52011PC0439

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech /* KOM/2011/0439 v konečném znění - 2011/0190 (COD) */


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Obecné souvislosti

Podpora konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje je ústředním bodem strategie Evropa 2020[1]. V této souvislosti je další snížení znečištění ovzduší důležité pro zlepšení lidského zdraví a životního prostředí a přispívá k dosažení udržitelnější Evropy. Opatření EU v posledních desetiletích vedla ke značnému snížení emisí většiny látek znečišťujících ovzduší, včetně oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), těkavých organických sloučenin, čpavku a částic (PM). Největšího podílu na těchto sníženích bylo dosaženo u pozemních zdrojů emisí, jako jsou průmyslová zařízení nebo silniční doprava. Důkazy ukazují, že další snižování těchto znečišťujících látek zajistí významné přínosy pro zdraví občanů EU, životní prostředí a ekonomiku obecně.

V minulosti byla řešení zdrojů emisí z námořní dopravy v porovnání s pozemními zdroji věnována menší pozornost. Jelikož však emise látek znečišťujících ovzduší z námořní dopravy mohou překonávat velké vzdálenosti, mají vliv na pevninu. Prognózy vytvořené v roce 2005 ukazovaly, že bez dalšího regulačního opatření překročí do roku 2020 růst emisí SO2 a NOx z námořní dopravy celkové emise těchto znečišťujících látek ze všech pozemních zdrojů[2].

Odůvodnění a cíle návrhu

Obsah síry v kapalných palivech v podstatě určuje emise SO2 vypouštěné při spalování tohoto paliva a také vznik (sekundárních) částic (PM). Směrnice 1999/32/ES v platném znění upravuje obsah síry v palivech používaných v námořní dopravě a začleňuje do práva EU některá mezinárodní pravidla, jež byla dohodnuta v rámci Mezinárodní námořní organizace (International Maritime Organization, IMO). Směrnice zejména obsahuje přísnější pravidla týkající se obsahu síry v lodních palivech pro použití v oblastech, které potřebují zvláštní ochranu životního prostředí, kontrolních oblastech emisí oxidů síry[3] (SECA).

Od změny směrnice v roce 2005 a se silnou podporou EU byla pravidla IMO, mimo jiné ve vztahu k SO2, v říjnu 2008 revidována. Tato pravidla jsou obsažena v příloze VI Mezinárodní úmluvy o zabránění znečištění z lodí 73/78 (revidovaná příloha VI úmluvy MARPOL)[4]. Již v době přijetí změny směrnice z roku 2005 spoluzákonodárci EU, kteří potřebu dalšího snižování emisí z námořní dopravy očekávali, vyzvali Komisi, aby přezkoumala právní požadavky na obsah síry v kapalných palivech.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tento návrh je v souladu s článkem 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a má za cíl zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Dále je v souladu se strategií EU 2020 a s ní spojenými stěžejními iniciativami, zejména těmi, které se vztahují k plánům na nízkouhlíkovou společnost a unii inovací a také ke stávajícím politikám EU pro udržitelnou dopravu.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Veřejná konzultace

Při přípravě této změny vedla Komise on-line konzultaci otevřenou všem zúčastněným stranám (včetně organizací, členských států, nevládních organizací a široké veřejnosti) v období od 29. října 2010 do 5. ledna 2011. Zúčastněné strany byly požádány, aby vyjádřily své názory na možné začlenění nejnovějších příslušných pravidel Mezinárodní námořní organizace do právních předpisů EU. Vedle veřejné konzultace Komise také pravidelně vedla konzultace se zástupci členských států a dalšími zúčastněnými stranami.

Veřejná konzultace přinesla 244 odpovědí od různých organizací. Významný přínos revidované přílohy VI úmluvy MARPOL ke zlepšení kvality ovzduší v EU v široké míře uznávaly všechny zúčastněné strany. Podle názoru většiny respondentů by ustanovení EU o technologiích snižování emisí měla být sladěna s revidovanou přílohou VI úmluvy MARPOL. Podle jejich názoru by mělo být povoleno široké spektrum technologií snižování emisí při současném zajištění odpovídajících záruk pro životní prostředí. Respondenti se také v široké míře shodli, že posílení a harmonizace sledování a vynucování norem pro obsah síry je důležitým nástrojem, který by zajistil dosažení zamýšlených zlepšení životního prostředí. Některé zúčastněné strany vyjádřily obavy ohledně nákladů na nové požadavky a možného rizika přechodu k jiným druhům dopravy (od pobřežní plavby k nákladním automobilům), a to zejména v oblastech, kde jsou normy pro obsah síry přísnější (SECA). Jiné zdůraznily potřebu rychlé akce EU, která by podpořila odezvu odvětví a zabezpečila environmentální přínosy revidované přílohy VI úmluvy MARPOL.

Podrobnější informace o výsledcích veřejných konzultací jsou uvedeny v posouzení dopadů připojeném k tomuto návrhu[5].

Externí odborné znalosti a veřejné informace

Na podporu přípravných prací, které vedly k tomuto návrhu, proběhlo několik studií. Tyto studie byly po dokončení zpřístupněny na internetové stránce Komise věnované politikám EU ohledně emisí z námořní dopravy: http://ec.europa.eu/environment/air/transport/ships_directive.htm.

Výsledky posouzení dopadů

Nové mezinárodní mezní hodnoty pro obsah síry v lodních palivech mají podle očekávání významně snížit emise oxidu siřičitého z odvětví námořní dopravy. To významně přispěje k dosažení obecných environmentálních cílů uvedených v tematické strategii o znečišťování ovzduší z roku 2005 a také konkrétních cílů uvedených ve směrnici. Dále to pak zajistí významné vedlejší přínosy v podobě snížení emisí částic a NOx (významný prekurzor přízemního ozónu). Je nezbytné zajistit, aby se tyto předpokládané přínosy uskutečnily, a to nejen za účelem podpory dodržování stávajících mezních hodnot kvality vnějšího ovzduší.

Posouzení dopadů potvrzuje efektivnost nákladů plného sladění směrnice s přísnějšími normami paliv podle IMO a s pravidly pro metody snižování emisí. Podle jeho zjištění nabízí revize přílohy VI úmluvy MARPOL Mezinárodní námořní organizace z roku 2008 přínosy pro EU ve zlepšeném zdraví a snížené úmrtnosti odhadem ve výši 15 až 34 miliard EUR. Náklady na provádění revidované přílohy se pohybují v rozmezí 2,6 až 11 miliard EUR. Jako taková revize nabízí přínosy, které jsou třikrát až třináctkrát vyšší než náklady.

Vedle sladění směrnice s pravidly IMO doporučuje posouzení dopadů zachovat vazbu mezi přísnějšími normami paliv v oblastech SECA a normami, které platí pro osobní lodě provozující liniovou dopravu mimo oblasti SECA. Zavedení nové normy paliv pro osobní lodě platné pro oblasti SECA by však bylo o pět let odloženo, aby se předešlo možným problémům s dostupností paliv. Poměry mezi přínosy a náklady pro tuto možnost se pohybují v rozmezí 1,5 až 6 (pokud bude norma 0,1 % zavedena v roce 2020) a v rozmezí 0,8 až 10 (pokud bude norma 0,1 % zavedena v roce 2025).

Kromě toho posouzení dopadů analyzovalo problémy zjištěné při přezkumu této směrnice. Zejména se ukázalo, že existují některé nedostatky ve vynucovacích ustanoveních směrnice (především ohledně odběru vzorků a podávání zpráv). Posouzení dopadů navrhuje nejprve vypracovat pokyny pro sledování a provádění této směrnice, a pokud by tento přístup selhal, zvážit přijetí závazných pravidel.

A konečně, posouzení dopadů navrhuje, aby Evropská komise a členské státy používaly, a pokud je to možné a nutné, přizpůsobily stávající nástroje, aby odvětví pomohly při přechodu na nové nejlepší dostupné technické normy, včetně norem dohodnutých na půdě IMO nebo jiných příslušných organizací (zejména pro NOx, částice a skleníkové plyny).

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Shrnutí navrhovaných opatření

Účelem tohoto návrhu je revidovat směrnici 99/32/ES o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech s cílem:

(1) sladit směrnici s pravidly IMO pro normy paliv, včetně norem platných mimo oblasti SECA;

(2) sladit směrnici s pravidly IMO pro metody snižování emisí;

(3) zachovat vazbu mezi přísnějšími normami paliv v oblastech SECA (které v současnosti vyžadují maximální obsah síry v lodních palivech 1,5 % a od roku 2015 pak 0,1 %) a těmi, které platí pro osobní lodě provozující liniovou dopravu mimo oblasti SECA (v současnosti 1,5 %);

(4) posílit režim EU pro sledování a vynucování předpisů.

Začlenění mezinárodních norem paliv do práva EU by účinnost těchto norem posílilo, jelikož by byly sledovány a vynucovány v režimu EU, který je účinnější než mezinárodní systém vynucování předpisů. Navrhovaný rozšířený přístup k využití inovativních metod snižování emisí a podpora jejich využití jako varianta dosažení souladu s předpisy na základě rovnocennosti opatření řeší obavy ohledně dopadů na náklady vyplývající z nových pravidel IMO pro některá odvětví. To by výrazně snížilo náklady na zajištění souladu s pravidly IMO (o 50 až 88 %) a podpořilo inovativní řešení v odvětví, v souladu s prioritami strategie Evropa 2020 a článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Dále by přísnější normy paliv pro osobní lodě provozující liniovou dopravu, které jsou provozovány většinou v přístavech nebo v blízkosti pobřeží, zajistily zlepšení kvality ovzduší v pobřežních oblastech. Zavedení přísnějších norem paliv pro osobní lodě by bylo oproti oblastem SECA o pět let odloženo, aby se předešlo možným problémům s dostupností paliv. A konečně, posílení režimu sledování a vynucování předpisů EU je zvláště důležité vzhledem k tomu, že výrazně přísnější normy paliv a s nimi spojené náklady na zajištění souladu mohou znamenat větší pobídku k obcházení předpisů.

Tato opatření zajistí lepší provádění a vynucování směrnice vnitrostátními orgány a snadnější dodržování v rámci odvětví a měla by vést k vysoké úrovni ochrany životního prostředí.

Právní základ

Hlavním cílem směrnice je ochrana životního prostředí. Tento návrh proto vychází z článku 192 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Zásada subsidiarity

Právo EU regulovat obsah síry v kapalných palivech s významným dopadem na vnitřní trh a životní prostředí je zakotveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Článek 3 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že „Unie vytváří vnitřní trh. Usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok.“ Navíc článek 191 SFEU uvádí, že „Politika Unie v oblasti životního prostředí přispívá k sledování následujících cílů: zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví, uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů […]“.

Globální rozměr námořní dopravy a přeshraniční dopad znečištění ovzduší vznikajícího při spalování paliv s obsahem síry vyžadují, aby pro všechny členské státy byla stanovena společná pravidla. Při neexistenci takových pravidel by se na lodi plující ve vodách EU vztahovaly různé vnitrostátní normy. Taková směsice právních předpisů by provoz lodní dopravy v EU velmi ztěžovala a prodražovala, a tudíž by narušovala vnitřní trh.

Pouze harmonizované opatření na úrovni EU s jejím posíleným režimem sledování a vynucování předpisů by zajistilo účinné provádění a uplatňování mezinárodních norem paliv ve všech členských státech[6].

Podrobné vysvětlení návrhu

Článek 1

Tento článek popisuje jednotlivé navrhované změny směrnice 1999/32/ES.

· Článek 2 směrnice 1999/32/ES se mění tak, aby se definice lodní motorové nafty a lodního plynového oleje přizpůsobily nejnovějším normám ISO a rozšířila se definice metody snižování emisí tak, aby byla v souladu s definicí rovnocenného opatření v pravidlu 4 revidované přílohy VI úmluvy MARPOL.

· Článek 3 se mění tak, aby se revidovala ustanovení o maximálním obsahu síry v těžkém topném oleji v návaznosti na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75 ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)[7], která přepracovává evropské právní předpisy o průmyslových emisích.

· Doplňuje se článek 3a, aby bylo zajištěno, že lodní paliva nebudou používána nebo uváděna na trh v členských státech, pokud jejich obsah síry překročí obecnou normu 3,5 % hmotnostních. Toto ustanovení řeší zejména riziko, že možnost používat těžký topný olej v kombinaci s metodami snižování emisí místo destilačních paliv s nízkým obsahem síry by mohla vést k používání nekvalitního paliva a jeho uvádění na trh. Metody snižování emisí by umožnily odsiřování paliv s vysokým obsahem síry a snížení emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pokud se však pro snížení emisí používá nekvalitní palivo s vysokým obsahem síry, mohlo by to mít za následek únik odpadní vody s vysokou hustotou a negativní dopady na mořské prostředí. Zajištění minimální kvality paliva si rovněž klade za cíl předcházet riziku selhání lodních motorů.

· Článek 4 o maximálním obsahu síry v plynovém oleji se mění tak, aby se odstranily odkazy na data, kdy vstoupí v platnost mezní hodnoty obsahu síry, které zastaraly.

· Článek 4a se mění tak, aby se:

– zavedlo nové ustanovení o normě pro obsah síry mimo oblasti SECA („obecná norma“),

– sladily normy pro obsah síry platné v oblastech SECA s revidovanou přílohou VI úmluvy MARPOL,

– v roce 2020 zavedla mezní hodnota obsahu síry 0,1 % pro osobní lodě provozované mimo oblasti SECA, a tím se obnovila vazba mezi požadavky na osobní lodě provozované mimo oblasti SECA a těmi, které platí pro oblasti SECA,

– objasnilo, že seznam místních dodavatelů lodních paliv, který jsou členské státy povinny vést, by měl být veřejně dostupný,

– zrušily zastaralé odkazy,

– Komise zmocnila k vymezení nových oblastí SECA na základě rozhodnutí Mezinárodní námořní organizace.

· Článek 4b se mění tak, aby se zrušila výjimka z povinnosti stanovené v čl. 4b odst. 1 pro některá plavidla provozovaná v Řecké republice, jelikož období, pro něž byla udělena, již vypršelo, a aby se zrušil odkaz na data vstupu v platnost mezních hodnot obsahu síry, které zastaraly.

· Článek 4c se mění a doplňují se články 4d a 4e, aby se směrnice sladila s revidovanou přílohou VI úmluvy MARPOL a přizpůsobila se technickému pokroku. Navrhovaná směrnice konkrétně ukládá členským státům, aby umožnily lodím používat metody snižování emisí jako alternativu k používání paliv s nízkým obsahem síry, za předpokladu, že nepřetržitě dosahují snížení emisí oxidu siřičitého rovnocenného tomu, jehož by bylo dosaženo použitím paliva s nízkým obsahem síry. Použití metod snižování emisí také podléhá splnění určitých kritérií, aby bylo zajištěno, že tyto metody nepovedou k výrazným nepříznivým dopadům a rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí. Kritéria budou stanovena buď Mezinárodní námořní organizací, za podmínky doplnění nebo změny rozhodnutím Komise nebo, v případě neexistence aktů IMO, Evropskou komisí. Metody snižování emisí pro použití na lodích plujících pod vlajkou členských států budou schváleny buď na základě směrnice 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení[8], nebo na základě této směrnice, a to Výborem pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí, který je zřízen nařízením č. 2099/2002/ES. Postupy a podmínky pro zkoušení nových metod snižování emisí zůstávají beze změny.

· Článek 6 se mění tak, aby Komise byla zmocněna stanovit četnost odběru vzorků, metody odběru vzorků a definici reprezentativního vzorku zkoumaného paliva a přizpůsobit metody pro stanovení obsahu síry a postup ověřování paliv nejnovějším mezinárodním technickým normám.

· Článek 7 se mění tak, aby se vyjasnil rozsah zprávy o obsahu síry v palivech, na něž se směrnice vztahuje, která má být předložena Komisi členskými státy, a aby Komise byla zmocněna stanovit formát a obsah zprávy. Změna také sjednocuje čl. 7 odst. 4 o úpravách přizpůsobení ustanovení směrnice vědeckému a technickému pokroku s novými pravidly projednávání ve výborech na základě Lisabonské smlouvy.

· Článek 8 se zrušuje, jelikož odkazuje na směrnici, která byla zrušena.

· Článek 9 se zrušuje, protože směrnice nestanoví prováděcí předpisy.

· Vkládá se článek 9a, který stanoví podmínky pro výkon pravomoci Evropské komise přijímat akty v přenesené pravomoci.

Článek 2

Tento článek vyžaduje, aby členské státy navrhovanou směrnici provedly.

Článek 3

Tento článek se týká data vstupu navrhované směrnice v platnost.

Článek 4

Tento článek adresuje navrhovanou směrnici členským státům.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

5.           DALŠÍ KOMENTÁŘE

Návrh Komise doprovází sdělení, které v oddílu 4 předkládá návrhy na strategie zajištění souladu a nastiňuje stávající nástroje a možná budoucí opatření, která mohou pomoci odvětví při zvládání jeho environmentálních výzev.

Komise rovněž předjímá kodifikaci směrnice 1999/32/ES a jejích pozdějších změn, včetně tohoto návrhu na změnu, jakmile budou přijaty Evropským parlamentem a Radou. Směrnice 1999/32/ES tak bude čitelnější a právně jasnější a bude přispívat k naplnění strategie EU pro lepší regulaci.

2011/0190 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[9],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[10],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[11],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Politika Evropské unie v oblasti životního prostředí, jak je stanovena v akčních programech pro životní prostředí, a zejména v šestém akčním programu pro životní prostředí přijatém rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES[12], má jako jeden ze svých cílů dosáhnout takové úrovně kvality ovzduší, která nevede k významným nepříznivým dopadům a rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí.

(2) Směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS[13] stanoví maximální přípustný obsah síry v těžkém topném oleji, plynovém oleji a lodním plynovém oleji používaném v Evropské unii.

(3) Emise z námořní dopravy pocházející ze spalování lodních paliv s vysokým obsahem síry přispívají ke znečišťování ovzduší oxidem siřičitým a emisemi částic, které poškozují lidské zdraví a přispívají k acidifikaci.

(4) Podle směrnice 1999/32/ES má Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice a jakékoli návrhy změn, zejména pokud jde o snížení limitů pro obsah síry v lodním palivu v kontrolních oblastech emisí oxidů síry (SECA), s přihlédnutím k činnosti v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO).

(5) V roce 2008 bylo přijato usnesení o změně přílohy VI protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečištění z lodí z roku 1973, ve znění protokolu z roku 1978 (dále jen MARPOL), který obsahuje pravidla pro prevenci znečištění ovzduší z lodí. Revidovaná příloha VI úmluvy MARPOL vstoupila v platnost dne 1. července 2010.

(6) Revidovaná příloha VI úmluvy MARPOL přináší mimo jiné přísnější mezní hodnoty pro obsah síry v lodních palivech v oblastech SECA (1,00 % od 1. července 2010 a 0,10 % od 1. ledna 2015) a také v mořských oblastech mimo SECA (3,5 % od 1. ledna 2012 a v zásadě 0,50 % od 1. ledna 2020). Většina členských států je na základě svých mezinárodních závazků povinna vyžadovat, aby lodě od 1. července 2010 používaly v oblastech SECA paliva s maximálním obsahem síry 1,00 %. Pro zajištění souladu s mezinárodním právem a také pro zabezpečení řádného vynucování nových celosvětově zavedených norem pro obsah síry v Unii by ustanovení směrnice 1999/32/ES měla být sladěna s revidovanou přílohou VI úmluvy MARPOL. Pro zajištění minimální kvality paliva používaného v lodích k dosažení souladu buďto na základě paliva, nebo na základě technologie by lodní palivo s obsahem síry, který přesahuje obecnou normu 3,5 % hmotnostních, nemělo být povoleno k použití nebo uvádění na trh v Unii.

(7) Osobní lodě jsou provozovány většinou v přístavech nebo v blízkosti pobřežních oblastí a jejich dopady na lidské zdraví a životní prostředí jsou významné. Tyto lodě jsou povinny používat lodní palivo se stejným maximálním obsahem síry, jaký platí v oblastech SECA (1,5 %). Vzhledem k tomu, že v oblastech SECA budou platit přísnější normy pro obsah síry, je použití stejných norem i pro osobní lodě odůvodněno potřebou zlepšit kvalitu ovzduší v okolí přístavů a pobřeží na územích mimo oblasti SECA. Zavedení nové normy pro oblasti SECA pro osobní lodě by však bylo o pět let odloženo, aby se předešlo možným problémům s dostupností paliv.

(8) Pro dosažení cílů směrnice 1999/32/ES, je nezbytné řádné vynucování povinností, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Zkušenosti z provádění této směrnice ukázaly, že je potřebný silnější režim sledování a vynucování předpisů, aby bylo zajištěno řádné provádění této směrnice. Za tímto účelem je nezbytné, aby členské státy zajistily dostatečně časté a přesné odběry vzorků lodního paliva uváděného na trh nebo používaného na palubách lodí, jakož i pravidelné kontroly lodních deníků a dodacích listů zásobníků. Je také nutné, aby zavedly systém účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za nedodržování ustanovení směrnice 1999/32/ES. Pro zajištění větší transparentnosti informací je rovněž vhodné zajistit, aby seznam místních dodavatelů lodního paliva byl veřejně přístupný.

(9) Zprávy členských států podávané podle směrnice 1999/32/ES se ukázaly jako nedostatečné pro účely ověření souladu s ustanoveními této směrnice vzhledem k nedostatku harmonizovaných a dostatečně přesných ustanovení týkajících se obsahu a formátu zpráv členských států. Proto jsou pro zajištění harmonizovanějšího způsobu podávání zpráv nezbytné podrobnější pokyny, pokud jde o obsah a formát zprávy.

(10) V návaznosti na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)[14], která přepracovává právní předpisy Unie o průmyslových emisích, je nutné odpovídajícím způsobem revidovat ustanovení směrnice 1999/32/ES o maximálním obsahu síry v těžkém topném oleji.

(11) Dodržování nízkých mezních hodnot obsahu síry v palivu, a to zejména v oblastech SECA, může vést k výraznému zvýšení cen lodních paliv, přinejmenším v krátkodobém horizontu, a může mít negativní dopad na konkurenceschopnost pobřežní plavby ve srovnání s jinými druhy dopravy, jakož i na konkurenceschopnost průmyslu v zemích sousedících s oblastmi SECA. Pro snížení nákladů na zajištění souladu pro dotčená odvětví jsou nezbytná vhodná řešení, například umožnění alternativních způsobů zajištění souladu, jež budou nákladově efektivnější než zajištění souladu na základě paliva, a v potřebných případech poskytnutí podpory. Komise bude mimo jiné na základě zpráv členských států podrobně sledovat dopady, jež bude mít dodržování nových norem pro kvalitu paliv na odvětví námořní dopravy, zvláště pokud jde o možný odklon od námořní dopravy ve prospěch dopravy pozemní.

(12) Měl by být usnadněn přístup k metodám snižování emisí. Tyto metody mohou zajistit snížení emisí přinejmenším rovnocenné nebo dokonce větší, než jakého lze dosáhnout použitím paliva s nízkým obsahem síry, za předpokladu, že nemají žádné významné negativní dopady na životní prostředí, jako jsou mořské ekosystémy, a že při jejich vývoji jsou dodrženy náležité schvalovací a kontrolní mechanismy. Kritéria pro použití metod snižování emisí by měla být stanovena buď Mezinárodní námořní organizací, s výhradou doplnění nebo změny v rozhodnutí Komise nebo, v případě neexistence aktů IMO, Evropskou komisí. V Unii by měly být přijaty již známé alternativní metody, například použití palubních systémů čištění spalin nebo směsi paliva a zkapalněného zemního plynu (LNG). Je důležité podporovat testování a vývoj nových metod snižování emisí.

(13) Aby bylo možné určit datum použití mezní hodnoty obsahu síry 0,50 %, vymezit nové oblasti SECA, schválit nové alternativní metody snižování emisí a vytvořit vhodné podmínky pro jejich použití, zajistit vhodné sledování obsahu síry v palivech a harmonizovaný obsah a formát zpráv členských států a přizpůsobit ustanovení směrnice vědeckému a technickému pokroku, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie akty, pokud jde o určení data, od něhož by měl v Unii platit maximální obsah síry v palivu ve výši 0,50 % hmotnostních, vymezení nových oblastí SECA na základě rozhodnutí IMO, schvalování nových metod snižování emisí, na něž se nevztahuje směrnice Rady 96/98/ES[15] a stanovení, doplnění či změnu podmínek pro jejich použití, stanovení způsobů odběru vzorků a sledování emisí a obsah a formát zprávy a změny čl. 2 bodů 1, 2, 3, 3a, 3b a 4 nebo čl. 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 s přihlédnutím k vědeckému a technickému pokroku a případně aktům IMO. Zejména je důležité, aby Komise provedla vhodné konzultace během přípravných prací, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit souběžné, včasné a vhodné předání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(14) Je vhodné, aby stávající Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí[16], byl Komisi nápomocen při schvalování technologií snižování emisí, na něž se nevztahuje směrnice Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení[17]. Směrnice 1999/32/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 1999/32/ES se mění takto:

1.           Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. h) se nahrazuje tímto:

„h) paliva používaná na palubách plavidel, která používají metody snižování emisí v souladu s články 4c a 4e.“

2.           Článek 2 se mění takto:

a)      body 3a a 3b se nahrazují tímto:

„3a. lodní motorovou naftou jakékoli lodní palivo, jež je definováno pro třídu DMB v tabulce I normy ISO 8217, s výjimkou odkazu na obsah síry;

3b. lodním plynovým olejem jakékoli lodní palivo, jež je definováno pro třídy DMX, DMA a DMZ v tabulce I normy ISO 8217, s výjimkou odkazu na obsah síry;“

b)      bod 3m se nahrazuje tímto:

„3m. metodou snižování emisí jakýkoli doplněk, materiál, přístroj nebo zařízení určený k montáži na loď nebo jiný postup, alternativní palivo, nebo metoda zajištění souladu používané jako alternativa lodního paliva s nízkým obsahem síry splňující požadavky stanovené v této směrnici, které jsou ověřitelné, měřitelné a vynutitelné;“.

3.           Článek 3 se mění takto:

a)      odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.        Členské státy zajistí, aby na jejich území nebyly používány těžké topné oleje, pokud jejich obsah síry překračuje 1 % hmotnostní.

2.          Do 31. prosince 2015 za podmínky náležitého sledování emisí příslušnými orgány neplatí požadavek uvedený v odstavci 1 pro těžké topné oleje používané:

a)       ve spalovacích zařízeních spadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES[18], na které se vztahuje čl. 4 odst. 1, čl. 4 odst. 2 nebo čl. 4 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice a které splňují mezní hodnoty emisí oxidu siřičitého stanovené pro taková zařízení, jak je stanoveno v uvedené směrnici;

b)      ve spalovacích zařízeních spadajících do oblasti působnosti směrnice 2001/80/ES, na které se vztahuje čl. 4 odst. 3 písm. b) a čl. 4 odst. 6 uvedené směrnice a jejichž měsíční průměr emisí oxidu siřičitého nepřekročí 1 700 mg/Nm³ při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn;

c)       ve spalovacích zařízeních, která nespadají pod písmena a) nebo b), a jejichž měsíční průměr emisí oxidu siřičitého nepřekročí 1 700 mg/Nm³ při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn;

d)      pro spalování v rafineriích, kde měsíční průměr emisí oxidu siřičitého vypočtený pro všechna spalovací zařízení v rafinerii, bez ohledu na druh paliva nebo kombinaci používaných paliv, avšak s výjimkou zařízení, která spadají pod písmena a) a b), plynových turbín a plynových motorů, nepřekročí 1 700 mg/Nm³ při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn.

Od 1. ledna 2016 za podmínky náležitého sledování emisí příslušnými orgány neplatí požadavek uvedený v odstavci 1 pro těžké topné oleje používané:

a)       ve spalovacích zařízeních, která spadají do oblasti působnosti kapitoly III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU[19], a která splňují mezní hodnoty emisí oxidu siřičitého stanovené pro taková zařízení, jak je uvedeno v příloze V uvedené směrnice, nebo, pokud tyto mezní hodnoty emisí nejsou podle uvedené směrnice použitelné, pro které měsíční průměr emisí oxidu siřičitého nepřekročí 1 700 mg/Nm³ při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn;

b)      ve spalovacích zařízeních, která nespadají pod písmeno a), a jejichž měsíční průměr emisí oxidu siřičitého nepřekročí 1 700 mg/Nm³ při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn;

c)       pro spalování v rafineriích, kde měsíční průměr emisí oxidu siřičitého vypočtený pro všechna spalovací zařízení v rafinerii, bez ohledu na druh paliva nebo kombinaci používaných paliv, avšak s výjimkou zařízení spadajících pod bod a), plynových turbín a plynových motorů, nepřekročí 1 700 mg/Nm³ při obsahu kyslíku ve spalinách 3 % objemových vztaženo na suchý plyn.

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že žádné spalovací zařízení používající těžký topný olej s koncentrací síry vyšší, než je uvedeno v odstavci 1, nebude v provozu bez povolení vydaného příslušným orgánem, který stanoví mezní hodnoty emisí.“;

b)      odstavec 3 se zrušuje.

4.           Vkládá se nový článek 3a, který zní:

„Článek 3a

Maximální obsah síry v lodních palivech

Členské státy zajistí, aby na jejich území nebyly používány nebo uváděny na trh plynové oleje, pokud jejich obsah síry překračuje 3,5 % hmotnostních.“

5.           Ustanovení čl. 4 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.     Členské státy zajistí, aby na jejich území nebyly používány plynové oleje, pokud jejich obsah síry překračuje 0,10 % hmotnostního.“

6.           Článek 4a se mění takto:

a)      název se nahrazuje tímto:

„Maximální obsah síry v lodních palivech používaných v teritoriálních mořích, výlučných ekonomických zónách a kontrolních zónách znečištění členských států, včetně kontrolních oblastí emisí oxidů síry, a osobními loděmi provozujícími liniovou dopravu do přístavů Unie nebo z nich“;

b)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.        Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby nebyla používána lodní paliva v oblastech jejich teritoriálních moří, výlučných ekonomických zónách a kontrolních zónách znečištění spadajících do kontrolních oblastí emisí oxidů síry v případě, že obsah síry v těchto palivech přesahuje:

(a) 1,00 % do 31. prosince 2014;

(b) 0,10 % od 1. ledna 2015.

Tento odstavec se vztahuje na všechna plavidla všech vlajek včetně plavidel, jež zahájila plavbu mimo území Unie.“;

c)      vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a.      Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby nebyla používána lodní paliva v oblastech jejich teritoriálních moří, výlučných ekonomických zónách a kontrolních zónách znečištění v případě, že hmotnostní obsah síry v těchto palivech přesahuje:

(a) 3,50 % od 1. ledna 2012;

(b) 0,50 % od 1. ledna 2020.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 9a této směrnice, pokud jde o datum, od kterého se normy obsahu síry stanovené v písmenu b) tohoto odstavce použijí. Na základě posouzení Mezinárodní námořní organizace ohledně dostupnosti lodního paliva, které bude splňovat maximální obsah síry v palivu ve výši 0,50 % hmotnostních, na něž odkazuje pravidlo 14 odst. 8 přílohy VI úmluvy MARPOL, je tímto dnem 1. leden 2020 nebo 1. leden 2025.

Tento odstavec se vztahuje na všechna plavidla všech vlajek včetně plavidel, jež zahájila plavbu mimo území Evropské unie, aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 4 a článek 4b.“;

d)      odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 9a této směrnice, pokud jde o vymezení námořních oblastí jako kontrolních oblastí emisí oxidů síry na základě rozhodnutí IMO v souladu s pravidlem 14 odst. 3 bodem 2 přílohy VI úmluvy MARPOL.“;

e)      odstavce 4, 5 a 6 se nahrazují tímto:

„4.        Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby nebyla používána lodní paliva v oblastech jejich teritoriálních moří, výlučných ekonomických zónách a kontrolních zónách znečištění spadajících mimo kontrolní oblasti emisí oxidů síry osobními loděmi provozujícími liniovou dopravu do kteréhokoli přístavu Unie nebo z něj v případě, že obsah síry v těchto palivech přesahuje:

(a) 1,5 %;

(b) 0,10 % od 1. ledna 2020.

5.          Členské státy vyžadují správné vedení lodních deníků, včetně údajů o změně paliva, jako podmínku pro vstup lodí do přístavů Unie.

6.          Členské státy v souladu s pravidlem 18 přílohy VI úmluvy MARPOL:

(a) povedou veřejně dostupný seznam místních dodavatelů lodního paliva;

(b) zajistí, aby obsah síry ve všech lodních palivech prodávaných na jejich území byl uveden dodavatelem na dodacím listě zásobníku, doplněném zapečetěným vzorkem podepsaným zástupcem přijímající lodi;

(c) přijmou vhodná opatření proti dodavatelům lodního paliva, u kterých bylo zjištěno, že dodávají palivo, které neodpovídá tomu, co je uvedeno na dodacím listě zásobníku;

(d) zajistí, že budou přijata opravná opatření, aby palivo, u nějž byla zjištěna nevhodnost, bylo upraveno tak, aby odpovídalo požadavkům.“;

f)       odstavec 8 se zrušuje.

7.           Články 4b a 4c se nahrazují tímto:

„Článek 4b

Maximální obsah síry v lodních palivech používaných loděmi v kotvištích v přístavech Unie

1.          Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby níže uvedená plavidla nepoužívala lodní paliva s obsahem síry vyšším než 0,10 % hmotnostních:

b)      lodě v kotvištích v přístavech Unie, přičemž se posádce poskytne dostatečná doba, aby co nejdříve po připlutí do kotviště a co nejpozději před odplutím mohla provést potřebnou změnu paliva.

Členské státy vyžadují, aby byl čas změny paliva zaznamenán v lodním deníku.

2. Odstavec 1 se nepoužije:

a)       mají-li být podle zveřejněného jízdního řádu lodě v kotvišti po dobu kratší než dvě hodiny;

d)      pro lodi, které vypínají všechny motory a využívají během kotvení v přístavech dodávky elektřiny z pobřeží.

3. Členské státy zajistí, aby se na jejich území neuváděly na trh lodní plynové oleje s obsahem síry vyšším než 0,10 % hmotnostních.“

„Článek 4c

Metody snižování emisí

1.          Členské státy povolí použití metod snižování emisí loděmi všech vlajek ve svých přístavech, teritoriálních mořích, výlučných ekonomických zónách a kontrolních zónách znečištění jako alternativu k používání lodních paliv, která splňují požadavky článků 4a a 4b, a to za podmínek ustanovení odstavců 2 a 3.

2.          Na lodích používajících metody snižování emisí uvedené v odstavci 1 se nepřetržitě dosahuje snížení emisí oxidu siřičitého, které je přinejmenším rovnocenné snížení, jejž by bylo dosaženo použitím lodních paliv, která splňují požadavky článků 4a a 4b. Emise oxidu siřičitého vyplývající z použití metod snižování emisí nesmí překročit mezní hodnoty stanovené v příloze 1.

3.          Metody snižování emisí uvedené v odstavci 1 musí být v souladu s kritérii stanovenými v aktech uvedených v příloze 2.1, nejsou-li nahrazena nebo doplněna kritérii stanovenými v příloze 2.2.

4.          Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 9a ve věci:

– změny nebo doplnění hodnot stanovených v příloze 1,

– změny nebo doplnění seznamu aktů uvedených v příloze 2.1,

– zřízení, změny nebo doplnění kritérií uvedených v příloze 2.2, a

– detailních požadavků na sledování emisí v případě potřeby.

Komise přihlédne mimo jiné k vědeckému a technologickému pokroku, jakož i příslušným aktům a normám přijatým Mezinárodní námořní organizací.“

8.           Vkládají se nové články 4d a 4e, které znějí:

„Článek 4d

Schválení metod snižování emisí pro použití na lodích plujících pod vlajkou

členského státu

1.          Metody snižování emisí, které spadají do oblasti působnosti směrnice Rady 96/98/ES[20], budou schváleny v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

2.          Metody snižování emisí nezahrnuté v odstavci 1 budou schváleny v souladu s postupem uvedeným v čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2099/2002/ES ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS)[21], s přihlédnutím k:

(a) pokynům zpracovaným Mezinárodní námořní organizací;

(b) výsledkům zkoušek provedených podle článku 4e;

(c) vlivům na životní prostředí, včetně dosažitelného snížení emisí a dopadů na ekosystémy v uzavřených přístavech, přístavištích a ústích řek;

(d) proveditelnosti sledování a ověřování.“

„Článek 4e

Zkoušky nových metod snižování emisí

Členské státy mohou, případně ve spolupráci s ostatními členskými státy, povolit zkoušky metod snižování emisí z lodí na plavidlech plujících pod jejich vlajkou nebo v mořských oblastech v jejich pravomoci. Během těchto zkoušek není používání lodních paliv, která vyhovují požadavkům článků 4a a 4b, povinné za předpokladu, že jsou splněny všechny následující podmínky:

1.       Komise a každý dotčený přístavní stát je vyrozuměn písemně nejméně šest měsíců před zahájením zkoušek;

2.       povolení ke zkouškám netrvá déle než osmnáct měsíců;

3.       na všech zúčastněných lodích jsou instalována zařízení znemožňující nedovolenou manipulaci k nepřetržitému sledování emisí z komína a jsou používána po celou zkušební dobu;

4.       na všech zúčastněných lodích je dosaženo snížení emisí, která jsou přinejmenším rovnocenná těm, kterých by bylo dosaženo pomocí mezních hodnot síry v palivech stanovených v této směrnici;

5.       existují odpovídající systémy nakládání s odpadem, pokud jde o odpad, který vyprodukují metody snižování emisí během zkušební doby;

6.       během zkušební doby se posuzuje dopad na mořské prostředí, zejména na ekosystémy v uzavřených přístavech, přístavištích a ústích řek;

7.       do šesti měsíců po ukončení zkoušek jsou úplné výsledky předány Komisi a zpřístupněny veřejnosti.“

9.           Článek 6 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.        Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k tomu, aby odběrem vzorků kontrolovaly, zda obsah síry v používaných palivech je v souladu s články 3, 3a, 4, 4a a 4b. Odběr vzorků začne dnem, ke kterému vstoupí v platnost daná mezní hodnota maximálního obsahu síry v palivech. Musí se provádět dostatečně často a takovým způsobem, aby vzorky reprezentovaly zkoumané palivo a v případě lodního paliva palivo, které plavidla používají v dotyčných mořských oblastech a přístavech.

Použijí se všechny dále uvedené způsoby odběru vzorků, analýzy a kontroly lodního paliva:

a)       odběr vzorků lodního paliva pro spalování na palubě během dodávky na lodě v souladu s pokyny pro odběr vzorků topného oleje k určení shody s revidovanou přílohou VI úmluvy MARPOL[22] a analýza obsahu síry;

b)      odběr vzorků a analýza obsahu síry v lodním palivu pro spalování na palubě v zásobnících a v zapečetěných vzorcích zásobníku na palubě lodí;

c)       kontrola lodních deníků a dodacích listů zásobníku.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 9a ve věci:

i)        četnosti odběru vzorků;

ii)       metod odběru vzorků;

iii)      definice reprezentativního vzorku zkoumaného paliva;

iv)      informací, které mají být zahrnuty do lodních deníků a dodacích listů zásobníku.“;

b)      odstavec 1a se zrušuje;

c)      odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Referenční metodou pro stanovení obsahu síry je metoda ISO 8754 (2003).

Aby bylo možné zjistit, zda lodní palivo dodávané a používané na lodích je v souladu s mezními hodnotami pro síru požadovanými podle článků 3, 3a, 4, 4a a 4b, použije se postup ověřování jakosti paliva pro vzorky topného oleje podle přílohy VI úmluvy MARPOL[23].“

10.         Článek 7 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Každý rok do 30. června členské státy na základě výsledků odběru vzorků, analýzy a kontrol prováděných podle článku 6 předkládají Komisi zprávu o dodržování norem pro obsah síry stanovených v této směrnici za předchozí rok.“;

b)      vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 9a, pokud jde o informace, které mají být do zprávy zahrnuty, a o formát zprávy.“;

c)      odstavce 2 a 3 se zrušují;

d)      odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 9a, pokud jde o přizpůsobení čl. 2 bodů 1, 2, 3, 3a, 3b a 4, čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 6 odst. 2 vědeckému a technickému pokroku.“

11.         Článek 8 se zrušuje.

12.         Článek 9 se zrušuje.

13.         Vkládá se nový článek 9a, který zní:

„Článek 9a

Výkon přenesené pravomoci

1.      Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.      Přenesená pravomoc uvedená v čl. 4a odst. 1a a 2, čl. 4c odst. 4, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1a a čl. 7 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [data vstupu této směrnice v platnost].

3.      Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4a odst. 1a a 2, čl. 4c odst. 4, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1a a čl. 7 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí uvedených v daném rozhodnutí. Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Rozhodnutí nemá vliv na platnost žádných aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti.

4.      Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.      Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4a odst. 1a a 2, čl. 4c odst. 4, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1a a čl. 7 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

14.         Příloha směrnice 1999/32/ES se nahrazuje přílohou této směrnice.

Článek 2

Provedení

1.           Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dvanácti měsíců po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

              Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.           Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA 1

Maximální emisní hodnoty pro metody snižování emisí, na něž odkazuje čl. 4c odst. 2

              Mezní hodnoty obsahu síry v lodních palivech, na něž se odkazuje v článcích 4a a 4b a pravidlech 14.1 a 14.4 přílohy VI úmluvy MARPOL, a odpovídající mezní hodnoty emisí, na něž se odkazuje v čl. 4c odst. 2

Obsah síry v lodním palivu (% hmot.) || Poměr emisí SO2 (ppm) / CO2 (% obj.)

4,50 || 195,0

3,50 || 151,7

1,50 || 65,0

1,00 || 43,3

0,50 || 21,7

0,10 || 4,3

Poznámka:            - Mezní hodnoty poměrů emisí se uplatní pouze při použití ropného destilátu nebo zbytkových topných olejů.

             - V případě systému čištění spalin, které absorbují CO2 během procesu čištění spalin je nutné měřit         CO2 před procesem čištění a použít koncentraci CO2 před čištěním s koncentrací SO2 po čištění.“

„PŘÍLOHA 2

Kritéria pro použití metod snižování emisí, na něž odkazuje čl. 4c odst. 3

1. Metody snižování emisí, na něž odkazuje článek 4c, musí splňovat alespoň kritéria uvedená v těchto aktech, v použitelném rozsahu:

Metoda snižování emisí || Příslušné rozhodnutí Komise

Směs lodního paliva a odpařeného zemního plynu || Rozhodnutí Komise 2010/769/EU ze dne 13. prosince 2010 o stanovení kritérií pro použití technických postupů tankery na zkapalněný zemní plyn jako alternativy k používání lodních paliv s nízkým obsahem síry, která splňují požadavky článku 4b směrnice Rady 1999/32/ES o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES o obsahu síry v lodních palivech (Úř. věst. L 328, 14. 12. 2010, s. 15).

Systémy čištění spalin || Usnesení IMO MEPC.184 (59) přijaté dne 17. července 2009

2. Lodě používající metody snižování emisí podle článku 4c:

– průběžně sledují a zaznamenávají emise oxidu siřičitého a

– řádně doloží, že odpady vypouštěné do moře, včetně uzavřených přístavů, přístavišť a ústí řek nemají žádný významný negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí a nepředstavují pro ně rizika.“

[1]               Sdělení Komise, Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[2]               SEK(2005) 1133: Pracovní dokument útvarů Komise doprovázející sdělení o tematické strategii o znečišťování ovzduší (KOM(2005) 446 v konečném znění), směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistějším vzduchu pro Evropu (KOM(2005) 447 v konečném znění) a pracovní dokument útvarů Komise o provádění politiky EU v oblasti kvality ovzduší a přípravě jejího komplexního přezkumu, SEK(2011) 342 v konečném znění.

[3]               V Evropské unii zahrnují kontrolní oblasti emisí oxidů síry (SECA) Baltské a Severní moře a Lamanšský průliv.

[4]               Usnesení MEPC.176(58) přijaté dne 10. října 2008 (revidovaná příloha VI úmluvy MARPOL).

[5]               SEK [odkaz].

[6]               Podrobnější vysvětlení k zásadě subsidiarity je k dispozici v posouzení dopadů připojeném k tomuto návrhu.

[7]               Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

[8]               Úř. věst. L 46, 17.2.1997, s. 25.

[9]               Úř. věst. C, , s. .

[10]             Úř. věst. C, , s. .

[11]             Úř. věst. C, , s. .

[12]             Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

[13]             Úř. věst. L 121, 11.5.1999, s. 13.

[14]             Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

[15]             Úř. věst. L 241, 29.8.1998, s. 27.

[16]             Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.

[17]             Úř. věst. L 46, 17.2.1997, s. 25.

[18]             Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1.

[19]             Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

[20]             Úř. věst. L 241, 29.8.1998, s. 27.

[21]             Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.

[22]             Usnesení MEPC.182 (59) přijaté dne 17.7.2009.

[23]             Příloha VI usnesení MEPC.176 (58) přijatá dne 10. října 2008 (revidovaná příloha VI úmluvy MARPOL).