DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Obecné souvislosti

V roce 2009 provedla Komise analýzu společné rybářské politiky (SRP) na základě zelené knihy o reformě společné rybářské politiky[1]. Komise dospěla k závěru, že navzdory pokroku od reformy z roku 2002 nebyly splněny cíle, kterými je dosažení udržitelného rybolovu ve všech jeho rozměrech (environmentálním, hospodářském a sociálním), a zelená kniha popsala řadu strukturálních nedostatků stávající SRP. Evropský parlament a Rada ministrů tento závěr podpořily.

Četné příspěvky z veřejné diskuse v období od dubna 2009 do listopadu 2010 a zvláštní studie a hodnocení rovněž potvrdily celkové hodnocení uvedené v zelené knize a napomohly určení nedostatků, které je třeba prostřednictvím reformy vyřešit.

· Odůvodnění a cíle návrhu

Společná rybářská politika potřebuje zásadní reformu zrušením stávajícího nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky a jeho nahrazením dne 1. ledna 2013 novou SRP přijatou Evropským parlamentem a Radou na základě tohoto návrhu.

Hlavními problémy SRP jsou:

– nedostatečné zaměření cílů na environmentální, hospodářskou a sociální udržitelnost,

– nepřijatelně vysoké hladiny výmětů,

– nadměrná kapacita loďstev, nadměrný odlov, celkové přípustné odlovy (TAC), které jsou stanoveny příliš vysoko, a nízká úroveň dodržování měly za následek, že převážná většina populací Unie je nadměrně lovena,

– nízká ziskovost a nízká ekonomická odolnost u významného počtu loďstev,

– nedostatečné začlenění environmentálních hledisek do politiky,

– nedostatek spolehlivých údajů pro posouzení všech populací a loďstev,

– značná veřejná finanční podpora odvětví rybolovu nepřispívá k dosažení cílů SRP,

– malá přitažlivost rybolovných činností a úpadek některých pobřežních společenství závislých na rybolovu,

– mikrořízení typu shora dolů na úrovni Unie postrádající pružnost a přizpůsobení se místním a regionálním podmínkám,

– nedostatečný rozvoj akvakultury v Unii,

– právní úprava a řízení jsou nákladné a velmi složité, což podporuje nedodržování pravidel,

– obchodní politika čelící výzvě globalizace a rostoucí vzájemné závislosti.

Tento návrh nového základního nařízení je odůvodněný, neboť je zapotřebí:

– upřesnit cíle SRP,

– zlepšit soudržnost mezi politickými iniciativami, jichž se týká SRP,

– lépe chránit biologické mořské zdroje, zejména u víceletých plánů řízení rybolovu, a skoncovat s výměty,

– přispívat k ekosystémové politice a politice ochrany životního prostředí v rámci SRP,

– stanovit regionalizaci opatření na základě přístupu založeného na jednotlivých mořských oblastech v rámci pilíře zachování zdrojů,

– posílit shromažďování údajů a vědecké poradenství pro znalostní základnu politiky zachování zdrojů,

– plně začlenit vnější politiku do SRP,

– podporovat rozvoj akvakultury,

– reformovat společnou tržní politiku SRP,

– do roku 2014 poskytnout právní rámec pro nový finanční nástroj prostřednictvím podpory cílů SRP a agendy EU 2020,

– dále zlepšit a zefektivnit zapojení zúčastněných stran,

– včlenit nedávno přijatý nový kontrolní režim do SRP.

Celkovým cílem návrhu je zajistit rybolovné činnosti a činnosti v oblasti akvakultury, které poskytnou dlouhodobě udržitelné podmínky životního prostředí a přispějí k dostupnosti dodávek potravin. Politika je zaměřena na využívání živých mořských biologických zdrojů, které nejpozději do roku 2015 obnoví a udrží rybolovné zdroje na úrovních, které zajistí maximální udržitelný výnos. SRP zavede přístup předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup v oblasti řízení rybolovu.

V souvislosti s tímto návrhem Komise přijme zastřešující sdělení o společné rybářské politice, návrh nařízení o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury, sdělení o vnějším rozměru SRP a zprávu o konkrétních částech nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky.

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Nařízení rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky je současným obecným právním rámcem pro SRP. Tento návrh by měl toto nařízení nahradit.

Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů[2].

Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury[3].

Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98[4].

Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu[5].

Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94[6].

Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku[7].

Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999[8].

Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006[9].

Rozhodnutí Rady (ES) č. 2004/585 ze dne 19. července 2004, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky[10].

· Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Návrh a jeho cíle jsou v souladu s ostatními politikami Unie, zejména s politikou environmentální, sociální, regionální, rozvojovou, zemědělskou, tržní a obchodní, finanční, politikou výzkumu a inovací, politikou zdraví a ochrany spotřebitele a s cíli těchto politik.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A HODNOCENÍ DOPADU

· Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Během let 2009 a 2010 ukázala konzultace o reformě prostřednictvím internetových příspěvků a četná diskusní setkání se zúčastněnými osobami všeobecnou podporu reformy. Evropský parlament, Evropský sociální a hospodářský výbor a Výbor regionů rovněž předložily stanoviska k zelené knize. Rada ministrů reformu několikrát projednávala. Veřejná konzultace byla shrnuta v dokumentu Shrnutí konzultace o reformě společné rybářské politiky[11].

Shrnutí odpovědí a jak byly zohledněny

Zjednodušení, přizpůsobení rozhodování Lisabonské smlouvě, posilování dlouhodobého přístupu k zachování a řízení zdrojů včetně řešení problému výmětů, regionalizace, další zapojení zúčastněných osob a větší odpovědnost odvětví byly hlavními body reakcí. Relativní stabilita je v zásadě považována, zejména členskými státy, za ústřední pilíř SRP. Drobný a pobřežní rybolov jsou považovány za důležité, avšak myšlenka rozlišeného režimu nad rámec stávajících právních předpisů si získala jen omezenou podporu. Mnozí pokládali tržnější přístup v oblasti řízení loďstva a tržní politiku za užitečné hnací síly udržitelnosti. Ohledně vnější politiky a mezinárodních akcí byla uznána potřeba úplného souladu se zásadami a cíli SRP. Ukázala se silná podpora pro přísnější cílení veřejných finančních prostředků na cíle politiky. Mnoho příspěvků také pokládalo za důležitou akvakulturu.

Komise při vypracování svého návrhu řádně zohlednila příspěvky konzultace, zejména pokud jde o vytváření podmínek životního prostředí pro udržitelnost a upevnění cíle maximálního udržitelného výnosu, důkladnější dlouhodobý náhled, regionalizaci a další zapojení zúčastněných osob a zavedení tržnějších nástrojů při zohlednění specifických vlastností malých loďstev. V návrhu se rovněž odráží důležitost akvakultury.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Pro vypracování návrhů byly kromě řady studií a výzkumných projektů použity rovněž externí odborné posudky i stávající poznatky o politice, mezi nimi (každoroční) doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR). Veřejně dostupná odborná stanoviska a studie jsou zveřejněny na webových stránkách GŘ MARE.

· Posouzení dopadů

Ohledně hodnocení dopadu byly pro reformní balíček SRP identifikovány různé možnosti. Všechny možnosti zahrnují udržitelnost životního prostředí jakožto základní podmínku pro celkovou udržitelnost. Metodologicky byla analýza dopadů podpořena ukazateli výkonnosti pro měření dopadů možností. Dopady všech možností byly analyzovány a porovnány s analýzou možnosti tzv. zachování současného stavu. To umožnilo identifikaci dvou upřednostňovaných možností uvedených ve zprávě o posouzení dopadů. Obě možnosti jsou podobné zaměřením na udržitelnost životního prostředí při vytvoření dostatečné pružnosti, která by poskytla odvětví rybolovu čas k přizpůsobení se ctižádostivým cílům ochrany životního prostředí.

3.           PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU

Právní základ

Ustanovení čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Zásada subsidiarity

Ustanovení v návrhu týkající se zachování biologických mořských zdrojů spadají do výlučné pravomoci Unie a zásada subsidiarity tedy pro tato ustanovení neplatí.

Ustanovení v návrhu týkající se akvakultury a potřeby stanovit strategické směry Unie, pokud jde o společné priority a cíle rozvoje činností v oblasti akvakultury, spadají pod společné pravomoci Unie a členských států. Nezávazné strategické směry Unie budou tvořit základ víceletých vnitrostátních strategických plánů, přičemž bude zohledněno, že strategická rozhodnutí přijatá na vnitrostátní úrovni mohou ovlivnit rozvoj činností v oblasti akvakultury v sousedních členských státech. Ustanovení v návrhu týkající se společné organizace trhu spadají pod společné pravomoci Unie a členských států. Mezi cíle společné organizace trhu patří vyšší konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Unie, větší transparentnost trhů a přispění k zajištění rovných podmínek pro všechny produkty uváděné na trh v Unii. Aby bylo možno dosáhnout těchto cílů, musí být opatření, k nimž patří organizace odvětví, včetně opatření ke stabilizaci trhů a obchodních norem i požadavky na informování spotřebitelů, v celé Unii ve vzájemném souladu. Návrh se tedy řídí zásadou subsidiarity.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Společná rybářská politika je společná politika a měla by být tedy zavedena prostřednictvím nařízení přijatého Evropským parlamentem a Radou. Pro dosažení základního cíle směřujícího k provozování rybolovu a akvakultury, které poskytne dlouhodobě udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky a přispěje k dostupnosti dodávek potravin, je nezbytné a vhodné stanovit pravidla pro zachování a využívání biologických mořských zdrojů. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Prostřednictvím navrhovaného regionalizovaného přístupu budou mít členské státy pravomoc přijmout technická opatření a opatření pro zachování zdrojů, která jsou potřebná pro dosažení úkolů a cílů stanovených nařízeními přijatými zákonodárci Unie a založená na dostupné sadě nástrojů opatření v rámci politiky zachování zdrojů SRP. To vytvoří regionální pružnost v uplatňování právní úpravy Unie. Členské státy budou mít i nadále možnost přidělovat rybolovná práva rozdělená Radou mezi regiony nebo hospodářské subjekty, jak považují za vhodné, členské státy tedy mají dostatečný manévrovací prostor pro rozhodování o tom, jakým způsobem na základě zvoleného sociálně-ekonomického modelu využijí rybolovná práva, která jim byla přidělena.

4.           NEPOVINNÉ PRVKY

· Podrobné vysvětlení návrhu

Komise v návrhu zavádí významné změny SRP. V tomto oddíle je návrh podrobně vysvětlen.

Obecná ustanovení

Celkovým cílem SRP je zajistit, aby činnosti rybolovu a akvakultury poskytovaly dlouhodobě udržitelné podmínky životního prostředí, které jsou předpokladem k dosažení hospodářsky a sociálně udržitelného odvětví rybolovu přispívajícího k dostupnosti potravin. Hodnocení dopadů ukazuje, že ctižádostivé cíle v oblasti zdrojů splňující mezinárodní závazek Unie dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015 mohou přinést důležité celkové zlepšení populací vedoucí k významným hospodářským a sociálním zlepšením. Tyto pozitivní výsledky hodnocení dopadů zdůrazňují předpoklad ekologické udržitelnosti jakožto podmínku dlouhodobé hospodářské a sociální udržitelnosti.

Snížení nežádoucích úlovků, skoncování s výměty a minimalizace negativního dopadu na mořské ekosystémy v kombinaci s přístupem založeným na předběžné opatrnosti a ekosystémovým přístupem přispěje k dobrému stavu prostředí moří v rámci rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí.

Přístup k vodám

Návrh potvrzuje zásadu rovného přístupu do vod při rovném zacházení s plavidly třetích zemí, které mají přístup do vod Unie.

Komise navrhuje prodloužit stávající omezení práva rybolovu v pásmu 12 námořních mil až do roku 2022. Tato omezení snížila tlak rybolovu na biologicky nejcitlivější oblasti a přispěla k hospodářské stabilitě pro drobný pobřežní rybolov.

Komise navrhuje zavést do tohoto nařízení zvláštní omezení pro pásmo 100 námořních mil od Azorských ostrovů, Madeiry a Kanárských ostrovů, která jsou v současné době stanovena v nařízení Rady (ES) č. 1954/2003[12]. Tato omezení jsou odůvodněná v zájmu ochrany citlivé biologické situace kolem těchto ostrovů a ve světle článku 349 Smlouvy tím, že zohlední strukturální, sociální a hospodářskou situaci a potřebu zachovat místní hospodářství těchto ostrovů.

Zachování biologických mořských zdrojů

Zachování biologických mořských zdrojů je základním pilířem pro dosažení cílů SRP.

Víceleté plány řízení pro řízení zdrojů na úrovních, které jsou schopné vytvářet maximální udržitelný výnos, jsou klíčem k zachování zdrojů. Musí pokud možno přejít v plány založené na rybolovných oblastech – zahrnující více populací v méně plánech. Populace nezahrnuté do plánů jsou řízeny prostřednictvím stanovení rybolovných práv Radou a jiných opatření.

Druhým základním prvkem návrhu zachování zdrojů je ukončení praxe výmětů a snížení nežádoucích úlovků. Návrh zavádí povinnost vyložit veškeré úlovky určených populací, s přesným časovým plánem pro provedení a v kombinaci s určitými doprovodnými opatřeními.

Návrh také zahrnuje hlavní zásady pro technická opatření k zachování zdrojů platná pro rybolovné oblasti.

Pro víceleté plány a technická ochranná opatření Komise zamýšlí odklon od mikrořízení spolutvůrci práva. Právní předpisy Unie týkající se těchto plánů a opatření musí definovat základní náležitosti, jako je oblast působnosti, úkoly, ukazatele hodnocení a časové rámce. Komise navrhuje decentralizaci, která může členské státy opravňovat přijmout opatření pro zachování zdrojů a technická opatření potřebná pro dosažení cílů a úkolů s použitím sady nástrojů opatření v rámci politiky zachování zdrojů. To vytvoří regionální pružnost a zjednodušení politiky. Návrh zahrnuje právní ustanovení, jimiž zajistí, aby dotčené členské státy přijaly opatření, která jsou slučitelná a účinná. Je stanoven nouzový mechanismus pro zásah Komise v případech, kdy se členské státy nemohou dohodnout nebo kdy není dosahováno cílů.

Ustanovení pro naléhavá opatření, kdy je ohroženo zachování biologických mořských zdrojů, na žádost členského státu nebo z podnětu Komise jsou zachována a je zařazeno nové ustanovení pro opatření v oblasti rybolovu v souvislosti se závazky v oblasti právních předpisů Unie pro životní prostředí. Stávající oprávnění pro členské státy přijímat ochranná opatření v pásmu 12 námořních mil a opatření platná pouze pro rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou jsou v návrhu zachována.

Přístup ke zdrojům

Zavedení systému převoditelných koncesí k rybolovu bude tvořit hlavní hnací sílu pro úpravu kapacity loďstva. Hodnocení dopadů ukázalo jasné pozitivní a významné přínosy takového systému převoditelných rybolovných koncesí pro odstranění nadměrné kapacity a zlepšení hospodářských výsledků odvětví rybolovu.

Návrh zavádí povinný systém převoditelných koncesí k rybolovu (na rybolovná práva pro regulované populace) od roku 2014 pro všechna plavidla s výjimkou plavidel kratších než 12 metrů lovících pasivními lovnými zařízeními. S přihlédnutím ke specifickým vlastnostem a obtížné socioekonomické situaci některých malých loďstev bude zavedení převoditelných koncesí k rybolovu pro zbývající plavidla ponecháno na volbě členských států. Členské státy mohou regulovat převoditelné koncese k rybolovu, aby zajistily jejich těsné spojení s rybářskými komunitami (např. omezením převoditelnosti ve skupinách loďstva) a zabránily spekulacím. Dodržování a zachování relativní stability převoditelnosti těchto koncesí může být omezeno na plavidla plující pod stejnou vlajkou. Členské státy mohou vytvořit rezervu a zavést poplatek pro koncese, které by za obvyklých podmínek mohly být členských státy zrušeny pouze po uplynutí jejich platnosti nebo uplatnění včasného varování.

Řízení rybolovné kapacity

Obecná povinnost členských států přizpůsobit kapacitu loďstva rybolovným právům je zachována. Nadále je nezbytná základní politika řízení loďstev s celkovými stropy rybolovné kapacity stanovenými Komisí pro každý členský stát. Převoditelné rybolovné koncese urychlí snížení kapacity loďstev a to je důvodem, aby bylo členským státům umožněno vyloučit plavidla s těmito koncesemi ze stropů kapacity. Pro období, kdy bude nadále možné vyřazení plavidel z provozu za využití veřejné podpory v rámci Evropského rybářského fondu, musí být i nadále zachována ustanovení o kapacitě loďstev. Rejstříky loďstva členských států a Komise zajistí informované monitorování a řízení loďstev.

Vědecká základna pro řízení rybolovu

Spolehlivé a úplné údaje pro vědecké poradenství i pro účely provádění a kontroly jsou stěžejní pro dobře fungující řízení rybolovu. Návrh stanovuje základní pravidla a povinnosti členských států ohledně shromažďování, správy, dostupnosti údajů a předpisů týkajících se přístupu pro Komisi. Potřeba koordinace shromažďování údajů mezi členskými státy v decentralizovaném kontextu je pro Komisi hlavním důvodem pro zavedení povinnosti regionální koordinace shromažďování údajů.

S cílem zlepšit kvalitu, soudržnost a součinnost úsilí v oblasti vědy zaměřené na rozvoj politik návrh rovněž zavádí pro členské státy ustanovení týkající se přijetí vnitrostátních programů shromažďování údajů o rybolovu a vědeckých a inovačních programů a vzájemné koordinaci činnosti států, zejména s ohledem na rámec Unie pro výzkum a inovaci.

Vnější politika

Vnější politika je začleněna do SRP s cílem zajistit sladění jejích cílů s celkovými zásadami a cíli SRP. Unie se aktivně podílí na práci regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO) a mezinárodních mnohostranných subjektů (OSN, FAO) za účelem jejich posílení a zlepšení jejich výkonnosti při řízení a zachování mezinárodních populací ryb. Unie podpoří nejlepší dostupné postoje na vědeckém základě, přínos v oblasti rozvoje vědeckých poznatků a spolupráci, jejímž cílem je posílit dodržování pravidel v mezinárodním kontextu.

Vztahy se třetími zeměmi prostřednictvím dohod o udržitelném rybolovu (SFA) jsou dalšími prostředky pro mezinárodní podporu zásad a cílů SRP. SFA musí být v souladu s cíli politiky rozvoje a přispějí ke stanovení vysoce kvalitního rámce správy v partnerských zemích, přičemž se zaměří na udržitelné a transparentní řízení zdrojů, sledování, dohled a kontrolu. Zajistí, aby využívání rybolovných zdrojů probíhalo na základě spolehlivého vědeckého poradenství a bylo zaměřeno pouze na přebytečné zdroje, které partnerská země nemůže nebo nechce lovit sama. V rámci SFA budou partnerské země kompenzovány za poskytnutí přístupu ke svým rybolovným zdrojům a partnerským zemím bude poskytnuta finanční pomoc na provádění jejich vlastní politiky udržitelného rybolovu.

Akvakultura

SRP by měla podporovat ekologicky, hospodářsky a sociálně udržitelný rozvoj odvětví akvakultury. Akvakultura přispívá k zabezpečování potravin, růstu a pracovním příležitostem v pobřežních a venkovských oblastech. Pokud členské státy vypracují na základě strategických směrů Unie vnitrostátní strategické plány pro usnadnění udržitelného rozvoje akvakultury v souvislosti s bezpečností podnikání, přístupem k vodám a prostoru a zjednodušení správních postupů udělování licencí, lze dosáhnout výrazného pokroku. Rozvoj akvakultury má jasný unijní rozměr: strategické volby na vnitrostátní úrovni mohou mít vliv na tento rozvoj v sousedních členských státech. Je stěžejní, aby měly členské státy příležitost dozvědět se, co ostatní členské státy plánují pro budoucí rozvoj akvakultury.

Komise má za to, že zvláštní povaha akvakultury vyžaduje odvětvově zaměřený poradní sbor zúčastněných stran, a navrhuje pro tento účel založení poradního sboru pro akvakulturu.

Společná organizace trhu

Organizace společného trhu musí přispívat k dosažení cílů SRP, umožnit odvětví uplatňovat SRP na přiměřené úrovni a posilovat konkurenceschopnost zejména výrobců.

Kontrola a vynucování

V souladu s novým režimem kontrol přijatým nařízeními Rady č. 1005/2008 a č. 1224/2009[13] návrh zařazuje základní prvky pro režim kontroly a vynucování Unie za účelem dodržování pravidel SRP. S ohledem na zařazení povinnosti vykládky úlovků, jejímž cílem je zamezit výmětům, do části o zachování zdrojů, Komise navrhuje povinnosti sledování a kontroly zejména v souvislosti s plně dokumentovaným rybolovem a rovněž pilotní projekty týkající se nových technologií kontroly rybolovu, které přispějí k udržitelnému rybolovu.

Finanční nástroje

Ke zvýšení úrovně dodržování pravidel návrh zavádí podmínky finanční pomoci Unie, které mohou přispět k dosažení cílů SRP. Finanční pomoc bude podmíněna dodržováním pravidel a tato zásada bude platit pro členské státy i hospodářské subjekty. V případě členských států může nedodržování vést k přerušení, zastavení nebo finančním opravám finanční pomoci Unie. V případě hospodářských subjektů mohou závažná protiprávní jednání vést k zákazu přístupu k finanční pomoci nebo finančním omezením. Kromě toho návrh zavádí povinnost členských států zohlednit při poskytování finanční pomoci chování (zejména neexistenci závažných protiprávních jednání) hospodářských subjektů v nedávné minulosti.

Poradní sbory

Komise navrhuje upevnit a pokud možno rozšířit zkušenosti s regionálními poradními sbory v rámci SRP. Vzhledem k tomu, že některé z nich nejsou regionálního rázu nebo regionálně omezené, musí být sedm stávajících sborů přejmenováno na poradní sbory spolu se založením poradního sboru pro akvakulturu. Vzhledem ke zvláštnostem Černého moře – uzavřeného pobřeží moře, o něž se dělí čtyři státy, které nejsou členy Unie – a s přihlédnutím k probíhajícím jednáním se všemi zeměmi z oblasti Černého moře, které nejsou členy EU, za účelem poradenství v oblasti zachování zdrojů a posílení spolupráce mezi Rumunskem, Bulharskem a jejich sousedy v této oblasti hodlá Komise do roku 2015 zřídit poradní sbor pro Černé moře.

Závěrečná ustanovení

Závěrečná část stanovuje oblasti přenesení pravomocí na Komisi, jejich výkon, rušení nebo podávání námitek, jakož i zřízení Výboru pro rybolov a akvakulturu v souvislosti s prováděcími akty. Rovněž navrhuje zrušit a/nebo změnit příslušné stávající právní předpisy.

2011/0195 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o společné rybářské politice

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[14],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[15],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízením Rady (ES) č. 2371/2002[16] byl zaveden systém Společenství pro zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky.

(2) Působnost společné rybářské politiky se vztahuje na zachování, řízení a využívání biologických mořských zdrojů. Kromě toho se působnost společné rybářské politiky vztahuje v souvislosti s tržními opatřeními a finančními opatřeními na podporu jejích cílů na biologické sladkovodní zdroje a akvakulturu, jakož i na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud takové činnosti probíhají na území členských států nebo ve vodách Unie, včetně činností prováděných rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemích a v těchto zemích zapsanými nebo rybářskými plavidly Unie nebo státními příslušníky členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky, vzhledem k ustanovením článku 117 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

(3) Společná rybářská politika by měla zajistit, aby rybolovné a akvakulturní činnosti přispívaly k dlouhodobě udržitelným environmentálním, hospodářským a sociálním podmínkám. Mimoto by měla přispívat ke zvýšení produktivity, přiměřené životní úrovni odvětví rybolovu, stabilním trhům, zajistit dostupnost zdrojů a aby se dodávky potravin dostaly ke spotřebitelům za rozumné ceny.

(4) Unie je smluvní stranou Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (UNCLOS)[17] a ratifikovala dohodu Organizace spojených národů o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 („dohoda OSN o rybích populacích“)[18]. Přijala rovněž Dohodu Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybářskými plavidly na volném moři ze dne 24. listopadu 1993 („dohoda FAO o dodržování opatření“)[19]. Tyto mezinárodní nástroje převážně stanoví povinnosti týkající se zachování, včetně povinnosti přijmout opatření na zachování a řízení, jejichž cílem je udržet nebo obnovit mořské zdroje na úrovních, které zaručují maximální udržitelný výnos v mořských oblastech spadajících pod vnitrostátní právní předpisy i na volném moři, jakož i povinnosti spolupracovat za tímto účelem s jinými státy, povinnosti intenzivně uplatňovat při zachování, řízení a využívání rybích populací přístup založený na předběžné opatrnosti, povinnosti zajistit slučitelnost opatření na zachování a řízení, pokud se mořské zdroje vyskytují v mořských oblastech, které mají z hlediska právních přepisů odlišný status, a povinnosti řádně zohlednit jiné zákonné způsoby využití moří. Společná rybářská politika by měla přispět k tomu, aby Unie řádně plnila své mezinárodní závazky v rámci těchto mezinárodních nástrojů. Členské státy, které přijmou opatření na zachování a řízení na základě svých pravomocí stanovených v rámci společné rybářské politiky, by měly rovněž jednat plně v souladu s mezinárodními závazky v oblasti zachování a spolupráce stanovenými výše uvedenými mezinárodními nástroji.

(5) Na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002 se Evropská unie a její členské státy zavázaly postupovat proti pokračujícímu úbytku populací ryb. Unie by tedy měla vylepšit svou společnou rybářskou politiku, aby zajistila, že prioritně budou úrovně využívání biologických mořských zdrojů do roku 2015 obnoveny a udrženy na úrovních schopných vytvářet maximální udržitelný výnos ze stavů lovených populací. Jestliže je k dispozici méně vědeckých informací, může to pro maximální udržitelný výnos vyžadovat využití zprostředkovaných informací.

(6) Cíle v oblasti rybolovu byly stanoveny v rozhodnutí konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti o strategickém plánu pro biologickou rozmanitost pro období 2011–2020[20], společná rybářská politika by měla zajistit soudržnost s cíli v oblasti biologické rozmanitosti přijatými Evropskou radou[21] a s cíli sdělení Komise „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“[22], a to zejména s cílem dosáhnout maximálního udržitelného výnosu do roku 2015.

(7) Udržitelné využívání biologických mořských zdrojů by mělo být založeno na přístupu předběžné opatrnosti, který má být odvozen ze zásady obezřetnosti uvedené v čl. 191 odst. 2 prvním pododstavci Smlouvy.

(8) Společná rybářská politika by měla přispívat k ochraně mořského prostředí a zejména k dosažení dobrého stavu prostředí nejpozději do roku 2020, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[23].

(9) K řízení rybolovu musí být zaveden přístup založený na ekosystému, dopady rybolovných činností na životní prostředí by měly být omezeny a nežádoucí úlovky by měly být minimalizovány a postupně odstraněny.

(10) Je důležité, aby řízení společné rybářské politiky postupovalo podle zásad řádné správy. Tyto zásady zahrnují rozhodování založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, široké zapojení zúčastněných stran a dlouhodobý náhled. Úspěšné řízení společné rybářské politiky závisí rovněž na jasné definici odpovědností na úrovni Unie, na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a také na vzájemné slučitelnosti a soudržnosti přijatých opatření s ostatními politikami Unie.

(11) Podle potřeby by společná rybářská politika měla brát v plné míře ohledy na zdraví zvířat, dobré životní podmínky zvířat a na bezpečnost potravin a krmiv .

(12) Provádění společné rybářské politiky by mělo zohlednit vzájemné vztahy s ostatními námořními záležitostmi, jimiž se zabývá integrovaná námořní politika[24], s uznáním, že všechny záležitosti týkající se evropských oceánů a moří jsou vzájemně propojené, včetně územního plánování námořních prostor. Soudržnost a integrace by měly být zajištěny v řízení různých odvětvových politik v rámci Baltského moře, Severního moře, Keltského moře, Biskajského zálivu, pobřeží Iberského poloostrova, povodí Středozemního a Černého moře.

(13) Rybářská plavidla Unie by měla mít rovný přístup do vod Unie a ke zdrojům, které podléhají pravidlům SRP.

(14) Platná pravidla omezující přístup ke zdrojům v pásmu 12 námořních mil od linií členských států fungovala dostatečně uspokojivě a omezila intenzitu rybolovu v nejcitlivější části vod Unie. Tato pravidla rovněž zachovala tradiční rybářské činnosti, na kterých je do velké míry závislý hospodářský a sociální rozvoj některých pobřežních komunit. Tato pravidla by tedy měla platit i nadále.

(15) Biologické mořské zdroje v oblasti Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů by měly být nadále pod zvláštní ochranou, neboť přispívají k zachování místního hospodářství těchto ostrovů, s ohledem na strukturální, sociální a hospodářskou situaci těchto ostrovů. Omezení určitých rybolovných činností v těchto vodách na rybářská plavidla zapsaná v přístavech Azorských ostrovů, Madeiry a Kanárských ostrovů by tedy mělo být zachováno.

(16) Cíle udržitelného využívání biologických mořských zdrojů se účinněji dosáhne prostřednictvím víceletého přístupu k řízení rybolovu, stanovujícího jakožto prioritu víceleté plány, které odrážejí zvláštnosti různých rybolovných oblastí.

(17) Víceleté plány by se měly pokud možno vztahovat k více populacím, pokud jsou tyto populace využívány společně. Víceleté plány by měly stanovit základ pro stanovení rybolovných práv a vyčíslitelné cíle pro udržitelné využívání dotčených populací a mořských ekosystémů tím, že definují jasné časové rámce a ochranné mechanismy pro nepředvídaný vývoj.

(18) Jsou potřeba opatření ke snížení a odstranění současných vysokých úrovní nežádoucích úlovků a výmětů. Nežádoucí úlovky a výměty ve skutečnosti představují značné plýtvání a mají negativní dopad na udržitelné využívání biologických mořských zdrojů a mořských ekosystémů, jakož i finanční dostupnost rybolovu. Měla by být stanovena a postupně prováděna povinnost vykládky všech úlovků řízených populací ulovených během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie.

(19) Vykládky nežádoucích úlovků by neměly vést k plnému ekonomickému zvýhodnění daného hospodářského subjektu. Způsoby využití vykládek úlovků ryb, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, by měly být omezené a neměly by zahrnovat prodej pro lidskou spotřebu.

(20) Z důvodu zachování populací by měly být uplatňovány jasné cíle s ohledem na určitá technická opatření.

(21) U populací, pro které nebyl stanoven žádný víceletý plán, by měla být stanovením omezení úlovků a/nebo intenzity rybolovu zajištěna míra využívání vytvářející maximální udržitelný výnos.

(22) S ohledem na nejistý hospodářský stav odvětví rybolovu a závislost některých pobřežních komunit na rybářství je nutné zajistit relativní stabilitu rybolovných činností rozdělením rybolovných práv mezi členské státy na základě předvídatelného podílu populací pro každý členský stát.

(23) Tato relativní stabilita rybolovných činností by vzhledem k prozatímní biologické situaci populací měla zajistit zvláštní potřeby regionů, kde je místní obyvatelstvo obzvláště závislé na rybolovu a činnostech s ním souvisejících, jak o tom rozhodla Rada ve svém usnesení ze dne 3. listopadu 1976 o některých vnějších aspektech vytvoření rybolovného pásma ve Společenství o šířce 200 mil[25] s účinkem od 1. ledna 1977, a zejména v příloze VII tohoto usnesení. Proto je třeba rozumět pojmu relativní stability v tomto smyslu.

(24) Členské státy by měly mít možnost podávat opodstatněné žádosti Komisi, aby vypracovala v rámci společné rybářské politiky opatření, která členské státy považují za nezbytná pro plnění povinností, pokud jde o zvláště chráněné oblasti podle článku 4 směrnice Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků[26], zvláštní oblasti ochrany podle článku 6 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[27] a chráněné mořské oblasti podle čl. 13 odst. 4 směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[28].

(25) Komise by měla být schopná přijmout prozatímní opatření v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů nebo mořského ekosystému v důsledku rybolovných činností, které vyžaduje okamžitou akci.

(26) Členské státy by měly být schopné přijmout ochranná a technická opatření pro provádění společné rybářské politiky a umožnit tak, aby politika lépe řešila situace a zvláštnosti jednotlivých rybolovných oblastí a aby se zvýšilo dodržování politiky.

(27) Členským státům je třeba v jejich pásmech o šířce 12 námořních mil povolit přijímat opatření pro zachování zdrojů a řízení platná pro všechna rybářská plavidla Unie za předpokladu, že pokud se tato opatření použijí na rybářská plavidla z jiných členských států, musí být přijatá opatření nediskriminační a musí jim předcházet konzultace s ostatními dotčenými členskými státy, a za předpokladu, že Unie nepřijala opatření, která se výslovně zabývají zachováním zdrojů a řízením v tomto pásmu 12 námořních mil.

(28) Členským státům je třeba povolit přijímat opatření pro zachování a řízení populací ve vodách Unie platná pouze pro rybářská plavidla Unie plující pod jejich vlajkou.

(29) Nejpozději 31. prosince 2013 je třeba zavést systém převoditelných koncesí k rybolovu pro většinu populací řízených v rámci společné rybářské politiky pro všechna plavidla o délce 12 metrů a více a všechna ostatní plavidla lovící s vlečným zařízením. Členské státy mohou ze systému převoditelných koncesí k rybolovu vyloučit jiná plavidla o délce do 12 metrů, než plavidla lovící s vlečným zařízením. Tento systém by měl přispět k odvětvově způsobenému snížení rybářských loďstev a zlepšení hospodářské výkonnosti a zároveň vytvořit právně bezpečné a výhradní převoditelné rybolovné koncese ročních rybolovných práv členského státu. Vzhledem k tomu, že biologické mořské zdroje jsou společným majetkem, převoditelné koncese k rybolovu by měly pouze stanovit nároky uživatele na část ročních rybolovných práv členského státu, které mohou být v souladu se stanovenými pravidly zrušeny.

(30) Koncese k rybolovu by měly být převoditelné a pronajímatelné, aby se decentralizovalo řízení rybolovných práv směrem k odvětví rybolovu a zajistilo, že rybáři odcházející z odvětví nebudou potřebovat spoléhat na veřejnou finanční pomoc v rámci společné rybářské politiky.

(31) Specifické vlastnosti a socioekonomická zranitelnost některých malých loďstev jsou důvodem k omezení povinného systému převoditelných rybolovných koncesí na velká plavidla. Systém převoditelných koncesí k rybolovu by se měl používat na populace, pro které jsou udělena rybolovná práva.

(32) Pro rybářská plavidla Unie nepůsobící v rámci systému převoditelných koncesí k rybolovu lze přijmout zvláštní opatření tak, aby se přizpůsobil počet rybářských plavidel Unie dostupným zdrojům. Tato opatření by měla stanovit povinné maximální stropy kapacity loďstev a stanovit vnitrostátní režimy vstupu a výstupu v souvislosti s finančními prostředky určenými na vyřazování plavidel z provozu poskytnutými v rámci Evropského rybářského fondu.

(33) Členské státy by měly zaznamenávat nejnutnější informace o vlastnostech a činnostech rybářských plavidel Unie plujících pod jejich vlajkou. Tyto záznamy je třeba zpřístupnit Komisi pro účely sledování velikosti kapacity loďstev členských států.

(34) Řízení rybolovu založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství vyžaduje harmonizované, spolehlivé a přesné soubory údajů. Členské státy by proto měly shromažďovat údaje o loďstvech a jejich rybolovných činnostech, zejména biologické údaje o úlovcích, včetně výmětů, informace ze zjišťování o populacích ryb a o možných ekologických dopadech rybolovných činností na mořský ekosystém.

(35) Shromažďování údajů by mělo zahrnovat údaje, které usnadní hospodářské posouzení podniků působících v odvětví rybolovu, v akvakultuře a v odvětví zpracování produktů rybolovu a akvakultury a údaje o vývoji zaměstnanosti v těchto odvětvích.

(36) Je třeba, aby členské státy spravovaly shromážděné údaje a zpřístupňovaly je konečným uživatelům vědeckých údajů na základě víceletého programu Unie. Rovněž je třeba, aby členské státy spolupracovaly mezi sebou při koordinování činností shromažďování údajů. Rovněž je třeba, aby členské státy případně spolupracovaly ohledně shromažďování údajů s třetími zeměmi v rámci téhož povodí moře.

(37) Je třeba posílit vědu v odvětví rybářství zaměřenou na rozvoj politik prostřednictvím shromažďování vnitrostátních vědeckých údajů o rybolovu, programů pro výzkum a inovaci v koordinaci s ostatními členskými státy, jakož i pomocí rámcových nástrojů Unie pro výzkum a inovaci.

(38) Unie by měla podporovat cíle společné rybářské politiky na mezinárodní úrovni. K tomu účelu by se Unie měla snažit zlepšit výkonnost regionálních a mezinárodních organizací při zachování a řízení mezinárodních populací ryb podporou rozhodování, které je založené na vědě, a zlepšením dodržování pravidel, větší transparentností a zapojením zúčastněných stran i potíráním nezákonných, nehlášených a neregulovaných (NNN) rybolovných činností.

(39) Dohody o udržitelném rybolovu uzavřené s třetími zeměmi by měly zajistit, že jsou rybolovné činnosti Unie ve vodách třetí země založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, čímž se zajistí udržitelné využívání biologických mořských zdrojů. Tyto dohody, které poskytují přístupová práva výměnou za finanční příspěvek od Unie, by měly přispět ke stanovení vysoce kvalitního rámce správy, aby se tak zajistila zejména účinná opatření ke sledování, kontrole a dohledu.

(40) Vložení doložky o lidských právech do dohod o udržitelném rybolovu by mělo být plně v souladu s celkovými cíli politiky Unie v oblasti rozvoje.

(41) Dodržování demokratických zásad a lidských práv stanovených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a jiných příslušných mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv a dodržování zásady právního státu by mělo tvořit základní prvek dohod o udržitelném rybolovu a měla by se na něj vztahovat zvláštní doložka o lidských právech.

(42) Akvakultura by měla přispět k zachování udržitelného potenciálu produkce potravin v celé Unii, tak aby se zajistilo dlouhodobé zabezpečení potravin pro evropské obyvatele a přispělo se k rostoucí světové poptávce po potravinách z vodních organismů.

(43) Strategie Komise pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury[29] přijatá v roce 2009, kterou uvítala a podpořila Rada a uvítal Evropský parlament, zmínila potřebu vytvoření a podpory rovnocenných podmínek pro akvakulturu jako základ pro její udržitelný rozvoj.

(44) Společná rybářská politika by měla přispět ke strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a napomoci dosažení cílů stanovených v této strategii[30].

(45) Činnosti akvakultury v Unii jsou ovlivňovány různými podmínkami přesahujícími vnitrostátní hranice, i pokud jde o udělování povolení hospodářským subjektům, je třeba vypracovat strategické směry Unie pro vnitrostátní strategické plány s cílem zvýšit konkurenceschopnost průmyslu akvakultury, podpořit jeho rozvoj a inovace a podnítit hospodářskou činnost, diverzifikaci a zlepšení kvality života v pobřežních a venkovských oblastech, a rovněž je třeba vytvořit mechanismy výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření týkajících se bezpečnosti podnikání, přístupu do vod a prostoru Unie a zjednodušení správních postupů udělování licencí.

(46) Zvláštní povaha akvakultury vyžaduje poradní sbor ke konzultaci se zúčastněnými stranami o prvcích politik Unie, které by mohly mít dopad na akvakulturu.

(47) Je třeba posílit konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Unie a volá se po zjednodušení, které by podpořilo lepší řízení činností tohoto odvětví v oblasti produkce a uvádění na trh; společná organizace trhu pro produkty rybolovu a akvakultury by měla zajistit rovné podmínky pro všechny produkty rybolovu a akvakultury na unijním trhu, měla by umožnit spotřebitelům lépe se rozhodovat na základě dostupných informací a podpořit odpovědnou spotřebu a měla by zlepšit hospodářské znalosti a vědomosti o trzích Unie v rámci celého zásobovacího řetězce.

(48) Společná organizace trhu by měla být provedena v souladu s mezinárodními závazky Unie, zejména co se týče ustanovení Světové obchodní organizace. Úspěch společné rybářské politiky vyžaduje účinný režim kontrol, inspekce a vynucování, včetně boje proti NNN rybolovným činnostem. Je třeba stanovit režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování tak, aby se zajistilo dodržování pravidel společné rybářské politiky.

(49) V rámci režimu Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování je třeba podpořit používání moderních technologií. Je třeba, aby členské státy nebo Komise měly možnost provádět pilotní projekty týkající se nových kontrolních technologií a systémů pro správu údajů.

(50) Aby se zajistilo zapojení dotčených hospodářských subjektů do režimu Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování, je třeba, aby členské státy měly možnost vyžadovat od držitelů licence k rybolovu vydané pro rybářská plavidla Unie o délce 12 metrů nebo více, která plují pod jejich vlajkou, aby přiměřeně přispívali na náklady tohoto režimu.

(51) Cílů společné rybářské politiky nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodů obtíží, s nimiž se potýkají při rozvoji odvětví rybolovu a jeho řízení, a z důvodu omezených finančních prostředků členských států. Měla by být proto poskytnuta víceletá finanční pomoc zaměřená na priority společné rybářské politiky Unie, aby se přispělo k dosažení těchto cílů.

(52) Je třeba, aby byla finanční pomoc Unie podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky členskými státy i hospodářskými subjekty. Je tedy třeba, aby v případech nedodržování pravidel společné rybářské politiky členskými státy a vážných porušení těchto pravidel hospodářskými subjekty byla tato finanční pomoc přerušena, zastavena nebo opravena.

(53) Dialog se zúčastněnými stranami se ukázal být zásadní pro dosažení cílů společné rybářské politiky. S přihlédnutím k rozdílným podmínkám v celých vodách Unie a větší regionalizaci společné rybářské politiky je třeba, aby poradní sbory umožnily společné rybářské politice využívat znalosti a zkušenosti všech zúčastněných stran.

(54) Zdá se být vhodné, aby byla Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci oprávněna vytvořit nový poradní sbor a změnit oblasti působnosti sborů stávajících, zejména s ohledem na zvláštnosti Černého moře.

(55) Za účelem dosažení cílů společné rybářské politiky je třeba, aby byla v souladu s článkem 290 Smlouvy na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty, aby bylo možno specifikovat opatření související s rybolovem v zájmu zmírnění dopadu rybolovných činností ve zvláštních oblastech ochrany, přizpůsobení povinnosti vykládky všech úlovků za účelem souladu s mezinárodními závazky Unie, opatření pro zachování zdrojů v případě neplnění povinností v rámci víceletých plánů nebo technických opatření, nových výpočtů stropů kapacity loďstev, definování údajů o vlastnostech a činnosti pro rybářská plavidla Unie, pravidel pro provádění pilotních projektů týkajících se nových kontrolních technologií a systémů pro správu údajů, změn přílohy III v souvislosti s oblastmi působnosti poradních sborů a složení a fungování poradních sborů.

(56) Zvláště je důležité, aby při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Komise vedla vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky.

(57) Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit vhodný způsob včasného a soustavného předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(58) Pro zajištění jednotných podmínek pro provádění technickoprovozních požadavků na postupy předávání údajů týkajících se rejstříků rybářských plavidel a požadavků na údaje pro řízení rybolovu je třeba udělit Komisi prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[31].

(59) K dosažení základního cíle společné rybářské politiky, kterým je zajistit dlouhodobě udržitelné environmentální, hospodářské a sociální podmínky pro odvětví rybolovu a akvakultury a přispět k dostupnosti dodávek potravin, je nezbytné a vhodné stanovit pravidla pro zachování a využívání biologických mořských zdrojů.

(60) V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(61) Rozhodnutí Rady č. 585/2004/ES ze dne 19. července 2004, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky[32], by mělo být zrušeno poté, co vstoupí v platnost příslušná pravidla podle tohoto nařízení.

(62) Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku[33] by mělo být zrušeno, avšak mělo by nadále platit pro vnitrostátní programy přijaté pro shromažďování a správu údajů na období let 2011–2013.

(63) Z důvodu množství změn a z hlediska jejich významu by mělo být zrušeno nařízení Rady (ES) č. 2371/2002,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 Oblast působnosti

1. Společná rybářská politika se vztahuje na:

a)      zachování, řízení a využívání mořských biologických zdrojů; a

b)      biologické sladkovodní zdroje, akvakulturu a na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v souvislosti s opatřeními v oblasti tržních a finančních opatření na podporu společné rybářské politiky.

2. Společná rybářská politika se vztahuje na činnosti uvedené v odstavci 1, pokud jsou prováděny:

a)      na území členských států; nebo

b)      ve vodách Unie, včetně činností prováděných rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí nebo v těchto zemích registrovanými; nebo

c)      rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie; nebo

d)      státními příslušníky členských států, aniž je dotčena prvořadá odpovědnost státu vlajky.

Článek 2 Obecné cíle

1. Společná rybářská politika musí zajistit, aby činnosti rybolovu a akvakultury zajistily dlouhodobě udržitelné environmentální, hospodářské a sociální podmínky a přispěly k dostupnosti dodávek potravin.

2. Společná rybářská politika musí uplatňovat přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a jejím účelem je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů do roku 2015 obnovilo a zachovalo stavy lovených druhů nad úrovně, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos.

3. Společná rybářská politika musí provádět ekosystémový přístup k řízení rybolovu, aby zajistila, že dopady rybolovných činností na mořský ekosystém budou omezené.

4. Do společné rybářské politiky musí být začleněny požadavky vyplývající z právních předpisů Unie pro oblast životního prostředí.

Článek 3 Specifické cíle

Za účelem dosažení obecných cílů stanovených v článku 2 musí společná rybářská politika, zejména:

a)      odstranit nežádoucí úlovky populací lovených ke komerčním účelům a postupně zajistit, že jsou vykládány všechny úlovky těchto populací;

b)      zajistit podmínky pro účinné rybolovné činnosti v rámci hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu;

c)      podporovat rozvoj akvakulturních činností Unie s cílem přispět k zabezpečení potravin a pracovním příležitostem v pobřežních a venkovských oblastech;

d)      přispívat k přiměřené životní úrovni pro ty, kdo závisejí na rybolovných činnostech;

e)      zohlednit zájmy spotřebitelů;

f)       zajistit systematické a harmonizované shromažďování údajů a jejich správu.

Článek 4 Zásady řádné správy

Společná rybářská politika se musí řídit následujícími zásadami řádné správy:

a)      jasné definování odpovědností na úrovni Unie a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

b)      stanovení opatření v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím;

c)      dlouhodobý náhled;

d)      široké zapojení zúčastněných stran ve všech fázích od vypracování po provádění opatření;

e)      prvořadá odpovědnost státu vlajky;

f)       soulad s integrovanou námořní politikou a s ostatními politikami Unie.

Článek 5 Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

-             „vodami Unie“ rozumí vody spadající pod svrchovanost nebo do jurisdikce členských států s výjimkou vod přiléhajících k územím uvedeným v příloze II Smlouvy;

-             „biologickými mořskými zdroji“ rozumějí dostupné a dosažitelné živé mořské vodní druhy, včetně anadromních a katadromních druhů během všech stádií jejich životního cyklu;

-             „biologickými sladkovodními zdroji“ rozumějí dostupné a dosažitelné živé sladkovodní druhy;

-             „rybářským plavidlem“ rozumí jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání biologických mořských druhů;

-             „rybářským plavidlem Unie“ rozumí rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;

-             „maximálním udržitelným výnosem“ rozumí maximální odlov, který je možné odebírat z populace ryb bez omezení;

-             „přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu“ rozumí přístup, podle kterého by nedostatek příslušných vědeckých údajů neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídicích opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí;

-             „ekosystémovým přístupem k řízení rybolovu“ rozumí přístup, který zajistí, aby přínosy plynoucí z živých vodních zdrojů byly velké, zatímco přímé a nepřímé dopady rybolovných činností na mořské ekosystémy byly malé a nenarušovaly budoucí fungování, rozmanitost a celistvost těchto ekosystémů;

-             „mírou úmrtnosti danou rybolovem“ rozumějí odlovy z populace za dané období ve srovnání s průměrným stavem populace dostupné pro rybolov v tomto období;

-             „populací“ rozumí biologické mořské zdroje s charakteristickými vlastnostmi, které se vyskytují v dané oblasti řízení;

-             „omezením odlovu“ rozumí množstevní omezení pro vykládky populace ryb nebo skupiny populací ryb za dané období;

-             „referenčními body pro zachování“ rozumějí hodnoty parametrů rybí populace (jako je biomasa nebo míra úmrtnosti daná rybolovem) používané při řízení rybolovu, například pokud jde o přijatelnou úroveň biologického rizika nebo požadovanou úroveň výnosu;

-             „ochranou“ rozumějí preventivní opatření, která mají ochránit před něčím nežádoucím nebo předcházet tomu, aby se něco nežádoucího stalo;

-             „technickými opatřeními“ rozumějí opatření, která regulují druhové a velikostní složení odlovů a dopady na části ekosystémů v důsledku rybolovných činností tím, že upravují používání a strukturu lovných zařízení a omezují přístup do rybolovných oblastí;

-             „rybolovným právem“ rozumí kvantifikovaný právní nárok na lov ryb, vyjádřený odlovy a/nebo intenzitou rybolovu a podmínkami, které jsou s nimi funkčně spojeny a které je třeba kvantifikovat na určité úrovni;

-             „intenzitou rybolovu“ rozumí součin kapacity a činnosti rybářského plavidla; pro skupinu plavidel součet intenzit rybolovu všech plavidel ve skupině;

-             „převoditelnými koncesemi k rybolovu“ rozumějí odvolatelné nároky uživatele na konkrétní část rybolovných práv přidělených členskému státu nebo stanovených v plánech řízení přijatých členským státem v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 1967/2006[34], které může držitel převést na jiné způsobilé držitele takových převoditelných koncesí k rybolovu;

-             „jednotlivými rybolovnými právy“ rozumějí roční rybolovná práva přidělená držitelům převoditelných koncesí k rybolovu v členském státě na základě podílu rybolovných práv náležících tomuto členskému státu;

-             „rybolovnou kapacitou“ rozumí prostornost plavidla v GT (hrubá prostornost) a jeho výkon v kW (kilowatty), jak jsou definovány v článcích 4 a 5 nařízení Rady (EHS) č. 2930/86[35];

-             „akvakulturou“ rozumí pěstování nebo chov vodních organismů za použití postupů určených ke zvýšení produkce těchto organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí, přičemž tyto organismy zůstávají po dobu pěstování nebo chovu majetkem fyzické nebo právnické osoby až do doby svého sběru;

-             „licencí k rybolovu“ rozumí licence uvedená v čl. 4 odst. 9 nařízení (ES) č. 1224/2009;

-             „povolením k rybolovu“ rozumí povolení uvedené v čl. 4 odst. 10 nařízení (ES) č. 1224/2009;

-             „rybolovem“ rozumí sběr nebo lov vodních organismů žijících ve svém přirozeném prostředí nebo úmyslné používání jakýchkoli prostředků umožňujících tento sběr nebo lov;

-             „produkty rybolovu“ rozumějí vodní organismy vzešlé z jakékoli rybolovné činnosti;

-             „hospodářským subjektem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která provozuje nebo vlastní jakýkoli podnik vykonávající jakékoli činnosti související s jakoukoli fází výroby, zpracování, uvádění na trh, distribuce a maloobchodního prodeje produktů rybolovu a akvakultury;

-             „závažným protiprávním jednáním“ rozumí protiprávní jednání definované v čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 a čl. 90 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009;

-             „konečným uživatelem vědeckých údajů“ rozumí subjekt se zájmem o vědeckou analýzu údajů v odvětví rybolovu pro účely výzkumu nebo řízení;

-             „přebytky přípustného odlovu“ rozumí ta část přípustného odlovu, na jejíž odlov nemá pobřežní stát rybolovnou kapacitu;

-             „produkty akvakultury“ rozumějí vodní organismy v jakémkoli stadiu svého životního cyklu vzešlé z jakékoli činnosti akvakultury;

-             „biomasou reprodukující se populace“ rozumí odhad hmotnosti ryb z konkrétního zdroje, která se v určenou dobu reprodukuje, včetně samců i samiček a včetně ryb, které se rozmnožují živorodým způsobem;

-             „smíšenými lovišti“ rozumějí loviště, kdy se v lovené oblasti vyskytuje více druhů než jeden a jsou ohroženy ulovením;

-             „dohodami o udržitelném rybolovu“ rozumějí mezinárodní dohody uzavřené s jiným státem za účelem získání přístupu ke zdrojům nebo do vod výměnou za finanční kompenzaci od Unie.

ČÁST II PŘÍSTUP DO VOD

Článek 6 Obecná pravidla pro přístup do vod

1. Rybářská plavidla Unie musí mít rovný přístup do vod a ke zdrojům ve všech jiných vodách Unie, než jsou vody uvedené v odstavcích 2 a 3, s výhradou opatření přijatých podle části III.

2. Členské státy jsou od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022 oprávněny ve vodách do 12 námořních mil od základních linií, které jsou pod jejich svrchovaností nebo jurisdikcí, omezit rybolov rybářských plavidel, která tradičně operují v těchto vodách z přístavů na přilehlém pobřeží, aniž jsou dotčena pravidla pro rybářská plavidla Unie plující pod vlajkou jiných členských států podle stávajících sousedských vztahů mezi členskými státy a opatření uvedená v příloze I, která pro každý členský stát stanoví zeměpisné oblasti v rámci pobřežních pásem jiných členských států, kde se tyto činnosti provozují, a druhy, kterých se tyto činnosti týkají. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto článku.

3. Ve vodách až do 100 námořních mil od linie pobřeží Azorských ostrovů, Madeiry a Kanárských ostrovů mohou dotyčné členské státy od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022 omezit rybolov na plavidla zapsaná v přístavech těchto ostrovů. Výjimku tvoří plavidla Unie, která tradičně loví v těchto vodách, pokud tato plavidla nepřekračují tradičně používanou intenzitu rybolovu. Členské státy informují Komisi o omezeních zavedených podle tohoto článku.

4. Ustanovení, která budou následovat po režimu stanoveném v odstavcích 2 a 3, budou přijata do 31. prosince 2022.

ČÁST III OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ BIOLOGICKÝCH MOŘSKÝCH ZDROJŮ

HLAVA I  DRUHY OPATŘENÍ

Článek 7 Druhy opatření pro zachování zdrojů

Opatření pro zachování biologických mořských zdrojů mohou zahrnovat:

a)      přijetí víceletých plánů podle článků 9–11;

b)      stanovení cílů pro udržitelné využívání populací;

c)      přijetí opatření za účelem přizpůsobení počtu rybářských plavidel a/nebo typů rybářských plavidel dostupným rybolovným právům;

d)      zavedení pobídek, včetně pobídek hospodářské povahy, na podporu selektivnějšího rybolovu nebo rybolovu s malým dopadem;

e)      stanovení rybolovných práv;

f)       přijetí technických opatření uvedených v článku 14;

g)      přijetí opatření týkajících se povinnosti vykládky všech úlovků;

h)      provádění pilotních projektů týkajících se alternativních způsobů řízení rybolovu.

Článek 8 Druhy technických opatření

Technická opatření mohou zahrnovat:

a)      velikost ok a pravidla týkající se používání rybolovných zařízení;

b)      omezení v oblasti konstrukce rybolovných zařízení, včetně

i) úprav nebo doplňkových zařízení na zlepšení selektivity nebo snížení dopadu na bentické pásmo;

ii) úprav nebo doplňkových zařízení ke snížení vedlejších úlovků ohrožených, bezprostředně ohrožených a chráněných druhů;

c)      zákazy používání určitých lovných zařízení v určitých oblastech nebo obdobích;

d)      zákaz nebo omezení rybolovných činností v určitých pásmech a/nebo obdobích;

e)      požadavky na rybářská plavidla na ukončení činnosti v určité oblasti po vymezenou minimální dobu za účelem ochrany dočasného nahromadění zranitelného mořského zdroje;

f)       konkrétní opatření ke snížení dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém a necílové druhy;

g)      jiná technická opatření zaměřená na ochranu biologické rozmanitosti moří.

HLAVA II  OPATŘENÍ UNIE

Článek 9 Víceleté plány

1. Jako prioritu je potřeba stanovit víceleté plány stanovující ochranná opatření s cílem zachovat a obnovit populace ryb nad úrovněmi, které zaručují maximální udržitelný výnos.

2. Víceleté plány stanoví:

a)      základ pro stanovení rybolovných práv pro dotčené rybí populace na základě předem stanovených referenčních bodů pro zachování; a

b)      opatření schopná účinně zabránit tomu, aby byly referenční body pro zachování překračovány.

3. Víceleté plány se musí pokud možno vztahovat buď na rybolov využívající jednu rybí populaci, nebo na rybolov využívající smíšené populace, s náležitým zohledněním vzájemného působení populací a lovišť.

4. Víceleté plány jsou založeny na přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a vědecky opodstatněným způsobem zohlední omezení dostupných údajů a metody hodnocení a veškeré kvantifikované zdroje nejistoty.

Článek 10 Cíle víceletých plánů

1. Víceleté plány stanoví úpravy míry úmrtnosti dané rybolovem vedoucí k takové míře úmrtnosti dané rybolovem, která obnoví a zachová všechny populace nad úrovněmi, které do roku 2015 zaručí maximální udržitelný výnos.

2. V případech, kdy není možné určit míru úmrtnosti dané rybolovem, která obnoví a zachová populace nad úrovněmi, které zaručí maximální udržitelný výnos, víceleté plány stanoví preventivní opatření, která by zajistila srovnatelný stupeň zachování příslušných populací.

Článek 11 Obsah víceletých plánů

Víceletý plán zahrnuje:

a)      oblast působnosti z hlediska populací, loviště a mořského ekosystému, na které bude víceletý plán uplatňován;

b)      cíle, které jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3;

c)      vyčíslitelné cíle vyjádřené:

i) mírou úmrtnosti danou rybolovem, a/nebo

ii) biomasou reprodukující se populace, a

iii) stabilitou odlovů;

d)      jasné časové rámce pro dosažení vyčíslitelných cílů;

e)      technická opatření, včetně opatření týkajících se odstranění nežádoucích úlovků;

f)       vyčíslitelné ukazatele pro pravidelné monitorování a hodnocení pokroku souvisejícího s dosažením cílů víceletého plánu;

g)      konkrétní opatření a cíle pro sladkovodní část životního cyklu anadromních a katadromních druhů;

h)      minimalizaci dopadů rybolovu na ekosystém;

i)       ochranu a kritéria, která tuto ochranu aktivují;

j)       jakákoli jiná opatření vhodná pro dosažení cílů víceletých plánů.

Článek 12 Plnění povinností v rámci právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí

1.           Ve zvláštních oblastech ochrany ve smyslu článku 6 směrnice 92/43/EHS, článku 4 směrnice 2009/147/ES a čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES provádějí členské státy rybolovné činnosti takovým způsobem, aby se v nich zmírnil dopad těchto činností.

2.           Komise je oprávněna přijmout v souladu s článkem 55 akty v přenesené pravomoci, aby bylo možno specifikovat opatření související s rybolovem, a zmírnit tak dopad rybolovných činností ve zvláštních oblastech ochrany.

Článek 13 Opatření Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů

1. Komise může na základě důkazů o vážném ohrožení zachování biologických mořských zdrojů nebo mořského ekosystému, které vyžaduje okamžitý zásah, a na základě odůvodněné žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu rozhodnout o prozatímních opatřeních ke zmírnění ohrožení.

2. Členský stát sdělí odůvodněnou žádost uvedenou v odstavci 1 současně Komisi, ostatním členským státům a dotčeným poradním sborům.

Článek 14  Rámce technických opatření

Je třeba stanovit rámce technických opatření k zajištění ochrany biologických mořských zdrojů a snížení dopadů rybolovných činností na populace ryb a mořské ekosystémy. Rámce technických opatření:

a)      přispívají k zachování nebo obnovení populací ryb nad úrovněmi, které zaručují maximální udržitelný výnos prostřednictvím zlepšení selekce velikosti a případně selekce druhů;

b)      snižují odlovy podměrečných jedinců z populací ryb;

c)      snižují odlovy nežádoucích mořských organismů;           

d)      zmírňují dopady lovných zařízení na ekosystém a životní prostředí se zvláštním ohledem na ochranu biologicky citlivých populací a stanovišť.

Článek 15 Povinnost vykládky všech úlovků

1. Všechny úlovky následujících populací ryb, na které se vztahuje omezení odlovu, ulovené během rybolovných činností ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie musí být vyloveny a uchovávány na palubě rybářských plavidel a zaznamenány a vyloženy, s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada, v souladu s následujícím časovým rámcem:

a)      nejpozději od 1. ledna 2014:

– makrela obecná, sleď obecný, kranas obecný, treska modravá, drsnatec obecný, sardel obecná, stříbrnice evropská, sardinka, huňáček severní;

– tuňák obecný, mečoun obecný, tuňák křídlatý, tuňák velkooký, ostatní plachetníkovití;

b)      nejpozději od 1. ledna 2015: treska obecná, štikozubec obecný, jazyk obecný;

c)      nejpozději od 1. ledna 2016: treska jednoskvrnná, treska bezvousá, pakambala průsvitná, ďas mořský, platýs evropský, mník mořský, treska tmavá, treska sajda, platýs červený, pakambala velká, pakambala východoatlantská, mník modrý, tkaničnice tmavá, hlavoun tuponosý, červenice obecná, platýs černý, mníkovec bělolemý, okouník a středomořské populace žijící při dně.

2. Pro populace ryb stanovené v odstavci 1 jsou stanoveny minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství. Prodej úlovků těchto populací ryb o velikosti menší, než je referenční velikost pro zachování, bude omezen pouze ke zpracování na rybí moučku nebo krmiva pro domácí zvířata.

3. Obchodní podmínky týkající se úlovků ryb přesahujících stanovená rybolovná práva se stanoví v souladu s článkem 27 [nařízení o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury].

4. Členské státy zajistí, aby byla rybářská plavidla Unie plující pod jejich vlajkou vybavena tak, aby zajistila úplnou dokumentaci všech rybolovných a zpracovatelských činností za účelem sledování plnění povinnosti vykládky všech úlovků.

5. Odstavec 1 se nedotýká mezinárodních závazků.

6. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 s cílem vymezit opatření stanovená odstavcem 1 za účelem souladu s mezinárodními závazky Unie.

Článek 16 Rybolovná práva

1. Rybolovná práva přidělená členským státům zajistí každému členskému státu relativní stabilitu rybolovu pro každou populaci ryb nebo loviště. Při rozdělování nových rybolovných práv budou zohledněny zájmy každého členského státu.

2. Rybolovná práva na vedlejší úlovky mohou být vyhrazena v rámci celkových rybolovných práv.

3. Rybolovná práva musí být v souladu s vyčíslitelnými cíli, časovými rámci a rozpětími stanovenými v souladu s čl. 9 odst. 2 a čl. 11 písm. b), c) a h).

4. Členské státy si mohou poté, co informují Komisi, vzájemně vyměnit všechna rybolovná práva, která jim byla přidělena, nebo jejich část.

HLAVA III REGIONALIZACE

KAPITOLA I VÍCELETÉ PLÁNY

Článek 17 Opatření pro zachování zdrojů přijatá v souladu s víceletými plány

1. Členské státy mohou být ve víceletém plánu stanoveném podle článků 9, 10 a 11 zmocněny v souladu s uvedeným plánem přijímat opatření, která stanoví opatření pro zachování zdrojů pro plavidla plující pod jejich vlajkou, pokud jde o populace ve vodách Unie, ke kterým jim byla přidělena rybolovná práva.

2. Členské státy zajistí, aby opatření pro zachování zdrojů přijatá podle odstavce 1:

a)      byla v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3;

b)      byla v souladu s oblastí působnosti a cíli víceletých plánů;

c)      účinně splňovala cíle a vyčíslitelné cíle stanovené ve víceletém plánu; a

d)      nebyla méně přísná než opatření stanovená ve stávajících právních předpisech Unie.

Článek 18 Oznámení opatření pro zachování zdrojů prováděné členským státem

Členské státy, které přijmou opatření pro zachování zdrojů podle čl. 17 odst. 1, uvědomí o těchto opatřeních Komisi, ostatní dotčené členské státy a příslušné poradní sbory.

Článek 19 Posouzení

Komise může kdykoli posoudit slučitelnost a účinnost opatření pro zachování zdrojů přijatých členskými státy podle čl. 17 odst. 1.

Článek 20 Opatření pro zachování zdrojů přijatá v rámci víceletých plánů v případě neplnění povinností

1. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení opatření pro zachování zdrojů pro loviště, na která se vztahuje víceletý plán, pokud členský stát oprávněný přijímat opatření v souladu s článkem 17 o těchto opatřeních Komisi neinformuje do tří měsíců ode dne vstupu víceletého plánu v platnost.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení opatření pro zachování zdrojů pro loviště, na která se vztahuje víceletý plán, pokud

a)      nejsou opatření členského státu považována za slučitelná s cíli víceletého plánu na základě posouzení provedeného podle článku 19 nebo

b)      se má na základě posouzení provedeného podle článku 19 za to, že opatření členského státu nesplňují účinně cíle a vyčíslitelné cíle stanovené ve víceletém plánu, nebo

c)      byla aktivována ochrana podle čl. 11 písm. i).

3. Opatření pro zachování zdrojů přijatá Komisí musí zajišťovat splnění cílů a úkolů stanovených víceletým plánem. Poté, co jsou Komisí přijaty akty v přenesené pravomoci, pozbudou opatření členských států účinnosti.

KAPITOLA II TECHNICKÁ OPATŘENÍ

Článek 21 Technická opatření

Členské státy mohou být v rámci technických opatření stanovených podle článku 14 zmocněny v souladu s uvedeným rámcem přijímat opatření, která stanoví technická opatření pro plavidla plující pod jejich vlajkou, pokud jde o populace v jejich vodách, ke kterým jim byla přidělena rybolovná práva. Členské státy zajistí, aby tato technická opatření:

a)           byla v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3;

b)           byla v souladu s cíli stanovenými v opatřeních přijatých v souladu s článkem 14;

c)           účinně splňovala cíle stanovené v opatřeních přijatých v souladu s článkem 14; a

d)           nebyla méně přísná než opatření stanovená ve stávajících právních předpisech Unie.

Článek 22 Oznámení technických opatření členského státu

Členské státy, které přijmou technická opatření podle článku 21, musí o těchto opatřeních informovat Komisi, ostatní dotčené členské státy a příslušné poradní sbory.

Článek 23 Posouzení

Komise může kdykoli posoudit slučitelnost a účinnost technických opatření přijatých členskými státy podle článku 21.

Článek 24 Opatření přijatá v rámci technických opatření v případě neplnění povinností

1. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení technických opatření, na která se vztahuje rámec technických opatření, pokud členský stát oprávněný přijímat opatření v souladu s článkem 21 o těchto opatřeních Komisi neinformuje do tří měsíců ode dne vstupu rámce technických opatření v platnost.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení technických opatření, pokud se má na základě posouzení provedeného podle článku 23 za to, že opatření členského státu:

a)      nejsou slučitelná s cíli uvedenými v rámci technických opatření nebo

b)      účinně nesplňují cíle stanovené v tomto rámci technických opatření.

3. Účelem technických opatření přijatých Komisí je zajistit plnění cílů rámce technických opatření. Poté, co jsou Komisí přijaty akty v přenesené pravomoci, pozbudou opatření členského státu účinnosti.

HLAVA IV  VNITROSTÁTNÍ OPATŘENÍ

Článek 25 Opatření členských států platná pouze pro mořská plavidla plující pod jejich vlajkou

Členský stát může přijmout opatření pro zachování populací ryb ve vodách Unie pod podmínkou, že tato opatření:

a)      budou platit pouze pro rybářská plavidla plující pod vlajkou tohoto členského státu nebo pro osoby usazené na území v případě rybolovných činností, které nejsou prováděny rybářským plavidlem;

b)      jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3 a

c)      nejsou méně přísná než opatření stanovená ve stávajících právních předpisech Unie.

Článek 26 Opatření členského státu v pásmu 12 námořních mil

1. Členský stát může přijmout nediskriminační opatření pro zachování a řízení populací ryb a minimalizaci vlivu rybolovu na zachování mořského ekosystému v pásmu 12 námořních mil od svých základních linií za předpokladu, že Unie nepřijala opatření, která řeší otázky zachování a řízení zdrojů výslovně pro danou oblast. Opatření členského státu musí být v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3 a nesmí být méně přísná než stávající opatření stanovená v právních předpisech Unie.

2. Pokud by opatření, která má členský stát přijmout k zachování a řízení zdrojů, mohla mít vliv na rybářská plavidla ostatních členských států, musí být tato opatření přijata teprve po konzultaci s Komisí, dotčenými členskými státy a příslušnými poradními sbory ohledně návrhu opatření opatřeného důvodovou zprávou.

ČÁST IV PŘÍSTUP KE ZDROJŮM

Článek 27 Stanovení systémů převoditelných koncesí k rybolovu

1. Nejpozději 31. prosince 2013 každý členský stát stanoví systém převoditelných koncesí k rybolovu pro

a)      všechna rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo více; a

b)      všechna rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů lovící vlečným zařízením.

2. Členské státy mohou rozšířit systém převoditelných koncesí k rybolovu na rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů používající jiné druhy zařízení než vlečné zařízení a uvědomí o tom Komisi.

Článek 28 Přidělování převoditelných koncesí k rybolovu

1. Převoditelná koncese k rybolovu stanovuje nárok na využití jednotlivých rybolovných práv přidělených v souladu s čl. 29 odst. 1.

2. Každý členský stát přidělí na základě transparentních kritérií převoditelné koncese k rybolovu pro každou populaci nebo skupinu populací, pro kterou jsou přidělena rybolovná práva v souladu s článkem 16, vyjma rybolovných práv získaných v rámci dohod o udržitelném rybolovu.

3. Při rozdělování převoditelných koncesí k rybolovu týkajících se smíšených lovišť členské státy zohlední pravděpodobné složení úlovků plavidel účastnících se takových rybolovů.

4. Převoditelné koncese k rybolovu mohou být přiděleny pouze členským státem vlastníkovi rybářského plavidla plujícího pod vlajkou tohoto státu nebo právnické či fyzické osobě pro účely použití na takovém plavidle. Převoditelné koncese k rybolovu mohou být sloučeny dohromady pro společné řízení právnickými nebo fyzickými osobami nebo uznanými organizacemi producentů. Členské státy mohou na základě transparentních a objektivních kritérií omezit způsobilost pro získání převoditelných koncesí k rybolovu.

5. Členské státy mohou omezit dobu platnosti převoditelných koncesí k rybolovu na dobu nejméně 15 let za účelem přerozdělení těchto koncesí. Pokud členské státy neomezí dobu platnosti převoditelných koncesí k rybolovu, mohou tyto koncese zrušit s výpovědí nejméně 15 let.

6. Členské státy mohou zrušit převoditelné koncese k rybolovu s kratší výpovědí v případě zjištěného závažného protiprávního jednání, kterého se dopustil držitel koncesí. Toto zrušení musí být provedeno takovým způsobem, aby se plně projevilo z hlediska společné rybářské politiky, zásady proporcionality a v případě potřeby mělo okamžitý účinek.

7. Odchylně od odstavců 5 a 6 mohou členské státy zrušit převoditelné koncese k rybolovu, které nebyly využívány na rybářském plavidle po dobu tří po sobě následujících let.

Článek 29 Přidělování jednotlivých rybolovných práv

1. Členské státy přidělí jednotlivá rybolovná práva držitelům převoditelných koncesí k rybolovu uvedených v článku 28 na základě rybolovných práv přidělených členským státům nebo stanovených v plánech řízení přijatých členskými státy v souladu s článkem 19 nařízení (ES) č. 1967/2006.

2. Členské státy stanoví rybolovná práva, která mohou být na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství přidělena rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, pro druhy, pro které Rada nestanovila rybolovná práva.

3. Rybářská plavidla provádějí rybolovnou činnost pouze tehdy, pokud mají dostatek jednotlivých rybolovných práv, která by pokryla všechny jejich případné úlovky.

4. Členské státy mohou vyhradit až 5 % rybolovných práv. Musí stanovit cíle a transparentní kritéria pro rozdělení takto vyhrazených rybolovných práv. Tato rybolovná práva mohou být přidělena pouze způsobilým držitelům převoditelných koncesí k rybolovu, jak je stanoveno v čl. 28 odst. 4.

5. Při přidělování převoditelných koncesí k rybolovu v souladu s článkem 28 a při přidělování rybolovných práv v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může členský stát v rámci rybolovných práv, která byla tomuto členskému státu přiznána, poskytnout pobídky pro rybářská plavidla používající selektivní lovná zařízení, která odstraňují nežádoucí vedlejší úlovky.

6. Členské státy mohou stanovit poplatky za využívání jednotlivých rybolovných práv, které přispějí na náklady spojené s řízením rybolovu.

Článek 30 Rejstřík převoditelných koncesí k rybolovu a jednotlivých rybolovných práv

Členské státy zřídí a vedou rejstřík převoditelných koncesí k rybolovu a jednotlivých rybolovných práv.

Článek 31 Převod převoditelných koncesí k rybolovu

1. V rámci členského státu lze převoditelné koncese k rybolovu plně nebo částečně převádět mezi způsobilými držiteli těchto koncesí.

2. Členský stát může povolit převod převoditelných rybolovných koncesí do jiných členských států a z těchto států.

3. Členské státy mohou regulovat převod převoditelných koncesí k rybolovu tím, že stanoví podmínky pro jejich převod na základě transparentních a objektivních kritérií.

Článek 32 Pronájem jednotlivých rybolovných práv

1. V rámci členského státu lze jednotlivá rybolovná práva částečně nebo plně pronajímat.

2. Členský stát může povolit pronájem jednotlivých rybolovných práv do jiných členských států a z těchto států.

Článek 33 Přidělování rybolovných práv, na která se nevztahuje systém převoditelných koncesí k rybolovu

1. Každý členský stát rozhodne o způsobu, jak mohou být rybolovná práva, která mu byla přiznána v souladu s článkem 16 a na která se nevztahuje systém převoditelných rybolovných koncesí, přidělena rybářským plavidlům plujícím pod jeho vlajkou. Uvědomí Komisi o metodě přidělování.

ČÁST V ŘÍZENÍ RYBOLOVNÉ KAPACITY

Článek 34 Úprava rybolovné kapacity

1. Členské státy zavedou opatření, kterými se upravuje rybolovná kapacita jejich loďstev, aby dosáhly účinné rovnováhy mezi touto rybolovnou kapacitou a svými rybolovnými právy.

2. Výstup z loďstva s poskytnutím veřejné podpory poskytnuté Evropským rybářským fondem na programové období 2007–2013 se povoluje pouze tehdy, pokud mu předcházelo odebrání licence k rybolovu a oprávnění k rybolovu.

3. Rybolovná kapacita odpovídající rybářským plavidlům staženým s veřejnou podporou nebude nahrazena.

4. Členské státy zajistí, že od 1. ledna 2013 rybolovná kapacita jejich loďstev nikdy nepřesáhne stropy rybolovné kapacity stanovené v souladu s článkem 35.

Článek 35 Řízení rybolovné kapacity

1. Na loďstvo každého členského státu se vztahují stropy rybolovné kapacity stanovené v příloze II.

2. Členské státy mohou požádat Komisi o vyloučení rybářských plavidel, na která se vztahuje systém převoditelných koncesí k rybolovu stanovený v souladu s článkem 27, ze stropů rybolovné kapacity stanovených v souladu s odstavcem 1. V tomto případě budou stropy rybolovné kapacity přepočítány, tak aby byla zohledněna rybářská plavidla, na která se nevztahuje systém převoditelných rybolovných koncesí.

3. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají přepočítání stropů rybolovné kapacity uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 36 Rejstříky rybářských loďstev

1. Členské státy zaznamenávají u rybářských plavidel Unie plujících pod jejich vlajkou údaje o vlastnostech a činnosti, které jsou potřebné pro řízení opatření stanovených v rámci tohoto nařízení.

2. Členské státy zpřístupní Komisi údaje uvedené v odstavci 1.

3. Komise zřídí rejstřík rybářských loďstev Unie obsahující údaje, které získá podle odstavce 2.

4. Údaje obsažené v rejstříku rybářských loďstev Unie budou zpřístupněny všem členským státům. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají definování údajů uvedených v odstavci 1.

5. Komise stanoví technickoprovozní požadavky pro postupy předávání údajů uvedených v odstavcích 2, 3 a 4. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným řízením uvedeným v článku 56.

ČÁST VI VĚDECKÁ ZÁKLADNA PRO ŘÍZENÍ RYBOLOVU

Článek 37 Požadavky na údaje pro řízení rybolovu

1. Členské státy shromažďují biologické, technické, environmentální, hospodářské a sociální údaje potřebné pro řízení rybolovu založené na ekosystémovém přístupu, spravují je a zpřístupňují konečným uživatelům vědeckých údajů, včetně subjektů, které určí Komise. Tyto údaje umožňují zejména vyhodnocení:

a)      stavu využívaných biologických mořských zdrojů,

b)      úrovně rybolovu a dopadu rybolovných činností na biologické mořské zdroje a na mořské ekosystémy, a

c)      sociální a hospodářskou výkonnost rybolovu, akvakultury a zpracovatelských odvětví ve vodách a mimo vody Unie.

2. Členské státy:

a)      zajistí, že jsou shromážděné údaje přesné a spolehlivé;

b)      zabrání zdvojování shromažďování údajů pro různé účely;

c)      zajistí bezpečné uchovávání shromážděných údajů a případně vhodnou ochranu a důvěrnost shromážděných údajů;

d)      zajistí, že Komise nebo subjekty určené Komisí mají přístup k vnitrostátním databázím a systémům používaným ke zpracování shromážděných údajů pro účely ověření existence a kvality údajů.

3. Členské státy zajistí vnitrostátní koordinaci shromažďování a správy vědeckých údajů pro řízení rybolovu. Za tímto účelem určí národního zpravodaje a organizují každoročně vnitrostátní koordinační zasedání. Komise je informována o vnitrostátních koordinačních činnostech a je zvána na koordinační zasedání.

4. Členské státy koordinují své činnosti shromažďování údajů s ostatními členskými státy ve stejném regionu a vyvíjejí veškeré úsilí o koordinaci svých akcí s třetími zeměmi se svrchovaností nebo jurisdikcí nad vodami ve stejném regionu.

5. Shromažďování, správa a využívání údajů bude realizováno v rámci víceletého programu od roku 2014. Takový víceletý program zahrnuje cíle ohledně přesnosti shromažďovaných údajů a úrovně agregace pro shromažďování, správu a využívání těchto údajů.

6. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem stanovení cílů ohledně přesnosti shromažďovaných údajů a za účelem vymezení úrovní agregace pro shromažďování, správu a využívání těchto údajů pro víceletý program uvedený v odstavci 5.

7. Komise stanoví technickoprovozní požadavky pro postupy předávání shromážděných údajů. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným řízením uvedeným v článku 56.

Článek 38 Výzkumné programy

1. Členské státy přijmou vnitrostátní programy v oblasti shromažďování vědeckých údajů a výzkumné a inovační programy. Koordinují své činnosti shromažďování údajů z oblasti rybolovu a výzkumné a inovační činnosti s rámci pro výzkum a inovace ostatních členských států a Unie.

2. Členské státy zajistí dostupnost příslušných pravomocí a lidských zdrojů, které mají být zapojeny do vědeckého poradenského procesu.

ČÁST VII VNĚJŠÍ POLITIKA

HLAVA I MEZINÁRODNÍ RYBÁŘSKÉ ORGANIZACE

Článek 39 Cíle

1. Unie se účastní činností mezinárodních organizací zabývajících se rybolovem, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO) v souladu s mezinárodními závazky a cíli politiky a v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3.

2. Postoje Unie v mezinárodních organizacích zabývajících se rybolovem a v RFMO jsou založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno zachování nebo obnovení rybolovných zdrojů nad úrovněmi, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos.

3. Unie účinně přispívá k rozvoji a podporuje rozvoj vědeckých poznatků a poradenství v RFMO a mezinárodních organizacích.

Článek 40 Dodržování mezinárodních ustanovení

Unie spolupracuje s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi zabývajícími se rybolovem, včetně RFMO, s cílem posílit dodržování opatření přijatých těmito mezinárodními organizacemi.

HLAVA II DOHODY O UDRŽITELNÉM RYBOLOVU

Článek 41 Zásady a cíle dohod o udržitelném rybolovu

1. Dohody o udržitelném rybolovu s třetími zeměmi stanoví rámec správy v právní, hospodářské a environmentální oblasti pro rybolovné činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie ve vodách třetí země.

2. Rybářská plavidla Unie loví pouze přebytky přípustného odlovu stanoveného třetí zemí uvedeného v čl. 62 odst. 2 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a určeného na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství a výměny příslušných informací mezi Unií a danou třetí zemí o celkové intenzitě rybolovu dotčených populací, tak aby se zajistilo, že rybolovné zdroje zůstanou nad úrovněmi, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos.

Článek 42 Finanční pomoc

1.           Unie poskytne prostřednictvím dohod o udržitelném rybolovu třetím zemím finanční pomoc s cílem:

a)           nést část nákladů na přístup k rybolovným zdrojům ve vodách třetí země;

b)           stanovit rámec správy včetně vytvoření a zachování potřebných vědeckých a výzkumných institucí, kapacit určených k sledování, kontrole a dozoru a jiných složek budujících možnosti, které spadají pod rámec politiky udržitelného rybolovu realizované třetí zemí. Tato finanční pomoc je podmíněna dosažením konkrétních výsledků.

ČÁST VIII AKVAKULTURA

Článek 43 Podpora akvakultury

1. Komise stanoví do roku 2013 nezávazné strategické směry Unie v oblasti společných priorit a cílů pro rozvoj činností akvakultury s cílem podpořit udržitelnost a přispět k zabezpečení potravin, růstu a zaměstnanosti. Tyto strategické směry zohlední příslušné výchozí pozice a rozdílné podmínky v rámci celé Unie, utvoří základ pro víceleté vnitrostátní strategické plány a zaměří se na:

a)      zvýšení konkurenceschopnosti odvětví akvakultury a podporu jeho rozvoje a inovace;

b)      podporu hospodářské činnosti;

c)      diverzifikaci a zlepšení kvality života v pobřežních a venkovských oblastech;

d)      zajištění rovných podmínek pro hospodářské subjekty, pokud jde o přístup do vod a prostoru.

2. Členské státy stanoví víceletý vnitrostátní strategický plán pro rozvoj činností akvakultury na svých územích do roku 2014.

3. Víceletý strategický plán zahrnuje cíle členského státu a opatření k jejich dosažení.

4. Víceleté strategické plány se zaměří zejména na:

a)      zjednodušení správních postupů, zejména co se týče udělování licencí;

b)      jistotu pro hospodářské subjekty v odvětví akvakultury v souvislosti s přístupem k vodám a prostoru;

c)      ukazatele environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti;

d)      hodnocení jiných možných přeshraničních vlivů na sousední členské státy.

5. Členské státy si vyměňují informace a osvědčené postupy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření obsažených ve víceletých strategických plánech.

Článek 44 Konzultace poradních sborů

V souladu s článkem 53 bude zřízen poradní sbor pro akvakulturu.

ČÁST IX  SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHU

Článek 45 Cíle

1. Bude stanovena společná organizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury, která:

a)      přispěje k dosažení cílů stanovených v článcích 2 a 3;

b)      umožní odvětví rybolovu a akvakultury uplatňovat společnou rybářskou politiku na příslušné úrovni;

c)      posílí konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Unie, zejména producentů;

d)      zlepší transparentnost trhů, zejména pokud jde o hospodářské poznatky a porozumění unijním trhům s produkty rybolovu a akvakultury v rámci zásobovacího řetězce a povědomí spotřebitelů;

e)      přispěje k zajištění rovných podmínek pro všechny produkty uváděné na trh v Unii podporou udržitelného využívání rybolovných zdrojů.

2. Společná organizace trhů se použije na produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I k [nařízení o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury], které jsou uváděny na trh v Unii.

3. Společná organizace trhů zahrnuje zejména:

a)      organizaci odvětví, včetně opatření ke stabilizaci trhu;

b)      společné obchodní normy.

ČÁST X KONTROLA A VYNUCOVÁNÍ

Článek 46 Cíle

1. Dodržování pravidel společné rybářské politiky musí být zajišťováno účinným režimem Unie pro kontrolu rybolovu, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému (NNN) rybolovu.

2. Režim Unie pro kontrolu rybolovu je založen zejména na:

a)      globálním a integrovaném přístupu;

b)      používání moderních technologií kontroly pro dostupnost a kvalitu údajů o rybolovu;

c)      strategii zohledňující míru rizika zaměřené na systematické a automatické křížové kontroly všech dostupných vhodných údajů;

d)      rozvoji kultury dodržování pravidel mezi hospodářskými subjekty;

e)      stanovení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.

Článek 47 Pilotní projekty v oblasti nových technologií kontroly a systémů pro správu údajů

1. Komise a členské státy mohou uskutečňovat pilotní projekty v oblasti nových technologií kontroly a systémů správy údajů.

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají pravidel provádění pilotních projektů v oblasti nových technologií kontroly a systémů pro správu údajů.

Článek 48 Příspěvek na náklady kontroly, inspekce a vynucování

Členské státy mohou po držitelích licence k rybolovu pro rybářská plavidla o celkové délce 12 metrů nebo více a plující pod jejich vlajkou požadovat, aby přiměřeně přispěly na náklady provádění režimu Unie pro kontrolu rybolovu.

ČÁST XI FINANČNÍ NÁSTROJE

Článek 49 Cíle

Za účelem dosažení cílů stanovených v článcích 2 a 3 lze poskytnout finanční pomoc Unie.

Článek 50 Podmínky poskytnutí finanční pomoci pro členské státy

1. Finanční pomoc Unie pro členské státy je podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky ze strany členských států.

2. Nedodržování pravidel společné rybářské politiky členskými státy může mít za následek přerušení nebo pozastavení plateb nebo provedení finanční opravy finanční pomoci Unie poskytované v rámci společné rybářské politiky. Tato opatření jsou přiměřená povaze, rozsahu, délce trvání a opakování nedodržování.

Článek 51 Podmínky finanční pomoci pro hospodářské subjekty

1. Finanční pomoc Unie pro hospodářské subjekty je podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky ze strany hospodářských subjektů.

2. Závažná porušení pravidel společné rybářské politiky, kterých se dopustí hospodářské subjekty, mají za následek dočasný nebo trvalý zákaz přístupu k finanční pomoci Unie a/nebo provedení finančních snížení. Tato opatření jsou přiměřená povaze, rozsahu, délce trvání a opakování závažných protiprávních jednání.

3. Členské státy zajistí, že je finanční pomoc Unie poskytována pouze tehdy, pokud nebyly dotčenému hospodářskému subjektu uloženy žádné sankce za závažná protiprávní jednání v období jednoho roku před datem podání žádosti o finanční pomoc Unie.

ČÁST XII PORADNÍ SBORY

Článek 52  Poradní sbory

1. Pro každou z oblastí působnosti stanovených v příloze III jsou zřízeny poradní sbory s cílem podpořit vyvážené zastoupení všech zúčastněných stran a přispět k dosažení cílů stanovených v článcích 2 a 3.

2. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají změn uvedené přílohy v souvislosti se změnami oblastí působnosti, s vytvořením nových oblastí působnosti poradních sborů nebo s vytvořením nových poradních sborů.

3. Každý poradní sbor stanoví svůj jednací řád.

Článek 53 Úkoly poradních sborů

1. Poradní sbory mohou:

a)      předkládat Komisi nebo dotčeným členským státům doporučení a návrhy ohledně otázek týkajících se řízení rybolovu a akvakultury;

b)      informovat Komisi a členské státy o problémech týkajících se řízení rybolovu a akvakultury v jejich oblasti působnosti;

c)      v úzké spolupráci s vědci přispívat ke shromažďování, předávání a analýze údajů potřebných pro vypracování opatření pro zachování zdrojů.

2. Komise a případně dotčené členské státy odpovědí v přiměřené době na každé doporučení, návrh nebo informace, které obdrží podle odstavce 1.

Článek 54 Složení, fungování a financování poradních sborů

1. Poradní sbory jsou složeny z organizací zastupujících hospodářské subjekty působící v odvětví rybolovu a ostatní zájmové skupiny dotčené společnou rybářskou politikou.

2. Každý poradní sbor se skládá z valné hromady a výkonného výboru a přijímá opatření potřebná pro jeho organizaci a pro zajištění transparentnosti a dodržování všech vyjádřených stanovisek.

3. Poradní sbory se mohou ucházet o finanční pomoc Unie jakožto subjekty, které sledují cíl obecného evropského zájmu.

4. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, které se týkají složení a fungování poradních sborů.

ČÁST XIII PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 55 Výkon přenesení pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 6, čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 24 odst. 1 a 2, čl. 35 odst. 3, čl. 36 odst. 4, čl. 37 odst. 6, čl. 47 odst. 2, čl. 52 odst. 2 a v čl. 54 odst. 4 se svěřuje na dobu neurčitou od 1. ledna 2013.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 6, čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 24 odst. 1 a 2, čl. 35 odst. 3, čl. 36 odst. 4, čl. 37 odst. 6, čl. 47 odst. 2, čl. 52 odst. 2 a čl. 54 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 3, čl. 15 odst. 4, čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 24 odst. 1 a 2, čl. 35 odst. 3, čl. 36 odst. 4, čl. 37 odst. 7, čl. 47 odst. 2, čl. 52 odst. 2 a čl. 54 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady je tato lhůta prodloužena o 2 měsíce.

Článek 56 Provádění

Při provádění pravidel společné rybářské politiky je Komisi nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Část XIV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 57 Zrušení

1. Nařízení (ES) č. 2371/2002 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

2. Rozhodnutí (ES) č. 2004/585 se zrušuje ode dne vstupu předpisů přijatých podle čl. 51 odst. 4 a čl. 52 odst. 4 v platnost.

3. Článek 5 nařízení (ES) č. 1954/2003 se vypouští.

4. Nařízení (ES) č. 199/2008 se zrušuje.

5. Nařízení (ES) č. 639/2004 se zrušuje.

Článek 58 Přechodná opatření

Aniž je dotčen čl. 57 odst. 4, nařízení (ES) č. 199/2008 se i nadále použije pro vnitrostátní programy přijaté v oblasti shromažďování a správy údajů pro období let 2011–2013.

Článek 59 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem následujícím po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA I PŘÍSTUP DO POBŘEŽNÍCH VOD VE SMYSLU ČL. 6 ODST. 2

1. POBŘEŽNÍ VODY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

A. PŘÍSTUP PRO FRANCII

Zeměpisná oblast || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)

1. Berwick-upon-Tweed východním směrem Coquet Island východním směrem || Sleď obecný || Bez omezení

2. Flamborough Head východním směrem Spurn Head východním směrem || Sleď obecný || Bez omezení

3. Lowestoft východním směrem Lyme Regis jižním směrem || Všechny druhy || Bez omezení

4. Lyme Regis jižním směrem Eddystone jižním směrem || Druhy žijící při dně || Bez omezení

5. Eddystone jižním směrem Longships jihozápadním směrem || Druhy žijící při dně Hřebenatkovití Humr Langusta || Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení

6. Longships jihozápadním směrem Hartland Point severozápadním směrem || Druhy žijící při dně Langusta Humr || Bez omezení Bez omezení Bez omezení

7. Od Hartland Point k linii severně od Lundy Island || Druhy žijící při dně || Bez omezení

8. Od linie přímo na západ od Lundy Island po Cardigan Harbour || Všechny druhy || Bez omezení

9. Point Lynas severním směrem Morecambe Light Vessel východním směrem || Všechny druhy || Bez omezení

10. County Down || Druhy žijící při dně || Bez omezení

11. New Island severovýchodním směrem Sanda Island jihozápadním směrem || Všechny druhy || Bez omezení

12. Port Stewart severním směrem Barra Head západním směrem || Všechny druhy || Bez omezení

13. 57°40' severní šířky Butt of Lewis západním směrem || Všechny druhy Kromě korýšů a měkkýšů || Bez omezení

14. St Kilda, Flannan Islands || Všechny druhy || Bez omezení

15. Západně od linie spojující maják Butt of Lewis s bodem 59°30'severní šířky – 5°45' západní délky || Všechny druhy || Bez omezení

B. PŘÍSTUP PRO IRSKO

Zeměpisná oblast || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti ||

|| Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)

|| 1. Point Lynas severním směrem Mull of Galloway jižním směrem || Druhy žijící při dně Humr || Bez omezení Bez omezení

|| 2. Mull of Oa západním směrem Barra Head západním směrem || Druhy žijící při dně Humr || Bez omezení Bez omezení

C. PŘÍSTUP PRO NĚMECKO

Zeměpisná oblast || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

|| Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)

|| 1. Východně od Shetland a Fair Isle mezi liniemi vedoucími přímo na jihovýchod od majáku Sumbrugh Head, přímo na severovýchod od majáku Skroo a přímo na jihozápad od majáku Skadan || Sleď obecný || Bez omezení

|| 2. Berwick-upon-Tweed východním směrem, maják Whitby High východním směrem || Sleď obecný || Bez omezení

|| 3. Maják North Foreland východním směrem, nový maják Dungeness jižním směrem || Sleď obecný || Bez omezení

|| 4. Pásmo okolo St Kilda || Sleď obecný Makrela || Bez omezení Bez omezení

|| 5. Maják Butt of Lewis západním směrem k linii spojující maják Butt of Lewis a bod 59°30' severní šířky –5°45' západní délky || Sleď obecný || Bez omezení

|| 6. Pásmo okolo North Rona a Sulisker (Sulasgeir) || Sleď obecný || Bez omezení

D. PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO

Zeměpisná oblast || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)

1. Východně od Shetland a Fair Isle mezi liniemi vedoucími přímo na jihovýchod od majáku Sumburgh Head, přímo na severovýchod od majáku Skroo a přímo na jihozápad od majáku Skadan || Sleď obecný || Bez omezení

2. Berwick upon Tweed východním směrem, Flamborough Head východním směrem || Sleď obecný || Bez omezení

3. North Foreland východním směrem, nový maják Dungeness jižním směrem || Sleď obecný || Bez omezení

E. PŘÍSTUP PRO BELGII

Zeměpisná oblast || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Spojeného království (6 až 12 námořních mil)

1. Berwick upon Tweed východním směrem Coquer Island východním směrem || Sleď obecný || Bez omezení

2. Cromer severním směrem North Foreland východním směrem || Druhy žijící při dně || Bez omezení

3. North Foreland východním směrem Nový maják Dungeness jižním směrem || Druhy žijící při dně Sleď obecný || Bez omezení Bez omezení

4. Nový maják Dungeness jižním směrem, Selsey Bill jižním směrem || Druhy žijící při dně || Bez omezení

5. Straight Point jihovýchodním směrem, South Bishop severozápadním směrem || Druhy žijící při dně || Bez omezení

2. POBŘEŽNÍ VODY IRSKA

A. PŘÍSTUP PRO FRANCII

Zeměpisná oblast || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)

1. Erris Head severozápadním směrem Sybil Point západním směrem || Druhy žijící při dně Humr || Bez omezení Bez omezení

2. Mizen Head jižním směrem Stags jižním směrem || Druhy žijící při dně Humr Makrela || Bez omezení Bez omezení Bez omezení

3. Stags jižním směrem Cork jižním směrem || Druhy žijící při dně Humr Makrela Sleď obecný || Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení

4. Cork jižním směrem, Carnsore Point jižním směrem || Všechny druhy || Bez omezení

5. Carnsore Point jižním směrem, Haulbowline jihovýchodním směrem || Všechny druhy, kromě korýšů a měkkýšů || Bez omezení

B. PŘÍSTUP PRO SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Zeměpisná oblast || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)

1. Mine Head jižním směrem Hook Point || Druhy žijící při dně Sleď obecný Makrela || Bez omezení Bez omezení Bez omezení

2. Hook Point Carlingford Lough || Druhy žijící při dně Sleď obecný Makrela Humr Hřebenatkovití || Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení

C. PŘÍSTUP PRO NIZOZEMSKO

Zeměpisná oblast || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)

1. Stags jižním směrem Carnsore Point jižním směrem || Sleď obecný Makrela || Bez omezení Bez omezení

D. PŘÍSTUP PRO NĚMECKO

Zeměpisná oblast || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)

1. Old Head of Kinsale jižním směrem Carnsore Point jižním směrem || Sleď obecný || Bez omezení

2. Cork jižním směrem Carnsore Point jižním směrem || Makrela || Bez omezení

E. PŘÍSTUP PRO BELGII

Zeměpisná oblast || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Irska (6 až 12 námořních mil)

1. Cork jižním směrem Carnsore Point jižním směrem || Druhy žijící při dně || Bez omezení

2. Wicklow Head východním směrem Carlingford Lough jihovýchodním směrem || Druhy žijící při dně || Bez omezení

3. POBŘEŽNÍ VODY BELGIE

Zeměpisná oblast || Členský stát || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

3 až 12 námořních mil || Nizozemsko || Všechny druhy || Bez omezení

|| Francie || Sleď obecný || Bez omezení

4. POBŘEŽNÍ VODY DÁNSKA

Zeměpisné oblasti || Členský stát || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Severního moře (od dánsko-německé hranice až po Hanstholm) (6 až 12 námořních mil) || Německo || Platýsovité ryby Garnáti a krevety || Bez omezení Bez omezení

Od dánsko-německé hranice až po Blåvands Huk || Nizozemsko || Platýsovité ryby Ryby jiné platýsovité || Bez omezení Bez omezení

Od Blåvands Huk až po Bovbjerg || Belgie || Treska obecná || Bez omezení pouze během června a července

|| || Treska jednoskvrnná || Bez omezení pouze během června a července

|| Německo || Platýsovité ryby || Bez omezení

|| Nizozemsko || Platýs velký || Bez omezení

|| Jazyk obecný || Bez omezení

Od Thyborøn až po Hanstholm || Belgie || Treska bezvousá || Bez omezení pouze během června a července

|| || Platýs velký || Bez omezení pouze během června a července

|| Německo || Platýsovité ryby || Bez omezení

|| Šprot obecný || Bez omezení

|| Treska obecná || Bez omezení

|| Treska tmavá || Bez omezení

|| Treska jednoskvrnná || Bez omezení

|| Makrela || Bez omezení

|| Sleď obecný || Bez omezení

|| Treska bezvousá || Bez omezení

|| Nizozemsko || Treska obecná || Bez omezení

|| Platýs velký || Bez omezení

|| Jazyk obecný || Bez omezení

Skagerrak (od Hanstholm až po Skagen) (4 až 12 námořních mil) || Belgie Německo Nizozemsko || Platýs velký Platýsovité ryby Šprot obecný Treska obecná Treska tmavá Treska jednoskvrnná Makrela Sleď obecný Treska bezvousá Treska obecná Platýs velký Jazyk obecný || Bez omezení pouze během června a července Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení

Kattegat (3 až 12 námořních mil) || Německo || Treska obecná || Bez omezení

|| || Platýsovité ryby || Bez omezení

|| Humr || Bez omezení

|| Sleď obecný || Bez omezení

Severně od Zeeland k rovnoběžce se zeměpisnou šířkou procházející majákem Forsnæs || Německo || Šprot obecný || Bez omezení

Baltské moře (včetně Velkého a Malého Beltu, Soundu, Bornholmu) 3 až 12 námořních mil || Německo || Platýsovité ryby || Bez omezení

|| || Treska obecná || Bez omezení

|| Sleď obecný || Bez omezení

|| Šprot obecný || Bez omezení

|| Úhoř || Bez omezení

|| Losos obecný || Bez omezení

|| Treska bezvousá || Bez omezení

|| Makrela || Bez omezení

Skagerrak (4 až 12 námořních mil) || Švédsko || Všechny druhy || Bez omezení

Kattegat (3 (*) až 12 námořních mil) || Švédsko || Všechny druhy || Bez omezení

Baltské moře (3 až 12 námořních mil) || Švédsko || Všechny druhy || Bez omezení

(*) Měřeno od pobřežní linie.

5. POBŘEŽNÍ VODY NĚMECKA

Zeměpisná oblast || Členský stát || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Severního moře (3 až 12 námořních mil) Všechna pobřeží || Dánsko || Druhy žijící při dně || Bez omezení ||

|| || Šprot obecný || Bez omezení

|| Smáček menší || Bez omezení

Nizozemsko || Druhy žijící při dně || Bez omezení

|| Garnáti a krevety || Bez omezení

Od dánsko-německé hranice až po severní výběžek ostrova Amrum na 54°43′ severní šířky || Dánsko || Garnáti a krevety || Bez omezení ||

Pásmo okolo Helgolandu || Spojené království || Treska obecná || Bez omezení ||

|| || Platýs velký || Bez omezení

Baltské pobřeží (3 až 12 námořních mil) || Dánsko || Treska obecná || Bez omezení ||

|| || Platýs velký || Bez omezení

|| Sleď obecný || Bez omezení

|| Šprot obecný || Bez omezení

|| Úhoř || Bez omezení

|| Treska bezvousá || Bez omezení

|| Makrela || Bez omezení

6. POBŘEŽNÍ VODY FRANCIE A ZÁMOŘSKÝCH DEPARTEMENTŮ

Zeměpisná oblast || Členský stát || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti ||

Severovýchodní pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) ||

Od belgicko-francouzské hranice až po východní část departementu Manche (ústí Vire-Grandcamp les Bains 49° 23' 30" severní šířky – 1° 2 'západní délky severoseverovýchodním směrem) || Belgie || Druhy žijící při dně || Bez omezení ||

|| || Hřebenatkovití || Bez omezení

|| Nizozemsko || Všechny druhy || Bez omezení

Dunkerque (2° 20' východní délky) k mysu Antifer (0° 10' východní délky) || Německo || Sleď obecný || Bez omezení pouze od října do prosince ||

Od belgicko-francouzské hranice až po mys Alprech západním směrem (50° 42' 30" severní šířky — 1° 33' 30" východní délky) || Spojené království || Sleď obecný || Bez omezení ||

Pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil) ||

Od španělsko-francouzské hranice až po 46° 08′ severní šířky || Španělsko || Sardelovití || Cílený rybolov, bez omezení pouze od 1. března do 30. června ||

|| || Rybolov na živou návnadu pouze od 1. července do 31. října

|| Sardinka obecná || Bez omezení pouze od 1. ledna do 28. února a od 1. července do 31. prosince

|| Mimoto musí být činnosti týkající se výše uvedených druhů provozovány v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro tento rok

Pobřeží Středozemního moře (6 až 12 námořních mil) ||

Španělská hranice / mys Leucate || Španělsko || Všechny druhy || Bez omezení ||

7. POBŘEŽNÍ VODY ŠPANĚLSKA

Zeměpisná oblast || Členský stát || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Pobřeží Atlantského oceánu (6 až 12 námořních mil)

Od francouzsko-španělské hranice až k majáku na mysu Mayor (3° 47' západní délky) || Francie || Pelagické druhy || Bez omezení v souladu s činnostmi provozovanými během roku 1984 a v rámci jejich omezení pro tento rok

Pobřeží Středozemního moře (6 až 12 námořních mil)

Francouzská hranice/mys Creus || Francie || Všechny druhy || Bez omezení

8. POBŘEŽNÍ VODY NIZOZEMSKA

Zeměpisná oblast || Členský stát || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

(3 až 12 námořních mil) celé pobřeží || Belgie || Všechny druhy || Bez omezení

|| Dánsko || Druhy žijící při dně Šprot obecný Smáček menší Kranas obecný || Bez omezení Bez omezení Bez omezení Bez omezení

|| Německo || Treska obecná Garnáti a krevety || Bez omezení Bez omezení

(6 až 12 námořních mil) celé pobřeží || Francie || Všechny druhy || Bez omezení

Jižní bod Texelu, západním směrem až po nizozemsko-německou hranici || Spojené království || Druhy žijící při dně || Bez omezení

9. POBŘEŽNÍ VODY FINSKA

Zeměpisná oblast || Členský stát || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Baltské moře (4 až 12 námořních mil) (*) || Švédsko || Všechny druhy || Bez omezení

(*) 3 až 12 námořních mil okolo ostrovů Bogskär.

10. POBŘEŽNÍ VODY ŠVÉDSKA

Zeměpisná oblast || Členský stát || Druh || Význam nebo zvláštní vlastnosti

Skagerrak (4 až 12 námořních mil) || Dánsko || Všechny druhy || Bez omezení

Kattegat (3 (*) až 12 námořních mil) || Dánsko || Všechny druhy || Bez omezení

Baltské moře (4 až 12 námořních mil) || Dánsko || Všechny druhy || Bez omezení

|| Finsko || Všechny druhy || Bez omezení

(*) Měřeno od pobřežní linie || || ||

PŘÍLOHA II STROPY RYBOLOVNÉ KAPACITY

Stropy kapacity (na základě situace ke dni 31. prosince 2010) || ||

Členský stát || GT (hrubá prostornost) || kW

Belgie || 18 911 || 51 585

Bulharsko || 8 448 || 67 607

Dánsko || 88 528 || 313 341

Německo || 71 114 || 167 089

Estonsko || 22 057 || 53 770

Irsko || 77 254 || 210 083

Řecko || 91 245 || 514 198

Španělsko (včetně nejvzdálenějších regionů) || 446 309 || 1 021 154

Francie (včetně nejvzdálenějších regionů) || 219 215 || 1 194 360

Itálie || 192 963 || 1 158 837

Kypr || 11 193 || 48 508

Lotyšsko || 49 067 || 65 196

Litva || 73 489 || 73 516

Malta || 15 055 || 96 912

Nizozemsko || 166 384 || 350 736

Polsko || 38 376 || 92 745

Portugalsko (včetně nejvzdálenějších regionů) || 115 305 || 388 054

Rumunsko || 1 885 || 6 716

Slovinsko || 1 057 || 10 974

Finsko || 18 187 || 182 385

Švédsko || 42 612 || 210 744

Spojené království || 235 570 || 924 739

|| ||

Nejvzdálenější regiony EU || GT (hrubá prostornost) || kW

Španělsko

Kanárské ostrovy: D< 12 m. Vody EU || 2 649 || 21 219

Kanárské ostrovy: D > 12 m. Vody EU || 3 059 || 10 364

Kanárské ostrovy: D > 12 m. Mezinárodní vody a vody třetí země || 28 823 || 45 593

Francie

Ostrov Réunion: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m || 1 050 || 19 320

Ostrov Réunion: Pelagické druhy. D > 12 m || 10 002 || 31 465

Francouzská Guyana: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. Délka < 12 m || 903 || 11 644

Francouzská Guyana: Plavidla lovící garnáta obecného. || 7 560 || 19 726

Francouzská Guyana: Pelagické druhy. Příbřežní plavidla. || 3 500 || 5 000

Martinik: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m || 5 409 || 142 116

Martinik: Pelagické druhy. D > 12 m || 1 046 || 3 294

Guadeloupe: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D < 12 m || 6 188 || 162 590

Guadeloupe: Pelagické druhy. D > 12 m || 500 || 1 750

Portugalsko

Madeira: Druhy žijící při dně. D < 12 m || 617 || 4 134

Madeira: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D > 12 m || 4 114 || 12 734

Madeira: Pelagické druhy. Vlečná síť. D > 12 m || 181 || 777

Azory: Druhy žijící při dně. D < 12 m || 2 626 || 29 895

Azory: Druhy žijící při dně a pelagické druhy. D > 12 m || 12 979 || 25 721

D je celková délka || ||

PŘÍLOHA III PORADNÍ SBORY

Název poradního sboru || Oblast působnosti

Baltské moře || Oblasti ICES[36] IIIb, IIIc a IIId

Středozemní moře || Mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36' západní délky

Severní moře || Oblasti ICES IV a IIIa

Severozápadní vody || Oblasti ICES V (kromě Va a pouze vody Unie ve Vb), VI a VII

Jihozápadní vody || Oblasti ICES VIII, IX a X (vody v oblasti Azor) a oblasti CECAF[37] 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v oblasti Madeiry a Kanárských ostrovů)

Pelagické populace (treska modravá, makrela obecná, kranas obecný, sleď obecný) || Všechny oblasti působnosti (kromě Baltského moře, Středozemního moře a akvakultury)

Oceánské/zámořské loďstvo || Všechny vody mimo Unie

Akvakultura || Akvakultura, jak je vymezena v článku 5

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[38]

Oblast politiky 11: Námořní záležitosti a rybolov

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[39]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

ý Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Evropa hospodárně využívající zdrojů

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle

Přispět k cílům stanoveným v článku 39 SFEU.

1. Zlepšit zapojení zúčastněných stran

2. Zajistit dostupnost vědeckého poradenství

3. Modernizovat a posílit kontrolu v rámci Unie

4. Prověřit kontrolní a inspekční činnosti v členských státech

5. Přispět k lepší koordinaci kontrolních činností členských států prostřednictvím Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu

Příslušné aktivity ABM/ABB

Aktivita ABB 11 04 01, 11 07 02, 11 08 01, 11 08 02, 11 08 05

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Udržitelnost je hlavním tématem navrhované reformy SRP s cílem, že do roku 2015 musí být populace ryb využívány na úrovni maximálního udržitelného výnosu. Udržitelným rybolovem vedoucím ke zvýšení odlovů a obchodních zisků se odvětví rybolovu uvolní ze závislosti na veřejné podpoře a rovněž by se usnadnilo dosažení stabilních cen za průhledných podmínek, což by přineslo prospěch také spotřebitelům.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Dopady na životní prostředí: populace na úrovni Fmsy, snížení nadměrného rybolovu a pokrok v zavedení převoditelných rybolovných podílů.

Hospodářské dopady: příjmy subjektů působících v odvětví rybolovu, HPH – hrubá přidaná hodnota, příjmy/příjmy kryjící režijní náklady a rozpětí čistého zisku.

Sociální dopady: Zaměstnanost (pracovníci na plný úvazek – FTE) a mzda posádky na plný pracovní úvazek.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

SRP musí dosáhnout environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti, co se týče využívání rybolovných zdrojů. Tyto cíle jsou právně stejně důležité a žádného z nich nelze dosáhnout izolovaně. Posouzení dopadů provedené v souvislosti s reformou SRP nicméně potvrdilo, že bez výraznějšího zlepšení stavu populace zůstane hospodářská a sociální udržitelnost omezená.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Podle čl. 3 písm. d) SFEU má Unie výlučnou pravomoc v zachování biologických mořských zdrojů. Pokud jde o zbytek SRP, jsou podle čl. 4 odst. 2 písm. d) pravomoci Unie a členských států sdílené. Přidaná hodnota účasti Unie souvisí se skutečností, že SRP se týká využívání společné základny zdrojů.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Zelená kniha o reformě společné rybářské politiky[40] vyvodila závěr, že SRP nedosahuje svých hlavních cílů: populace ryb jsou loveny nadměrně, hospodářská situace částí loďstva je křehká navzdory vysokým úrovním dotací, pracovní místa v odvětví rybolovu jsou jen málo zajímavá a situace mnoha pobřežních společenství závislých na rybolovu je nejistá. Výsledky rozsáhlých konzultací, které následovaly po zveřejnění zelené knihy, tuto analýzu potvrdily[41].

Hlavním problémem stávající SRP je nedostatek environmentální udržitelnosti v důsledku nadměrného rybolovu. Všechny ostatní problémy k němu přispívají. Nadměrná kapacita loďstev, odchylky od vědeckých doporučení při stanovení celkových přípustných odlovů a nedostatek přiřazení priorit cílům jsou hlavními hybnými silami nadměrného rybolovu. Zadruhé je problémem nízká hospodářská udržitelnost odvětví rybolovu. Mnoho loďstev je ztrátových a ohrožených vnějšími otřesy, jako je zvýšení cen paliva. Zatřetí má nedostatek sociální udržitelnosti vliv na odvětví rybolovu a oblasti závisející na rybolovu.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Cílem je dosáhnout využívání populace ryb na úrovni maximálního udržitelného výnosu stanoveného v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu, který byl přijatý na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002 jako cíl, kterého se má dosáhnout pokud možno do roku 2015. Tento cíl umožní reformované SRP lépe dosáhnout lepšího stavu mořského prostředí v souladu s rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí[42].

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět v platnosti od

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

ý Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[43]

ý Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu:

– ¨  výkonných agentur

– ¨  subjektů zřízených Společenstvími[44]

– ¨  vnitrostátních veřejnoprávních subjektů / subjektů pověřených výkonem veřejné služby

– ¨  osob pověřených prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

ý Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající rozpočtové linie výdajů

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek

Číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP[45] || zemí ESVO[46] || kandidátských zemí[47] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

2 || 11 04 01 Užší dialog s rybářským odvětvím a se subjekty, kterých se rybářská politika týká || RP || NE || NE || NE || NE

2 || 11 07 02 Podpora na řízení rybolovných zdrojů (zlepšení vědeckého poradenství) || RP || NE || NE || NE || NE

2 || 11 08 01 Finanční příspěvky členským státům na výdaje v oblasti kontroly || RP || NE || NE || NE || NE

2 || 11 08 02 Inspekce a dohled nad rybolovnými činnostmi ve vodách Unie a jinde || RP || NE || NE || NE || NE

2 || 11.08.05.01. Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA) Dotace v rámci hlavy 1 a 2 || RP || NE || NE || NE || NE

2 || 11.08.05.02. Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA) Dotace v rámci hlavy 3 || RP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek

Číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| [XX.YY.YY.YY.] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 2 || Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

GŘ: MARE || || || 2013[48] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || Rok N+7 || Rok N+8 || Rok N+9 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || || || ||

11 04 01 || Závazky || (1) || 6.400 || || || || || || || || || ||

Platby || (2) || 5.950 || || || || || || || || || ||

11 07 02 || Závazky || (1a) || 4.500 || || || || || || || || || ||

Platby || (2a) || 3.500 || || || || || || || || || ||

11 08 01 || Závazky || (1a) || 47.430 || || || || || || || || || ||

Platby || (2a) || 25.200 || || || || || || || || || ||

11 08 02 || Závazky || (1a) || 2.300 || || || || || || || || || ||

Platby || (2a) || 2.300 || || || || || || || || || ||

11.08.05.01 || Závazky || (1a) || 7.413 || || || || || || || || || ||

Platby || (2a) || 7.413 || || || || || || || || || ||

11.08.05.02 || Závazky || (1a) || 1.711 || || || || || || || || || ||

Platby || (2a) || 2.711 || || || || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[49] || || || || || || || || || || ||

|| || (3) || || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ MARE || Závazky || =1+1a +3 || 69.754 || || || || || || || || || ||

Platby || =2+2a +3 || 47.074 || || || || || || || || || ||

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 69.754 || || || || || || || || || ||

Platby || (5) || 47.074 || || || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 2 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 69.754 || || || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || 47.074 || || || || || || || || || ||

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 69.754 || || || || || || || || || ||

Platby || (5) || 47.074 || || || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2013 || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || Rok N+7 || Rok N+8 || Rok N+9 || CELKEM

GŘ: ||

Ÿ Lidské zdroje || 9.404 || || || || || || || || || ||

Ÿ Ostatní správní výdaje 11 01 02 11 || 0.210 || || || || || || || || || ||

GŘ CELKEM || Prostředky || 9.614 || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 9.614 || || || || || || || || || ||

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2013[50] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || Rok N+7 || Rok N+8 || Rok N+9 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 79.368 || || || || || || || || || ||

Platby || 56.688 || || || || || || || || || ||

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2013 || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

VÝSTUPY

Druh [51]výstupu || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1[52]… || Zlepšit zapojení zúčastněných stran

Plně funkční RPS || č. || 0.280 || 8 || 2.240 || || || || || || || || || || || || || ||

Nové internetové stránky a aktualizace obsahu na internetových stránkách GŘ MARE. || č. || 0.040 || 5 || 0.200 || || || || || || || || || || || || || ||

Výroba a distribuce časopisu „Fisheries and Aquaculture in Europe – Rybolov a chov ryb v Evropě" ve 23 jazycích (5 vydání za rok). || č. || 0.114 || 5 || 0.580 || || || || || || || || || || || || || ||

Výroba a distribuce kvalitativních informačních materiálů pro sdělovací prostředky, širokou veřejnost a zúčastněné strany, včetně audiovizuálního materiálu. Komunikační kampaň k prioritním otázkám jako je reforma SRP. || č. || 0.310 || 6 || 1.860 || || || || || || || || || || || || || ||

Výroba a distribuce mnohojazyčných publikací. || č. || 0.025 || 20 || 0.500 || || || || || || || || || || || || || ||

Účast GŘ MARE na veletrzích. || č. || 0.200 || 1 || 0.200 || || || || || || || || || || || || || ||

Pořádání Evropského námořního dne každý rok v květnu || č. || 0.400 || 1 || 0.400 || || || || || || || || || || || || || ||

Konference a semináře o SRP a INP týkající se např. reformy SRP. || č. || 0.050 || 4 || 0.200 || || || || || || || || || || || || || ||

Ostatní (propagační materiály, logo, uchovávání a šíření Úřadem pro úřední tisky). || č. || 0.110 || 2 || 0.220 || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || 6.400 || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL č. 2… || Zajistit dostupnost vědeckého poradenství

Podpora provádění rámce pro shromažďování údajů, zejména koordinováním a organizováním činností VTHVR, vedením příslušných internetových stránek a podpora vypracování zprávy o "Roční hospodářské výkonnosti rybářského loďstva Unie" v rámci správního ujednání Komisí a SVS. || Správní ujednání || 1.400 || 1 || 1.400 || || || || || || || || || || || || || ||

Poskytování opakovaného poradenství o stavu populací spravovaných prostřednictvím nařízení o celkových přípustných odlovech (TAC) a kvótách a poskytování jednorázového poradenství, jako je hodnocení víceletých plánů nebo pravidel kontroly odlovu v rámci Memoranda o porozumění mezi Komisí a ICES. || Memorandum || 1.500 || 1 || 1.500 || || || || || || || || || || || || || ||

Poskytování poradenství odborníky o populacích ryb v souvislosti s biologickými, technickými, hospodářskými a ekosystémovými otázkami v rámci zasedání VTHVR a jeho podskupin. || Počet zasedání || 0.024 || 25 || 0.6 || || || || || || || || || || || || || ||

Vědecké poradenství a ostatní služby pro provádění společné rybářské politiky ve Středomoří. || || 1.0 || 2 || 1.0 || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || 4.500 || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL č. 3… || Modernizovat a posílit kontrolu v rámci Unie

Informační systémy a analýza údajů. || || || Nevztahuje se na tento návrh. || 10.000 || || || || || || || || || || || || || ||

Nástroje a prostředky umožňující sledovatelnost pro měření výkonu motoru. || || || 1600 || 8.000 || || || || || || || || || || || || || ||

Pilotní projekty (včetně CCTV od roku 2011). || || || Nevztahuje se na tento návrh. || 2.000 || || || || || || || || || || || || || ||

Automatická zařízení k určování polohy Systém sledování plavidel /Automatické systémy identifikace lodí (VMS/AIS). || || || 3000 || 3.800 || || || || || || || || || || || || || ||

Elektronické lodní deníky na palubě plavidel. || || || 3300 || 7.400 || || || || || || || || || || || || || ||

Modernizace Střediska pro sledování rybolovu (CMR). || || || 22 || 11.400 || || || || || || || || || || || || || ||

Investice do kontrolních zařízení (např. hlídkových plavidel a letadel). || || || Nevztahuje se na tento návrh. || 3.700 || || || || || || || || || || || || || ||

Školicí kurzy a výměnné programy pro kontrolory. || || || 30 || 0.600 || || || || || || || || || || || || || ||

Semináře zaměřené na zvýšení povědomí o potřebě provádění pravidel SRP. || || || 5 || 0.530 || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || || 47.430 || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL č. 4… || Prověřit kontrolní a inspekční činnosti v členských státech

Sledování kontrolních činností členskými státy -Mise za účelem kontroly uplatňování pravidel SRP - Vybavení inspektorů || || || 250 || 0.800 || || || || || || || || || || || || || ||

Usnadnit provádění pravidel SRP - Zasedání odborné skupiny pro kontrolu rybolovu věnovaná otázkám souvisejícím s kontrolou rybolovu - Studie || || || 30 || 0.400 || || || || || || || || || || || || || ||

IT hardware, software a podpora pro kontrolu (údaje, křížová kontrola údajů, uchovávání, přístup k databázím atd.) || || || Nevztahuje se na tento návrh. || 1.100 || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || || 2.300 || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL č. 5… || Přispět k lepší koordinaci kontrolních činností členských států prostřednictvím Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu

Zaměstnanci v činné službě || || || Nevztahuje se na tento návrh. || 5.634 || || || || || || || || || || || || || ||

Ostatní výdaje spojené se zaměstnanci || || || Nevztahuje se na tento návrh. || 0.440 || || || || || || || || || || || || || ||

Správní výdaje || || || Nevztahuje se na tento návrh. || 1.320 || || || || || || || || || || || || || ||

Budování kapacity || || || Nevztahuje se na tento návrh. || 0.720 || || || || || || || || || || || || || ||

Operační koordinace (zahrnuje plány společného nasazení) || || || Nevztahuje se na tento návrh. || 1.010 || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 5 || || 9.124 || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || 69.754 || || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2013 [53] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 9.404 || || || || || || ||

Ostatní správní výdaje || 0.210 || || || || || || ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 9.614 || || || || || || ||

Mimo OKRUH 5 [54]víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 9.614 || || || || || || ||

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || 2013 || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| 11 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 66 || || || || || ||

|| 11 01 01 02 (při delegacích) || 0 || || || || || ||

|| 11 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || 0 || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || 0 || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[55] ||

|| 11 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 14 || || || || || ||

|| 11 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 0 || || || || || ||

|| 11 01 04 yy[56] || – v ústředí[57] || 0 || || || || || ||

|| – při delegacích || 0 || || || || || ||

|| 11 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || 0 || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || 0 || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || 0 || || || || || ||

|| CELKEM || 80 || || || || || ||

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || řízení výše uvedených operačních prostředků a operativních činností v roce 2013

Externí zaměstnanci || řízení výše uvedených operačních prostředků a operativních činností v roce 2013

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ý  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[58].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– ý Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ¨ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ý  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨           dopad na vlastní zdroje

– ¨           dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém období || Dopad návrhu/podnětu[59]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………… || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               KOM(2009)163 v konečném znění ze dne 22. dubna 2009.

[2]               Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1.

[3]               Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.

[4]               Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1.

[5]               Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

[6]               Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11.

[7]               Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1.

[8]               Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1.

[9]               Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 17.

[11]             SEK(2010) 428 v konečném znění ze dne 16. dubna 2010.

[12]             Nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 o řízení intenzity rybolovu některých rybolovných oblastí a zdrojů Společenství, kterým se mění nařízení (ES) č. 2847/93 a zrušují nařízení (ES) č. 685/95 a (ES) č. 2027/95.

[13]             Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, a nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006.

[14]             Úř. věst.

[15]             Úř. věst.

[16]             Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[17]             Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1.

[18]             Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 14.

[19]             Úř. věst. L 177, 16.7.1996, s. 24.

[20]             Rozhodnutí COP X/2

[21]             Dokumenty EUCO 7/10 ze dne 26. března 2010.

[22]             KOM(2011) 244.

[23]             Úř. Věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

[24]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o integrované námořní politice pro Evropskou unii KOM(2007) 575 v konečném znění.

[25]             Úř. věst. C 105, 7.5.1981, s. 1.

[26]             Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.

[27]             Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[28]             Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

[29]             KOM(2009) 162 v konečném znění.

[30]             KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[31]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[32]             Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 17.

[33]             Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1.

[34]             Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11.

[35]             Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1.

[36]             Oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezené v nařízení (ES) č. 218/2009.

[37]             Oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou vymezené v nařízení (ES) č. 216/2009.

[38]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[39]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[40]             KOM(2009) 163 v konečném znění ze dne 22. dubna 2009.

[41]             Viz rovněž SEK(2010) 428 v konečném znění ze dne 16. dubna 2010 Shrnutí konzultace o společné rybářské politice.

[42]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky.

[43]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[44]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[45]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[46]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[47]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[48]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[49]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[50]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[51]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[52]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle …“.

[53]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[54]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA”), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[55]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[56]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[57]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[58]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[59]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.