DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Obecné souvislosti

Tato iniciativa je zakotvena ve strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa 2020[1], která digitální infrastruktury klade na popřední místo jako součást stěžejní iniciativy „Digitální program pro Evropu“[2]. Zdůrazňuje potřebu zajistit zavedení a šíření stále rychlejšího širokopásmového připojení pro všechny, a to prostřednictvím jak pevných, tak i bezdrátových technologií, a usnadnit investice do nových velmi rychlých, otevřených a konkurenceschopných internetových sítí, které budou jádrem budoucí ekonomiky. Samotná Evropská unie si vytýčila ambiciózní cíle, pokud jde o zavádění a používání širokopásmového připojení do roku 2020.

Dne 29. června 2011 Komise přijala sdělení „Rozpočet pro Evropu 2020“ na příští víceletý finanční rámec (2014–2020)[3], který navrhuje vytvoření nástroje pro propojení Evropy za účelem podpory dokončení prioritních energetických, dopravních a digitálních infrastruktur s jediným fondem ve výši 40 miliard EUR, z toho 9,2 miliard EUR je určených pro digitální sítě a služby.

Účel návrhu

Účelem tohoto nařízení je vytvořit řadu hlavních směrů zahrnujících cíle a priority předpokládané pro infrastruktury širokopásmových sítí a digitálních služeb v oblasti telekomunikací v souvislosti s nástrojem pro propojení Evropy.

Hlavní směry určují v příloze projekty společného zájmu pro zavádění infrastruktur širokopásmových sítí a digitálních služeb. Tyto projekty přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, včetně malých a středních podniků (SME), podpoří vzájemné propojení a interoperabilitu vnitrostátních sítí a také přístup k nim a posílí rozvoj jednotného digitálního trhu. Jsou způsobilé pro finanční podporu EU na základě nástrojů dostupných podle nařízení o nástroji pro propojení Evropy, který je součástí uvedeného návrhu nařízení.

Přístup v tomto nařízení je zaměřen na odstranění problematických míst, která brání dokončení jednotného digitálního trhu, tj. zajistit napojení na síť a přístup k infrastruktuře veřejných digitálních služeb, včetně přeshraničního napojení. Blokování telekomunikačních sítí z provozního hlediska na rozdíl např. od financování obchvatu kolem nějakého hlavního města, který je důležitý pro plynulost provozu v dopravním koridoru, se týká aspektů jak nabídky, tak i poptávky. Na straně nabídky omezení ve značné míře souvisí se selháním trhu a průvodním malým ekonomickým významem pro investování do širokopásmových sítí a poskytováním důležitých služeb veřejného zájmu (např. elektronické zdravotnictví (eHealth), elektronická identita (eIdentity), elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement) a jejich přeshraniční interoperabilita). Na straně poptávky se jednotný digitální trh s jeho značným potenciálem růstu spoléhá na to, že všichni občané budou napojeny na digitální sítě.

Cílem nástroje pro propojení Evropy je využívat inovační finanční nástroje, aby se dal podnět k investicím do infrastruktury snížením investičního rizika a poskytnutím dlouhodobého financování pro alternativní i zavedené investory. Inovační finanční nástroje zajišťují důležitý pákový efekt pro soukromé a jiné veřejné investice a současně se stále opírají o tržní mechanismy. Pokud je ekonomický význam investování do infrastruktury mimořádně malý, nástroj pro propojení Evropy předpokládá také možnost poskytnout spolufinancování prostřednictvím grantů.

Na poli širokopásmových sítí opatření napomáhající projektům společného zájmu v oblasti širokopásmového připojení podpoří investice do sítí schopných dosáhnout do roku 2020 cílů Digitální agendy pro Evropu týkajících se univerzálního pokrytí o rychlosti 30 Mb/s; nebo předplaceného napojení nejméně poloviny domácností na internet o rychlosti vyšší než 100 Mb/s. Bude vytvořeno vyrovnané portfolio projektů pro rychlost 30 a 100 Mb/s a mělo by se přihlédnout rovněž k investičním potřebám členských států, které se orientačně odhadují až na 270 miliard EUR.

U infrastruktury digitálních služeb jsou problematická místa, pokud jde o zavádění služeb v interoperabilním rámci, řešena prostřednictvím režimů přímých grantů, v některých případech s vysokou mírou spolufinancování, neboť neexistují žádní přirození vlastníci evropské interoperabilní infrastruktury služeb. Samozřejmě ani jednotlivé členské státy, ani soukromí investoři, by nezajistili zavedení služeb v interoperabilním rámci. Přidaná hodnota EU je tedy vysoká.

V oblasti infrastruktur digitálních služeb projekty společného zájmu uvedené v příloze zahrnují transevropská vysokorychlostní páteřní spojení pro orgány veřejné správy, přeshraniční poskytování služeb elektronické správy (eGovernment) založené na interoperabilní identifikaci a ověřování (např. celoevropské elektronické postupy: pro založení podniku; pro přeshraniční zadávání veřejných zakázek, elektronickou justici (e-Justice), přeshraniční služby elektronického zdravotnictví (eHealth)); pro umožnění přístupu k informacím veřejného sektoru, včetně digitálních zdrojů evropského dědictví, data.eu, a vícejazyčných zdrojů; pro bezpečnost a zabezpečení (bezpečnější internet a kritické infrastruktury služeb) a inteligentní energetické služby. Projekty společného zájmu mohou zahrnovat také činnost elektronických veřejných služeb prováděných na základě jiných programů Společenství, např. program ISA („řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy“).

Opatření přispívající k projektům společného zájmu jsou způsobilé pro finanční podporu EU na základě nástrojů, které jsou k dispozici podle nařízení o nástroji pro propojení Evropy[4]. Daný návrh je proto třeba posuzovat v souvislosti s návrhem na toto nařízení. Nařízení stanoví také kritéria pro určení nových projektů společného zájmu na základě posouzení Komise týkající se měnících se politických priorit, technologického rozvoje nebo situace na příslušných trzích.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A HODNOCENÍ DOPADU

Pokud jde o zavádění širokopásmového připojení, uskutečnila se řada konzultací s členskými státy, průmyslem a sociálními subjekty. Zahrnovaly zejména kulatý stůl viceprezidenta VP Kroes s výkonnými řediteli poskytovatelů obsahu, výrobci zařízení, investory a telekomunikačními operátory z předních světových společností jako Nokia, Alcatel Lucent, Google, Ericsson, News Corp atd. a také první shromáždění Digitální agendy konané v Bruselu ve dnech 16. a 17. června 2011, na němž se sešlo více než 1000 zúčastněných stran ze soukromého a veřejného sektoru a rovněž občanské společnosti. Při těchto a mnohých dalších příležitostech zúčastněné strany ve velké míře souhlasily s hodnocením Komise, že existující telekomunikační investiční model není vhodný k tomu, aby bylo dosaženo zavedení dostupných, kvalitních infrastruktur širokopásmového připojení pro všechny evropské občany, a vítají plány Komise na využití cílených veřejných investic, např. využitím inovačních finančních nástrojů za účelem zvýšení potřebných investicí do infrastruktur na podporu alternativních a více udržitelných modelů investicí.

Evropský parlament v návrhu zprávy o budoucím víceletém finančním rámci (VFR) uznal důležitost použití rozpočtu na zvýšení investic do širokopásmového připojení.

Pokud jde o přeshraniční infrastruktury digitálních služeb, Komise pracovala v průběhu mnoha let s různými skupinami zúčastněných stran. Hodnocení a odborné posudky existujících aktivit, např. Europeana (pro kulturní dědictví) nebo program bezpečnějšího internetu, obecně vyžadují, aby aktivity pokračovaly a rozšiřovaly se.

Zpráva o hodnocení dopadu se zabývá dvěma možnostmi. První základní možnost předpokládá, že na širokopásmové připojení nebudou přiděleny žádné finanční prostředky EU kromě případně prostřednictvím strukturálních fondů, a že bude pokračovat program pro konkurenceschopnost a inovace pro infrastruktury digitálních služeb jenom v rozsahu pilotních projektů. V tomto scénáři by nebylo dosaženo kritického množství nebo zavedení digitálních služeb a investice do širokopásmového připojení by byly v mnohých regionech nadále nedostatečné z důvodu malého konkurenčního tlaku a vysokého obchodního rizika. Stejně tak lze očekávat, že veřejné služby on-line zůstanou nedostatečně rozvinuté a nebudou interoperabilní přes hranice kvůli roztříštěnosti neoptimálních úsilí a technických řešení, nedostatku kritického množství, vysokých nákladů pro poskytovatele služeb a příjemce služeb. Tato možnost by tedy nepřispěla k dosažení jednotného digitálního trhu a mnohým Evropanům by nadále chyběly digitální příležitosti.

Druhá možnost navrhuje finanční nástroj, který by doplnil finanční zdroje dostupné na základě první možnosti. Je to v souladu s opatřením zahrnutým do návrhu víceletého finančního rámce, který Evropská komise zveřejnila dne 29. června 2011, a který vytváří „nástroj pro propojení Evropy“ za účelem financování infrastruktury. Nový nástroj bude financovat projekty infrastruktury s vysokou přidanou hodnotou EU, a to nejenom „materiální“ infrastrukturu, ale rovněž i „nemateriální a inteligentní“ infrastrukturu a struktury řízení, za účelem realizace dopravní „hlavní sítě“, energetických „prioritních koridorů“ a také digitální infrastruktury. Nástroj by byl zaměřen na projekty s vysokou evropskou přidanou hodnotou, jako jsou přeshraniční propojení nebo zavádění systémů v celé EU, které se musí realizovat do roku 2020. S cílem maximalizovat dopad by příslušná ustanovení zajistila spojení tržních nástrojů a přímé podpory EU, aby se podpořila účast specializovaných investorů infrastruktury. V případě grantů by Komise byla nadále odpovědná za celkové plánování a výběr projektů s případnou podporou výkonné agentury, zatímco navrhovatelé projektů by zajistili fyzické provádění. V případě finančních nástrojů bude provádění postoupeno specializovaným finančním institucím, ale způsobilost určí Komise. Členské státy přispějí k úsilí zpracováním národních plánů pro vysokorychlostní internet v souladu s cíli širokopásmového připojení, zatímco mapování širokopásmové infrastruktury a služeb (na úrovni EU a na vnitrostátní/regionální úrovni) určí mezery v pokrytí a dá podnět k iniciativám mnohých soukromých a veřejných investorů.

3.           PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU

Právní základ

Navrženým nařízením bude zrušeno a nahrazeno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1336/97 ze dne 17. června 1997, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské telekomunikační sítě.

Navržené opatření bude v souladu s články 172 SFEU, který poskytuje právní základ pro zásah EU podporující vytvoření a rozvoj transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur.

Subsidiarita a proporcionalita

Koordinovaný rozvoj transevropských telekomunikačních sítí za účelem pomoci v zavádění širokopásmových infrastruktur, podpory služeb v rámci jednotného evropského trhu a hospodářské, sociální a územní soudržnosti si vyžaduje přijetí opatření na úrovni Unie, protože by je nemohly přijmout členské státy individuálně.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality a zůstává v rámci opatření v oblasti transevropských telekomunikačních sítí podle ustanovení článku 170 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Volba právního nástroje

Současné hlavní směry pro telekomunikace byly navrženy a přijaty jako rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, které je specielně adresováno členským státům, a hlavní směry jsou v souladu s ním závazné pro všechny členské státy v celém rozsahu.

Nástroj však usnadní zejména zavádění telekomunikační infrastruktury a podpoří služby soukromoprávních subjektů (včetně operátorů, veřejných služeb, výrobců zařízení atd.) a regionálních a místních orgánů. Když se kromě členských států zapojí do plánování, rozvoje a provozování digitálních telekomunikačních sítí více subjektů, bude důležité zajistit, aby hlavní směry byly závazné pro všechny. Komise proto zvolila nařízení jako právní nástroj pro tento návrh.

Financování

Projekty společného zájmu jsou způsobilé pro finanční podporu EU na základě nástrojů, které jsou k dispozici podle nařízení o nástroji pro propojení Evropy [XX/20012]. Finanční podpora je poskytována v souladu s příslušnými pravidly a postupy přijatými Unií, prioritami financování a dostupností zdrojů.

Přenesení pravomoci

Telekomunikační sítě se rychle vyvíjejí a seznam projektů společného zájmu by mohl být v budoucnosti upraven s cílem odrazit tento rychlý vývoj. Za účelem plnění tohoto úkolu by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh si nevyžádá žádné další výdaje z rozpočtu EU.

Návrh nařízení o hlavních směrech pro realizaci transevropských telekomunikačních sítí navazuje na návrh nařízení o nástroji pro propojení Evropy (CEF), které poskytne právní a finanční rámec. V rámci balíčku nástroje pro propojení Evropy je na telekomunikace přidělená částka ve výši 9,2 miliardy EUR[5].

2011/0299 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí, kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1336/97/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[6],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[7],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Telekomunikační sítě a služby jsou čím dál tím víc založeny na internetových infrastrukturách, kde jsou úzce propojeny širokopásmové sítě s digitálními službami. Internet se stává dominantní platformou pro komunikaci, služby a podnikání. Transevropská dostupnost rychlého internetu a digitálních služeb ve veřejném zájmu je proto důležitá pro ekonomický růst a jednotný trh.

(2) Evropská rada dne 26. března 2010 uvítala návrh Komise na zahájení strategie Evropa 2020. Jednou ze tří priorit strategie Evropa 2020 je inteligentní růst pomocí rozvoje ekonomiky na základě znalostí a inovace. Investice do telekomunikací, zejména do širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb, jsou nezbytnou podmínkou pro inteligentní, ale také udržitelný hospodářský růst Unie podporující začlenění.

(3) Evropská rada schválila dne 17. června 2010 Digitální agendu pro Evropu[8] a vyzvala všechny instituce, aby se účastnily na jejím plném provádění. Cílem Digitální agendy je stanovit postup pro maximální využití sociálních a ekonomických možností informačních a komunikačních technologií, zejména zavedením vysokorychlostních širokopásmových sítí se snahou zajistit, aby do roku 2020 měli všichni Evropané přístup k internetu o rychlosti nejméně 30 Mb/s a aby polovina nebo více evropských domácností měla předplacené internetové připojení o vyšší rychlosti než 100 Mb/s. Cílem digitální agendy je vytvořit stabilní právní rámec za účelem stimulování investicí do otevřené a konkurenceschopné infrastruktury vysokorychlostního internetu a souvisejících služeb; skutečný jednotný trh pro obsah a služby on-line; aktivní napomáhání digitalizaci evropského bohatého kulturního dědictví, prosazování přístupu k internetu a jeho používání všemi, především podporou počítačové gramotnosti a přístupnosti. Členské státy by kromě toho měly provádět operační národní plány pro vysokorychlostní internet, zaměřit veřejné financování na oblasti, které nejsou plně pokryty soukromými investicemi do infrastruktur internetu, a podporovat zavádění a používání moderních a dostupných služeb on-line.

(4) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu[9] vyvozuje závěr, že kritická úloha internetu znamená, že jeho přínosy pro společnost jako celek mají mnohem větší význam než soukromé pobídky investic do rychlejších sítí. Veřejná podpora této oblasti je proto nezbytná, neměla by však nadmíru narušovat hospodářskou soutěž.

(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozpočet pro Evropu 2020[10] počítá s vytvořením nástroje pro propojení Evropy v souvislosti s víceletým finančním rámcem s cílem řešit uspokojení potřeb infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií. Synergie mezi těmito odvětvími a také s jinými investičními programy Unie jsou klíčové, neboť podobné úkoly, které se objevují, si vyžadují řešení, která uvolňují růst, potlačují roztříštěnost, posilují soudržnost, podporují využívání inovačních finančních nástrojů a řeší selhání trhu a také odstraňování problematických míst, která brání dokončení jednotného trhu.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […/…] ze dne […] o nástroji pro propojení Evropy[11] stanoví podmínky, metody a postupy pro poskytování finanční podpory Unie pro transevropské sítě s cílem podpořit projekty v oblasti dopravních, energetických a telekomunikačních infrastruktur.

(7) Opatření v oblasti širokopásmových sítí budou v souladu s příslušnými politikami, nařízením a pokyny Unie. Zahrnuje to soubor pravidel a pokynů pro telekomunikační trhy, zejména regulační rámec pro elektronické komunikace přijatý v roce 2009, který zajišťuje ucelený, spolehlivý a pružný přístup k nařízení o elektronických komunikačních sítích a službách na rychle se rozvíjejících trzích. Tato pravidla provádějí vnitrostátní regulační orgány a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC). Cílem doporučení o sítích nové generace[12] přijatého v roce 2010 je podpora rozvoje jednotného trhu zvýšením právní jistoty a podpora investicí, hospodářské soutěže a inovace na trhu širokopásmových služeb, zejména v přechodu na přístupové sítě nové generace (NGA).

(8) Tato opatření budou rovněž v souladu s články 101, 102 a 106 Smlouvy o fungování Evropské unie a také s pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí přijatých v roce 2009, která poskytují rámec pro zúčastněné strany a členské státy s cílem urychlit a rozšířit zavádění širokopásmového připojení. Pokyny EU týkající se modelů investicí do sítí nové generace (NGA) pro řídící orgány EU a jiné příslušné agentury (uveřejněné v říjnu 2011) zajišťují postupný přístup k provádění řady modelů, které zabezpečují spravedlivou hospodářskou soutěž mezi všemi dodavateli a zaměřují se na realizaci cílů politik soudržnosti a rozvoje venkova.

(9) V rámci systému otevřených a konkurenceschopných trhů je nutný zásah Unie tam, kde je nutné překonat selhání trhu. Unie může přispět k vytvoření a rozvoji transevropských sítí v oblasti telekomunikací tím, že poskytne finanční podporu a doplňující finanční páku pro projekty infrastruktury, čímž se tedy budou generovat vyšší přínosy z hlediska dopadu na trh, administrativní účinnosti a využívání zdrojů.

(10) S vyššími rychlostmi širokopásmového připojení jsou spojeny značné ekonomické a sociální přínosy, které investoři nemohou získat ani zpeněžit. Rychlé a superrychlé širokopásmové připojení představuje klíčovou infrastrukturu pro rozvoj a zavádění digitálních služeb, které se zakládají na dostupnosti, rychlosti, spolehlivosti a odolnosti fyzických sítí. Zavádění a používání rychlejších sítí otevírá cestu pro inovační služby využívající vyšší rychlosti. Opatření na úrovni Unie je nezbytné za účelem maximalizace synergií a interakcí mezi těmito dvěma komponenty digitálních telekomunikačních sítí.

(11) Zavádění superrychlého širokopásmového připojení bude obzvláště výhodné pro malé a střední podniky (SME), které často nemohou mít prospěch z internetových služeb, jako je „cloud computing“ (poskytování služeb a programů uložených na serverech na internetu) z důvodu nedostatečného propojení a rychlosti existujících širokopásmových spojení. Uvolní to potenciál pro významný nárůst produktivity malých a středních podniků.

(12) Otevřením obchodních příležitostí bude zavádění širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb stimulovat vytváření pracovních míst v Unii. Výstavba širokopásmových sítí bude mít rovněž bezprostřední vliv na zaměstnanost, zejména v odvětví inženýrských staveb.

(13) Rozvoj širokopásmových sítí a infrastruktur digitálních služeb přispěje k cíli Unie snížit emise skleníkových plynů umožněním energeticky účinných řešení v mnohých odvětvích evropského hospodářství. Tento kladný účinek bude, ale pouze do určité míry, omezen rostoucí poptávkou po energii a zdrojích souvisejících hlavně s výstavbou širokopásmových sítí a provozem infrastruktur digitálních služeb.

(14) Interoperabilita širokopásmových sítí a infrastruktura digitálních komunikací spojená s energetickými sítěmi umožňuje konvergovaná spojení pro zavádění energeticky účinných, spolehlivých a nákladově efektivních digitálních sítí. Konvergence se dále rozšíří za hranice propojení a poskytovatelům energetických a telekomunikačních služeb umožní tyto služby poskytovat ve svazcích.

(15) Rozvoj, zavádění a dlouhodobé poskytování interoperabilních přeshraničních služeb elektronické správy (eGovernment) zlepší fungování jednotného trhu. Vlády počítají s poskytováním veřejných služeb on-line, které přispívají k vyšší efektivnosti a účinnosti veřejného a soukromého sektoru.

(16) Činnost společných elektronických veřejných služeb prováděná v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 922/2009/ES ze dne 16. září 2009[13] se zaměří na dostupnost společných služeb na podporu interakce mezi evropskými orgány veřejné správy v různých zemích a odvětvích.

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči[14] zajišťuje právní rámec pro přeshraniční poskytování zdravotní péče, včetně služeb elektronického zdravotnictví v Evropě. Očekává se, že jejich zavedení zvýši kvalitu péče a bezpečnost pacientů, sníží léčebné výdaje, přispěje k modernizaci vnitrostátních zdravotních systémů a ke zvýšení jejich efektivnosti a povede k lepšímu přizpůsobení jednotlivým potřebám občanů, pacientů, zdravotních odborníků a nárokům stárnoucí společnosti.

(18) Rozšíření a zachování přístupu k bohatému a rozmanitému kulturnímu obsahu Evropy a údajům, které mají subjekty veřejného sektoru, a jejich otevření pro opětovné použití při plném respektování autorských a jiných souvisejících práv, bude pěstovat tvořivost a povzbudí inovaci a podnikání. Neomezený přístup k opakovaně použitelným vícejazyčným zdrojům pomůže překonat jazykové bariéry, které oslabují vnitřní trh pro služby on-line a omezují přístup ke znalostem.

(19) V oblasti bezpečnosti a zabezpečení přispěje k vytvoření bezpečnějšího prostředí on-line pro děti platforma pro sdílení zdrojů, informačních systémů a nástrojů softwaru celé EU, která podporuje bezpečnost na internetu. Střediskům, které se zabývají stovkami tisíc žádostí a výstrah za rok, umožní pracovat v celé Evropě. Kritická informační infrastruktura zvýši schopnost Unie v oblasti připravenosti, sdílení informací, koordinace a reakce na ohrožení počítačové bezpečnosti.

(20) Očekává se, že se objeví inovační aplikace komerční povahy, které budou fungovat na infrastrukturách digitálních služeb. Jejich zkoumání a zkoušení lze spolufinancovat jako součást výzkumných a inovačních projektů v programu Horizont 2020 a jejich zavádění na základě politiky soudržnosti.

(21) S cílem zohlednit vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu přílohy k tomuto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uskutečnila příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni. Cílem této přenesené pravomoci je řešit nový rozvoj technologií a trhu, nové politické priority nebo příležitosti pro využití synergií mezi různými infrastrukturami, včetně infrastruktur v oblasti dopravy a energetiky. Rozsah přenesené pravomoci je omezen na změnu popisu projektů společného zájmu, doplnění projektů společného zájmu nebo odstranění neaktuálního projektu společného zájmu v souladu s předem stanovenými, jasnými a transparentními kritérii.

(22) Komise by při přípravě a zpracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit současné, včasné a náležité zaslání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(23) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1336/97/ES ze dne 17. června 1997, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské telekomunikační sítě[15], zahrnuje cíle, priority a hlavní rysy opatření předpokládaných v transevropských sítích v oblasti telekomunikační infrastruktury. S ohledem na poslední vývoj by mělo být uvedené rozhodnutí nahrazeno.

(24) Rozhodnutí č. 1336/97/ES by proto mělo být zrušeno.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Předmět

Tímto nařízením se stanoví hlavní směry pro určení transevropských telekomunikačních sítí, které v souladu s nařízením XXX (nařízení o nástroji pro propojení Evropy) budou podporovány v rozvoji, realizaci, zavádění, vzájemném propojení a interoperabilitě.

Tyto hlavní směry stanoví cíle a priority projektů společného zájmu, určují projekty společného zájmu a stanoví kritéria pro určení nových projektů společného zájmu.

Článek 2 Cíle

Projekty společného zájmu:

1)      přispívají k ekonomickému růstu a podpoře rozvoje jednotného trhu, což povede ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, včetně malých a středních podniků;

2)      přispívají ke zlepšení každodenního života občanů, podniků a vlád podporou propojení a interoperability vnitrostátních telekomunikačních sítí a také přístupu k těmto sítím;

3)      stimulují celoevropské zavádění rychlých a superrychlých širokopásmových sítí, které pak usnadní rozvoj a zavádění transevropských digitálních služeb;

4)      usnadní udržitelné zavádění transevropských infrastruktur digitálních služeb, jejich interoperabilitu a koordinaci na evropské úrovni, jejich provoz, údržbu a modernizaci;

5)      přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů a také k ochraně a zlepšení životního prostředí.

Článek 3 Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1. „Telekomunikačními sítěmi“širokopásmové sítě a infrastruktury digitálních služeb.

2. „Širokopásmovými sítěmi“ pevně připojené a bezdrátové přístupové sítě (včetně satelitu), pomocná infrastruktura a základní sítě schopné zajistit spojení o velmi vysokých rychlostech.

3. „Infrastrukturami digitálních služeb“ síťové služby poskytované elektronicky, zpravidla po internetu, které zajišťují transevropské interoperabilní služby ve veřejném zájmu a mají předpoklad nejrůznějšího využití pro občany, podniky a/nebo vlády.

4. „Evropskou přidanou hodnotou“ hodnota vyplývající ze zásahu EU, která je přidaná k hodnotě, jež by jinak byla dosažena samotným opatřením členského státu nebo opatřením skupiny členských států.          Pro účely tohoto nařízení se používají také definice uvedené v nařízení (EU) XXX (dále jen nařízení o nástroji pro propojení Evropy).

Článek 4 Priority projektů společného zájmu

S přihlédnutím k cílům stanoveným v článku 2 jsou priority projektů společného zájmu tyto:

a)      zavádění superrychlých širokopásmových sítí, které zajistí přenos údajů o rychlosti 100 Mb/s a vyšší;

b)      zavádění širokopásmových sítí za účelem propojení ostrovních, uzavřených a okrajových oblastí s ústředními regiony Unie, které v těchto regionech zajistí, aby rychlost přenosu údajů byla dostatečná k tomu, aby umožnila širokopásmové připojení o rychlosti 30 Mb/s a víc;

c)      podpora platforem hlavních služeb v oblasti infrastruktur digitálních služeb;

d)      opatření umožňující dosáhnout synergií a interoperability mezi různými projekty společného zájmu v oblasti telekomunikací, mezi projekty společného zájmu týkajícími se různých typů infrastruktury, včetně dopravy a energetiky, mezi projekty společného zájmu v oblasti telekomunikací a projekty podporovanými strukturálními fondy a Fondem soudržnosti a také příslušnými výzkumnými infrastrukturami.

Článek 5 Projekty společného zájmu

1. Projekty společného zájmu uvedené v příloze přispívají k dosažení cílů stanovených v článku 2.

2. Projekt společného zájmu může zahrnovat celý jeho cyklus, včetně studií proveditelnosti, provádění, nepřetržité činnosti, koordinace a hodnocení.

3. Členské státy a/nebo jiné subjekty, které jsou odpovědné za provádění projektů společného zájmu, nebo přispívají k jejich realizaci, přijmou nezbytná právní, administrativní, technická a finanční opatření v souladu s odpovídajícími specifikacemi tohoto nařízení.

4. Unie může usnadnit provádění projektů společného zájmu regulačními opatřeními, případně koordinací, podpůrnými opatřeními a finanční podporou s cílem stimulovat jejich zavádění a používání a povzbudit také veřejné a soukromé investice.

5. Opatření přispívající k projektům společného zájmu jsou způsobilá pro finanční podporu EU na základě podmínek a nástrojů, které jsou k dispozici podle nařízení o nástroji pro propojení Evropy [ODKAZ]. Finanční podpora je poskytována v souladu s příslušnými pravidly a postupy přijatými Unií, prioritami financování a dostupností zdrojů.

6. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které mění popis projektů společného zájmu zahrnutých do přílohy, doplňují nové projekty společného zájmu do přílohy, nebo odstraňují neaktuální projekty společného zájmu z přílohy podle níže uvedených odstavců 7, 8 a 9 a v souladu s článkem 8.

7. Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 6 výše posoudí, zda změna popisu projektu společného zájmu nebo doplnění nového projektu společného zájmu reaguje na potřeby vyplývající z:

a)      nového rozvoje technologií a trhu; nebo

b)      nových politických priorit; nebo

c)      nových možností využití synergií mezi různými infrastrukturami, včetně infrastruktur v oblasti dopravy a energetiky.

8. Pokud se akty v přenesené pravomoci týkají doplnění nového projektu společného zájmu, Komise kromě kritérií stanovených v odstavci 7 rovněž posoudí, zda takový projekt kumulativně splňuje všechna tato kritéria:

a)      přispívá k dosažení cílů stanovených v článku 2;

b)      je založen na vyzrálé technologii připravené k zavedení;

c)      prokazuje evropskou přidanou hodnotu.

9. Při přijímání aktu v přenesené pravomoci, který odstraňuje neaktuální projekt společného zájmu z přílohy, Komise posoudí, zda tento projekt už dále neodpovídá potřebám uvedeným v odstavci 7 nebo již nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 8.

Článek 6

Spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1. Unie může navazovat kontakty, projednávat, vyměňovat si informace a spolupracovat s veřejnými orgány nebo jakoukoli jinou organizací ve třetích zemích za účelem dosažení každého cíle sledovaného těmito hlavními směry, pokud taková spolupráce zvýší evropskou přidanou hodnotu. Kromě jiných cílů bude tato spolupráce usilovat o podporu interoperability mezi transevropskými telekomunikačními sítěmi a telekomunikačními sítěmi třetích zemí.

2. Unie může dále navazovat kontakty, projednávat, vyměňovat si informace a spolupracovat s mezinárodními organizacemi a právnickými osobami usazenými ve třetích zemích za účelem dosažení každého cíle sledovaného těmito hlavními směry.

Článek 7 Výměna informací, monitorování a přezkum

1. Na základě informací obdržených podle článku 21 nařízení XXX o nástroji pro propojení Evropy si členské státy a Komise vyměňují informace o pokroku dosaženém v provádění těchto hlavních směrů.

2. Komisi je nápomocna odborná skupina složená ze zástupce každého státu pro monitorování realizace těchto hlavních směrů, pomoc v plánování prostřednictvím vnitrostátních strategií pro vysokorychlostní internet a mapování infrastruktur a pro výměnu informací. Odborná skupina může rovněž posuzovat jakoukoli otázku týkající se rozvoje transevropských telekomunikačních sítí.

3. V souvislosti s hodnocením v polovině období a hodnocením ex post nařízení XXX o nástroji pro propojení Evropy a po konzultaci s odbornou skupinou Komise uveřejní zprávu o pokroku v provádění těchto hlavních směrů. Uvedená zpráva bude předložena Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4. Komise v těchto zprávách rovněž vyhodnotí, zda oblast působnosti projektů společného zájmu nadále odráží politické priority, technologický rozvoj nebo situaci na příslušných trzích. Tyto zprávy u velkých projektů zahrnují analýzu vlivu na životní prostředí s přihlédnutím k potřebě přizpůsobení se změně klimatu a snížení jejího dopadu a k odolnosti vůči živelným pohromám. Takové přezkoumání lze uskutečnit rovněž kdykoli jindy, považuje-li se to za vhodné.

Článek 8 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 6 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 9 Zrušení

Rozhodnutí č. 1336/97/ES ve znění rozhodnutí č. 1376/2002/ES se zrušuje.

Článek 10 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […]

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU

Cílem projektu společného zájmu je odstranit problematická místa, která brání dokončení jednotného trhu, tj. zajistit napojení na síť a přístup k infrastruktuře digitálních služeb, včetně přeshraničního napojení a přístupu.

Zavedení a rozšíření transevropských telekomunikačních sítí (širokopásmové sítě a infrastruktury digitálních služeb) přispěje k podpoře hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a dosažení pulsujícího jednotného digitálního trhu. Jejich zavedení poskytne zejména rychlejší přístup k internetu, povede ke zlepšením umožněným informačními technologiemi v každodenním životě občanů, včetně dětí a mladých lidí, podniků a států, zvýší interoperabilitu a usnadní soulad nebo konvergenci s obecně dohodnutými normami.

Oddíl 1. Horizontální priority

Zavedení transevropských telekomunikačních sítí, které pomůže odstranit problematická místa existující na jednotném digitálním trhu, je doprovázeno studiemi a opatřeními na podporu programu. Jde o:

a)      Inovační řízení, mapování a služby. Případná opatření technické pomoci k zavádění a řízení zahrnují plánování projektů a investicí a studie proveditelnosti na podporu investičních opatření a finančních nástrojů. Mapování celoevropské infrastruktury širokopásmových sítí bude rozvíjet průběžný podrobný fyzický průzkum a dokumentování příslušných lokalit, analýzu omezování vlastnických práv třetích osob, posouzení možnosti modernizace existujících zařízení atd. Mělo by dodržovat zásady směrnice 2007/2/ES (směrnice INSPIRE) a příslušných normalizačních činností. Opatření technické pomoci mohou podpořit také opakované úspěšné investice a modely zavádění.           Tato opatření mohou zahrnovat i odolnost vůči klimatu s cílem posoudit rizika související s klimatem a zajistit odolnost infrastruktury vůči živelným pohromám v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v právních předpisech EU nebo ve vnitrostátních právních předpisech.

b)      Podpůrná opatření a jiná opatření technické pomoci. Tato opatření jsou nezbytná pro přípravu nebo podporu provádění projektů společného zájmu nebo urychlení jejich zavedení. V oblasti digitálních služeb podpůrná opatření také stimulují a podporují používání nových infrastruktur digitálních služeb, které mohou být nezbytné nebo účelné na základě rozvoje technologií, změn na odpovídajících trzích nebo nových politických priorit.

Oddíl 2. Širokopásmové sítě

Všechny investice do širokopásmového připojení na území Unie rozšiřují kapacitu sítě a přinášejí prospěch všem potenciálním uživatelům, včetně uživatelů v jiných členských státech, než je země investice. Investice do těchto sítí dají podnět k vyšší hospodářské soutěži a větší inovaci v ekonomice, zajistí efektivnější a účinnější veřejné služby, přispějí k cílům EU týkajícím se nízkouhlíkového hospodářství a k celkové konkurenceschopnosti a produktivitě EU.

Investice do širokopásmové infrastruktury vynakládali převážně soukromí investoři a očekává se, že tomu tak bude i nadále. Dosažení cílů Digitální agendy si však vyžádá investice v oblastech, kde to nemá jasné ekonomické odůvodnění nebo kde se atraktivita pro podnikatele možná bude muset během lhůty stanovené k dosažení cílů zvýšit. Na základě pravděpodobných investic lze charakterizovat tyto tři typy oblastí:

Příměstské oblasti / oblasti se střední hustotou obyvatelstva jsou zpravidla pokryty spojením o střední rychlosti, ale obvykle nemají spojení o vyšších rychlostech. Pokud se ekonomické opodstatnění investic do pokrokových technologií pro soukromé investory jeví v krátkodobém výhledu jako nedostatečné, finanční podpora by mohla dát podnět k ziskovým investicím v dlouhodobém výhledu napravením nedostatku životaschopnosti a povzbuzením hospodářské soutěže.

Venkovské oblasti a oblasti s malou hustotou obyvatelstva jsou obvykle pokryty spojením o malé rychlosti a v některých případech dokonce nejsou spojením pokryty vůbec. Není pravděpodobné, že ekonomický význam investic bude reálný a že evropských cílů bude do roku 2020 dosaženo. Investice v těchto oblastech si vyžadují větší finanční podporu poskytovanou z grantů případně v kombinaci s finančními nástroji. Tyto oblasti budou zahrnovat odlehlé a řídce obydlené oblasti, kde jsou buď velmi vysoké investiční náklady, nebo nízký příjem. Podpora z nástroje pro propojení Evropy v těchto oblastech pravděpodobně doplní dostupné fondy soudržnosti nebo fondy na rozvoj venkova a jinou přímou veřejnou podporu.

Hustě obydlené / městské oblasti – s výjimkou některých regionů, kde jsou nízké příjmy – jsou obvykle dobře pokryty spojeními o střední až vysoké rychlosti, které jsou často zajišťovány konkurenčními nabídkami kabelových a telekomunikačních operátorů. Ale z důvodu této relativně uspokojivé situace jsou tržní pobídky na investice do sítí o velmi vysokých rychlostech, např. připojení domácností pomocí optických vláken, omezeny. Lze rovněž předpokládat finanční podporu investicí v městských oblastech s velkou hustotou obyvatelstva nepřitahujících dostatečné investice nehledě na přínosy, které by vytvářely pro společnost, pokud to bude plně v souladu s články 101, 102 a 106 Smlouvy o fungování Evropské unie a případně také s pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí.

V méně rozvinutých regionech by podpora pro zavádění širokopásmových sítí měla být poskytována především prostřednictvím nástrojů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Granty a/nebo finanční nástroje z nástroje pro propojení Evropy mohou v případě potřeby tuto podporu doplnit, aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení. Dosažení součinnosti mezi opatřeními nástroje pro propojení Evropy v těchto regionech a podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti mohou být posíleny využitím vhodného mechanismu koordinace[16].

Klasifikace oblastí podle výše uvedených kategorií je orientačně uvedena v mapě níže.

Opatření přispívající k projektu společného zájmu v oblasti širokopásmových sítí tvoří vyvážené portfolio, včetně kroků, které napomáhají cílům Digitální agendy týkajícím se připojení o rychlosti 30 Mb/s a 100 Mb/s; zavedené zejména v příměstských a venkovských oblastech i v oblastech po celé Evropské unii.

Opatření přispívající k projektům společného zájmu v oblasti širokopásmových sítí bez ohledu na použitou technologii mají:

a)      podporovat investice do širokopásmových sítí schopných dosáhnout cíle Digitální agendy 2020 týkajícího se univerzálního pokrytí připojením o rychlosti 30 Mb/s; nebo

b)      podporovat investice do širokopásmových sítí schopných dosáhnout cíle Digitální agendy 2020 a předplaceného připojení nejméně poloviny domácností na internet o rychlosti vyšší než 100 Mb/s;

c)      být v souladu s platnými právními předpisy, zejména s právem hospodářské soutěže

a pozůstávají hlavně z jednoho nebo více těchto opatření:

a)      zavádění pasivní fyzické infrastruktury nebo zavádění kombinované pasivní a aktivní fyzické infrastruktury a prvků pomocné infrastruktury doplněné službami nezbytnými pro činnost této infrastruktury;

b)      přiřazená zařízení a související služby, například elektrické vedení v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně;

c)      využívání potenciálních synergií mezi zavedenými širokopásmovými sítěmi a jinými sítěmi veřejných služeb (energetika, doprava, voda, kanalizace atd.), zejména těmi, které se týkají inteligentní distribuce elektřiny.

Zavádění širokopásmových sítí za účelem propojení ostrovních, uzavřených a okrajových oblastí s ústředními regiony Unie, případně včetně podmořského vedení, bude podporováno tam, kde je to zásadní k zajištění přístupu izolovaných komunit k širokopásmovému připojení o rychlosti 30 Mb/s a více. Tato podpora by měla doplňovat ostatní finanční prostředky, ať z EU či vnitrostátní, jež jsou k tomuto účelu uvolněny.

K odstranění pochyb, služby, které zajišťují nebo vykonávají redakční dohled nad přenášeným obsahem s využitím elektronických komunikačních sítí a služeb, a služby informační společnosti podle ustanovení článku 1 směrnice 98/34/ES, které nespočívají plně nebo převážně v přenosu signálů po elektronických komunikačních sítích, nejsou zahrnuty do rozsahu opatření přispívajících k projektu společného zájmu v oblasti širokopásmových sítí.

Příjemci podpory EU pro projekt společného zájmu v oblasti širokopásmového připojení zahrnují kromě jiného:

a)      telekomunikační operátory (zavedené, ať už investují přímo nebo prostřednictvím dceřiné společnosti, nebo nové poskytovatele služeb), kteří zahajují investice do rychlých a superrychlých širokopásmových sítí;

b)      podniky veřejných služeb (např. voda, odpadní voda, energie, doprava), u nichž se očekává, že budou investovat do pasivních širokopásmových sítí, a to buď samostatně, nebo ve spolupráci s operátory;

c)      regionální subjekty s pravomocí přijímat rozhodnutí, včetně obcí, které mohou získat koncese pro širokopásmové infrastruktury. Dodavatelé zařízení mohou být zainteresováni na takovém opatření vytvořením účelové společnosti;

d)      partnerství mezi různými operátory aktivními na trzích s pevným a bezdrátovým propojením s cílem vytvořit novou generaci infrastruktur.

Ve vytváření portfolia se náležitě přihlíží k investičním potřebám členských států, pokud jde o počet domácností, které mají být připojeny s podporou nástroje pro propojení Evropy.

Navíc bude podporováno připojení o vysokých rychlostech pro veřejná přístupová místa k internetu, zejména ve veřejných zařízeních, jako jsou školy, úřady místní správy a knihovny.

Oddíl 3. Infrastruktury digitálních služeb

Provádění infrastruktur digitálních služeb přispěje k realizaci jednotného digitálního trhu odstraněním existujících problematických míst, pokud jde o zavádění služeb. Bude toho dosaženo vytvořením a/nebo rozšířením platforem infrastruktury interoperabilních digitálních služeb spolu s důležitými infrastrukturami základních digitálních služeb. Opírá se to o dvouvrstvový přístup:

1)      Platformy hlavních služeb jsou ústřední prvky nebo uzly infrastruktur digitálních služeb důležitých pro zajištění transevropského propojení, přístupu a interoperability. Mohou rovněž zahrnovat fyzická zařízení, např. servery a vyhrazené sítě a nástroje softwaru. Platformy hlavních služeb jsou otevřeny pro subjekty ve všech členských státech.

2)      Obecné služby zajišťují funkčnost a obsah infrastruktur digitálních služeb. Mohou být propojeny prostřednictvím platformy hlavních služeb.

Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktur digitálních služeb jsou tyto:

Transevropská vysokorychlostní páteřní spojení pro orgány veřejné správy

Veřejná transevropská páteřní infrastruktura služeb bude poskytovat vysokou rychlost a spojení mezi veřejnými institucemi EU v oblastech jako veřejná správa, kultura, vzdělávání a zdravotnictví. Tato páteřní infrastruktura podpoří veřejné služby evropské hodnoty řízenou kvalitou služeb a zabezpečeným přístupem. Zaručí proto digitální kontinuitu poskytování veřejných služeb s větším užitkem pro občany, podniky a správy. Umožní agregaci poptávky po připojení s dosažením kritického množství a snížením nákladů.

Platforma hlavních služeb:

Infrastruktura bude založena na existující páteři internetu a v případě potřeby se budou zavádět nové sítě. Spojení budou provedena přímo nebo prostřednictvím regionálně nebo vnitrostátně spravovaných infrastruktur. Zajistí zejména spojení pro jiné transevropské služby, kromě jiného služby uvedené v této příloze. Tato infrastruktura bude plně začleněna do internetu jako klíčová kapacita pro transevropskou veřejnou službu a podpoří přijetí nových norem (např. internetové protokoly, jako je IPv6[17]). V případě potřeby lze z bezpečnostních důvodů zvážit vyhrazenou základní infrastrukturu pro spojení orgánů veřejné správy.

Obecné služby:

Začlenění hlavní platformy do evropských veřejných služeb bude usnadněno zavedením obecných služeb: oprávnění, ověřování, bezpečnost mezi doménami a šířka pásma na požádání, spojení služeb, řízení mobility, řízení kontroly a kontrola provádění, integrace vnitrostátních infrastruktur.

Interoperabilní služby „cloud computingu“ (poskytování služeb a programů uložených na serverech na internetu) zajistí funkčnost páteřní infrastruktury, na které lze poskytovat služby a programy uložené na serverech na internetu pro transevropské veřejné služby. Zahrnuje to síťové transevropské služby, např. video konference, virtuální ukládání a podpora náročných výpočetních aplikací, včetně těch, které se týkají jiných projektů společného zájmu.

Přeshraniční poskytování služeb elektronické správy (eGovernment)

Služby elektronické správy (eGovernment) se vztahují na digitální interakci mezi veřejnými orgány a občany, veřejnými orgány a podniky a organizacemi a mezi veřejnými orgány různých zemí. Standardizované, přeshraniční a uživatelsky přívětivé platformy interakce budou generovat růst efektivity jak v celém hospodářství, tak i ve veřejném sektoru, a přispějí k jednotnému trhu.

Platforma hlavních služeb:

Interoperabilní elektronická identifikace a ověřování v celé Evropě: Bude zaveden soubor propojených a zabezpečených autentizačních serverů a protokolů, které zajišťují interoperabilitu různých autentizačních a identifikačních systémů a systémů povolování existujících v Evropě. Tato platforma umožní občanům a podnikům přístup ke službám on-line, když je to potřebné například za účelem studia, práce, cestování, poskytování zdravotní péče nebo podnikání v zahraničí. Bude tvořit hlavní úroveň pro všechny tyto digitální služby, pro které je potřebná elektronická identifikace a ověření totožnosti: např. elektronické zadávání veřejných zakázek, zdravotní služby on-line, standardizované podnikové výkaznictví, elektronická výměna informací z oblasti justice, transevropská registrace společností on-line, služby elektronické správy (eGovernment) pro podniky, včetně komunikace mezi obchodními rejstříky týkající se přeshraničních fúzí a zahraničních poboček. Tato platforma může využívat také zdroje a nástroje vícejazyčné hlavní platformy.

Obecné služby:

a)      Elektronické postupy pro založení a provozování podniku v jiné evropské zemi: Tato služba umožní elektronicky řešit veškeré nezbytné administrativní postupy přes hranice prostřednictvím jediného kontaktního místa. Tato služba je také požadavkem směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu.

b)      Interoperabilní služby přeshraničního elektronického zadávání veřejných zakázek: Tyto služby umožní každé společnosti v EU reagovat na evropská veřejná výběrová řízení z jakéhokoli členského státu a budou zahrnovat činnosti elektronického zadávání veřejných zakázek před jejich přidělením a po jejich přidělení a spojovat takové činnosti jako elektronické předložení nabídek (Electronic Submission of offers), virtuální spis společnosti (Virtual Company Dossier), elektronické katalogy (eCatalogues), elektronické objednávky (eOrders) a elektronické faktury (eInvoices).

c)      Interoperabilní přeshraniční služby elektronické justice: Tyto služby umožní přeshraniční přístup občanů, podniků, organizací a právníků k právním prostředkům/dokumentům a soudním postupům on-line. Umožní přeshraniční interakci on-line (prostřednictvím výměny údajů a dokumentů on-line) mezi právními orgány v různých členských státech, a tím zlepší schopnost efektivněji zpracovávat přeshraniční právní případy.

d)      Interoperabilní přeshraniční služby elektronického zdravotnictví: Tyto služby umožní interakci mezi občany/pacienty a poskytovateli zdravotní péče, předávání údajů mezi institucemi a organizacemi nebo přímou komunikaci (peer-to-peer) mezi občany/pacienty a/nebo zdravotními odborníky a institucemi. Zaváděná infrastruktura bude v souladu se zásadami ochrany údajů stanovenými zejména ve směrnicích 95/46/ES a 2002/58/ES a také s mezinárodními a vnitrostátními etickými pravidly týkajícími se používání zdravotních záznamů pacientů a jiných osobních údajů. Služby budou obsahovat přeshraniční přístup k elektronickým zdravotním záznamům a službám elektronického předepisování léků a také dálkové zdravotní služby/služby asistovaného žití, přeshraniční vícejazyčné sémantické služby napojené na vícejazyčnou hlavní platformu, přístup k informacím o sociálním zabezpečení založený na infrastruktuře EESSI (elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení) atd.

e)      Evropská ústřední platforma pro propojení evropských obchodních rejstříků: Tento nástroj poskytne soubor ústředních nástrojů a služeb, který umožní obchodním rejstříkům ve všech členských státech vyměňovat si informace o registrovaných podnicích, jejich pobočkách, fúzích a likvidacích. Zajistí rovněž vícejazyčnou vyhledávací službu pro více zemí a pro uživatele používající ústřední přístupové body dostupné prostřednictvím portálu elektronické justice (e-Justice).

Umožnění přístupu k informacím veřejného sektoru a vícejazyčné služby

Přístup k digitálním zdrojům evropského dědictví

Cílem této infrastruktury je zpřístupnit rozsáhlé sbírky evropských kulturních zdrojů v digitální formě a podpořit jejich opakované využití třetími stranami v plném souladu s autorskými a souvisejícími právy.

Platforma hlavních služeb:

Rozvoj platformy hlavních služeb bude založen na současném portálu Europeana. Platforma – která si vyžaduje rozvoj, provádění a správu distribuovaných výpočtů, zařízení a software pro ukládání údajů – poskytne jediný přístupový bod k obsahu evropského kulturního dědictví na úrovni jednotlivých položek, soubor specifikací rozhraní pro součinnost s infrastrukturou (vyhledávání údajů, stahování údajů), podporu adaptace metadat a pojmutí nového obsahu a také informace o podmínkách opakovaného použití obsahu přístupného prostřednictvím infrastruktury.

Zajistí rovněž prostředky pro vytvoření interakce s poskytovateli obsahu a uživateli (občany vstupujícími do portálu) a opakovanými uživateli (tvůrčími odvětvími) za účelem podpory platformy, koordinace příslušných sítí a výměny informací.

Obecné služby:

a)      agregace obsahu, který je ve vlastnictví kulturních institucí a soukromých držitelů obsahu v členských státech;

b)      zařízení pro hromadné získávání zdrojů, které podpoří vzájemnou součinnost a uživatelům umožní aktivně přispívat na internetových stránkách;

c)      uživatelsky přívětivé služby pro portál, který se zabývá otázkami jako zlepšení vyhledávání a surfování po internetu a také přístup napříč jazyky;

d)      výměna informací o autorských právech a infrastrukturách poskytujících licence;

e)      odborná střediska pro digitalizaci a zachování digitálního kulturního dědictví;

f)       depozitáře obsahu pro kulturní instituce a obsah vytvořený uživateli a pro jejich dlouhodobé zachování.

Přístup k informacím z veřejného sektoru pro opakované použití

Tato infrastruktura digitálních služeb umožní přístup pro opakované použití všech informací, které lze zveřejnit a které má v držení veřejný sektor v EU.

Platforma hlavních služeb:

Distribuovaný výpočet, zařízení pro ukládání údajů a software poskytne: jediný přístupový bod pro vícejazyčné (všechny oficiální jazyky EU) datové soubory, které mají v držení veřejné orgány v EU na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni; nástroje pro dotazy a vizualizaci datových souborů; zajištění, aby dostupné datové soubory měly povolení ke zveřejnění a opakované distribuci, včetně auditní kontroly původu údajů; soubor aplikačních programovacích rozhraní pro softwarové klienty za účelem interakce s infrastrukturou (vyhledávání údajů, sběr statistických údajů, stahování údajů) pro vývoj aplikací třetích stran. Umožní rovněž sběr a zveřejnění statistických údajů o činnosti portálu, o dostupnosti údajů a aplikací a o způsobu, jakým se používají.

Obecné služby:

Postupné rozšíření přístupu ke všem databázím, které mají a zveřejňují prakticky všechny orgány veřejné správy v EU, včetně vícejazyčného vyhledávání, jehož bude dosaženo pomocí:

a)      agregace mezinárodních/vnitrostátních/regionálních/místních souborů dat a souborů dat EU;

b)      interoperability souborů dat, včetně právních otázek a otázek vydávání licencí s cílem umožnit lepší opakované použití;

c)      rozhraní za účelem otevření infrastruktur údajů ve třetích zemích;

d)      registrů údajů a služeb dlouhodobého uchovávání.

Vícejazyčný přístup ke službám on-line

Tato infrastruktura služeb umožní všem současným a budoucím poskytovatelům služeb on-line nabízet jejich obsah a služby v širším rozsahu jazyků EU nákladově nejefektivnějším způsobem.

Platforma hlavních služeb:

Platforma umožní získávání, udržování a zpřístupnění velkých souborů jazykových údajů v reálném čase a opakovaně použitelných nástrojů zpracovávání jazyků. Zahrne všechny jazyky EU a bude v souladu s příslušnými normami a dohodnutými požadavky na služby a právními požadavky. Platforma umožní pružné doplňování, zpracování a zpřesňování jazykových údajů a nástrojů ze strany přispěvatelů a zajistí snadný a zabezpečený přístup a nové zaměření těchto zdrojů ze strany organizací, které poskytují nebo rozvíjejí služby umožněné jazyky. Platforma rovněž podpoří spolupráci a součinnost s podobnými iniciativami a datovými středisky, existujícími nebo připravovanými, v rámci EU a mimo EU.

Obecné služby:

Platforma bude zaplněna širokým rozsahem opakovaně použitelných údajů a softwarových zdrojů pokrývajících všechny jazyky EU. Shromažďuje, harmonizuje a spojuje tyto datové a softwarové prvky v rámci infrastruktury distribuovaných služeb. Zpřístupní a v některých oblastech bude zpracovávat nebo rozšíří údaje a softwarové zdroje používané jako základní pilíře pro rozvoj, přizpůsobení a poskytování vícejazyčných služeb nebo vícejazyčných brán ke službám on-line.

Bezpečnost a zabezpečení

Infrastruktura služeb bezpečnějšího internetu

Podpora zajistí integrované a interoperabilní služby na evropské úrovni založené na sdíleném povědomí, zdrojích, nástrojích a postupech a zaměřené na to, aby děti, jejich rodiče, vychovatelé a učitelé byli oprávněni co nejlépe využívat internet.

Platforma hlavních služeb:

Platforma hlavních služeb umožní získání, činnost a udržování sdílených výpočetních zařízení, databází a softwarových nástrojů pro centra pro bezpečnější internet (SIC) v členských státech a také interní operace za účelem vyřizování oznámení o obsahu týkajícím se sexuálního zneužívání, včetně spojení s policejními orgány a mezinárodními organizacemi jako Interpol a případně zajištění odstranění tohoto obsahu na příslušných internetových stránkách. Bude to podpořeno společnými databázemi.

Obecné služby:

a)      linky pomoci pro děti, rodiče a vychovatele informující o nejlepších prostředcích pro používání internetu dětmi, které zamezí rizikům závadných a nelegálních obsahů a chování a podpoří interní infrastrukturu;

b)      linky pomoci pro oznamování nelegálního obsahu týkajícího se sexuálního zneužívání dětí na internetu;

c)      nástroje pro zajištění přístupu k obsahu a službám vhodným z hlediska věku;

d)      software, který umožňuje snadné a rychlé oznámení nelegálního obsahu a jeho odstranění a také oznamování groomingu a šikanování;

e)      systémy softwaru, které umožňují lepší identifikaci (neoznámeného) obsahu sexuálního zneužívání dětí na internetu a také technologie na podporu policejních vyšetřování, zejména se zřetelem na zjišťování dětských obětí, pachatelů a komerčního prodeje tohoto obsahu.

Kritická informační infrastruktura

Budou se rozvíjet a zavádět komunikační kanály a platformy, aby se zvýšila schopnost celé EU, pokud jde o připravenost, sdílení informací, koordinaci a reakci.

Platforma hlavních služeb:

Platforma hlavních služeb bude pozůstávat ze sítě vnitrostátních/vládních skupin pro reakci na počítačové hrozby (CERT) na základě minimálního souboru základních schopností. Síť poskytne základ evropského systému pro varování a sdílení informací (EISAS) pro občany a malé a střední podniky EU.

Obecné služby:

a)      Aktivní služby – informace týkající se sledování a šíření technologií a společného zabezpečení; posuzování bezpečnosti; zajišťování pokynů o bezpečnostní konfiguraci; poskytování služeb pro odhalování neoprávněného vniknutí;

b)      reaktivní služby – zacházení s bezpečnostními událostmi a reakce na ně; vydávání výstrah a varování; analýza zranitelnosti a zacházení s ní, zacházení s artefakty (prověrka kvalitních výstrah o novém škodlivém softwaru a jiných artefaktech).

Zavádění řešení informačních a komunikačních technologií pro inteligentní energetické sítě a pro poskytování inteligentních energetických služeb

Inteligentní energetické služby používají moderní informační a komunikační technologie s cílem plnit potřeby občanů (kterými mohou být výrobci a také spotřebitelé energie), dodavatelů energie a veřejných orgánů. Inteligentní energetické služby zahrnují interakci mezi občany a dodavateli energie, předávání údajů mezi organizacemi a přímou komunikaci (peer-to-peer) mezi občany. Otevírají příležitosti pro existující a nové subjekty jak v telekomunikacích, tak i na trzích s energií (např. společnosti poskytující energetické služby – ESCO). Mohou společnostem a občanům rovněž umožnit sledovat rozhodnutí o nákupu emisí skleníkových plynů.

Platformy hlavních služeb

Komunikační infrastruktura zaváděná obvykle veřejnými službami v partnerství s telekomunikačními operátory a také potřebný hardware informačních technologií začleněný do energetických komponentů (např. trakční napájecí stanice). Zahrnují rovněž hlavní služby, které umožňují sledování aktiv, kontrolu řízení spotřeby, automatizaci a správu údajů a komunikaci mezi různými subjekty (poskytovatelé služeb, provozovatelé sítí a jiné veřejné služby, spotřebitelé atd.).

Obecné služby:

Obecné služby bude zpravidla dodávat široká řada nových a inovačních subjektů, například poskytovatelé energetických služeb, společnosti poskytující energetické služby – ESCO, shromažďovatelé energie, kteří napomáhají zejména vstupu různých typů místních malých a středních podniků a zamezují monopolizaci maloobchodního trhu.

Zpřístupní funkčnost pro spotřebitele s cílem zvládnout jejich poptávku po energii, řídit jejich obnovitelné zdroje energie a jejich skladovací kapacity, aby se optimalizovalo jejich využívání energie, snížily účty za energii a skleníkové plyny a současně zajistila ochrana a bezpečnost údajů.

a)      Infrastruktura inteligentního měření za účelem měření a oznamování informací o spotřebě energie. Obecné služby zahrnují rovněž vybavení energetické správy v objektu zákazníka, tj. hardwarová zařízení informačních technologií napojená na domácí sítě spojené s inteligentním měřičem.

b)      Softwaroví agenti, kteří rozhodují, kdy nakupovat/prodávat energii, kdy zapnout/vypnout spotřebiče v závislosti na cenových signálech od dodavatelů energie, na informacích o předpovědi počasí, správě a oznamování údajů, kontrolních a automatizovaných zařízeních a jejich síťových řešeních.

[1]               KOM (2010) 2020.

[2]               KOM (2010) 245.

[3]           KOM(2011) 500/I v konečném znění a KOM (2011) 500/II v konečném znění (Politické informační listy).

[4]               Doplnit odkaz.

[5]               Čísla jsou uvedena ve stálých cenách roku 2011.

[6]               Úř. věst. C […], […], p. […].

[7]               Úř. věst. C […], […], p. […].

[8]               KOM (2010) 245 v konečném znění/2.

[9]               KOM (2010) 472.

[10]             KOM (2011)500 v konečném znění.

[11]             Úř. věst. […], […], p. […].

[12]             L 251, 25.9.2010, s. 35.

[13]             Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.

[14]             Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.

[15]             Úř. věst. L 183, 11.7.1997, s. 12.

[16]             Jak to stanoví čl. 11 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006, KOM(2011) 615 v konečném znění.

[17]             Odkaz na sdělení o ipv6: KOM (2008) 313 – Modernizace internetu: Akční plán pro zavedení internetového protokolu verze 6 (IPv6) v Evropě.