DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu |

Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[1] (dále jen „základní nařízení“), v řízení týkajícím se přezkumu opatření použitelných na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky. |

Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v základním nařízení. |

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu V červenci 2005 Rada nařízením (ES) č. 1175/2005[2] uložila konečné zvláštní antidumpingové clo na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Číny. |

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Nevztahuje se na tento návrh. |

Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů |

Konzultace zúčastněných stran |

Zúčastněné strany dotčené tímto řízením měly možnost v průběhu šetření v souladu s ustanoveními základního nařízení hájit své zájmy. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. |

Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního nařízení. Základní nařízení nestanoví obecné posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek, které musí být posouzeny. |

Právní stránka návrhu |

Shrnutí navrhovaných opatření Přiložený návrh nařízení Rady vychází ze zjištění založených na šetření pravděpodobnosti pokračování dumpingu, jakož i pravděpodobnosti přetrvání újmy pro výrobní odvětví Unie. Z toho důvodu se navrhuje, aby Rada přijala přiložený návrh nařízení, které má o pět let prodloužit opatření, jež jsou v současné době v platnosti. |

Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. |

Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť podoba opatření je popsána ve výše uvedeném základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. |

Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských států, regionálních a místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená cíli návrhu, není třeba uvádět. |

Volba nástrojů |

Navrhovaný nástroj: nařízení Rady. |

Jiné prostředky by nebyly přiměřené, jelikož základní nařízení nestanoví náhradní možnosti. |

Rozpočtové důsledky |

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie. |

2. 2011/0189 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[3] (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 2, 5 a 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise (dále jen „Komise“) předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

3. Platná opatření

4. Nařízením Rady (ES) č. 1175/2005[4] Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu uhličitanu barnatého („BaCO3“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Sazba konečného zvláštního cla se pohybovala v rozmezí od 6,3 do 56,4 EUR za tunu.

5. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

6. Poté, co bylo v březnu 2010 zveřejněno oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření použitelných na dovoz BaCO3 pocházejícího z ČLR[5], Komise dne 19. dubna 2010 obdržela žádost o přezkum těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

7. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti podala společnost Solvay & CPC Barium Strontium GmbH & Co. KG (dále jen „žadatel“), která je jediným výrobcem BaCO3 v Evropské unii a představuje 100 % celkové výroby BaCO3 v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že by v důsledku pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně pokračoval dumping a přetrvala újma způsobená výrobnímu odvětví Unie.

8. Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení existují dostatečné důkazy, a zveřejnila oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie [6] (dále jen „oznámení o zahájení“).

9. Šetření

10. Období přezkumného šetření a posuzované období

11. Šetření týkající se pokračování nebo opakování dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. července 2009 do 30. června 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

12. Zkoumání tendencí, které jsou významné pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání újmy, se vztahovalo na období od 1. ledna 2007 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

13. Strany dotčené šetřením

14. Komise o zahájení přezkumu úředně uvědomila žádajícího výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce/obchodníky, uživatele v Unii, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, a jejich svazy, výrobce ve srovnatelné zemi, jakož i orgány ČLR.

15. Zúčastněným stranám Komise umožnila, aby písemně vyjádřily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

16. Vzhledem ke zjevně vysokému počtu čínských vyvážejících výrobců, kteří jsou uvedeni v žádosti, se v oznámení o zahájení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro účely stanovení dumpingu a pravděpodobnosti pokračování dumpingu předpokládal výběr vzorku.

17. Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v období od 1. července 2009 do 30. června 2010.

18. Komise obdržela odpovědi pouze od třech společností nebo skupin společností v ČLR, a tudíž bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není v případě čínských vyvážejících výrobců nutný.

19. Všem stranám, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, a těm, které si je vyžádaly, Komise ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení rozeslala dotazníky.

20. Odpovědi na dotazník byly obdrženy od žádajícího výrobce v Unii a od jeho agenta, který je s ním ve spojení, od devíti uživatelů, čtyř dovozců, dvou vývozců/výrobců v Číně a dvou výrobců v možných srovnatelných zemích. Jeden z čínských vyvážejících výrobců, který odpověděl při výběru vzorků, se rozhodl, že v řízení již spolupracovat nebude.

21. Komise shromáždila a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti pokračování dumpingu a újmy a pro určení zájmu Unie. V prostorách následujících společností se uskutečnily ověřovací návštěvy:

a) žádající výrobce v Unii

- Solvay & CPC Barium Strontium GmbH & Co. KG, Hannover a s ní spojená společnost Solvay Bario e Derivati SpA., Massa

b) vyvážející výrobci v ČLR

- Zaozhuang Yongli Chemical Co., Ltd., Shangdong Province

- Guizhou Red Star Developing Import & Export Co., Ltd., Guizhou Province

c) výrobce ve srovnatelné zemi (Indie)

- Solvay Vishnu Barium Private Limited, Hyderabad

d) dovozci

- Norkem Limited, Knutsford, Spojené království

- L'Aprochimide Srl, Muggio, Itálie

e) uživatelé

- Technische Glass Illmenau GmbH, Illmenau, Německo

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

22. Dotčený výrobek

23. Dotčený výrobek je tentýž jako výrobek v předchozím šetření a je definován takto: uhličitan barnatý s obsahem stroncia vyšším než 0,07 % hmotnostních a obsahem síry vyšším než 0,0015 % hmotnostních, a to v prášku nebo ve formě lisovaných či kalcinovaných granulí, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódu KN ex 2836 60 00.

24. BaCO3 se používá především v odvětví výroby cihel, dlaždic a obkládaček, v keramickém průmyslu a ve výrobě feritu. Dříve se používal k výrobě katodových televizních trubic (CRT), ale toto uplatnění v EU zaniklo poté, co byly CRT nahrazeny LCD obrazovkami a obrazovkami plazmovými.

25. Obdobný výrobek

26. Stejně jako v původním šetření z tohoto procesu vyplynulo, že BaCO3 vyráběný v ČLR a vyvážený do Unie, jakož i uhličitan barnatý vyráběný a prodávaný na domácím trhu ve srovnatelné zemi (Indie) a uhličitan barnatý, který v Unii vyrábí a prodává žádající výrobce Unie, mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní využití.

27. Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. DUMPING

28. V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření vedlo k pokračování dumpingu.

29. Obecně

30. Ze 16 známých čínských vyvážejících výrobců, kteří byli zkontaktování na počátku přezkumu před pozbytím platnosti, při výběru vzorků tři odpověděli, ale pouze dva s Komisí plně spolupracovali a odpověděli na dotazník v celém rozsahu.

31. Srovnatelná země

32. Vzhledem k tomu, že ČLR je hospodářstvím v procesu transformace, a v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je nutné určit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“).

33. V původním šetření byly jako srovnatelná země použity Spojené státy a v tomto šetření jsou navrženy pro účely stanovení běžné hodnoty. Bylo nicméně považováno za nezbytné ověřit, zda je tato země stále vhodná pro současný přezkum před pozbytím platnosti. Všem známým výrobcům uhličitanu barnatého na celém světě, tedy v Brazílii, Indii, Japonsku a ve Spojených státech byly zaslány dopisy. Byly obdrženy dvě odpovědi, jedna od výrobce ve Spojených státech a druhá od výrobce v Indii.

34. Po pečlivé analýze kritérií, např. celkové výroby, počtu výrobců, hospodářské soutěže na trhu, celkového dovozu, antidumpingových cel a cel na domácím trhu ve Spojených státech a v Indii bylo rozhodnuto vybrat jako srovnatelnou zemi Indii. Výběr Indie v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byl považován za vhodnější než výběr Spojených států, a to kvůli větším rozměrům indického trhu, větším objemům dovozu a silnější hospodářské soutěži na indickém domácím trhu s tímto výrobkem. Od žádné zúčastněné strany nebyly v této souvislosti obdrženy připomínky ani námitky. V důsledku toho byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, založena na údajích, které poskytl indický výrobce.

35. Dumping dovozu během období přezkumného šetření

36. Běžná hodnota

37. U společnosti, které bylo v původním šetření přiznáno tržní zacházení, Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl prodej uhličitanu barnatého na domácím trhu nezávislým odběratelům během OPŠ reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představuje alespoň 5 % prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie. Při šetření vyšlo najevo, že tento prodej není reprezentativní, a tudíž bylo nutné běžnou hodnotu početně zjistit. Stanovená běžná hodnota byla založena na celkové ceně výroby, k níž se přičetly prodejní, správní a režijní náklady a zisk dosažený při prodeji obdobného výrobku na domácím trhu v běžném obchodním styku.

38. U společnosti, které nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byla běžná hodnota podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení stanovena na základě informací obdržených od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi.

39. Nejprve bylo určeno, zda je celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tedy zda představuje nejméně 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého do Unie. Prodej realizovaný spolupracujícím výrobcem v Indii na domácím trhu byl v průběhu OPŠ považován za dostatečně reprezentativní.

40. Následně Komise zkoumala, zda lze prodej obdobného výrobku na domácím trhu považovat za prodej výrobku v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v období přezkumného šetření. Jelikož během období přezkumného šetření nedošlo k žádnému ziskovému prodeji obdobného výrobku, bylo potřeba běžnou hodnotu početně zjistit. Běžná hodnota byla založena na celkových výrobních nákladech dotčeného výrobce, k nimž byla přičtena přiměřená částka prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřená částka zisku v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk přidané k výrobním nákladům obdobného výrobku byly použity stejným způsobem jako náklady použité v původním šetření a dosahovaly 10,6 % prodejních, správních a režijních nákladů a 7,2 % zisku. Nebyly poskytnuty žádné informace, z nichž by bylo zřejmé, že by tyto částky nebyly přiměřené nebo že by použitá úroveň zisku přesahovala zisk, jehož běžně dosáhnou jiní vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné kategorie na domácím trhu v zemi původu.

41. Vývozní cena

42. Dotčení spolupracující vyvážející výrobci prováděli veškerý prodej na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům v Unii, a proto byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozních cen, které byly skutečně zaplaceny nebo které je třeba zaplatit.

43. Srovnání

44. Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

45. Aby se zaručilo spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, provedly se v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení náležité úpravy o určité rozdíly v dopravě a poplatcích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

46. Dumpingové rozpětí

47. V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen na stejné obchodní úrovni.

48. U společnosti, které bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, toto srovnání ukázalo, že společnost nadále pokračovala v dumpingu, dokonce na vyšší úrovni.

49. U společnosti, které nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, srovnání provedené v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení ukázalo významný dumping. Tato společnost představuje 98 % vývozu, na který se vztahuje zbytkové clo, zbývající 2 % vyvážejících výrobců, kteří v řízení nespolupracovali, nemohou zjištěné dumpingové rozpětí ovlivnit. Navíc, vzhledem k tomu, že nespolupracovali, se má za to, že nemohou provádět dumping na nižší úrovni než spolupracující společnost.

D. PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

50. V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že dumping bude pokračovat, pokud opatření pozbudou platnosti.

51. Pokud jde o pravděpodobnost pokračování dumpingu, byl zkoumán vývoj výroby a výrobní kapacity v ČLR, jakož i pravděpodobný vývoj prodeje na vývoz do Evropské unie a na jiné trhy třetích zemí.

52. Podle stížnosti je ČLR zdaleka největším světovým výrobcem uhličitanu barnatého. Kromě toho je ČLR také největším výrobcem barytu, což je hlavní surovina pro výrobu dotčeného výrobku. Dvě spolupracující společnosti samotné mají výrobní kapacitu 331 000 tun ročně, což je přibližně trojnásobek spotřeby v EU v průběhu OPŠ. Kromě toho mají tyto dvě společnosti celkovou volnou kapacitu 34 000 tun, což stačí k uspokojení poloviny spotřeby v EU.

53. Tři hlavní světoví výrobci uhličitanu barnatého (Spojené státy americké, Indie a Brazílie) v současnosti uplatňují na dovoz dotčeného výrobku z Číny antidumpingová opatření. Lze vyvodit závěr, že vzhledem ke značné volné výrobní kapacitě v Číně a k dumpingovým praktikám na řadě trhů by v případě, že by opatření byla zrušena, byly na trh EU nasměrovány další objemy.

54. Skutečnost, že navzdory tomu, že jsou na dovoz z Číny uložena antidumpingová opatření, čínští vyvážející výrobci dokázali v průběhu OPŠ vyvézt do EU značná množství (za průměrnou cenu 251 EUR/t) a zvýšit svůj podíl na trhu v EU, dokládá, že čínští výrobci mají o trh EU trvalý zájem.

55. Z čínských vývozních statistik je dokonce ještě jasnější, že EU je pro čínské vyvážející výrobce lákavým trhem, neboť při vývozu do EU dosáhli v některých případech svých nejvyšších vývozních cen (třebaže byly dumpingové). Podle čínských vývozních statistik byla průměrná prodejní cena do EU v OPŠ 269 USD FOB, zatímco průměrná vývozní cena do Indie byla 220 USD.

56. Z čínských vývozních statistik je patrné, že navzdory tomu, že zaniklo hlavní uplatnění uhličitanu barnatého (výroba katodových televizních trubic), čínský vývoz na celém světě vzrostl ze 130 000 tun v roce 2009 na 158 000 tun v roce 2010.

57. Pokud by opatření byla zrušena, očekává se, že vzhledem k velké volné výrobní kapacitě v Číně budou čínské vývozy s vysokou pravděpodobností nasměrovány do EU. Skutečnost, že hlavní světové trhy, např. Spojené státy americké, Indie a Brazílie, jsou chráněny vysokým antidumpingovým clem, tento závěr podporuje.

58. Ceny těchto dovozů by pravděpodobně byly i nadále dumpingové, jelikož nic nenaznačuje, že by vývozci změnili své chování při stanovení cen, pokud by opatření byla zrušena.

59. Proto je vyvozen závěr, že je pravděpodobné, že by dumping pokračoval.

E. DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE

60. Jediný spolupracující výrobce v Unii představoval v průběhu OPŠ 100 % výroby BaCO3 v Unii. Má se tudíž za to, že tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

F. SITUACE NA TRHU UNIE

61. Spotřeba Uni e

Tabulka 1: Spotřeba Unie

2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Spotřeba (v tunách) | 123 354 | 104 037 | 62 637 | 76 560 |

Index | 100 | 84 | 51 | 62 |

Zdroj: ověřené odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník a statistiky Eurostatu

62. Spotřeba Unie byla založena na kombinovaném objemu prodeje, který výrobní odvětví Unie uskutečnilo v Unii, a objemu dovozu ze třetích zemí podle údajů Eurostatu.

63. Na tomto základě a jak je patrné z tabulky 1, spotřeba Unie v posuzovaném období výrazně klesla, a to o 38 %, což je vysvětleno především ukončením výroby CRT v EU.

64. Objem, podíl na trhu a ceny dovozu z ČLR

Tabulka 2: Dovoz z ČLR z hlediska objemu, podílu na trhu a dovozní ceny

2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Objem dovozu (v tunách) | 76 306 | 64 573 | 37 341 | 48 720 |

Index | 100 | 85 | 49 | 64 |

Podíl na trhu | 61,9 % | 62,1 % | 59,6 % | 63,6 % |

Index | 100 | 100 | 96 | 103 |

Dovozní cena CIF v eurech za tunu | 230 | 257 | 239 | 251 |

Index | 100 | 112 | 104 | 109 |

Zdroj: statistiky Eurostatu

65. Během posuzovaného období objemy dovozu z ČLR klesly o 36 %, zatímco spotřeba Unie klesla o 38 %. Navzdory zavedeným antidumpingovým opatřením a za situace, kdy spotřeba klesá, vzrostl čínský podíl na trhu během posuzovaného období o tři procentní body.

66. Průměrné dovozní ceny z ČLR vzrostly během posuzovaného období o 9 %. K nejvyššímu nárůstu cen došlo mezi roky 2007 a 2008, v roce 2009 ceny klesly a v průběhu OPŠ opět vzrostly.

67. Průměrná cena výrobního odvětví Unie ze závodu byla srovnána s průměrnými čínskými dovozními cenami CIF na hranici Unie. Tyto ceny byly odvozeny z údajů Eurostatu a zahrnovaly náklady vynaložené po dovozu, cla a antidumpingová cla. Ze srovnání vyplynulo, že v průběhu OPŠ podbízely čínské dovozní ceny prodejní cenu výrobního odvětví Unie o 37,9 %. Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že pokud by opatření nebyla zavedena, čínské dovozní ceny by byly podbízely ceny výrobního odvětví Unie o 44,1 %.

68. Objem dovozu ze třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

69. Celkové objemy dovozu BaCO3 z jiných třetích zemí než z ČLR byly nevýznamné a během posuzovaného období představovaly méně než 1 % spotřeby Unie.

70. Je třeba podotknout, že dovozní ceny z jiných třetích zemí se vůči cenám výrobního odvětví v průběhu OPŠ nepodbízely.

71. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

72. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

73. Je třeba poznamenat, že vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie tvoří pouze jediný výrobce, bylo nutné údaje o výrobě, kapacitě a využití uvést v podobě indexů.

Tabulka 3: Výroba, výrobní kapacita a její využití v Unii

Index | 2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Výroba | 100 | 79 | 36 | 47 |

Výrobní kapacita | 100 | 100 | 100 | 100 |

Využití kapacity | 100 | 79 | 36 | 47 |

Zdroj: ověřené odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

74. Výroba výrobního odvětví Unie klesla během posuzovaného období o 53 %. Je třeba poznamenat, že od roku 2003 výrobní odvětví Unie upravilo svůj model výroby tak, aby odpovídal nové situaci na trhu a zohledňoval skutečnost, že v EU byla ukončena výroba obrazovek CRT. V důsledku toho byla výrobní kapacita snížena o více než 50 %, neboť přezkoumávaný výrobek je nyní vyráběn střídavě pomocí téhož vybavení jako uhličitan strontnatý („SrCO3“).

75. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala během posuzovaného období beze změn. Využití kapacity se tudíž vyvíjelo obdobně jako objemy výroby.

76. Zásoby

Tabulka 4: Zásoby

2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Index | 100 | 97 | 41 | 41 |

Zdroj: ověřené odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

77. Zásoby klesly během posuzovaného období o 59 %. Tento pokles je způsoben nižší poptávkou a schopností výrobního odvětví EU přizpůsobit se nové situaci na trhu.

78. Objem prodeje a prodejní ceny

Tabulka 5: Objemy prodeje, hodnoty a jednotková prodejní cena

2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Objem prodeje (index) | 100 | 84 | 53 | 59 |

Hodnota prodeje (index) | 100 | 92 | 66 | 73 |

Jednotková prodejní cena (index) | 100 | 109 | 124 | 123 |

Zdroj: ověřené odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

79. Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl během posuzovaného období o 41 %. K největšímu poklesu došlo v roce 2009 v důsledku obecného zhoršení hospodářské situace. Objem prodeje výrobního odvětví Unie tudíž klesl poměrně více než spotřeba v EU ve stejném období. Hodnota prodeje klesla méně výrazně než objem, jelikož výrobní odvětví Unie dokázalo během posuzovaného období zvýšit své cenové úrovně, jednotkové prodejní ceny během posuzovaného období pak vzrostly o 23 %.

80. Podíl na trhu a růst

Tabulka 6: Podíl výrobního odvětví Unie na trhu

2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Index | 100 | 100 | 105 | 95 |

Zdroj: ověřené odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník a upravené statistiky Eurostatu

81. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu vzrostl v roce 2009 o 5 %, během OPŠ výrazně klesl, a to o 10 %. Z toho je patrné, že když trh nerostl, výrobní odvětví Unie si nedokázalo udržel svůj podíl na trhu.

82. Zaměstnanost, produktivita a mzdy

Tabulka 7: Zaměstnanost, mzdy a produktivita

2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Zaměstnanost (index) | 100 | 87 | 55 | 57 |

Mzdy (v EUR na zaměstnance; index) | 100 | 108 | 106 | 113 |

Produktivita (index) | 100 | 91 | 65 | 82 |

Zdroj: ověřené odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

83. Zaměstnanost během posuzovaného období výrazně klesla v důsledku zhoršení hospodářské situace a vzniku nové situace na trhu. Průměrné mzdy vzrostly o 13 % v důsledku vysoké míry inflace, která měla přímý dopad na indexaci platů. Produktivita klesla v témže období o 18 % v důsledku poklesu v objemu výroby, který nebylo možné vyrovnat snížením počtu pracovníků.

84. Ziskovost

Tabulka 8: Ziskovost

2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Index | -100 | -192 | -351 | -206 |

Zdroj: ověřené odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

85. Ziskovost výrobního odvětví Unie klesla během posuzovaného období o více než 106 % v důsledku zhoršení hospodářské situace a ukončení výroby obrazovek CRT, což mělo vliv jak na objemy prodeje, tak na výrobní náklady. Výrobní odvětví bylo během celého posuzovaného období neustále ztrátové.

86. Investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál

Tabulka 9: Investice a návratnost investic

2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Investice (index) | 100 | 82 | 90 | 97 |

Návratnost investic (index) | -100 | -251 | -506 | -176 |

Zdroj: ověřené odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

87. Investice zůstaly během posuzovaného neměnné. Investice výrobního odvětví Unie byly zaúčtovány do nákladů v roce, v němž byly uskutečněny. Návratnost investic (zisk vyjádřený jako procentní podíl investic za rok) se v posuzovaném období vyvíjela nepříznivě stejně jako ziskovost.

88. Při šetření nevyšly najevo žádné důkazy o tom, že by výrobní odvětví Unie mělo nějaké větší potíže se získáváním kapitálu. Je však třeba podotknout, že investice provedené v posuzovaném období nebyly významné.

89. Peněžní tok

Tabulka 10: Peněžní tok

2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Index | -100 | -83 | 25 | 32 |

Zdroj: ověřené odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

90. Peněžní tok se během posuzovaného období výrazně zlepšil v důsledku snížení objemů zásob.

91. Rozsah dumpingového rozpětí

92. Navzdory platným opatřením pokračoval během OPŠ významný dumping, a to dokonce na ještě vyšší úrovních, než jaké byly stanoveny při původním šetření, toto zjištění vychází z údajů obdržených od spolupracujících vyvážejících výrobců a EUROSTATu.

93. Překonání účinků minulého dumpingu

94. Výrobní odvětví Unie za negativních hospodářských okolností, které lze vysvětlit obecným zhoršením hospodářské situace a zánikem jednoho důležitého uplatnění, nepřekonalo účinky minulého dumpingu, a to zejména z hlediska objemu prodeje, prodejní ceny a ziskovosti. Navíc bylo zjištěno, že dumping pokračoval i v průběhu OPŠ.

95. Vývozní činnost výrobního odvětví Unie

Tabulka 11: Objem vývozu uskutečněného výrobním odvětvím Unie

2007 | 2008 | 2009 | Období přezkumného šetření |

Index | 100 | 86 | 45 | 66 |

Zdroj: ověřené odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

96. Vývoz BaCO3 uskutečňovaný výrobním odvětvím Unie klesl v posuzovaném období o 34 %. Výrobní odvětví Unie mohlo kvůli silné konkurenci ze strany čínských vývozů na trhy mimo EU vyvézt pouze omezené objemy. Pokles objemů vývozu v posuzovaném období je vysvětlován rovněž zhoršením hospodářské situace.

97. Závěr o situaci výrobního odvětví Unie

98. Ačkoli všechny hlavní ukazatele újmy, např. objem prodeje, ziskovost, výroba, zaměstnanost a produktivita poukazovaly na to, že vývoj v posuzovaném období byl nepříznivý, antidumpingová opatření měla na situaci výrobního odvětví Unie zmírňující účinek.

99. Pokud jde o podíl výrobního odvětví Unie na trhu, z mírně klesající tendence je zřejmé, že navzdory stávajícím opatřením a faktu, že spotřeba na trhu klesala, dovoz z Číny nejen vyloučil ostatní země z trhu, ale rovněž získal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie.

100. Na závěr, vzhledem k nepříznivému vývoji ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Unie se má za to, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie v posuzovaném období přetrvávala. Z toho důvodu bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že újma potrvá i nadále, pokud by bylo umožněno, aby opatření byla zrušena.

G. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ ÚJMY

101. Shrnutí analýzy pravděpodobnosti pokračování dumpingu a opakování dumpingu působícího újmu

102. Připomíná se, že spotřeba na trhu EU od doby původního šetření výrazně klesla v důsledku ukončení výroby CRT a zhoršení hospodářské situace. Za těchto okolností podíl čínského dovozu na trhu vzrostl o více než 15 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie a dovozu ze třetích zemí na trhu výrazně poklesl. To dokládá, že navzdory platným opatřením a klesající spotřebě v EU čínští vyvážející výrobci prokazovali trvalý zájem o trh EU a byli schopni vyloučit z trhu EU třetí země.

103. Rovněž se připomíná, že v průběhu OPŠ vyvážející výrobci v ČLR pokračovali v dumpingu a cenovém podbízení vůči výrobnímu odvětví Unie, a to na velice významných úrovních. Na základě těchto informací není důvod věřit, že čínští vývozci nebudou v dumpingu a cenovém podbízení vůči výrobnímu odvětví Unie v budoucnosti pokračovat.

104. Při šetření vyšlo najevo, že čínští výrobci měli během OPŠ značné volné kapacity, tj. přibližně 280 000 tun. To představuje více než trojnásobek velikosti trhu EU během OPŠ. Navzdory očekávanému nárůstu poptávky v ČLR se předpokládá, že nadměrná kapacita v nadcházejících letech přetrvá a zůstane velmi vysoká.

105. Trh Unie je pro ČLR hlavní vývozní destinací. Na dalších důležitých vývozních trzích, např. ve Spojených státech amerických a v Indii, jsou proti BaCO3 pocházejícímu z ČLR zavedena vysoká[7] antidumpingová opatření. Tyto trhy jsou tudíž pro čínské vývozy prakticky nepřístupné. Vzhledem k zájmu čínských vyvážejících výrobců o trh Unie se očekává, že pokud by opatření byla zrušena, byl by trh Unie zaplaven významným objemem vývozu, což by mělo celkově silný snižující vliv na ceny.

106. Závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvání újmy

107. Na základě výše uvedených skutečností se má za to, že pokud by opatření byla zrušena, bylo by pravděpodobné, že výrazně vzroste dumpingový dovoz z ČLR do Unie a že ceny budou tlačeny dolů. Takováto situace by ve střednědobém výhledu pravděpodobně byla příčinou zániku výrobního odvětví Unie, neboť snížené objemy prodeje by na jedné straně výrobnímu odvětví EU neumožnily v dostatečné míře rozmělnit fixní náklady, na druhé straně by výrobní odvětví nebylo schopno dosáhnout dostatečných cenových úrovní. Přetrvání újmy bylo v posuzovaném období umocněno zhoršením hospodářské situace a zánikem důležitého uplatnění.

108. Vývoj po OPŠ

109. Ačkoli dovozní ceny ČLR klesly v období od konce OPŠ do února 2011 o 17,8 % a prodejní ceny výrobního odvětví Unie ve stejném období vrostly pouze o zhruba 7 %, dovoz z ČLR po OPŠ se vůči cenám EU stále podbízel o více než 15 %.

H. ZÁJEM UNIE

110. Předběžná poznámka

111. V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření bylo proti zájmu Unie jako celku. Při určování zájmu Unie se vycházelo z posouzení různých dotčených zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

112. Jelikož je současné šetření přezkumem před pozbytím platnosti, vyžaduje analýzu situace, ve které jsou antidumpingová opatření již zavedena, a posouzení případného nepřiměřeného nepříznivého dopadu současných antidumpingových opatření na dotčené strany.

113. Na tomto základě bylo zkoumáno, zda existují přesvědčivé důvody k vyvození závěru, že navzdory výše uvedeným závěrům o pravděpodobnosti pokračování dumpingu a pravděpodobnosti přetrvávání újmy není zachování opatření v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

114. Zájmy výrobního odvětví Unie

115. Při šetření vyšlo najevo, že výrobní odvětví Unie provozuje svoji činnost velmi hospodárně. Snížilo samozřejmě počet pracovníků a změnilo modely výroby s cílem přizpůsobit se nové situaci na trhu a zaručit udržitelnost závodu, v němž se střídavě vyrábějí BaCO3 a SrCO3, jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění. Ačkoli opatření nepřispěla ke zlepšení finanční situace výrobního odvětví Unie, měla na tuto situaci zmírňující účinek. Pokud by ovšem opatření nebyla zavedena, je samozřejmě pravděpodobné, že by trh EU byl býval zaplaven levným dovozem z ČLR a výrobní odvětví Unie by bylo muselo ukončit svoji činnost.

116. Jak je uvedeno výše, model výroby výrobního odvětví Unie je založen na dvou výrobcích, které jsou navzájem propojené; k rozmělnění fixních nákladů jsou tudíž nezbytné dostatečné objemy prodeje obou výrobků. Pokud by opatření byla zrušena, očekávaný zvýšený objem dumpingového dovozu povede k výraznému omezení výroby BaCO3, což samo o sobě sníží ziskovost výroby SrCO3 a nakonec bude příčinou zrušení celého závodu.

117. Na základě výše uvedených skutečnosti byl vyvozen závěr, že je v zájmu výrobního odvětví Unie, aby opatření proti dumpingovému dovozu z ČLR byla zachována.

118. Zájmy dovozců, kteří nejsou ve spojení

119. Komise zaslala dotazník všem známým dovozcům, kteří nejsou ve spojení. Odpovědi byly obdrženy od čtyř dovozců, kteří nejsou ve spojení. Dva z nich byli aktivní ve výrobě suspenze, což je roztok složený z BaCO3, přísad a vody určený pro odvětví výroby cihel.

120. Dovozci uvedli, že uložením antidumpingových opatření byly ceny v době uložení tlačeny vzhůru. V této souvislosti je třeba poznamenat, že takovýto rozdíl již není patrný, neboť vývozní ceny do EU byly během OPŠ ve srovnání s průměrnými vývozními cenami na všechny trhy mimo EU podle všeho na obdobných úrovních[8].

121. Dovozci rovněž uvedli, že na trhu EU není nedostatek BaCO3, třebaže čelí sílícím obtížím při získávání BaCO3 z ČLR kvůli rostoucí domácí poptávce. Z dovozních statistik nicméně nevyplývá, že by během OPŠ nebo po něm klesl objem vývozu dotčeného výrobku do Unie. Totéž potvrzují i zjištění v 71. bodě odůvodnění týkající se nadměrné kapacity.

122. Bylo rovněž zjištěno, že platná opatření nemají žádné nepříznivé účinky na finanční situaci dovozců.

123. Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že stávající platná opatření nemají žádný podstatný nepříznivý vliv na jejich finanční situaci a že dovozci nebudou zachováním opatření nijak nepříznivě ovlivněni.

124. Zájmy uživatelů

125. Komise zaslala dotazník všem známým uživatelům. Odpovědi byly obdrženy od devíti uživatelů dotčeného výrobku. Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, hlavní průmysloví uživatelé BaCO3 v Unii působí v odvětví výroby cihel, dlaždic a obkládaček, v keramickém průmyslu a ve výrobě feritu.

126. Jeden uživatel uvedl, že existence nebo pokračování opatření by nebylo v zájmu uživatelů, své tvrzení však nijak nezdůvodnil. Nikdo z ostatních uživatelů, kteří odpověděli na dotazník, neuvedl, že by opatření měla významný dopad na jejich podnikání a že by měla být zrušena.

127. Závěr o zájmu Unie

128. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k tomu, aby platnost antidumpingových opatření nebyla prodloužena.

I. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

129. Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit, aby opatření byla zachována. Rovněž jim byl poskytnut čas, aby k poskytnutým informacím podaly připomínky a stanoviska. Po poskytnutí informací nebyly obdrženy žádné připomínky.

130. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že, jak stanoví čl. 11 odst. 2 základního nařízení, antidumpingová opatření vztahující se na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Číny, která byla uložena nařízením (ES) č. 1175/2005, by měla být zachována,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz uhličitanu barnatého, v současnosti kódu KN ex 2836 60 00 (kód TARIC 2836 60 00 10), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2. Výše konečného antidumpingového cla pro výrobky následujících výrobců odpovídá pevně stanovené částce uvedené v této tabulce:

Společnost | Celní sazba (EUR/t) | Doplňkový kód TARIC |

Hubei Jingshan Chutian Barium Salt Corp. Ltd, 62, Qinglong Road, Songhe Town, Jingshan County, Hubei Province, ČLR | 6,3 | A606 |

Zaozhuang Yongli Chemical Co. Ltd., South Zhuzibukuang Qichun, Zaozhuang City Center District, Shandong Province, ČLR | 8,1 | A607 |

Všechny ostatní společnosti | 56,4 | A999 |

3. Dojde-li k poškození zboží před jeho propuštěním do volného oběhu, a k určení celní hodnoty podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství[9], se proto použije cena skutečně zaplacená nebo cena, která má být zaplacena, sníží se částka antidumpingového cla vypočtená na základě výše uvedených pevně stanovených částek o procentní podíl, který odpovídá podílu skutečně zaplacené ceny nebo ceny, která má být zaplacena.

4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a je platné po dobu pěti let.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

[1] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[2] Úř. věst. L 189, 21.7.2005, s. 15.

[3] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[4] Úř. věst. L 189, 21.7.2005, s. 15.

[5] Úř. věst. C 78, 27.3.2010, s. 4.

[6] Úř. věst. C 192, 16.7.2010, s. 4.

[7] Indická antidumpingová cla proti čínskému BaCO3 se pohybují v rozmezí od 76,06 USD do 236 USD za tunu, antidumpingová cla proti čínskému BaCO3 ve Spojených státech se pohybují v rozmezí od 34,4 do 81,3 %.

[8] Zdroj: čínské vývozní statistiky.

[9] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 883/2005 (Úř. věst. L 148, 11.6.2005, s. 5).