DŮVODOVÁ ZPRÁVA SOUVISLOSTI NÁVRHU Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu obsahuje ustanovení, která se úzce dotýkají koordinace vnitrostátních ustanovení týkajících se přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejich rámce dohledu (např. ustanovení upravující povolení podnikat, výkon svobody usazování, pravomoci orgánů dohledu domovských a hostitelských členských států v tomto ohledu a dohled a kontrolu nad úvěrovými institucemi). Uvedená směrnice, směrnice 2006/49/ES, a především jejich přílohy však také stanoví pravidla obezřetnosti. S cílem dále přiblížit ustanovení právních předpisů, které jsou výsledkem zavádění směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES do vnitrostátních právních řádů, a s cílem zajistit, aby se na ně stejná pravidla obezřetnosti vztahovala přímo, což je nezbytné pro fungování vnitřního trhu, jsou tato pravidla obezřetnosti předmětem návrhu nařízení [vloží OP], spolu s nímž tento návrh tvoří balíček. Tento návrh obsahuje tyto nové prvky: ustanovení o sankcích, účinné správě a řízení společnosti a ustanovení, která brání nadměrnému spoléhání na externí úvěrový rating. Proto se tato zpráva bude výlučně zabývat těmito novými prvky. Ostatní prvky této směrnice buď opakují stávající legislativu nebo jsou přizpůsobením návrhu nařízení. Aby nedošlo k pochybnostem, tento návrh rovněž sjednocuje ustanovení o úvěrových institucích a investičních podnicích, přičemž investiční podniky jsou upraveny směrnicí 2006/49/ES. To je podrobněji upraveno v kapitole 5 níže. Změny související s dohodou „Basel III“ upravuje návrh nařízení s výjimkou ustanovení o kapitálových rezervách, která jsou součástí tohoto návrhu směrnice. Proto jsou součástí této důvodové zprávy pouze cíle a právní prvky týkající se kapitálových rezerv. Obecné souvislosti dohody „Basel III“ včetně výsledků posouzení dopadů a veřejných konzultací jsou podrobně vysvětleny v návrhu nařízení. Odůvodnění a cíle návrhu Sankce Účinné, přiměřené a odrazující sankční režimy jsou klíčové pro zajištění souladu s bankovními předpisy EU, pro ochranu uživatelů bankovních služeb a pro zajištění bezpečnosti, stability a celistvosti bankovních trhů. Analýza vnitrostátních sankčních režimů v oblastech, na které se vztahuje tato směrnice a nařízení, odhalila rozdíly a nedostatky v právním rámci sankčních pravomocí a ve vyšetřovacích pravomocech vnitrostátních orgánů. Hrozí, že sankce, které jsou rozdílné a příliš slabé, nedokážou účinně zabránit porušování této směrnice a nařízení a zajistit účinný dohled a vytvoření rovných podmínek pro všechny. Proto Komise navrhuje posílit a sblížit právní rámec členských států, pokud jde o správní sankce a opatření, stanovením dostatečně odstrašujících správních sankcí vztahujících se na klíčová porušení této směrnice a nařízení, vhodného personálního okruhu platnosti správních sankcí, zveřejnění sankcí a mechanismů, které podporují oznamování porušení. Správa a řízení společnosti Zhroucení finančních trhů na podzim 2008 a úvěrovou krizi, která následovala, lze přisoudit více faktorům na makroekonomické i mikroekonomické úrovni, často vzájemně propojeným, jak je uvedeno ve zprávě skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU zveřejněné dne 25. února 2009, a zejména nahromadění nadměrného rizika ve finančním systému. Toto nadměrné nahromadění rizika bylo částečně důsledkem nedostatků správy a řízení finančních institucí, zvlášť v bankách. Ačkoliv ne všechny banky trpěly systémovými nedostatky mechanismů pro správu a řízení společnosti, odkázal Basilejský výbor pro bankovní dohled na „řadu selhání a pochybení při správě a řízení podniku“. Potřeba změny v této oblasti byla široce uznána. Firmy, příslušné orgány a mezinárodní subjekty (OECD, Rada pro finanční stabilitu a Basilejský výbor pro bankovní dohled) přezkoumaly nebo právě přezkoumávají své stávající postupy a pokyny. Posílení správy a řízení společnosti je pro Komisi prioritou, zvlášť v souvislosti s její reformou finančních trhů a s programem pro předcházení krizím. Nadměrné spoléhání na externí rating K nadměrnému spoléhání na externí rating dochází, když se finanční instituce a institucionální investoři výhradně nebo mechanicky spoléhají na ratingy vydávané ratingovými agenturami a přitom zanedbají vlastní povinnosti, které se týkají hloubkové analýzy ( due diligence ) a interního řízení rizik. Nadměrné spoléhání na rating může vést k davovému chování finančních subjektů, např. k paralelnímu odprodeji dluhových nástrojů poté, co bylo hodnocení uvedeného nástroje sníženo pod požadovaný investiční stupeň, což může ovlivnit finanční stabilitu – zejména když se těch několik málo velkých ratingových agentur ve svém hodnocení kolektivně zmýlí. Procykličnost úvěrů Procyklické účinky jsou účinky, které mají tendenci sledovat výkyvy hospodářského cyklu a posilovat je. Jedním z rysů současných kapitálových požadavků vycházejících z rizik je to, že se v průběhu hospodářského cyklu mění. Pokud by je úvěrové instituce mohly splňovat, neexistuje explicitně regulační omezení, pokud jde o míru rizika, které mohou podstoupit, a tudíž ani pokud jde o pákové operace. Obecné souvislosti Sankce Ve svém sdělení z roku 2010 „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“[1] Komise navrhla legislativní opatření EU s cílem stanovit minimální společné normy u klíčových aspektů sankčních režimů, které by se přizpůsobily specifikům různých odvětví. Za prvé, sankce ukládané za klíčová porušení směrnice o kapitálových požadavcích, jako jsou požadavky na získání povolení, obezřetnostní povinnosti a oznamovací povinnost, se v jednotlivých členských státech liší a nezdá se, že by vždy byly dostatečně účinné, přiměřené a odrazující. Za druhé existují určité rozdíly v úrovni ukládání sankcí v různých členských státech, včetně států s podobně velkými bankovními sektory, a v některých členských státech nebyly žádné sankce uloženy víc než jeden rok, což by mohlo být příznakem nedostatečného vynucování pravidel EU. Správa a řízení společnosti Ve svém sdělení ze dne 4. března 2009[2] Evropská komise oznámila, i) že posoudí ve světle finanční krize pravidla a praxi finančních institucí z hlediska správy a řízení společnosti a ii) že podle toho předloží doporučení či navrhne regulační opatření k zabránění případným selháním systému správy a řízení podniku v tomto významném odvětví hospodářství. V červnu 2010 zveřejnila Komise zelenou knihu o správě a řízení podniku ve finančních institucích a politice odměňování[3] a průvodní pracovní dokument útvarů Komise[4], které analyzovaly nedostatky v mechanismech pro správu a řízení společnosti v odvětví finančních služeb a navrhly další možný postup. Výsledky této veřejné konzultace prokázaly značnou shodu na zjištěných nedostatcích a získaly podporu různých orgánů veřejné moci a členských států. Také Evropský parlament uznal význam posílení norem a praktik správy a řízení společnosti ve finančních institucích ve své zprávě o odměňování členů správních orgánů společností kotovaných na burze a o politikách odměňování v odvětví finančních služeb[5]. Hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku k zelené knize Správa a řízení podniku ve finančních institucích a politika odměňování[6] vítá zelenou knihu Komise a podporuje navrhovaná opatření. Nadměrné spoléhání na externí rating Na mezinárodní úrovni Rada pro finanční stabilitu nedávno vydala zásady, jak snížit spoléhání orgánů a finančních institucí na externí rating[7]. Zásady vyzývají k odstranění nebo nahrazení odkazů na tento rating v právních předpisech, jsou-li dostupná vhodná alternativní měřítka úvěruschopnosti, a požadují, aby si banky vytvořily vlastní úvěrová hodnocení. Navrhovaná ustanovení jsou v souladu se zásadami Rady pro finanční stabilitu. Kapitálové rezervy: Rezervy na zachování kapitálu a především proticyklické rezervy mají za cíl zmírnit riziko procykličnosti a riziko nadměrných pákových operací, jak je uvedeno výše v bodě 1.1.4. Stávající ustanovení Společenství v oblasti návrhu Směrnice 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu požaduje, aby úvěrové instituce měly spolehlivé řídicí systémy. Nespecifikuje však přesně, jak by řídicí systémy měly vypadat. S cílem snížit spoléhání na externí rating byla do směrnice 2006/48/ES zavedena povinnost bank provádět vlastní hloubkovou analýzu podkladových aktiv u sekuritizačních expozic. Soulad s ostatními politikami V souvislosti s reformou evropské architektury dohledu, se zvýšením kapitálových požadavků a s řízením a řešením krizí je navrhovaná reforma správy a řízení společnosti v úvěrových institucích nedílnou součástí celkové reformy odvětví finančních služeb. Reforma správy a řízení společnosti by měla být také vnímána v souvislosti s nedávným sdělením Komise o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb. Komise přišla s horizontální iniciativou, která by měla pobízet podniky ke zvyšování zastoupení žen ve vedení podniků. Po roce Komise zhodnotí, zda měly tyto nezávazné iniciativy požadovaný účinek, a v opačném případě zváží legislativní přístup. Vzhledem k tomu, že z posouzení dopadů vyplývá, že tato otázka je relevantní i pro bankovní sektor, je přístup přijímaný v této fázi v souladu s přístupem zdola nahoru. Pokud se však v rámci širšího hodnocení po roce ukáže, že je potřebná legislativní úprava, bude třeba upravit i přístup v bankovním sektoru. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů Konzultace zúčastněných stran Sankce Komise provedla veřejnou konzultaci, která skončila dne 19. února 2011, o opatřeních, jež mají posílit a sblížit sankční režimy ve finančním sektoru[8], včetně otázek týkajících se bankovního sektoru; uvedená opatření byla určena na základě studie provedené Evropským výborem orgánů bankovního dohledu (dále jen „CEBS“), která se zabývala vnitrostátními sankčními režimy v tomto odvětví[9]. Komise obdržela připomínky od různých respondentů, včetně významného počtu zainteresovaných subjektů v bankovním sektoru (orgány dohledu, centrální banky, banky a sdružení bankéřů), kteří předložili připomínky k nutnosti opatření EU v této oblasti, k úrovni požadované harmonizace, ke zvláštním navrhovaným opatřením a k jejich potenciálním výhodám a nevýhodám. Opatření, která mají sblížit a posílit sankční režimy, byla také projednána s členskými státy na zasedání Výboru pro finanční služby konaném dne 17. ledna 2011. Správa a řízení společnosti Iniciativa a posouzení dopadu jsou výsledkem obsáhlého a nepřetržitého dialogu se všemi hlavními zúčastněnými stranami, včetně regulátorů trhů s cennými papíry, účastníků trhu (emitentů, zprostředkovatelů a investorů) a spotřebitelů. Dotazníky o praktikách správy a řízení společnosti byly zaslány rozmanitému průřezu deseti významných bank nebo pojišťoven kotovaných na burze a usazených v EU. Dotazníky byly rozšířeny o 30 následných rozhovorů s členy správních rad, jednateli společností, finančními řediteli, řediteli pro rizika a vnitřními kontrolory. Dotazník o jejich názorech a úloze v souvislosti se správou a řízením finančních institucí byl také zaslán evropským orgánům bankovního dohledu. Obdobně obdržel dotazník o praktikách a očekáváních v souvislosti se správou a řízením finančních institucí průřez významných evropských institucionálních investorů a sdružení akcionářů. Dne 2. února 2010 se konala následná schůzka s přibližně 30 investory. Zelená kniha zahájila veřejnou konzultaci od 2. června 2010 do 1. září 2010 o dalším možném postupu při řešení selhání správy a řízení ve finančních institucích. Odpovědi a jejich analýza jsou k nahlédnutí na internetové stránce Komise[10]. Nadměrné spoléhání na externí rating Komise provedla veřejnou konzultaci o otázkách externího ratingu, které zahrnovaly také nadměrné spoléhání na uvedený rating. Konzultace skončila dne 7. ledna 2011 a přinesla 93 odpovědí. Bylo navrženo několik možností od motivace k využívání interních modelů po požadavek, aby firmy prováděly vlastní řízení rizik a nespoléhaly se výlučně nebo mechanicky na externí rating. Odpovědi a jejich analýza jsou k nahlédnutí na internetové stránce Komise[11]. Kapitálové rezervy Kapitálové rezervy představují součást dohody Basilejského výboru pro bankovní dohled z roku 2010 a byly předmětem rozsáhlých diskuzí v rámci Basel i během zvláštních konzultací Komise. Sběr a využití výsledků odborných konzultací Sankce Studie provedená Evropským výborem orgánů bankovního dohledu v roce 2008[12] poskytla informace o správních sankcích stanovených ve vnitrostátních právních předpisech a o skutečném využívání sankcí orgány bankovního dohledu. V roce 2011 shromáždila Komise další informace o sankcích stanovených ve vnitrostátních právních předpisech za klíčová porušení směrnice o kapitálových požadavcích. Navrhovaná opatření vycházejí z těchto informací a z odpovědí na veřejnou konzultaci. Správa a řízení společnosti V rámci procesu konzultace a během přípravy zelené knihy uspořádaly útvary Komise dne 12. října 2009 také veřejnou konferenci, které se zúčastnila řada zainteresovaných subjektů. Diskuse se zaměřila na úlohu a kompetence správní rady, na otázky řízení týkající se vnitřní kontroly a řízení rizik a na příslušnou úlohu akcionářů, orgánů dohledu a statutárních auditorů. Zelená kniha také vychází z analýzy a studií, které byly nebo jsou prováděny veřejnými či soukromými organizacemi na mezinárodní, evropské i vnitrostátní úrovni. Při své práci využívaly útvary Komise poradenství Evropského fóra pro správu a řízení společnosti a ad hoc poradní skupiny pro správu a řízení společnosti složené z některých členů uvedeného fóra a jiných renomovaných specialistů na správu a řízení společností. Nadměrné spoléhání na externí rating Komise se aktivně podílí na práci Rady pro finanční stabilitu uvedené výše. Dále se účastní Basilejského výboru pro bankovní dohled, který také pracuje na snížení spoléhání na rating ve svých pracovních skupinách pro likviditu a pro rating a sekuritizaci. Kapitálové rezervy Podskupiny pracovní skupiny pro směrnici o kapitálových požadavcích, jejichž členy jmenoval Evropský bankovní výbor, se rovněž zabývaly tématem kapitálových rezerv na technické úrovni. Posouzení dopadů Sankce Sdělení o posílení sankčních režimů ve finančním sektoru doprovázelo posouzení dopadů, které analyzovalo hlavní možnosti politiky při sbližování a posilování sankčních režimů pro případ porušení pravidel v oblasti finančních služeb, včetně bankovního sektoru. Tento návrh doprovází druhé posouzení dopadů, které se podrobněji zabývá konkrétními problémy v oblasti kapitálových požadavků. Hlavním cílem navrhovaných opatření je zajistit lepší dodržování bankovních předpisů EU zvýšením účinnosti vnitrostátních sankčních režimů a jejich schopnosti odrazovat od porušování. To vyžaduje dosažení těchto operativních cílů: - Posílení a sblížení právního rámce, který se týká sankcí, zajištěním - vhodných správních sankcí za klíčová porušení směrnice o kapitálových požadavcích, - vhodného personálního okruhu platnosti správních sankcí, - zveřejňování sankcí. - Posílení a sblížení mechanismů, které usnadňují odhalení porušení, zajištěním - účinných mechanismů, které podporují oznamování porušení. Správa a řízení společnosti Překlenovacím cílem této iniciativy je zajistit, aby se účinněji zvládalo riziko v evropských úvěrových institucích a investičních podnicích. Navrhovaná opatření by měla pomoci předcházet podstupování nadměrných rizik jednotlivými úvěrovými institucemi a v konečném důsledku nahromadění nadměrného rizika ve finančním systému. Za účelem dosažení tohoto záměru se iniciativa zaměřuje na tyto operativní cíle: - zvýšení účinnosti kontrolních opatření správních rad v oblasti rizik, - zlepšení postavení funkce správy rizik a - zajištění účinného sledování zvládání rizika orgány dohledu. Za účelem dosažení těchto cílů se Komise rozhodla zlepšit stávající právní rámec. Požadavky na složení správní rady a výběr členů správní rady zajistí vhodnější chování, kompetence, časový závazek a větší odpovědnost. Dobře informované a kompetentní správní rady a výrazná funkce správy rizik zvýší schopnost úvěrových institucí rozpoznat a řídit objevující se rizika, a tak omezit podstupování nadměrného rizika. Požadavky na zveřejnění podpoří větší průhlednost, což povede k informovanějšímu trhu a k lepší tržní disciplíně. Otevření správní rady rozmanitějším kandidátům by mohlo poskytnout příležitost lidem, kteří zatím nejsou v zasedacích síních správních rad přítomni, stát se členy správní rady. Rozšířil by se tak okruh vhodných kandidátů na členství ve správní radě a zlepšily by se její odborné znalosti. Proto by jakýkoliv potenciální nepříznivý dopad návrhu na okruh vhodných kandidátů neměl být výrazný. Přísnější požadavky na evropské úrovni by mohly mít nepříznivý dopad na konkurenceschopnost evropských úvěrových institucí na mezinárodní úrovni. Případné snížení konkurenceschopnosti kvůli přísnějším požadavkům by však měl zmírnit příznivý dopad na investory, vkladatele a jiné zainteresované subjekty. Lepší zvládání rizika by přispělo k odolnosti bankovního sektoru. Návrh by nepřinesl výrazné náklady pro úvěrové instituce ani by neměl významný dopad na oblast půjček. Nadměrné spoléhání na externí rating Obecná část o nadměrném spoléhání, která se týká navrhovaných prvků, bude zahrnuta do nadcházejícího posouzení dopadů nové iniciativy o ratingových agenturách (očekává se počátkem července 2011). Kapitálové rezervy Protože jsou kapitálové rezervy součástí dohody Basel, provádí se posouzení jejich dopadů spolu s posouzením dopadů všech dalších opatření a je podrobně rozvedeno v nařízení doprovázejícím tuto směrnici. DOPAD NA ROZPOčET Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU. PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU Právní základ Právním základem tohoto návrhu je čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, které by byly nahrazeny touto směrnicí a navrhovaným nařízením [vloží OP], představují základní nástroj pro dosažení vnitřního trhu v oblasti činnosti úvěrových institucí a investičních podniků z hlediska svobody usazování i volného poskytování finančních služeb. Tento návrh nahrazuje směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o koordinaci vnitrostátních ustanovení upravujících udělování povolení k podnikání, nabytí kvalifikovaného podílu, výkon svobody usazování a svobody poskytovat služby, pravomoci orgánů dohledu domovských a hostitelských členských států v tomto ohledu a ustanovení upravujících počáteční kapitál a dohled nad úvěrovými institucemi a investičními podniky. Hlavním cílem a předmětem tohoto návrhu je koordinovat vnitrostátní ustanovení týkající se přístupu k činnosti úvěrových institucí a investičních podniků, způsobů jejich řízení a rámce dohledu. Právním základem tohoto návrhu je proto čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Tento návrh doplňuje návrh nařízení [vloží OP], kterým se stanoví jednotné a přímo aplikovatelné obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce a investiční podniky, neboť tyto požadavky úzce souvisejí s fungováním finančních trhů, pokud jde o objem aktiv, které úvěrové instituce a investiční podniky vlastní, a je založen na článku 114 Smlouvy o fungování EU. Subsidiarita V souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality ve smyslu článku 5 Smlouvy o fungování EU nelze cílů navrhovaného opatření uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a proto jich lze lépe dosáhnout na úrovni EU. Ustanovení návrhu nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení zamýšlených cílů. Pouze opatření EU mohou zajistit, že úvěrové instituce a investiční podniky, které působí ve více než jednom členském státě, budou podléhat týmž požadavkům, a tak se zajistí rovné podmínky pro všechny, sníží se složitá regulace, předejde se neoprávněným nákladům na plnění požadavků u přeshraničních činností, podpoří se další integrace na trhu EU a přispěje se k odstranění příležitostí k regulatorní arbitráži. Opatření na úrovni EU také zajišťuje vysokou míru finanční stability v Unii. Soulad s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU Dne 23. září 2009 Komise přijala návrhy nařízení, jimiž se zakládají EBA, EIOPA a ESMA[13]. V tomto ohledu má Komise v úmyslu připomenout prohlášení v souvislosti s články 290 a 291 TFEU, která učinila při přijímání nařízení, jimiž se zakládají evropské orgány dohledu, podle nichž: „Pokud jde o postup přijímání regulačních norem, zdůrazňuje Komise jedinečný charakter odvětví finančních služeb, který vyplývá z Lamfalussyho struktury a který je výslovně uznán v prohlášení 39 ke Smlouvě o fungování EU. Komise má však závažné pochybnosti o tom, zda omezení její úlohy při přijímaní aktů v přenesené pravomoci a prováděcích opatření jsou v souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU.“ PODROBNÉ VYSVěTLENÍ Vzájemné působení a soulad mezi prvky balíčku Tato směrnice tvoří balíček spolu s navrhovaným nařízením [vloží OP]. Tento balíček by nahradil směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES. To znamená, že jak směrnice, tak nařízení by se jednotlivě zabývaly úvěrovými institucemi i investičními podniky. V současnosti jsou investiční podniky ke směrnici 2006/48/ES jen „připojeny“ směrnicí 2006/49/ES. Její velká část obsahuje pouze odkazy na směrnici 2006/48/ES. Spojení ustanovení platných pro oba druhy podniků do jednoho balíčku by tedy zlepšilo srozumitelnost ustanovení, která je upravují. Rozsáhlé přílohy obou směrnic by navíc byly integrovány do normativní části, což by dále zjednodušilo jejich používání. Obezřetnostní předpisy přímo použitelné na banky a investiční podniky jsou stanoveny v návrhu nařízení. V návrhu směrnice zůstávají ustanovení o povolování úvěrových institucí, výkonu svobody usazování a volném pohybu služeb. To by se netýkalo investičních podniků, jelikož odpovídající práva a povinnosti upravuje směrnice 2004/39/ES (dále jen „MiFID“). Ve směrnici by také zůstaly obecné zásady dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, které jsou určeny členským státům a jejich příslušným orgánům. Ty zahrnují zejména výměnu informací, rozdělení úkolů mezi orgány dohledu domovské a hostitelské země a výkon sankčních pravomocí (který by byl zaveden nově). Směrnice by stále obsahovala ustanovení, která upravují dohled nad úvěrovými institucemi a investičními podniky ze strany příslušných orgánů členských států. Tato ustanovení doplňují obecné obezřetnostní požadavky stanovené v nařízení pro úvěrové instituce a investiční podniky o jednotlivé mechanismy, o kterých rozhodují příslušné orgány v důsledku svého průběžného dohledu nad každou jednotlivou úvěrovou institucí a investičním podnikem. Škála těchto požadavků na dohled by byla stanovena ve směrnici, neboť příslušné orgány by měly mít možnost uplatnit vlastní úsudek v souvislosti s tím, které požadavky by měly být uloženy. Patří sem interní postupy v rámci úvěrové instituce nebo investičního podniku, které se týkají zejména řízení rizik a požadavků na správu a řízení společnosti, jež jsou zavedeny nově. Sankce Členské státy by měly stanovit, že za porušení bankovních právních předpisů lze uložit vhodné správní sankce a opatření. Za tímto účelem bude směrnice požadovat, aby splňovaly následující minimální pravidla. Za prvé, správní sankce a opatření by se měly ukládat fyzickým nebo právnickým osobám, které jsou zodpovědné za porušení. To by zahrnovalo úvěrové instituce, investiční podniky i případně jednotlivce. Za druhé, v případě porušení klíčových ustanovení této směrnice a nařízení by měly mít příslušné orgány k dispozici minimální seznam správních sankcí a opatření. Patří sem odnětí povolení, příkazy ke zdržení se určitého chování, veřejné oznámení, propuštění vedení a finanční správní sankce. Za třetí, maximální výše správních finančních sankcí stanovených ve vnitrostátních právních předpisech by měla překročit výhody získané porušením, lze-li je určit, a v každém případě by neměla být nižší než výše stanovená směrnicí (10 % celkového ročního obratu dotčené instituce v případě právnické osoby, 5 milionů eur nebo 10 % ročního příjmu jednotlivce v případě fyzické osoby). Za čtvrté, kritéria, ke kterým příslušné orgány přihlíží při určování typu a výše sankce, jež má být v konkrétním případě uložena, by měla zahrnovat přinejmenším kritéria uvedená ve směrnici (např. výhody získané porušením nebo ztráty způsobené třetím stranám, kooperativní chování zodpovědné osoby atd.). Za páté, uložené sankce a opatření by měly být vždy zveřejněny, jak je stanoveno v této směrnici. A konečně, měl by být zaveden vhodný mechanismus na podporu oznamování porušení v rámci úvěrových institucí a investičních podniků. Trestněprávní sankce tento návrh neřeší. Správa a řízení společnosti Řídicí orgán úvěrové instituce nebo investičního podniku by si jako celek měl vždy vyhradit dostatek času a měl by mít adekvátní vědomosti, dovednosti a odborné znalosti, aby dokázal pochopit činnost úvěrové instituce a hlavní rizika, kterým je vystavena. Všichni členové řídicího orgánu by měli mít dostatečně dobrou pověst a měli by se vyznačovat osobnostními kvalitami a nezávislým myšlením, které jim umožní konstruktivně zpochybňovat a dohlížet na rozhodnutí vedení. S cílem předejít skupinovému myšlení a usnadnit kritický pohled na příslušné otázky by správní rady úvěrových institucí měly být dostatečně rozmanité co do věku, pohlaví, zeměpisného původu, vzdělání a profesních zkušeností, aby představovaly různé názory a zkušenosti. Zvlášť významné je vyvážené zastoupení žen a mužů, má-li být zajištěno adekvátní zastoupení demografické skutečnosti. Za účelem účinného dohledu a kontroly v oblasti rizik by řídicí orgán měl být zodpovědný za celkovou strategii rizika úvěrové instituce nebo investičního podniku a za přiměřenost systémů řízení rizik s ohledem na rizikový profil úvěrové instituce. Vzhledem k významu řádného řízení rizik v úvěrových institucích by měl řídicí orgán ve své dozorčí funkci zřídit samostatný výbor pro rizika, který se bude konkrétně zabývat otázkami rizik a bude připravovat rozhodnutí řídicího orgánu o otázkách rizik. Výbor pro rizika by měl pomáhat řídicímu orgánu v jeho úloze kontrolních opatření v oblasti rizik, ale za strategii rizika by měl v konečném důsledku zůstat odpovědný řídicí orgán. S cílem poskytnout vyššímu vedení a řídicímu orgánu úplný pohled na riziko by úvěrové instituce a investiční podniky měly mít nezávislou funkci správy rizik, která by měla být schopná vytvořit účinný a ucelený pohled na celou řadu rizik v úvěrové instituci. Funkce správy rizik by měla mít dostatečné postavení a oprávnění ovlivňovat strategická rozhodnutí o řízení rizik a měla by mít přímý přístup k řídicímu orgánu. Nadměrné spoléhání na externí rating Úvěrové instituce a investiční podniky musí mít vlastní řádná kritéria poskytování úvěrů a procesy rozhodování o úvěrech. To platí bez ohledu na to, zda instituce poskytují půjčky zákazníkům nebo jim vznikají sekuritizační expozice. Externí rating lze v tomto procesu použít jako jeden faktor, neměl by však převládat. Zejména interní metodiky se nesmí výhradně nebo mechanicky spoléhat na externí rating. Pro zvláštní účely výpočtu regulativních kapitálových požadavků bank se hodnocení ratingových agentur v některých případech používají jako základ pro diferenciaci kapitálových požadavků podle rizik, nikoliv k určování minimálního požadovaného množství samotného kapitálu. Rámec směrnice o kapitálových požadavcích jako celek poskytuje bankám pobídku, aby i pro účely výpočtu regulativních kapitálových požadavků využívaly interní, nikoliv externí rating. Navrhované ustanovení by požadovalo, aby úvěrové instituce a investiční podniky s významnou expozicí úvěrového rizika nebo s výrazným počtem protistran vypracovaly a používaly interní modely, a nikoliv normalizovaný přístup, který se opírá o externí rating. Kromě toho se navrhuje, aby Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „EBA“) každoročně veřejně sděloval informace o krocích přijatých institucemi a orgány dohledu pro snížení nadměrného spoléhání na externí rating a zprávy o stupni sbližování dohledu v této souvislosti. Kapitálové rezervy Na základě dohody „Basel III“ tento návrh zavádí kromě požadavků i dvě kapitálové rezervy: rezervu na zachování kapitálu a proticyklickou kapitálovou rezervu. Rezerva na zachování kapitálu představuje 2,5 % rizikově vážených aktiv, je vždy použitelná a musí sestávat ze základního kapitálu nejvyšší kvality. Má za úkol zajistit schopnost institucí absorbovat ztráty v „zátěžových“ obdobích, která mohou trvat řadu let. Očekávalo by se, že instituce by tento kapitál vytvářely v době hospodářsky příznivých podmínek. Úvěrové instituce, které si nevybudují rezervu, budou až do dosažení požadované úrovně rezervy omezeny při rozdělování zisku. Proticyklická kapitálová rezerva je určena na dosažení širšího makroobezřetnostního cíle ochrany bankovního sektoru a reálné ekonomiky před systémovými riziky způsobenými prudkým růstem a následným úpadkem v souhrnném růstu úvěrů a obecněji před jakýmikoli jinými strukturálními proměnnými a před expozicí bankovního sektoru vůči jiným rizikovým faktorům souvisejícím s riziky ohrožujícími finanční stabilitu. Jak vysoká proticyklická kapitálová rezerva se má použít, se bude určovat podle rezervy na zachování kapitálu v rozsahu dalších 2,5 %. Proticyklickou kapitálovou rezervu stanoví vnitrostátní orgány pro půjčky poskytnuté v jejich členském státě fyzickým a právnickým osobám. Může se pohybovat mezi 0 % a 2,5 % rizikově vážených aktiv a musí ji rovněž tvořit kapitál nejvyšší kvality. V odůvodněných případech mohou orgány stanovit i vyšší rezervu než 2,5 %. Proticyklická kapitálová rezerva bude vyžadována v obdobích přílišné úvěrové expanze a uvolňována v obdobích útlumu. ESRB by mohla vydat doporučení pro stanovení rezervy vnitrostátními orgány a pro její sledování, včetně případů, kdy bude rezerva vyšší než 2,5 %. Pokud bude proticyklická kapitálová rezerva stanovena pod 2,5 %, musí členské státy vzájemně uznávat kapitálový požadavek a uplatňovat jej na banky ve svém státě. Pokud jde o části rezervy vyšší než 2,5 %, mohou si orgány vybrat, zda akceptují rozhodnutí jiných příslušných orgánů a rovněž použijí vyšší rezervu nebo ji ponechají pro instituce na svém území na 2,5 %. Úvěrové instituce a investiční podniky, které nesplní požadavky na rezervu, budou podléhat omezením, pokud jde o rozdělování zisků, platby na dodatečné nástroje Tier 1 a vyplácení pohyblivých složek odměny a zvláštní penzijní výhody. Tyto instituce budou muset navíc orgánům dohledu předložit plány zachování kapitálu, aby bylo zajištěno rychlé vybudování rezervy. 2011/0203 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[14], s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů[15], v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu [16] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí („instituce“) [17] byly při několika příležitostech výrazně pozměněny. Mnoho ustanovení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES se vztahuje na úvěrové instituce i investiční podniky. Za účelem jasnosti a s cílem zajistit soudržné uplatňování uvedených ustanovení by bylo žádoucí spojit tato ustanovení do nové legislativy, která by upravovala jak úvěrové instituce, tak investiční podniky. Za účelem lepšího přístupu by bylo žádoucí integrovat ustanovení příloh těchto směrnic do normativní části těchto nových právních předpisů. 2. Nové právní předpisy by měly tvořit dva různé právní nástroje. Tato směrnice by měla obsahovat ustanovení upravující udělování povolení k podnikání, nabytí kvalifikovaného podílu, výkon svobody usazování a svobody poskytovat služby, pravomoci orgánů dohledu domovských a hostitelských členských států v tomto ohledu a ustanovení upravující počáteční kapitál a dohled nad úvěrovými institucemi a investičními podniky. Hlavním cílem a předmětem této směrnice je koordinovat vnitrostátní ustanovení týkající se přístupu k činnosti úvěrových institucí a investičních podniků, způsobů jejich řízení a rámce dohledu. Kromě těchto ustanovení obsahovaly směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES i obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky. Tyto požadavky by měly být stanoveny v nařízení, kterým se stanoví jednotné a přímo aplikovatelné obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce a investiční podniky, neboť tyto požadavky úzce souvisejí s fungováním finančních trhů, pokud jde o objem aktiv, které úvěrové instituce a investiční podniky vlastní. Tato směrnice by tedy měla být vykládána společně s uvedeným nařízením. Oba právní nástroje by společně měly tvořit právní rámec upravující bankovní činnosti a obezřetnostní pravidla pro úvěrové instituce a investiční podniky. 3. Obecné obezřetnostní požadavky stanovené v nařízení [vloží OP] doplňují jednotlivé mechanismy, o kterých rozhodují příslušné orgány v důsledku svého průběžného dohledu nad každou jednotlivou úvěrovou institucí a investičním podnikem. Škála těchto požadavků na dohled by měla být stanovena v této směrnici a příslušné orgány by měly mít možnost uplatnit vlastní úsudek v souvislosti s tím, které požadavky by měly být uloženy. Pokud jde o tyto jednotlivé mechanismy, které se týkají likvidity, měly by příslušné orgány brát v úvahu zásady stanovené v pokynech k likviditě zveřejněných Evropským výborem orgánů bankovního dohledu[18]. 4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů[19] umožňuje investičním podnikům povoleným příslušnými orgány v jejich domovském členském státě a kontrolovaným těmito orgány, aby zřizovaly své pobočky a volně poskytovaly služby v jiných členských státech. Uvedená směrnice zároveň stanoví koordinaci pravidel, kterými se řídí povolování a výkon činnosti investičních podniků. Nestanoví však výši počátečního kapitálu těchto podniků nebo společný rámec pro sledování rizik, která podstupují; to by měla upravovat tato směrnice. 5. Tato směrnice by z hlediska svobody usazování i z hlediska volného pohybu služeb v bankovnictví měla být základním nástrojem pro dosažení vnitřního trhu. 6. Hladké fungování vnitřního trhu vyžaduje nejen právní normy, ale též úzkou a pravidelnou spolupráci a podstatně zdokonalenou konvergenci regulačních postupů a postupů dohledu mezi příslušnými orgány členských států. 7. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)[20] zřídilo orgán EBA. Tato směrnice by rovněž měla zohledňovat úlohu a funkci orgánu EBA uvedené v daném nařízení a postupy, kterými je třeba se řídit při svěřování úkolů tomuto orgánu. 8. Z důvodů ochrany úspor i za účelem vytvoření rovných podmínek hospodářské soutěže mezi úvěrovými institucemi by se měla koordinační opatření týkající se dohledu nad úvěrovými institucemi vztahovat na všechny tyto instituce. Mělo by se však náležitě přihlížet k objektivním rozdílům v jejich statutech a k jejich úkolům, jak je stanoví vnitrostátní právní předpisy. 9. Proto by měla být oblast působnosti opatření co nejširší, aby se vztahovala na všechny instituce, jejichž činnost spočívá v přijímání splatných peněžních prostředků od veřejnosti ve formě vkladů i v jiných formách, jako je soustavné vydávání dluhopisů a obdobných cenných papírů a poskytování úvěru na vlastní účet. Měly by se stanovit výjimky pro některé úvěrové instituce, na něž se tato směrnice nevztahuje. Tato směrnice by se neměla dotýkat použití vnitrostátních právních předpisů, které stanoví zvláštní doplňková povolení umožňující úvěrovým institucím vykonávat určité činnosti nebo provozovat určité druhy operací. 10. Je vhodné provést nezbytnou harmonizaci, dostatečnou k zajištění vzájemného uznávání povolení a systémů obezřetnostního dohledu, což umožní vydávat jednotné povolení pro celou Unii a uplatňovat zásadu, že obezřetnostní dohled vykonává domovský členský stát. 11. Zásada vzájemného uznávání a zásada kontroly domovským členským státem vyžadují, aby příslušné orgány každého členského státu nevydaly povolení nebo je odňaly v případech, kdy z okolností, např. z obchodního plánu, z rozmístění činností nebo ze skutečně provozované činnosti, zřetelně vyplývá, že si úvěrová instituce zvolila právo jednoho členského státu s úmyslem vyhnout se přísnějším normám jiného členského státu, na jehož území hodlá provozovat nebo provozuje převážnou část své činnosti. Pokud to z okolností nevyplývá zřetelně, ale většina aktiv subjektů bankovní skupiny se nachází v jiném členském státě, jehož příslušné orgány provádějí dohled na konsolidovaném základě, měla by se změnit příslušnost pro dohled na konsolidovaném základě pouze se souhlasem těchto příslušných orgánů. 12. Příslušné orgány by neměly povolit nebo zachovat povolení úvěrové instituci, mohou-li jim úzká propojení mezi úvěrovou institucí a jinými fyzickými nebo právnickými osobami bránit účinně vykonávat jejich dohlížecí funkce. Již povolené úvěrové instituce by měly rovněž z hlediska tohoto úzkého propojení vyhovět příslušným orgánům. 13. Odkaz na účinný výkon dohlížecích funkcí orgány dohledu se vztahuje i na dohled na konsolidovaném základě, který by měl být vykonáván nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky, pokud to stanoví právní předpisy Unie. V těchto případech by orgány, kterým se podává žádost o povolení, měly mít možnost určit, které orgány jsou příslušné k výkonu dohledu nad danou úvěrovou institucí nebo investičním podnikem na konsolidovaném základě. 14. Úvěrové instituce povolené v domovském členském státě by měly být oprávněny provozovat v celé Unii některé nebo všechny činnosti uvedené v příloze I této směrnice tím způsobem, že zřídí pobočky nebo poskytují služby. 15. Je vhodné rozšířit vzájemné uznání na činnosti uvedené v příloze I této směrnice, pokud jsou provozovány finanční institucí, jež je dceřiným podnikem úvěrové instituce, pokud se na tento dceřiný podnik vztahuje konsolidovaný dohled nad jeho mateřským podnikem a pokud splňuje určité přísné podmínky. 16. U institucí, které nebyly ve svém domovském členském státě povoleny jako úvěrové instituce, a u činností neuvedených v příloze I této směrnice by měl mít hostitelský členský stát v souvislosti s výkonem práva usazování a volného pohybu služeb možnost vyžadovat dodržení zvláštních ustanovení svých vnitrostátních právních předpisů, nejsou-li tyto předpisy již upraveny nařízením [vloží OP] a jsou-li slučitelné s právem Unie a odůvodněny obecným zájmem a nepodléhají-li tyto instituce nebo činnosti srovnatelným pravidlům obsaženým v právních předpisech svých domovských členských států. 17. Kromě nařízení [vloží OP], jímž se stanoví přímo aplikovatelná pravidla obezřetnosti pro úvěrové instituce a investiční podniky, by členské státy měly zajistit, aby činnosti, jež jsou předmětem vzájemného uznávání, bylo možno bez překážek provozovat stejným způsobem jako v domovském členském státě, nejsou-li v rozporu s právními předpisy hostitelského členského státu na ochranu obecného zájmu. 18. Předpisy upravující činnost poboček úvěrových institucí se skutečným sídlem mimo Unii by měly být obdobné ve všech členských státech. Je důležité zajistit, aby tyto předpisy nebyly příznivější než ty, jež se vztahují na pobočky úvěrových institucí z jiného členského státu. Unie by měla mít možnost uzavírat dohody se třetími zeměmi o použití ustanovení, která poskytnou pobočkám stejné zacházení na celém jejím území. Na pobočky úvěrových institucí povolených mimo Unii by se neměl vztahovat volný pohyb služeb ani svoboda usazování v jiných členských státech než těch, kde jsou usazeny. 19. Mezi Unií a třetími zeměmi by mělo být dosaženo dohody o umožnění praktického výkonu dohledu na konsolidovaném základě v co nejrozsáhlejší zeměpisné oblasti. 20. Odpovědnost za dohled nad finančním zdravím úvěrových institucí a zvláště nad jejich platební schopností by měla spočívat na jejich domovských členských státech. Dohled nad tržními riziky by měl být předmětem úzké spolupráce mezi příslušnými orgány hostitelského a domovského členského státu. 21. Orgány hostitelského členského státu by si měly opatřit informace o činnosti prováděné na jejich území. Opatření v oblasti dohledu by měly přijmout orgány domovského členského státu, pokud hostitelské orgány nemusí přijmout předběžná nouzová opatření. 22. Hladké fungování vnitřního bankovního trhu vyžaduje nejen právní normy, ale též úzkou a pravidelnou spolupráci a podstatně zdokonalenou konvergenci regulačních postupů a postupů dohledu mezi příslušnými orgány členských států. Za tímto účelem by se mělo posuzování otázek týkajících se jednotlivých úvěrových institucí a vzájemná výměna informací uskutečňovat prostřednictvím EBA. Tato vzájemná výměna informací by v žádném případě neměla nahradit dvoustrannou spolupráci. Příslušné orgány hostitelských členských států by vždy měly mít možnost v naléhavých případech z vlastního podnětu nebo na základě podnětu příslušných orgánů domovského členského státu ověřovat, zda je činnost úvěrové instituce usazené na jejich území vykonávána v souladu s právními předpisy a se zásadami řádných správních a účetních postupů a přiměřené vnitřní kontroly. 23. Je vhodné umožnit výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgány nebo subjekty, jež ze své funkce pomáhají posilovat stabilitu finančního systému. Pro zachování důvěrné povahy těchto informací musí být přísně vymezen okruh jejich příjemců. 24. Určitá protiprávní jednání, jako například podvody nebo zneužívání vnitřních informací, mohou ovlivnit stabilitu i integritu finančního systému. Je nutné stanovit podmínky, na jejichž základě je výměna informací v takových případech přípustná. 25. Je-li stanoveno, že informace lze poskytnout pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, měly by tyto orgány mít možnost podmínit svůj souhlas splněním přísných podmínek. 26. Měla by být také schválena výměna informací mezi příslušnými orgány a centrálními bankami a jinými subjekty s obdobnými úkoly, které jednají jako měnové úřady, případně dalšími veřejnými orgány odpovědnými za dohled nad platebními systémy a odbory ústřední státní správy. 27. Za účelem posílení obezřetnostního dohledu nad institucemi a ochrany klientů úvěrových institucí by auditoři měli mít povinnost bezodkladně informovat příslušné orgány ve všech případech, kdy při výkonu své činnosti zjistí určité skutečnosti, které mohou mít vážný dopad na finanční situaci nebo na správní a účetní organizaci instituce. Z téhož důvodu by členské státy měly také stanovit, že se tato povinnost vztahuje na všechny případy, kdy auditor zjistí uvedené skutečnosti při výkonu své činnosti v podniku, který má úzké vazby na některou úvěrovou instituci. Povinnost auditorů oznamovat příslušným orgánům, je-li to vhodné, některé skutečnosti a rozhodnutí týkající se instituce, které zjistí při výkonu svých povinností v jiném než finančním podniku, by sama o sobě neměla měnit povahu jejich činnosti v daném podniku ani způsob, kterým by měli své úkoly v tomto podniku vykonávat. 28. S cílem zajistit, aby instituce, které vykonávají efektivní kontrolu nad svým podnikáním, a členové řídícího orgánu instituce dodržovali povinnosti vyplývající z této směrnice a z nařízení [vloží OP] a aby se s nimi v celé Unii zacházelo stejně, měly by členské státy stanovit správní sankce a opatření, která jsou účinná, přiměřená a odrazující. Správní sankce a opatření stanovená členskými státy by tedy měly splňovat určité základní požadavky, pokud jde o jejich určení, o kritéria, která by měla být zohledněna při ukládání sankce nebo opatření, o zveřejňování sankcí či opatření, o klíčové sankční pravomoci a o výši finančních správních sankcí. 29. Příslušné orgány by měly být zejména oprávněny ukládat peněžité sankce, které jsou dostatečně vysoké na to, aby vyvážily výhody, jež je možné očekávat, a aby odradily i větší instituce a jejich manažery. 30. S cílem zajistit konzistentní uplatňování sankcí ve všech členských státech by při určování typu správních sankcí anebo opatření a výše peněžitých správních sankcí členské státy měly mít povinnost zajistit, aby příslušné orgány zohledňovaly všechny příslušné okolnosti. 31. S cílem zajistit odrazující účinek sankcí pro širokou veřejnost by sankce měly obvykle být zveřejňovány, kromě některých přesně stanovených situací. 32. S cílem odhalit potenciální porušení by příslušné orgány měly mít příslušné vyšetřovací pravomoci a měly by zavést účinné mechanismy na podporu ohlašování potenciálních či skutečných porušení. Tyto mechanismy by však neměly narušovat příslušné pojistky sloužící obviněným. 33. Tato směrnice by měla odkazovat na správní sankce i na opatření, která zahrnují všechny úkony provedené v reakci na porušení právních předpisů a která mají odradit od dalšího takového jednání bez ohledu na to, zda se kvalifikují jako sankce nebo opatření podle vnitrostátního práva. 34. Tato směrnice by se neměla dotýkat ustanovení právních předpisů členských států, pokud jde o trestněprávní sankce. 35. Členské státy by měly zajistit, aby úvěrové instituce a investiční podniky měly takový vnitřně stanovený kapitál, který je s ohledem na rizika, jimž jsou nebo mohou být vystaveny, přiměřený množstvím, kvalitou i rozložením. Členské státy by proto měly zajistit, aby úvěrové instituce a investiční podniky zavedly strategie a postupy pro hodnocení a udržování přiměřenosti svého vnitřně stanoveného kapitálu. 36. Příslušné orgány by měly být pověřeny zajištěním toho, že instituce jsou dobře organizovány a disponují přiměřeným kapitálem s ohledem na rizika, kterým jsou nebo by mohly být vystaveny. V této souvislosti mohou příslušné orgány členských států rovněž přihlédnout k rizikům, jimž je část rozvahy institucí vystavena, aby bylo možno stanovit přiměřený kapitál. 37. S cílem zajistit, aby úvěrové instituce, které působí v několika členských státech, nebyly neúměrně zatěžovány v důsledku ponechání odpovědnosti za povolování a dohled na příslušných orgánech jednotlivých členských států, je zásadní výrazně posílit spolupráci mezi příslušnými orgány. V této souvislosti by měla být posílena úloha orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě. Tuto spolupráci by měl podporovat a posílit orgán EBA. 38. Za účelem zajištění tržní disciplíny komplexně v celé Unii je vhodné, aby příslušné orgány zveřejňovaly informace o tom, jak vykonávají úvěrové instituce a investiční podniky svoji činnost. Tyto informace by měly být takové, aby umožnily srovnání přístupů přijatých různými příslušnými orgány členských států a doplnily požadavky stanovené v nařízení, které se týkají zveřejňování technických údajů institucemi. 39. Dohled nad institucemi na konsolidovaném základě je zaměřen na ochranu zájmů vkladatelů a investorů institucí a na zajištění stability finančního systému. Aby byl účinný, měl by být dohled na konsolidovaném základě uplatňován vůči všem bankovním skupinám včetně těch, jejichž mateřské podniky nejsou úvěrovými institucemi nebo investičními podniky. Členské státy by měly příslušným orgánům poskytnout potřebné právní nástroje, které jim umožní vykonávat tento dohled. 40. V případě skupin s diverzifikovanou činností, ve kterých mateřský podnik kontroluje alespoň jeden dceřiný podnik, by příslušné orgány měly být schopny posoudit finanční situaci úvěrové instituce nebo investičního podniku v rámci takové skupiny. Příslušné orgány by měly mít přinejmenším prostředky k získání informací potřebných k plnění svých úkolů ode všech podniků ve skupině. V případě skupin podniků zabývajících se různými finančními činnostmi by měla být zavedena spolupráce mezi orgány příslušnými k dohledu nad jednotlivými finančními odvětvími. 41. Členské státy by měly mít možnost nevydat nebo odejmout bankovní povolení v případě některých skupinových struktur, jež považují za nevhodné pro provozování bankovních činností proto, že nad těmito strukturami nelze vykonávat účinný dohled. Za tímto účelem by příslušné orgány měly mít pravomoci potřebné k zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrových institucí. 42. V mandátech příslušných orgánů by měla být vhodně zohledněna dimenze Unie. Příslušné orgány by tudíž měly řádně zvážit účinek svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech. S výhradou vnitrostátních právních předpisů by tato zásada měla sloužit k podpoře finanční stability v celé Unii a neměla by příslušné orgány právně zavazovat k dosažení konkrétního výsledku. 43. Nedostatky ve správě a řízení společnosti v řadě institucí přispěly k nadměrnému a neopatrnému riskování v bankovním sektoru, které vedlo k selhání jednotlivých institucí a k systémovým problémům v členských státech i na celém světě. Samotná obecná ustanovení o řízení institucí a nezávazná povaha podstatné části rámce správy a řízení společnosti založeného v podstatě na dobrovolných kodexech jednání neusnadnily účinné zavádění praktik řádné správy a řízení podniku institucemi. Neexistence účinných brzd a protivah v rámci institucí vyústila v nedostatečně účinný dohled nad rozhodováním vedení, což vedlo ke krátkodobé a nadměrně riskantní řídicí strategii. Nejasná úloha příslušných orgánů v rámci dohledu nad systémy správy a řízení společnosti v institucích neumožnila dostatečný dohled nad účinností postupů vnitřní správy a řízení. 44. S cílem řešit potenciálně škodlivý účinek nevhodně navržených mechanismů správy a řízení společnosti na řádné řízení rizika by členské státy měly zavést zásady a normy, které zajistí účinný dohled řídicího orgánu, podpoří kulturu řádného zvládání rizika na všech úrovních úvěrových institucí a investičních podniků a umožní příslušným orgánům sledovat přiměřenost vnitřních mechanismů pro správu a řízení. Tyto zásady a normy by měly platit s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností institucí. 45. Aby bylo možno účinně sledovat akce a rozhodnutí vedení, měl by být řídicímu orgánu instituce ponechán dostatečně dlouhý čas na výkon jeho funkcí a tento orgán by měl mít možnost pochopit činnost instituce, hlavní rizika, kterým je vystavena, a důsledky strategie činnosti a rizik. Kombinování příliš velkého počtu funkcí člena v řídicím orgánu současně by členovi řídicího orgánu neumožnilo věnovat dostatečný čas své kontrolní roli. Proto je třeba omezit počet mandátů, které může člen řídicího orgánu instituce zastávat současně v různých subjektech. 46. Nedostatečný dohled správních rad nad rozhodnutími vedení je částečně způsoben skupinovým myšlením. Skupinové myšlení je kromě jiného způsobeno i nedostatečnou různorodostí ve složení správních rad. Aby se usnadnila nezávislá stanoviska a kritický pohled, měly by být řídicí orgány institucí dostatečně rozmanité co do věku, pohlaví, zeměpisného původu, vzdělání a profesních zkušeností, aby představovaly různé názory a zkušenosti. Zvlášť významné je vyvážené zastoupení žen a mužů, má-li být zajištěno adekvátní zastoupení populace. Různorodější správní rady by měly účinněji sledovat vedení, a tudíž přispívat k lepším kontrolním opatřením a odolnosti institucí. Různorodost by tedy měla být jedním z kritérií složení rady. 47. Politika odměňování, která vybízí k nadměrně rizikovému chování, může podkopat řádné a účinné řízení rizik úvěrových institucí a investičních podniků. Skupina G 20 se zavázala uplatňovat zásady politiky odměňování a prováděcí normy Rady pro finanční stabilitu (dále jen „zásady a normy Rady pro finanční stabilitu“), které se zabývají potenciálně škodlivým účinkem nevhodně navržených struktur odměňování na řádné řízení rizik a kontrolu rizikového chování jednotlivců. Cílem této směrnice je uplatňovat mezinárodní zásady a normy na evropské úrovni zavedením výslovné povinnosti úvěrových institucí a investičních podniků stanovit a dodržovat u kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na celkový rizikový profil úvěrových institucí a investičních podniků, zásady a postupy odměňování, které jsou v souladu s účinným řízením rizik. 48. S cílem zajistit, aby úvěrové instituce a investiční podniky měly řádnou politiku odměňování, je vhodné specifikovat jasné zásady správy a řízení a struktury politiky odměňování. Politika odměňování by měla být v souladu zejména s ochotou úvěrové instituce nebo investičního podniku riskovat a s jejich hodnotami a dlouhodobými zájmy. Za tímto účelem by posouzení výkonnostních složek mělo vycházet z dlouhodobějších výsledků a zohledňovat současná i budoucí rizika spojená s těmito výsledky. S cílem zajistit, aby návrh politiky odměňování byl integrován do řízení rizik úvěrové instituce, by řídicí orgán v rámci své kontrolní funkce měl přijmout a pravidelně přezkoumávat zásady odměňování. Ustanovení o odměňování odrážejí rozdíly mezi různými druhy úvěrových institucí a investičních podniků přiměřeně podle jejich velikosti, vnitřního uspořádání a povahy, rozsahu a složitosti jejich činností; zejména pro některé typy investičních podniků by nemuselo být přiměřené dodržovat všechny zásady. 49. Jelikož špatně navržené zásady odměňování a systémy pobídek mohou na nepřijatelnou míru zvýšit rizika, kterým jsou úvěrové instituce a investiční podniky vystaveny, měla by se urychleně přijmout nápravná a případně i vhodná korigující opatření. Je tudíž vhodné zajistit, aby příslušné orgány měly pravomoc ukládat příslušným subjektům kvalitativní či kvantitativní opatření, jejichž cílem je řešit problémy zjištěné v zásadách odměňování v rámci postupu dohledu. 50. Ustanoveními o odměňování by neměl být dotčen plný výkon základních práv zakotvených v čl. 153 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, obecné zásady vnitrostátního smluvního a pracovního práva, právní předpisy týkající se práv a zapojení akcionářů a obecné povinnosti řídicích orgánů dotyčných institucí, jakož ani případná práva sociálních partnerů uzavírat a prosazovat kolektivní smlouvy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. 51. Kapitálové požadavky na úvěrové riziko a tržní riziko by měly vycházet z externího ratingu pouze v nezbytně nutné míře. Je-li úvěrové riziko závažné, měly by se instituce obecně snažit uplatňovat přístupy založené na interním ratingu nebo interní modely. Normalizované přístupy, které se opírají o externí rating, však lze použít, je-li úvěrové riziko méně závažné, což je obvykle případ méně složitých institucí, u nevýznamných kategorií expozic nebo v situacích, kdy by používání interních přístupů představovalo nadměrnou zátěž. 52. Pokud jde o dohled nad likviditou, odpovědnost by měl nést domovský členský stát, jakmile platí podrobná kritéria pro požadavek krytí likvidity. Proto je nezbytné dosáhnout koordinace dohledu v této oblasti, aby byl do uvedeného termínu zaveden dohled domovským členským státem. S cílem zajistit účinný dohled by orgány domovské a hostitelské země měly v oblasti likvidity dále spolupracovat. 53. Pokud v rámci skupiny likvidní aktiva jedné instituce budou za podmínek zátěže odpovídat potřebě likvidity jiného člena dané skupiny, příslušné orgány by měly tuto instituci zbavit povinnosti dodržovat požadavky na krytí likvidity a namísto toho aplikovat tyto požadavky konsolidovaně. 54. Opatření přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí[21] by neměla být v rozporu s opatřeními přijatými na základě této směrnice. Opatření v oblasti dohledu by neměla vést k diskriminaci mezi věřiteli z různých členských států. 55. Ve světle finanční krize a procyklických mechanismů, které přispěly k jejímu vzniku a zhoršily její působení, vypracovaly Rada pro finanční stabilitu, Basilejský výbor pro bankovní dohled a G 20 doporučení na zmírnění procyklických účinků finanční regulace. V prosinci 2010 vydal Basilejský výbor pro bankovní dohled celosvětové regulační standardy pro kapitálovou přiměřenost bank, včetně pravidel týkajících zachování rezerv na zachování kapitálu a proticyklických kapitálových rezerv. 56. Je proto vhodné vyžadovat od úvěrových institucí a investičních podniků, aby měly kromě jiných kapitálových požadavků i rezervu na zachování kapitálu a proticyklickou kapitálovou rezervu, aby bylo zajištěno, že úvěrové instituce a investiční podniky nashromáždí během období hospodářského růstu dostatečný kapitálový základ, aby mohly absorbovat ztráty v zátěžových obdobích. Proticyklická kapitálová rezerva by se vytvářela, pokud by se zdálo, že souhrnný růst úvěru je spojen s akumulací systémového rizika ve finančním systému, a čerpala by se v zátěžových obdobích. 57. Aby bylo možno zajistit, že proticyklické rezervy řádně odrážejí riziko přílišné úvěrové expanze pro bankovní sektor, měly by úvěrové instituce a investiční podniky vypočítat své konkrétní rezervy jako vážený průměr proticyklických sazeb rezerv, které se aplikují na země, kde mají své úvěrové expozice. Každý členský stát by proto měl určit orgán odpovědný za čtvrtletní stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice nacházející se v daném členském státě. Tato sazba rezervy by měla zohledňovat růst úrovní úvěru a vývoj poměru úvěru k HDP v daném členském státě a kterékoli jiné proměnné související s riziky ohrožujícími finanční stabilitu. 58. V zájmu jednotného mezinárodního postupu při stanovování sazeb proticyklických kapitálových rezerv vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled metodiku na základě poměru mezi úvěry a HDP. Měla by sloužit jako společný výchozí bod pro rozhodování příslušných vnitrostátních orgánů o sazbách rezerv, ale neměla by znamenat automatické určování rezerv ani být pro pověřený orgán závazná. Pověřené orgány by rovněž mohly brát do úvahy zejména strukturální proměnné a expozici bankovního sektoru vůči jakýmkoli jiným rizikovým faktorům souvisejícím s riziky ohrožujícími finanční stabilitu. 59. V zájmu dosažení jednotného použití a zajištění makroobezřetnostního dohledu v celé Unii je vhodné, aby Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) vypracovala zásady přímo pro ekonomiku Unie a aby odpovídala za sledování jejich uplatňování. Tato směrnice by neměla bránit ESRB v přijetí jakýchkoli opatření, která považuje za nutná podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika[22]. 60. Je vhodné v co největší míře koordinovat rozhodnutí členských států týkající se sazeb proticyklických rezerv. V tomto ohledu by ESRB na požádání vnitrostátních orgánů mohla napomoci vzájemným jednáním o navrhovaných sazbách. V zájmu jednotného přístupu k faktorům, z nichž pověřené orgány při svém rozhodování vycházejí, a v zájmu zajištění toho, aby bylo určování sazeb proticyklických rezerv v souladu se základními zásadami vnitřního trhu, by měly být pověřené orgány rovněž povinny oznamovat ESRB a EBA, že přihlédly k jiným proměnným než k odchylce poměrů úvěrů k HDP od dlouhodobých trendů vývoje tohoto ukazatele a souvisejícím doporučením ESRB, a v důsledku toho stanovily sazbu rezervy vyšší, než by tomu bylo bez zohlednění uvedených proměnných. Na základě tohoto oznámení by měly mít ESRB a EBA možnost posoudit tyto proměnné a to, zda je určení sazeb rezerv v souladu se zásadami vnitřního trhu. 61. Pokud úvěrová instituce nebo investiční podnik nedodrží v plné míře požadavky týkající se rezervy na zachování kapitálu a případně dodatečné proticyklické rezervy, měla by se na ně vztahovat opatření zajišťující, aby se daný subjekt včas postaral o úroveň svého kapitálu. V zájmu zachování kapitálu je vhodné uložit přiměřená omezení na rozdělování zisku, včetně plateb dividend a pohyblivých složek odměny. Tyto instituce a podniky by měly být v zájmu zajištění své důvěryhodné strategie na zachování úrovně kapitálu povinny vypracovat plán zachování kapitálu, v němž bude uvedeno, jakým způsobem se budou uplatňovat omezení týkající se rozdělování zisku a jiná opatření, která hodlá instituce nebo podnik přijmout pro zajištění úplného souladu s požadavky týkajícími se rezervy, a nechat tento plán schválit příslušnými orgány. 62. Technické normy v oblasti finančních služeb by měly zajistit soulad a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž EBA disponuje, by bylo účinné a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních a prováděcích technických norem bez politických rozhodnutí a jejich předložením Komisi. 63. Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem EBA v oblastech udělování povolení, nabytí podílu v úvěrových institucích, výměny informací mezi příslušnými orgány, výkonu svobody usazování a svobody poskytovat služby, spolupráce při dohledu, řízení, zásad odměňování a vnitřních kontrolních mechanismů úvěrových institucí a investičních podniků, dohledu nad smíšenými finančními holdingovými společnostmi, dohledu prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 64. Komise by měla být zmocněna přijmout prováděcí technické normy v oblastech udělování povolení, nabytí podílu v úvěrových institucích, výměny informací mezi příslušnými orgány, spolupráce při dohledu, konkrétních obezřetnostních požadavků, poskytování informací orgány dohledu prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA by měl být pověřen vypracováním návrhů prováděcích technických norem a jejich předložením Komisi. 65. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[23]. 66. S cílem specifikovat požadavky stanovené v této směrnici by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s objasněním definic a terminologie používané v této směrnici, s rozšířením seznamu činností podléhajících vzájemnému uznání uvedeného v příloze, se zlepšením výměny informací o pobočkách úvěrových institucí a s úpravou ustanovení, jež se zabývají vnitřními opatřeními, postupy a mechanismy. Je zvlášť důležité, aby Komise během svých přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. 67. Až bude Komise připravovat a vypracovávat akty v přenesené pravomoci, měla by zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. 68. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)[24] se uplatňuje při nabytí kvalifikovaného podílu v úvěrové instituci. 69. Odkazy ve stávajících vnitrostátních právních a správních předpisech na ty směrnice, které tato směrnice zrušuje, by se měly považovat za odkazy na tuto směrnici. 70. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES[25], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)[26], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES[27], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu[28] a směrnice Evropského parlamentu a Rady o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES odkazují na ustanovení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, jež se týkají požadavků na kapitál a jsou nyní upraveny v nařízení [vloží OP]. Odkazy uvedených směrnic na směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES by se tedy měly považovat za odkazy na ustanovení o požadavcích na kapitál obsažené v uvedeném nařízení. 71. S cílem umožnit vypracování technických norem, které zajistí, že instituce, které jsou součástí finančního konglomerátu, uplatní při stanovení požadovaného kapitálu na konsolidovaném základě příslušné metody výpočtu, je nutné příslušným způsobem změnit směrnici 2002/87/ES. 72. S cílem zajistit, aby vnitřní bankovní trh fungoval stále efektivněji a aby občanům Unie byla zaručena příslušná míra transparentnosti je nezbytné, aby příslušné orgány zveřejňovaly způsob provádění této směrnice, a to způsobem, jež umožňuje smysluplné srovnání. 73. Pokud jde o dohled nad likviditou, měla by existovat lhůta, během níž členské státy uskuteční přechod na regulační režim, podle něhož budou platit podrobná kritéria pro požadavek krytí likvidity. 74. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[29] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[30] by měly být plně použitelné na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice. 75. Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, zejména zavádění pravidel týkajících se přístupu k činnosti úvěrových institucí a obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, a z důvodů rozsahu a účinků navrhovaných kroků jich může být lépe dosaženo na úrovni Evropské unie (dále jen „Unie“), může Unie přijmout opatření, v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku je působnost této směrnice omezena na opatření nezbytně nutná pro dosažení uvedených cílů. 76. Povinnost provést tuto směrnici do vnitrostátního práva by se měla týkat pouze těch ustanovení, která ve srovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. 77. Směrnice 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 by tedy měly být zrušeny, PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: OBSAH Hlava I Předmět, oblast působnosti a definice 28 Hlava II Příslušné orgány 31 Hlava III Podmínky přístupu k činnosti úvěrových institucí 33 Kapitola 1 Obecné podmínky přístupu k činnosti úvěrových institucí 33 Kapitola 2 Kvalifikovaná účast v úvěrové instituci 38 Hlava IV Počáteční kapitál investičních podniků 43 Hlava V Ustanovení týkající se svobody usazování a volného pohybu služeb 46 Kapitola 1 Obecné zásady 46 Kapitola 2 Právo úvěrových institucí na usazování 47 Kapitola 3 Volný pohyb služeb 49 Kapitola 4 Pravomoc příslušných orgánů hostitelského členského státu 50 Hlava VI Vztahy se třetími zeměmi 53 Hlava VII Obezřetnostní dohled 55 Kapitola 1 Zásady obezřetnostního dohledu 55 Oddíl I Pravomoc domovského a hostitelského členského státu 55 Oddíl II Výměna informací a profesní tajemství 59 Oddíl III Povinnosti osob odpovědných za právní kontrolu výročních a konsolidovaných účetních závěrek 65 Oddíl IV Pravomoci dohledu, pravomoc ukládat sankce a právo na odvolání 66 Kapitola 2 Přezkumné procesy 71 Oddíl I Interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti 71 Oddíl II Uspořádání, postupy a mechanismy institucí 72 Pododdíl 1 Obecné zásady 72 Pododdíl 2 Technická kritéria pro organizaci a řízení rizik 74 Pododdíl 3 Správa a řízení 79 Oddíl III Proces dohledu a hodnocení 86 Oddíl IV Opatření v oblasti dohledu 91 Oddíl V úroveň použití 93 Kapitola 3 Dohled na konsolidovaném základě 95 Oddíl I Zásady provádění dohledu na konsolidovaném základě 95 Oddíl II Finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti 104 Kapitola 4 Kapitálové rezervy 108 Oddíl I Rezervy na Zachování kapitálu a proticyklické kapitálové rezervy 108 Oddíl II Stanovení a výpočet proticyklických kapitálových rezerv 109 Oddíl III Opatření na zachování kapitálu 116 Hlava VIII Zveřejňování údajů příslušnými orgány 121 Hlava IX Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty 124 Hlava X Změny směrnice 2002/87/ES 126 Hlava XI Přechodná a závěrečná ustanovení 127 Kapitola 1 Přechodná ustanovení o dohledu nad úvěrovými institucemi využívajícími svobodu usazování a svobodu poskytovat služby 127 Kapitola 2 Přechodné ustanovení o kapitálových rezervách 131 Kapitola 3 Závěrečná ustanovení 132 Příloha I Seznam činností podléhajících vzájemnému uznání 135 Příloha II Srovnávací tabulka 137 Hlava IPředmět, oblast působnosti a definice Článek 1 Předmět Tato směrnice stanoví pravidla, jež členským státům ukládají povinnost dosáhnout společných výsledků v následujících oblastech: a) přístup k činnosti úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „instituce“); b) pravomoci dohledu a nástroje obezřetnostního dohledu nad institucemi příslušnými orgány; c) obezřetnostní dohled nad institucemi příslušnými orgány v souvislosti s riziky, která neřeší jednotná pravidla stanovená v nařízení [vloží OP]; d) požadavky na zveřejňování informací pro příslušné orgány zodpovědné za obezřetnostní regulaci a dohled nad institucemi. Článek 2Oblast působnosti 78. Článek 34 a hlava VII kapitola 3 se vztahují na finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti a smíšené holdingové společnosti se skutečným sídlem v Unii. 79. Instituce, na něž se tato směrnice podle odstavce 3 tohoto článku nevztahuje, s výjimkou centrálních bank, se pro účely článku 34 a hlavy VII kapitoly 3 považují za finanční instituce. 80. Tato směrnice se nevztahuje na: 1) přístup k činnosti investičních podniků, pokud je upraven směrnicí 2004/39/ES; 2) centrální banky; 3) žirové instituce poštovních úřadů; 4) v Belgii: na činnost „Institut de Réescompte et de Garantie/Herdiscontering- en Waarborginstituut“; 5) v Dánsku: na činnost „ Dansk Eksportfinansieringsfond “, „ Danmarks Skibskredit A/S “ a „ KommuneKredit “; 6) v Německu: na činnost „ Kreditanstalt für Wiederaufbau “, podniků uznávaných na základě „ Wohnungsgemeinnützigkeitsgesetz “ (zákona o neziskovém užívání bytů) za orgány státní bytové politiky, které se nezabývají především bankovními operacemi, a podniků uznávaných podle uvedeného zákona za neziskové bytové podniky; 7) v Řecku: na činnost „ Ταμείο Παρακαταθηκών και Δανείων “ ( Tamio Parakatathikon kai Danion ); 8) ve Španělsku: na činnost „ Instituto de Crédito Oficial “; 9) ve Francii: na činnost „ Caisse des dépôts et consignations “; 10) v Irsku: na činnost úvěrových sdružení a dobročinných společností („ credit unions “ a „ friendly societies “); 11) v Itálii: na činnost „ Cassa depositi e prestiti “; 12) v Lotyšsku: na činnost „ krājaizdevu sabiedrības “, to znamená podniků, které jsou podle „ krājaizdevu sabiedrību likums “ uznávány za družstevní podniky, jež poskytují finanční služby jen svým členům; 13) v Litvě: na činnost „ kredito unijos “ kromě „ Centrinė kredito unija “; 14) v Maďarsku: na činnost „ Magyar Fejlesztési Bank Rt .“ a „ Magyar Export-Import Bank Rt .“; 15) v Nizozemsku: na činnost „ Nederlandse Investeringsbank voor Ontwikkelingslanden NV “, „ NV Noordelijke Ontwikkelingsmaatschappij “, „ NV Industriebank Limburgs Instituut voor Ontwikkeling en Financiering “ a „ Overijsselse Ontwikkelingsmaatschappij NV “; 16) v Rakousku: na činnost podniků uznávaných za stavební sdružení ve veřejném zájmu a „ Österreichische Kontrollbank AG “; 17) v Polsku: na činnost „ Spółdzielcze Kasy Oszczędnościowo – Kreditowe “ a „ Bank Gospodarstwa Krajowego “; 18) v Portugalsku: na činnost „ Caixas Económicas “ existujících k 1. lednu 1986, s výjimkou těch, které mají formu akciových společností, a s výjimkou „ Caixa Económica Montepio Geral “; 19) ve Finsku: na činnost „ Teollisen yhteistyön rahasto Oy/Fonden för industriellt samarbete AB “ a „ Finnvera Oyj/Finnvera Abp “; 20) ve Švédsku: na činnost „ Svenska Skeppshypotekskassan “; 21) ve Spojeném království: na činnost „ National Savings Bank “, „ Commonwealth Development Finance Company Ltd “, „ Agricultural Mortgage Corporation Ltd “, „ Scottish Agricultural Securities Corporation Ltd “, na činnost zmocněnců Koruny pro zámořské vlády a správní orgány („ Crown Agents for overseas governments and administrations “), úvěrových sdružení („ credit unions “) a obecních bank („ municipal banks “); 22) ve Slovinsku: na činnost „ SID-Slovenska izvozna in razvojna banka, d. d. Ljubljana “. Článek 3Zákaz přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků od veřejnosti podniky jinými než úvěrovými institucemi 81. Členské státy zakáží osobám nebo podnikům, které nejsou úvěrovými institucemi, vykonávat podnikatelskou činnost spočívající v přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků od veřejnosti. 82. Odstavec 1 se nevztahuje na přijímání vkladů nebo jiných splatných prostředků členským státem nebo orgány regionální či místní samosprávy členského státu nebo veřejnými mezinárodními subjekty, jichž jsou jeden či více členských států členy, nebo na případy výslovně stanovené vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Unie, za podmínky, že tyto činnosti podléhají předpisům a kontrolním opatřením určeným k ochraně vkladatelů a investorů, které se vztahují na tyto případy. Článek 4Definice 83. Použijí se definice uvedené v článku 4 nařízení [vloží OP]. 84. Pro účely této směrnice se rovněž rozumí: a) „podnikem pomocných služeb“ podnik, jehož hlavní činností je vlastnictví nebo správa nemovitostí, řízení služeb zpracování dat nebo jiné podobné činnosti, kterými napomáhá hlavní činnosti jedné nebo více úvěrových institucí; b) „rizikem nadměrných pákových operací“ riziko, které vyplývá ze zranitelnosti instituce kvůli pákovému efektu nebo podmíněným pákovým operacím, jež mohou vyžadovat nezamýšlenou korekci jejího obchodního plánu, včetně prodeje aktiv v tísni, který by mohl vést ke ztrátám či k úpravám ocenění jejích zbývajících aktiv; c) „interními přístupy“ přístupy uvedené v čl. 138 odst. 1, v článcích 216, 220, v čl. 301 odst. 2, v článcích 277, 352 a v čl. 254 odst. 3 nařízení [vloží OP]. Hlava II Příslušné orgány Článek 5 Určení a pravomoci příslušných orgánů 85. Členské státy určí orgány příslušné k plnění úkolů stanovených v této směrnici. Uvědomí o tom Komisi a EBA, přičemž uvedou případné rozdělení jejich působnosti. 86. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány sledovaly činnost institucí, aby mohly posoudit plnění požadavků této směrnice a nařízení [vloží OP]. 87. Členské státy dále zajistí, aby byla přijata vhodná opatření umožňující příslušným orgánům získat údaje nezbytné k posouzení toho, zda instituce tyto povinnosti plní. 88. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly odborné znalosti, zdroje, provozní kapacitu a nezávislost potřebnou k provádění funkcí dohledu a vyšetřování stanovených v této směrnici a v nařízení [vloží OP]. Příslušné orgány musí mít veškeré dohlížecí a vyšetřovací pravomoci, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné. 89. Členské státy požadují, aby instituce poskytovaly příslušným orgánům svého domovského členského státu veškeré informace potřebné pro posouzení, zda dodržují pravidla přijatá v souladu s touto směrnicí a s nařízením [vloží OP]. Členské státy rovněž zajistí, aby interní kontrolní mechanismy a správní a účetní postupy institucí za všech okolností umožňovaly ověření dodržování těchto pravidel. 90. Členské státy zajistí, aby instituce vedly záznamy o všech svých operacích a zdokumentovaly své systémy a postupy, které podléhají této směrnici a nařízení [vloží OP], takovým způsobem, který umožní příslušným orgánům kdykoli ověřit plnění požadavků podle této směrnice a nařízení [vloží OP]. Článek 6Koordinace v rámci členských států Je-li v některém členském státě více orgánů příslušných k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, investičními podniky a finančními institucemi, přijme daný členský stát opatření nezbytná k zavedení koordinace mezi těmito orgány. Článek 7Spolupráce s orgánem EBA Při výkonu svých povinností vezmou příslušné orgány v úvahu sbližování v oblasti nástrojů dohledu a postupů dohledu při uplatňování požadavků právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice. Pro tento účel členské státy zajistí: a) aby se příslušné orgány podílely na činnosti orgánu EBA; b) aby příslušné orgány vyvinuly veškeré úsilí, aby byly dodrženy obecné pokyny a doporučení vydané orgánem EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010; c) aby vnitrostátní mandáty příslušných orgánů nebránily těmto orgánům v plnění povinností plynoucích z členství v orgánu EBA nebo podle této směrnice a nařízení [vloží OP]. Článek 8Evropský rozměr dohledu Příslušné orgány jednoho členského státu při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální důsledky svých rozhodnutí pro stabilitu finančních systémů všech ostatních dotčených členských států, zejména v naléhavých situacích, a to na základě informací, které mají v příslušnou dobu k dispozici. Hlava IIIPodmínky přístupu k činnosti úvěrových institucí Kapitola 1 Obecné podmínky přístupu k činnosti úvěrových institucí Článek 9Povolení 91. Členské státy stanoví, že úvěrové instituce musí před zahájením své činnosti získat povolení. Aniž jsou dotčeny články 10 až 14, stanoví členské státy podmínky pro vydání tohoto povolení a sdělí je orgánu EBA. 92. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro tyto oblasti: a) specifikaci informací poskytovaných příslušným orgánům v žádostech o povolení úvěrových institucí, včetně plánu činností uvedeného v článku 10; b) stanovení podmínek pro splnění požadavků uvedených v článku 13; c) stanovení požadavků na akcionáře a společníky s kvalifikovanou účastí; d) upřesnění překážek, jež mohou bránit účinnému výkonu dohledu ze strany příslušného orgánu podle článku 14. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 93. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví standardní formuláře, šablony a postupy uvedeného poskytování informací. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. 94. EBA předloží Komisi návrhy technických norem uvedené v odstavcích 2 a 3 do 31. prosince 2015. Článek 10Plán činností a organizační struktura Členské státy vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen plán činností, z nějž budou vyplývat druhy zamýšlené činnosti a organizační struktura dané úvěrové instituce. Článek 11Hospodářské potřeby Členské státy nevyžadují, aby žádost o povolení byla zkoumána z hlediska hospodářských potřeb trhu. Článek 12Počáteční kapitál 95. Aniž jsou dotčeny jiné obecné podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy, vydají příslušné orgány povolení pouze tehdy, má-li úvěrová instituce samostatný kapitál nebo počáteční kapitál činí nejméně 5 milionů EUR. 96. Počáteční kapitál zahrnuje kapitál a rezervy uvedené v čl. 24 písm. a) až e) nařízení [vloží OP]. 97. Členské státy mohou rozhodnout, že úvěrové instituce existující k 15. prosinci 1979, které nesplňují požadavky týkající se samostatného kapitálu, mohou pokračovat ve své činnosti. Mohou tyto úvěrové instituce osvobodit od požadavku stanoveného v čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci. 98. Členské státy mohou za níže uvedených podmínek vydat povolení určitým kategoriím úvěrových institucí s počátečním kapitálem nižším, než je částka uvedená v odstavci 1: a) počáteční kapitál není nižší než jeden milion EUR; b) dotyčné členské státy sdělí Komisi a orgánu EBA důvody využití uvedené možnosti. Článek 13Skutečné řízení činnosti a skutečné správní ústředí 99. Příslušné orgány vydají úvěrové instituci povolení pouze tehdy, řídí-li její činnost skutečně nejméně dvě osoby. Příslušné orgány nevydají povolení, pokud tyto osoby nepožívají dostatečně dobré pověsti nebo nemají dostatek znalostí, dovedností a zkušeností pro výkon svých funkcí. 100. Každý členský stát vyžaduje, aby a) každá úvěrová instituce, která je právnickou osobou a která má podle vnitrostátního práva, kterým se řídí, sídlo, měla skutečně správní ústředí v členském státě, kde má své sídlo; b) každá jiná úvěrová instituce měla skutečně sídlo v členském státě, který jí vydal povolení a ve kterém skutečně vykonává svou činnost. Článek 14Akcionáři a společníci 101. Příslušné orgány vydají povolení k zahájení činnosti úvěrové instituci až poté, co jim je sdělena totožnost jejích přímých nebo nepřímých akcionářů nebo společníků, kteří v nich mají jako fyzické nebo právnické osoby kvalifikovanou účast, a výše jejich účastí. Při určování toho, zda jsou splněna kritéria pro kvalifikovanou účast, se berou v úvahu hlasovací práva uvedená v článcích 9 a 10 směrnice 2004/109/ES[31] a podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice. Členské státy neberou v úvahu hlasovací práva ani účasti, které investiční podniky nebo úvěrové instituce případně drží v důsledku upsání finančních nástrojů nebo umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, zahrnutého v příloze I oddílu A bodě 6 směrnice 2004/39/ES, pokud tato práva nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud jsou zcizena do jednoho roku od nabytí. 102. Příslušné orgány nevydají povolení, nejsou-li přesvědčeny, že akcionáři nebo společníci vyhovují nárokům kladeným v zájmu zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrové instituce. 103. Existují-li úzká propojení mezi úvěrovou institucí a jinými fyzickými či právnickými osobami, vydají příslušné orgány povolení pouze tehdy, nebrání-li tato propojení účinnému výkonu jejich dohlížecích funkcí. Příslušné orgány nevydají povolení, pokud účinnému výkonu jejich dohlížecích funkcí brání právní nebo správní předpisy třetí země, jimiž se řídí jedna či více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má úvěrová instituce úzké propojení, anebo obtíže související s uplatňováním těchto právních a správních předpisů. Příslušné orgány vyžadují od úvěrové instituce předkládání údajů, jež potřebují ke sledování toho, zda jsou trvale dodržovány podmínky uvedené v tomto odstavci. Článek 15Odmítnutí vydat povolení Rozhodne-li se příslušný orgán nevydat povolení, musí být rozhodnutí odůvodněno a oznámeno žadateli do šesti měsíců od obdržení žádosti, nebo byla-li žádost neúplná, do šesti měsíců ode dne, kdy žadatel zaslal údaje nezbytné k rozhodnutí. V každém případě však musí být rozhodnuto do dvanácti měsíců od doručení žádosti. Článek 16Předchozí konzultace s příslušnými orgány ostatních členských států 104. Před vydáním povolení úvěrové instituci příslušné orgány konzultují příslušné orgány druhého zúčastněného členského státu v případě, že: a) dotčená úvěrová instituce je dceřiným podnikem úvěrové instituce povolené v jiném členském státě; b) dotčená úvěrová instituce je dceřiným podnikem mateřského podniku úvěrové instituce povolené v jiném členském státě; c) dotčená úvěrová instituce je kontrolována týmiž fyzickými nebo právnickými osobami, které kontrolují úvěrovou instituci povolenou v jiném členském státě. 105. Před vydáním povolení úvěrové instituci příslušný orgán konzultuje příslušný orgán zúčastněného členského státu pověřený dohledem nad pojišťovnami nebo investičními podniky v případě, že: a) dotčená úvěrová instituce je dceřiným podnikem pojišťovny nebo investičního podniku povoleného v Unii; b) dotčená úvěrová instituce je dceřiným podnikem mateřského podniku pojišťovny nebo investičního podniku povoleného v Unii; c) dotčená úvěrová instituce je kontrolována toutéž fyzickou či právnickou osobou, která kontroluje pojišťovnu nebo investiční podnik povolený v Unii. 106. Dotyčné příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se vzájemně konzultují zejména při hodnocení vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností členů řídicího orgánu zúčastněných na řízení jiného podniku ze stejné skupiny. Vzájemně si vyměňují jakékoliv informace týkající se vhodnosti akcionářů a pověsti a zkušeností členů řídicího orgánu, pokud tyto informace mají význam pro vydávání povolení i pro průběžné kontroly dodržování provozních podmínek. Článek 17Pobočky úvěrových institucí povolených v jiných členských státech Hostitelské členské státy nevyžadují další povolení nebo poskytnutí kapitálu pro pobočky úvěrových institucí povolených v jiných členských státech. Zřizování poboček a dohled nad nimi se řídí článkem 35, čl. 36 odst. 1 až 3 a články 37, 40 až 46, 49, 73 a 74. Článek 18Odnětí povolení Příslušné orgány mohou odejmout povolení vydané úvěrové instituci pouze v případě, že tato instituce: a) nevyužije své povolení do dvanácti měsíců, výslovně se jej zřekne nebo neprovozuje činnost po dobu více než šesti měsíců, nestanoví-li daný členský stát, že v takových případech povolení zaniká; b) získala povolení na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky; c) nadále již nesplňuje podmínky, za nichž bylo povolení vydáno; d) nadále nevlastní dostatečný kapitál nebo již nadále není schopna plnit své závazky vůči svým věřitelům, a zejména pokud již nezajišťuje bezpečnost jí svěřených majetkových hodnot; e) spadá pod některý jiný případ, kdy lze podle vnitrostátních právních předpisů povolení odejmout; f) dopustí se jednoho z porušení uvedených v čl. 67 odst. 1. Článek 19Názvy úvěrových institucí Úvěrové instituce mohou při výkonu své činnosti bez ohledu na předpisy hostitelského členského státu o používání slov „banka“, „spořitelna“ nebo jiných obdobných označení užívat na celém území Unie týž název, jaký užívají v členském státě, kde mají své skutečné sídlo. Při nebezpečí záměny může hostitelský členský stát z důvodu ujasnění požadovat, aby byl název doplněn vysvětlujícím dodatkem. Článek 20Oznámení povolení a odnětí povolení orgánu EBA 107. Příslušné orgány oznámí každé povolení vydané podle článku 9 orgánu EBA. 108. Seznam, který obsahuje název každé úvěrové instituce, jíž bylo vydáno povolení, je zveřejněn na internetové stránce orgánu EBA a je pravidelně aktualizován. 109. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě poskytne dotčeným příslušným orgánům a orgánu EBA veškeré informace o skupině institucí v souladu s čl. 14 odst. 3, čl. 73 odst. 1 a čl. 104 odst. 2, zejména o právní a organizační struktuře skupiny a o její správě a řízení. 110. Název úvěrové instituce, která nedosahuje kapitálu uvedeného v čl. 12 odst. 1, je uveden v příslušném seznamu. 111. Příslušné orgány oznámí každé odnětí povolení orgánu EBA spolu s odůvodněním rozhodnutím. Článek 21 Výjimky pro úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu 112. Příslušné orgány mohou osvobodit úvěrovou instituci, která splňuje podmínky stanovené v článku 9 nařízení [vloží OP], od plnění článků 10, 12 a čl. 13 odst. 1 této směrnice za podmínek stanovených v článku 9 uvedeného nařízení. 113. V případě výjimek uplatněných příslušnými orgány v souladu s článkem 9 nařízení [vloží OP] se články 17, 33, 34 a 35, čl. 36 odst. 1 až 3 a články 39 až 46 této směrnice vztahují na celek tvořený ústředním subjektem společně s přidruženými institucemi. Kapitola 2 Kvalifikovaná účast v úvěrové instituci Článek 22Oznamování a posuzování navrhovaných nabytí 114. Členské státy stanoví, že každá fyzická či právnická osoba nebo takové osoby jednající ve vzájemné shodě (dále jen „navrhovaný nabyvatel“), které přijaly rozhodnutí přímo nebo nepřímo nabýt kvalifikovanou účast v úvěrové instituci nebo přímo nebo nepřímo takovou účast zvýšit, což by vedlo k tomu, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, dosáhl jedné z prahových hodnot 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ji překročil anebo že by se úvěrová instituce stala jejich dceřiným podnikem (dále jen „navrhované nabytí“), to musí písemně oznámit příslušným orgánům dané úvěrové instituce, ve které zamýšlejí nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast, a uvést výši své zamýšlené účasti a významné informace, jak je uvedeno v čl. 23 odst. 4. Členské státy nemusí uplatňovat prahovou hodnotu 30 %, pokud v souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/109/ES uplatňují prahovou hodnotu ve výši jedné třetiny. 115. Příslušné orgány obratem a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení a od případného následného obdržení informací uvedených v odstavci 3 písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli. Příslušné orgány ve lhůtě nejvýše šedesáti pracovních dnů počínaje dnem písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které mají být podle požadavku členského státu k oznámení přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 23 odst. 4 (dále jen „lhůta pro posouzení“), provedou posouzení stanovené v čl. 23 odst. 1 (dále jen „posouzení“). Příslušné orgány uvědomí navrhovaného nabyvatele při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení. 116. Pokud je to nutné, mohou příslušné orgány během lhůty pro posouzení, a nejpozději v její padesátý pracovní den, požádat o další informace nezbytné pro dokončení posouzení. Tato žádost je písemná a upřesňuje, které doplňující informace jsou třeba. Na dobu mezi dnem žádosti příslušných orgánů o informace a obdržením odpovědi na tuto žádost od navrhovaného nabyvatele se lhůta pro posouzení přeruší. Přerušení nepřesáhne dvacet pracovních dnů. Příslušné orgány mohou podle svého uvážení vznést jakoukoliv další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést k přerušení lhůty pro posouzení. 117. Příslušné orgány mohou přerušení uvedené v odst. 3 druhém pododstavci prodloužit až na třicet pracovních dnů, jestliže se navrhovaný nabyvatel nachází nebo je-li regulován mimo Unii či je-li fyzickou nebo právnickou osobou, která nepodléhá dohledu podle této směrnice či směrnic 2009/65/ES, 2009/138/ES nebo 2004/39/ES. 118. Pokud se příslušné orgány po ukončení posuzování rozhodnou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím, vyrozumí o tom písemně do dvou pracovních dnů a před uplynutím lhůty pro posouzení navrhovaného nabyvatele a své rozhodnutí zdůvodní. S výhradou vnitrostátního práva je možné náležité odůvodnění takového rozhodnutí na žádost navrhovaného nabyvatele zveřejnit. To nebrání členským státům, aby příslušnému orgánu umožnily zveřejnit tyto informace bez žádosti navrhovaného nabyvatele. 119. Pokud příslušné orgány nevyjádří písemně nesouhlas s navrhovaným nabytím ve lhůtě pro posouzení, považuje se navrhované nabytí za schválené. 120. Příslušné orgány mohou stanovit a v případě potřeby prodloužit maximální lhůtu pro dokončení navrhovaného nabytí. 121. Členské státy nesmějí pro oznamování přímých nebo nepřímých nabytí hlasovacích práv nebo základního kapitálu příslušným orgánům a pro jejich schvalování těmito orgány stanovit požadavky přísnější, než jsou stanoveny v této směrnici. 122. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem ke stanovení seznamu všech informací uvedených v čl. 23 odst. 4, jež musí navrhovaní nabyvatelé zahrnout do svého oznámení, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 123. Evropský orgán pro bankovnictví vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro společné postupy, formuláře a šablony ke konzultačnímu procesu mezi příslušnými orgány uvedenými v článku 24. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. 124. EBA předloží Komisi návrh technických norem uvedený v odstavcích 9 a 10 do 31. prosince 2015. Článek 23Kritéria posouzení 125. S ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na úvěrovou instituci posuzují příslušné orgány při posuzování oznámení uvedeného v čl. 22 odst. 1 a informací uvedených v čl. 22 odst. 3 za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrové instituce, v níž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle těchto kritérií: a) pověst navrhovaného nabyvatele; b) pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti úvěrové instituce; c) finanční zdraví navrhovaného nabyvatele, zejména ve vztahu k vykonávané a plánované činnosti v úvěrové instituci, v níž je navrhováno nabytí; d) skutečnost, zda bude úvěrová instituce schopna dodržet a nadále dodržovat obezřetnostní požadavky na základě této směrnice, nařízení [vloží OP] a jiných směrnic, zejména směrnic 2009/110/ES a 2002/87/ES, a zejména zda má skupina, jejíž součástí se úvěrová instituce stane, strukturu umožňující výkon účinného dohledu, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a vymezení působnosti mezi příslušnými orgány; e) skutečnost, zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES[32] nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání. 126. Příslušné orgány mohou vyjádřit nesouhlas s navrhovaným nabytím pouze tehdy, pokud je to na základě kritérií stanovených v odstavci 1 důvodné nebo pokud informace předložené navrhovaným nabyvatelem nejsou úplné. 127. Členské státy nestanoví žádné předběžné podmínky co do výše podílu, kterého je třeba dosáhnout, ani neumožňují svým příslušným orgánům posuzovat navrhované nabytí z hlediska hospodářských potřeb trhu. 128. Členské státy zveřejní seznam informací, jež jsou nutné k provedení posouzení a jež je třeba poskytnout příslušným orgánům spolu s oznámením uvedeným v čl. 22 odst. 1. Požadované informace musí být přiměřené a musí odpovídat povaze navrhovaného nabyvatele a navrhovaného nabytí. Členské státy nepožadují informace, které pro obezřetnostní posuzování nemají význam. 129. Bez ohledu na čl. 22 odst. 2, 3 a 4, pokud byly příslušnému orgánu oznámeny dva nebo více návrhů na nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ve stejné úvěrové instituci, přistupuje příslušný orgán ke všem navrhovaným nabyvatelům nediskriminačním způsobem. Článek 24Spolupráce mezi příslušnými orgány 130. Příslušné orgány se při posuzování navzájem plně konzultují, pokud je navrhovaným nabyvatelem: a) úvěrová instituce, životní pojišťovna, pojišťovna, zajišťovna, investiční podnik nebo správcovská společnost ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES (dále jen „správcovská společnost SKIPCP“) s povolením v jiném členském státě nebo v odvětví jiném, než ve kterém je navrhováno nabytí; b) mateřský podnik úvěrové instituce, životní pojišťovny, pojišťovny, zajišťovny, investičního podniku nebo správcovské společnosti SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v odvětví jiném, než ve kterém je navrhováno nabytí; c) fyzická nebo právnická osoba, která kontroluje úvěrovou instituci, životní pojišťovnu, pojišťovnu, zajišťovnu, investiční podnik nebo správcovskou společnost SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo v odvětví jiném, než ve kterém je navrhováno nabytí. 131. Příslušné orgány si bez zbytečného odkladu vzájemně poskytují veškeré informace, které jsou podstatné nebo relevantní pro posouzení. K tomuto účelu si na požádání vzájemně sdělují veškeré užitečné informace a z vlastního podnětu sdělují veškeré podstatné informace. V rozhodnutí příslušného orgánu, který vydal povolení úvěrové instituci, v níž je navrhováno nabytí, se uvedou veškeré názory nebo výhrady příslušného orgánu pověřeného dohledem nad navrhovaným nabyvatelem. Článek 25Oznámení v případě odprodeje Členské státy stanoví, že každá fyzická nebo právnická osoba, která přijala rozhodnutí přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast v úvěrové instituci, to musí nejprve písemně oznámit příslušným orgánům a uvést výši své zamýšlené účasti. Tato osoba musí rovněž oznámit příslušným orgánům každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který drží, klesl pod 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by úvěrová instituce přestala být jejím dceřiným podnikem. Členské státy nemusí uplatňovat prahovou hodnotu 30 %, pokud v souladu s čl. 9 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/109/ES uplatňují prahovou hodnotu ve výši jedné třetiny. Článek 26Informační povinnosti a sankce 132. Jakmile úvěrová instituce zjistí, že v ní došlo k nabytí nebo zcizení kapitálové účasti, na jejichž základě došlo k překročení prahových hodnot nebo poklesu pod prahové hodnoty uvedené v čl. 22 odst. 1 a v článku 25, uvědomí o tom příslušné orgány. Alespoň jednou ročně úvěrové instituce kotované na regulovaném trhu uvedeném v seznamu zveřejněném Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle článku 47 směrnice 2004/39/ES sdělí příslušným orgánům jména akcionářů a společníků držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí, jak vyplývá například z informací získaných na výroční valné hromadě akcionářů a společníků nebo z plnění předpisů vztahujících se na společnosti kotované na burzách cenných papírů. 133. Jestliže by vliv osob uvedených v čl. 22 odst. 1 mohl mít nepříznivý dopad na řádné a obezřetné řízení instituce, stanoví členské státy, že příslušné orgány učiní opatření nezbytná k ukončení tohoto stavu. Tato opatření mohou, s výhradou článků 65 až 69, spočívat v soudních příkazech, v sankcích proti členům řídicího orgánu a manažerům nebo pozastavení hlasovacích práv spojených s podíly drženými dotyčnými akcionáři nebo společníky úvěrové instituce. Obdobná opatření se použijí vůči fyzickým nebo právnickým osobám, které nesplní povinnost předběžného hlášení podle čl. 22 odst. 1 a s výhradou článků 65 až 69. Dojde-li k nabytí účasti přes nesouhlas příslušných orgánů, stanoví členské státy, aniž jsou dotčeny jiné uplatnitelné sankce, že výkon dotyčných hlasovacích práv je pozastaven nebo že odevzdané hlasy jsou neplatné nebo mohou být prohlášeny za neplatné. Článek 27Kritéria pro kvalifikované účasti Při zjišťování, zda jsou splněna kritéria pro kvalifikovanou účast v souvislosti s články 22, 25 a 26, se berou v úvahu hlasovací práva uvedená v článcích 9 a 10 směrnice 2004/109/ES a podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice. Při zjišťování, zda jsou splněna kritéria pro kvalifikovanou účast uvedená v článku 26, neberou členské státy v úvahu hlasovací práva ani podíly, které investiční podniky nebo úvěrové instituce případně drží v důsledku upsání finančních nástrojů nebo umístění finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, zahrnutého v příloze I oddílu A bodě 6 směrnice 2004/39/ES, pokud tato práva nejsou vykonávána ani jinak využívána k zasahování do řízení emitenta a pokud jsou zcizena do jednoho roku od nabytí. Hlava IVPočáteční kapitál investičních podniků Článek 28 Počáteční kapitál investičních podniků 134. Počáteční kapitál investičních podniků tvoří pouze položky uvedené v čl. 24 písm. a) až e) nařízení [vloží OP]. 135. Investiční podniky jiné než ty, které jsou uvedeny v článcích 29 až 31, musí mít počáteční kapitál ve výši 730 000 EUR. Článek 29Počáteční kapitál konkrétních typů investičních podniků 136. Počáteční kapitál ve výši 125 000 EUR musí mít investiční podnik, který neobchoduje s žádnými finančními nástroji na vlastní účet ani neupisuje finanční nástroje s pevným závazkem převzetí, ale který drží peníze nebo cenné papíry klientů a který nabízí jednu nebo více z těchto služeb: a) přijímání a předávání objednávek investorů na finanční nástroje; b) provádění objednávek investorů na finanční nástroje; c) správu jednotlivých portfolií investic do finančních nástrojů. 137. Příslušné orgány mohou dovolit investičnímu podniku, který provádí pokyny investorů ohledně finančních nástrojů, aby tyto nástroje držel na vlastní účet, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) tyto pozice vznikají pouze v důsledku toho, že se podniku nepodařilo přesně porovnat objednávky investorů; b) celková tržní hodnota všech takových pozic nepřesahuje 15 % počátečního kapitálu podniku; c) podnik splňuje požadavky stanovené v článcích 87 až 90 a ve čtvrté části nařízení [vloží OP]; d) tyto pozice jsou svou povahou náhodné a dočasné a jsou striktně omezeny na dobu potřebnou k provedení příslušné transakce. 138. Členské státy mohou snížit částku uvedenou v odstavci 1 na 50 000 EUR, pokud není podnik oprávněn držet peníze nebo cenné papíry klientů, obchodovat na vlastní účet nebo upisovat finanční nástroje s pevným závazkem převzetí. 139. Držení pozic obchodního portfolia ve finančních nástrojích za účelem investování kapitálu není považováno za obchodování ve smyslu odstavce 1 nebo pro účely uvedené v odstavci 3. Článek 30Počáteční kapitál místních podniků Místní podniky musí mít počáteční kapitál ve výši 50 000 EUR, pokud požívají svobody usazování nebo volného pohybu služeb specifikovaných v článku 31 nebo 32 směrnice 2004/39/ES. Článek 31Podniky, které nedrží peníze ani cenné papíry, jež patří jejich klientům 140. Podniky uvedené v čl. 4 odst. 8 písm. c) nařízení [vloží OP] musí mít: a) počáteční kapitál ve výši 50 000 EUR; b) pojištění profesní odpovědnosti, které pokrývá celé území Unie, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání v hodnotě nejméně 1 000 000 EUR na jednu pojistnou událost a souhrnně 1 500 000 EUR na všechny pojistné události za jeden rok; c) kombinaci počátečního kapitálu a pojištění profesní odpovědnosti, ze které vyplývá rovnocenná výše krytí jako podle písmen a) nebo b). Komise pravidelně přezkoumává částky uvedené v prvním pododstavci, aby zohlednila změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem v souladu a současně s úpravami podle čl. 4 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění[33]. 141. Pokud je podnik uvedený v čl. 4 odst. 8 písm. c) nařízení [vloží OP] registrován i podle směrnice 2002/92/ES[34], musí splňovat požadavek stanovený v čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice a musí mít: a) počáteční kapitál ve výši 25 000 EUR; b) pojištění profesní odpovědnosti, které pokrývá celé území Unie, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání v hodnotě nejméně 500 000 EUR na jednu pojistnou událost a souhrnně 750 000 EUR na všechny pojistné události za jeden rok; c) kombinaci počátečního kapitálu a pojištění profesní odpovědnosti, ze které vyplývá rovnocenná výše krytí jako podle písmen a) nebo b). Článek 32Ustanovení o ochraně předchozího stavu 142. Odchylně od čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 1 a 3 a článku 30 mohou členské státy i nadále povolovat investiční podniky a podniky podle článku 30, které existovaly již před 31. prosincem 1995 a jejichž kapitál nedosahuje úrovně počátečního kapitálu stanoveného pro ně v čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 1 a 3 a článku 30. Kapitál těchto podniků nebo investičních podniků neklesne pod nejvyšší vztažnou hodnotu vypočítanou po 23. březnu 1993. Tato vztažná hodnota je průměrná denní výše kapitálu vypočtená za dobu šesti měsíců předcházejících datu výpočtu. Vypočítává se každých šest měsíců pro příslušné předchozí období. 143. Jestliže kontrolu podniku, na který se vztahuje odstavec 1, převezme jiná fyzická nebo právnická osoba než ta, která jej předtím kontrolovala, musí kapitál daného podniku dosáhnout alespoň úrovně uvedené v čl. 28 odst. 2, čl. 29 odst. 1 a 3 a článku 30, přičemž toto neplatí v případě prvního převodu dědictvím po 31. prosinci 1995, pokud je tento převod schválen příslušnými orgány a pokud se jedná o dobu nejvýše deseti let po uvedeném převodu. Hlava VUstanovení týkající se svobody usazování a volného pohybu služeb Kapitola 1 Obecné zásady Článek 33Úvěrové instituce Členské státy stanoví, že činnosti uvedené v příloze I této směrnice mohou být na jejich území provozovány v souladu s článkem 35, čl. 36 odst. 1, 2 a 3, čl. 39 odst. 1 a 2 a články 40 až 46 buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo poskytováním služeb kteroukoliv úvěrovou institucí, jež byla povolena a jež podléhá dohledu příslušných orgánů jiného členského státu, pokud se vydané povolení vztahuje na tyto činnosti. Článek 34Finanční instituce 144. Členské státy stanoví, že činnosti vyjmenované v příloze I této směrnice mohou být na jejich území provozovány v souladu s článkem 35, čl. 36 odst. 1, 2 a 3, čl. 39 odst. 1 a 2 a články 40 až 46 buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo poskytováním služeb kteroukoliv finanční institucí jiného členského státu, která je dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo společným dceřiným podnikem dvou nebo více úvěrových institucí, jejíž společenská smlouva a stanovy povolují tyto činnosti a která splňuje všechny následující podmínky: a) mateřský podnik nebo podniky byly povoleny jakožto úvěrové instituce v členském státě, jehož právem se finanční instituce řídí; b) dotyčné činnosti jsou skutečně provozovány na území zmíněného členského státu; c) mateřský podnik nebo podniky drží alespoň 90 % hlasovacích práv plynoucích z podílu na kapitálu finanční instituce; d) mateřský podnik nebo podniky splňují požadavky příslušných orgánů, pokud se jedná o obezřetné řízení finanční instituce, a prohlásí se souhlasem příslušných orgánů domovského členského státu, že ručí společně a nerozdílně za závazky finanční instituce; e) na finanční instituci se skutečně vztahuje, zvláště pokud jde o dotyčné činnosti, konsolidovaný dohled nad mateřským podnikem nebo každým z mateřských podniků podle hlavy VII kapitoly 3 této směrnice a části první hlavy II kapitoly 2 nařízení [vloží OP] (obezřetnostní konsolidace), zejména za účelem kapitálových požadavků stanovených v článku 87 nařízení [vloží OP], kontroly velké angažovanosti uvedené ve čtvrté části uvedeného nařízení a omezení účastí, jak je stanoví články 84 a 85 uvedeného nařízení. Dodržování těchto podmínek ověří příslušné orgány domovského členského státu, které finanční instituci vystaví osvědčení, jež musí být přiloženo k oznámení uvedenému v článcích 35 a 39. 145. Přestane-li finanční instituce uvedená v odst. 1 prvním pododstavci plnit některé ze stanovených podmínek, oznámí to její domovský členský stát příslušným orgánům hostitelského členského státu a činnosti provozované uvedenou finanční institucí v hostitelském členském státě se začnou řídit právem hostitelského členského státu. 146. Odstavce 1 a 2 se obdobně použijí na dceřiné podniky finanční instituce uvedené v odst. 1 prvním pododstavci . Kapitola 2Právo úvěrových institucí na usazování Článek 35Požadavek na oznamování a vzájemné působení mezi příslušnými orgány 147. Úvěrová instituce, která hodlá zřídit pobočku na území jiného členského státu, to oznámí příslušným orgánům svého domovského členského státu. 148. Členské státy stanoví, že úvěrová instituce, která hodlá zřídit pobočku v jiném členském státě, v oznámení podle odstavce 1 uvede všechny tyto údaje: a) členský stát, na jehož území hodlá zřídit pobočku; b) plán činností pobočky, uvádějící mimo jiné zamýšlené druhy činnosti a organizační uspořádání pobočky; c) adresu v hostitelském členském státě, na které lze obdržet dokumentaci; d) jména osob, které budou odpovídat za řízení pobočky. 149. Nemají-li příslušné orgány domovského členského státu důvod k pochybnostem o přiměřenosti správního uspořádání nebo o finančním stavu úvěrové instituce s ohledem na její zamýšlenou činnost, sdělí údaje podle odstavce 2 do tří měsíců od obdržení veškerých údajů příslušným orgánům hostitelského členského státu a zároveň o tom uvědomí dotyčnou úvěrovou instituci. Příslušné orgány domovského členského státu rovněž sdělí výši a složení kapitálu úvěrové instituce a součet jejích kapitálových požadavků podle článku 87 nařízení [vloží OP]. Odchylně od druhého pododstavce příslušné orgány domovského členského státu v případě uvedeném v článku 34 sdělí výši a složení kapitálu finanční instituce a hodnoty celkové rizikové expozice podle článku 87 nařízení [vloží OP] její mateřské úvěrové instituce. 150. Pokud příslušné orgány domovského členského státu odmítnou sdělit údaje podle odstavce 2 příslušným orgánům hostitelského členského státu, odůvodní toto odmítnutí dotyčné úvěrové instituci do tří měsíců od obdržení veškerých údajů. Proti odmítnutí nebo nevydání stanoviska se lze odvolat k soudu domovského členského státu. 151. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací oznamovaných podle tohoto článku. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 152. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví standardní formuláře, šablony a postupy uvedeného oznamování. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. 153. EBA předloží Komisi návrhy technických norem uvedené v odstavcích 5 a 6 do 1. ledna 2014. Článek 36Zahájení činnosti 154. Dříve než pobočka úvěrové instituce zahájí činnost, učiní příslušné orgány hostitelského členského státu do dvou měsíců od obdržení údajů podle článku 35 přípravy k dohledu nad úvěrovou institucí v souladu s kapitolou 4 a případně stanoví podmínky, jimiž se řídí provozování této činnosti v hostitelském členském státě z důvodů veřejného zájmu. 155. Po obdržení sdělení od příslušných orgánů hostitelského členského státu nebo po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, nebylo-li sdělení učiněno, může být pobočka zřízena a může zahájit svou činnost. 156. Změní-li se některý z údajů sdělovaných podle čl. 35 odst. 2 písm. b), c) nebo d), sdělí to úvěrová instituce nejpozději jeden měsíc před uskutečněním této změny písemně příslušným orgánům domovského členského státu a hostitelského členského státu, aby se mohly ke změně vyslovit příslušné orgány domovského členského státu podle článku 35 a příslušné orgány hostitelského členského státu, které stanoví podmínky pro změnu podle odstavce 1 tohoto článku. 157. U poboček, které zahájily svou činnost v souladu s předpisy hostitelského členského státu před 1. lednem 1993, se má za to, že byly předmětem postupu podle článku 35 a odstavců 1 a 2 tohoto článku. Od 1. ledna 1993 se na ně vztahuje odstavec 3 tohoto článku, články 33 a 53 a kapitola 4. 158. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací oznamovaných podle tohoto článku. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 159. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví standardní formuláře, šablony a postupy uvedeného oznamování. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. 160. EBA předloží Komisi návrhy technických norem uvedené v odstavcích 5 a 6 do 1. ledna 2014. Článek 37Informace o zamítnutí Členské státy sdělí Komisi a orgánu EBA počet a povahu případů, v nichž došlo k zamítnutí podle článku 35 a čl. 36 odst. 1, 2 a 3. Článek 38Agregace poboček Má-li úvěrová instituce sídlo v jednom členském státě a více provozoven v jiném členském státě, považují se tyto provozovny za jedinou pobočku. Kapitola 3Volný pohyb služeb Článek 39Postup oznamování 161. Úvěrová instituce, která hodlá zahájit činnost na území jiného členského státu v rámci volného pohybu služeb, oznámí příslušným orgánům domovského členského státu činnosti uvedené v příloze I této směrnice, které hodlá provozovat. 162. Příslušné orgány domovského členského státu uvědomí o tomto oznámení uvedeném v odstavci 1 do jednoho měsíce od obdržení příslušné orgány hostitelského členského státu. 163. Tímto článkem nejsou dotčena práva nabytá úvěrovými institucemi poskytujícími služby před 1. lednem 1993. 164. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací oznamovaných podle tohoto článku. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 165. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které stanoví standardní formuláře, šablony a postupy uvedeného oznamování. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. 166. EBA předloží Komisi návrhy technických norem uvedené v odstavcích 4 a 5 do 1. ledna 2014. Kapitola 4Pravomoc příslušných orgánů hostitelského členského státu Článek 40Požadavky na informace Příslušné orgány hostitelských členských států mohou vyžadovat, aby jim všechny úvěrové instituce, které mají pobočky na jejich území, podávaly pravidelně zprávy o své činnosti na jejich území. Tyto zprávy lze vyžadovat pouze pro informační účely a za účelem uplatňování čl. 52 odst. 1. Příslušné orgány hostitelských členských států mohou zejména vyžadovat informace od úvěrových institucí uvedených v prvním pododstavci, aby mohly posoudit, zda je pobočka významná podle čl. 52 odst. 1. Článek 41 Opatření přijímaná příslušnými orgány domovského státu ve vztahu k činnosti provozované v hostitelském členském státu 167. Zjistí-li příslušné orgány hostitelského členského státu, že úvěrová instituce, která má pobočku nebo poskytuje služby na jeho území, splňuje v souvislosti s činnostmi vykonávanými v uvedeném hostitelském členském státě jednu z následujících podmínek, informuje příslušné orgány domovského členského státu: a) úvěrová instituce nedodržuje vnitrostátní ustanovení, kterými se provádí tato směrnice, či nařízení [vloží OP]; b) očekává se, že úvěrová instituce nedodrží vnitrostátní ustanovení, kterými se provádí tato směrnice, či nařízení [vloží OP]. Příslušné orgány domovského členského státu bez zbytečného odkladu přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že dotyčná úvěrová instituce uvedenou protiprávní situaci ukončí, nebo aby odvrátily riziko nedodržení předpisů. Tato opatření budou oznámena příslušným orgánům hostitelského členského státu. 168. Tvrdí-li příslušné orgány hostitelského členského státu, že příslušné orgány domovského členského státu nesplnily anebo nesplní své povinnosti podle odstavce 1, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu upozornit na záležitost orgán EBA a požadovat jeho pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. V takovém případě může orgán EBA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly uvedeným článkem svěřeny. EBA přijme jakékoliv rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010 do 24 hodin. Článek 42Odůvodnění Opatření učiněná podle čl. 41 odst. 1 nebo článků 43 či 44, obsahující sankce nebo omezení svobody poskytování služeb či svobody usazování, musí být řádně odůvodněna a oznámena dotčené úvěrové instituci. Článek 43Předběžná opatření 169. Dříve než příslušné orgány hostitelského členského státu uplatní postup v článku 41, mohou v naléhavých situacích před přijetím opatření příslušnými orgány domovského členského státu nebo reorganizačních opatření uvedených v článku 2 směrnice 2001/24/ES přijmout jakákoliv předběžná opatření potřebná k ochraně kolektivních zájmů vkladatelů, investorů a klientů v hostitelském členském státě. 170. Předběžná opatření jsou přiměřená svému účelu, kterým je předběžně ochránit kolektivní zájmy vkladatelů, investorů a klientů v hostitelském členském státě před škodlivým dopadem. Opatření mohou zahrnovat pozastavení plateb. Nevedou k upřednostňování věřitelů úvěrové instituce v hostitelském členském státě před věřiteli v jiných členských státech. 171. Předběžná opatření mohou být přijata pouze před přijetím reorganizačního opatření uvedeného v článku 2 směrnice 2001/24/ES. Veškerá předběžná opatření pozbývají účinku, když správní nebo soudní orgány domovského členského státu přijmou reorganizační opatření ve smyslu článku 2 směrnice 2001/24/ES. 172. Příslušné orgány hostitelského členského státu ukončí předběžná opatření, když zastarají podle článku 41, pokud nepozbudou účinku podle odstavce 3. 173. O předběžných opatřeních bez zbytečného odkladu uvědomí Komisi, orgán EBA a příslušné orgány ostatních dotčených členských států. Mají-li příslušné orgány domovského členského státu proti opatřením přijatým příslušnými orgány hostitelského členského státu námitky, mohou upozornit na záležitost orgán EBA a požadovat jeho pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. V takovém případě může orgán EBA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly uvedeným článkem svěřeny. EBA přijme jakékoliv rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010 do 24 hodin. 174. Po konzultaci s příslušnými orgány dotčených členských států a orgánem EBA může Komise rozhodnout, že daný členský stát musí předběžná opatření změnit nebo zrušit. Článek 44Pravomoci hostitelských členských států Hostitelské členské státy, aniž by byly dotčeny články 40 a 41, mohou vykonávat pravomoci, které jim byly svěřeny podle této směrnice; mohou přijímat vhodná opatření k předcházení nebo trestání jednání, k němuž dojde na jejich území a které je v rozporu s právními předpisy přijatými podle této směrnice nebo z důvodů obecného zájmu. To zahrnuje možnost zabránit úvěrové instituci zahajovat další operace na jejich území. Článek 45Opatření po odnětí povolení O případném odnětí povolení jsou uvědoměny příslušné orgány hostitelského členského státu, jež učiní vhodná opatření, aby zabránily dané úvěrové instituci zahajovat další operace na jeho území a aby ochránily zájmy vkladatelů. Článek 46Reklama Nic v této kapitole se nedotýká práva úvěrových institucí se skutečným sídlem v jiném členském státě nabízet své služby všemi dostupnými sdělovacími prostředky v hostitelském členském státě, není-li to v rozporu s případnými předpisy o formě a obsahu takové reklamy, přijatými z důvodu veřejného zájmu. Hlava VIVztahy se třetími zeměmi Článek 47 Oznamování poboček ze třetích zemí a podmínky přístupu na trhy těchto zemí pro úvěrové instituce vlastnící tyto pobočky 175. Členské státy neuplatňují vůči pobočkám úvěrových institucí, jež mají skutečné sídlo mimo Unii, předpisy upravující přístup k činnosti a její výkon, jež by je zvýhodňovaly před pobočkami úvěrových institucí se skutečným sídlem v Unii. 176. Příslušné orgány oznámí Komisi, orgánu EBA a Evropskému bankovnímu výboru veškerá povolení vydaná úvěrovým institucím se skutečným sídlem ve třetí zemi pro jejich pobočky. 177. Unie může v dohodách uzavřených s jednou nebo více třetími zeměmi sjednat použití ustanovení, jež poskytnou pobočkám úvěrové instituce, která má skutečné sídlo mimo Unii, rovné zacházení na celém území Unie. Článek 48Spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí při dohledu na konsolidovaném základě 178. Komise může na žádost některého z členských států nebo z vlastního podnětu předkládat Radě návrhy na sjednání dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o způsobech výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad: a) institucemi, jejichž mateřské podniky mají skutečné sídlo ve třetí zemi, b) institucemi ve třetích zemích, jejichž mateřské podniky, a to úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, mají skutečné sídlo v Unii. 179. Dohody uvedené v odstavci 1 jsou uzavírány zejména k zajištění všech následujících skutečností: a) aby příslušné orgány členských států mohly získávat informace nezbytné pro výkon dohledu na základě konsolidované finanční situace nad úvěrovými institucemi, finančními holdingovými společnostmi a smíšenými finančními holdingovými společnostmi nacházejícími se v Unii, které mají dceřiné nebo přidružené podniky, jež jsou úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi mimo Unii, b) aby příslušné orgány třetích zemí mohly získávat informace nezbytné pro výkon dohledu nad mateřskými podniky se skutečným sídlem na jejich území, které mají dceřiné nebo přidružené podniky, jež jsou úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi v jednom nebo více členských státech; c) aby EBA mohl získávat informace od příslušných orgánů členských států obdržené od vnitrostátních orgánů třetích zemí podle článku 35 nařízení (EU) č. 1093/2010. 180. Aniž je dotčen článek 218 Smlouvy, přezkoumá Komise za pomoci Evropského bankovního výboru výsledky jednání uvedených v odstavci 1 a výsledný stav. 181. EBA je nápomocen Komisi při provádění úkolů podle tohoto článku v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1093/2010. Hlava VIIObezřetnostní dohled Kapitola 1 Zásady obezřetnostního dohledu Oddíl IPravomoc domovského a hostitelského členského státu ČLÁNEK 49 KONTROLNÍ PRAVOMOC DOMOVSKÉHO čLENSKÉHO STÁTU 182. Obezřetnostní dohled nad institucí včetně činností provozovaných v souladu s články 33 a 34 vykonávají příslušné orgány domovského členského státu, aniž jsou dotčena ustanovení této směrnice, která stanoví příslušnost orgánů hostitelského členského státu. 183. Odstavec 1 nebrání dohledu na konsolidovaném základě. Článek 50Pravomoc hostitelského členského státu Opatření přijatá hostitelským členským státem nesmí obsahovat diskriminaci nebo omezení založené na skutečnosti, že instituce byla povolena v jiném členském státě. Článek 51Spolupráce na dohledu 184. Příslušné orgány členských států, jichž se to týká, úzce spolupracují při dohledu nad činností institucí, zejména nad činností provozovanou prostřednictvím pobočky v jednom nebo více členských státech jiných než stát, v němž mají skutečné sídlo. Tyto orgány si navzájem poskytují veškeré informace o řízení a vlastnictví těchto institucí, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení, jakož i veškeré informace, jež mohou usnadnit sledování institucí, zvláště ve vztahu k likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, omezení velké angažovanosti, správním a účetním postupům a mechanismům vnitřní kontroly. 185. Příslušné orgány domovského členského státu poskytnou příslušným orgánům hostitelských členských států okamžitě veškeré informace a zjištění související s dohledem nad likviditou v souladu s částí šestou nařízení [vloží OP] a hlavou VII kapitolou 3 této směrnice o činnostech, které daná instituce provádí prostřednictvím pobočky, pokud jsou tyto informace významné pro ochranu vkladatelů nebo investorů v hostitelském členském státě. 186. Příslušné orgány domovského členského státu informují příslušné orgány všech hostitelských členských států okamžitě v případě, že se vyskytne nebo se dá přiměřeně předpokládat, že se vyskytne tlak na likviditu. Tyto informace musí obsahovat také podrobné údaje o plánování a provádění plánu obnovy a o všech obezřetnostních opatřeních přijatých v této souvislosti. 187. Příslušné orgány domovského členského státu sdělí a vysvětlí na žádost příslušných orgánů hostitelského členského státu, jak byly zohledněny informace a zjištění, které příslušné orgány hostitelského státu poskytly. Pokud se po sdělení informací a zjištění příslušné orgány hostitelského členského státu domnívají, že příslušné orgány domovského členského státu nepřijaly příslušná opatření, mohou příslušné orgány daného hostitelského členského státu postoupit záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. V takovém případě může orgán EBA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly uvedeným článkem svěřeny. EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. 188. Příslušné orgány mohou upozornit orgán EBA na situace, kdy byla žádost o spolupráci, zejména o výměnu informací, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno. Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy, může EBA v těchto případech postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. 189. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění informací uvedených v tomto článku. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 190. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro žádosti o sdílení informací, které mohou usnadnit dohled nad institucemi. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. 191. EBA předloží Komisi návrhy technických norem uvedené v odstavcích 6 a 7 do 1. ledna 2014. . Článek 52 Významné pobočky 192. Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou požádat orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě v případech, kdy se použije čl. 107 odst. 1, nebo příslušné orgány domovského členského státu o to, aby byla pobočka instituce, která nesplňuje kritéria stanovená v článku 90 nařízení [vloží OP], považována za významnou. V žádosti uvede důvody, proč by se pobočka měla považovat za významnou, zejména s ohledem na následující skutečnosti: a) zda tržní podíl pobočky instituce v oblasti vkladů překračuje 2 % vkladů v hostitelském členském státě; b) na pravděpodobný dopad pozastavení nebo ukončení činnosti instituce na tržní likviditu a platební a zúčtovací a vypořádací systémy v hostitelském členském státě; c) velikost a význam pobočky co do počtu klientů v kontextu bankovního nebo finančního systému hostitelského členského státu. Příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu a orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě v případech, kdy se použije článek 108, učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly společného rozhodnutí o označení pobočky za významnou. Není-li společného rozhodnutí dosaženo do dvou měsíců od doručení požadavku podle prvního pododstavce, příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnou samy ve lhůtě dalších dvou měsíců, zda je pobočka významná. Při rozhodování vezmou příslušné orgány hostitelského členského státu v úvahu případné názory a výhrady orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě či příslušných orgánů domovského členského státu. Pokud na konci původního dvouměsíčního období kterýkoliv z dotčených příslušných orgánů postoupil záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, příslušné orgány hostitelského členského státu odloží přijetí svého rozhodnutí a vyčkají rozhodnutí, které EBA může přijmout podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení. Příslušné orgány hostitelského členského státu přijmou své rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Dvouměsíční lhůta se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu článku 19 uvedeného nařízení. EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení původního dvouměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Rozhodnutí uvedená v třetím pododstavci mají podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí, který se předá dotčeným příslušným orgánům, a jsou závazná pro příslušné orgány v dotčených členských státech. Označení pobočky za významnou nemá vliv na práva a povinnosti příslušných orgánů podle této směrnice. 193. Příslušné orgány domovského členského státu v případě založení významné pobočky sdělí příslušným orgánům hostitelského členského státu informace uvedené v čl. 112 odst. 1 písm. c) a d) a provedou úkony uvedené v čl. 107 odst. 1 písm. c), a to ve spolupráci s příslušnými orgány hostitelského členského státu. Pokud příslušný orgán domovského členského státu zjistí naléhavou situaci v rámci instituce podle čl. 109 odst. 1, neprodleně uvědomí orgány uvedené v čl. 59 odst. 4 čtvrtém pododstavci a v článku 60. Příslušné orgány domovského členského státu sdělí příslušným orgánům hostitelských členských států, kde jsou významné pobočky usazeny, výsledky hodnocení rizik institucí s takovými pobočkami ve smyslu článku 92, případně v článku 108 odst. 2 písm. a). Zároveň sdělí rozhodnutí podle článků 64, 98 a 99, pokud jsou uvedená hodnocení a rozhodnutí významná pro tyto pobočky. Příslušné orgány domovských členských států konzultují příslušné orgány hostitelských členských států, kde jsou významné pobočky usazeny, o provozních opatřeních požadovaných v čl. 84 odst. 10, je-li to významné pro rizika likvidity u měny hostitelského členského státu. Pokud příslušné orgány domovského členského státu nekonzultovaly příslušné orgány hostitelského členského státu nebo v případě, že provozní opatření uvedená v čl. 84 odst. 10 přijatá příslušnými orgány domovského členského státu nejsou dostačující, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu postoupit záležitost Evropskému orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. V takovém případě může orgán EBA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly uvedeným článkem svěřeny. 194. V případě, kdy se nepoužije článek 111, příslušné orgány dohledu nad institucí s významnými pobočkami v jiných členských státech zřídí v zájmu usnadnění spolupráce podle odstavce 2 tohoto článku a článku 51 kolegium orgánů dohledu a budou mu předsedat. Založení a práce kolegia se opírá o písemné ujednání, které po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány stanoví příslušný orgán domovského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu rozhodne, které příslušné orgány se zúčastňují schůzek anebo práce kolegia. Příslušný orgán domovského členského státu zohlední při přijímání tohoto rozhodnutí význam, který má pro tyto orgány činnost dohledu, jež má být naplánována nebo koordinována, zejména potenciální dopad na stabilitu finančního systému dotčených členských států podle článku 8 a povinnosti podle odstavce 2 tohoto článku. Příslušný orgán domovského členského státu plně a předem informuje všechny členy kolegia o pořádání uvedených schůzek, o hlavních otázkách, o nichž se má jednat, a o činnosti, která se bude zvažovat. Příslušný orgán domovského členského státu rovněž všechny členy kolegia plně a včas informuje o činnosti prováděné na těchto schůzkách nebo o prováděných opatřeních. 195. Příslušné orgány hostitelského členského státu mají pravomoc provádět v konkrétních případech kontroly na místě zaměřené na činnosti, které provozují pobočky institucí na jejich území, a vyžádat si od dané pobočky informace o jejích činnostech. Před uvedenou kontrolou konzultují příslušné orgány domovského členského státu. Po kontrole sdělí příslušné orgány hostitelského členského státu příslušným orgánům domovského členského státu získané informace a zjištění, které jsou významné pro hodnocení rizika dané instituce nebo stability finančního systému v hostitelském členském státě. Příslušné orgány domovského členského státu náležitě zohlední tyto informace a zjištění při stanovení programu kontrol v rámci dohledu uvedeného v článku 96, také s ohledem na stabilitu finančního systému v hostitelském členském státě. 196. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění obecných podmínek pro činnost kolegií orgánů dohledu. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 197. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení běžného fungování kolegií orgánů dohledu. Komisi je svěřena pravomoc přijímat tyto prováděcí technické normy postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. 198. EBA předloží Komisi návrhy technických norem uvedené v odstavcích 5 a 6 do 31. prosince 2015. Článek 53Kontrola na místě v pobočkách zřízených v jiném členském státě 199. Hostitelské členské státy stanoví, že v případě instituce povolené v jiném členském státě provozující činnost prostřednictvím pobočky mohou příslušné orgány domovského členského státu poté, co o tom uvědomí příslušné orgány hostitelského členského státu, ověřovat na místě samy nebo prostřednictvím svých zmocněnců údaje uvedené v článku 51. 200. Příslušné orgány domovského členského státu mohou také za účelem ověřování poboček použít některý z postupů stanovených v článku 116. Oddíl IIVýměna informací a profesní tajemství ČLÁNEK 54 PROFESNÍ TAJEMSTVÍ 201. Členské státy stanoví, že všechny osoby pracující v současnosti nebo v minulosti pro příslušné orgány, jakož i auditoři a odborníci jednající jménem příslušných orgánů, jsou vázáni profesním tajemstvím. Žádné důvěrné informace, které získají při výkonu svých služebních povinností, nesmějí sdělit jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo obecné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých úvěrových institucí, aniž jsou dotčeny případy stanovené trestním právem. Byl-li však na úvěrovou instituci vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze v občanském soudním řízení sdělit důvěrné informace, které se nedotýkají třetích osob účastnících se pokusu o záchranu úvěrové instituce. 202. Odstavec 1 nebrání výměně informací mezi příslušnými orgány jednotlivých členských států nebo předávání informací orgánu EBA v souladu s touto směrnicí, nařízením [vloží OP] a ostatními směrnicemi vztahujícími se na úvěrové instituce a v souladu s články 31 a 35 nařízení (EU) č. 1093/2010. Na tyto informace se vztahují podmínky týkající se profesního tajemství podle odstavce 1. 203. Odstavec 1 nebrání příslušným orgánům, aby zveřejnily výsledek zátěžových testů provedených v souladu s článkem 97 nebo článkem 32 nařízení (EU) č. 1093/2010 a předal výsledky zátěžových testů orgánu EBA za účelem zveřejňování výsledků celounijních zátěžových testů tímto orgánem. Článek 55 Použití důvěrných informací Příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle článku 54, mohou tyto informace využít pouze při výkonu svých povinností a pouze pro některý z následujících účelů: a) prověření toho, zda jsou splněny podmínky pro přístup k činnosti úvěrových institucí a k usnadnění sledování podmínek výkonu této činnosti na nekonsolidovaném nebo konsolidovaném základě, zejména s důrazem na likviditu, platební schopnost, velkou angažovanost, správní a účetní postupy a mechanismy vnitřní kontroly; b) ukládání sankcí; c) v řízení při opravném prostředku proti rozhodnutí příslušného orgánu, včetně soudního řízení podle článku 71; d) v soudním řízení zahájeném podle zvláštních ustanovení právních předpisů Unie přijatých v oblasti úvěrových institucí. Článek 56Dohody o spolupráci Členské státy a Evropský orgán pro bankovnictví mohou v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1093/2010 s příslušnými orgány třetích zemí nebo s orgány či subjekty třetích zemí, jak jsou vymezeny v článku 57 a čl. 58 odst. 1 této směrnice, uzavírat dohody o spolupráci upravující výměnu informací pouze tehdy, pokud jsou sdělené informace chráněny profesním tajemstvím alespoň v míře stanovené v čl. 54 odst. 1 této směrnice. Účelem této výměny informací je plnění dohlížecích úkolů zmíněných orgánů nebo subjektů. Pocházejí-li informace z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu orgánů, které je poskytly, nebo případně mohou být sdělovány pouze pro účely, ke kterým tyto orgány udělily souhlas. Článek 57Výměna informací v rámci jednoho členského státu Při výkonu dohlížecích funkcí není čl. 54 odst. 1 a článek 55 překážkou výměny informací v rámci jednoho členského státu tam, kde existují dva nebo více příslušných orgánů, nebo mezi členskými státy, mezi příslušnými orgány a dále uvedenými orgány: a) orgány příslušnými k dohledu nad jinými finančními institucemi a pojišťovnami, jakož i orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy; b) subjekty zúčastněnými na likvidaci a konkursu úvěrových institucí a na dalších obdobných řízeních; c) osobami příslušnými k provádění statutárního auditu účetnictví úvěrových institucí a jiných finančních institucí. Ustanoveními čl. 54 odst. 1 a článku 55 není dotčena možnost poskytovat subjektům spravujícím systémy pojištění vkladů informace, které potřebují pro výkon svých funkcí. V obou případech se na obdržené informace vztahuje profesní tajemství podle čl. 54 odst. 1. Článek 58Výměna informací s orgány dohledu 204. Bez ohledu na články 54 až 56 mohou členské státy povolit výměnu informací mezi příslušnými orgány a následujícími orgány: a) orgány odpovědnými za dohled nad subjekty zúčastněnými na likvidaci a konkursu úvěrových institucí a na dalších obdobných řízeních; b) orgány příslušnými pro dohled nad osobami pověřenými výkonem zákonem stanoveného auditu pojišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a jiných finančních institucí. 205. V případech uvedených v odstavci 1 požadují členské státy splnění alespoň těchto podmínek: a) informace jsou určeny k výkonu dohledu uvedeného v odstavci 1; b) informace získané v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství podle čl. 54 odst. 1; c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas. Členské státy oznámí EBA jména orgánů, kterým mohou být sdělovány informace podle odstavců 1 a 2. 206. Bez ohledu na články 54 až 56 mohou členské státy za účelem posílení stability a integrity finančního systému povolit výměnu informací mezi svými příslušnými orgány a orgány nebo subjekty zákonem pověřenými zjišťováním a vyšetřováním případů porušení práva obchodních společností. V takových případech členské státy požadují splnění alespoň těchto podmínek: a) informace jsou určeny k výkonu úkolů uvedených v prvním pododstavci; b) informace získané v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství podle čl. 54 odst. 1; c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas. 207. Provádějí-li v některém členském státě orgány nebo subjekty uvedené v odstavci 1 zjišťování nebo vyšetřování s pomocí, jejíž povaha vyplývá z jejich konkrétní pravomoci, osob k tomu pověřených, které nejsou zaměstnanci veřejné správy, lze možnost výměny informací stanovenou v prvním pododstavci rozšířit na tyto osoby za podmínek upřesněných v druhém pododstavci. 208. Členské státy sdělí orgánu EBA názvy orgánů nebo subjektů, kterým smějí být sdělovány informace podle tohoto článku. 209. Pro uplatnění odstavce 4 sdělí orgány nebo subjekty uvedené v odstavci 1 příslušným orgánům, které sdělily dotyčnou informaci, jména a přesné vymezení úkolů osob, jimž má být informace předána. Článek 59Předávání informací týkajících se měnových, systémových a platebních aspektů 210. Žádné ustanovení této kapitoly nebrání příslušnému orgánu v tom, aby předával následujícím orgánům či subjektům informace určené k plnění jejich úkolů: a) centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnými úkoly, které jednají jako měnové orgány, mají-li tyto informace význam pro výkon jejich úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a souvisejícího zajištění likvidity, dohledu nad platebními, zúčtovacími a vypořádacími systémy a ochrany stability finančního systému; b) případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy; c) Evropské radě pro systémová rizika (ESRB), jsou-li dané informace významné pro výkon jejích úkolů stanovených v nařízení (EU) č. 1092/2010[35]. 211. Žádné ustanovení této kapitoly nebrání orgánům nebo subjektům uvedeným v prvním pododstavci sdělovat příslušným orgánům informace, které pro ně jsou nezbytné pro účely článku 55. 212. Informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství podle čl. 54 odst. 1. 213. V naléhavé situaci podle čl. 109 odst. 1 umožní členské státy příslušným orgánům sdělit neprodleně informace centrálním bankám, pokud mají tyto informace význam pro výkon jejich úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a souvisejícího zajištění likvidity, dohledu nad platebními, zúčtovacími a vypořádacími systémy a ochrany stability finančního systému, a ESRB, pokud mají tyto informace význam pro výkon jejích úkolů stanovených právními předpisy. Článek 60Předávání informací jiným subjektům 214. Členské státy mohou, odchylně od čl. 54 odst. 1 a článku 55, na základě právních předpisů povolit sdělování určitých informací jiným ústředním orgánům své státní správy odpovědným za přípravu právních předpisů týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemi, finančními institucemi, investičními podniky a pojišťovnami, jakož i inspektorům pověřeným těmito orgány. Tyto informace však lze sdělit jen tehdy, je-li to nezbytné z důvodů obezřetnostního dohledu. V naléhavé situaci podle čl. 109 odst. 1 členské státy umožní příslušným orgánům sdělit orgánům uvedeným v prvním odstavci ve všech dotčených členských státech informace, které jsou pro ně významné. 215. Členské státy mohou povolit sdělování určitých informací týkajících se obezřetnostního dohledu nad institucemi parlamentním vyšetřovací výborům, účetním dvorům a jiným subjektům zodpovědným za vyšetřování v členském státě za těchto podmínek: a) tyto subjekty mají pověření přesně vymezené vnitrostátním právem pro vyšetřování a zkoumání činností orgánů příslušných k dohledu nad institucemi nebo pro přípravu právních předpisů týkajících se takového dohledu; b) dané informace jsou zcela nezbytné pro výkon tohoto pověření uvedeného v písmenu a); c) osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům profesního tajemství podle vnitrostátního práva zajišťujícího, že jsou informace sdělovány pouze osobám, které jsou členem nebo zaměstnancem těchto subjektů; d) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a mohou být sdělovány výhradně pro účely, pro které uvedené orgány udělily svůj souhlas. Pokud sdělení informací o obezřetnostním dohledu zahrnuje zpracování osobních údajů, při každém zpracování výše uvedenými subjekty musí být dodrženy příslušné vnitrostátní právní předpisy provádějící směrnici 95/46/ES. Článek 61 Informace získané při kontrolách na místě Členské státy stanoví, že informace obdržené na základě čl. 52 odst. 4, čl. 54 odst. 2 a článku 57 a informace získané při kontrolách na místě podle čl. 53 odst. 1 a 2 nesmějí být sdělovány podle článku 60, pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které tyto informace poskytly, nebo příslušných orgánů členského státu, v němž byla provedena kontrola na místě. Článek 62Informace týkající se zúčtovací nebo vypořádací služby 216. Žádné ustanovení této kapitoly nebrání příslušným orgánům členského státu sdělovat informace uvedené v článcích 54 až 56 clearingovému středisku nebo obdobnému subjektu oprávněnému vnitrostátním právem poskytovat zúčtovací nebo vypořádací služby pro některý z jejich vnitrostátních trhů, mají-li za to, že je nutné jim tyto informace sdělit, aby bylo zajištěno řádné fungování těchto orgánů v případě selhání nebo možnosti selhání některého hospodářského subjektu. Informace obdržené v této souvislosti podléhají profesnímu tajemství podle čl. 54 odst. 1. 217. Členské státy však zajistí, aby informace obdržené na základě čl. 54 odst. 2 mohly být dále sděleny za okolností uvedených v odstavci 1 výhradně s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které tyto informace poskytly. Oddíl IIIPovinnosti osob odpovědných za právní kontrolu výročních a konsolidovaných účetních závěrek ČLÁNEK 63 POVINNOSTI OSOB ODPOVěDNÝCH ZA PRÁVNÍ KONTROLU VÝROčNÍCH A KONSOLIDOVANÝCH ÚčETNÍCH ZÁVěREK 218. Členské státy zajistí alespoň, aby každá osoba oprávněná ve smyslu směrnice 2006/43/EHS[36] k tomu, aby instituce plnila úkol uvedený v článku 51 směrnice 78/660/EHS[37], článku 37 směrnice 83/349/EHS[38] nebo článku 73 směrnice 2009/65/ES anebo jiný úkol stanovený právními předpisy, byla povinna bezodkladně sdělit příslušným orgánům každou skutečnost nebo rozhodnutí týkající se dané instituce, jež zjistila při plnění svého úkolu a jež by mohly: a) představovat zásadní porušení právních nebo správních předpisů, které stanoví podmínky pro povolení nebo které konkrétně upravují provozování činnosti institucí; b) ovlivnit plynulé fungování instituce; c) způsobit, že bude odmítnuto ověření účtů nebo k nim bude udělen výrok s výhradou. Členské státy zajistí alespoň, aby tato osoba měla rovněž povinnost oznamovat veškeré skutečnosti nebo rozhodnutí, jež zjistí při plnění úkolu uvedeného v prvním pododstavci v podniku, který má úzké propojení plynoucí ze vztahu kontroly s institucí, v níž tato osoba plní svůj úkol. 219. Sdělí-li osoby oprávněné ve smyslu směrnice 2006/43/EHS v dobré víře příslušným orgánům skutečnosti nebo rozhodnutí uvedené v odstavci 1, nepovažuje se to za porušení jakéhokoliv omezení poskytování informací, jak je stanoví smlouva nebo právní či správní předpis, a u těchto osob nevzniká žádná odpovědnost. Oddíl IVPravomoci dohledu, pravomoc ukládat sankce a právo na odvolání ČLÁNEK 64 PRAVOMOCI DOHLEDU Pro účely článku 99 a použití nařízení [vloží OP] mají příslušné orgány alespoň tyto pravomoci: a) požadovat, aby instituce držela zvláštní kapitál v souvislosti s prvky rizika a riziky, na něž se nevztahuje článek 1 nařízení [vloží OP], které stanoví příslušné orgány v souladu s článkem 98; b) požadovat posílení zavedených uspořádání, postupů, mechanismů a prováděných strategií tak, aby odpovídaly požadavkům uvedeným v článcích 72 až 74; c) požadovat, aby instituce používaly specifický systém tvorby opravných položek a rezerv nebo zacházení s aktivy z hlediska kapitálových požadavků; d) zakázat nebo omezit obchody, operace nebo síť institucí nebo požadovat upuštění od činností, které jsou spojeny s nadměrnými riziky pro zdraví instituce; e) požadovat snížení rizika obsaženého v činnostech, produktech a systémech institucí; f) požadovat od institucí omezení pohyblivé složky odměny stanovením její výše jako procentního podílu celkových čistých výnosů v případě, že je tato složka odměny neslučitelná s udržováním řádného kapitálového základu; g) požadovat, aby instituce používaly čistý zisk k posílení kapitálu, včetně toho, aby daná instituce omezila nebo zakázala rozdělování zisku akcionářům nebo členům; h) uložit dodatečné nebo častější podávání zpráv, včetně zpráv o kapitálové a likviditní pozici; i) uložit omezení na nesoulad splatnosti mezi aktivy a pasivy; j) zakázat vyplácení nebo rozdělování dividend nebo úroků z dodatečných nástrojů Tier 1. Článek 65 Sankce 220. Členské státy stanoví, že jejich příslušné orgány mohou přijmout vhodné správní sankce a opatření v případě, že nebyla dodržena ustanovení nařízení [vloží OP] nebo vnitrostátní právní předpisy přijaté při provádění této směrnice, a zajistí jejich použití. Tyto sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující. 221. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy vznikají povinnosti institucím, finančním holdingovým společnostem, smíšeným finančním holdingovým společnostem a smíšeným holdingovým společnostem, mohly být v případě porušení uloženy sankce členům řídicího orgánu institucí a osobám odpovědným za porušení podle vnitrostátního práva. 222. Příslušným orgánům budou svěřeny veškeré vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí. Při výkonu pravomoci ukládat sankce příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že sankce či opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují. Článek 66Požadavky pro povolení a požadavky pro nabývání kvalifikovaných účastí 223. Tento článek se vztahuje na: a) činnost přijímání vkladů a dalších vratných prostředků od veřejnosti, přičemž nejde o úvěrovou instituci porušující článek 3; b) zahájení činnosti úvěrové instituce bez získání povolení v rozporu s článkem 9; c) přímé či nepřímé nabytí kvalifikovaného podílu v úvěrové instituci nebo další přímé či nepřímé navýšení takového kvalifikovaného podílu v úvěrové instituci, v důsledku něhož podíl na hlasovacích právech nebo kapitálový podíl dosáhne nebo přesáhne 20 %, 30 % anebo 50 % anebo se jím úvěrová instituce stane dceřinou společností (dále jen „návrh na akvizici“), aniž by o tom byly písemně informovány příslušné orgány úvěrové instituce, v níž má být nabyt nebo zvýšen kvalifikovaný podíl, v rozporu s čl. 22 odst. 1; d) přímé nebo nepřímé zcizení kvalifikovaného podílu v úvěrové instituci nebo snížení kvalifikovaného podílu tak, že poměr hlasovacích práv nebo kapitálový podíl poklesne pod 20 %, 30 % anebo 50 % anebo tak, že úvěrová instituce přestane být dceřinou společností, aniž by o tom byly písemně informovány příslušné orgány, v rozporu s článkem 25. 224. Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 správní sankce a opatření, která lze použít, zahrnovala alespoň: a) veřejné oznámení, které uvádí odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobu a povahu daného porušení; b) příkaz, aby odpovědná fyzická nebo právnická osoba upustila od tohoto chování a jeho opakování; c) v případě právnické osoby správní peněžité sankce ve výši až 10 % celkového ročního obratu daného podniku v předchozím hospodářském roce; je-li podnik dceřiným podnikem mateřského podniku, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky daného mateřského podniku v předchozím hospodářském roce; d) v případě fyzické osoby správní peněžitou sankci ve výši až 5 000 000 EUR nebo v členských státech, kde euro není úřední měnou, odpovídající hodnota ve vnitrostátní měně k datu přijetí této směrnice; e) správní peněžitou sankci ve výši až dvojnásobku výše výhod získaných z porušení, lze-li výši této výhody zjistit. Článek 67Další ustanovení 225. Tento článek se vztahuje na případy, kdy: a) instituce získala povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jiným nezákonným prostředkem, v rozporu s čl. 18 písm. b); b) instituce, když se dozvěděla o nabytí či zcizení podílu na svém kapitálu, které způsobuje nárůst nebo pokles podílu nad nebo pod některou z hranic uvedených v čl. 22 odst. 1 a článku 25, neinformuje příslušné orgány o této akvizici či zcizení, v rozporu s čl. 26 odst. 1 prvním pododstavcem; c) instituce kotovaná na regulovaném trhu uvedeném v seznamu, který zveřejní Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) v souladu s článkem 47 směrnice 2004/39/ES, neinformuje nejméně jednou ročně příslušné orgány o jménech akcionářů a společníků, kteří mají kvalifikovaný podíl, a o velikosti těchto podílů, v rozporu s čl. 26 odst. 1 druhým pododstavcem; d) instituce nezavede systémy správy a řízení požadované příslušnými orgány v souladu s vnitrostátními ustanoveními, jimiž se provádí článek 73; e) instituce neohlásí příslušným orgánům v souladu s požadavkem čl. 95 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení [vloží OP] informace o povinnosti splňovat požadavky týkající se kapitálu stanovené v článku 87 uvedeného nařízení; f) instituce neoznámí příslušným orgánům údaje o kapitálových požadavcích stanovených článkem 96 nařízení [vloží OP]; g) instituce neoznámí příslušným orgánům informace o velké expozici v souladu s požadavky čl. 383 odst. 1 nařízení [vloží OP]; h) instituce neoznámí příslušným orgánům informace o likviditě v souladu s požadavky čl. 403 odst. 1 a odst. 2 nařízení [vloží OP]; i) instituce neoznámí příslušným orgánům informace o pákovém poměru v souladu s požadavky čl. 417 odst. 1 nařízení [vloží OP]; j) instituce neudržuje za všech okolností likvidní prostředky požadované článkem 401 nařízení [vloží OP]; k) instituce je vystavena expozici přesahující limity stanovené článkem 384 nařízení [vloží OP]; l) instituce, která je vystavena úvěrovému riziku sekuritizované pozice, aniž by splňovala podmínky stanovené článkem 394 nařízení [vloží OP]; m) instituce nesdělí informace v souladu s čl. 418 odst. 1 až 3 nebo s čl. 436 odst. 1 nařízení [vloží OP]. 226. Aniž by byly dotčeny pravomoci dohledu příslušných orgánů v souladu s článkem 64, zajistí členské státy, aby v případech uvedených v odstavci 1, zahrnovaly správní sankce a opatření, která je možné použít, alespoň: a) veřejné oznámení, které uvádí fyzickou nebo právnickou osobu a povahu daného porušení; b) příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba upustila od tohoto chování a jeho opakování; c) v případě instituce zrušení povolení pro instituci v souladu s článkem 18; d) dočasný zákaz vykonávat funkce v rámci institucí pro některého z členů řídicího orgánu instituce nebo jinou fyzickou osobu považovanou za odpovědnou; e) v případě právnické osoby správní peněžité sankce ve výši až 10 % celkového ročního obratu uvedené právnické osoby v předchozím hospodářském roce; je-li právnická osoba dceřiným podnikem mateřského podniku, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky daného mateřského podniku v předchozím hospodářském roce; f) v případě fyzické osoby správní peněžitou sankci ve výši až 5 000 000 EUR nebo v členských státech, kde euro není úřední měnou, odpovídající hodnota ve vnitrostátní měně k datu vstupu této směrnice v platnost; g) správní peněžitou sankci ve výši až dvojnásobku výše zisku získaného z porušení nebo ztráty, které se porušením dotyčná osoba vyhnula, lze-li výši této výhody zjistit. Článek 68Zveřejňování sankcí Členské státy zajistí, aby příslušné orgány neprodleně zveřejnily veškeré sankce nebo opatření ukládaná za porušení ustanovení nařízení [vloží OP] nebo vnitrostátních předpisů přijatých při provádění této směrnice, včetně informace o typu a povaze porušení a totožnosti osob odpovědných za porušení, pokud takové zveřejnění vážně neohrozí stabilitu finančních trhů. Pokud by zveřejnění způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou škodu, zveřejní příslušné orgány sankce anonymně. Článek 69Účinné ukládání sankcí a výkon pravomoci příslušných orgánů ukládat sankce 227. Při stanovení typu a úrovně správních sankcí nebo opatření a výše správních peněžitých sankcí členské státy zajistí, aby příslušné orgány zohlednily všechny příslušné okolnosti, mimo jiné: a) závažnost a dobu trvání porušení; b) stupeň odpovědnosti odpovědné fyzické nebo právnické osoby; c) finanční situaci odpovědné fyzické nebo právnické osoby vyplývající z celkového obratu odpovědné právnické osoby nebo z ročního příjmu odpovědné fyzické osoby; d) význam nabytého zisku nebo ztráty, které se odpovědná fyzická nebo právnická osoba vyhnula, pokud je lze stanovit; e) ztráty třetích stran způsobené porušením, pokud je lze stanovit; f) úroveň spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem; g) předchozí porušení ze strany odpovědné fyzické nebo právnické osoby. 228. EBA vydá obecné pokyny pro příslušné orgány v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 ohledně typů správních opatření a sankcí a výše správních peněžitých sankcí. Článek 70 Hlášení porušení 229. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly účinné mechanismy na podporu hlášení případů, kdy bylo porušeno nařízení [vloží OP] a vnitrostátní předpisy provádějící tuto směrnici, příslušným orgánům. 230. Mechanismy uvedené v odstavci 1 musí zahrnovat alespoň: a) konkrétní postupy pro přijímání hlášení porušení a jejich následnou kontrolu; b) vhodnou ochranu pro zaměstnance institucí, kteří ohlásí porušení, k němuž došlo v rámci dané instituce; c) ochranu osobních údajů týkajících se osoby, která ohlásí porušení, i fyzické osoby, která je údajně odpovědná za porušení, v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 95/46/ES. 231. Členské státy požadují, aby měly instituce zavedené vhodné postupy pro své zaměstnance pro interní hlášení porušení prostřednictvím zvláštního komunikačního kanálu. Článek 71 Právo na odvolání Členské státy zajistí, aby se na rozhodnutí a opatření přijatá při provádění právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí nebo nařízením [vloží OP] vztahovalo právo na odvolání. Totéž platí v případě, že nebylo vydáno rozhodnutí do šesti měsíců ode dne podání žádosti o povolení, která obsahuje veškeré údaje vyžadované podle platných předpisů. Kapitola 2Přezkumné procesy Oddíl IInterní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti ČLÁNEK 72 VNITřNě STANOVENÝ KAPITÁL Instituce mají zavedeny spolehlivé, efektivní a kompletní strategie a postupy pro stanovení a průběžné udržování hodnoty, typů a rozdělení vnitřně stanoveného kapitálu, který považují za odpovídající k pokrytí povahy a úrovně rizik, kterým jsou nebo mohou být vystaveny. Tyto strategie a postupy se pravidelně interně přezkoumávají, aby se zajistilo, že zůstávají celistvé a úměrné povaze, rozsahu a komplexnosti činností dotyčné instituce. Oddíl IIUspořádání, postupy a mechanismy institucí PODODDÍL 1 OBECNÉ ZÁSADY ČLÁNEK 73 POSTUPY A ORGANIZACE VNITřNÍ KONTROLY 232. Příslušné orgány vyžadují, aby měla každá instituce důkladné systémy správy a řízení, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními odpovědnostmi, účinnými procesy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž je nebo může být instituce vystavena, přiměřenou organizaci vnitřní kontroly, včetně řádné správy a účetních postupů, a zásad a postupů odměňování, které odpovídají náležitému a účinnému řízení rizik a podporují je. 233. Uspořádání, postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1 musejí být komplexní a úměrné povaze, rozsahu a složitosti činností instituce. Zohlední se technická kritéria stanovená v pododdílech 2 a 3. 234. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro zpřesnění uspořádání, postupů a mechanismů uvedených v odstavci 1 v souladu se zásadami přiměřenosti a úplnosti uvedenými v odstavci 2. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 31. prosince 2013. Článek 74Dohled nad politikou odměňování 235. Příslušné orgány používají shromážděné informace v souladu s kritérii pro zveřejňování údajů stanovenými v čl. 435 odst. 1 nařízení [vloží OP] ke srovnávání trendů a postupů odměňování. Příslušné orgány poskytují tyto informace orgánu EBA. 236. EBA vydá pokyny pro řádné zásady odměňování, které jsou v souladu s principy stanovenými v článku 88. Pokyny zohledňují zásady řádné politiky odměňování uvedené v doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009 o politice odměňování v odvětví finančních služeb[39]. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy úzce spolupracuje s orgánem EBA při vypracování pokynů pro politiku odměňování pro kategorie zaměstnanců, kteří se podílejí na zajišťování investičních služeb a činností ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 směrnice 2004/39/ES. EBA používá informace, které obdrží od příslušných orgánů v souladu s odstavcem 3, ke srovnávání trendů a postupů odměňování na úrovni Evropské unie. 237. Příslušné orgány shromažďují informace o počtu jednotlivých zaměstnanců na úvěrovou instituci nacházejících se v příjmové skupině nejméně 1 milion EUR, včetně informací o příslušné oblasti činnosti, hlavních složkách mzdy, prémiích, odměnách vázaných na plnění dlouhodobých cílů a příspěvcích na důchodové zabezpečení. Uvedené informace předají orgánu EBA, který je zveřejní na souhrnném základě pro domovský členský stát za použití jednotného formátu. Evropský orgán pro bankovnictví může vypracovat pokyny usnadňující provádění tohoto odstavce a zajistit soulad shromážděných informací. Pododdíl 2Technická kritéria pro organizaci a řízení rizik ČLÁNEK 75 ŘÍZENÍ RIZIK 238. Příslušné orgány zajistí, aby řídicí orgán schvaloval a pravidelně přehodnocoval strategie a zásady pro přijímání, řízení, sledování a snižování rizik, kterým je nebo může být instituce vystavena, včetně rizik vyplývajících z makroekonomického prostředí, v němž instituce působí, a to v závislosti na hospodářském cyklu. 239. Příslušné orgány zajistí, aby řídicí orgán v rámci své kontrolní funkce věnoval dostatek času zvážení problematiky rizik. 240. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zřídily výbor pro rizika složený z členů řídicího orgánu, kteří nezastávají žádnou výkonnou funkci v dotčené instituci. Členové výboru pro rizika mají přiměřené znalosti, dovednosti a odbornost, aby mohli plně pochopit a sledovat strategii v oblasti rizik a ochotu instituce podstupovat rizika. Výbor pro rizika poskytuje poradenství řídicímu orgánu v rámci jeho kontrolní funkce pro celkovou a budoucí ochotu instituce podstupovat rizika a její strategii v oblasti rizik a je řídicímu orgánu nápomocen při dohledu nad prováděním uvedené strategie. Příslušné orgány mohou povolit instituci, aby nezřizovala zvláštní výbor pro rizika s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností úvěrové instituce. 241. Příslušné orgány zajistí, aby výbor pro rizika, nebo v případě, že takový výbor nebyl zřízen, řídicí orgán v rámci své kontrolní funkce, pravidelně komunikoval s útvarem řízení rizik a případně měl přístup k vnějším poradenským službám. Výbor pro rizika, nebo v případě, že takový výbor nebyl zřízen, řídicí orgán v rámci své kontrolní funkce určí povahu, objem, formát a četnost informací týkajících se rizik, které získává od vyššího vedení. 242. Příslušné orgány zajistí, aby měly instituce útvar řízení rizik, který je nezávislý na provozních a řídicích útvarech a má dostatečnou pravomoc, váhu, zdroje a přístup k řídicímu orgánu. Útvar řízení rizik je odpovědný za zjišťování, měření a hlášení rizikových expozic. Útvar řízení rizik se aktivně podílí na zpracování strategie instituce v oblasti rizik a na všech závažných rozhodnutích v této oblasti. Musí být schopen podat kompletní pohled na celý rozsah rizik instituce. Útvar řízení rizik musí být schopen podávat hlášení přímo řídicímu orgánu v rámci jeho kontrolní funkce, případně nezávisle na vyšším vedení. Vedoucí útvaru řízení rizik je nezávislým výkonným členem vedení s jasně vymezenou odpovědností pro řízení rizik. V případě, že povaha, rozsah a složitost činností instituce neposkytují důvody pro jmenování zvláštního pracovníka do této funkce, může tuto funkci vykonávat jiný člen vedení v rámci instituce za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů. Vedoucí útvaru řízení rizik může být odvolán pouze s předchozím souhlasem řídicího orgánu v rámci jeho kontrolní funkce a má kdykoliv v případě potřeby přímý přístup k řídicímu orgánu v rámci jeho kontrolní funkce. Článek 76 Interní přístupy k výpočtu kapitálových požadavků 243. Příslušné orgány zajistí, aby instituce přijaly vhodná opatření pro vytvoření přístupu založeného na interním ratingu pro výpočet kapitálových požadavků pro úvěrové riziko v případě, že jsou jejich expozice významné v absolutním měřítku a že zároveň mají velký počet významných protistran. 244. Příslušné orgány zajistí, aby instituce přijaly vhodná opatření pro vytvoření a používání interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků pro specifické riziko dluhových nástrojů v obchodním portfoliu spolu s interními modely pro výpočet kapitálových požadavků ke krytí rizika selhání a přechodů v případě, že jsou jejich expozice vůči specifickému riziku významné v absolutním měřítku a mají velký počet významných pozic v dluhových nástrojích různých emitentů. 245. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro zpřesnění pojmu „expozice jsou významné v absolutním měřítku“ uvedeného v odstavcích 1 a 2 a limitů pro velký počet významných protistran a pozic v dluhových nástrojích různých emitentů. EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 1. ledna 2014. Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 77Úvěrové riziko a riziko protistrany Příslušné orgány zajistí: a) aby bylo poskytování úvěrů založeno na rozumných a jednoznačně stanovených kritériích. Postup pro schvalování úvěrů, dodatků k nim, jejich obnovování a refinancování je jasně stanoven. b) Instituce musejí mít zavedeny interní metodiky, umožňující hodnocení úvěrového rizika expozic vůči jednotlivým vypůjčovatelům, cenným papírům nebo protistranám, jakož i úvěrového rizika na úrovni portfolia. Zejména se interní metodiky nesmí výhradně nebo mechanicky spoléhat na externí rating. Jestliže jsou kapitálové požadavky založeny na hodnocení externí ratingové agentury (ECAI) nebo expozice je bez ratingu, použijí instituce své vlastní metodiky pro posouzení vhodnosti klasifikace úvěrového rizika obsaženého v kapitálových požadavcích a k výsledku přihlédnou při rozdělování vnitřně stanoveného kapitálu. c) Průběžná správa a sledování různých portfolií a expozic představujících úvěrové riziko pro instituce jsou prováděny efektivními systémy, a to včetně identifikace a řízení problémových úvěrů a tvorby odpovídajících úprav ocenění a rezerv. d) Rozložení úvěrových portfolií odpovídá cílovým trhům úvěrové instituce a její celkové úvěrové strategii. Článek 78Zbytkové riziko Příslušné orgány zajistí, aby bylo riziko, že uznatelné techniky snižování úvěrového rizika používané úvěrovou institucí nebudou tak účinné, jak se předpokládalo, řešeno a ovlivňováno prostřednictvím zásad a postupů uvedených v písemné formě. Článek 79Riziko koncentrace Příslušné orgány zajistí, aby bylo riziko koncentrace vyplývající z expozic vůči protistranám, včetně ústředních protistran, ekonomicky spjatých skupin protistran a protistran ve stejném odvětví hospodářství či stejné zeměpisné oblasti, protistran vykonávajících stejnou činnost nebo obchodujících se stejnou komoditou, z používání technik snižování úvěrového rizika, a zejména riziko spojené s velkou nepřímou angažovaností, například vůči stejnému vydavateli kolaterálu, řešeno a ovlivňováno prostřednictvím zásad a postupů uvedených v písemné formě. Článek 80Rizika sekuritizace 246. Příslušné orgány zajistí, aby rizika plynoucí ze sekuritizačních transakcí, v nichž jsou úvěrové instituce investorem, původcem nebo sponzorem, včetně rizik ztráty dobré pověsti (která vznikají ve vztahu ke komplexním strukturám či produktům), byla hodnocena a řešena prostřednictvím vhodných politik a postupů tak, aby se zajistilo, že v rozhodnutích týkajících se hodnocení a řízení rizik je plně zohledněna ekonomická podstata dané transakce. 247. Příslušné orgány zajistí, aby měly instituce, které jsou původcem sekuritizace revolvingových expozic s možností předčasného splacení, likviditní plány, které řeší dopady jak plánovaného, tak předčasného splacení. Článek 81Tržní riziko 248. Příslušné orgány zajistí, aby byly zavedeny zásady a postupy pro měření a řízení veškerých podstatných zdrojů a vlivu tržních rizik. 249. Je-li krátká pozice splatná dříve než dlouhá pozice, příslušné orgány zajistí, aby instituce přijaly také opatření proti riziku nedostatku likvidity. 250. Vnitřně stanovený kapitál musí být přiměřený významným tržním rizikům, na něž se nevztahuje kapitálový požadavek. Instituce, které při výpočtu kapitálových požadavků pro poziční rizika v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 2 nařízení [vloží OP] odečetly své pozice u jedné nebo více akcií, které tvoří akciový index oproti jedné nebo více pozicím future akciového indexu nebo jiného produktu akciového indexu, musí mít dostatek vnitřně stanoveného kapitálu na pokrytí základního rizika ztráty způsobeného tím, že se hodnota future nebo jiného produktu nepohybuje plně v souladu s hodnotou základních akcií; instituce tento postup použijí také v případě, kdy drží opačné pozice v termínových smlouvách na indexy a akcie, které nejsou identické co do splatnosti, složení, nebo obojího. V případě postupu podle článku 334 nařízení [vloží OP] instituce zajistí, aby měly dostatečný vnitřně stanovený kapitál na pokrytí rizika ztráty, které existuje v době mezi přijetím prvního závazku a následujícím pracovním dnem. Článek 82Úrokové riziko neobchodního portfolia Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly systémy hodnocení a řízení rizika vyplývajícího z dopadů případných změn v úrokových sazbách na nástroje v neobchodním portfoliu instituce. Článek 83Operační riziko 251. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly zásady a postupy pro hodnocení a řízení expozice vůči operačnímu riziku, včetně méně četných, ale vysoce rizikových událostí. Pro účely těchto zásad a postupů instituce jasně zformulují, co tvoří podstatu operačního rizika. 252. Příslušné orgány zajistí vypracování havarijních plánů a plánů zachování provozu instituce, které zajistí schopnost instituce provozovat dále svoji činnost a omezit ztráty v případě závažného přerušení podnikatelské činnosti. Článek 84Riziko likvidity 253. Příslušné orgány zajistí, aby měly instituce důkladné strategie, zásady, postupy a systémy pro účely zjišťování, měření, řízení a sledování rizika likvidity pro příslušné období, včetně horizontu jednoho dne ( intra-day ), aby bylo zajištěno, že instituce udržují přiměřenou výši ochranných rezerv likvidity. Tyto strategie, zásady, postupy a systémy jsou přizpůsobeny liniím podnikání, měnám, pobočkám a právnickým osobám a obsahují přiměřené mechanismy rozložení nákladů likvidity, výhod a rizik. 254. Strategie, zásady, postupy a systémy uvedené v odstavci 1 jsou úměrné složitosti, profilu rizika, rozsahu činnosti institucí a rizikové toleranci stanovené řídicím orgánem a odrážejí význam instituce v každém členském státě, v němž instituce provádí svou činnost. Instituce sdělují rizikovou toleranci všem příslušným podnikatelským směrům. 255. Příslušné orgány zajistí, aby instituce vypracovaly metodiku identifikace, měření, řízení a sledování pozic financování. Tyto metodiky budou obsahovat významné stávající a plánované peněžní toky v rámci aktiv, pasiv, podrozvahových položek, jakož i peněžní toky z nich plynoucí, včetně podmíněných pasiv a možného dopadu rizika poškození dobré pověsti. 256. Příslušné orgány zajistí, aby instituce rozlišovaly mezi aktivy zatíženými zástavním právem a nezatíženými aktivy, která jsou vždy dostupná, zejména v naléhavých situacích. Rovněž berou v úvahu právnickou osobu, ve které aktiva spočívají, zemi, v níž jsou aktiva v souladu se zákonem vedena v registru nebo na účtu, jakož i jejich způsobilost, a sledují, jak lze aktiva včas mobilizovat. 257. Příslušné orgány zajistí, aby instituce také braly ohled na stávající právní, regulační a provozní omezení možných převodů likvidity a nezatížených aktiv mezi subjekty jak v rámci Evropského hospodářského prostoru, tak mimo něj. 258. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zvážily různé nástroje snižování rizika likvidity, včetně systému omezení a ochranných rezerv likvidity, aby se mohly vyrovnat s celým rozsahem různých stresových událostí, a adekvátně diverzifikovanou strukturu financování a přístup ke zdrojům financování. Tato opatření budou pravidelně přezkoumávána. 259. Příslušné orgány zajistí, aby byly zváženy alternativní scénáře pro likviditní pozice a faktory snižující riziko a předpoklady, na kterých jsou založena rozhodnutí ohledně pozice financování, se pravidelně přezkoumají. Pro tyto účely se alternativní scénáře zabývají zejména podrozvahovými položkami a ostatními podmíněnými pasivy, včetně pasiv sekuritizačních jednotek pro speciální účel nebo jiných jednotek pro speciální účel, jak je uvedeno v nařízení [vloží OP], ve vztahu k nimž je instituce v pozici sponzora nebo poskytuje významnou podporu likvidity. 260. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zvážily možný dopad alternativních scénářů určených pro konkrétní instituci či pro celý trh a kombinovaných alternativních scénářů. Zváží se rozdílná časová období a různé stupně stresových podmínek. 261. Příslušné orgány zajistí, aby instituce přizpůsobily své strategie, vnitřní zásady a limity rizika likvidity a vypracovaly efektivní havarijní plány, přičemž zohlední výsledek alternativních scénářů uvedených v odstavci 7. 262. Příslušné orgány zajistí, aby instituce měly plány na obnovení likvidity stanovující přiměřené strategie a řádná prováděcí opatření k řešení možných deficitů likvidity i ve vztahu k pobočkám usazeným v jiném členském státě. Tyto plány jsou pravidelně prověřovány, aktualizovány na základě výsledku alternativních scénářů stanovených v odstavci 7 a jsou hlášeny vyššímu vedení, které je schvaluje, aby bylo možné vnitřní zásady a postupy odpovídajícím způsobem upravovat. Instituce přijmou předem nezbytná provozní opatření, aby mohly být plány na obnovení likvidity okamžitě použity. U úvěrových institucí tato provozní opatření zahrnují držení kolaterálu okamžitě dostupného pro financování centrální bankou. Patří sem držení kolaterálu v měně jiného členského státu nebo v měně třetí země, kde má úvěrová instituce expozice, a z provozních důvodů na území hostitelského členského státu nebo třetí země, jejíž měně je instituce vystavena. Článek 85Riziko nadměrných pákových operací 263. Příslušné orgány zajistí, aby instituce měla zavedeny zásady a postupy pro identifikaci, řízení a sledování rizika nadměrných pákových operací. Ukazatele rizika nadměrných pákových operací zahrnují poměr vlastních zdrojů na celkových aktivech stanovený v souladu s článkem 416 nařízení [vloží OP] a nesoulad mezi aktivy a pasivy. 264. Příslušné orgány zajistí, aby instituce řešily riziko nadměrných pákových operací preventivně a braly náležitě v úvahu možné zvýšení rizika nadměrných pákových operací způsobené snižováním kapitálu instituce z důvodu předpokládaných nebo realizovaných ztrát v závislosti na příslušných účetních pravidlech. Instituce tak budou schopny se vyrovnat s celým rozsahem různých stresových událostí, pokud jde o riziko nadměrných pákových operací. Pododdíl 3Správa a řízení ČLÁNEK 86 ŘÍDICÍ SYSTÉMY 265. Členské státy zajistí, aby řídicí orgán stanovil zavedení řídicích systémů zajišťujících účinné a obezřetné řízení instituce, včetně oddělení neslučitelných funkcí v dané organizaci a předcházení střetu zájmů, a dohlížel nad ním. Uvedené systémy jsou v souladu s těmito zásadami: a) řídicí orgán je za instituci celkově odpovědný, včetně schvalování provádění strategických cílů, strategie v oblasti rizika a interní správy a řízení instituce a dohledu nad ním; b) řídicí orgán je odpovědný za provádění účinného dohledu nad vyšším vedením; c) předseda řídicího orgánu instituce nevykonává současně funkci výkonného ředitele v téže instituci, pokud k tomu nemá oprávnění a povolení příslušných orgánů. Příslušné orgány zajistí, aby řídicí orgán sledoval a pravidelně hodnotil účinnost řídicích systémů dané instituce a učinil příslušné kroky k řešení nedostatků. 266. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zřídily výbor pro jmenování složený z členů řídicího orgánu, kteří nevykonávají žádnou výkonnou funkci v dotčené instituci. Výbor pro jmenování vykonává tyto činnosti: a) určuje a doporučuje ke schválení řídicímu orgánu v rámci jeho kontrolní funkce kandidáty na uvolněná místa v řídicím orgánu. Při tom výbor pro jmenování posuzuje vyváženost znalostí, dovedností, rozmanitosti a zkušeností řídicího orgánu, vypracuje popis činností a schopností požadovaných pro konkrétní funkci a odhadne předpokládaný časový rozsah závazku; b) pravidelně hodnotí strukturu, velikost, složení a činnost řídicího orgánu a předkládá řídicímu orgánu v rámci jeho kontrolní funkce doporučení ohledně jakýchkoliv změn; c) pravidelně hodnotí znalosti, dovednosti a zkušenosti jednotlivých členů řídicího orgánu a řídicího orgánu jako celku a podává o tomto hodnocení zprávy řídicímu orgánu v rámci jeho kontrolní funkce; d) pravidelně přezkoumává politiku řídicího orgánu v otázkách výběru a jmenování vyššího vedení a předkládá doporučení řídicímu orgánu. Při plnění svých povinností má výbor pro jmenování možnost používat veškeré druhy zdrojů, které považuje za vhodné, včetně externího poradenství, a dostává na svou činnost od instituce dostatečné finanční prostředky. Příslušné orgány mohou povolit instituci, aby nezřizovala samostatný výbor pro jmenování, s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností instituce. Pokud nemá řídicí orgán podle vnitrostátních právních předpisů žádné pravomoci v procesu jmenování svých členů, tento odstavec se nepoužije. Článek 87 Řídicí orgán 267. Příslušné orgány požadují, aby všichni členové řídicího orgánu jakékoliv instituce vždy měli dostatečně dobrou pověst, dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti pro výkon svých povinností a věnovali jim dostatečný čas. Členové řídicího orgánu musejí zejména splňovat tyto požadavky: a) Členové řídicího orgánu věnují dostatečný čas výkonu svých funkcí v instituci. Zároveň nesmí být použita více než jedna z těchto kombinací: i) jedna funkce výkonného člena v řídicím orgánu s dvěma funkcemi nevýkonného člena; ii) čtyři funkce nevýkonného člena v řídicím orgánu. Funkce výkonného a nevýkonného člena v řídicím orgánu v rámci téže skupiny se počítá jako jedno členství. Příslušné orgány mohou povolit členovi řídicího orgánu instituce kombinaci více členství v řídicím orgánu s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu, rozsah a složitost činností dané instituce, pokud to členovi nebrání věnovat dostatek času výkonu jeho funkcí v dané instituci. b) Řídicí orgán jako celek má dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměl činnostem instituce, včetně hlavních rizik. c) Každý člen řídicího orgánu jedná čestně, bezúhonně a používá vlastní názory při případném vznášení konstruktivních připomínek k rozhodnutím vyššího vedení. 268. Příslušné orgány požadují, aby instituce věnovaly dostatečné lidské a finanční zdroje pro zaškolení a přípravu členů řídicího orgánu. 269. Příslušné orgány požadují, aby instituce přihlížely k různorodosti jako k jednomu z kritérií při výběru členů řídicího orgánu. Instituce zejména zavedou zásadu, že je třeba v řídicím orgánu podporovat různorodost z hlediska zastoupení žen a mužů, věku, zeměpisné oblasti, vzdělání a odbornosti. 270. Příslušné orgány používají shromážděné informace v souladu s kritérii pro zveřejňování údajů stanovenými v článku 422 nařízení [vloží OP] ke srovnávání postupů zajišťování různorodosti. Příslušné orgány poskytují tyto informace orgánu EBA. EBA použije tyto informace pro srovnání postupů zajišťování různorodosti na úrovni Evropské unie. 271. EBA vypracuje návrh regulačních technických norem pro upřesnění těchto pojmů: a) věnování dostatečného času výkonu funkcí člena řídicího orgánu s ohledem na konkrétní okolnosti a povahu, rozsah a složitost činností dané instituce, jež musí příslušné orgány zohlednit, pokud povolí členu řídicího orgánu instituce kombinaci více členství v řídicím orgánu, než je povoleno podle odst. 1 písm. a); b) dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti řídicího orgánu jako celku podle odst. 1 písm. b); c) čestné, bezúhonné jednání a používání vlastních názorů člena řídicího orgánu podle odst. 1 písm. c); d) dostatečné lidské a finanční zdroje věnované pro zaškolení a přípravu členů řídicího orgánu, jak uvádí odstavec 2; e) různorodost při výběru členů řídicího orgánu, jak uvádí odstavec 3. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 31. prosince 2015. Článek 88 Zásady odměňování 272. Příslušné orgány zajistí uplatnění ustanovení čl. 88 odst. 2 až článku 91 u institucí na úrovni skupiny, mateřské společnosti a dceřiných společností, včetně těch, které byly vytvořeny v offshore finančních centrech. 273. Příslušné orgány zajistí, aby při vytváření a uplatňování zásad celkového odměňování zahrnujícího mzdy a zvláštní penzijní výhody pro kategorie zaměstnanců, včetně vyššího vedení, zaměstnanců odpovědných za činnosti spojené s podstupováním rizik a zaměstnanců v kontrolních funkcích, pro všechny zaměstnance, kterým je vyplácena celková odměna, díky níž se dostávají do stejné příjmové skupiny jako vyšší vedení, a zaměstnance odpovědné za činnosti spojené s podstupováním rizik, jejichž činnosti mají podstatný vliv na jejich rizikový profil, dodržovaly instituce následující zásady způsobem a v rozsahu, který odpovídá jejich velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností: a) zásady odměňování jsou v souladu s řádným a účinným řízením rizik a takové řízení rizik podporují a nepovzbuzují k podstupování rizik překračujícímu úroveň rizika tolerovaného institucí; b) zásady odměňování jsou v souladu s obchodní strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy instituce a zahrnují opatření na předcházení střetu zájmů; c) řídicí orgán instituce v rámci své kontrolní funkce přijímá a pravidelně přezkoumává obecné zásady odměňování a odpovídá za jejich provádění; d) uplatňování zásad odměňování je nejméně jednou ročně podrobeno centrální a nezávislé interní kontrole s cílem ujistit se, zda jsou dodržovány zásady a postupy odměňování přijaté řídicím orgánem v rámci jeho kontrolní funkce; e) zaměstnanci v kontrolních funkcích jsou nezávislí na obchodních útvarech, nad nimiž vykonávají dohled, mají odpovídající pravomoc a jsou odměňováni podle míry plnění cílů spojených s jejich funkcemi, nezávisle na výsledcích oblastí činnosti, které kontrolují; f) na odměňování vrcholných zaměstnanců odpovědných za řízení rizik a dodržování předpisů dohlíží přímo výbor pro odměňování uvedený v článku 91, a pokud takový výbor není zřízen, řídicí orgán v rámci své kontrolní funkce. Článek 89Instituce, které těží ze státních zásahů V případě institucí, které těží ze státních zásahů, se kromě zásad stanovených v čl. 88 odst. 2 použijí tyto zásady: a) pohyblivá složka odměny je přísně omezena na procentní podíl čistých výnosů, pokud je tato odměna neslučitelná s udržováním řádného kapitálu a včasného ukončení státní podpory; b) příslušné orgány požadují, aby instituce restrukturalizovaly odměňování způsobem, který je v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem, mimo jiné včetně toho, aby případně stanovily omezení pro odměňování osob, které skutečně řídí činnost úvěrové instituce ve smyslu čl. 13 odst. 1; c) osobám, které skutečně řídí činnost úvěrové instituce ve smyslu čl. 13 odst. 1, se žádná pohyblivá složka odměny nevyplácí, pokud to není odůvodněné. Článek 90Pohyblivé složky odměny 274. Kromě zásad uvedených v čl. 88 odst. 2 se na pohyblivé složky odměny použijí tyto zásady: a) je-li odměna vázána na výsledky, je celková částka odměny založena na kombinaci posouzení výsledků daného jednotlivce a obchodního útvaru a posouzení celkových výsledků instituce, přičemž při posuzování výsledků daného jednotlivce se přihlíží ke kritériím finančního i nefinančního charakteru; b) posuzování výsledků je zasazeno do víceletého rámce, aby se zajistilo, že proces posouzení bude založen na dlouhodobějších výsledcích a že skutečně vyplacené výkonnostní složky odměny budou rozloženy do období, v němž je zohledněn příslušný hospodářský cyklus úvěrové instituce a její obchodní rizika; c) celková výše pohyblivé složky odměny neomezuje schopnost instituce posilovat svůj kapitál; d) smluvně zaručená pohyblivá složka odměny je poskytována výjimečně a pouze v souvislosti s náborem nových zaměstnanců a je omezena na první rok zaměstnání; e) pevná a pohyblivá složka celkové odměny jsou přiměřeně vyváženy, přičemž pevná složka tvoří dostatečně velkou část celkové odměny, aby umožňovala provádění plně flexibilního systému vyplácení pohyblivé složky odměny, včetně možnosti nevyplacení pohyblivé složky odměny; f) instituce stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou celkové odměny; g) platby spojené s předčasným ukončením smlouvy odrážejí výsledky dosažené v průběhu doby a jsou koncipovány tak, aby nebyly odměnou za selhání; h) měření výsledků používané jako základ pro výpočet pohyblivých složek odměny nebo celkových pohyblivých složek odměny zahrnuje úpravu o všechny druhy současných a budoucích rizik a zohledňuje náklady kapitálu a potřebnou likviditu; i) stanovení pohyblivých složek odměny v rámci úvěrové instituce také zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik; j) významná část, avšak v každém případě alespoň 50 % každé pohyblivé složky odměny se skládá z vhodného poměru mezi: i) akciemi nebo rovnocennými vlastnickými podíly v závislosti na právní struktuře dotyčné instituce nebo nástroji spojenými s akciemi či rovnocennými nepeněžními nástroji v případě nekotované instituce a ii) případně jinými nástroji ve smyslu článku 49 nařízení [vloží OP], které přiměřeně odrážejí dlouhodobou úvěrovou kvalitu instituce. Nástroje uvedené v tomto bodě podléhají vhodné politice zadržování, jejímž účelem je přizpůsobit pobídky dlouhodobějším zájmům instituce. Členské státy nebo jejich příslušné orgány mohou omezit druhy a rysy těchto nástrojů či případně některé nástroje zakázat. Tento bod se uplatní jak na tu část pohyblivé složky odměny, jež byla v souladu s písmenem k) odložena, tak na tu část pohyblivé složky odměny, která odložena nebyla; k) výplata podstatné části, avšak v každém případě alespoň 40 % pohyblivé složky odměny se odkládá na dobu, která není kratší než tři až pět let a která náležitým způsobem odpovídá povaze činnosti, rizikům s ní spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným zaměstnancem. Odměna, která má být vyplacena v souladu s podmínkami odkladu splatnosti, se nepřiznává rychleji, než by tomu bylo na poměrném základě. V případě pohyblivé složky odměny představující zvlášť vysokou částku se odkládá výplata alespoň 60 % této částky. Délka této doby odpovídá hospodářskému cyklu, povaze činnosti, rizikům s ní spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným zaměstnancem; l) pohyblivá složka odměny, včetně části s odloženou splatností, se vyplácí či převádí pouze v případě, že je tento krok udržitelný vzhledem k finanční situaci institucí jako celku a odůvodněný výsledky instituce, obchodního útvaru a dotyčného jednotlivce. Aniž jsou dotčeny obecné zásady vnitrostátního smluvního a pracovního práva, celková pohyblivá složka odměny je obvykle podstatně snížena, pokud jsou finanční výsledky instituce slabé či záporné, což se uplatní jak na stávající odměny, tak i na snižování již dříve vydělaných částek, a to i prostřednictvím systému malusů či zpětného vymáhání částek; m) penzijní politika je v souladu s obchodní strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy úvěrové instituce. Pokud zaměstnanec instituci opustí před odchodem do důchodu, instituce zadrží zvláštní penzijní výhody po dobu pěti let v podobě nástrojů uvedených v písmeni j). Pokud některý zaměstnanec odejde do důchodu, zvláštní penzijní výhody by tomuto zaměstnanci měly být vyplaceny v podobě nástrojů uvedených v písmeni j) a měly by být zadržovány po dobu pěti let; n) zaměstnanci se musí zavázat, že nebudou používat osobní zajišťovací strategie či pojištění spojené s odměnou či odpovědností, jimiž by mohli ohrozit důsledky provázání s riziky, které bylo zakotveno v systémech jejich odměňování; o) pohyblivá složka odměny není vyplácena s využitím nástrojů či metod, jež umožňují nedodržet požadavky této směrnice nebo nařízení [vloží OP]. 275. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, pokud jde o kritéria stanovení příslušného poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny podle písmene e) a pokud jde o upřesnění nástrojů splňujících podmínky stanovené v písm. j) bodě ii). EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 31. prosince 2013. Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 91Výbor pro odměňování 276. Příslušné orgány zajistí, aby instituce, které jsou významné, pokud jde o jejich velikost, vnitřní organizaci a povahu, rozsah a složitost jejich činnosti, zřídily výbor pro odměňování. Výbor pro odměňování je složen tak, aby mohl kompetentně a nezávisle posuzovat zásady a postupy odměňování a pobídky vytvořené pro řízení rizik, kapitálu a likvidity. 277. Příslušné orgány zajistí, aby výbor pro odměňování odpovídal za přípravu rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně rozhodnutí, která mají důsledky pro riziko dotyčné úvěrové instituce a její řízení rizik, a rozhodnutí, která mají být přijata řídicím orgánem v rámci jeho kontrolní funkce. Předseda a členové výboru pro odměňování jsou členy řídicího orgánu, kteří v dané úvěrové instituci nevykonávají žádné výkonné funkce. Při přípravě takových rozhodnutí zohlední výbor pro odměňování dlouhodobé zájmy akcionářů, investorů a dalších zúčastněných stran dané instituce. Oddíl IIIProces dohledu a hodnocení ČLÁNEK 92 PROCES DOHLEDU A HODNOCENÍ 278. S ohledem na technická kritéria obsažená v článku 94 příslušné orgány přezkoumají uspořádání, strategie, postupy a mechanismy, které instituce zavedly za účelem splnění požadavků stanovených touto směrnicí a nařízením [vloží OP], a vyhodnotí rizika, kterým instituce jsou nebo mohou být vystaveny, a rizika, která instituce klade na finanční systém, s ohledem na zjištění a měření systémového rizika podle článku 23 nařízení (EU) č. 1093/2010. 279. Rozsah přezkumu a hodnocení podle odstavce 1 pokrývá všechny požadavky této směrnice. 280. Příslušné orgány na základě přezkumu a hodnocení podle odstavce 1 určí, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené institucemi a kapitál, který tyto instituce drží, zajišťují zdravé řízení a pokrytí jejich rizik. 281. Příslušné orgány stanoví frekvenci a intenzitu přezkumů a hodnocení podle odstavce 1 s ohledem na velikost, systémovou důležitost, povahu, rozsah a komplexnost činností dotyčné instituce a zohlední přitom zásadu proporcionality. Přezkum a hodnocení se aktualizuje minimálně jednou ročně. Článek 93Dohled nad smíšenými finančními holdingovými společnostmi 282. Pokud smíšená finanční holdingová společnost podléhá rovnocenným ustanovením podle této směrnice a podle směrnice 2002/87/ES, zejména z hlediska dohledu vycházejícího z rizik, může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po konzultaci s ostatními příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad dceřinými podniky použít na tuto smíšenou finanční holdingovou společnost pouze ustanovení směrnice 2002/87/ES. 283. Pokud smíšená finanční holdingová společnost podléhá rovnocenným ustanovením podle této směrnice a podle směrnice 2009/138/ES, zejména z hlediska dohledu vycházejícího z rizik, může orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po dohodě s orgánem dohledu nad skupinou v pojišťovnictví použít na tuto smíšenou finanční holdingovou společnost pouze ustanovení směrnice týkající se nejvýznamnějšího finančního sektoru, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 2 směrnice 2002/87/ES. 284. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě informuje orgán EBA a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „EIOPA“) zřízený nařízením (EU) č. 1094/2010[40] o rozhodnutích přijatých podle odstavců 1 a 2. 285. EBA, EIOPA a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracují prostřednictvím společného výboru uvedeného v článku 54 uvedených nařízení pokyny zaměřené na sbližování postupů v oblasti dohledu a do tří let od přijetí uvedených pokynů vypracují návrhy regulačních technických norem. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010[41]. Článek 94 Technická kritéria pro dohled a hodnocení 286. Kromě úvěrových, tržních a operačních rizik musí přezkum a hodnocení prováděné příslušnými orgány podle článku 92 zahrnovat vše z níže uvedeného: a) výsledky zátěžového testování prováděného institucemi při použití přístupu založeného na interním ratingu (dále jen „IRB“); b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení ze strany institucí, včetně jejich dodržování požadavků stanovených v části čtvrté nařízení [vloží OP] a v článku 79 této směrnice; c) důkladnost, vhodnost a způsob použití zásad a postupů zavedených institucemi pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznaných technik snižování úvěrového rizika; d) míru, do níž je kapitál držený institucí vůči aktivům, které sekuritizovala, odpovídající vzhledem k ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika; e) expozici institucí vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity úvěrovými institucemi, včetně vypracování analýz alternativního scénáře, řízení faktorů snižujících riziko (zejména úrovně, skladby a kvality ochranných rezerv) a efektivních havarijních plánů; f) působení vlivů rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto vlivy začleněny do systému měření rizika; g) výsledky zátěžových testů prováděné institucemi pomocí interního modelu pro výpočet kapitálových požadavků z hlediska tržního rizika podle části třetí hlavy IV kapitoly 5 nařízení [vloží OP]; h) geografická lokalizace expozic instituce; i) podnikatelský model instituce. 287. Pro účely odst. 1 písm. e) příslušné orgány pravidelně provádějí komplexní posouzení celkového řízení rizika likvidity institucemi a podporují vypracování řádných vnitřních metodik. Při provádění těchto přezkumů příslušné orgány berou v úvahu úlohu institucí na finančních trzích. Příslušné orgány v jednom členském státě rovněž řádně zohlední možný dopad svých rozhodnutí na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech. 288. Příslušné orgány musí sledovat, zda instituce poskytla skrytou podporu sekuritizaci. Jestliže se zjistí, že instituce poskytla skrytou podporu více než v jednom případě, musí příslušný orgán učinit nezbytná opatření odrážející zvýšené očekávání, že instituce v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci, takže nedosáhne významného převodu rizika. 289. Pro účely čl. 92 odst. 3 této směrnice příslušné orgány zváží, zda úpravy ocenění přijaté pro pozice/portfolia v obchodním portfoliu podle článku 100 nařízení [vloží OP] umožní instituci prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě. 290. Do dohledu a hodnocení prováděného příslušnými orgány se zahrne expozice institucí vůči úrokovému riziku vyplývajícímu z neobchodních činností. U institucí, jejichž ekonomická hodnota poklesne o více než 20 % jejich kapitálu v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb, se přijmou opatření v rozsahu, který stanoví příslušné orgány a který je pro všechny instituce stejný. 291. Dohled a hodnocení prováděné příslušnými orgány zahrnuje expozici institucí vůči riziku nadměrných pákových operací, které odrážejí ukazatele nadměrných pákových operací, včetně poměru vlastních zdrojů na celkových aktivech stanoveného v souladu s článkem 416 nařízení [vloží OP]. Při určení přiměřenosti poměru vlastních zdrojů na celkových aktivech institucí a uspořádání, strategií, postupů a mechanismů, které instituce zavedly pro řízení rizika nadměrných pákových operací, mohou příslušné orgány vzít v úvahu obchodní model těchto institucí. 292. Dohled a hodnocení prováděné příslušnými orgány zahrnuje řídicí systémy institucí, jejich podnikovou kulturu a schopnost členů řídicího orgánu vykonávat jejich povinnosti. Při výkonu dohledu a hodnocení provádějí příslušné orgány alespoň přezkum programu jednání řídicího orgánu a jeho výborů a souvisejících podkladových dokumentů a výsledků interního a externího hodnocení činnosti řídicího orgánu. Článek 95Použití opatření dohledu podle typu instituce 293. V případech, kdy příslušné orgány v souladu s článkem 92 určí, že určitý typ instituce je nebo by mohl být vystaven podobnému riziku nebo představovat podobné riziko pro finanční systém, jsou oprávněny použít články 98 a 99 podobným způsobem i pro tyto instituce. Typ institucí lze určit zejména podle kritérií uvedených v článku 94 odst. 1 písm. h) a i). 294. Příslušné orgány uvědomí orgán EBA o případech, kdy použijí odstavec 1. EBA sleduje postupy dohledu a vydává obecné pokyny, v nichž upřesňuje způsob hodnocení podobných rizik. Tyto obecné pokyny se přijímají v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 96Program dohledových šetření 295. Příslušné orgány přijmou alespoň jednou ročně program dohledových šetření pro instituce, nad nimiž vykonávají dohled. Tento program přihlíží k procesu dohledu a hodnocení podle článku 92. Obsahuje tyto informace: a) uvedení toho, jak příslušné orgány hodlají plnit své úkoly a rozdělovat své zdroje; b) určení institucí, které mají být předmětem zvýšeného dohledu, a stanovení takového dohledu podle odstavce 3; c) plán kontrol na místě v objektu používaném institucí, včetně jejích poboček a dceřiných podniků usazených v jiných členských státech, v souladu s články 53, 114 a 116. 296. Programy dohledových šetření zahrnují tyto instituce: a) instituce, u nichž výsledky zátěžových testů uvedených v čl. 94 odst. 1 písm. g) a v článku 97 nebo výsledek procesu dohledu a hodnocení podle článku 92 naznačují výrazná rizika pro průběžné finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených touto směrnicí a nařízením [vloží OP]; b) instituce, které představují systémové riziko pro finanční systém; c) jakoukoliv jinou instituci, u níž příslušné orgány považují uvedenou kontrolu za nezbytnou. 297. Pokud je to považováno za vhodné podle článku 92, přijme se v případě potřeby jedno nebo více následujících opatření: a) zvýšení počtu nebo frekvence kontrol dané instituce na místě; b) stálá přítomnost příslušného orgánu v dané instituci; c) podávání dalších nebo častějších zpráv ze strany instituce; d) další nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů instituce; e) tematické kontroly pro sledování konkrétních rizik, která se pravděpodobně projeví. Článek 97Zátěžové testování v rámci dohledu 298. Příslušné orgány provádějí každoroční zátěžové testy u institucí, u nichž vykonávají dohled, v případě, že proces dohledu a hodnocení podle článku 92 ukazuje potřebu provedení takových testů a zátěžové testy prováděné podle článku 32 nařízení (EU) č. 1093/2010 neřeší dostatečně výsledek procesu podle článku 92. 299. EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny pro zajištění toho, aby příslušné orgány používaly společné metodiky při provádění ročních zátěžových testů v rámci dohledu. Článek 98Průběžný přezkum povolení používat interní přístupy 300. Příslušné orgány průběžně přezkoumávají nebo přehodnocují alespoň jednou za tři roky dodržování interních přístupů instituce. Zejména se zaměřují na změny v podnikatelské činnosti dané instituce a na provádění těchto přístupů u nových produktů. 301. U institucí, jimž bylo uděleno povolení používat interní přístupy, příslušné orgány zejména přezkoumávají a hodnotí, zda daná instituce používá dobře zpracované a aktualizované metody a postupy. 302. Jestliže u interního modelu tržního rizika naznačuje velký počet překročení uvedených v článku 355 nařízení [vloží OP], že model není dostatečně přesný, zruší příslušné orgány povolení používat interní model nebo uloží vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení. 303. Jestliže má instituce povolení používat nějaký interní přístup, ale daný přístup již nesplňuje příslušné požadavky, vyžadují příslušné orgány, aby instituce předložila plán na obnovení souladu s uvedenými požadavky a stanovila lhůtu pro jeho provedení. Příslušné orgány vyžadují úpravy plánu, je-li nepravděpodobné, že bude dosaženo plného souladu, nebo je-li stanovený termín nevhodný. Pokud je nepravděpodobné, že daná instituce bude schopna obnovit soulad v rámci příslušného termínu, povolení používat interní přístup se zruší nebo omezí na oblasti, které splňují uvedené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty. Jestliže je pravděpodobné, že nesoulad s požadavky bude mít za následek nedostatečný kapitál, příslušné orgány včas vyžadují odpovídající doplnění kapitálu. Příslušné orgány sledují provádění plánu a uloží vhodné sankce v souladu s článkem 64, pokud je instituce s prováděním plánu významně pozadu. 304. Na podporu konzistentní spolehlivosti interních přístupů v Evropské unii analyzuje EBA interní přístupy u různých institucí, včetně konzistentnosti provádění definice selhání a způsobu, jakým tyto instituce řeší podobná rizika nebo expozice. EBA vypracuje v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, v nichž se stanoví měřítka na základě uvedené analýzy. Příslušné orgány zohlední tuto analýzu a tato měřítka při přezkumu svých povolení udělovaných institucím používat interní přístupy. Oddíl IVOpatření v oblasti dohledu ČLÁNEK 99 OPATřENÍ V OBLASTI DOHLEDU 305. Příslušné orgány vyžadují, aby instituce přijala včasná nezbytná opatření k nápravě problémů za těchto okolností: a) instituce neplní požadavky této směrnice; b) instituce pravděpodobně poruší požadavky této směrnice; 306. Pro účely odstavce 1 mají příslušné orgány pravomoci uvedené v článku 64 Článek 100Zvláštní kapitálové požadavky 307. Příslušné orgány uloží zvláštní kapitálový požadavek ve vztahu k rizikům, na něž se nevztahuje článek 1 nařízení [vloží OP], alespoň takovým institucím, které nesplňují požadavky článků 72 až 74 a článku 382 nařízení [vloží OP] nebo u kterých byl zjištěn negativní výsledek ve smyslu čl. 92 odst. 3, pokud je nepravděpodobné, že by jiná opatření vedla k dostatečnému zlepšení uspořádání, postupů, mechanismů a strategií ve vhodném časovém horizontu. 308. Pro účely určení přiměřené úrovně kapitálu na základě přezkumu a hodnocení provedených podle článku 92 příslušné orgány posoudí, zda je pro zachycení rizik, jimž instituce je či může být vystavena, nutné uložit specifický požadavek ohledně kapitálu přesahující kapitálový požadavek, s přihlédnutím: a) ke kvantitativním a kvalitativním aspektům procesu hodnocení institucí uvedeného v článku 72; b) k uspořádáním, postupům a mechanismům institucí uvedeným v článcích 73 a 74; c) k výsledku přezkumu a hodnocení provedených v souladu s článkem 92. 309. Pokud instituce oznámí příslušnému orgánu v souladu s čl. 367 odst. 5 nařízení [vloží OP], že výsledky zátěžových testů uvedené v daném článku významně překračují její kapitálový požadavek na portfolio obchodování s korelací, zváží příslušné orgány zvláštní kapitálový požadavek vůči portfoliu obchodování s korelací s cílem pokrýt tento rozdíl. Článek 101Zvláštní požadavky na zveřejňování informací 310. Členské státy zmocní příslušné orgány, aby mohly vyžadovat od institucí: a) zveřejňování informací uvedených v části osmé nařízení [vloží OP] častěji než jednou ročně a stanovit termíny zveřejňování; b) využívání ke zveřejnění jiná místa a nosiče než účetní závěrku; členské státy zmocní příslušné orgány, aby vyžadovaly od mateřských podniků každoroční zveřejňování úplných informací nebo odpovídajících odkazů na ně, popisu jejich právní struktury, řízení a správy a organizační struktury dané skupiny institucí v souladu s čl. 14 odst. 3, čl. 73 odst. 1 a čl. 104 odst. 2. Článek 102 Konzistentnost kontrol v rámci dohledu, hodnocení a opatření dohledu 311. Příslušné orgány informují orgán EBA o: a) fungování systému dohledu a hodnocení uvedeného v článku 92; b) metodice použité jako základ rozhodnutí uvedených v čl. 94 odst. 3 a v článcích 97, 98 a 99 o systémech uvedených v písm. a). Příslušné orgány oznámí orgánu EBA svá rozhodnutí, a to včetně odůvodnění, která přijaly v souladu s čl. 94 odst. 3 a s články 97, 98 a 99. 312. EBA každoročně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o míře sjednocení uplatňování ustanovení této kapitoly mezi členskými státy. S cílem zvýšit míru jednotného uplatňování provádí EBA kontrolu metodou srovnávacího hodnocení („ peer review “) v souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 1093/2010. 313. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro další upřesnění: a) společných postupů a metodiky systémů dohledu a kontroly uvedených v odstavci 1 a v článku 92; b) kritérií týkajících se organizace a řízení rizik uvedených v článcích 75 až 85 a kritérií přezkumu a hodnocení, která provádějí příslušné orgány podle článku 92. 314. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavci 3 postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA předloží Komisi návrhy technických norem uvedené v odstavci 3 do 31. prosince 2015. ODDÍL V ÚROVEň POUžITÍ ČLÁNEK 103 INTERNÍ POSTUP PRO HODNOCENÍ KAPITÁLOVÉ PřIMěřENOSTI 315. Příslušné orgány vyžadují, aby každá instituce, která není ani dceřiným podnikem v členském státě, v němž je povolena a kde je nad ní vykonáván dohled, ani mateřským podnikem, a každá instituce, která není zahrnuta do konsolidace podle článku 17 nařízení [vloží OP], plnila povinnosti stanovené v článku 72 na individuálním základě. Příslušné orgány mohou zprostit plnění požadavků podle článku 72 instituci, která splňuje podmínky stanovené v článku 9 nařízení [vloží OP]. V případě, že příslušné orgány upustí od použití kapitálových požadavků na konsolidovaném základě stanovených v článku 14 nařízení [vloží OP], použijí se na individuálním základě požadavky článku 72. 316. Příslušné orgány vyžadují, aby mateřské instituce v členském státě splňovaly v rozsahu a způsobem uvedeným v článku 16 nařízení [vloží OP] povinnosti stanovené v článku 72 na základě jejich konsolidované finanční situace. 317. Příslušné orgány vyžadují, aby instituce kontrolované mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě plnily v rozsahu a způsobem uvedeným v článku 16 nařízení [vloží OP] povinnosti stanovené v článku 72 na základě konsolidované finanční situace dané finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti. V případě, že mateřská finanční holdingová společnost nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost v členském státě kontroluje více než jednu instituci, použije se první pododstavec pouze na instituci, na niž se vztahuje dohled na konsolidovaném základě podle článku 106. 318. Příslušné orgány vyžadují, aby dceřiné instituce uplatňovaly požadavky stanovené v článku 72 na subkonsolidovaném základě, jestliže tyto instituce nebo mateřský podnik v případě, že jím je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost, mají ve třetí zemi dceřiný podnik ve formě instituce nebo finanční instituce nebo společnosti spravující aktiva ve smyslu čl. 2 odst. 5 směrnice 2002/87/ES nebo ve společnosti s takovou formou drží účast. 319. Konsolidovaná finanční situace se stanoví v souladu s částí první hlavou II kapitolou 2 oddíly 2 a 3 nařízení [vloží OP]. Článek 104Uspořádání, postupy a mechanismy institucí 320. Příslušné orgány vyžadují, aby instituce plnily povinnosti stanovené v oddíle II na individuálním základě, pokud členské státy nevyužijí výjimku stanovenou v článku 6 nařízení [vloží OP]. 321. Příslušné orgány vyžadují, aby mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, plnily povinnosti stanovené v oddíle II této kapitoly na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, aby zajistily, že jejich uspořádání, postupy a mechanismy požadované těmito ustanoveními jsou konzistentní a řádně integrované a že je možné získat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Zejména zajistí, aby dceřiné podniky, na něž se nevztahuje tato směrnice, zavedly uspořádání, postupy a mechanismy pro zajištění souladu s těmito ustanoveními. 322. Povinnosti vyplývající z oddílu II této kapitoly týkající se dceřiných podniků, na něž se nevztahuje tato směrnice, se nepoužijí, pokud mateřská úvěrová instituce v EU nebo úvěrové instituce kontrolované mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU mohou prokázat příslušným orgánům, že použití oddílu II je z hlediska zákonů třetí země, kde je dceřiný podnik usazen, protiprávní. Článek 105 Přezkum a hodnocení a opatření v rámci dohledu 323. Příslušné orgány použijí proces přezkumu a hodnocení uvedený v oddíle III a opatření v rámci dohledu uvedená v oddíle IV v souladu s úrovní použití požadavků nařízení [vloží OP] uvedenou v části první hlavě I uvedeného nařízení. 324. V případě, že příslušné orgány upustí od použití kapitálových požadavků na konsolidovaném základě stanovených v článku 14 nařízení [vloží OP], použijí se požadavky článku 92 této směrnice na dohled nad investičními podniky na individuálním základě. Kapitola 3Dohled na konsolidovaném základě Oddíl IZásady provádění dohledu na konsolidovaném základě ČLÁNEK 106 URčENÍ ORGÁNU VYKONÁVAJÍCÍHO DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADě 325. Je-li mateřský podnik mateřskou institucí v členském státě nebo mateřskou institucí v EU, vykonávají dohled na konsolidovaném základě příslušné orgány, které mu vydaly povolení. 326. Je-li mateřský podnik instituce mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě nebo mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, vykonávají dohled na konsolidovaném základě příslušné orgány, které vydaly uvedené instituci povolení. 327. Je-li stejná mateřská finanční holdingová společnost v členském státě nebo stejná mateřská smíšená finanční holdingová společnost v členském státě nebo stejná mateřská finanční holdingová společnost v EU nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU mateřským podnikem institucí povolených ve dvou nebo více členských státech, vykonávají dohled na konsolidovaném základě orgány příslušné pro instituci povolenou v členském státě, v němž byla finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost založena. Jsou-li mateřskými podniky institucí povolených ve dvou nebo více členských státech alespoň dvě finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti se skutečným sídlem v různých členských státech a v každém z těchto států existuje úvěrová instituce, vykonává dohled na konsolidovaném základě ten orgán, který je příslušný pro úvěrovou instituci s nejvyšší bilanční sumou. 328. Je-li mateřským podnikem alespoň dvou institucí povolených v Unii stejná finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost a ani jedna z daných institucí nebyla povolena v členském státě, v němž byla finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost zřízena, vykonává dohled na konsolidovaném základě ten příslušný orgán, který vydal povolení instituci s nejvyšší bilanční sumou, která se pro účely této směrnice považuje za instituci kontrolovanou mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU. 329. V konkrétních případech mohou příslušné orgány na základě vzájemné dohody upustit od kritérií uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud by jejich použití bylo nevhodné s ohledem na dotyčné instituce a relativní význam jejich činností v různých státech, a mohou výkonem dohledu na konsolidovaném základě pověřit jiný příslušný orgán. V takových případech příslušné orgány ještě před přijetím rozhodnutí poskytnou mateřské instituci v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU nebo instituci s nejvyšší bilanční sumou, podle toho, o který subjekt se jedná, možnost vyjádřit k uvedenému rozhodnutí své stanovisko. 330. Příslušné orgány oznámí Komisi a orgánu EBA veškeré dohody, na něž se vztahuje odstavec 5. Článek 107 Koordinace činností dohledu orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě 331. Kromě povinností, které ukládají ustanovení této směrnice a nařízení [vloží OP], plní orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tyto úkoly: a) koordinuje shromažďování a šíření významných nebo zásadních informací v běžných i naléhavých situacích; b) plánuje a koordinuje činnosti dohledu v běžných situacích, a to i ve vztahu k činnostem uvedeným v hlavě VII kapitole 3, ve spolupráci se zúčastněnými příslušnými orgány; c) plánuje a koordinuje činnosti dohledu ve spolupráci se zúčastněnými příslušnými orgány a v případě potřeby s centrálními bankami při přípravě na naléhavé situace a během nich, včetně nepříznivého vývoje v institucích nebo na finančních trzích, a využívá pokud možno stávajících vymezených způsobů komunikace na podporu krizového řízení. 332. Pokud orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě neplní úkoly uvedené v prvním pododstavci nebo pokud příslušné orgány v dostatečné míře nespolupracují s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě při plnění úkolů uvedených v prvním pododstavci, může jakýkoliv z dotyčných příslušných orgánů předložit záležitost orgánu EBA, který může jednat v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. 333. Plánování a koordinace činností dohledu uvedené v odst. 1 písm. c) zahrnují výjimečná opatření uvedená v čl. 112 odst. 1 písm. d) a v čl. 112 odst. 4 písm. b), přípravu společných hodnocení, provádění havarijních plánů a sdělení veřejnosti. Článek 108Společná rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce 334. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU v členském státě učiní vše, co mohou, aby bylo dosaženo společného rozhodnutí: a) o použití článků 72 a 92 pro stanovení přiměřenosti konsolidované úrovně kapitálu skupiny institucí s ohledem na její finanční situaci a profil rizika a požadovanou úroveň kapitálu na konsolidovaném základě pro použití článku 98 na všechny subjekty v rámci dané skupiny institucí; b) o opatřeních k řešení významných záležitostí a závažných zjištění týkajících se dohledu nad likviditou včetně těch, které se týkají přiměřenosti organizace a řízení rizik, jak vyžaduje článek 84, a těch, které se týkají potřeby parametrů pro konkrétní instituce, které se liší od parametrů uvedených v části šesté nařízení [vloží OP] v souladu s článkem 99 této směrnice. 335. Společného rozhodnutí podle odstavce 1 bude dosaženo: a) pro účely odst. 1 písm. a) do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží ostatním dotčeným příslušným orgánům zprávu obsahující posouzení rizika skupiny v souladu s články 72 a 92; b) pro účely odst. 1 písm. b) do jednoho měsíce poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení profilu rizika likvidity skupiny v souladu s článkem 84. Společné rozhodnutí musí také náležitě zohlednit posouzení rizik dceřiných podniků vypracované příslušnými odpovědnými orgány v souladu s články 72 a 92. Společné rozhodnutí má podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněné rozhodnutí, které mateřské instituci v EU poskytne orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. V případě nesouhlasu konzultuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na žádost kteréhokoliv jiného dotčeného příslušného orgánu Evropský orgán pro bankovnictví. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může konzultovat orgán EBA z vlastního podnětu. 336. V případě, že příslušné orgány nedosáhnou takového společného rozhodnutí v rámci lhůty uvedené v odstavci 2, rozhodne o použití článků 72, 84, 92, 98 a 99 na konsolidovaném základě orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po řádném zohlednění posouzení rizik dceřiných podniků provedeném příslušnými odpovědnými orgány. Pokud na konci lhůty uvedené v odstavci 2 kterýkoliv z dotčených příslušných orgánů předloží záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které může EBA vydat podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodne v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Období uvedené v odstavci 2 se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu daného nařízení. EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Odpovídající příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské úvěrové instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU rozhodnou o použití článků 72, 84, 92, 98 a 99 na individuálním nebo subkonsolidovaném základě po náležitém zohlednění názorů a výhrad vyjádřených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. Pokud na konci období uvedeného v odstavci 2 kterýkoliv z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží příslušné orgány své rozhodnutí a vyčkají na rozhodnutí, které EBA přijme podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodnou v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Období uvedené v odstavci 2 se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu daného nařízení. EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení tohoto čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Rozhodnutí mají podobu dokumentu obsahujícího plně odůvodněná rozhodnutí a zohledňují posouzení rizik, názory a výhrady ostatních příslušných orgánů vyjádřené v období uvedeném v odstavci 2. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě doručí tento dokument všem příslušným odpovědným orgánům a mateřské instituci v EU. Pokud byl konzultován EBA, všechny příslušné orgány jeho doporučení zváží a podají vysvětlení ohledně všech významných odchylek od tohoto doporučení. 337. Společné rozhodnutí uvedené v odstavci 1 a rozhodnutí přijatá příslušnými orgány v případě, že neexistuje společné rozhodnutí, uvedená v odstavci 3 jsou závazná pro příslušné orgány v dotčených členských státech. Společné rozhodnutí uvedené v odstavci 2 a jakékoliv rozhodnutí přijaté v případě, že neexistuje společné rozhodnutí, uvedené v odstavci 3 se aktualizuje každoročně nebo za výjimečných okolností v případě, že příslušný orgán odpovídající za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU písemně podá plně odůvodněnou žádost orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě o aktualizaci rozhodnutí o použití článků 98 a 99. V tomto případě se aktualizace může provádět na dvoustranném základě, tj. může se na ní podílet orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušný orgán podávající žádost. 338. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro zajištění jednotných podmínek uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v tomto článku, pokud jde o použití článků 72, 84, 92, 98 a 99, s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem a předloží je Komisi do 31. prosince 2013. Článek 109 Požadavky na informace v naléhavých situacích 339. Nastane-li naléhavá situace, včetně situace uvedené v článku 18 nařízení (EU) č. 1093/2010 nebo situace nepříznivého vývoje na trzích, která by mohla ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v jakémkoliv členském státě, v němž byly povoleny subjekty skupiny nebo v němž jsou usazeny významné pobočky uvedené v článku 52, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě uvědomí, jakmile je to možné, s výhradou kapitoly 1 oddílu 2, případně článků 54 a 58 směrnice 2004/39/ES orgán EBA, ESRB a orgány uvedené v čl. 59 odst. 4 a v článku 60 a sdělí veškeré informace nezbytné k plnění jejich úkolů. Uvedené povinnosti se vztahují na všechny příslušné orgány, pokud orgán uvedený v čl. 59 odst. 4 zjistí, že nastala situace popsaná v prvním pododstavci; uvědomí, jakmile je to možné, příslušné orgány uvedené v článku 107 a orgán EBA. Je-li to možné, využívá příslušný orgán a orgán uvedený v čl. 59 odst. 4 stávající určené způsoby komunikace. 340. Jestliže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě potřebuje informace, které již byly poskytnuty jinému příslušnému orgánu, neprodleně se na něj obrátí, aby se předešlo několikanásobnému podávání informací různým orgánům zapojeným do dohledu. Článek 110Dohody o koordinaci a spolupráci 341. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a ostatní příslušné orgány uzavřou za účelem zavedení a usnadnění účinného dohledu písemnou dohodu o koordinaci a spolupráci. V rámci těchto dohod lze orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě svěřit další úkoly a upřesnit postupy pro rozhodování a spolupráci s ostatními příslušnými orgány. 342. Orgány příslušné k vydání povolení dceřinému podniku mateřského podniku, který je institucí, mohou dvoustrannou dohodou, v souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 1093/2010, přenést svou dohlížecí pravomoc na příslušné orgány, které vydaly povolení mateřskému podniku a vykonávají nad ním dohled, aby na sebe převzaly odpovědnost za dohled nad dceřiným podnikem v souladu s touto směrnicí. O existenci a obsahu takových dohod se uvědomí orgán EBA. EBA předá tyto informace příslušným orgánům ostatních členských států a Evropskému bankovnímu výboru. Článek 111Kolegia orgánů dohledu 343. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zřizuje kolegia orgánů dohledu s cílem usnadnit provádění úkolů uvedených v článku 107 až čl. 109 odst. 1 a v souladu s požadavky důvěrnosti uvedenými v odstavci 2 tohoto článku a s právními předpisy Unie případně zajišťuje vhodnou koordinaci a spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí. EBA přispívá k podpoře a sledování účinného, efektivního a systematického fungování kolegií orgánů dohledu uvedených v tomto článku, v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1093/2010. Za tímto účelem se EBA účastní těchto činností způsobem, jaký považuje za vhodný, a je v tomto ohledu považován za příslušný orgán. Kolegia orgánů dohledu poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě, orgánu EBA a ostatním dotčeným příslušným orgánům rámec pro provedení těchto úkolů: a) výměnu informací mezi nimi a orgánem EBA v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1093/2010; b) dohodu o dobrovolném svěření úkolů a případném dobrovolném delegování odpovědností; c) stanovení programů dohledových šetření uvedených v článku 94, založených na hodnocení rizika skupiny v souladu s článkem 92 ; d) zvýšení účinnosti dohledu vyloučením nadbytečných duplicit požadavků dohledu, také ve vztahu k požadavkům na informace podle článku 109 a čl. 112 odst. 2; e) důsledného uplatňování obezřetnostních požadavků podle této směrnice a nařízení [vloží OP] na všechny subjekty v rámci skupiny institucí, aniž jsou dotčeny možnosti a diskreční pravomoci, jež stanoví právní předpisy Unie; f) použití čl. 107 odst. 1 písm. c) s ohledem na činnost ostatních fór případně zřízených v této oblasti. 344. Příslušné orgány zúčastněné v kolegiích orgánů dohledu a EBA mezi sebou úzce spolupracují. Požadavky důvěrnosti podle kapitoly 1 oddílu II této směrnice a článků 54 a 58 směrnice 2004/39/ES nebrání příslušným orgánům ve výměně informací důvěrné povahy v rámci kolegií orgánů dohledu. Zřízením a činností kolegií orgánů dohledu nejsou dotčena práva a povinnosti příslušných orgánů podle této směrnice a nařízení [vloží OP]. 345. Zřízení a činnost kolegií vycházejí z písemných dohod uvedených v článku 110 určených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány. 346. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem k upřesnění obecných podmínek pro činnost kolegií orgánů dohledu. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem do 31. prosince 2013. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 347. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení běžného fungování kolegií orgánů dohledu. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem do 31. prosince 2013. 348. Kolegií orgánů dohledu se mohou účastnit příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské úvěrové instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU a příslušné orgány hostitelského členského státu, ve kterém jsou usazeny významné pobočky uvedené v článku 52, případně centrální banky, a případně příslušné orgány třetích zemí, a to s výhradou požadavků důvěrnosti, které jsou podle názoru všech příslušných orgánů rovnocenné požadavkům podle kapitoly 1 oddílu II, případně článků 54 a 58 směrnice 2004/39/ES. 349. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předsedá schůzím daného kolegia a rozhoduje o tom, které příslušné orgány se zúčastní schůze nebo činnosti kolegia. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předem podává všem členům kolegia úplné informace o organizaci takových schůzí, o hlavních otázkách, jež mají být projednány, a o zvažovaných činnostech. Orgán provádějící dohled na konsolidovaném základě rovněž plně a včas informuje všechny členy kolegia o činnostech přijatých na uvedených schůzích nebo o provedených opatřeních. 350. Rozhodnutí orgánu provádějícího dohled na konsolidovaném základě bere ohled na významnost činnosti dohledu, která má být plánována nebo koordinována pro uvedené orgány, zejména na její potenciální dopad na stabilitu finančního systému dotčených členských států podle článku 8 a povinností podle čl. 52 odst. 2. 351. S výhradou požadavků důvěrnosti podle kapitoly 1 oddílu II, případně článků 54 a 58 směrnice 2004/39/ES informuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě orgán EBA o činnostech kolegia orgánů dohledu, a to i v průběhu naléhavých situací, a sdělí orgánu EBA veškeré informace, které mají zvláštní význam pro účely sbližování dohledu. Článek 112Povinnost spolupracovat 352. Příslušné orgány úzce spolupracují. Poskytují si informace, které jsou zásadní nebo významné pro výkon úkolů dohledu, které jim byly uloženy touto směrnicí a nařízením [vloží OP]. Za tímto účelem příslušné orgány na požádání sdělí všechny významné informace a z vlastního podnětu sdělí všechny zásadní informace. Příslušné orgány pro účely této směrnice a nařízení [vloží OP] spolupracují s orgánem EBA v souladu s nařízením (EU) č. 1093/2010. Příslušné orgány poskytnou orgánu EBA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice, nařízení [vloží OP] a podle nařízení (EU) č. 1093/2010, v souladu s článkem 35 uvedeného nařízení. Informace podle prvního pododstavce se považují za zásadní, jestliže mohou podstatně ovlivnit posouzení finančního zdraví instituce nebo finanční instituce v jiném členském státě. Orgány vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad mateřskými úvěrovými institucemi v EU a nad institucemi, které jsou ovládány mateřskými finančními holdingovými společnostmi v EU nebo mateřskými smíšenými finančními holdingovými společnostmi v EU, zejména předají příslušným orgánům jiných členských států, které vykonávají dohled nad dceřinými podniky těchto mateřských podniků, veškeré významné informace. Při určování rozsahu významných informací se přihlíží k významu daných dceřiných podniků ve finančním systému dotyčných členských států. Zásadní informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují zejména tyto položky: a) určení právní struktury a správy a řízení a organizační struktury skupiny, včetně všech regulovaných subjektů, neregulovaných subjektů, neregulovaných dceřiných podniků, významných poboček patřících do skupiny a mateřských podniků, v souladu s čl. 14 odst. 3, čl. 73 odst. 1 a čl. 104 odst. 2, i příslušných orgánů regulovaných subjektů ve skupině; b) postupy získávání informací od institucí, které jsou součástí skupiny, a ověřování těchto informací; c) nepříznivý vývoj v institucích nebo v jiných subjektech skupiny, který by mohl instituce vážně ohrozit; d) významné sankce a výjimečná opatření, které příslušné orgány přijaly v souladu s touto směrnicí, včetně zvláštního požadavku na kapitál podle článku 100 a jakéhokoliv omezení využívání pokročilého přístupu k měření pro výpočet kapitálových požadavků podle čl. 301 odst. 2 nařízení [vloží OP]. 353. Příslušné orgány mohou upozornit orgán EBA na kteroukoliv z následujících situací: a) kdy některý příslušný orgán nesdělil informace zásadního významu nebo b) kdy žádost o spolupráci, zejména o výměnu informací, byla zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno. Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, může EBA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu jsou svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. 354. Orgány příslušné k dohledu nad úvěrovými institucemi kontrolovanými mateřskou úvěrovou institucí v EU se obrátí, je-li to možné, na orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, jestliže potřebují informace o uplatňování přístupů a metodik stanovených touto směrnicí a nařízením [vloží OP], které by daný orgán již mohl mít k dispozici. 355. Dříve než příslušné orgány přijmou rozhodnutí, které má význam pro úkoly dohledu jiných příslušných orgánů, vzájemně se konzultují ohledně následujících bodů: a) změn ve složení akcionářů nebo v organizační či řídicí struktuře úvěrových institucí ve skupině, pro něž je nutný souhlas nebo povolení příslušných orgánů; a b) významných sankcí nebo výjimečných opatření přijatých příslušnými orgány, včetně dodatečného požadavku na kapitál podle článku 99 a jakéhokoliv omezení využívání pokročilého přístupu k měření pro výpočet kapitálových požadavků podle čl. 301 odst. 2 nařízení [vloží OP]. Pro účely písmene b) musí být orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou vždy konzultován. Příslušný orgán se však může v naléhavých případech nebo v případech, kdy by konzultace ohrozila účinnost rozhodnutí, rozhodnout, že od ní upustí. V takovém případě neprodleně vyrozumí ostatní příslušné orgány. Článek 113Ověření informací týkajících se subjektů v jiných členských státech Přejí-li si příslušné orgány některého z členských států při uplatňování této směrnice a nařízení [vloží OP] v konkrétních případech ověřit informace o instituci, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, finanční instituci, podniku pomocných služeb, smíšené holdingové společnosti, dceřiném podniku typu uvedeného v článku 119 nebo dceřiném podniku typu uvedeného v čl. 114 odst. 3, které se nacházejí v jiném členském státě, požádají příslušné orgány daného členského státu, aby toto ověření mohlo být provedeno. Orgány, které žádost obdrží, vyhoví v rámci své pravomoci žádosti tak, že toto ověření samy provedou nebo umožní orgánům, jež žádost podaly, aby ověření provedly samy, anebo umožní ověření auditorem nebo odborníkem. Příslušný orgán, který o to žádal, se na své přání může zúčastnit ověření, když ho neprovádí sám. Oddíl IIFinanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti ČLÁNEK 114 ZAHRNUTÍ HOLDINGOVÝCH SPOLEčNOSTÍ DO KONSOLIDOVANÉHO DOHLEDU 356. Členské státy v případě potřeby přijmou jakákoliv opatření nezbytná k zahrnutí finančních holdingových společností nebo smíšených finančních holdingových společností do konsolidovaného dohledu. Aniž je dotčen článek 115, nemá konsolidace finanční situace finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti v žádném případě za následek, že by příslušné orgány byly povinny plnit dohlížecí úlohu ve vztahu k této finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti samotné, kromě případů, kdy se použije kapitola 3. 357. Nezahrnou-li příslušné orgány některého z členských států dceřiný podnik, který je úvěrovou institucí, do dohledu na konsolidovaném základě na základě některého z případů stanovených v čl. 13 písm. a) a b) nařízení [vloží OP], mohou příslušné orgány členského státu, v němž se nachází tento dceřiný podnik, který je institucí, požádat mateřský podnik o informace, které jim mohou usnadnit dohled nad zmíněnou institucí. 358. Členské státy stanoví, že jejich orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě mohou požádat dceřiné podniky úvěrové instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, které nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, o informace uvedené v článku 116. V takovém případě platí pro předávání a ověřování těchto informací postupy podle tohoto článku. Článek 115Způsobilost ředitelů Členské státy požadují, aby osoby, které skutečně řídí činnost finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, měly dostatečně dobrou pověst a dostatečné zkušenosti pro výkon těchto funkcí. Článek 116Žádosti o informace a kontroly 359. Dokud nebudou koordinovány metody konsolidace, stanoví členské státy pro případy, kdy je mateřským podnikem jedné nebo více institucí smíšená holdingová společnost, že orgány příslušné k vydávání povolení a dohledu nad těmito institucemi požadují na těchto smíšených holdingových společnostech a jejich dceřiných podnicích přímo nebo prostřednictvím dceřiných podniků, které jsou institucemi, aby jim poskytly informace významné pro účely dohledu nad dceřinými podniky, které jsou institucemi. 360. Členské státy stanoví, že jejich příslušné orgány mohou provádět nebo nechat provádět externími inspektory kontroly na místě k ověření informací obdržených od smíšených holdingových společností a jejich dceřiných podniků. Je-li smíšená holdingová společnost nebo některý z jejích dceřiných podniků pojišťovnou, lze rovněž použít postupy podle článku 119. Nachází-li se smíšená holdingová společnost nebo některý z jejích dceřiných podniků v jiném členském státě než její dceřiný podnik, který je institucí, provede se ověření informací na místě postupy podle článku 113. Článek 117Dohled 361. Aniž je dotčena část V nařízení [vloží OP], zajistí členské státy, že v případě, kdy je mateřským podnikem jedné či více institucí smíšená holdingová společnost, vykonávají příslušné orgány pověřené dohledem nad těmito institucemi obecný dohled nad transakcemi mezi institucí a smíšenou holdingovou společností a jejími dceřinými podniky. 362. Příslušné orgány požadují, aby instituce zavedly přiměřené postupy pro řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných výkaznických a účetních postupů, aby vhodným způsobem zjišťovaly, oceňovaly, sledovaly a kontrolovaly transakce se svou mateřskou smíšenou holdingovou společností a jejími dceřinými podniky. Příslušné orgány požadují, aby instituce hlásily každou významnou transakci s těmito subjekty, kromě transakcí uvedených v článku 383 nařízení [vloží OP]. Tyto postupy a významné transakce podléhají kontrole příslušných orgánů. Pokud tyto transakce uvnitř skupiny ohrožují finanční situaci instituce, přijme příslušný orgán pověřený dohledem nad institucí vhodná opatření. Článek 118Výměna informací 363. Členské státy učiní nezbytné kroky k zajištění toho, aby neexistovaly žádné právní překážky znemožňující podnikům zahrnutým do dohledu na konsolidovaném základě, smíšeným holdingovým společnostem a jejich dceřiným podnikům nebo dceřiným podnikům typu uvedeného v článku 114 vzájemnou výměnu informací významných pro účely dohledu v souladu s kapitolou 3, s články 105 až 114 a tímto článkem. 364. Nacházejí-li se mateřský podnik a kterýkoliv z jeho dceřiných podniků, jež jsou institucemi, v různých členských státech, předávají si příslušné orgány těchto členských států veškeré informace k umožnění nebo usnadnění dohledu na konsolidovaném základě. Nevykonávají-li příslušné orgány členského státu, v němž se nachází mateřský podnik, samy dohled na konsolidovaném základě podle článku 106, mohou být vyzvány orgány příslušnými k dohledu, aby požádaly mateřský podnik o informace významné pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předaly je těmto orgánům. 365. Členské státy povolí výměnu informací mezi svými příslušnými orgány, jak je uvedeno v odstavci 2, s tím, že v případě finančních holdingových společností, smíšených finančních holdingových společností, finančních institucí nebo podniků pomocných služeb sběr ani držení informací neznamená, že by dotyčné příslušné orgány musely plnit dohlížecí úlohu ve vztahu k těmto institucím nebo podnikům samotným. Podobně členské státy povolí svým příslušným orgánům výměnu informací, jak je uvedeno v článku 116, s tím, že sběr ani držení informací nemá za následek, že by dotyčné příslušné orgány musely plnit dohlížecí úlohu ve vztahu ke smíšeným holdingovým společnostem a jejich dceřiným podnikům, jež nejsou úvěrovými institucemi, nebo k dceřiným podnikům uvedeným v čl. 114 odst. 3. Článek 119Spolupráce 366. Má-li úvěrová instituce, finanční holdingová společnost, smíšená finanční holdingová společnost nebo smíšená holdingová společnost kontrolu nad jedním nebo více dceřinými podniky, jež jsou pojišťovnami nebo jinými podniky poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení, příslušné orgány a orgány pověřené veřejným úkolem dohledu nad pojišťovnami nebo jinými podniky poskytujícími investiční služby úzce spolupracují. Aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, poskytují si tyto orgány navzájem informace, které zjednodušují jejich úkol a umožňují dohled nad činností a celkovou finanční situací podniků podléhajících jejich dohledu. 367. Na informace obdržené v rámci dohledu na konsolidovaném základě, a zejména na jakoukoliv výměnu informací mezi příslušnými orgány podle této směrnice, se vztahuje profesní tajemství vymezené v kapitole 1 oddílu 2 v případě úvěrových institucí nebo směrnice 2004/39/ES v případě investičních podniků. 368. Příslušné orgány odpovědné za dohled na konsolidovaném základě zavedou seznamy finančních holdingových společností nebo smíšených finančních holdingových společností uvedených v článku 10 nařízení [vloží OP]. Tyto seznamy předávají příslušným orgánům ostatních členských států, orgánu EBA a Komisi. Článek 120Sankce V souladu s hlavou VII kapitolou 1 oddílem IV členské státy zajistí, aby mohly být finančním holdingovým společnostem, smíšeným finančním holdingovým společnostem a smíšeným holdingovým společnostem nebo jejich výkonným ředitelům ukládány sankce nebo přijímána opatření k ukončení zjištěného protiprávního jednání, popřípadě k zamezení jeho příčin, v případě porušení právních nebo správních předpisů přijatých k provedení kapitoly 3. Článek 121Hodnocení rovnocennosti dohledu na konsolidovaném základě v třetích zemích 369. Jestliže instituce, jejímž mateřským podnikem je instituce nebo finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost se skutečným sídlem ve třetí zemi, nepodléhá dohledu na konsolidovaném základě podle článku 106, ověřují příslušné orgány, zda tato instituce podléhá dohledu na konsolidovaném základě ze strany příslušného orgánu třetí země, který je rovnocenný dohledu upravenému zásadami stanovenými v této směrnici a požadavkům části jedna hlavě II kapitole 2 nařízení [vloží OP]. Ověření provádí příslušný orgán, který by byl pověřený dohledem na konsolidovaném základě, pokud by se použil odstavec 3, na žádost mateřského podniku nebo kteréhokoliv z regulovaných subjektů povolených v Unii nebo z vlastního podnětu. Tento příslušný orgán konzultuje ostatní dotyčné příslušné orgány. 370. Komise může požádat Evropský bankovní výbor, aby poskytl obecné pokyny ohledně toho, zda je pravděpodobné, že opatření dohledu na konsolidovaném základě příslušných orgánů ve třetích zemích dosahují cílů dohledu na konsolidovaném základě, jak jsou vymezeny v této kapitole, ve vztahu k institucím, jejichž mateřský podnik má skutečné sídlo ve třetí zemi. Výbor tyto pokyny průběžně přezkoumává a přihlíží ke všem změnám dohledu na konsolidovaném základě prováděného takovými příslušnými orgány. EBA je Komisi a Evropskému bankovnímu výboru nápomocen při výkonu uvedených úkolů, včetně toho, zda by takové obecné pokyny měly být aktualizovány. Příslušný orgán, který provádí ověření uvedené v odst. 1 prvním pododstavci, k těmto pokynům přihlíží. Pro tento účel příslušný orgán konzultuje orgán EBA před přijetím rozhodnutí. 371. Pokud takový rovnocenný dohled neexistuje, použijí členské státy na instituci obdobně tuto směrnici a nařízení [vloží OP] nebo povolí svým příslušným orgánům uplatňovat jiné vhodné techniky dohledu, které dosahují cíle dohledu nad institucemi na konsolidovaném základě. Tyto techniky dohledu schválí po konzultaci s ostatními dotčenými příslušnými orgány příslušný orgán, který by byl pověřený dohledem na konsolidovaném základě. Příslušné orgány mohou zejména požadovat ustavení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti se skutečným sídlem v Unii a uplatnit ustanovení o dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidovanou situací této finanční holdingové společnosti nebo konsolidovanou situací této smíšené finanční holdingové společnosti. Techniky dohledu se zaměří na dosažení cílů dohledu na konsolidovaném základě, jak jsou vymezeny v této kapitole, a oznámí se ostatním dotčeným příslušným orgánům, orgánu EBA a Komisi. Kapitola 4Kapitálové rezervy Oddíl IRezervy na Zachování kapitálu a proticyklické kapitálové rezervy ČLÁNEK 122 DEFINICE Pro účely této kapitoly se použijí následující definice: 1) „rezervou na zachování kapitálu“ se rozumí kapitál, který je instituce povinna udržovat v souladu s článkem 123; 2) „požadavkem kombinovaných rezerv“ se rozumí celková výše kmenového kapitálu Tier 1 nutná ke splnění požadavku rezervy na zachování kapitálu a rozšířená o proticyklickou kapitálovou rezervu stanovenou konkrétně pro danou instituci (za předpokladu více než 0 % rizikově vážených aktiv); 3) „sazbou proticyklické rezervy“ se rozumí sazba, kterou je instituce povinna aplikovat za účelem výpočtu proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci a která je nastavena v souladu s článkem 126, článkem 127, resp. příslušným orgánem třetí země; 4) „institucí s vnitrostátním povolením“ se rozumí instituce, která má povolení v členském státě, na jehož území vykonává působnost určitý pověřený orgán; 5) „proticyklickou kapitálovou rezervou stanovenou konkrétně pro danou instituci“ se rozumí kapitál, který je instituce povinna udržovat v souladu s článkem 124. Článek 123 Požadavek na udržování rezervy na zachování kapitálu 372. Členské státy jsou povinny vyžadovat, aby instituce udržovaly nad rámec kmenového kapitálu Tier 1 udržovaného za účelem splnění kapitálového požadavku stanoveného dle článku 87 nařízení [vloží OP] ještě rezervu na zachování kapitálu v podobě kmenového kapitálu Tier 1 odpovídajícího 2,5 % z jejich celkové rizikové expozice vypočtené v souladu s čl. 87 odst. 3 uvedeného nařízení na individuálním a konsolidovaném základě, podle potřeby v souladu s části jedna hlavou II uvedeného nařízení. 373. Instituce nesmí používat kmenový kapitál Tier 1 udržovaný za účelem plnění požadavku dle odstavce 1 pro potřeby plnění kteréhokoli z požadavků stanovených dle článku 100. 374. V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek dle odstavce 1, bude podléhat omezením výplat uvedeným v odstavcích 2 a 3 článku 131. Článek 124 Požadavek na udržování proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci 375. Členské státy jsou povinny vyžadovat, aby instituce udržovaly proticyklickou kapitálovou rezervu stanovenou konkrétně pro danou instituci a vypočtenou v souladu s článkem 130. 376. Instituce jsou povinny plnit požadavek dle odstavce 1 prostřednictvím kmenového kapitálu Tier 1, který bude udržován nad rámec kmenového kapitálu Tier 1 udržovaného za účelem splnění kapitálového požadavku stanoveného dle článku 87 nařízení [vloží OP], požadavku na udržování rezervy na zachování kapitálu dle článku 123 a jakéhokoli požadavku stanoveného dle článku 100. 377. V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek dle odstavce 1, bude podléhat omezením výplat uvedeným v odstavcích 2 a 3 článku 131. Oddíl IIStanovení a výpočet proticyklických kapitálových rezerv ČLÁNEK 125 DOPORUčENÍ ESRB OHLEDNě STANOVENÍ SAZEB PROTICYKLICKÉ REZERVY 378. ESRB je oprávněna vydat pro orgány pověřené členskými státy dle čl. 126 odst. 1, ve formě doporučení dle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010, návod na stanovení sazeb proticyklické rezervy, včetně: a) zásad, jimiž se pověřené orgány budou moci řídit při rozhodování o vhodné sazbě proticyklické rezervy, které zajistí, že tyto orgány budou k rozhodným makroekonomickým cyklům přistupovat řádně, a které budou nápomocné řádnému a konzistentnímu rozhodování; b) doporučení ohledně: i) měření a výpočtu odchylky od dlouhodobých trendů vývoje poměrů úvěrů k HDP, ii) výpočtu orientačních ukazatelů rezervy požadovaných dle čl. 126 odst. 2; c) doporučení ohledně proměnných, které indikují či mohou indikovat akumulaci systémového rizika ve finančním systému, jakož i jiných relevantních faktorů, které by měly být zdrojem informací pro rozhodování pověřených orgánů o vhodné sazbě proticyklické rezervy dle článku 126; d) doporučení ohledně proměnných, které indikují, že rezerva by měla být snížena nebo zcela rozpuštěna. 379. Pokud ESRB vydá doporučení dle odstavce 1, bude jej dle potřeby revidovat a aktualizovat, a to ve světle zkušeností s určováním rezerv dle této směrnice nebo vývoje mezinárodně dohodnuté praxe. Článek 126Určování sazeb proticyklické rezervy 380. Každý členský stát pověří určitý orgán (dále jen „pověřený orgán“), jehož povinností bude určovat sazbu proticyklické rezervy pro tento členský stát. 381. Každý pověřený orgán bude povinen vypočítat pro každé čtvrtletí orientační ukazatel rezervy jako referenční hodnotu, kterou se bude řídit při rozhodování o stanovení sazby proticyklické rezervy v souladu s odstavcem 3. Orientační ukazatel rezervy bude založen na odchylce poměru úvěrů k HDP od dlouhodobých trendů vývoje tohoto ukazatele s přihlédnutím k: a) růstu úrovní úvěrů v rámci dané jurisdikce, a především změnám v poměru úvěrů poskytovaných v daném členském státě k HDP; b) veškerým aktuálně platným doporučením vydaným ESRB v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. b). 382. Každý pověřený orgán bude posuzovat a určovat odpovídající sazbu proticyklické rezervy pro svůj členský stát, a to na čtvrtletní bázi, přičemž přihlédne k: a) orientačnímu ukazateli rezervy vypočtenému dle odstavce 2; b) veškerým aktuálně platným doporučením vydaným ESRB v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. a), c) a d) a veškerým doporučením vydaným ESRB dle odstavce 9; a c) jakýmkoli jiným proměnným, které bude pověřený orgán považovat za důležité. 383. Mezi proměnné uvedené v odst. 3 písm. c) mohou patřit strukturální proměnné a expozice bankovního sektoru vůči zvláštním rizikovým faktorům nebo jakýmkoli jiným faktorům souvisejícím s riziky ohrožujícími finanční stabilitu. Pokud pověřený orgán při stanovování sazby proticyklické rezervy zohlední proměnné uvedené v písmenu c), přičemž sazba rezervy by byla bývala bez tohoto zohlednění nižší, vyrozumí pověřený orgán EBA a ESRB. EBA a ESRB posoudí, zda se proměnné, na nichž je sazba rezervy založena, týkají rizik ohrožujících finanční stabilitu a zda je stanovení sazby rezervy se zohledněním uvedených proměnných v souladu se základními zásadami vnitřního trhu finančních služeb, tak jak jsou zohledněny v právních předpisech Unie týkajících se finančních služeb. Odchylně od odstavce 3 přezkoumá pověřený orgán tu část sazby proticyklické rezervy založenou na jiných proměnných podle odst. 3 písm. c) jen jednou ročně. Instituce usazené v jiném členském státě nebudou pro účely výpočtu jejich proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci brát tuto část do úvahy. 384. Sazba proticyklické rezervy vyjádřená jako procento z hodnoty celkové rizikové expozice uvedené v čl. 87 odst. 3 nařízení [vloží OP] u institucí, které mají úvěrové expozice v daném členském státě, musí nabývat hodnot mezi 0 % a 2,5 %, a to postupně po 0,25 procentního bodu nebo násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude s ohledem na faktory uvedené v odstavci 3 odůvodněno, může pověřený orgán nastavit sazbu proticyklické rezervy vyšší než 2,5 % z hodnoty celkové rizikové expozice uvedené v čl. 87 odst. 3 nařízení [vloží OP] pro účely uvedené v čl. 130 odst. 3. 385. V případě, že pověřený orgán stanoví poprvé sazbu proticyklické rezervy vyšší než nula, nebo pokud následně pověřený orgán zvýší stávající nastavení sazby proticyklické rezervy, stanoví současně den, od kterého budou instituce povinny tuto zvýšenou rezervu aplikovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci. Tento den nesmí nastat později než po uplynutí 12 měsíců ode dne, kdy bude oznámeno stanovení zvýšené rezervy v souladu s odstavcem 8. V případě, že bude stanoveno, že tento den nastane po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne, kdy bude oznámeno stanovení zvýšené rezervy, musí být takováto kratší lhůta pro aplikaci této zvýšené rezervy odůvodněna výjimečnými okolnostmi. 386. V případě, že pověřený orgán sníží stávající sazbu proticyklické rezervy, bez ohledu na to, zda bude snížena až na nulu nebo nikoli, určí současně též orientační dobu, během které se neočekává žádné zvýšení této rezervy. Touto orientační dobou však pověřený orgán nebude vázán. 387. Každý pověřený orgán provede oznámení čtvrtletního stanovení sazby proticyklické rezervy zveřejněním na své webové stránce. Toto oznámení bude obsahovat přinejmenším následující informace: a) použitelnou sazbu proticyklické rezervy; b) rozhodný poměr úvěrů k HDP a jeho odchylku od dlouhodobého trendu; c) orientační ukazatel rezervy vypočtený dle odstavce 2; d) odůvodnění této sazby rezervy, včetně odkazu na veškeré proměnné, na které se nevztahuje orientační ukazatel rezervy a ke kterým pověřený orgán přihlédl při stanovení sazby proticyklické rezervy v souladu s odst. 3 písm. c); e) v případě, že dojde ke zvýšení sazby rezervy, den, od kterého jsou instituce povinny tuto zvýšenou sazbu rezervy aplikovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci; f) v případě, že den uvedený pod písmenem e) má nastat po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne oznámení dle tohoto odstavce, odkaz na výjimečné okolnosti, které odůvodňují tuto kratší lhůtu pro aplikaci dané sazby; g) v případě, že dojde ke snížení sazby rezervy, orientační dobu, během které se neočekává žádné zvýšení sazby rezervy, společně s odůvodněním této doby; h) v případě, že pověřený orgán přihlédne k proměnným uvedeným v odst. 3 písm. c), výši sazby rezervy vztahující se k těmto proměnným. Pověřené orgány přijmou veškerá rozumná opatření potřebná ke koordinaci načasování tohoto oznámení. Pověřené orgány budou o každém čtvrtletním nastavení sazby proticyklické rezervy a o údajích specifikovaných pod písmeny a) až g) informovat ESRB. ESRB zveřejní na své webové stránce veškeré takto oznámené sazby rezerv a související informace. 388. ESRB je oprávněna vydávat doporučení dle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 týkající se čtvrtletního nastavení sazby proticyklické rezervy v určitém členském státě, případně v několika členských státech. Článek 127Uznání sazeb proticyklické rezervy převyšujících hodnotu 2,5 % 389. V případě, že pověřený orgán v souladu s čl. 126 odst. 5 nebo příslušný orgán třetí země nastavil sazbu proticyklické rezervy převyšující 2,5 % z hodnoty celkové rizikové expozice uvedené v čl. 87 odst. 3 nařízení [vloží OP], mohou ostatní pověřené orgány uznat tuto sazbu rezervy pro účely výpočtu proticyklických kapitálových rezerv stanovených konkrétně pro danou instituci, který provádějí instituce s vnitrostátním povolením. 390. V případě, že pověřený orgán uzná sazbu rezervy převyšující 2,5 % z hodnoty celkové rizikové expozice uvedené v čl. 87 odst. 3 nařízení [vloží OP] v souladu s odstavcem 1, oznámí toto uznání zveřejněním na své webové stránce. Toto oznámení bude obsahovat přinejmenším následující informace: a) použitelnou sazbu proticyklické rezervy; b) členský stát, pro který tato sazba platí; c) v případě, že došlo ke zvýšení sazby rezervy, den, od kterého jsou instituce s povolením v členském státě, v němž působí pověřený orgán, povinny tuto zvýšenou sazbu rezervy aplikovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci; d) v případě, že den uvedený pod písmenem c) má nastat po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne oznámení dle tohoto odstavce, odkaz na výjimečné okolnosti, které odůvodňují tuto kratší lhůtu pro aplikaci dané sazby. Článek 128Doporučení ESRB ohledně sazeb proticyklických rezerv třetích zemí ESRB je dle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 oprávněna vydávat pověřeným orgánům doporučení ohledně odpovídající sazby proticyklické rezervy pro expozice vůči dané třetí zemi v případě, že: a) sazba proticyklické rezervy nebyla stanovena a zveřejněna příslušným orgánem třetí země (dále jen „příslušný orgán třetí země“) pro třetí zemi, vůči níž má jedna nebo několik institucí Unie úvěrové expozice; b) ESRB dospěje k závěru, že sazba proticyklické rezervy, která byla stanovena a zveřejněna příslušným orgánem třetí země pro třetí zemi, není dostatečná pro potřeby odpovídající ochrany institucí Unie před riziky přílišné úvěrové expanze v dané zemi, nebo pověřený orgán vyrozumí ESRB, že danou sazbu rezervy považuje pro tyto účely za nedostatečnou. Článek 129Rozhodnutí pověřených orgánů ohledně sazeb proticyklických rezerv třetích zemí 391. Tento článek se použije bez ohledu na to, zda ESRB vydala pověřeným orgánům doporučení dle článku 128. 392. Za podmínek uvedených v čl. 128 písm. a) mohou pověřené orgány stanovit sazbu proticyklické rezervy, kterou budou instituce s vnitrostátním povolením povinny aplikovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci. 393. V případě, že byla sazba proticyklické rezervy stanovena a zveřejněna příslušným orgánem třetí země pro třetí zemi, může pověřený orgán stanovit jinou sazbu rezervy pro uvedenou třetí zemi pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci, který jsou povinny provádět instituce s vnitrostátním povolením, pokud dospěje pověřený orgán rozumně k závěru, že sazba rezervy stanovená příslušným orgánem třetí země není dostatečná pro potřeby odpovídající ochrany těchto institucí před riziky přílišné úvěrové expanze v dané zemi. Při výkonu pravomoci dle prvního pododstavce nesmí pověřený orgán stanovit sazbu proticyklické rezervy pod úrovní stanovenou příslušným orgánem třetí země, ledaže tato sazba rezervy převyšuje 2,5 %, vyjádřená jako procento z hodnoty celkové rizikové expozice uvedené v čl. 87 odst. 3 nařízení [vloží OP] u institucí, které mají úvěrové expozice vůči dotčené třetí zemi. 394. V případě, že příslušný orgán třetí země nastaví takovou sazbu proticyklické rezervy pro třetí zemi dle odstavce 2 nebo 3, že dojde ke zvýšení stávající použitelné sazby proticyklické rezervy, stanoví příslušný orgán třetí země den, od kterého budou instituce s vnitrostátním povolením povinny aplikovat tuto sazbu rezervy pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci. Tento den nesmí nastat později než 12 měsíců ode dne oznámení sazby rezervy dle odstavce 5. V případě, že bude tento den stanoven tak, aby nastal po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne, kdy bude stanovení této sazby oznámeno, musí být takováto kratší lhůta pro aplikaci dané sazby odůvodněna výjimečnými okolnostmi. 395. Pověřené orgány jsou povinny zveřejnit veškerá nastavení sazby proticyklické rezervy pro třetí zemi v souladu s odstavcem 2 nebo 3 na svých webových stránkách, přičemž jsou povinny mezi zveřejněnými informacemi uvést následující: a) sazbu proticyklické rezervy a třetí zemi, pro kterou tato sazba platí; b) odůvodnění této sazby rezervy; c) pokud bude sazba rezervy poprvé nastavena jako vyšší než nula nebo zvýšena, den, od kterého jsou instituce povinny tuto zvýšenou sazbu rezervy aplikovat pro účely výpočtu své proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci; d) v případě, že den uvedený pod písmenem c) má nastat po uplynutí doby kratší než 12 měsíců ode dne zveřejnění nastavení sazby dle tohoto odstavce, odkaz na výjimečné okolnosti, které odůvodňují tuto kratší lhůtu pro aplikaci dané sazby. Článek 130Výpočet proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci 396. Proticyklická kapitálová rezerva stanovená konkrétně pro danou instituci se bude skládat z váženého průměru sazeb proticyklické rezervy, které se použijí v jurisdikcích, kde se nacházejí rozhodné úvěrové expozice dané instituce, nebo které se použijí pro účely tohoto článku v důsledku aplikace čl. 129 odst. 2 nebo 3. Členské státy jsou povinny požadovat, aby instituce pro účely výpočtu váženého průměru uvedeného v první pododstavci aplikovaly na každou použitelnou sazbu proticyklické rezervy svoje celkové kapitálové požadavky pro úvěrové riziko, určené v souladu s částí třetí, hlavou II nařízení [vloží OP], které souvisí s rozhodnými úvěrovými expozicemi na předmětném území, dělené jejich celkovými kapitálovými požadavky pro úvěrové riziko, které souvisí se všemi rozhodnými úvěrovými expozicemi dané instituce. 397. V případě, že v souladu s čl. 126 odst. 5 pověřený orgán nastaví sazbu proticyklické rezervy tak, že bude převyšovat 2,5 % z hodnoty celkové rizikové expozice uvedené v čl. 87 odst. 3 nařízení [vloží OP], jsou členské státy povinny zajistit, aby byly na rozhodné úvěrové expozice nacházející se v členském státě, v němž působí daný pověřený orgán (dále jen „členský stát A“), aplikovány následující sazby rezerv, a to pro účely výpočtu potřebného dle odstavce 1, včetně, v relevantních případech, výpočtu té části konsolidovaného kapitálu, která se týká předmětné instituce: a) instituce s vnitrostátním povolením jsou povinny používat tuto sazbu rezervy převyšující 2,5 % z hodnoty celkové rizikové expozice; b) instituce s povolením v jiném členském státě jsou povinny aplikovat sazbu proticyklické rezervy ve výši 2,5 % z hodnoty celkové rizikové expozice, pokud pověřený orgán v členském státě, kde tyto instituce získaly povolení, neuznal sazbu rezervy převyšující 2,5 % v souladu s čl. 127 odst. 1; c) instituce s povolením v jiném členském státě jsou povinny aplikovat sazbu proticyklické rezervy stanovenou pověřeným orgánem členského státu A, pokud pověřený orgán v členském státě, kde tyto instituce získaly povolení, uznal tuto sazbu rezervy v souladu článkem 127. 398. V případě, že sazba proticyklické rezervy stanovená příslušným orgánem třetí země pro třetí zemi převyšuje 2,5 % z hodnoty celkové rizikové expozice uvedené v čl. 87 odst. 3 nařízení [vloží OP], jsou členské státy povinny zajistit, aby byly na rozhodné úvěrové expozice nacházející se v této třetí zemi aplikovány následující sazby rezerv, a to pro účely výpočtu potřebného dle odstavce 1, včetně, v relevantních případech, výpočtu té části konsolidovaného kapitálu, která se týká předmětné instituce: a) instituce jsou povinny aplikovat sazbu proticyklické rezervy ve výši 2,5 % z hodnoty celkové rizikové expozice, pokud pověřený orgán v členském státě, kde tyto instituce získaly povolení, neuznal sazbu rezervy převyšující 2,5 % v souladu s čl. 127 odst. 1; b) instituce jsou povinny aplikovat sazbu proticyklické rezervy stanovenou příslušným orgánem třetí země, pokud pověřený orgán v členském státě, kde tyto instituce získaly povolení, uznal tuto sazbu rezervy v souladu s článkem 127. 399. Mezi rozhodné úvěrové expozice patří všechny kategorie expozic vyjma druhů expozice uvedených v čl. 107 písm. a), b), d), e) a f) nařízení [vloží OP], které podléhají: a) kapitálovým požadavkům pro úvěrové riziko dle části třetí hlavy II uvedeného nařízení; b) v případech, kdy je expozice vedena v obchodním portfoliu, kapitálovým požadavkům pro specifické riziko dle části třetí hlavy IV kapitoly 2 uvedeného nařízení nebo dodatečné riziko selhání a migrace dle části třetí hlavy IV kapitoly 5 uvedeného nařízení; c) v případech, kdy je expozicí sekuritizace, kapitálovým požadavkům dle části třetí hlavy II kapitoly 5b uvedeného nařízení. 400. Instituce jsou povinny označit zeměpisnou polohu rozhodné úvěrové expozice v souladu s regulačními technickými normami přijatými dle odstavce 6. 401. Pro účely výpočtu požadovaného dle odstavce 1: a) pokud má předmětné rozhodnutí za následek zvýšení sazby rezervy, použije se sazba proticyklické rezervy pro členský stát ode dne uvedeného v informaci zveřejněné v souladu s čl. 126 odst. 8 písm. e) nebo čl. 127 odst. 2 písm. c); b) pokud má předmětné rozhodnutí za následek zvýšení sazby rezervy, použije se sazba proticyklické rezervy pro třetí zemi po uplynutí 12 měsíců ode dne, kdy byla změna sazby rezervy oznámena příslušným orgánem třetí země, a to bez ohledu na to, zda tento orgán požaduje, aby instituce založené a vzniklé v této třetí zemi aplikovaly předmětnou změnu ve lhůtě kratší; tím není dotčeno ustanovení písmene c); c) v případě, že pověřený orgán domovského členského státu dotčené instituce stanoví sazbu proticyklické rezervy pro třetí zemi v souladu s čl. 129 odst. 2 nebo 3 nebo uzná sazbu proticyklické rezervy pro třetí zemi v souladu s článkem 127, použije se tato sazba rezervy ode dne uvedeného v informaci zveřejněné v souladu s čl. 129 odst. 5 písm. c) nebo čl. 127 odst. 2 písm. c), pokud má předmětné rozhodnutí za následek zvýšení sazby rezervy; d) sazba proticyklické rezervy se použije okamžitě, pokud má předmětné rozhodnutí za následek snížení sazby rezervy. Pro účely písmene b) platí, že změna sazby proticyklické rezervy pro třetí zemi bude považována za oznámenou dne, kdy bude zveřejněna příslušným orgánem třetí země v souladu s platnými vnitrostátními předpisy. 402. EBA vypracuje návrh regulačních technických norem za účelem specifikace způsobu určování zeměpisné polohy rozhodných úvěrových expozic uvedených v odstavci 5. Na Komisi jsou přeneseny pravomoci přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA předloží Komisi uvedené návrhy regulačních norem do 31. prosince 2014. Oddíl IIIOpatření na zachování kapitálu ČLÁNEK 131 OMEZENÍ VÝPLAT 403. Členské státy zakážou institucím, které splňují požadavek kombinovaných rezerv, provádět výplatu související s kmenovým kapitálem Tier 1 v rozsahu, v jakém by došlo ke snížení kmenového kapitálu Tier 1 na takovou úroveň, kdy by požadavek kombinovaných rezerv již splněn nebyl. 404. Členské státy jsou povinny požadovat, aby instituce, které nesplňují požadavek kombinovaných rezerv, vypočetly nejvyšší rozdělitelnou částku (dále jen „MDA“) v souladu s odstavcem 4. Použije-li se první pododstavec, je členský stát povinen zakázat každé takové instituci přijetí kteréhokoli z následujících opatření předtím, než tato instituce vypočte MDA: a) výplatu související s kmenovým kapitálem Tier 1; b) převzít závazek výplaty variabilní odměny nebo penzijních dávek závisejících na uvážení či vyplatit variabilní odměnu, pokud povinnost k její výplatě vznikla v době, kdy instituce nesplňovala požadavky kombinovaných rezerv; c) provést platby na dodatečné nástroje Tier 1. 405. Po dobu, kdy instituce nebude splňovat nebo překračovat na ni aplikovatelný požadavek kombinovaných rezerv, jsou členské státy povinny zakázat této instituci výplatu částky převyšující MDA, která bude vypočtena v souladu s odstavcem 4, prostřednictvím některého z opatření uvedených pod písmeny a) až c) odstavce 2. 406. Členské státy jsou povinny požadovat, aby instituce vypočetly MDA vynásobením částky vypočtené v souladu s písmenem a) činitelem určeným v souladu s písmenem b). Opatření uvedená pod písmeny a), b) a c) odstavce 2 mají za následek snížení MDA. a) První z činitelů součinu se bude skládat z: i) předběžných zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu Tier 1 dle čl. 24 odst. 2 nařízení [vloží OP] a které byly vytvořeny po vydání posledního rozhodnutí o rozdělení zisků nebo přijetí kteréhokoli z opatření uvedených pod písmeny a), b) nebo c) odstavce 2; plus ii) výročních zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu Tier 1 dle čl. 24 odst. 4 nařízení [vloží OP] a které byly vytvořeny po vydání posledního rozhodnutí o rozdělení zisků nebo přijetí kteréhokoli z opatření uvedených pod písmeny a), b) nebo c) odstavce 2; mínus iii) částek, které by bylo nutno zaplatit na dani, pokud by částky uvedené pod body i) a ii) zůstaly nerozděleny. b) Druhý činitel součinu bude určen následovně: i) pokud se kmenový kapitál Tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění kapitálového požadavku dle čl. 87 odst. 1 písm. c) nařízení [vloží OP], vyjádřený jako procento z hodnoty celkové rizikové expozice ve smyslu čl. 87 odst. 3 uvedeného nařízení, bude nacházet v prvním (tj. nejnižším) kvartilu požadavku kombinovaných rezerv, bude hodnota druhého činitele součinu 0; ii) pokud se kmenový kapitál Tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění kapitálového požadavku dle čl. 87 odst. 1 písm. c) nařízení [vloží OP], vyjádřený jako procento z hodnoty celkové rizikové expozice ve smyslu čl. 87 odst. 3 tohoto nařízení, bude nacházet ve druhém kvartilu požadavku kombinovaných rezerv, bude hodnota druhého činitele součinu 0,2; iii) pokud se kmenový kapitál Tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění kapitálového požadavku dle čl. 87 odst. 1 písm. c) nařízení [vloží OP], vyjádřený jako procento z hodnoty celkové rizikové expozice ve smyslu čl. 87 odst. 3 tohoto nařízení, bude nacházet ve třetím kvartilu požadavku kombinovaných rezerv, bude hodnota druhého činitele součinu 0,4; iv) pokud se kmenový kapitál Tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění kapitálového požadavku dle čl. 87 odst. 1 písm. c) nařízení [vloží OP], vyjádřený jako procento z hodnoty celkové rizikové expozice ve smyslu čl. 87 odst. 3 uvedeného nařízení, bude nacházet v čtvrtém (tj. nejvyšším) kvartilu požadavku kombinovaných rezerv, bude hodnota druhého činitele součinu 0,6; Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kombinovaných rezerv budou vypočteny následovně: Dolní hranice kvartilu[pic] Horní hranice kvartilu[pic] „ISCCB“ znamená „proticyklická kapitálová rezerva stanovená konkrétně pro danou instituci“ a „Qn“ označuje pořadové číslo dotčeného kvartilu. 407. Omezení stanovená tímto článkem se použijí pouze na platby, které budou mít za následek snížení kmenového kapitálu Tier 1 nebo snížení zisků, a za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nebude představovat porušení povinnosti nebo splnění podmínky pro zahájení insolvenčního řízení proti dotčené instituci. 408. V případě, že instituce nesplňuje požadavek kombinovaných rezerv a má v úmyslu provést výplatu svých rozdělitelných zisků nebo přijmout některé z opatření uvedených pod písmeny a) až c) odstavce 2, je povinna vyrozumět příslušný orgán a poskytnout mu následující informace: a) výši kapitálu udržovaného dotčenou institucí, rozčleněnou na následující položky: i) kmenový kapitál Tier 1, ii) dodatečný kapitál Tier 1, iii) kapitál Tier 2; b) výši svých předběžných a výročních zisků; c) MDA vypočtenou v souladu s odstavcem 4; d) částku rozdělitelných zisků, kterou má v úmyslu vyplatit jako: i) platby dividend, ii) zpětné odkupy akcií, iii) platby na dodatečné nástroje Tier 1, iv) platbu variabilní odměny nebo penzijních dávek závisejících na uvážení, bez ohledu na skutečnost, zda se tak má stát prostřednictvím vytvoření nové povinnosti k výplatě nebo výplatou na základě povinnosti vzniklé v době, kdy instituce nesplňovala na ni aplikovatelné požadavky kombinovaných rezerv. 409. Instituce jsou povinny udržovat v platnosti opatření k zajištění toho, aby byly částky rozdělitelných zisků a MDA vypočteny správně, a musí být schopny na žádost příslušného orgánu přesnost tohoto výpočtu prokázat. 410. Pro účely odstavců 1 a 2 patří do výplat souvisejících s kmenovým kapitálem Tier 1: a) vyplácení peněžních dividend; b) výplata plně nebo částečně placených prémiových akcií nebo jiných kapitálových nástrojů uvedených v čl. 24 odst. 1 nařízení [vloží OP]; c) výplata nebo nákup vlastních akcií nebo jiných kapitálových nástrojů uvedených v čl. 24 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení uskutečněné institucí; d) vrácení částek vyplacených v souvislosti s kapitálovými nástroji uvedenými v čl. 24 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení; e) výplata položek uvedených v čl. 24 odst. 1 písm. b) až e) uvedeného nařízení. Článek 132 Plán zachování kapitálu 411. V případě, že instituce nesplňuje na ni aplikovatelný požadavek kombinovaných rezerv, je povinna vyhotovit plán zachování kapitálu a předložit jej příslušnému orgánu nejpozději ve lhůtě pěti pracovních dní ode dne, kdy instituce zjistila, že předmětný požadavek nesplňuje. 412. V plánu zachování kapitálu musí být uvedeno následující: a) odhady příjmů a výdajů a předpokládaná rozvaha; b) opatření na zvýšení podílů kapitálů instituce; c) plán a časový rámec navýšení kapitálu s cílem splnit požadavek kombinovaných rezerv v plném rozsahu; d) veškeré další informace, které bude příslušný orgán považovat za nezbytné pro provedení posouzení požadovaného dle odstavce 3. 413. Příslušný orgán je povinen posoudit plán zachování kapitálu, přičemž tento plán schválí pouze tehdy, pokud dospěje k závěru, že v případě realizace tohoto plánu lze s rozumnou mírou pravděpodobnosti očekávat, že díky němu dojde k zachování nebo vytvoření kapitálu dostatečného k tomu, aby byla instituce schopna splnit na ni aplikovatelné požadavky kombinovaných rezerv, a to ve lhůtě, kterou bude příslušný orgán považovat za odpovídající. 414. V případě, že příslušný orgán plán zachování kapitálu neschválí v souladu s odstavcem 3, nařídí implementaci některého z následujících opatření, popřípadě obou těchto opatření současně: a) příslušný orgán bude požadovat, aby instituce navýšila svůj kapitál na určenou výši, a to ve stanovených lhůtách; b) příslušný orgán vykoná svou pravomoc dle článku 99, tj. nařídí přísnější omezení výplat, než které požaduje článek 131. Hlava VIIIZveřejňování údajů příslušnými orgány Článek 133 Obecné požadavky 415. Příslušné orgány zveřejní tyto informace: a) znění právních a správních předpisů a administrativních a obecných pokynů přijatých v jejich členském státě v oblasti obezřetnostní regulace; b) způsob, jakým v praxi provádějí možnosti a případy vlastního uvážení obsažené v právních a správních předpisech Unie; c) obecná kritéria a metodiky, které používají při přezkumu a hodnocení podle článku 92; d) aniž jsou dotčena ustanovení hlavy VII kapitoly 1 oddílu II této směrnice a článků 54 a 58 směrnice 2004/39/ES, souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce v každém členském státě, včetně počtu a povahy opatření dohledu přijatých v souladu s článkem 99. 416. Údaje zveřejněné podle odstavce 1 jsou takové, že umožní smysluplné srovnání přístupů přijatých příslušnými orgány různých členských států. Údaje se zveřejňují v jednotném formátu a pravidelně se aktualizují. Údaje jsou přístupné elektronicky na jednotné adrese. 417. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro určení formátu, struktury, obsahu a data každoročního zveřejnění údajů uvedených v odstavci 1. EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 1. ledna 2014. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 134Zvláštní požadavky na zveřejňování údajů 418. Pro účely části šesté nařízení [vloží OP] zveřejní příslušné orgány tyto informace: a) obecná kritéria a metodiky používané pro přezkum souladu s článkem 394 nařízení [vloží OP]; b) aniž jsou dotčena ustanovení hlavy VII kapitoly 1 oddílu II, souhrnný popis výsledků dohledu a popis opatření uložených v případech nesouladu s článkem 394 nařízení [vloží OP] zjišťovaných jednou ročně. 419. Příslušný orgán členských států využívající možnosti stanovené v čl. 6 odst. 3 nařízení [vloží OP] zveřejní tyto informace: a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se předpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků; b) počet mateřských institucí, které využívají možnosti stanovené v čl. 6 odst. 3 nařízení [vloží OP], a počet mateřských institucí, které zahrnují dceřiné podniky ve třetí zemi; c) souhrnně za členský stát: i) celkovou výši kapitálu na konsolidovaném základě mateřské instituce v daném členském státě využívajícím možnosti stanovené v čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi, ii) procentuální podíl na celkovém kapitálu na konsolidovaném základě mateřských institucí v daném členském státě využívajícím možnosti stanovené v čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi, iii) procentuální podíl na celkovém kapitálu požadovaném podle článku 87 nařízení [vloží OP] na konsolidovaném základě mateřských institucí v daném členském státě, využívajícím možnosti stanovené v čl. 6 odst. 3 nařízení [vloží OP], který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi. 420. Příslušný orgán, který využívá možnosti stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení [vloží OP], zveřejní: a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků; b) počet mateřských institucí, které využívají možnosti stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení [vloží OP], a počet mateřských institucí, které zahrnují dceřiné podniky ve třetí zemi; c) souhrnně za členský stát i) celkovou výši kapitálu mateřských institucí využívajících možnosti stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení [vloží OP], který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi, ii) procentuální podíl na celkovém kapitálu mateřských institucí využívajících možnosti stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení [vloží OP], který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi, iii) procentuální podíl na celkovém kapitálu požadovaném podle článku 87 nařízení [vloží OP] mateřských institucí využívajících možnosti stanovené v čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení, který je držen v dceřiných podnicích ve třetí zemi. Hlava IXAkty v přenesené pravomoci a prováděcí akty Článek 135 Akty v přenesené pravomoci Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 138, pokud jde o: a) vyjasnění definic uvedených v článcích 4 a 122 pro zajištění jednotného uplatňování této směrnice; b) vyjasnění definic uvedených v článcích 4 a 122 tak, aby byl při uplatňování této směrnice brán zřetel na vývoj finančních trhů; c) harmonizaci terminologie definic uvedených v článku 4 a jejich rámce v souladu s pozdějšími právními předpisy o institucích a záležitostech s nimi spojených; d) rozšíření nebo terminologickou úpravu seznamu zmíněného v článcích 33 a 34 a obsaženého v příloze I této směrnice se zřetelem k vývoji na finančních trzích; e) oblasti, v nichž si příslušné orgány vyměňují informace, uvedené v článku 51; f) úpravu ustanovení článků 75 až 86 a článku 94 se zřetelem k vývoji na finančních trzích (zejména k novým finančním produktům) nebo k vývoji účetních standardů nebo požadavků, které berou v úvahu právní předpisy Unie, nebo s ohledem na sbližování postupů v oblasti dohledu; g) úpravy kritérií stanovených v čl. 23 odst. 1 s cílem zohlednit budoucí vývoj a zajistit jednotné uplatňování této směrnice. Článek 136Prováděcí akty Následující opatření se přijímají jako prováděcí akty v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 137 odst. 2: a) technické úpravy seznamu v článku 2; b) změna výše počátečního kapitálu stanovené v článku 12 a hlavě IV se zřetelem k hospodářskému a měnovému vývoji. Článek 137Evropský bankovní výbor 421. Při přijímání prováděcích aktů je Komisi nápomocen Evropský bankovní výbor zřízený rozhodnutím Komise 2004/10/ES. Uvedený výbor je výborem ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011. 422. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Článek 138Výkon přenesené pravomoci 423. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku. 424. Přenesení pravomoci uvedené v článku 135 platí na dobu neurčitou od data uvedeného v článku 153. 425. Evropský parlament nebo Rada mohou kdykoliv přenesení pravomoci uvedené v článku 135 zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 426. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 427. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 135 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Hlava XZměny směrnice 2002/87/ES Článek 139 Změna směrnice 2002/87/ES 428. Ustanovení čl. 21a odst. 2 písm. a) se zrušuje. 429. Za čl. 21a odst. 2 písm. a) se vkládá následující odstavec: „3. Za účelem zajištění důsledné harmonizace metod výpočtu uvedených v příloze I části II ve spojení s čl. 45 odst. 2 nařízení [vloží OP] a čl. 228 odst. 1 směrnice 2009/138/ES, avšak aniž je dotčen čl. 6 odst. 4, vypracují EBA, EIOPA a ESMA v rámci společného výboru návrhy regulačních technických norem, pokud jde o čl. 6 odst. 2. Evropské orgány dohledu předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 1. ledna 2013. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené ve třetím pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“ Hlava XIPřechodná a závěrečná ustanovení Kapitola 1 Přechodná ustanovení o dohledu nad úvěrovými institucemi využívajícími svobodu usazování a svobodu poskytovat služby Článek 140Oblast působnosti 430. Ustanovení této kapitoly nahrazují články 40, 41, 43, 51 a 52 do 1. ledna 2015, a pokud Komise přijme akt v přenesené pravomoci podle odstavce 2, na další období až dvou let. 431. Aby bylo zajištěno, že postupné zavádění požadavků na dohled nad likviditou bude plně v souladu s vypracováním jednotných pravidel pro likviditu, je Komise v případě, že v Unii nebudou zavedena jednotná pravidla pro likviditu z důvodu, že k datu uvedenému v prvním pododstavci nebudou schváleny mezinárodní normy pro dohled nad likviditou, zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle článku 135, jimiž se posune datum uvedené v odstavci 1 až o dva roky. Článek 141Požadavky na informace Hostitelské členské státy jsou oprávněny požadovat pro statistické účely, aby všechny úvěrové instituce, které mají pobočky na jejich území, podávaly pravidelně informace o jejich činnosti v těchto hostitelských členských státech příslušným orgánům hostitelského členského státu. Při plnění povinností, které jim ukládá článek 145 této směrnice, mohou hostitelské členské státy požadovat, aby pobočky úvěrových institucí z jiných členských států předkládaly stejné informace, které pro daný účel požadují od vnitrostátních úvěrových institucí. Článek 142Opatření přijímaná příslušnými orgány domovského státu ve vztahu k činnosti provozované v hostitelském členském státu 432. Zjistí-li příslušné orgány hostitelského členského státu, že úvěrová instituce, která má pobočku nebo poskytuje služby na jeho území, nesplňuje ustanovení právních předpisů přijatých v daném státě v souladu s touto směrnicí, která se týkají příslušných orgánů hostitelského členského státu, budou tyto orgány požadovat, aby úvěrová instituce tuto situaci napravila. 433. Pokud dotčená úvěrová instituce nepodnikne příslušné kroky, příslušné orgány hostitelského členského státu informují příslušným způsobem příslušné orgány domovského členského státu. 434. Příslušné orgány domovského členského státu při nejbližší příležitosti přijmou příslušná opatření aby zajistily, že dotčená úvěrová instituce tuto situaci napraví. O povaze těchto opatření se informují příslušné orgány hostitelského členského státu. 435. Pokud i přes opatření přijatá domovským členským státem nebo proto, že tato opatření nebyla dostatečná nebo nejsou v daném členském státě k dispozici, úvěrová instituce nadále porušuje právní předpisy uvedené v odstavci 1, které platí v hostitelském členském státě, může tento stát, poté, co informoval příslušné orgány domovského členského státu, přijmout příslušná opatření, aby zabránil dalšímu porušování předpisů nebo je potrestal, a je-li to nezbytné, zabránil této úvěrové instituci v iniciaci dalších transakcí na jeho území. Členské státy zajistí, aby na jejich území bylo možné doručovat právní dokumenty nezbytné při uplatňování uvedených opatření na úvěrové instituce . Článek 143Předběžná opatření Předtím, než příslušné orgány hostitelské země použijí postup podle článku 142, mohou v naléhavých případech přijmout předběžná opatření nezbytná k ochraně zájmů vkladatelů, investorů a dalších osob, jimž jsou poskytovány služby. Komise a příslušné orgány ostatních dotčených členských států o těchto opatřeních informují při nejbližší příležitosti. Komise je oprávněna po konzultaci s příslušnými orgány dotčeného členského státu rozhodnout, že daný členský stát je povinen uvedená opatření změnit či zrušit. Článek 144Odpovědnost 436. Za obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi, včetně činností vykonávaných v souladu s články 33 a 34, odpovídají příslušné orgány domovského členského státu, aniž by tím byla dotčena ustanovení této směrnice, která svěřují odpovědnost příslušným orgánům hostitelského členského státu. 437. Odstavec 1 nebrání dohledu na konsolidovaném základě v souladu s touto směrnicí. 438. Příslušné orgány jednoho členského státu při výkonu svých obecných povinností řádně zváží potenciální důsledky svých rozhodnutí pro stabilitu finančních systémů všech ostatních dotčených členských států, zejména v naléhavých situacích, a to na základě informací, které mají v příslušnou dobu k dispozici. Článek 145Dohled nad likviditou Hostitelským členským státům až do další koordinace přísluší odpovědnost za dohled nad likviditou poboček úvěrových institucí, a to ve spolupráci s příslušnými orgány domovského členského státu. Aniž by byla dotčena opatření nezbytná pro posílení Evropského měnového systému, ponechávají si hostitelské členské státy úplnou odpovědnost za opatření vyplývající z provádění jejich měnové politiky. Tato opatření nesmí ukládat diskriminační nebo omezující zacházení na základě skutečnosti, že úvěrové instituci bylo uděleno povolení v jiném členském státě. Článek 146Spolupráce na dohledu Příslušné orgány dotčených členských států úzce spolupracují s cílem dohlížet na činnost úvěrových institucí, které působí, zejména prostřednictvím poboček, v jednom nebo více členských státech kromě členského státu, v němž je jejich skutečné sídlo. Navzájem si poskytují veškeré informace o řízení a vlastnictví těchto úvěrových institucí, u nichž je pravděpodobnost, že usnadní dohled nad těmito úvěrovými institucemi a prověření podmínek jejich povolení, jakož i veškeré informace, které mohou usnadnit sledování těchto institucí, zejména s ohledem na likviditu, solventnost, záruky za vklady, omezení velkých expozic, administrativní a účetní postupy a mechanismy vnitřní kontroly. Článek 147Významné pobočky 439. Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou v případech, kdy platí čl. 107 odst. 1, požádat orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě anebo příslušné orgány domovského členského státu, aby pobočka úvěrové instituce byla považována za významnou. 440. V žádosti uvede důvody, proč by se pobočka měla považovat za významnou, zejména s ohledem na následující skutečnosti: a) zda tržní podíl pobočky úvěrové instituce v oblasti vkladů překračuje 2 % vkladů v hostitelském členském státě; b) pravděpodobný dopad pozastavení nebo ukončení působení úvěrové instituce na tržní likviditu a platební, clearingový a zúčtovací systém v hostitelském členském státě; c) velikost a význam pobočky co do počtu klientů v kontextu bankovního nebo finančního systému hostitelského členského státu. Příslušné orgány domovského i hostitelského členského státu a orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě v případech, kdy platí čl. 107 odst. 1, se vynasnaží dosáhnout společného rozhodnutí o označení pobočky jako významné. Není-li společného rozhodnutí dosaženo do dvou měsíců od doručení požadavku podle prvního pododstavce, příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnou samy ve lhůtě dalších dvou měsíců, zda je pobočka významná. Při rozhodování vezmou příslušné orgány hostitelského členského státu v úvahu případné názory a výhrady orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě či příslušných orgánů domovského členského státu. Rozhodnutí uvedená ve třetím a čtvrtém pododstavci se uvádějí v dokumentu, který obsahuje plně zdůvodněné rozhodnutí a zasílá se dotčeným příslušným orgánům; tato rozhodnutí se považují za rozhodná a příslušné orgány dotčených členských států je použijí. Označení pobočky za významnou nemá vliv na práva a povinnosti příslušných orgánů podle této směrnice. 441. Příslušné orgány domovského členského státu v případě založení významné pobočky sdělí příslušným orgánům hostitelského členského státu informace uvedené v čl. 112 odst. 1 písm. c) a d) a provedou úkony uvedené v čl. 107 odst. 1 písm. c), a to ve spolupráci s příslušnými orgány hostitelského členského státu. 442. Dozví-li se příslušný orgán domovského členského státu o naléhavé situaci v úvěrové instituci uvedené v čl. 109 odst. 1, co nejdříve o tom uvědomí orgány uvedené ve čtvrtém odstavci článku 59 a v článku 60. 443. V případech, kdy neplatí článek 111, zavedou příslušné orgány vykonávající dohled nad úvěrovou institucí s významnými pobočkami v jiných členských státech kolegium orgánů dohledu, kterému předsedají a které usnadňuje spolupráci podle odstavce 2 tohoto článku a článku 61. Založení a práce kolegia se opírá o písemné ujednání, které po konzultaci s dotčenými příslušnými orgány stanoví příslušný orgán domovského členského státu. Příslušný orgán domovského členského státu rozhodne, které příslušné orgány se zúčastňují schůzek anebo práce kolegia. 444. Rozhodnutí příslušného orgánu domovského členského zohledňuje význam činnosti dohledu, která má být pro tyto orgány naplánována či zkoordinována, zejména potenciální dopad na stabilitu finančního systému v dotčeném členském státě uvedeném v čl. 144 odst. 3 a na povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku. 445. Příslušné orgány domovského členského státu plně a předem informují všechny členy kolegia o pořádání uvedených schůzek, o hlavních otázkách, o nichž se má jednat, a o činnosti, která se bude zvažovat. Příslušný orgán domovského členského státu rovněž všechny členy kolegia plně a včas informuje o činnosti prováděné na těchto schůzkách nebo o prováděných opatřeních. Článek 148Ověřování na místě 446. Hostitelské členské státy stanoví, že v případě, kdy úvěrová instituce povolená v jiném členském státě provozuje činnost prostřednictvím pobočky, mohou příslušné orgány domovského členského státu poté, co nejprve informovaly příslušné orgány hostitelského členského státu, provádět samy anebo přes prostředníky jmenované pro tento účel ověření na místě informací uvedených v článku 52. 447. Příslušné orgány domovského členského státu mohou také za účelem ověřování poboček použít některý z postupů stanovených v článku 113. 448. Odstavce 1 a 2 nemají vliv na právo příslušných orgánů hostitelského členského státu provádět při plnění svých povinností podle této směrnice, ověření na místě poboček usazených na jejich území. Kapitola 2Přechodné ustanovení o kapitálových rezervách Článek 149 Přechodná ustanovení o kapitálových rezervách 449. Tento článek upravuje požadavky článků 122 a 123 na přechodné období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2018. 450. V období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016: a) rezervu na zachování kapitálu tvoří kmenový kapitál Tier 1 ve výši 0,625 % hodnoty celkové rizikově vážené expozice instituce vypočtené podle čl. 87 odst. 3 nařízení [vloží OP]; b) proticyklická kapitálová rezerva stanovená konkrétně pro danou instituci nebude vyšší než 0,625 % této celkové hodnoty, takže požadavek kombinovaných rezerv se bude pohybovat mezi 0,625 % a 1,25 % hodnoty celkové rizikově vážené expozice institucí. 451. V období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017: a) rezervu na zachování kapitálu tvoří kmenový kapitál Tier 1 ve výši 1,25% hodnoty celkové rizikově vážené expozice instituce vypočtené podle čl. 87 odst. 3 nařízení [vloží OP]; b) proticyklická kapitálová rezerva stanovená konkrétně pro danou instituci nebude vyšší než 1,25 % této celkové hodnoty, takže požadavek kombinovaných rezerv se bude pohybovat mezi 1,25 % a 2,50 % hodnoty celkové rizikově vážené expozice institucí. 452. V období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018: a) rezervu na zachování kapitálu tvoří kmenový kapitál Tier 1 ve výši 1,875% hodnoty celkové rizikově vážené expozice instituce vypočtené podle čl. 87 odst. 3 nařízení [vloží OP]; b) proticyklická kapitálová rezerva stanovená konkrétně pro danou instituci nebude vyšší než 1,875 % této celkové hodnoty, takže požadavek kombinovaných rezerv se bude pohybovat mezi 1,875 % a 3,750 % hodnoty celkové rizikově vážené expozice institucí. 453. Pokud instituce nedodrží upravené požadavky uvedené v odstavcích 2 až 4, uplatní se během přechodného období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2018 požadavek na plán zachování kapitálu a omezení výplat podle článků 131 a 132. 454. Členské státy mohou stanovit kratší přechodné období, než je uvedeno v odstavci 1, pokud je to odůvodněno přílišnou úvěrovou expanzí v kterémkoli okamžiku během uvedeného období. Pokud členský stát toto období zkrátí, použije se kratší období pouze pro účely výpočtu proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci, který provádějí instituce, jimž bylo uděleno povolení v tomto členském státě, v němž má odpovědnost pověřený orgán. Kapitola 3Závěrečná ustanovení Článek 150Přezkum 455. Komise do 1. dubna 2013 přezkoumá ustanovení této směrnice a nařízení [vloží OP] o odměňování a podá o nich zprávu, přičemž se zaměří především na účinnost, provádění a prosazování těchto ustanovení a zohlední mezinárodní vývoj. Účelem tohoto přezkumu je zjistit případné mezery vyplývající z uplatnění zásady proporcionality na uvedená ustanovení. Komise svoji zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě případně s legislativním návrhem. Komise pravidelným přezkumem uplatňování této směrnice zajistí, aby způsob jejího uplatňování nevedl ke zjevné diskriminaci mezi institucemi na základě jejich právní struktury či modelu vlastnictví. 456. Od roku 2014 bude EBA ve spolupráci s EIOPA a ESMA zveřejňovat každého půl roku zprávu o tom, v jakém rozsahu se právní předpisy členských států odvolávají na externí rating, a o opatřeních přijatých členskými státy na omezení jeho úlohy. Ve zprávě bude rovněž uváděno, jakým způsobem plní příslušné orgány své povinnosti podle čl. 76 odst. 1 a 2 a čl. 77 odst. 1 písm. b). V těchto zprávách se rovněž uvádí míra sjednocení dohledu v tomto ohledu. 457. Do 31. prosince 2013 Komise přezkoumá uplatňování článků 103 a 104 a vypracuje o něm zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě případně s legislativním návrhem. 458. Do 31. prosince 2016 Komise přezkoumá výsledky dosažené podle čl. 87 odst. 4, včetně vhodnosti srovnávání postupů zajišťování různorodosti, a vypracuje o tom zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě případně s legislativním návrhem. Článek 151 Provedení 459. Do 31. prosince 2012 členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. Členské státy použijí tato ustanovení ode dne 1. ledna 2013. 460. Odchylně od odstavce 1 se hlava VII kapitola 4 použije od 1. ledna 2016. 461. Opatření přijatá členskými státy podle odstavců 1 a 2 musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musejí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy. 462. Členské státy sdělí Komisi a orgánu EBA znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 152Zrušení Směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES spolu s následnými změnami se zrušují s účinkem od 1. ledna 2013. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II. Článek 153Vstup v platnost Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Článek 154 Určení Tato směrnice je určena členským státům. Příloha I Seznam činností podléhajících vzájemnému uznání 463. Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků. 464. Poskytování úvěrů mimo jiné včetně spotřebitelského úvěru, úvěrových smluv týkajících se nemovitého majetku, faktoringu, s postihem nebo bez postihu, financování obchodních transakcí (včetně forfeitingu). 465. Finanční leasing. 466. Platební služby podle definice v čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu[42]. 467. Vydávání a správa jiných prostředků k provádění plateb (např. cestovních šeků a bankovních směnek), pokud tato činnost nespadá pod bod 4 468. Záruky a závazky. 469. Obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta: a) s nástroji peněžního trhu (šeky, směnkami, vkladními listy atd.); b) s peněžními prostředky v cizích měnách; c) v oblasti termínových obchodů a opcí; d) v oblasti měnových a úrokových obchodů nebo e) s převoditelnými cennými papíry. 470. Účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb. 471. Poradenství pro podniky ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupě podniků. 472. Peněžní makléřství. 473. Obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet a související poradenství. 474. Uložení a správa cenných papírů. 475. Poskytování bankovních informací. 476. Úschova cenností. 477. Vydávání elektronických peněz. Služby a činnosti uvedené v příloze I oddílech A a B směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů[43], pokud odkazují na finanční nástroje uvedené v příloze I oddílu C uvedené směrnice, podléhají vzájemnému uznávání podle této směrnice. Příloha II Srovnávací tabulka Tato směrnice | Směrnice 2006/48/ES | Směrnice 2006/49/ES | Článek 1 | Čl. 1 odst. 1 | Čl. 2 odst. 1 | Čl. 1 odst. 2 | Čl. 2 odst. 2 | Čl. 1 odst. 3 | Čl. 2 odst. 3 | Článek 2 | Článek 3 | Článek 5 | Čl. 4 odst. 1 | Čl. 4 odst. 2 písm. a) | Čl. 4 odst. 20 | Čl. 4 odst. 2 písm. b) | Čl. 4 odst. 2 písm. c) | Čl. 5 odst. 1 | Čl. 36 odst. 1 | Čl. 5 odst. 2 | Čl. 36 odst. 2 | Čl. 5 odst. 3 | Čl. 5 odst. 4 | Článek 6 | Článek 128 | Článek 7 | Čl. 42b odst. 1 | Článek 8 | Čl. 40 odst. 3 | Čl. 9 odst. 1 | Čl. 6 odst. 1 | Čl. 9 odst. 2 | Čl. 6 odst. 2 | Čl. 9 odst. 3 | Čl. 6 odst. 3 první pododstavec | Čl. 9 odst. 4 | Čl. 6 odst. 3 druhý pododstavec | Článek 10 | Článek 7 | Článek 11 | Článek 8 | Čl. 12 odst. 1 | Čl. 9 odst. 1 první pododstavec | Čl. 12 odst. 2 | Čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec | Čl. 12 odst. 3 | Čl. 9 odst. 1 třetí pododstavec | Čl. 12 odst. 4 | Čl. 9 odst. 2 | Čl. 13 odst. 1 | Čl. 11 odst. 1 | Čl. 13 odst. 2 | Čl. 11 odst. 2 | Čl. 14 odst. 1 | Čl. 12 odst. 1 | Čl. 14 odst. 2 | Čl. 12 odst. 2 | Čl. 14 odst. 3 | Čl. 12 odst. 3 | Článek 15 | Článek 13 | Čl. 16 odst. 1 | Čl. 15 odst. 1 | Čl. 16 odst. 2 | Čl. 15 odst. 2 | Čl. 16 odst. 3 | Čl. 15 odst. 3 | Článek 17 | Článek 16 | Článek 18 | Čl. 17 odst. 1 | Článek 19 | Článek 18 | Článek 20 | Článek 14, čl. 9 odst. 4 písm. c) a čl. 17 odst. 2 | Článek 21 | Čl. 22 odst. 1 | Čl. 19 odst. 1 | Čl. 22 odst. 2 | Čl. 19 odst. 2 | Čl. 22 odst. 3 | Čl. 19 odst. 3 | Čl. 22 odst. 4 | Čl. 19 odst. 4 | Čl. 22 odst. 5 | Čl. 19 odst. 5 | Čl. 22 odst. 6 | Čl. 19 odst. 6 | Čl. 22 odst. 7 | Čl. 19 odst. 7 | Čl. 22 odst. 8 | Čl. 19 odst. 8 | Čl. 22 odst. 9 | Čl. 19 odst. 9 | Čl. 23 odst. 1 | Čl. 19a odst. 1 | Čl. 23 odst. 2 | Čl. 19a odst. 2 | Čl. 23 odst. 3 | Čl. 19a odst. 3 | Čl. 23 odst. 4 | Čl. 19a odst. 4 | Čl. 23 odst. 5 | Čl. 19a odst. 5 | Čl. 24 odst. 1 | Čl. 19b odst. 1 | Čl. 24 odst. 2 | Čl. 19b odst. 2 | Článek 25 | Článek 20 | Čl. 26 odst. 1 | Čl. 21 odst. 1 | Čl. 26 odst. 2 | Čl. 21 odst. 2 | Článek 27 | Čl. 21 odst. 3 | Čl. 28 odst. 1 | Článek 4 | Čl. 28 odst. 2 | Článek 9 | Čl. 29 odst. 1 | Čl. 5 odst. 1 | Čl. 29 odst. 2 | Čl. 5 odst. 2 | Čl. 29 odst. 3 | Čl. 5 odst. 3 | Čl. 29 odst. 4 | Čl. 5 odst. 2 | Článek 30 | Článek 6 | Čl. 31 odst. 1 | Článek 7 | Čl. 31 odst. 2 | Článek 8 | Čl. 32 odst. 1 | Čl. 10 odst. 1 | Čl. 32 odst. 2 | Čl. 10 odst. 2 | Článek 33 | Článek 23 | Čl. 34 odst. 1 | Čl. 24 odst. 1 | Čl. 34 odst. 2 | Čl. 24 odst. 2 | Čl. 34 odst. 3 | Čl. 24 odst. 3 | Čl. 35 odst. 1 | Čl. 25 odst. 1 | Čl. 35 odst. 2 | Čl. 25 odst. 2 | Čl. 35 odst. 3 | Čl. 25 odst. 3 | Čl. 35 odst. 4 | Čl. 25 odst. 4 | Čl. 35 odst. 5 | Čl. 25 odst. 5 | Čl. 36 odst. 1 | Čl. 26 odst. 1 | Čl. 36 odst. 2 | Čl. 26 odst. 2 | Čl. 36 odst. 3 | Čl. 26 odst. 3 | Čl. 36 odst. 4 | Čl. 26 odst. 4 | Čl. 36 odst. 5 | Čl. 26 odst. 5 | Článek 37 | Článek 36 | Článek 38 | Článek 27 | Čl. 39 odst. 1 | Čl. 28 odst. 1 | Čl. 39 odst. 2 | Čl. 28 odst. 2 | Čl. 39 odst. 3 | Čl. 28 odst. 3 | Čl. 39 odst. 4 | Čl. 28 odst. 4 | Článek 40 | Čl. 29 odst. 1 | Čl. 41 odst. 1 | Čl. 30 odst. 1 | Čl. 41 odst. 2 | Článek 42 | Článek 32 | Čl. 43 odst. 1 | Čl. 33 odst. 1 | Čl. 43 odst. 2 | Čl. 43 odst. 3 | Čl. 43 odst. 4 | Čl. 43 odst. 5 | Čl. 43 odst. 6 | Čl. 33 odst. 2 | Čl. 44 odst. 1 | Článek 34 | Čl. 44 odst. 2 | Článek 31 | Článek 45 | Článek 35 | Článek 46 | Článek 37 | Čl. 47 odst. 1 | Čl. 38 odst. 1 | Čl. 47 odst. 2 | Čl. 38 odst. 2 | Čl. 47 odst. 3 | Čl. 38 odst. 3 | Čl. 48 odst. 1 | Čl. 39 odst. 1 | Čl. 48 odst. 2 | Čl. 39 odst. 2 | Čl. 48 odst. 3 | Čl. 39 odst. 3 | Čl. 48 odst. 4 | Čl. 39 odst. 4 | Čl. 49 odst. 1 | Čl. 40 odst. 1 | Čl. 49 odst. 2 | Čl. 40 odst. 2 | Článek 50 | Čl. 41 odst. 3 | Čl. 51 odst. 1 | Čl. 42 odst. 1 | Čl. 51 odst. 2 | Čl. 51 odst. 3 | Čl. 51 odst. 4 | Čl. 51 odst. 5 | Čl. 42 odst. 2 a 3 | Čl. 51 odst. 6 | Čl. 42 odst. 4 a 5 | Čl. 51 odst. 7 | Čl. 42 odst. 6 a 7 | Čl. 52 odst. 1 | Čl. 42a odst. 1 | Čl. 52 odst. 2 | Čl. 42a odst. 2 | Čl. 52 odst. 3 | Čl. 42a odst. 3 | Čl. 52 odst. 4 | Čl. 52 odst. 5 | Čl. 53 odst. 1 | Čl. 43 odst. 1 | Čl. 53 odst. 2 | Čl. 43 odst. 2 | Čl. 54 odst. 1 | Čl. 44 odst. 1 | Čl. 54 odst. 2 | Čl. 44 odst. 2 | Čl. 54 odst. 3 | Článek 55 | Článek 45 | Článek 56 | Článek 46 | Článek 57 | Článek 47 | Čl. 58 odst. 1 | Čl. 48 odst. 1 | Čl. 58 odst. 2 | Čl. 48 odst. 1 | Čl. 58 odst. 3 | Čl. 48 odst. 2 | Článek 59 | Článek 49 | Čl. 60 odst. 1 | Článek 50 | Čl. 60 odst. 2 | Článek 61 | Článek 51 | Článek 62 | Článek 52 | Čl. 63 odst. 1 | Čl. 53 odst. 1 | Čl. 63 odst. 2 | Čl. 53 odst. 2 | Článek 64 | Čl. 136 odst. 2 | Čl. 64 odst. 3 | Článek 65 | Čl. 66 odst. 1 | Čl. 66 odst. 2 | Čl. 67 odst. 1 | Čl. 67 odst. 2 | Čl. 68 odst. 1 | Čl. 68 odst. 2 | Článek 69 | Čl. 70 odst. 1 | Čl. 70 odst. 2 | Čl. 70 odst. 3 | Článek 71 | Článek 55 | Čl. 72 odst. 1 | Článek 123 | Čl. 72 odst. 2 | Čl. 72 odst. 3 | Příloha I bod 38 | Čl. 73 odst. 1 | Čl. 22 odst. 1 | Čl. 73 odst. 2 | Čl. 22 odst. 2 | Čl. 73 odst. 3 | Čl. 22 odst. 3 (2010/78) | Čl. 74 odst. 1 | Čl. 22 odst. 3 (2010/76) | Čl. 74 odst. 2 | Čl. 22 odst. 4 | Čl. 74 odst. 3 | Čl. 22 odst. 5 | Čl. 75 odst. 1 | Příloha V bod 2 | Čl. 75 odst. 2 | Čl. 75 odst. 3 | Čl. 75 odst. 4 | Čl. 75 odst. 5 | Čl. 76 odst. 1 | Čl. 76 odst. 2 | Čl. 76 odst. 3 | Čl. 77 odst. 1 | Příloha V bod 3 | Čl. 77 odst. 2 | Příloha V bod 4 | Čl. 77 odst. 3 | Příloha V bod 5 | Článek 78 | Příloha V bod 6 | Článek 79 | Příloha V bod 7 | Čl. 80 odst. 1 | Příloha V bod 8 | Čl. 80 odst. 2 | Příloha V bod 9 | Článek 81 | Příloha V bod 10 | Příloha IV bod 5 | Článek 82 | Příloha V bod 11 | Čl. 83 odst. 1 | Příloha V bod 12 | Čl. 83 odst. 2 | Příloha V bod 13 | Čl. 84 odst. 1 | Příloha V bod 14 | Čl. 84 odst. 2 | Příloha V bod 14a | Čl. 84 odst. 3 | Příloha V bod 15 | Čl. 84 odst. 4 | Příloha V bod 16 | Čl. 84 odst. 5 | Příloha V bod 17 | Čl. 84 odst. 6 | Příloha V bod 18 | Čl. 84 odst. 7 | Příloha V bod 19 | Čl. 84 odst. 8 | Příloha V bod 20 | Čl. 84 odst. 9 | Příloha V bod 21 | Čl. 84 odst. 10 | Příloha V bod 22 | Čl. 85 odst. 1 | Čl. 85 odst. 2 | Čl. 86 odst. 1 | Čl. 86 odst. 2 | Čl. 87 odst. 1 | Čl. 87 odst. 2 | Čl. 87 odst. 3 | Čl. 87 odst. 4 | Čl. 87 odst. 5 | Čl. 88 odst. 1 | Příloha V bod 23 poslední pododstavec | Čl. 88 odst. 2 | Příloha V body 23a až 23f a první pododstavec | Článek 89 | Příloha V bod 23k | Čl. 90 odst. 1 | Příloha V body 23g až 23t | Čl. 90 odst. 2 | Čl. 150 odst. 3 písm. b) | Čl. 91 odst. 1 | Příloha V bod 24 | Čl. 91 odst. 2 | Příloha V bod 24 | Čl. 92 odst. 1 | Čl. 124 odst. 1 | Čl. 92 odst. 2 | Čl. 124 odst. 2 | Čl. 92 odst. 3 | Čl. 124 odst. 3 | Čl. 92 odst. 4 | Čl. 124 odst. 4 | Čl. 92 odst. 5 | Čl. 124 odst. 5 | Čl. 92 odst. 6 | Čl. 92 odst. 7 | Čl. 92 odst. 8 | Čl. 92 odst. 9 | Článek 93 | Čl. 94 odst. 1 | Příloha XI bod 1 | Čl. 94 odst. 2 | Příloha XI bod 1a | Čl. 94 odst. 3 | Příloha XI bod 2 | Čl. 94 odst. 4 | Příloha XI bod 3 | Článek 95 | Čl. 96 odst. 1 | Čl. 96 odst. 2 | Čl. 96 odst. 3 | Čl. 97 odst. 1 | Čl. 97 odst. 2 | Čl. 98 odst. 1 | Čl. 98 odst. 2 | Čl. 98 odst. 3 | Čl. 98 odst. 4 | Čl. 98 odst. 5 | Čl. 99 odst. 1 | Čl. 136 odst. 1 | Čl. 99 odst. 2 | Čl. 100 odst. 1 | Čl. 136 odst. 2 první pododstavec | Čl. 100 odst. 2 | Čl. 136 odst. 2 druhý pododstavec | Článek 101 | Článek 149 | Článek 102 | Čl. 103 odst. 1 | Čl. 68 odst. 2 | Čl. 103 odst. 1 | Článek 3 | Čl. 103 odst. 1 | Článek 123 | Čl. 103 odst. 2 | Čl. 71 odst. 1 | Čl. 103 odst. 3 | Čl. 71 odst. 2 | Čl. 103 odst. 4 | Čl. 73 odst. 2 | Čl. 103 odst. 5 | Čl. 104 odst. 1 | Čl. 68 odst. 1 | Čl. 104 odst. 2 | Čl. 73 odst. 3 | Čl. 104 odst. 3 | Čl. 105 odst. 1 | Čl. 124 odst. 2 | Čl. 105 odst. 2 | Článek 23 | Čl. 106 odst. 1 | Čl. 125 odst. 1 | Článek 2 | Čl. 106 odst. 2 | Čl. 125 odst. 2 | Článek 2 | Čl. 106 odst. 3 | Čl. 126 odst. 1 | Čl. 106 odst. 4 | Čl. 126 odst. 2 | Čl. 106 odst. 5 | Čl. 126 odst. 3 | Čl. 106 odst. 6 | Čl. 126 odst. 4 | Čl. 107 odst. 1 | Čl. 129 odst. 1 první pododstavec | Čl. 107 odst. 2 | Čl. 129 odst. 1 druhý pododstavec | Čl. 107 odst. 3 | Čl. 129 odst. 1 třetí pododstavec | Čl. 108 odst. 1 písm. a) | Čl. 129 odst. 3 první pododstavec | Čl. 108 odst. 1 písm. b) | Čl. 108 odst. 2 písm. a) | Čl. 129 odst. 3 druhý pododstavec | Čl. 108 odst. 2 písm. b) | Čl. 108 odst. 3 | Čl. 129 odst. 3 čtvrtý až sedmý pododstavec | Čl. 108 odst. 4 | Čl. 129 odst. 3 osmý pododstavec | Čl. 108 odst. 5 | Čl. 129 odst. 3 devátý pododstavec | Čl. 108 odst. 6 | Čl. 129 odst. 3 desátý pododstavec | Čl. 109 odst. 1 | Čl. 130 odst. 1 | Čl. 109 odst. 2 | Čl. 130 odst. 2 | Článek 110 | Článek 131 | Čl. 111 odst. 1 | Čl. 131a odst. 1 | Čl. 111 odst. 2 | Čl. 131a odst. 2 | Čl. 112 odst. 1 | Čl. 132 odst. 1 | Čl. 112 odst. 2 | Čl. 132 odst. 2 | Čl. 112 odst. 3 | Čl. 132 odst. 3 | Čl. 112 odst. 4 | ??? | Článek 113 | Článek 141 | Čl. 114 odst. 1 | Čl. 127 odst. 1 | Čl. 114 odst. 2 | Čl. 127 odst. 2 | Čl. 114 odst. 3 | Čl. 127 odst. 3 | Článek 115 | Článek 135 | Čl. 116 odst. 1 | Čl. 137 odst. 1 | Čl. 116 odst. 2 | Čl. 137 odst. 2 | Čl. 117 odst. 1 | Čl. 138 odst. 1 | Čl. 117 odst. 2 | Čl. 138 odst. 2 | Čl. 118 odst. 1 | Čl. 139 odst. 1 | Čl. 118 odst. 2 | Čl. 139 odst. 2 | Čl. 118 odst. 3 | Čl. 139 odst. 3 | Čl. 119 odst. 1 | Čl. 140 odst. 1 | Článek 2 | Čl. 119 odst. 2 | Čl. 140 odst. 2 | Článek 2 | Čl. 119 odst. 3 | Čl. 140 odst. 3 | Článek 2 | Článek 120 | Článek 142 | Čl. 121 odst. 1 | Čl. 143 odst. 1 | Čl. 121 odst. 2 | Čl. 143 odst. 2 | Čl. 121 odst. 3 | Čl. 143 odst. 3 | Článek 122 | Článek 123 | Článek 124 | Článek 125 | Článek 126 | Článek 127 | Článek 128 | Článek 129 | Článek 130 | Článek 131 | Čl. 133 odst. 1 | Článek 144 | Čl. 133 odst. 2 | Čl. 133 odst. 3 | Čl. 134 odst. 1 | Čl. 122a odst. 9 | Čl. 134 odst. 2 | Čl. 69 odst. 4 | Čl. 134 odst. 3 | Čl. 70 odst. 4 | Článek 135 | Čl. 150 odst. 1 | Čl. 136 odst. 1 | Čl. 150 odst. 1 písm. a) | Čl. 136 odst. 2 | Čl. 150 odst. 2 | Čl. 137 odst. 1 | Čl. 151 odst. 1 | Čl. 137 odst. 2 | Čl. 151 odst. 2 | Čl. 138 odst. 1 | Články 151a, 151b a 151c | Čl. 138 odst. 2 | Články 151a, 151b a 151c | Čl. 138 odst. 3 | Články 151a, 151b a 151c | Čl. 138 odst. 4 | Články 151a, 151b a 151c | Čl. 138 odst. 5 | Články 151a, 151b a 151c | Článek 139 | Článek 140 | Článek 141 | Článek 29 | Článek 142 | Článek 30 | Článek 143 | Článek 33 | Článek 144 | Článek 40 | Článek 145 | Článek 41 | Článek 146 | Článek 42 | Článek 147 | Článek 42a | Článek 148 | Článek 43 | Článek 149 | Čl. 150 odst. 1 | Čl. 156 odst. 4 | Čl. 150 odst. 2 | Čl. 151 odst. 1 | Čl. 157 odst. 1 | Čl. 151 odst. 2 | Čl. 151 odst. 3 | Čl. 157 odst. 2 | Čl. 151 odst. 4 | Čl. 157 odst. 2 | Článek 152 | Článek 158 | Článek 153 | Článek 159 | Článek 154 | Článek 160 | Příloha I | Příloha I | [pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic] [1] KOM(2010) 716 v konečném znění. [2] KOM(2009) 114 v konečném znění. [3] KOM(2010) 284 v konečném znění. [4] SEK(2010) 669 v konečném znění. [5] 2010/2009(INI). [6] INT/527. [7] http://www.financialstabilityboard.org/publications/r_101027.pdf [8] http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2010/sanctions_en.htm [9] CEBS: „Mapování cílů dohledu, včetně opatření včasného zásahu a sankčních pravomocí“, březen 2009/47, dostupné na adrese http://www.c-ebs.org/home.aspx. Informace obsažené v této zprávě byly následně aktualizovány na základě příspěvků obdržených od členských států. [10] http://ec.europa.eu/internal_market/company/modern/corporate_governance_in_financial_institutions_en.htm#consultation2010 [11] http://circa.europa.eu/Public/irc/markt/markt_consultations/library?l=/financial_services/credit_agencies_2011&vm=detailed&sb=Title [12] Viz odkaz v poznámce pod čarou č. 9. [13] KOM(2009) 501, KOM(2009) 502, KOM(2009) 503. [14] Úř. věst. C, s. [15] Úř. věst. C, s. [16] Úř. věst. 177, 30.6.2006, s. 1. [17] Úř. věst. 177, 30.6.2006, s. 201. [18] „ Guidelines on Liquidity Cost Benefit Allocation “, 27. října 2010 (). [19] Úř. věst. 145, 30.4.2004, s. 1. [20] Úř. věst. 331, 15.12.2010, s. 12. [21] Úř. věst. 125, 5.5.2001, s. 15. [22] Úř. věst. 331, 15.12.2010, s. 1. [23] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. [24] Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1. [25] Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1. [26] Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32. [27] Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7. [28] Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1. [29] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. [30] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [31] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38). [32] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15). [33] Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3. [34] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění, Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3. [35] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika, Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1. [36] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87). [37] Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností, Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. [38] Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách, Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1. [39] K(2009) 3159. [40] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48. [41] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84. [42] Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1. [43] Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.