XX je oblast
politiky nebo dotčená kapitola rozpočtu. Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již
vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně
přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z
dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová
omezení. Částky a podíly budou upraveny podle výsledků
předpokládaného využití externích agentur. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Koordinace politik a strategií, řízení programu, řízení projektů a grantů Externí zaměstnanci || Řízení projektů a grantů Celková výše odhadovaných potřeb v oblasti lidských zdrojů || 183 || 205 || 233 || 246 || 256 || 264 || 266 ||
3.2.4.
Soulad s víceletým finančním rámcem na
období 2014–2020
· X Návrh/podnět je v souladu s víceletým finančním rámcem na
období 2014–2020. · ¨ Návrh/podnět
si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce. Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné
rozpočtové linie a odpovídající částky. nepoužije
se · ¨ Návrh/podnět
vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního
rámce[95]. Upřesněte potřebu, příslušné
okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky. nepoužije
se
3.2.5.
Příspěvky třetích stran
· X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích
stran · Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího
odhadu: Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3
desetinná místa) || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || || Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||
3.3.
Odhadovaný dopad na příjmy
· ¨ Návrh/podnět
nemá žádný finanční dopad na příjmy. · X Návrh/podnět má tento finanční dopad: –
¨ dopad na vlastní zdroje –
X dopad na různé příjmy v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[96] Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Článek ………… || || || || || || || || U účelově
vázaných různých příjmů upřesněte dotčené
výdajové rozpočtové linie. Bude
určeno (příjmy získané prostřednictvím finančních
nástrojů budou v době trvání programu znovu použity a po
skončení programu nakonec inkasovány jako příjmy společně
s jistinou) Upřesněte způsob výpočtu dopadu na
příjmy. PŘÍLOHA 1
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU Název návrhu/podnětu: Nařízení Evropského
parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení
Evropy…-MOVE…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 1.
POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE a NÁKLADY NA TYTO
ZDROJE 2.
VÝŠE JINÝCH VÝDAJŮ SPRÁVNÍ POVAHY 3.
METODY použité pro VÝPOČET NÁKLADŮ 3.1.
Týkající se lidských zdrojů 3.2.
Týkající se jiných správních výdajů Tato příloha bude přiložena
k legislativnímu finančnímu výkazu v průběhu
konzultací mezi jednotlivými útvary. Tabulky vložené do tohoto dokumentu slouží
k vyplnění tabulek v legislativním finančním výkazu. Tato příloha je interní dokument, který je určen pouze pro
potřeby útvarů Komise. 1.
Potřebné lidské zdroje a náklady na tyto
zdroje ¨ Návrh/podnět
nevyžaduje využití lidských zdrojů X Návrh/podnět
vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je popsáno dále: v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) OKRUH 5 víceletého finančního rámce || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || CELKEM FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 06 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise v členských státech) || AD || 26 || 3302 || 28 || 3556 || 29 || 3683 || 31 || 3937 || 32 || 4064 || || AST || || || || || || || || || || || || XX 01 01 02 (při delegacích) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || Externí zaměstnanci[97] 06 01 02 01 (celkový rámec) || SZ || 14 || 896 || 15 || 960 || 17 || 1088 || 18 || 1152 || 19 || 1216 || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || XX 01 02 02 (při delegacích) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || MOD || || || || || || || || || || || || MZ || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet – OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || 40 || 4198 || 43 || 4516 || 46 || 4771 || 49 || 5089 || 51 || 5280 || || 34,414 XX je oblast politiky nebo dotčená kapitola
rozpočtu Rok 2019: FTE: 51
Prostředky: 5,280 Rok 2020: FTE: 51
Prostředky: 5,280 v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || vložit počet sloupců podle trvání finančního dopadu || CELKEM FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || Externí zaměstnanci[98] XX 01 04 yy Prostředky na externí zaměstnance schválené v bývalých liniích „BA“ || V ústředí || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Při delegacích || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || MOD || || || || || || || || || || || || MZ || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || XX 01 05 02 (v nepřímém výzkumu) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || 10 01 05 02 (v přímém výzkumu) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet – mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || || || || || || CELKEM za OKRUH 5 a mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || || || || || || Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou
pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na
řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci
GŘ, a případně doplněny z dodatečného
přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci
ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Částky a podíly budou upraveny podle výsledků
předpokládaného využití externích agentur. 2.
Výše jiných výdajů správní povahy ¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní
povahy X Návrh/podnět vyžaduje využití
prostředků správní povahy, jak je popsáno dále: v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || V ústředí: || || || || || || || || 06 01 02 11 01 – výdaje na mise a reprezentaci || 0,2 || 0,21 || 0,22 || 0,23 || 0,24 || 0,25 || 0,26 || 1,61 06 01 02 11 02 – konference a zasedání || 0,5 || 0,5 || 0,5 || 0,5 || 0,5 || 0,5 || 0,5 || 3,5 XX 01 02 11 03 – zasedání výborů[99] || || || || || || || || 06 01 02 11 04 – studie a konzultace || 0,4 || 0,4 || 0,4 || 0,5 || 0,5 || 0,5 || 0,5 || 3,2 XX 01 02 11 05 – řídící a informační IT systémy || || || || || || || || XX 01 02 11 06 – další odborná příprava || || || || || || || || XX 01 03 01 03 – vybavení a nábytek || || || || || || || || XX 01 03 01 04 – služby a další provozní výdaje || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || Při delegacích: || || || || || || || || XX 01 02 12 01 – výdaje na mise, konference a reprezentaci || || || || || || || || XX 01 02 12 02 – další odborná příprava zaměstnanců || || || || || || || || XX 01 03 02 01 – akvizice, pronájem a související výdaje || || || || || || || || XX 01 03 02 02 – vybavení, nábytek, dodávky a služby || || || || || || || || Mezisoučet OKRUH 5 (*) víceletého finančního rámce || 1,1 || 1,11 || 1,12 || 1,23 || 1,24 || 1,25 || 1,26 || 8,31 XX je oblast politiky nebo dotčená kapitola
rozpočtu. v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || 06 01 04 31 – správní a technická pomoc (kromě externích zaměstnanců) financovaná z operačních prostředků (bývalé linie „BA“) || 12,7 || 17,5 || 17,8 || 18,2 || 18,5 || 18,8 || 19,1 || 122,6 - v ústředí || || || || || || || || - při delegacích || || || || || || || || XX 01 05 03 – ostatní výdaje na řízení v oblasti nepřímého výzkumu || || || || || || || || 10 01 05 03 – ostatní výdaje na řízení v oblasti přímého výzkumu || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie 13 01 04 XX || 5,1 || 5,4 || 5,6 || 5,9 || 6,2 || 6,6 || 6,6 || 41,4 Mezisoučet – mimo OKRUH 5 (*) víceletého finančního rámce || 12,7 || 17,5 || 17,8 || 18,2 || 18,5 || 18,8 || 19,1 || 122,6 Mezisoučet – mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 17,8 || 22,9 || 23,4 || 24,1 || 24,7 || 25,4 || 25,7 || 164,0 XX je
oblast politiky nebo dotčená kapitola rozpočtu CELKEM za OKRUH 5 a mimo OKRUH 5 (*) víceletého finančního rámce || 13,8 || 18,61 || 18,92 || 19,43 || 19,74 || 20,05 || 20,36 || 130,91 CELKEM za OKRUH 5 a mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 18,9 || 24,01 || 24,52 || 25,33 || 25,94 || 26,65 || 26,96 || 172,31 (*) kromě Fondu soudržnosti Potřeby v oblasti správních prostředků
budou pokryty z prostředků, které jsou již vyčleněny na
řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci
GŘ, a případně doplněny z dodatečného
přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci
ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. 3.
Metody výpočtu použité k odhadu
nákladů 3.1.
Týkající se lidských zdrojů Uveďte podrobnosti týkající se metody
výpočtu použité pro každou kategorii zaměstnanců
(předpoklady, průměrné náklady apod.) OKRUH 5 víceletého finančního rámce Upozornění: Průměrné náklady pro každou kategorii zaměstnanců jsou k dispozici na webové stránce BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/pre/legalbasis/pre-040-020_preparation_en.html#forms týkající se pracovních míst podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) Předpoklady ohledně nákladů na zaměstnance jsou založeny na současných potřebách a realistickém odhadu do budoucna. týkající se externích zaměstnanců Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce týkající se pracovních míst podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců ve výzkumu) týkající se externích zaměstnanců 3.2.
Týkající se výdajů správní povahy Uveďte podrobnosti týkající se metody
výpočtu použité pro každou rozpočtovou linii, výchozí předpoklady (např.
počet zasedání ročně, průměrné náklady apod.) OKRUH 5 víceletého finančního rámce Výpočty jsou založeny na extrapolaci ze stávajícího stavu, pokud jde o spotřebu pro služební cesty (zaměstnanci a evropští koordinátoři), zasedání a konference (např. výbor pro hlavní směry TEN-T, výroční konference TEN-T) a potřebu nejrůznějších studií. Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce Výpočty jsou založeny na extrapolaci ze současných nákladů TEN-TEA. Zahrnují výdaje na IT vybavení (TEN-tec) v roční výši 300 000 EUR. TENtec je informační systém, který GŘ MOVE v současné době využívá pro program TEN-T. Jedná se o systém kompletně přizpůsobený potřebám programu a sladěný s prostupy ES. Ukládá a spravuje technická, finanční a historická data pro analýzu, řízení a politické rozhodování pokud jde o programy TEN-T. Spravuje nezbytné toky zakázek a prací související s rozhodnutími Komise, úplný výběrový cyklus pro nové projekty včetně podávání návrhů a příjem a potřebná webová rozhraní. Podporuje také TEN-TEA v rámci úkolů na provádění programu (přijímání návrhů, hodnocení a vyjednávání a následná kontrola). Vzhledem k tomu, že systém se stále více zaměřuje na vytváření strategií a kontrolu, není možné jej podle legislativy Komise zadat externím agenturám. Například: pro nové Zásady TEN-T byla pomocí systému shromážděna technická a geografická data přímo z ministerstev dopravy. Integrovaný subsystém GIS pak také vytvořil mapy připravené na začlenění do hlavních směrů. Jedná se o efektivní nástroj, protože byl vyvinut již přímo pro interní využití a je otevřený také všem národním ministerstvům pro účely shromažďování a sdílení dat. Systém využívají také úředníci GŘ REGIO a GŘ ENV i ředitelství A pro svoji Evropskou politiku sousedství. Jako plně funkční systém bude schopen snadno pokrýt potřeby GŘ MOVE i po přijetí nástroje CEF. Umožňuje úspory z objemu, protože pro pokrytí požadavků na data, plánování a vykazování není třeba žádných externích dodavatelů. Kromě toho může být systém rozšířen tak, aby pokrýval dodatečné potřeby vyplývající z nástroje CEF. Toto je plně v souladu s přístupem Generálního tajemníka zaměřeným na omezení počtu softwarových balíčků užívaných v rámci Komise. Rozpočtované prostředky jsou nezbytné na údržbu a vývoj nástroje i na nákup dalšího IT vybavení. GŘ ENER nemá v úmyslu využívat informační systém TENtec. Pro potřeby GŘ ENER bude přiřazen samostatný IT nástroj. PŘÍLOHA 2
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU Název návrhu/podnětu: Nařízení Evropského
parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy…-ENER…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 1.
POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE a NÁKLADY NA TYTO
ZDROJE 2.
VÝŠE JINÝCH VÝDAJŮ SPRÁVNÍ POVAHY 3.
METODY použité pro VÝPOČET NÁKLADŮ 3.1.
Týkající se lidských zdrojů 3.2.
Týkající se jiných správních výdajů Tato příloha bude přiložena
k legislativnímu finančnímu výkazu v průběhu
konzultací mezi jednotlivými útvary. Tabulky vložené do tohoto dokumentu slouží
k vyplnění tabulek v legislativním finančním výkazu. Tato příloha je interní dokument, který
je určen pouze pro potřeby útvarů Komise. 1.
Potřebné lidské zdroje a náklady na tyto
zdroje ¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských
zdrojů X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských
zdrojů, jak je popsáno dále: v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) OKRUH 5 víceletého finančního rámce || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 32 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise v členských státech) || AD || 34 || 4,318 || 39 || 4,953 || 45 || 5,715 || 45 || 5,715 || 45 || 5,715 || 46 || 5,842 AST || || || || || || || || || || || || XX 01 01 02 (při delegacích) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || Externí zaměstnanci[100] 32 01 02 01 (celkový rámec) || SZ || 17 || 1,088 || 20 || 1,280 || 22 || 1,408 || 25 || 1,600 || 25 || 1,600 || 26 || 1,664 ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || XX 01 02 02 (při delegacích) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || MOD || || || || || || || || || || || || MZ || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet – OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || 51 || 5,406 || 59 || 6,233 || 67 || 7,123 || 70 || 7,315 || 70 || 7,315 || 72 || 7,506 XX je oblast politiky nebo dotčená kapitola
rozpočtu. OKRUH 5 víceletého finančního rámce || Rok 2020 || Celkem || || || || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 32 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise v členských státech) || AD || 46 || 5,842 || 300 || 38,10 || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || XX 01 01 02 (při delegacích) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || Externí zaměstnanci[101] 32 01 02 01 (celkový rámec) || SZ || 26 || 1,664 || 161 || 10,304 || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || XX 01 02 02 (při delegacích) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || MOD || || || || || || || || || || || || MZ || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet – OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || 72 || 7,506 || 461 || 48,404 || || || || || || || || v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || vložit počet sloupců podle trvání finančního dopadu || CELKEM FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || Externí zaměstnanci[102] XX 01 04 yy Prostředky na externí zaměstnance schválené v bývalých liniích „BA“ || V ústředí || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Při delegacích || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || MOD || || || || || || || || || || || || MZ || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || XX 01 05 02 (v nepřímém výzkumu) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || 10 01 05 02 (v přímém výzkumu) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet – mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || || || || || 0 || 0 || || Rok N 2014 || Rok N+1 2015 || Rok N+2 2016 || Rok N+3 2017 || Rok N+4 2018 || Rok N+5 2019 CELKEM za OKRUH 5 a mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || 51 || 5,406 || 59 || 6,233 || 67 || 7,123 || 70 || 7,315 || 70 || 7,315 || 72 || 7,506 || || Rok N+6 2020 || Celkem || || || || || || || || CELKEM za OKRUH 5 a mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || 72 || 7,506 || 461 || 48,404 || || || || || || || || Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou
pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na
řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci
GŘ, a případně doplněny z dodatečného
přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci
ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Částky a podíly budou upraveny podle výsledků
předpokládaného využití externích agentur. 2.
Výše jiných výdajů správní povahy ¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní
povahy X Návrh/podnět vyžaduje využití
prostředků správní povahy, jak je popsáno dále: v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || Rok N 2014 || Rok N+1 2015 || Rok N+2 2016 || Rok N+3 2017 || Rok N+4 2018 || Rok N+5 2019 || Rok N+6 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || V ústředí: || || || || || || || || 32 01 02 11 01 – výdaje na mise a reprezentaci || 0,144 || 0,144 || 0,144 || 0,144 || 0,144 || 0,144 || 0,144 || 1,008 XX 01 02 11 02 – konference a zasedání || || || || || || || || 32 01 02 11 03 – zasedání výborů[103] || 0,027 || 0,027 || 0,027 || 0,027 || 0,027 || 0,027 || 0,027 || 0,189 XX 01 02 11 04 – studie a konzultace || || || || 0,3 || || || 0,3 || XX 01 02 11 05 – řídící a informační IT systémy || || || || || || || || XX 01 02 11 06 – další odborná příprava || || || || || || || || XX 01 03 01 03 – vybavení a nábytek || || || || || || || || XX 01 03 01 04 – služby a další provozní výdaje || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || Při delegacích: || || || || || || || || XX 01 02 12 01 – výdaje na mise, konference a reprezentaci || || || || || || || || XX 01 02 12 02 – další odborná příprava zaměstnanců || || || || || || || || XX 01 03 02 01 – akvizice, pronájem a související výdaje || || || || || || || || XX 01 03 02 02 – vybavení, nábytek, dodávky a služby || || || || || || || || Mezisoučet – OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,171 || 0,171 || 0,171 || 0,471 || 0,171 || 0,171 || 0,471 || 1,797 XX je
oblast politiky nebo dotčená kapitola rozpočtu. v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || 32 01 04 XX – správní a technická pomoc (kromě externích zaměstnanců) financovaná z operačních prostředků (bývalé linie „BA“) || 3,478 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 15,346 || || || || || || || || - v ústředí || || || || || || || || - při delegacích || || || || || || || || XX 01 05 03 – ostatní výdaje na řízení v oblasti nepřímého výzkumu || || || || || || || || 10 01 05 03 – ostatní výdaje na řízení v oblasti přímého výzkumu || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || Mezisoučet – mimo OKRUH 5 (*) víceletého finančního rámce || 3,478 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 1,978 || 15,346 XX je
oblast politiky nebo dotčená kapitola rozpočtu. CELKEM za OKRUH 5 a mimo OKRUH 5 (*) víceletého finančního rámce || 3,649 || 2,149 || 2,149 || 2,449 || 2,149 || 2,149 || 2,449 || 17,143 (*) Tyto prostředky zahrnují výdaje na koordinátory EU. S výhradou
dalšího rozhodnutí je navíc možné zapojit Agenturu pro spolupráci
energetických regulačních orgánů, která napomůže při
realizaci úkolů definovaných v ustanoveních nařízení o hlavních
směrech pro transevropskou energetickou infrastrukturu. Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z
prostředků, které jsou již vyčleněny na řízení akce
a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a
případně doplněny z dodatečného přídělu,
který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního
přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. 3.
Metody výpočtu použité k odhadu
nákladů 3.1.
Týkající se lidských zdrojů Uveďte podrobnosti týkající se metody
výpočtu použité pro každou kategorii zaměstnanců
(předpoklady, průměrné náklady apod.) OKRUH 5 víceletého finančního rámce Upozornění: Průměrné náklady pro každou kategorii zaměstnanců jsou k dispozici na webové stránce BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/pre/legalbasis/pre-040-020_preparation_en.html#forms týkající se pracovních míst podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) Výpočty týkající se zaměstnanců jsou založeny na zkušenostech a údajích dostupných z: a) řízení Plánu evropské energetické obnovy; b) řízení a sledování vytvořených regionálních a tematických skupin; c) předchozích činností evropských koordinátorů. a) Plán evropské energetické obnovy týkající se elektrické energie a plynu s celkovým rozpočtem ve výši 2,3 bilionu EUR je řízen 15 FTE ročně po dobu 3–4 let. Dle nového rámce bude každoročně přidělen rozpočet mezi 1 a 2 miliardami; odhaduje se, že každý rok bude potřeba 8 projektových manažerů, přičemž každý bude zaměstnán na dobu 3 let (= průměrná doba trvání projektu), a předpokládá se, že v průběhu této doby bude možno využít synergií mezi projekty a zkušenostmi zaměstnanců. Dále se počítá s 2 FTE ročně na finanční řízení a poskytování právní pomoci. V roce 2021 budou potřeba zaměstnanci k řízení zbývajících projektů do konce roku 2023. b) Zkušenosti ukazují, že pro potřeby efektivního řízení každé vytvořené regionální a tematické skupiny je potřeba nejméně 3 osob. Při odhadovaném počtu 11 provozovaných fór bude potřeba 33 FTE ročně. Tři další FTE budou potřeba pro formulování politik a horizontální podporu, tedy celkem 36 FTE. c) Předpokládá se, že v průběhu 3,5 roku bude pro každý projekt pracovat 10 evropských koordinátorů. Každý koordinátor bude mít k dispozici 1 FTE – pracovníka Komise, což odpovídá 5 FTE na jednoho koordinátora EU ročně. (Koordinátoři (měsíční příspěvek ve výši 2 500) a jejich správní výdaje jsou součástí správních výdajů mimo okruh 5). Průměrné náklady na každou kategorii zaměstnanců byly odhadnuty dle BudgWebsite; použije se průměrně 1/3 smluvních zaměstnanců na 2/3 úředníků. týkající se externích zaměstnanců viz vysvětlení výše Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce týkající se pracovních míst podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců ve výzkumu) týkající se externích zaměstnanců 3.2.
Týkající se výdajů správní povahy Uveďte podrobnosti týkající se metody
výpočtu použité pro každou rozpočtovou linii, výchozí předpoklady (např.
počet zasedání ročně, průměrné náklady apod.) OKRUH 5 víceletého finančního rámce Mise*: 3x ročně inspekce na místě pro přibližně 150 projektů/rozhodnutí x 2 osoby na sedm let + 4 schůze regionálních/tematických skupin mimo Brusel x 4 osoby ročně = (3*2*150+4*4*7)* 1 000 EUR = EUR 1 012 000/7 let ≈ 144 000 EUR ročně. Výbory: zástupce každého členského státu pro energetiku při 1 účasti ve výboru ročně: 27 x 1 000 EUR = 27 000 EUR ročně Studie: jedna monitorovací studie pro hodnocení v polovině období a jedna pro konečné hodnocení v částce 300 000 EUR každá: 2*300 000=600 000 *Náklady na jednu misi na jednu osobu se odhadují na 1 000 EUR v turistické třídě a na 2 000 EUR v obchodní třídě. Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce Řídící a informační IT systémy: Odhaduje se, že bude potřeba služeb zeměpisného informačního systému, jehož náklady se odhadují na 500 000 EUR ročně, pokud budou tyto služby zajištěny externími dodavateli. Splnění těchto úkolů by možná mohli zajistit interní zaměstnanci. Dále se očekává, že bude potřeba IT služeb pro programy projektového řízení, jejichž náklady se odhadují na 300 000 EUR ročně. GŘ ENER nemůže sdílet informační IT systém, který používá GŘ MOVE, protože řízení grantů pro energetické projekty má určité požadavky, které se liší od dopravních projektů. Například na rozdíl od dopravy jsou příjemci soukromé subjekty a nikoli veřejné subjekty, což znamená, že jsou zde jiná rizika, která vyžadují jiné řídící nástroje. Pro řízení nového programu TEN-E bude GŘ ENER využívat data GIS ze stávajících zdrojů: Komise, ENTSO-e, ENTSO-g i partneři projektu. Bude však stále existovat potřeba určitého rozpočtu na realizaci integračních cvičení nutných pro komplexní plánování sítě. Úkoly související s rozhodnutím o přidělení nákladů na projekty/analýzu efektivity nákladů: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů nebo ENTSO může v souladu s příslušnými pravidly a za podmínky dalšího rozhodnutí realizovat další úkoly související s rozhodnutím o přidělení nákladů na projekty i pro příspěvky na analýzu efektivity nákladů. Mise: - pro účely přijetí regionálního seznamu: 4 jednání v Bruselu s Evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav a Komisí ročně x 2 osoby = 4*2* 1 000 EUR = 8 000 EUR ročně, - pro účely účasti na regionálních fórech: 2 jednání ročně pro každé regionální fórum (odhadovaný počet je 8), 2 osoby = 2*2*8 x 1 000 EUR = 32 000 EUR ročně. Celkem za mise za rok: 8 000 EUR + 32 000 EUR = 40 000 EUR za rok Studie: vytvoření modelu sítě pro účely přidělení nákladů = 1,5 milionu EUR v roce 2014 Náklady na koordinátory EU Předpokládá se, že v průběhu 3,5 roku bude pro každý projekt pracovat 10 evropských koordinátorů, to znamená 5 aktivních koordinátorů ročně, s platem 2 500 EUR měsíčně. 5*2500 EUR*12 = 150 000 EUR ročně. Mise: Mise pro koordinátora a jeho či jejího asistenta: 2 služební cesty měsíčně, obchodní třídou = 2*2*12*2000 = 96 000 EUR * 5 koordinátorů = 480 000 EUR ročně Celkem: 150 000 EUR + 480 000 EUR = 630 000 EUR ročně PŘÍLOHA 3
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU Název návrhu/podnětu: Nařízení Evropského
parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy …-
INFSO………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… 1.
POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE a NÁKLADY NA TYTO
ZDROJE 2.
VÝŠE JINÝCH VÝDAJŮ SPRÁVNÍ POVAHY 3.
METODY použité pro VÝPOČET NÁKLADŮ 3.1.
Týkající se lidských zdrojů 3.2.
Týkající se jiných správních výdajů Tato příloha bude přiložena
k legislativnímu finančnímu výkazu v průběhu
konzultací mezi jednotlivými útvary. Tabulky vložené do tohoto dokumentu slouží
k vyplnění tabulek v legislativním finančním výkazu. Tato příloha je interní dokument, který
je určen pouze pro potřeby útvarů Komise. 1.
Potřebné lidské zdroje a náklady na tyto
zdroje ¨ Návrh/podnět
nevyžaduje využití lidských zdrojů X Návrh/podnět
vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je popsáno dále: v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) OKRUH 5 víceletého finančního rámce || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 09 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise v členských státech) || AD || 55 || 6,985 || 62 || 7,874 || 72 || 9,144 || 76 || 9,652 || 81 || 10,287 || 85 || 10,795 AST || 28 || 3,556 || 31 || 3,937 || 36 || 4,572 || 38 || 4,826 || 40 || 5,080 || 42 || 5,334 XX 01 01 02 (při delegacích) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || Externí zaměstnanci[104] 09 01 02 01 (celkový rámec) || SZ || 9 || 0,576 || 10 || 0,640 || 12 || 0,768 || 13 || 0,832 || 14 || 0,896 || 14 || 0,896 ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || XX 01 02 02 (při delegacích) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || MOD || || || || || || || || || || || || MZ || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet – OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || 92 || 11,117 || 103 || 12,451 || 120 || 14,484 || 127 || 15,310 || 135 || 16,263 || 141 || 17,025 OKRUH 5 víceletého finančního rámce || Rok 2020 || CELKEM || || || || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || || || || || || || || Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) 09 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise v členských státech) || AD || 86 || 10,922 || 517 || 65,617 || || || || || || || || AST || 43 || 5,461 || 258 || 32,808 || || || || || || || || XX 01 01 02 (při delegacích) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || Externí zaměstnanci[105] 09 01 02 01 (celkový rámec) || SZ || 14 || 0,896 || 86 || 5,504 || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || XX 01 02 02 (při delegacích) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || MOD || || || || || || || || || || || || MZ || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet – OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || 143 || 17,279 || 861 || 103,929 || || || || || || || || v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || vložit počet sloupců podle trvání finančního dopadu || CELKEM FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky || FTE || Prostředky Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || AD || || || || || || || || || || || || AST || || || || || || || || || || || || Externí zaměstnanci[106] XX 01 04 yy Prostředky na externí zaměstnance schválené v bývalých liniích „BA“ || V ústředí || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Při delegacích || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || MOD || || || || || || || || || || || || MZ || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || XX 01 05 02 (v nepřímém výzkumu) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || 10 01 05 02 (v přímém výzkumu) || SZ || || || || || || || || || || || || ZAP || || || || || || || || || || || || VNO || || || || || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || || || || || || Mezisoučet – mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || || || || || || CELKEM za OKRUH 5 a mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || || || || || || Potřeby v oblasti lidských zdrojů
budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na
řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci
GŘ, a případně doplněny z dodatečného
přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci
ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Částky a podíly budou upraveny podle výsledků předpokládaného využití
externích agentur. 2.
Výše jiných výdajů správní povahy ¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní
povahy X Návrh/podnět vyžaduje využití
prostředků správní povahy, jak je popsáno dále: v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || V ústředí: || || || || || || || || 09 01 02 11 01 – výdaje na mise a reprezentaci || 0,050 || 0,055 || 0,060 || 0,060 || 0,065 || 0,070 || 0,070 || 0,430 09 01 02 11 02 – konference a zasedání || 0,100 || 0,100 || 0,100 || 0,110 || 0,110 || 0,110 || 0,120 || 0,750 09 01 02 11 03 – zasedání výborů[107] || 0,050 || 0,055 || 0,060 || 0,060 || 0,065 || 0,070 || 0,070 || 0,430 09 01 02 11 04 – studie a konzultace || || || || || || || || 09 01 02 11 05 – řídící a informační IT systémy || || || || || || || || 09 01 02 11 06 – další odborná příprava || || || || || || || || XX 01 03 01 03 – vybavení a nábytek || || || || || || || || XX 01 03 01 04 – služby a další provozní výdaje || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || Při delegacích: || || || || || || || || XX 01 02 12 01 – výdaje na mise, konference a reprezentaci || || || || || || || || XX 01 02 12 02 – další odborná příprava zaměstnanců || || || || || || || || XX 01 03 02 01 – akvizice, pronájem a související výdaje || || || || || || || || XX 01 03 02 02 – vybavení, nábytek, dodávky a služby || || || || || || || || Mezisoučet – OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,200 || 0,210 || 0,220 || 0,230 || 0,240 || 0,250 || 0,260 || 1,610 v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || 09 01 04 yy – správní a technická pomoc (kromě externích zaměstnanců) financovaná z operačních prostředků (bývalé linie „BA“) || || || || || || || || - v ústředí || 2,000 || 2,200 || 2,400 || 2,600 || 2,800 || 3,000 || 3,000 || 18,000 - při delegacích || || || || || || || || XX 01 05 03 – ostatní výdaje na řízení v oblasti nepřímého výzkumu || || || || || || || || 10 01 05 03 – ostatní výdaje na řízení v oblasti přímého výzkumu || || || || || || || || Jiná rozpočtová linie (prosím upřesněte) || || || || || || || || Mezisoučet – mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 2,000 || 2,200 || 2,400 || 2,600 || 2,800 || 3,000 || 3,000 || 18,000 XX je
oblast politiky nebo dotčená kapitola rozpočtu. CELKEM za OKRUH 5 a mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 2,200 || 2,410 || 2,620 || 2,830 || 3,040 || 3,250 || 3,260 || 19,610 Potřeby v oblasti správních
prostředků budou pokryty z prostředků, které jsou již
vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny
v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného
přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci
ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. 3.
Metody výpočtu použité k odhadu
nákladů 3.1.
Týkající se lidských zdrojů Uveďte podrobnosti týkající se metody
výpočtu použité pro každou kategorii zaměstnanců
(předpoklady, průměrné náklady apod.) OKRUH 5 víceletého finančního rámce Upozornění: Průměrné náklady pro každou kategorii zaměstnanců jsou k dispozici na webové stránce BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/pre/legalbasis/pre-040-020_preparation_en.html#forms týkající se pracovních míst podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) Čísla jsou založena na odhadech potřeb zaměstnanců a dlouhodobých zkušenostech s prováděním programů, jako jsou rámcové programy a CIP. Čísla rovněž odpovídají internímu zjišťování personálních potřeb, které bylo nedávno dokončeno na GŘ INFSO: ze zkušenosti plyne, že 1,5 zaměstnance spravuje 40 milionů grantových prostředků po dobu tří let. K tomu jsou připočteni zaměstnanci určení na tvorbu politik/strategií, horizontální podporu, jakož i řízení finančních nástrojů ve spolupráci s finančními institucemi, například Evropskou investiční bankou. týkající se externích zaměstnanců Personální potřeby INFSO jsou vypočteny s předpokládaným poměrem 90 % pracovních míst podle plánu pracovních míst k 10 % externích pracovníků. Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce týkající se pracovních míst podle plánu pracovních míst (úředníci a dočasní zaměstnanci ve výzkumu) týkající se externích zaměstnanců 3.2.
Týkající se výdajů správní povahy Uveďte podrobnosti týkající se metody
výpočtu použité pro každou rozpočtovou linii, výchozí předpoklady (např.
počet zasedání ročně, průměrné náklady apod.) OKRUH 5 víceletého finančního rámce Mise: průměrné náklady 650 EUR na jednu misi, předpokládá se výchozí počet 6,5 mise měsíčně a postupný mírný nárůst v průběhu programu Výbory: odhadem tři zasedání výboru ročně za účasti 27 zástupců států s průměrnými náklady 600 EUR na jednoho zástupce a postupným mírným nárůstem v průběhu programu Zasedání a konference: podle výchozího odhadu 100 odborníků ročně s průměrnými náklady 600 EUR na jednoho odborníka plus paušální částka na konference ad hoc v EU a s postupným mírným nárůstem v průběhu programu Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce Odhad: 50 odborných hodnotitelů s průměrnými náklady 4 000 EUR na jednoho odborného hodnotitele na začátku programu s postupným nárůstem v průběhu programu v souladu se zvyšováním provozního rozpočtu. [1] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů –
„Rozpočet – Evropa 2020“ ze dne 29. června 2011, KOM(2011) 500
v konečném znění. [2] 20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% podíl
obnovitelné energie na konečné spotřebě energie EU a 20%
zvýšení energetické účinnosti do roku 2020. [3] „Nová strategie pro jednotný trh ve službách evropského
hospodářství a společnosti“. Zpráva Maria Montiho předsedovi
Evropské komise ze dne 9. května 2010, s. 64–65. [4] KOM(2011) xxx o zahájení pilotní fáze iniciativy projektových
dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020. [5] KOM(2011) 500. [6] Sdělení Komise o přezkumu rozpočtu
(KOM(2010) 700), o inteligentní regulaci (KOM(2010) 543), a o rozpočtu – Evropa
2020 (KOM(2011) 500). [7] KOM(2010) 700, s. 5. [8] Viz zprávy o posouzení dopadů revidovaných hlavních
směrů pro TEN-T, SEK(2011) xxx, revidovaných hlavních směrů
pro TEN-E, SEK(2011) xxx, a revidovaných hlavních směrů pro e-TEN, SEK(2011)
xxx. [9] Všechny číselné údaje ve stálých cenách roku 2011.
Příslušné částky vyjádřené v aktuálních cenách lze nalézt v
Legislativním finančním výkazu. [10] KOM(2011) 144. [11] Úř. věst. C , , s. . [12] Úř. věst. C , , s. . [13] Úř. věst. C , , s. . [14] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální
agenda pro Evropu“ ze dne 26. srpna 2010, KOM(2010) 245
v konečném znění/2. [15] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Akt o
jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského
růstu a posílení důvěry – „Společně pro nový růst“ ze dne 13.
dubna 2011, KOM(2011) 206 v konečném znění. [16] Usnesení Evropského parlamentu 2010/2211(INI). [17] Plán jednotného dopravního prostoru (KOM(2011) 144). [18] Usnesení Evropského parlamentu 2009/2096(INI). [19] Dokument Rady 10850/09. [20] Úř.věst. L…, s. …. [21] http://ec.europa.eu/transport/infrastructure/ten-t-policy/review/doc/expert-groups/expert_group_5_final_report.pdf [22] V cenách roku 2011. [23] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů
„Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na
integrovanou evropskou energetickou síť“ ze dne 17. listopadu 2010,
KOM(2010) 677 v konečném znění. [24] Dokument Rady 6950/11. [25] EUCO 2/1/11. [26] Úř.věst. L…, s. …. [27] KOM(2010) 2020 v konečném znění ze dne 3.
března 2010. [28] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální agenda
pro Evropu“ ze dne 26. srpna 2010, KOM(2011) 245 v konečném
znění/2. [29] Závěry Evropské rady o nové evropské strategii pro růst a
zaměstnanost – Dokončení a provádění strategie Evropa 2020 ze
dne 17. června 2010. [30] Závěry Rady o Digitální agendě pro Evropu – 3017. zasedání
Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku, Brusel, ze dne 31. května
2010. [31] Úř. věst. L…, s. . [32] KOM(2011) xxx, Rámec pro novou generaci finančních
nástrojů. [33] Sdělení Komise Evropskému Parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Mobilizace soukromých a veřejných investic pro obnovu a
dlouhodobou strukturální změnu: rozvoj partnerství veřejného a
soukromého sektoru”, KOM(2009) 615 v konečném
znění. [34] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a národním
parlamentům „Přezkum rozpočtu EU“ ze dne 19. října 2010,
KOM(2010) 700 v konečném znění. [35] Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1. [36] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. [37] Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1. [38] Úř. věst. L…, s. . [39] Úř. věst. L…, s. . [40] Úř. věst. L…, s. . [41] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33. [42] Za vhodných podmínek až 30%. [43] Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011.
Příslušné částky vyjádřené v aktuálních cenách lze nalézt
v Legislativním finančním výkazu. [44] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví
obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství
v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí, Úř.
věst. L 162, 22.6.2007, s. 1. [45] KOM(2011) 615 v konečném znění. [46] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. [47] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozpočet
– Evropa 2020, část II (Politické informační listy),
KOM(2011) 500 v konečném znění, ze dne 29. června 2011,
s. 7. [48] ABM: řízení podle činností (Activity-Based
Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based
Budgeting). [49] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b)
finančního nařízení. [50] Roman Friedrich, Karim Sabbagh,
Bahjat El-Darwiche a Milind Singh (2009): Digital Highways. The Role of
Government in 21st Century Infrastructure. Booz & Company. [51] OECD (2010), OECD Information Technology Outlook 2010,
OECD Publishing. K dispozici na http://dx.doi.org/10.1787/it_outlook-2010-en
Navštíveno dne 17. května 2011. [52] Jedná se o prognózu investic provedenou nezávisle na
nástroji pro propojení Evropy a bez zásahu z jeho strany. [53] Jedná se o prognózu toho, co může být pomocí nástroje
pro propojení Evropy dosaženo. [54] Tento údaj předpokládá, že prostředky z nástroje
pro propojení Evropy ve výši 6,5 miliardy EUR budou mít pákový efekt u
soukromých a (jiných) veřejných investic s faktorem 7. [55] Jak bylo reálně naměřeno: občané a
podniky využívající služby elektronické správy. [56] Přeshraniční veřejné služby: v
současné době je není možné změřit, protože seznam služeb
je stále ještě členskými státy definován (opatření Digitální
agendy č. 91, k dokončení do konce roku 2011). [57] Vysvětlení způsobů řízení spolu s
odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html [58] Uvedené v článku 185 finančního
nařízení. [59] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky [60] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [61] Kandidátské země a případně potenciální
kandidátské země západního Balkánu. [62] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky [63] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [64] Kandidátské země a případně potenciální
kandidátské země západního Balkánu. [65] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky [66] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [67] Kandidátské země a případně potenciální
kandidátské země západního Balkánu. [68] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky [69] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [70] Kandidátské země a případně potenciální
kandidátské země západního Balkánu. [71] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět
začíná provádět. [72] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů EU a/nebo akcí (bývalé linie „BA“), nepřímý
výzkum, přímý výzkum. [73] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět
začíná provádět. [74] Technická a/nebo správní pomoc a výlohy na podporu
provádění programů EU a/nebo akcí (bývalé linie „BA“), nepřímého
výzkumu, přímého výzkumu. [75] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět
začíná provádět. [76] Technická a/nebo správní pomoc a výlohy na podporu
provádění programů EU a/nebo akcí (bývalé linie „BA“), nepřímého
výzkumu, přímého výzkumu. [77] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět
začíná provádět. [78] Technická a/nebo správní pomoc a výlohy na podporu
provádění programů EU a/nebo akcí (bývalé linie „BA“), nepřímého
výzkumu, přímého výzkumu. [79] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět
začíná provádět. [80] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět
začíná provádět. [81] Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány
(např.: počet financovaných studentských výměn, počet
vybudovaných kilometrů silnic apod.). [82] Popsaný v části 1.4.2 „Specifické cíle…“. [83] Konečné rozdělení rozpočtových
prostředků vynaložených prostřednictvím finančních nástrojů
a rozpočtových prostředků vynaložených prostřednictvím
grantů se bude odvíjet od tržního uplatnění finančních
nástrojů. [84] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý
výzkum, přímý výzkum. [85] Technická a/nebo správní pomoc a výlohy na podporu
provádění programů EU a/nebo akcí (bývalé linie „BA“), nepřímého
výzkumu, přímého výzkumu. [86] Technická a/nebo správní pomoc a výlohy na podporu
provádění programů EU a/nebo akcí (bývalé linie „BA“), nepřímého
výzkumu, přímého výzkumu. [87] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; [88] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních
prostředků (bývalé linie „BA“). [89] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; [90] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních
prostředků (bývalé linie „BA“). [91] V podstatě na strukturální fondy, Evropský
zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský
fond. [92] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; [93] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních
prostředků (bývalé linie „BA“). [94] V podstatě na strukturální fondy, Evropský
zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský
fond. [95] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [96] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z
cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky
po odečtení 25% nákladů na výběr. [97] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [98] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [99] Uveďte druh výboru a dotčenou skupinu. [100] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [101] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [102] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [103] Uveďte druh výboru a dotčenou skupinu. [104] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [105] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [106] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [107] Uveďte druh výboru a dotčenou skupinu.