DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU |

Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká použití nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“), v řízení ohledně dovozu polyethylentereftalátů pocházejících mimo jiné z Indie. |

Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v základním nařízení. |

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Stávající platná opatření byla uložena nařízením Rady (ES) č. 192/2007 týkajícím se dovozu některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1286/2008. |

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh. |

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

Zúčastněné strany dotčené tímto řízením měly možnost v průběhu šetření v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. |

Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny. |

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

Shrnutí navrhovaných opatření Dne 10. června 2010 zahájila Komise prozatímní přezkum platných opatření, pokud jde o polyethylentereftaláty pocházející z Indie, v návaznosti na žádost vznesenou jedním indickým vyvážejícím výrobcem. Žádost vycházela z důkazů prima facie o tom, že došlo ke změně okolností, na základě kterých byla opatření stanovena; tj. podstatně se změnily výrobní náklady společnosti, v důsledku čehož je dumpingové rozpětí výrazně nižší než v době zavedení stávajících opatření, a proto k vyrovnání dumpingu není nutno nadále zachovávat současnou výši opatření. Připojený návrh nařízení Rady je založen na zjištěních, která vyplynula z provedeného šetření omezeného na zkoumání dumpingu a ve vztahu k žadateli. Během šetření se zjistilo, že v rozporu s tvrzením žadatele se běžná hodnota zvýšila, nikoli snížila. Ceny pro dovoz do Unie byly navíc ovlivněny cenovým závazkem společnosti vůči Komisi, a jelikož ceny pro jiné vývozní trhy byly soustavně nižší, nově vypočtené dumpingové rozpětí by tudíž nebylo trvalé povahy. Proto se navrhuje, aby Rada přijala připojený návrh nařízení, jímž by se šetření ukončilo. |

Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. |

Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: |

Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. |

Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Společenství, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět. |

Volba nástrojů |

Navrhované nástroje: nařízení. |

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: výše uvedené základní nařízení nestanoví náhradní možnosti. |

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. |

2011/0219 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se ukončuje částečný prozatímní přezkum týkající se antidumpingových opatření uložených na dovoz některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1] (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

2. Platná opatření

3. Nařízením (ES) č. 2604/2000[2] uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie (dále jen „dotčená země“) (dále jen „původní šetření“). Na základě přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 192/2007[3] konečné antidumpingové clo na dalších pět let. Antidumpingová opatření byla pozměněna nařízením Rady (ES) č. 1286/2008[4] po částečném prozatímním přezkumu (dále jen „poslední přezkumné šetření“). Opatření byla nastavena na úroveň odpovídající úrovni odstranění újmy a mají podobu zvláštního antidumpingového cla. Sazba cla se pohybuje mezi 87,5 a 200,9 EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce a zbytková celní sazba uložená na dovoz od ostatních výrobců činí 153,6 EUR za tunu (dále jen „současná cla“).

4. Nařízením (ES) č. 2603/2000[5] uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie. Na základě přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 193/2007[6] konečné vyrovnávací clo na dalších pět let. Vyrovnávací opatření byla pozměněna nařízením Rady (ES) č. 1286/2008 po posledním přezkumném šetření. Vyrovnávací opatření mají podobu zvláštního cla. Sazba cla se pohybuje mezi 0 a 106,5 EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce a zbytková celní sazba uložená na dovoz od ostatních výrobců činí 69,4 EUR za tunu (dále jen „současná vyrovnávací opatření“).

5. Rozhodnutím Komise 2000/745/ES ze dne 29. listopadu 2000[7] Komise přijala nabídky závazků několika vyvážejících výrobců, přičemž stanovila minimální dovozní cenu (dále jen „závazek“).

6. Žádost o přezkum

7. Společnost Reliance Industries Limited, indický vyvážející výrobce PET (dále jen „žadatel“ nebo „společnost Reliance“), podala žádost o částečný prozatímní přezkum (dále jen „stávající přezkum“) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost byla omezena na dumping a na žadatele. Žadatel zároveň rovněž požádal o přezkum současných vyrovnávacích opatření. Zbytková antidumpingová a vyrovnávací cla jsou použitelná na dovoz výrobků vyrobených společností Reliance a prodej žadatele do Unie se řídí závazkem.

8. Žadatel poskytl důkazy prima facie o tom, že k vyrovnání dumpingu není nutno nadále zachovávat současnou výši současného cla. Žadatel zejména tvrdil, že se podstatně změnily výrobní náklady společnosti, v důsledku čehož je dumpingové rozpětí výrazně nižší než v době zavedení současných cel. Žadatelem provedené srovnání jeho domácích cen a jeho vývozních cen do Unie naznačovalo, že dumpingové rozpětí by bylo výrazně nižší než současná výše současných cel.

9. Zahájení částečného prozatímního přezkumu

10. Po konzultaci s poradním výborem Komise dospěla k závěru, že žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie [8] dne 10. června 2010 zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadateli.

11. Dotčený výrobek a obdobný výrobek

12. Přezkoumávaným výrobkem je polyethylentereftalát (PET) s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO 1628-5, v současnosti kódu KN 3907 60 20, pocházející z Indie („dotčený výrobek“).

13. Šetření odhalilo, že dotčený výrobek vyráběný v Indii a prodávaný do Unie je z hlediska fyzikálních a chemických vlastností a užití shodný s výrobkem, jenž se vyrábí a prodává na domácím trhu v Indii. Byl proto vyvozen závěr, že výrobky prodávané na domácím trhu a na vývozních trzích jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Jelikož byl stávající přezkum omezen na zjištění dumpingu ve vztahu k žadateli, nebyly učiněny závěry ohledně výrobku vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie.

14. Dotčené strany

15. O zahájení přezkumu Komise úředně vyrozuměla žadatele, zástupce vyvážející země a sdružení výrobců v Unii. Zúčastněné strany dostaly příležitost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

16. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

17. S cílem získat informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, zaslala Komise žadateli dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

18. Komise si opatřila a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro zjištění dumpingu. Komise provedla inspekci v prostorách žadatele v Bombaji v Indii.

19. Období přezkumného šetření

20. Šetření dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“).

21. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

22. Trvalá povaha údajné změny okolností během období přezkumného šetření

23. V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení se posuzovalo, zda se okolnosti týkající se dumpingu podstatně změnily a zda tato změna je trvalé povahy.

24. Žadatel tvrdil, že změny jeho běžné hodnoty a vývozních cen od původního šetření, kterým se stanovilo jeho dumpingové rozpětí, vyplynuly z podstatné změny výrobních nákladů. Podle žadatele byla změna jeho výrobních nákladů spojená se snížením cel uplatňovaných na dovoz základní suroviny, kterou používá při výrobním procesu, do Indie. Žadatel dále rovněž tvrdil, že snížení cel vedlo k omezení vývozních pobídek, což podle něj způsobilo změnu domácích prodejních cen použitých ke stanovení běžné hodnoty.

25. Zjistilo se však, že i přes snížení cel a omezení vývozních pobídek byly domácí prodejní ceny společnosti, jež se použily ke stanovení běžné hodnoty během období přezkumného šetření, vyšší než ceny použité při původním šetření, v němž se stanovilo dumpingové rozpětí žadatele. Vyšší domácí prodejní ceny byly způsobeny mimo jiné vyššími náklady na některé suroviny a jiné vstupy.

26. Pokud jde o vývozní ceny do EU během období přezkumného šetření, tyto ceny byly stanoveny podle čl. 2 odst. 8 a 9 základního nařízení. Přesto se muselo zejména analyzovat, zda existence cenového závazku, podle kterého byl žadatel povinen prodávat výrobek na trh Unie za cenu vyšší, než je minimální dovozní cena stanovená pro každý měsíc, měla během období přezkumného šetření vliv na vývozní ceny žadatele. Na základě níže uvedených důvodů byl vyvozen závěr, že vývoz do EU byl cenovým závazkem skutečně ovlivněn. Vzhledem k tomu, že žadatel musel dodržovat minimální dovozní cenu vyplývající z jeho závazku, rozhodl se nevyvážet do EU během konkrétních měsíců období přezkumného šetření, kdy jeho vývozní ceny na jiné vývozní trhy byly nižší než minimální dovozní cena.

27. Bylo konstatováno, že žadatel prodával výrobek do Unie pouze během šesti měsíců období přezkumného šetření. Na druhé straně v průběhu tohoto období prodával výrobky na jiné vývozní trhy, na nichž nemusel splňovat povinnosti stanovené v cenovém závazku. Ukázalo se, že vývozní ceny do třetích zemí během měsíců, kdy žadatel nevyvážel do EU, byly podstatně nižší než stanovená minimální dovozní cena. S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze proto oprávněně předpokládat, že jediným důvodem, proč žadatel ve zbývajících měsících neprodával výrobky do Unie, byla jeho povinnost splňovat své závazky, a nemohl tedy prodávat za cenu nižší, než je stanovená minimální dovozní cena.

28. Žadatel popřel zjištění, podle kterého důvod, proč neprodával výrobky na trh Unie, souvisí s existujícím závazkem. Žadatel namítal, že pokud jde o jeho prodej v období přezkumného šetření na jiné velké vývozní trhy, v některých měsících neuskutečnil žádný prodej, a nepravidelný prodej tedy nepředstavoval vlastnost specifickou pro trh Unie. Dále tvrdil, že z měsíčního srovnání dovozních cen dotčeného výrobku do EU ze všech ostatních vyvážejících zemí a/nebo dovozních cen dotčeného výrobku pocházejícího z Indie s měsíční minimální dovozní cenou společnosti by vyplynulo, že společnost Reliance by byla bývala schopna prodávat výrobky do EU ve všech měsících období přezkumného šetření, aniž by porušila svoje povinnosti vyplývající ze závazku.

29. S tvrzeními žadatele nelze souhlasit, neboť společnost na jedné straně soustředila svoji činnost na vybrané jednotlivé trhy, které mají svá specifika a nenaznačují, proč společnost neprodávala do EU. Na druhé straně žadatelem provedená srovnání vycházela z celkových statistických údajů, zatímco zjištění stávajícího přezkumu se zakládají na údajích týkajících se dané společnosti, které mají větší výpovědní hodnotu a jsou spolehlivější, pokud jde o vyvození závěrů. Předložená tvrzení rovněž nebyla zcela nesporná, např. v některých měsících byly celkové dovozní ceny do Unie skutečně vyšší než minimální dovozní cena, zatímco v jiných obdobích byly celkové dovozní ceny nižší než minimální dovozní cena, takže z nich nebylo možné vyvodit žádné obecné závěry. Je však nesporné, že žadatel prodával do Unie pouze v měsících, kdy celkové dovozní ceny do Unie odpovídaly minimální dovozní ceně nebo ji převyšovaly.

30. Žadatelovo tvrzení, že pokud by chtěl, mohl během daného šestiměsíčního období, kdy prodával výrobky na jiné vývozní trhy za cenu nižší než jeho minimální dovozní cena, prodávat výrobky na trh Unie, se zamítá jako spekulativní a neopodstatněné. Žadatel nepředložil žádné jiné tvrzení, pokud jde o důvody, proč během uvedených šesti měsíců neprodával výrobky do EU, když tytéž výrobky zároveň prodával na jiných vývozních trzích za cenu nižší než jeho minimální dovozní cena. Proto byl učiněn závěr, že žadatel během určitého období neprodával výrobky do Unie z důvodu nutnosti vyhovět svým povinnostem vyplývajícím ze závazku. V důsledku toho nejsou vývozní ceny účtované na trhu Unie v období přezkumného šetření spolehlivé.

31. Rovněž byly srovnány prodejní ceny žadatele na trhu Unie a ceny praktikované na jiných vývozních trzích, pro něž neexistovala žádná povinnost cenového závazku. Bylo konstatováno, že vývozní ceny na tyto trhy bez závazků ohledně cen byly soustavně nižší po celé období přezkumného šetření.

32. Žadatel zpochybnil závěry vyvozené na základě srovnání cen v Unii a na jiných vývozních trzích, přičemž tvrdil, že při analýze podle jednotlivých zemí lze zjistit, že existuje několik dalších vývozních trhů, na nichž byly účtované ceny, jež převyšovaly ceny účtované na trhu EU. V této souvislosti je však podstatnější srovnání průměrných cen než individuální rozdíly při porovnání jednotlivých zemí, které závisí na velikosti trhu, jakož i na zvláštních faktorech spjatých s hospodářskou soutěží, jež na jednotlivých trzích působí.

33. V důsledku toho vývozní ceny na třetí trhy lépe odrážejí běžné počínání společnosti při tvorbě cen. Z rozdílu mezi vývozními cenami do Unie a vývozními cenami do zbytku světa vyplývá, že existují silné hospodářské důvody, jež by mohly vést společnost Reliance k tomu, aby prodávala do EU za nižší ceny, pokud by nebyla zavedena minimální dovozní cena. Za těchto okolností se má za to, že jakékoli nově vypočtené dumpingové rozpětí vycházející z vývozních cen do EU během období přezkumného šetření by takto bylo stanovené na základě cen, jež se podstatně a trvale nezměnily. Tentýž závěr se týká i žadatelova tvrzení uvedeného výše v 5. bodě odůvodnění, že ze srovnání jeho domácích cen a jeho vývozních cen do Unie by vyplynulo dumpingové rozpětí nižší než výše současných cel.

34. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem není splněna podmínka stanovená v čl. 11 odst. 3 základního nařízení, podle které by se okolnosti ohledně dumpingu měly podstatně změnit. K vyrovnání dumpingu je tudíž nutné nadále zachovávat současnou výši opatření.

35. Žadatel po poskytnutí informací trval na tom, že ceny, které účtuje na trhu Unie, jsou zcela spolehlivé. Vzhledem k tomu, že se tyto vývozní ceny mezi obdobím původního šetření a obdobím přezkumného šetření podstatně zvýšily, mělo by se mít údajně za to, že i vývozní chování společnosti se během tohoto období podstatně a trvale změnilo. Proto se údajně podstatně a trvale snížilo i dumpingové rozpětí společnosti.

36. Dále tvrdil, že trvalá povaha změny okolností není nezbytně rozhodujícím prvkem posouzení, které se má provést po zahájení přezkumu, ale že podstatnější je skutečnost, zda je k vyrovnání dumpingu nutno nadále ukládat clo. Poukázal na základní zásadu stanovenou v čl. 11 odst. 1 základního nařízení a v čl. 11 odst. 1 Antidumpingové dohody WTO, že antidumpingové clo zůstává v platnosti pouze po takovou dobu a v takovém rozsahu, které jsou nezbytné k vyrovnání účinku dumpingu, jenž působí újmu. S ohledem na tuto skutečnost žadatel tvrdil, že při analýze této potřeby by se mělo posoudit do budoucna přinejmenším to, zda je pravděpodobné nebo zda se předpokládá, že dojde k opakovanému výskytu dumpingu na dříve stanovené úrovni.

37. V čl. 11 odst. 1 základního nařízení se stanoví, že „antidumpingové clo zůstává v platnosti pouze po takovou dobu a v takovém rozsahu, které jsou nezbytné k vyrovnání účinku dumpingu, jenž působí újmu“. Tato zásada platí i v souvislosti s prozatímními přezkumy, což je i případ stávajícího přezkumu, v souvislosti s nimiž čl. 11 odst. 3 základního nařízení stanoví mimo jiné, že „[…] Prozatímní přezkum se zahájí, jestliže žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že zachování opatření na vyrovnání dumpingu už není nutné nebo že újma v případě zrušení nebo změny opatření pravděpodobně nebude přetrvávat ani se neobnoví […]“. Ve výše uvedeném ustanovení se stanoví kritérium, které musí být splněno, pokud zúčastněná strana považuje výši opatření za příliš nízkou nebo příliš vysokou a na základě toho požaduje přezkum daných opatření. V souvislosti s postupem po zahájení přezkumu čl. 11 odst. 3 základního nařízení dále výslovně stanoví, že „v rámci šetření podle tohoto odstavce může Komise mimo jiné zkoumat, zda se okolnosti ohledně dumpingu […] podstatně změnily […]. V tomto smyslu se při konečném zjišťování přihlédne ke všem podstatným a náležitě doloženým důkazům“. V čl. 11 odst. 3 se proto stanoví další kritérium k posouzení (tj. podstatná změna okolností) v případě prozatímních přezkumů, které by se mělo během šetření posoudit společně s požadavkem pro zahájení (tj. přezkoumání, zda jsou opatření v současné výši nadále nezbytná), jak tvrdil žadatel.

38. Je třeba rovněž poznamenat, že při prozatímních přezkumných šetřeních je běžnou praxí přezkoumat trvalou povahu změněných okolností zjištěných během šetření. V této souvislosti judikatura Tribunálu Evropské unie[9] potvrzuje, že „ orgány mají v rámci přezkumu nutnosti zachovat stávající opatření široký prostor pro uvážení, včetně možnosti provést budoucí hodnocení cenové politiky dotyčných vývozců “. Z dostupných důkazů vyplývá, že vývozní ceny účtované společností Reliance na trhu Unie neodrážejí skutečnou cenovou politiku žadatele, a proto, jak je uvedeno výše ve 21. bodě odůvodnění, vývozní ceny účtované na trhu Unie v období přezkumného šetření nejsou spolehlivé, takže každé nově vypočítané dumpingové rozpětí vycházející z těchto cen by tudíž bylo stanovené na základě cen, jež se podstatně a trvale nezměnily, jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění.

39. I přes závěr, že se vývozní ceny do EU podstatně a trvale nezměnily, byla zvážena žadatelova tvrzení a skutečnost, zda jsou k vyrovnání dumpingu i nadále nezbytná opatření v jejich současné výši. V této souvislosti žadatel tvrdil, že jelikož je jeho dumpingové rozpětí podstatně nižší než to, které bylo zjištěno při původním šetření, a jeho vývozní chování na jiných trzích potvrzuje, že změna dumpingového rozpětí odráží vývoj, který je možné odůvodněně očekávat v budoucnosti, je současná výše opatření jednoznačně příliš vysoká. Zjistilo se však, že tato tvrzení nejsou podložená. Za prvé, pokud jde o vývozní chování žadatele na jiných trzích, vyšlo najevo, že v rozporu s tvrzením žadatele uvedeným v jeho žádosti byly ceny při vývozu na tyto trhy v průměru téměř o 10 % nižší než ceny při vývozu do EU. Mezi tyto ostatní vývozní trhy ve třetích zemích patří několik zemí s různou velikostí trhu, přičemž některé z nich pravděpodobně nemají domácí výrobu PET. Tyto trhy tudíž mají své individuální charakteristiky hospodářské soutěže, jež vedou k cenám a vývoji odlišným od cen a vývoje na trhu EU. Za druhé, i kdyby se zjistilo, že současná výše opatření by se měla změnit, jelikož už není k vyrovnání dumpingu nutná, vzhledem k uvedeným zjištěním nelze s přiměřenou přesností stanovit, jaká by byla vhodná výše, jestliže neexistují spolehlivé vývozní ceny vyplývající z běžných podmínek na trhu Unie a tyto podmínky odrážející.

40. Žadatel se na závěr domníval, že by se mohla provést úprava v souladu s čl. 2 odst. 10, a zejména s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení o „ rozdíly v jiných činitelích […] pokud se prokáže, že ovlivňují srovnatelnost cen ve smyslu tohoto odstavce “.

41. Vzhledem k výše uvedenému závěru, že vývozní ceny se podstatně a trvale nezměnily, nelze stanovit dumpingové rozpětí. Z tohoto důvodu je žádost o úpravu irelevantní, a tudíž se zamítá.

42. UKONČENÍ ŠETŘENÍ

43. Vzhledem ke zjištěním, že okolnosti ohledně dumpingu se podstatně a trvale nezměnily, se má za to, že tento přezkum by měl být ukončen beze změny výše cla pro žadatele. Antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 1286/2008 na dovoz PET vyráběných společností Reliance by proto měla zůstat nezměněna.

44. POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

45. Žadatel a ostatní dotčené strany byli informováni o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno navrhnout stávající částečný prozatímní přezkum ukončit. Nebyly předloženy žádné připomínky, které by změnily výše uvedený závěr.

46. ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

47. Tento přezkum by proto měl být ukončen beze změny nařízení Rady (ES) č. 192/2007,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz polyethylentereftalátů v současnosti kódu KN 3907 60 20 a pocházejících mimo jiné z Indie se ukončuje beze změny platných opatření.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda / předsedkyně

[1] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[2] Úř. věst. L 301, 30.11.2000, s. 21.

[3] Úř. věst. L 59, 27.2.2007, s. 1.

[4] Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 1.

[5] Úř. věst. L 301, 30.11.2000, s. 1.

[6] Úř. věst. L 59, 27.2.2007, s. 34.

[7] Úř. věst. L 301, 30.11.2000, s. 88.

[8] Úř. věst. C 151, 10.6.2010, s. 15.

[9] Bod 48 rozsudku ve věci T-143/06.