{SEC(2011) 1138 final}

{SEC(2011) 1139 final}

           

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 29. června 2011 přijala Komise návrh příštího víceletého finančního rámce na období 2014–2020 – rozpočet pro splnění strategie Evropa 2020. Ve svém návrhu Komise rozhodla, že politika soudržnosti by měla zůstat základním prvkem příštího finančního balíčku, a zdůraznila její ústřední úlohu při plnění strategie Evropa 2020.

Komise navrhla řadu významných změn způsobu utváření a naplňování politiky soudržnosti. Hlavními charakteristickými znaky návrhu je soustředění finančních prostředků na menší počet priorit lépe propojených se strategií Evropa 2020, zaměření na výsledky, sledování pokroku při dosahování dohodnutých cílů, větší podmíněnost a jednodušší plnění.

Toto nařízení stanoví obecná ustanovení, kterými se řídí Evropská územní spolupráce. Čerpá z práce vykonané od zveřejnění čtvrté zprávy o soudržnosti v květnu 2007, která předestřela hlavní problémy, jimž budou regiony v příštích desetiletích čelit, a zahájila debatu o budoucí politice soudržnosti. Dne 9. listopadu 2010 přijala Komise pátou zprávu o soudržnosti, která poskytla analýzu sociálních a hospodářských trendů a nastínila zaměření budoucí politiky soudržnosti.

Politika soudržnosti je hlavním investičním nástrojem na podporu hlavních priorit Unie, jak jsou vytyčeny ve strategii Evropa 2020. Zaměřuje se na jednotlivé země a regiony, které mají větší potřeby. Jedním z největších úspěchů EU je její schopnost zvyšovat životní úroveň všech jejích občanů. Činí tak nejen tím, že pomáhá chudším členským státům a regionům rozvíjet se a růst, ale také prostřednictvím své úlohy při integraci jednotného trhu, který svou velikostí přináší výhody z rozsahu trhu a úspory z rozsahu do všech částí EU, bohatých i chudých, velkých i malých. Z vyhodnocení výdajů na politiku soudržnosti v minulosti provedeného Komisí vyplynula řada příkladů přidané hodnoty a investic do růstu a tvorby pracovních míst, ke kterým by nikdy nedošlo bez podpory z rozpočtu EU. Výsledky však také ukazují určitý rozptyl a nedostatečné stanovení priorit. V době, kdy je veřejných finančních prostředků velmi málo a kdy jsou investice do podpory růstu potřebnější než kdy jindy, se Komise rozhodla navrhnout významné změny politiky soudržnosti.

Návrh je součástí legislativního balíčku o politice soudržnosti na období 2014–2020. Evropská územní spolupráce je jedním z cílů politiky soudržnosti a poskytuje rámec pro uskutečňování společných opatření a politických výměn mezi vnitrostátními, regionálními a místními aktéry z různých členských států. To vše je ještě důležitější vzhledem k tomu, že problémy, se kterými se členské státy a regiony potýkají, čím dál častěji protínají vnitrostátní/regionální hranice a vyžadují společná kooperativní opatření na příslušné územní úrovni. Evropská územní spolupráce může tedy významně přispět k podpoře nového cíle Smlouvy, kterým je územní soudržnost.

Evropská územní spolupráce je zvlášť hodnotná, protože:

· Přeshraniční problémy lze nejúčinněji řešit spoluprací všech dotčených regionů, aby se zabránilo nepřiměřeným nákladům pro jedny a zneužívání druhými (např. přeshraniční znečištění životního prostředí).

· Spolupráce může poskytnout účinný mechanismus sdílení správné praxe a učení se, jak šířit know-how (např. zvýšení konkurenceschopnosti).

· Spolupráce může zajistit, aby řešení konkrétního problému bylo účinnější díky úsporám z rozsahu a dosažení kritického množství (vytváření klastrů na podporu výzkumu a inovací).

· V důsledku koordinace odvětvových politik, opatření a investic v přeshraničním a nadnárodním měřítku se může zlepšit správa věcí veřejných.

· Vztahy se sousedy EU prostřednictvím programů spolupráce na vnějších hranicích EU mohou přispět k bezpečnosti, stabilitě a ke vzájemně prospěšným vztahům.

· V některých zónách, jako jsou například přímořské a pobřežní oblasti, jsou spolupráce a nadnárodní akce nezbytné k podpoře růstu, zaměstnanosti a řízení založeného na ochraně ekosystému.

Překlenovací politické zaměření budoucí politiky soudržnosti je také použitelné v souvislosti s Evropskou územní spoluprací. Navrhované nařízení tedy obsahuje sladění se strategií Evropa 2020, prvky, jak zvýšit účinnost zásahů fondu, a celkový zjednodušený přístup k provádění.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ 2.1. Konzultace a rady odborníků

Toto nařízení vychází z rozsáhlých konzultací se zúčastněnými subjekty, včetně členských států, regionů a sociálních a hospodářských partnerů.

Veřejná konzultace o závěrech páté zprávy o soudržnosti se konala mezi 12. listopadem 2010 a 31. lednem 2011. Celkem bylo obdrženo 444 příspěvků. Mezi respondenty patřili členské státy, regionální a místní orgány, sociální partneři, evropské zájmové organizace, nevládní organizace, občané a jiné zúčastněné subjekty. Ve veřejné konzultaci byla položena řada otázek o budoucnosti politiky soudržnosti. Shrnutí výsledků bylo zveřejněno dne 13. května 2011[1].

Jako vstupní údaje byly použity výsledky hodnocení ex post provedených u programů INTERREG 2000–2006[2], parlamentní zpráva k cíli 3[3] a celá řada studií a rad odborníků poskytnutých například prostřednictvím programu INTERACT. Rady odborníků byly také poskytnuty prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni pro budoucí koncepci politiky soudržnosti složené z odborníků z vnitrostátních správ, která uspořádala dvě zasedání, kde se konkrétněji zabývala Evropskou územní spoluprací.

Výsledky veřejné konzultace o páté zprávě o soudržnosti ukazují širokou shodu na vysoké přidané hodnotě Evropské územní spolupráce. Napříč členskými státy se však objevuje volání po větší standardizaci pravidel a postupů[4]. Řada příspěvků členských států také zdůrazňuje nutnost samostatného nařízení nebo samostatného právního rámce pro programy spolupráce, aby dokázaly lépe řešit mnohonárodní kontext[5].

Klíčovým bodem, který vyplývá z hodnocení ex post, je, že programy územní spolupráce se ne vždy zaměřují na omezený počet prioritních témat, ale přijímají spíše široké intervenční strategie, jež ztěžují dosažení zřetelně identifikovatelných dopadů[6]. Další významné doporučení se týká nutnosti nastolit proaktivnější a průběžnou interakci s programy Konvergence a Konkurenceschopnost a s jinými programy územní spolupráce, které působí v této programové oblasti, aby se zajistila doplňkovost, koordinace a synergie. Hodnocení výslovně doporučuje vypracovat pro období po roce 2013 doplňkovější a integrovanější přístup[7].

Obdobně odborníci zdůraznili ve skupině na vysoké úrovni potřebu větší koordinace a strategického zaměření jak na úrovni obecné politiky, tak na úrovni jednotlivých programů[8]. Uvedli také, že by měly být posíleny vazby na programy Konvergence a Konkurenceschopnost, a požadovali zvláštní regulační ustanovení o územní spolupráci a celkovou harmonizaci a zjednodušení použitelných pravidel[9].

Parlamentní zpráva zdůraznila nutnost lépe integrovat Evropskou územní spolupráci na všech úrovních strategického plánování, lépe koordinovat programování mezi programy spolupráce a regionálními programy a zjednodušit provádění samostatným nařízením o spolupráci, které by lépe odráželo specifika[10].

2.2. Posouzení dopadů

Možnosti zvažované v posouzení dopadů se týkají zlepšení strategického zaměření a koordinace mezi programy spolupráce a regionálními programy. Zvažované možnosti zahrnovaly udržení statu quo (široké priority, žádné formální propojení mezi programy spolupráce a regionálními programy), scénář zaměřený na tematické soustředění a integraci spolupráce do celkového strategického rámce (omezený počet tematických cílů, které si mohou přeshraniční a nadnárodní programy zvolit, integrace aspektů spolupráce do společného strategického rámce a smlouvy o partnerství) a konečně scénář, jenž by plně integroval aspekty spolupráce do regionálních programů bez nutnosti samostatných programů spolupráce. Jako upřednostňovaná byla vybrána druhá možnost, neboť zajistí lepší zaměření na evropské priority, posílí intervenční logiku programů a zajistí lepší propojení a soudržnost s regionálními programy.

V důsledku provedených konzultací a posouzení dopadů a obdržených vstupních podkladů legislativní návrh nařízení o společných ustanoveních stanoví pevné začlenění Evropské územní spolupráce do společného strategického rámce, do smlouvy o partnerství i do souvisejících postupů podávání zpráv. Kromě toho jsou součástí programových dokumentů prvky soudržnosti mezi regionálními programy a programy spolupráce, které působí v téže oblasti. To zlepší koherenci politiky soudržnosti jako celku.

S cílem stanovit rámec více přizpůsobený programům spolupráce se navrhuje samostatné nařízení o programech Evropské územní spolupráce. Toto nařízení obsahuje ustanovení o tematickém soustředění a větším zaměření na výsledky i řadu zjednodušujících prvků (viz níže).

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie požaduje, aby Evropská unie posilovala hospodářskou, sociální a územní soudržnost a podporovala celkový harmonický rozvoj snižováním rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížením zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.

Cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti je podporován prostřednictvím fondů EU. Jak je stanoveno v článku 176 Smlouvy o fungování EU, úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů a upadajících průmyslových oblastí.

Článek 174 Smlouvy o fungování EU stanoví, že zvláštní pozornost je věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

Článek 349 Smlouvy o fungování EU stanoví, že s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci nejvzdálenějších regionů, která je prohlubována určitými zvláštními rysy, jež vážným způsobem ohrožují jejich rozvoj, jsou přijímána konkrétní opatření. Taková opatření se týkají rovněž podmínek přístupu ke strukturálním fondům.

Navrhuje se samostatné nařízení o Evropské územní spolupráci, které by lépe zohledňovalo skutečnost, že se na programech podílí více zemí, a stanovilo by konkrétnější ustanovení o programech a operacích spolupráce, jak požaduje velký počet zúčastněných subjektů. Návrh stanoví oblast působnosti Evropského fondu pro regionální rozvoj s ohledem na cíl Evropská územní spolupráce. Vymezuje prioritní cíle a uspořádání Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), kritéria způsobilosti, dostupné finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování. Stanoví také prováděcí mechanismy, včetně ustanovení o finančním řízení a kontrole. Nařízení o společných ustanoveních i nařízení o EFRR se použijí v závislosti na zvláštních ustanoveních obsažených v tomto nařízení.

Legislativní nástroj a typ opatření (tj. financování) jsou vymezeny ve Smlouvě o fungování EU, která představuje právní východisko pro strukturální fondy a stanoví, že úloha, přednostní cíle a organizace strukturálních fondů jsou vymezeny formou nařízení. Jak je uvedeno výše, návrh samostatného nařízení je odůvodněný vzhledem k tomu, že obecná ustanovení týkající se fondů a nařízení o EFRR je třeba přizpůsobit kontextu spolupráce.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh Komise na víceletý finanční rámec předpokládá vyčlenit na hospodářské, sociální a územní začlenění v období 2014–2020 částku 376 miliard EUR.

Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 || mld. EUR

Méně rozvinuté regiony Přechodné regiony Více rozvinuté regiony Územní spolupráce Fond soudržnosti Zvláštní příděly pro nejvzdálenější a řídce osídlené regiony || 162,6 39 53,1 11,7 68,7 0,926

Nástroj pro propojení Evropy v oblasti dopravy, energetiky a IKT || 40 miliard EUR (plus 10 miliard EUR vyčleněných uvnitř Fondu soudržnosti)

*Všechny číselné údaje jsou ve stálých cenách roku 2011.

Navrhované nařízení stanoví rozdělení financování plánovaného na územní spolupráci mezi různé složky spolupráce takto:

a)           73,24 % (tj. celkem 8 569 000 003 EUR) na přeshraniční spolupráci,

b)           20,78 % (tj. celkem 2 431 000 001 EUR) na nadnárodní spolupráci,

c)           5,98 % (tj. celkem 700 000 000 EUR) na meziregionální spolupráci.

5. SHRNUTÍ OBSAHU NAŘÍZENÍ

Cílem samostatného nařízení o Evropské územní spolupráci je umožnit zřetelnější představení specifik Evropské územní spolupráce za účelem snazšího provádění, neboť terminologii lze přímo přizpůsobit kontextu programů spolupráce, na kterých se podílí více zemí. Návrh tedy v případě potřeby odkazuje na účast třetích zemí, aby lépe zobrazil realitu spolupráce. Obsahuje také systematičtější odkazy na úlohu, kterou mohou v souvislosti se spoluprací sehrát evropská seskupení pro územní spolupráci (dále jen „ESÚS“).

Nařízení stanoví oblast působnosti EFRR s ohledem na cíl Evropská územní spolupráce.

Návrh stanoví finanční zdroje dostupné pro každou oblast a kritéria pro jejich přidělování členským státům. To také zahrnuje pokračující podporu mechanismu pro převod prostředků na činnosti spolupráce na vnějších hranicích Unie v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství a nástroje předvstupní pomoci. Je třeba podpořit synergie a doplňkovost programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce a programů financovaných v rámci vnějších nástrojů.

Novým prvkem v návrhu jsou ustanovení o tematickém soustředění a investičních prioritách. To je třeba chápat v celkových souvislostech zlepšování strategického zaměření programů a orientace jejich výsledků. Programy si mohou vybrat z tematické nabídky omezený počet priorit s odpovídajícími investičními prioritami, což zajistí zaměření na evropské priority a zásahy, kde spolupráce přinese největší přidanou hodnotu. Kromě toho byla přísněji vymezena výběrová kritéria, aby se zajistilo, že finanční prostředky budou poskytnuty na ryze společné operace. Programy budou také obsahovat výkonnostní rámec, který vymezuje dílčí mezníky jednotlivých programů, podle nichž lze posuzovat pokrok při jejich plnění.

V programovém období 2007–2013 byl zaznamenán výskyt nových forem územní spolupráce jakožto reakcí přizpůsobených na míru s cílem řešit makroregionální problémy. Na žádost Evropské rady připravila Komise dvě makroregionální strategie pro region Baltského moře a pro Podunají[11]. Kromě toho je významnou součástí integrované námořní politiky systematický přístup k integrovaným strategickým krokům v rámci námořní a pobřežní politiky v souvislosti s přímořskými oblastmi a ekosystémy. Makroregionální a přímořské strategie jsou široce založené integrované nástroje, které zahrnují několik členských států a regionů a zaměřují se na sladění politik a financování s cílem zvýšit politickou soudržnost a celkový dopad veřejných výdajů. Vzhledem k možnému překrývání mezi stávajícími a budoucími makroregiony, přímořskými oblastmi a nadnárodními programovými oblastmi navrhované nařízení výslovně stanoví, že nadnárodní spolupráce může také podporovat rozvoj a uskutečňování makroregionálních strategií a programů pro přímořské oblasti (včetně programů realizovaných na vnějších hranicích EU).

Byly zjednodušeny způsoby uskutečňování programů spolupráce. Byl snížen počet orgánů, které se podílejí na naplňování programů, a jejich úkoly a povinnosti byly dále objasněny. Byly zpřesněny požadavky na obsah programů spolupráce a zpráv o provádění s cílem snížit administrativní zátěž programových orgánů. Byly vymezeny společné ukazatele s cílem lépe postihnout výstupy a zvýšit celkové zaměření na výsledky.

Návrh stanoví větší harmonizaci pravidel. Pravidla způsobilosti budou stanovena na úrovni EU nebo monitorovacím výborem pro celý program. Vnitrostátní pravidla se použijí pouze v případě neexistence těchto pravidel. To také usnadní společný přístup při provádění ověřování řídícím orgánem a auditů auditním orgánem, což přispěje k větší harmonizaci v této oblasti.

A konečně, uskutečňování programů bude dále usnadněno prodloužením lhůty u pravidla zrušení závazku a zvláštními ustanoveními o uplatňování pravidel o státní podpoře a o převodu cizích měn na eura.

2011/0273 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 178 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[12],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[13],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 176 Smlouvy stanoví, že úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je, aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. V souladu s článkem 174 Smlouvy Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“) přispívá ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a ke snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, v rámci nichž je zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

(2) Ustanovení společná pro EFRR, Evropský sociální fond (dále jen „strukturální fondy“) a Fond soudržnosti (EFRR, ESF a FS dále jen „fondy“) jsou stanovena v nařízení (EU) č. […]/2012 ze dne […] o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006[14] [nařízení o společných ustanoveních]. V uvedeném nařízení jsou stanovena zvláštní ustanovení o typu činností, které lze financovat z EFRR v rámci cílů vymezených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. […]/2012 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006[15] [nařízení o EFRR]. Uvedená nařízení nejsou plně přizpůsobena zvláštním potřebám cíle Evropská územní spolupráce, kde spolupracují alespoň dva členské státy nebo jeden členský stát a třetí země. Proto je zapotřebí stanovit zvláštní ustanovení pro cíl Evropská územní spolupráce, která se týkají oblasti působnosti, zeměpisného pokrytí, finančních zdrojů, investičních priorit, soustředění, programování, monitorování, přezkumu, technické pomoci, finanční podpory, způsobilosti, řízení, kontroly, akreditace a finančního řízení.

(3) Má-li se zvýšit přidaná hodnota politiky soudržnosti Unie, měla by zvláštní ustanovení vést k značnému zjednodušení na všech příslušných úrovních, jimiž jsou příjemci, programové orgány, zúčastněné členské státy a třetí země i Komise.

(4) V rámci cíle Evropská územní spolupráce podporuje EFRR přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci.

(5) Cílem přeshraniční spolupráce by mělo být řešení společných problémů určených společně v pohraničních regionech (jako je špatná dostupnost, nevhodné podnikatelské prostředí, nedostatek sítí mezi místními a regionálními správami, výzkum a inovace a zavádění informačních a komunikačních technologií, znečištění životního prostředí, předcházení rizikům, záporné postoje vůči občanům sousední země) a využití nevyužitého potenciálu v pohraniční oblasti (rozvoj přeshraničních zařízení a klastrů pro výzkum a inovace, integrace přeshraničního trhu práce, spolupráce mezi univerzitami nebo zdravotnickými centry) a zároveň prohlubování procesu spolupráce za účelem celkově harmonického rozvoje Unie. V případě přeshraničních programů mezi Severním Irskem a pohraničními hrabstvími Irska na podporu míru a usmíření přispívá EFRR rovněž k podpoře sociální a hospodářské stability v dotčených regionech, zejména opatřeními na podporu soudržnosti dotčených komunit.

(6) Cílem nadnárodní spolupráce by mělo být posílení spolupráce prostřednictvím opatření souvisejících s prioritami politiky soudržnosti Unie a přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji.

(7) Cílem meziregionální spolupráce by mělo být posílení účinnosti politiky soudržnosti díky podpoře výměny zkušeností mezi regiony za účelem lepšího utváření a uskutečňování operačních programů v rámci cíle Investice do růstu a pracovních míst. Měla by především posílit spolupráci mezi klastry věnujícími se inovacím a výzkumu a výměny mezi vědci a výzkumnými institucemi, a to na základě programů „Regiony znalostí“ a „Výzkumný potenciál v konvergenčních a nejvzdálenějších regionech“ v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum.

(8) Měla by být stanovena objektivní kritéria pro určování způsobilých regionů a oblastí. K tomuto účelu by mělo být určení způsobilých regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)[16].

(9) Přeshraniční spolupráce by měla podporovat regiony, které se nacházejí na pozemních nebo námořních hranicích. Na základě zkušeností z předchozích programových období by měla být Komise zplnomocněna vymezit seznam přeshraničních oblastí, které mohou získat podporu v rámci programů přeshraniční spolupráce jednodušeji, podle programu spolupráce. Komise by měla při přípravě tohoto seznamu přihlédnout k úpravám potřebným pro zajištění soudržnosti, zejména na pozemních a námořních hranicích, a pokračování programových oblastí stanovených pro programové období 2007–2013. Tyto úpravy mohou stávající programové oblasti nebo počet programů přeshraniční spolupráce zmenšit či rozšířit, ale mohou také umožnit zeměpisné překrývání.

(10) Oblasti pro nadnárodní spolupráci by měly být vymezeny s ohledem na opatření potřebná k podpoře integrovaného územního rozvoje. Komise by měla být zplnomocněna k vymezení oblastí nadnárodní spolupráce.

(11) Každý program meziregionální spolupráce by měl zahrnovat celou Unii.

(12) Je třeba i nadále podporovat nebo v případě potřeby zřídit přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci se sousedními třetími zeměmi Unie, neboť prospěje regionům členských států sousedícím s těmito zeměmi. Za tímto účelem přispěje EFRR na přeshraniční a přímořské programy zřízené v rámci evropského nástroje sousedství podle nařízení (EU) č. […]/2012[17] a předvstupního nástroje podle nařízení (EU) č. […]/2012[18].

(13) Ve prospěch regionů Unie by měl být zřízen mechanismus organizace podpory z EFRR pro nástroje vnější politiky, jako jsou evropský nástroj sousedství a předvstupní nástroj, a to i v případech, kdy nemohou být programy vnější spolupráce přijaty nebo musí být ukončeny.

(14) Kromě zásahů na vnějších hranicích podporovaných nástroji vnější politiky Unie, které zahrnují pohraniční regiony uvnitř i vně Unie, mohou existovat programy spolupráce podporované EFRR, jež zahrnují regiony uvnitř i vně Unie, kde se na regiony mimo Unii nevztahují nástroje vnější politiky, protože se nejedná o vymezenou přijímající zemi nebo protože tyto programy vnější spolupráce nelze vytvořit. Proto by Komise měla být zplnomocněna zahrnout při sestavování seznamu přeshraničních a nadnárodních programových oblastí i regiony z třetích zemí.

(15) Je zapotřebí stanovit prostředky přidělené každé složce cíle Evropská územní spolupráce a zároveň se neustále výrazně soustředit na přeshraniční spolupráci a zajistit dostatečnou výši financování pro spolupráci s nejvzdálenějšími regiony.

(16) Výběr tematických cílů by měl být omezený, aby se maximalizoval dopad politiky soudržnosti napříč Unií. Koncentrace v rámci meziregionální spolupráce by se však měla projevovat v cíli každé operace, a nikoliv v omezení počtu tematických cílů, aby bylo možné z meziregionální spolupráce vytěžit co nejvíce pro posílení účinnosti politiky soudržnosti v rámci cílů Investice do růstu a pracovních míst a Evropská územní spolupráce.

(17) Za účelem splnění cílů a záměrů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění stanovených ve strategii Evropa 2020[19] by EFRR měl v rámci cíle Evropská územní spolupráce přispívat k tematickým cílům rozvoje hospodářství založeného na znalostech, výzkumu a inovacích, podpory konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje, prosazování vysoké zaměstnanosti, která přináší sociální a územní soudržnost, a rozvoje správní kapacity. Seznam investičních priorit v rámci různých tematických cílů by však měl být přizpůsoben zvláštním potřebám cíle Evropská územní spolupráce, zejména umožněním pokračování právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany a institucemi v rámci přeshraniční spolupráce a spolupráce v oblastech zaměstnanosti, odborného vzdělávání a sociálního začlenění s přeshraničním rozměrem, umožněním pokračování námořní přeshraniční spolupráce v rámci nadnárodní spolupráce, na kterou se nevztahují programy přeshraniční spolupráce, a rozvojem a uskutečňováním strategií pro makroregiony a přímořské oblasti.

(18) Je třeba přizpůsobit požadavky na obsah programů spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce specifickým potřebám. Proto by také měly zahrnovat aspekty potřebné pro účinné plnění na území zúčastněných členských států, jako jsou orgány zodpovědné za audit a kontrolu, postup zřízení společného sekretariátu a rozdělení závazků v případě finančních oprav. Kromě toho by měl být vzhledem k horizontálnímu charakteru programů meziregionální spolupráce obsah těchto programů spolupráce přizpůsoben, zvlášť pokud jde o vymezení příjemce nebo příjemců v rámci současných programů INTERACT a ESPON.

(19) V souladu s cílem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění by strukturální fondy měly mít k řešení místních problémů integrovanější přístup podporující začlenění. S cílem posílit tento přístup by podpora z EFRR v pohraničních regionech měla být koordinována s podporou z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF) a v příslušných případech by měla zahrnovat evropská seskupení pro územní spolupráci vytvořená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)[20], kde mezi jejich cíli figuruje místní rozvoj.

(20) Na základě zkušeností z programového období 2007–2013 by měly být objasněny a posíleny podmínky pro výběr operací, aby se zajistil výběr pouze ryze společných operací. Měla by být vymezena definice jediného příjemce a mělo by se upřesnit, že mohou sami provádět spolupráci.

(21) Měly by se konkrétně stanovit povinnosti hlavních příjemců, kteří nesou celkovou zodpovědnost za provádění operace.

(22) Požadavky na zprávy o provádění by se měly přizpůsobit souvislostem spolupráce a měly by odrážet fázi provádění programu. V zájmu řádného řízení lze výroční jednání o přezkumu provádět písemně.

(23) Dříve než členské státy připraví předlohy svých programů spolupráce, měly by být stanoveny společné ukazatele pro posuzování pokroku při provádění programů vycházející z konkrétního charakteru programů spolupráce. Tyto ukazatele by měly doplňovat specifické ukazatele pro jednotlivé programy.

(24) Vzhledem k zapojení více než jednoho členského státu a výsledným vyšším správním nákladům, zejména v souvislosti s kontrolami a překladem, by měl být strop pro výdaje na technickou pomoc vyšší než v rámci cíle Investice do růstu a pracovních míst. Kromě toho programy spolupráce s omezenou podporou z EFRR by měly obdržet určitou minimální částku na zajištění dostatečného financování účinných činností technické pomoci.

(25) Kvůli zapojení více než jednoho členského státu není obecné pravidlo stanovené v nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], že každý členský stát přijme svá vnitrostátní pravidla způsobilosti, pro cíl Evropská územní spolupráce vhodné. Na základě zkušeností z programového období 2007–2013 by měla být stanovena zřetelná hierarchie pravidel způsobilosti a měl by se klást větší důraz na společná pravidla způsobilosti.

(26) Kvůli častému zapojování zaměstnanců z více než jednoho členského státu do uskutečňování operací a vzhledem k počtu operací, u kterých náklady na zaměstnance tvoří významný prvek, by se na ostatní přímé náklady na operace spolupráce měly použít paušální náklady na zaměstnance, což by zabránilo individuálnímu vyúčtování za řízení těchto operací.

(27) Měla by být zjednodušena pravidla pružnosti v souvislosti s operacemi mimo programovou oblast. Dále je zapotřebí podporovat účinnou přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci s třetími zeměmi sousedícími s Unií, kde je to zapotřebí k zajištění účinné pomoci s rozvojem regionů členských států, které hraničí s třetími zeměmi. Proto je vhodné výjimečně a za určitých podmínek povolit financování pomoci z EFRR pro operace na území třetích zemí, jsou-li tyto operace ve prospěch regionů Unie.

(28) Členské státy by měly být podporovány, aby pověřovaly úlohou řídícího orgánu ESÚS nebo aby takovéto seskupení učinily zodpovědným za řízení části programu spolupráce, který se týká území dotčeného ESÚS.

(29) Řídící orgán by měl zřídit společný sekretariát, který by měl žadatelům o podporu poskytovat informace, zpracovávat projektové žádosti a pomáhat příjemcům s uskutečňováním jejich operací.

(30) Řídící orgány by měly být zodpovědné za všechny funkce řídícího orgánu uvedené v článku 114 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], včetně ověřování řízení, aby byly zajištěny jednotné standardy v celé programové oblasti. Bude-li však jako řídící orgán určeno ESÚS, mělo by být oprávněno provádět tato ověřování, protože jsou v jeho orgánech zastoupeny všechny zúčastněné členské státy. I když nebude určeno žádné ESÚS, měly by zúčastněné členské státy řídící orgán oprávnit k provádění ověřování v celé programové oblasti.

(31) Za výkon všech funkcí uvedených v článku 116 nařízení (EU) č. […]/2012 nařízení o společných ustanoveních] by měl být zodpovědný jediný auditní orgán, aby byly zajištěny jednotné standardy v celé programové oblasti. Není-li to možné, měla by být programovému auditnímu orgánu schopna pomáhat skupina auditorů.

(32) Měl by být stanoven zřetelný řetězec finančních závazků v souvislosti se zpětným získáváním částek za nesrovnalosti, počínaje příjemci přes hlavního příjemce a řídící orgán až po Komisi. Mělo by být přijato ustanovení o závazku členských států v případech, kdy nelze částky získat zpět.

(33) Na základě zkušeností z programového období 2007–2013 by měla být stanovena jednoznačná odchylka pro převod výdajů vzniklých v jiné měně než v eurech uplatněním přepočítacího koeficientu k datu, které je co nejblíže okamžiku vzniku výdajů. Finanční plány, zprávy a účty, které se týkají společných operací spolupráce, by měly být v každém případě předkládány společnému sekretariátu, programovým orgánům a monitorovacímu výboru pouze v eurech. Měla by být ověřena správnost převodu.

(34) S ohledem na potíže a prodlení při vytváření ryze společných programových struktur by časový rámec pro zdůvodnění plateb v souvislosti s rozpočtovými závazky v rámci cíle Evropská územní spolupráce měl být tři roky následující po roce rozpočtového závazku.

(35) Je třeba vyjasnit platná pravidla pro finanční řízení, programování, monitorování, posuzování a kontrolu týkajících se účasti třetích zemí v programech nadnárodní a meziregionální spolupráce. Tato pravidla by měla být stanovena v příslušných programech spolupráce a/nebo případně v příslušné finanční dohodě mezi Komisí, každou ze třetích zemí a členským státem, v němž sídlí řídící orgán příslušného programu spolupráce.

(36) Za účelem vymezení zvláštních pravidel způsobilosti by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy přenesena na Komisi pravomoc přijímat akty v souvislosti s obsahem a rozsahem působnosti stanoveným v článku 17. Je zvlášť důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Až bude Komise připravovat a vypracovávat akty v přenesené pravomoci, měla by zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(37) Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o seznam přeshraničních a nadnárodních oblastí, předkládání předloh programů spolupráce, nomenklaturu týkající se kategorií zásahů a zprávy o provádění. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[21],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví oblast působnosti Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“) v souvislosti s cílem Evropská územní spolupráce a stanoví zvláštní ustanovení o uvedeném cíli.

2. Toto nařízení vymezuje pro cíl Evropská územní spolupráce prioritní cíle a uspořádání EFRR, kritéria způsobilosti členských států a regionů pro podporu z EFRR, dostupné finanční zdroje pro podporu z EFRR a kritéria pro jejich přidělování.

Stanoví také ustanovení potřebná k zajištění účinného uskutečňování, finančního řízení a kontroly operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (dále jen „programy spolupráce“), včetně případů, kdy se těchto programů spolupráce účastní třetí země.

3. Na cíl Evropská územní spolupráce a na programy spolupráce v rámci uvedeného cíle se použije nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] a kapitola I nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o EFRR], s výjimkou případů konkrétně stanovených podle tohoto nařízení nebo případů, kdy lze tato ustanovení použít pouze na cíl Investice do růstu a pracovních míst.

Článek 2 Složky cíle Evropská územní spolupráce

V rámci cíle Evropská územní spolupráce EFRR podporuje:

1)           přeshraniční spolupráci mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného regionálního rozvoje mezi sousedními pozemními a námořními pohraničními regiony ze dvou nebo více členských států či mezi sousedními pohraničními regiony alespoň z jednoho členského státu a jedné třetí země na vnějších hranicích Unie, na které se nevztahují programy v rámci vnějších finančních nástrojů Unie;

2)           nadnárodní spolupráci na velkých nadnárodních územích, která zahrnuje vnitrostátní, regionální a místní orgány, a také námořní přeshraniční spolupráci v případech, jež nespadají do přeshraniční spolupráce, s cílem dosáhnout vyššího stupně územní integrace uvedených území, a přispět tak k územní soudržnosti v Unii;

3)           meziregionální spolupráci s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti podporou:

a)      výměny zkušeností s tematickými cíli mezi partnery v celé Unii v souvislosti s určením a šířením správné praxe za účelem jejího přenosu do operačních programů v rámci cíle Investice do růstu a pracovních míst;

b)      výměny zkušeností, které se týkají určení, přenosu a šíření správné praxe v oblasti udržitelného rozvoje měst a venkova;

c)      výměny zkušeností, které se týkají určení, přenosu a šíření správné praxe a inovačních přístupů v souvislosti s opatřeními v oblasti územní spolupráce a s využíváním ESÚS;

d)      analýzy trendů rozvoje v souvislosti s cíli územní soudržnosti a s harmonickým rozvojem evropského území prostřednictvím studií, sběru údajů a jiných opatření;

Článek 3 Zeměpisné pokrytí

1. Pro účely přeshraniční spolupráce mezi podporované regiony patří regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic, na něž se nevztahují programy v rámci vnějších finančních nástrojů Unie, a všechny regiony Unie úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny nejvýše 150 kilometrů, aniž jsou dotčeny případné úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity oblastí programu spolupráce zřízených pro programové období 2007–2013.

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů seznam přeshraničních oblastí, jež mohou získat podporu, rozdělených podle programů spolupráce. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

V seznamu se vymezí rovněž regiony úrovně NUTS 3 v rámci Unie, na něž se vztahují příspěvky z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatní vnější finanční nástroje Unie, jako jsou evropský nástroj sousedství podle nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o evropském nástroji sousedství] a nástroj předvstupní pomoci podle nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o NPP].

Při předkládání předloh programů přeshraniční spolupráce mohou členské státy požádat, aby do dané přeshraniční oblasti byly přidány další regiony úrovně NUTS 3 přilehlé k regionům uvedeným v rozhodnutí zmíněném v druhém pododstavci, a žádost zdůvodní.

2. Aniž je dotčen čl. 19 odst. 2 a 3, mohou programy přeshraniční spolupráce zahrnovat regiony Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska, Andorry, Monaka a San Marina a třetích zemí či území sousedících s nejvzdálenějšími regiony.

Musí se jednat o regiony úrovně NUTS 3 nebo rovnocenné regiony.

3. Pro účely nadnárodní spolupráce přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů seznam nadnárodních oblastí, které mohou získat podporu, rozdělených podle programů spolupráce a zahrnujících regiony úrovně NUTS 2, přičemž je zároveň zajištěno trvání této spolupráce ve větších souvislých oblastech na základě předchozích programů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

Při předkládání předloh programů nadnárodní spolupráce mohou členské státy požádat, aby do dané oblasti nadnárodní spolupráce byly přidány další regiony úrovně NUTS 2 přilehlé k regionům uvedeným v rozhodnutí zmíněném v prvním pododstavci, a žádost zdůvodní.

4. Aniž je dotčen čl. 19 odst. 2 a 3, mohou programy nadnárodní spolupráce zahrnovat regiony těchto třetích zemí a území:

(a) třetí země a území uvedená nebo zmíněná v odstavci 2; a

(b) Faerské ostrovy a Grónsko.

Aniž je dotčen čl. 19 odst. 2 a 3, mohou programy nadnárodní spolupráce zahrnovat rovněž regiony třetích zemí zahrnuté do vnějších finančních nástrojů Unie, jako je například evropský nástroj sousedství podle nařízení (EU) č. […]/2012, včetně příslušných regionů Ruské federace, a předvstupní nástroj podle nařízení (EU) č. […]/2012. Roční prostředky odpovídající podpoře evropského nástroje sousedství a NPP pro tyto programy budou poskytnuty, pokud budou tyto programy přiměřeným způsobem splňovat cíle vnější spolupráce.

Musí se jednat o regiony úrovně NUTS 2 nebo rovnocenné regiony.

5. U meziregionální spolupráce se podpora z EFRR vztahuje na celé území Unie.

Aniž je dotčen čl. 19 odst. 2 a 3, mohou programy meziregionální spolupráce zahrnovat celé území třetích zemí nebo jeho části uvedené v odst. 4 písm. a) a b).

6. Regiony třetích zemí nebo území uvedená v odstavcích 2 a 4, se uvedou v seznamech zmíněných v odstavcích 1 a 3.

Článek 4 Zdroje pro Evropskou územní spolupráci

1. Zdroje pro cíl Evropská územní spolupráce představují 3,48 % z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z fondů na období 2014 až 2020 a stanovených v čl. 83 odst. 1 nařízení (EU) No[…/2012 [nařízení o společných ustanoveních] (tj. celkem 11 700 000 004 EUR) a rozdělují se takto:

a)      73,24 % (tj. celkem 8 569 000 003 EUR) na přeshraniční spolupráci,

b)      20,78 % (tj. celkem 2 431 000 001 EUR) na nadnárodní spolupráci,

c)      5,98 % (tj. celkem 700 000 000 EUR) na meziregionální spolupráci.

2. Programy spolupráce zahrnující nejvzdálenější regiony obdrží nejméně 150 % podpory z EFRR, kterou obdržely v období 2007–2013. Kromě toho se na spolupráci nejvzdálenějších regionů vyčlení 50 000 000 EUR z prostředků na meziregionální spolupráci. Pokud jde o tematické soustředění, na toto dodatečné přidělení prostředků se použije čl. 5 písm. b).

3. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů jediné rozhodnutí, kterým stanoví seznam všech programů spolupráce a uvede výši celkové podpory z EFRR na jednotlivé programy a příspěvek na jednotlivé programy na rok 2014. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

Jako kritérium pro roční rozdělení podle členských států se použije počet obyvatel v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 třetím pododstavci a čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci.

4. Podporu z EFRR na programy přeshraniční spolupráce a programy spolupráce přímořských oblastí v rámci evropského nástroje sousedství a na programy přeshraniční spolupráce v rámci nástroje předvstupní pomoci stanoví Komise a dotčené členské státy.

5. Podpora z EFRR na program přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle evropského nástroje sousedství a NPP se poskytne za předpokladu, že příspěvek na každý takovýto program je přinejmenším stejný jako příspěvek z evropského nástroje sousedství a NPP. Tato stejná výše příspěvků podléhá maximální částce stanovené v nařízení o evropském nástroji sousedství nebo nařízení o NPP.

6. Roční příděly odpovídající podpoře z EFRR na programy v rámci evropského nástroje sousedství a NPP se v rámci plnění rozpočtu pro rok 2014 zapisují do příslušných rozpočtových linií uvedených nástrojů.

7. V roce 2015 a v roce 2016 se roční příspěvek z EFRR na programy v rámci evropského nástroje sousedství a NPP, pro který není Komisi předložen žádný program nejpozději do 30. června v rámci programů přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle evropského nástroje sousedství a NPP, přidělí na vnitřní programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se účastní dotčené členské státy.

Existují-li k 30. červnu 2017 v rámci programů přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle evropského nástroje sousedství a NPP stále programy, které nebyly předloženy Komisi, přidělí se celá podpora z EFRR uvedená v odstavci 4 na zbývající léta až do roku 2020 na vnitřní programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se účastní dotčené členské státy.

8. Programy přeshraniční spolupráce a spolupráce pobřežních oblastí zmíněné v odstavci 4, které byly přijaty Komisí, jsou ukončeny, jestliže:

(a) žádná z partnerských zemí zahrnutých do programu nepodepsala příslušnou dohodu o financování ve lhůtě stanovené v nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o evropském nástroji sousedství] nebo nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o NPP]; nebo

(b) program nemůže být uskutečněn z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi.

V tomto případě se podpora z EFRR uvedená v odstavci 4, která odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám, přidělí na žádost dotčených členských států na vnitřní programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se dotčené členské státy účastní.

KAPITOLA II TEMATICKÉ SOUSTŘEDĚNÍ A INVESTIČNÍ PRIORITY

Článek 5 Tematické soustředění

Tematické cíle uvedené v článku 9 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] se soustředí takto:

a)           pro každý program přeshraniční spolupráce jsou vybrány až 4 tematické cíle;

b)           pro každý program nadnárodní spolupráce jsou vybrány až 4 tematické cíle;

c)           pro programy meziregionální spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. a) lze vybrat všechny tematické cíle.

Článek 6 Investiční priority

Vedle investičních priorit uvedených v článku 5 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o EFRR] podpoří EFRR přeshraniční sdílení lidských zdrojů, zařízení a infrastruktur v rámci různých investičních priorit i tyto investiční priority v rámci tematických cílů:

a)           v rámci přeshraniční spolupráce:

i)       integraci přeshraničních trhů práce, včetně přeshraniční mobility, společných místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a společného odborného vzdělávání (v rámci tematického cíle podpory zaměstnanosti a mobility pracovních sil),

ii)       přeshraniční podporu rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí a přeshraniční podporu sociálního začlenění (v rámci tematického cíle podpory sociálního začlenění a boje proti chudobě),

iii)      vypracování a naplňování společných programů vzdělávání a odborné přípravy (v rámci tematického cíle investic do dovedností, vzdělávání a celoživotního učení),

iv)      podporu právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany a institucemi (v rámci tematického cíle zvyšování institucionální kapacity a účinné veřejné správy),

b)           v rámci nadnárodní spolupráce: rozvoj a provádění strategií pro makroregiony a přímořské oblasti (v rámci tematického cíle zvyšování institucionální kapacity a účinné veřejné správy).

KAPITOLA III TVORBA PROGRAMŮ

Článek 7 Obsah programů spolupráce

1. Program spolupráce sestává z prioritních os. Prioritní osa se týká jednoho fondu a odpovídá tematickému cíli a zahrnuje jednu nebo několik investičních priorit dotčeného tematického cíle v souladu s články 5 a 6 tohoto nařízení.

2. Program spolupráce stanoví:

(a) přínos programu spolupráce pro strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění:

i)        určení potřeb pro řešení úkolů, pokud jde o program jako celek;

ii)       odůvodnění volby tematických cílů a odpovídajících investičních priorit s ohledem na společný strategický rámec a výsledky hodnocení ex ante;

(b) pro každou prioritní osu:

i)        investiční priority a odpovídající specifické cíle;

ii)       společné a specifické ukazatele pro výstup a výsledky, případně se základní hodnotou a kvantifikovanými cílovými hodnotami v souladu s konkrétními pravidly pro dotčený fond;

iii)      popis opatření, jež mohou získat podporu, včetně stanovení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území a případně druhů příjemců a plánovaného využití finančních nástrojů;

iv)      odpovídající kategorie intervencí vycházející z nomenklatury přijaté Komisí prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 30 odst. 3 a předběžné rozdělení programovaných zdrojů;

(c) příspěvek k integrované strategii územního rozvoje stanovené ve smlouvě o partnerství zahrnující:

i)        mechanismus zajišťující koordinaci mezi fondy, EZFRV, EMFF a dalšími nástroji financování Unie a jednotlivých států a Evropské investiční banky (EIB);

ii)       je-li to vhodné, plánovaný integrovaný přístup k územnímu rozvoji městských, venkovských, pobřežních oblastí a oblastí se zvláštními územními rysy, zejména prováděcí ustanovení k článkům 28 a 29 nařízení (EU) č. / 2012 [nařízení o společných ustanoveních].

iii)      v případě potřeby seznam měst, kde budou přijata integrovaná opatření k udržitelnému rozvoji měst; předběžný roční příspěvek podpory z EFRR na tato opatření, včetně zdrojů přidělených městům na řízení podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. /2012 [EFRR];

iv)      stanovení oblastí, v nichž se bude provádět místní rozvoj se zapojením místních komunit;

v)       případně přínos plánovaných zásahů pro makroregionální strategie a strategie pro přímořské oblasti;

(d) ustanovení zajišťující efektivní provádění fondů, včetně:

i)        výkonnostního rámce v souladu s čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) č. / 2012 [nařízení o společných ustanoveních];

ii)       kroků přijatých s cílem zapojit partnery do přípravy programu spolupráce a úlohy partnerů při provádění, monitorování a posouzení programu spolupráce;

(e) ustanovení zajišťující účinné provádění fondů, včetně:

i)        plánovaného využití technické podpory, včetně kroků vedoucích k posílení správní kapacity úřadů a příjemců, příslušných informací uvedených v odst. 2 písm. b) pro dotčené prioritní osy;

ii)       posouzení správní zátěže pro příjemce a kroky plánované k jejímu snížení za současného dodržení cíle;

iii)      seznamu hlavních projektů, jejichž předpokládané datum zahájení hlavních prací je před 1. lednem 2018;

(f) finanční plán obsahující dvě tabulky (bez rozdělení zúčastněných členských států):

i)        tabulka, jež v souladu s články 53, 110 a 111 nařízení (EU) č. / 2012 [nařízení o společných ustanoveních] pro každý rok uvádí výši celkového finančního příspěvku plánovaného na podporu z EFRR;

ii)       tabulka, jež pro celé programové období, každý program spolupráce a každou prioritní osu uvádí výši celkového finančního příspěvku podpory z EFRR a spolufinancování jednotlivých států. Sestává-li vnitrostátní spolufinancování z veřejného a soukromého spolufinancování, uvede se v tabulce předběžné rozdělení mezi veřejnou a soukromou složkou. Pro informaci se v ní uvede předpokládaná účast EIB;

(g) prováděcí ustanovení pro program spolupráce, včetně:

i)        stanovení akreditačního subjektu, řídícího orgánu a auditního orgánu;

ii)       subjektu nebo subjektů pověřených kontrolou;

iii)      subjektu nebo subjektů zodpovědných za audit;

iv)      postupu zřízení společného sekretariátu;

v)       souhrnného popisu řídících a kontrolních ustanovení;

vi)      rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy v případě finančních oprav uložených řídícím orgánem nebo Komisí.

Informace vyžadované podle písmen a) až d) jsou přizpůsobeny zvláštnímu charakteru programů spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. b), c) a d) tohoto nařízení.

V programech spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. b), c) a d) tohoto nařízení nejsou uvedeny informace vyžadované podle písm. e) bodů ii) a iii).

3. Každý program spolupráce zahrnuje:

i)       popis konkrétních kroků, jež ve výběru operací zohledňují požadavky na ochranu životního prostředí, účinnost zdrojů, zmírnění klimatické změny a adaptaci na ni, předcházení rizikům a jejich řízení;

ii)       popis konkrétních kroků, jež během přípravy, vytváření a provádění programu spolupráce podporují rovné příležitosti a předcházejí diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, postižení, věku nebo sexuální orientace, a to zejména pokud jde o přístup k finančním prostředkům, přičemž se zohlední rovněž potřeby různých cílových skupin ohrožených diskriminací, a zejména popis požadavků zajišťujících přístup k finančním prostředkům pro osoby s postižením;

iii)      popis svého přínosu k podpoře rovnosti žen a mužů a případně ustanovení zajišťující, že bude genderové hledisko zahrnuto na úrovni programu i provádění.

Členské státy předloží stanovisko vnitrostátních subjektů, jež se zabývají rovností žen a mužů, k opatřením stanoveným v bodech i) a iii) společně s návrhem programu spolupráce.

První a druhý pododstavec se nepoužijí na programy spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. b), c) a d).

4. Programy spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. c) a d) vymezí příjemce pro tento program spolupráce a mohou specifikovat postup pro udělení grantů.

5. Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země nebo území před předložením programu spolupráce Komisi písemně potvrdí svůj souhlas s jeho obsahem. Tento souhlas také obsahuje závazek všech zúčastněných členských států poskytnout spolufinancování potřebné k naplnění programu spolupráce.

6. Členské státy zpracují programy spolupráce podle vzoru přijatého Komisí.

7. Komise uvedený vzor přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

Článek 8 Společný akční plán

Je-li společný akční plán uvedený v čl. 93 odst. 1 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] uskutečňován v rámci povinností ESÚS jakožto příjemce, mohou se zaměstnanci společného sekretariátu programu spolupráce a členové shromáždění ESÚS stát členy řídícího výboru uvedeného v čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]. Členové shromáždění ESÚS netvoří v uvedeném řídícím výboru většinu.

Článek 9 Místní rozvoj se zapojením místních komunit

Místní rozvoj se zapojením místních komunit podle článku 28 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] může být naplněn v rámci programů přeshraniční spolupráce za předpokladu, že skupina pro místní rozvoj je složena ze zástupců alespoň dvou zemí, z nichž jedna je členským státem.

Článek 10 Integrované územní investice

Pokud jde o programy spolupráce, zprostředkujícím subjektem pověřeným řízením a prováděním integrovaných územních investic uvedených v čl. 99 odst. 3 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] je ESÚS nebo jiný právní subjekt zřízený podle zákonů jedné ze zúčastněných zemí za předpokladu, že je tvořen orgány veřejné moci alespoň ze dvou zúčastněných zemí.

Článek 11 Výběr operací

1. Operace v rámci programů spolupráce vybírá monitorovací výbor uvedený v článku 41 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních].

2. Operace vybrané v rámci přeshraniční a nadnárodní spolupráce zahrnují příjemce alespoň ze dvou zúčastněných zemí, přičemž přinejmenším jeden z nich je z členského státu. Operaci lze uskutečňovat v jedné zemi za předpokladu, že je to ve prospěch programové oblasti.

Operace, které se týkají meziregionální spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. a) a b), zahrnují příjemce alespoň ze tří zemí, přičemž přinejmenším dvě jsou členskými státy.

3. Bez ohledu na odstavec 2 může ESÚS nebo jiný právní subjekt zřízený podle zákonů jedné ze zúčastněných zemí požádat o operaci jako jediný příjemce za předpokladu, že je v případě přeshraniční a nadnárodní spolupráce tvořen orgány veřejné moci a subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí a v případě meziregionální spolupráce alespoň ze tří zúčastněných zemí.

4. Příjemci spolupracují na rozvoji, uskutečňování, personálním obsazení a financování operací.

5. Řídící orgán poskytne hlavnímu nebo jedinému příjemci u každé operace dokument, který stanoví podmínky podpory operace, včetně zvláštních požadavků, jež se týkají produktů či služeb, které mají být v rámci operace dodány, finančního plánu a časové lhůty pro provedení.

Článek 12 Příjemci

1. Existují-li v programu spolupráce pro jednu operaci dva nebo více příjemců, určí všichni příjemci jednoho ze svých řad hlavním příjemcem.

2. Hlavní příjemce vykonává tyto úkoly:

a)      stanoví ujednání s ostatními příjemci v dohodě, která obsahuje ustanovení, jež mj. zaručují řádné finanční řízení finančních prostředků přidělených na operaci, včetně mechanismů pro navrácení neoprávněně vyplacených částek;

b)      převezme zodpovědnost za zajištění uskutečnění celé operace;

c)      zajistí, aby výdaje předkládané všemi příjemci vznikly při uskutečňování operace a odpovídaly činnostem dohodnutým mezi všemi příjemci;

d)      ověří, že výdaje předkládané ostatními příjemci byly validovány kontrolorem (kontrolory), pokud toto ověření neprovádí řídící orgán podle čl. 22 odst. 3.

3. Hlavní příjemce zajistí, aby ostatní příjemci obdrželi celkovou částku podpory z veřejných zdrojů co nejrychleji a v plné výši. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené ostatním příjemcům.

4. Hlavní příjemci se nacházejí a jediní příjemci jsou zaregistrováni v členském státě.

KAPITOLA IV MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 13 Zprávy o provádění

1. Řídící orgán podá Komisi do 30. dubna 2016 a vždy do 30. dubna každého následujícího roku až do roku 2022 včetně výroční zprávu v souladu s čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]. Zpráva předložená v roce 2016 bude zahrnovat finanční roky 2014 a 2015 a také období mezi počátečním datem způsobilosti výdajů a 31. prosincem 2013.

2. Výroční prováděcí zprávy uvádějí informace o:

(a) uskutečňování programu spolupráce v souladu s čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních];

(b) pokroku při přípravě a uskutečňování hlavních projektů a společných akčních plánů.

3. Výroční zprávy o provádění předložené v roce 2017 a 2019 uvedou a vyhodnotí informace požadované podle čl. 44 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] a informace stanovené v odstavci 2 a také:

(a) pokrok při uskutečňování integrovaného přístupu k územnímu rozvoji, včetně udržitelného rozvoje měst, a místní rozvoj se zapojením místních komunit v rámci programu spolupráce;

(b) pokrok při provádění opatření na zvýšení kapacity orgánů a příjemců spravovat a využívat EFRR;

(c) pokrok při plnění hodnotícího plánu a následné kroky vzhledem ke zjištěním hodnocení;

(d) konkrétní opatření přijatá v zájmu podpory rovného zacházení s ženami a muži a předcházení diskriminaci, včetně přístupu osob s postižením, a ustanovení prováděná s cílem zajistit zahrnutí genderové perspektivy do operačního programu a operací;

(e) opatření přijatá v zájmu podpory udržitelného rozvoje;

(f) výsledky informačních a propagačních opatření prováděných v rámci komunikační strategie;

(g) případně pokrok při provádění opatření v oblasti sociálních inovací;

(h) zapojení partnerů do uskutečňování, monitorování a hodnocení programu spolupráce.

4. Výroční a závěrečná zpráva se vypracuje podle vzorů, jež Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2.

Článek 14 Každoroční přezkum

Nekoná-li se výroční jednání o přezkumu v souladu s čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], může se každoroční přezkum provést písemně.

Článek 15 Ukazatele pro cíl Evropská územní spolupráce

Společné ukazatele stanovené v příloze tohoto nařízení se používají, je-li to potřeba, a v souladu s čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních]. Jejich základní hodnoty jsou stanoveny na nulu a vytyčí se kumulativní cíle na rok 2022.

U výstupních ukazatelů pro konkrétní program jsou výchozí hodnoty stanoveny na nulu a vytyčí se kumulativní cíle na rok 2022.

U výsledkových ukazatelů pro konkrétní program se výchozí hodnoty stanoví s využitím nejnovějších dostupných údajů a vytyčí se cíle na rok 2022, ale lze je vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně.

Článek 16 Technická pomoc

Výše prostředků z EFRR přidělených na technickou pomoc je omezena na 6 % celkové částky přidělené na programy spolupráce, avšak není nižší než 1 500 000 EUR.

KAPITOLA VI ZPŮSOBILOST

Článek 17 Obecná pravidla způsobilosti výdajů

1. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem stanovení zvláštních pravidel způsobilosti výdajů na programy spolupráce.

2. Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti stanovená v článcích 55 až 61 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o EFRR] nebo v tomto nařízení nebo na jejich základě, stanoví monitorovací výbor pravidla způsobilosti pro program spolupráce jako celek.

3. V záležitostech, na které se nevztahují pravidla způsobilosti stanovená v článcích 55 až 61 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o EFRR] nebo v tomto nařízení nebo na jejich základě či monitorovacím výborem, se použijí vnitrostátní pravidla země, v níž výdaj vznikl.

Článek 18 Náklady na zaměstnance

Náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušálně až do výše 15 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci uvedené operace.

Článek 19 Způsobilost operací v programech spolupráce v závislosti na lokalitě

1. Operace v rámci programů spolupráce, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 2 a 3, se odehrávají v části programové oblasti, která tvoří území Unie (dále jen „unijní část programové oblasti“).

2. Řídící orgán může souhlasit, že se celá operace nebo její část bude uskutečňovat mimo unijní část programové oblasti za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

(a) operace je ve prospěch programové oblasti;

(b) celková částka přidělená v rámci programu spolupráce na operace mimo unijní část programové oblasti nepřekročí 20 % podpory z EFRR na úrovni programu nebo 30 % v případě programů spolupráce, u kterých unijní část programové oblasti sestává z nejvzdálenějších regionů;

(c) povinnosti řídícího a auditního orgánu v souvislosti s řízením, kontrolou a auditem, které souvisejí s operací, plní orgány programu spolupráce nebo uzavřou dohody s orgány v členském státě nebo třetí zemi nebo území, v níž je operace uskutečňována, pokud jsou splněny povinnosti týkající se řízení, kontroly a auditu operace.

3. Výdaje v souvislosti s operacemi, které se týkají propagačních činností a budování kapacit, mohou vzniknout mimo unijní část programové oblasti za předpokladu, že jsou splněny podmínky v odst. 2 písm. a) a c).

KAPITOLA VII ŘÍZENÍ, KONTROLA A AKREDITACE

Článek 20 Určení orgánů

1. Pro účely čl. 113 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] členské státy, které se účastní programu spolupráce, jmenují jediný řídící orgán a pro účely čl. 113 odst. 4 uvedeného nařízení jediný auditní orgán, jež se nacházejí ve stejném členském státě.

2. Řídící orgán obdrží platby uskutečněné Komisí a poskytuje platby hlavnímu příjemci v souladu s článkem 122 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 21 Evropské seskupení pro územní spolupráci

Členské státy, které se účastní programu spolupráce, mohou využít ESÚS s cílem učinit seskupení zodpovědným za řízení programu spolupráce nebo jeho části, zejména svěřením povinností řídícího orgánu uvedenému seskupení.

Článek 22 Funkce řídícího orgánu

1. Řídící orgán programu spolupráce vykonává funkce řídícího orgánu a certifikačního orgánu stanovené v článcích 114 a 115 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních].

2. Řídící orgán po konzultaci s členskými státy a jakýmikoli třetími zeměmi, které se účastní programu spolupráce, zřídí společný sekretariát.

Společný sekretariát pomáhá řídícímu orgánu a monitorovacímu výboru při výkonu jejich příslušných funkcí. Společný sekretariát také poskytuje informace potenciálním příjemcům o možnostech financování v rámci programů spolupráce a pomáhá příjemcům s uskutečňováním operací.

3. Ověření podle čl. 114 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] provádí řídící orgán pro celou programovou oblast, je-li řídícím orgánem ESÚS.

4. Nemůže-li řídící orgán provádět ověření podle čl. 114 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] v celé programové oblasti, určí každý členský stát nebo třetí země orgán či osobu povinnou provádět tato ověření v souvislosti s příjemci na svém území (dále jen „kontrolor (kontroloři)“).

Uvedenými kontrolory jsou, je-li to možné, tytéž orgány povinné provádět tato ověření u operačních programů v rámci cíle Investice do růstu a pracovních míst nebo v případě třetích zemí srovnatelná ověření v rámci nástrojů vnější politiky Unie.

Každý členský stát nebo třetí země jsou zodpovědné za ověření prováděná na jejich území.

5. Lze-li dodání spolufinancovaných produktů nebo služeb ověřit pouze v souvislosti s celou operací, provede ověření řídící orgán či kontrolor členského státu, kde se nachází hlavní příjemce.

Článek 23 Funkce auditního orgánu

1. Členské státy a třetí země, které se účastní programu spolupráce, mohou rozhodnout, že auditní orgán je oprávněn přímo vykonávat funkce stanovené v článku 116 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] na celém území, na něž se vztahuje program spolupráce. Specifikují, kdy auditní orgán doprovází auditor členského státu nebo třetí země.

2. Nemá-li auditní orgán oprávnění uvedené v odstavci 1, pomáhá mu skupina auditorů složená po jednom ze zástupců z každého členského státu nebo třetí země, která se účastní programu spolupráce a vykonává funkce stanovené v článku 116 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních].

Každý zástupce je povinen poskytnout věcné prvky související s výdaji na jeho území, které auditní orgán požaduje za účelem posouzení.

Skupina auditorů je zřízena nejpozději do tří měsíců od rozhodnutí o schválení programu spolupráce. Zpracuje vlastní jednací řád a předsedá jí auditní orgán pro program spolupráce.

3. Auditoři jsou funkčně nezávislí na kontrolorech, kteří provádějí ověření podle článku 22.

Článek 24 Akreditace

Řídící orgán je akreditován akreditačním orgánem členského státu, ve kterém se řídící orgán nachází.

KAPITOLA VIII FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 25 Rozpočtové závazky, platby a zpětně získávané prostředky

1. Podpora z EFRR na programy spolupráce se vyplácí na jediný účet bez vnitrostátních podúčtů.

2. Řídící orgán zajistí, aby každou částku vyplacenou v důsledku nesrovnalosti hlavní nebo jediný příjemce vrátil. Příjemci splatí hlavnímu příjemci veškeré neoprávněně vyplacené částky.

3. Jestliže se hlavnímu příjemci nepodaří zajistit splacení od ostatních příjemců nebo jestliže se řídícímu orgánu nepodaří zajistit splacení od hlavního či jediného příjemce, nahradí členský stát nebo třetí země, na jejímž území se dotčený hlavní či jediný příjemce nachází nebo v případě ESÚS je zaregistrován, řídícímu orgánu částku neoprávněně vyplacenou uvedenému příjemci. Řídící orgán odpovídá za vrácení dotčených částek do souhrnného rozpočtu Unie v souladu s rozdělením závazků mezi zúčastněnými členskými státy, jak je stanoveno v programu spolupráce.

Článek 26 Použití eura

Odchylně od článku 123 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních] jsou výdaje vzniklé v jiné měně než v eurech převedeny příjemci na eura v měsíci, kdy vznikly.

Převod ověří řídící orgán nebo kontrolor v členském státě či třetí zemi, ve které se příjemce nachází.

Článek 27 Zrušení závazků

Odchylně od čl. 127 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních], ale aniž je dotčen čl. 127 odst. 4 uvedeného nařízení, Komise zruší každou část částky vypočtené v souladu s druhým pododstavcem uvedeného článku na program spolupráce, která nebyla použita na počáteční a roční předběžné nebo průběžné platby a roční zůstatek do 31. prosince třetího finančního roku následujícího po roce, kdy byl přijat rozpočtový závazek na daný program spolupráce, nebo pro niž nebyla zaslána žádost o platbu podle čl. 126 odst. 1 nařízení (EU) č. […]/2012 [nařízení o společných ustanoveních].

Článek 28 Účast třetích zemí

V příslušných programech spolupráce a/nebo příslušných finančních dohodách mezi Komisí, každou třetí zemí a případně členským státem, v němž sídlí řídící orgán dotčeného programu spolupráce, se stanoví podrobná pravidla pro finanční řízení a programování, monitorování, posuzování a kontrolu účasti třetích zemí v programech nadnárodní a meziregionální spolupráce, jak jsou uvedena v čl. 3 odst. 4 druhém pododstavci a čl. 3 odst. 5.

KAPITOLA IX ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 1 se Komisi svěřují na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 1 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli odvolat.

Rozhodnutí odvolat přenesení pravomoci ukončí přenesení pravomoci specifikované v tomto rozhodnutí. Nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu stanovenému v tomto rozhodnutí. Není jím dotčena platnost aktů v přenesené pravomoci, které jsou již platné.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 17 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 30 Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro koordinaci fondů. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 31 Přechodná ustanovení

1. Pokud jde o cíl Evropská územní spolupráce, tímto nařízením není dotčeno pokračování nebo změny, včetně úplného nebo částečného zrušení, podpory schválené Komisí na základě nařízení Rady (ES) č. 1080/2006 nebo jakéhokoliv jiného právního předpisu, který se na uvedenou pomoc vztahuje k 31. prosinci 2013 a který se na tuto pomoc či dotčené projekty bude následně vztahovat až do jejich ukončení.

2. Žádosti o podporu týkající se cíle Evropská územní spolupráce v období 2007–2013 předložené podle nařízení (ES) č. 1080/2006 před 1. lednem 2014 zůstávají v platnosti.

Článek 32 Přezkum

Evropský parlament a Rada přezkoumají toto nařízení do 31. prosince 2022 v souladu s článkem 178 Smlouvy.

Článek 33 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Společné ukazatele pro cíl Evropská územní spolupráce (uvedené v článku 15)

|| JEDNOTKA || NÁZEV ||

Produktivní investice || || ||

|| podniky || Počet podniků pobírajících granty ||

|| podniky || Počet podniků pobírajících jinou finanční podporu než granty ||

|| podniky || Počet podniků pobírajících nefinanční podporu ||

|| podniky || Počet nově podpořených podniků ||

|| EUR || Soukromé investice odpovídající veřejné podpoře malých a středních podniků (granty) ||

|| EUR || Soukromé investice odpovídající veřejné podpoře malých a středních podniků (jiné než granty) ||

|| ekvivalenty plných úvazků || Počet pracovních míst vytvořených v podporovaných malých a středních podnicích ||

Cestovní ruch || návštěvy || Počet návštěv podporované atrakce ||

Infrastruktura IKT || osoby || Počet obyvatel pokrytých širokopásmovým přístupem alespoň 30 Mbps ||

Doprava || || ||

Železnice || km || Celková délka nových železničních tratí ||

|| z toho: TEN-T ||

km || Celková délka zrekonstruovaných nebo zmodernizovaných železničních tratí ||

||  z toho: TEN-T ||

Silnice || km || Celková délka nově postavených silnic ||

|| z toho: TEN-T ||

km || Celková délka zrekonstruovaných nebo zmodernizovaných silnic ||

|| z toho: TEN-T ||

Městská hromadná doprava || počet jízd || Zvýšení počtu jízd podporovanou městskou hromadnou dopravou ||

Vnitrozemské vodní cesty || tuny - km || Zvýšení nákladní dopravy po vylepšených vnitrozemských vodních cestách ||

Životní prostředí || || ||

Pevný odpad || tuny || Další kapacita na recyklaci odpadu ||

Dodávka vody || osoby || Další počet obyvatel obsloužených lepší dodávkou vody ||

|| m3 || Odhadované snížení úniku vody z vodovodní sítě ||

Čištění odpadních vod || populační ekvivalent || Další počet obyvatel obsloužených lepším čištěním odpadních vod ||

Prevence a řízení rizik || osoby || Počet obyvatel využívajících protipovodňových opatření ||

osoby || Počet obyvatel využívajících ochrany proti lesním požárům a jiných ochranných opatření ||

Rekultivace || hektary || Celková rozloha rekultivovaného území ||

Zastavění půdy || hektary || Změny v zastavění půdy v důsledku rozvoje ||

Příroda a biodiverzita || hektary || Rozloha stanovišť v lepším stavu zachování ||

Výzkum, inovace || || ||

|| osoby || Počet zaměstnanců/výzkumníků pracujících v oblasti výzkumu a vývoje v nově postavených nebo vybavených výzkumných infrastrukturách ||

|| podniky || Počet podniků spolupracujících s podporovanými výzkumnými institucemi ||

|| ekvivalenty plných úvazků || Počet pracovních míst pro zaměstnance/výzkumníky v oblasti výzkumu a vývoje vytvořených v podporovaných subjektech ||

|| EUR || Soukromé investice odpovídající veřejné podpoře na projekty v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje ||

|| podniky || Počet podniků, jež zavedly nové nebo značně vylepšené výrobky, nové na trhu v důsledku podpory projektů v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje ||

|| podniky || Počet podniků, jež zavedly nové nebo značně vylepšené výrobky, nové pro podnik v důsledku podpory projektů v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje ||

Energetika a změna klimatu || || ||

Energie z obnovitelných zdrojů || MW || Další kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů ||

Energetická účinnost || domácnosti || Počet domácností s lepší klasifikací spotřeby energie ||

|| kWh/rok || Snížení spotřeby primární energie ve veřejných budovách ||

|| uživatelé || Počet dalších odběratelů energie napojených na inteligentní sítě ||

Snížení emisí skleníkových plynů || tuny ekvivalentu CO2 || Odhadované snížení emisí skleníkových plynů v ekvivalentu CO2 ||

Sociální infrastruktura || || ||

Péče o děti a vzdělávání || osoby || Servisní kapacita podporované infrastruktury pro péči o děti nebo vzdělávání ||

Zdraví || osoby || Kapacita podporovaných zdravotnických služeb ||

Bydlení || domácnosti || Počet domácností využívajících lepších podmínek bydlení ||

Cestovní ruch || návštěvy || Počet návštěv podporované atrakce ||

Kulturní dědictví || návštěvy || Počet návštěv podporovaných památek ||

Rozvoj měst || osoby || Počet obyvatel žijících v oblastech s integrovanými strategiemi rozvoje měst ||

|| metry čtvereční || Nové otevřené prostory v městských oblastech ||

|| metry čtvereční || Nové veřejné nebo komerční budovy v městských oblastech ||

|| metry čtvereční || Nové byty v městských oblastech ||

Trh práce a odborné vzdělávání[22] || ||

|| osoby || Počet účastníků iniciativ přeshraniční mobility

|| osoby || Počet účastníků společných místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a společného odborného vzdělávání

|| osoby || Počet účastníků přeshraničních projektů na podporu rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a sociálního začlenění

|| osoby || Počet účastníků společných programů vzdělávání a odborné přípravy na přeshraniční podporu zaměstnanosti mládeže, vzdělávacích příležitostí, vysokoškolského vzdělání a odborné přípravy

Institucionální a administrativní kapacita || ||

|| počet || Počet projektů na podporu právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany a institucemi

|| počet || Počet projektů vypracovaných a uskutečněných na podporu realizace makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti

|| počet || Počet projektů v rámci meziregionální spolupráce vypracovaných za účelem posílení účinnosti politiky soudržnosti

|| počet || Počet projektů v rámci meziregionální spolupráce vypracovaných a uskutečněných za účelem posílení účinnosti politiky soudržnosti

[1]               Výsledky veřejné konzultace o závěrech páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Bruselu, pracovní dokument útvarů Komise, SEK(2011) 590 v konečném znění, 13.5.2011.

[2]               Hodnocení iniciativy Společenství INTERREG III (2000–2006) ex post, Panteia and Partners, květen 2010.

[3]               Zpráva k cíli 3: výzva k územní spolupráci: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce (2010/2155(INI)), přijatá dne 23. června 2011.

[4]               Výsledky veřejné konzultace o závěrech páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Bruselu, pracovní dokument útvarů Komise, SEK(2011) 590 v konečném znění, 13.5.2011.

[5]               Příspěvky Francie, Maďarska, Rakouska, Malty, Itálie, Španělska, Rumunska.

[6]               Hodnocení iniciativy Společenství INTERREG III (2000–2006) ex post, Panteia and Partners, květen 2010, s. 3 a 4.

[7]               Hodnocení iniciativy Společenství INTERREG III (2000–2006) ex post, Panteia and Partners, květen 2010, s. 9.

[8]               Skupina na vysoké úrovni pro budoucí koncepci politiky soudržnosti – zpráva ze čtvrtého zasedání – 25.–26. března 2010, s. 2.

[9]               Skupina na vysoké úrovni pro budoucí koncepci politiky soudržnosti – zpráva z pátého zasedání – 7.–8. června 2010, s. 6.

[10]             Zpráva k cíli 3: výzva k územní spolupráci – budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce (2010/2155(INI)), přijatá dne 23. června 2011.

[11]             Sdělení Strategie Evropské unie pro region Baltského moře, KOM (2009) 248, 10.6.2009 a sdělení Strategie Evropské unie pro Podunají, v Bruselu dne 8. prosince 2010, KOM(2010) 715.

[12]             Úř. věst. C, , s.

[13]             Úř. věst. C, , s.

[14]             Úř. věst. C, , s.

[15]             Viz strana yy uvedeného Úředního věstníku.

[16]             Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

[17]             Úř. věst. L

[18]             Úř. věst. L

[19]             Sdělení Komise: Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[20]             Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.

[21]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[22]             Informace o účastnících se podle potřeby rozdělí podle jejich postavení na trhu práce; uvede se, zda jsou „zaměstnaní“, „nezaměstnaní“, „dlouhodobě nezaměstnaní“, „neaktivní“ nebo „neaktivní a neúčastnící se vzdělávání nebo odborné přípravy“.