OBSAH: ČÁST I – FINANČNÍ RÁMEC A ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE 3 A. USTANOVENÍ O FINANčNÍM RÁMCI 3 B. USTANOVENÍ O ZVLÁšTNÍCH NÁSTROJÍCH, JEž NEJSOU DO FINANčNÍHO RÁMCE ZAHRNUTY 3 B.1. Rezerva na pomoc při mimořádných událostech 3 B.2. Fond solidarity Evropské unie 4 B.3. Nástroj pružnosti 4 B.4. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci 5 B.5. Rezerva pro případ krizí v zemědělství 5 B.6. Bezpečnostní rezerva 5 ČÁST II – ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH 7 A. POSTUP SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY 7 B. ZAčLEňOVÁNÍ FINANčNÍCH USTANOVENÍ DO LEGISLATIVNÍCH AKTů 7 C. VÝDAJE SOUVISEJÍCÍ S DOHODAMI O RYBOLOVU 7 D. FINANCOVÁNÍ SPOLEčNÉ ZAHRANIčNÍ A BEZPEčNOSTNÍ POLITIKY (SZBP) 8 E. ZAPOJENÍ ORGÁNů V SOUVISLOSTI S OTÁZKAMI ROZVOJOVÉ POLITIKY A S EVROPSKÝM ROZVOJOVÝM FONDEM 9 F. SPOLUPRÁCE ORGÁNů V OTÁZCE SPRÁVNÍCH VÝDAJů BěHEM ROZPOčTOVÉHO PROCESU 9 ČÁST III – ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ EU 11 A. FINANčNÍ PLÁN 11 B. AGENTURY A EVROPSKÉ šKOLY 12 PŘÍLOHA – SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU 13 Část A. Harmonogram rozpočtového procesu 13 Část B. Priority rozpočtového procesu 13 Část C. Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů 13 Část D. Rozpočtový proces před dohodovacím postupem 14 Část E. Dohodovací postup 14 Část F. Opravné rozpočty 16 Předloha Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE, dále jen „orgány“, SE DOHODLY TAKTO: 1. Cílem této dohody přijaté v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je zlepšit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech. 2. Tato dohoda je závazná pro všechny orgány po celou dobu své platnosti. 3. Touto dohodou nejsou dotčeny rozpočtové pravomoci orgánů stanovené ve Smlouvách, v nařízení Rady (EU) č. …/201x, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–20xx[1] (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“), a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. /201x, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie (dále jen „finanční nařízení“)[2]. 4. Každá změna této dohody vyžaduje souhlas všech orgánů. 5. Tuto dohodu tvoří tři části: 6. část I obsahuje doplňující ustanovení k víceletému finančnímu rámci a ustanovení o zvláštních nástrojích, jež nejsou do finančního rámce zahrnuty, 7. část II se týká spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu, 8. část III obsahuje ustanovení o řádném finančním řízení finančních prostředků EU. 9. Tato dohoda vstupuje v platnost ve stejný den jako nařízení o víceletém finančním rámci a nahrazuje Interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[3]. ČÁST I – FINANČNÍ RÁMEC a ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE A. USTANOVENÍ O FINANčNÍM RÁMCI 10. Údaje o operacích nezahrnutých do souhrnného rozpočtu Evropské unie a předpokládaný vývoj jednotlivých kategorií vlastních zdrojů Unie jsou uvedeny orientačně v samostatných tabulkách. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány a předkládány spolu s podklady pro návrh rozpočtu. 11. Během rozpočtového procesu a při přijímání rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v maximální míře zajistí, aby v rámci stropů jednotlivých okruhů zůstala k dispozici dostatečná rozpětí; výjimku tvoří dílčí strop „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“. Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2020 12. V roce 2017 provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2020. V této aktualizaci přihlédne jednak ke skutečnému vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, jednak k prognózám jejich vynakládání. Zohlední dále jednak pravidla pro zajišťování řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, jednak prognózy růstu hrubého národního důchodu Evropské unie. B. Ustanovení o zvláštních nástrojích, jež nejsou do finančního rámce zahrnuty B.1. Rezerva na pomoc při mimořádných událostech 13. Účelem rezervy na pomoc při mimořádných událostech je možnost rychlé reakce na konkrétní požadavky na pomoc třetím zemím v případě událostí, jež nebylo možno při sestavování rozpočtu předvídat; tato rezerva je určena především na humanitární akce, avšak vyžadují-li to okolnosti, lze ji využít i na civilní řešení krizí, civilní ochranu a na řešení mimořádně naléhavých situací vyvolaných migračními toky na vnějších hranicích Unie. Výše této rezervy činí 350 milionů EUR ročně (v cenách z roku 2011) a lze ji využít do roku n+1 v souladu s finančním nařízením. Tato rezerva se provizorně zapisuje do souhrnného rozpočtu Evropské unie. Z rezervy je nejprve čerpána ta její část ročního přídělu, jež pochází z předešlých let, v pořadí podle stáří. Část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n+1, propadá. Dojde-li Komise k závěru, že je třeba tuto rezervu využít, předloží oběma složkám rozpočtového orgánu návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových linií. Předtím, než Komise převod prostředků z rezervy navrhne, však musí nejprve ověřit možnost přerozdělení prostředků. Nebude-li dosaženo dohody, budou zahájeny třístranné rozhovory. Tyto převody budou prováděny v souladu s finančním nařízením. B.2. Fond solidarity Evropské unie 14. Účelem Fondu solidarity Evropské unie je umožnit finanční pomoc v případě rozsáhlých katastrof na území členského státu nebo kandidátské země, jak je stanoveno v příslušném základním právním aktu. Maximální výše tohoto fondu dosahuje 1 miliardy EUR ročně (v cenách z roku 2011). K 1. říjnu každého roku musí na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce roku, zůstat z této roční částky k dispozici alespoň jedna čtvrtina. Část roční částky, která není zapsána do rozpočtu, nelze přenášet do dalších let. Ve výjimečných případech a za předpokladu, že v roce, kdy došlo ke katastrofě ve smyslu příslušného základního právního aktu, nepostačují zbývající disponibilní finanční zdroje fondu k úhradě pomoci ve výši považované rozpočtovým orgánem za nezbytnou, může Komise navrhnout čerpání chybějících prostředků z ročních částek, jež jsou k dispozici pro rok následující. Výše fondu zapisovaná každoročně do rozpočtu nesmí v žádném případě překročit 1 miliardu EUR ročně. Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu použity. Při předkládání potřebného návrhu Komise přihlédne k možnosti přerozdělit prostředky v rámci okruhu, v němž je zapotřebí dalších výdajů, a navrhne použití vhodného rozpočtového nástroje v souladu s finančním nařízením. Rozhodnutí o použití prostředků z fondu přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů. Nebude-li dosaženo dohody, budou zahájeny třístranné rozhovory. B.3. Nástroj pružnosti 15. Nástroj pružnosti, na nějž je přidělováno nejvýše 500 milionů EUR ročně (v cenách z roku 2011), má v daném rozpočtovém roce a až do výše stanovené částky umožnit financování přesně určených výdajů, které nebylo možno financovat v rámci stropů jednoho nebo více okruhů. Roční částku nástroje flexibility lze využít do roku n+3. Z nástroje pružnosti je nejprve čerpána ta část jeho ročního přídělu, jež pochází z předešlých let, v pořadí podle stáří. Část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n+3, propadá. Komise předloží návrh na využití nástroje pružnosti až poté, co prozkoumá všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, v němž je zapotřebí dalších výdajů. V návrhu budou uvedeny potřeby, jež je třeba pokrýt, a příslušná částka. Návrh lze předložit pro kterýkoli rozpočtový rok během příslušného rozpočtového procesu. Rozhodnutí o použití prostředků z nástroje pružnosti přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů. K dohodě dochází v rámci ročního rozpočtového procesu. B.4. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci 16. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je určen k tomu, aby poskytoval dodatečnou pomoc jednak pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, při jejich opětovném profesním začlenění, jednak zemědělcům, které zasáhly důsledky globalizace. Výše fondu nesmí překročit 429 milionů EUR ročně (v cenách z roku 2011). Tyto prostředky se provizorně zapisují do souhrnného rozpočtu Evropské unie. Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z fondu stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu použity. Rozhodnutí o použití prostředků z fondu přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů. Současně s návrhem rozhodnutí o použití prostředků z fondu předloží Komise oběma složkám rozpočtového orgánu návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových linií. Nebude-li dosaženo dohody, budou zahájeny třístranné rozhovory. Převody prostředků z fondu budou prováděny v souladu finančním nařízením. B.5. Rezerva pro případ krizí v zemědělství 17. Rezerva pro případ krizí v zemědělství je určena k tomu, aby uvedenému odvětví poskytovala nadrámcovou podporu v době závažných krizí s dopadem na zemědělskou produkci či distribuci v případech, kdy tuto podporu nelze financovat v rámci stropu okruhu 2. Výše této rezervy nesmí překročit 500 milionů EUR ročně (v cenách z roku 2011). Tyto prostředky se provizorně zapisují do souhrnného rozpočtu Evropské unie. Dojde-li Komise k závěru, že je třeba tuto rezervu v souladu s příslušným základním právním aktem využít, předloží oběma složkám rozpočtového orgánu návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových linií. Předtím, než Komise převod prostředků z rezervy navrhne, však musí nejprve ověřit možnost jejich přerozdělení. Nebude-li dosaženo dohody, budou zahájeny třístranné rozhovory. Převody prostředků z rezervy budou prováděny v souladu finančním nařízením. B.6. Bezpečnostní rezerva 18. Mimo stropy finančního rámce je vytvořena bezpečnostní rezerva v maximální výši 0,03 % hrubého národního důchodu Evropské unie, kterou lze použít až jako poslední možnost v případě, že je nutno reagovat na nepředvídané situace. Bezpečnostní rezervu nelze v daném roce přečerpat nad částku podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení o víceletém finančním rámci a při jejím čerpání musí být dodržen strop pro vlastní zdroje. Uvolnění prostředků z bezpečnostní rezervy či její části navrhuje Komise až poté, co provede důkladný rozbor všech ostatních finančních možností. K návrhu na uvolnění prostředků z bezpečnostní rezervy připojí Komise návrh, aby byly ve stávajícím rozpočtu přerozděleny prostředky ve významném rozsahu, pokud to bude podloženo provedeným rozborem. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z bezpečnostní rezervy přijímají společně obě složky rozpočtového orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů. ČÁST II – ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH A. Postup spolupráce mezi orgány 19. Podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze. B. Začleňování finančních ustanovení do legislativních aktů 20. Veškeré legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a jsou přijímány řádným legislativním postupem, musí obsahovat ustanovení, jímž legislativní orgán stanoví finanční krytí daného programu. Tato částka představuje pro rozpočtový orgán během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční hodnotu. Rozpočtový orgán a Komise, jež bude sestavovat návrh rozpočtu, se zavazují, že se po celou dobu trvání daného programu neodchýlí od této částky o více než 10 %, pokud nenastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež budou výslovně a přesně odůvodněny s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Nárůst způsobený touto odchylkou nesmí překročit stávající strop daného okruhu; tím není dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě. Tento bod se netýká prostředků vyhrazených na politiku soudržnosti, jež byly schváleny řádným legislativním postupem, předem přiděleny členským státům a jež poskytují finanční krytí pro celou dobu trvání programu. Tento bod se netýká ani velkých projektů uvedených v článku 14 nařízení o víceletém finančním rámci. 21. Legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“. Jestliže si Rada přeje zavést finanční referenční částku, považuje se to za projev vůle legislativního orgánu a nejsou tím dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené ve Smlouvě o fungování EU. Toto ustanovení bude zmíněno ve všech legislativních aktech, které takovou finanční referenční částku obsahují. Jestliže byla dotčená částka předmětem dohody přijaté dohodovacím postupem stanoveným ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 4. března 1975[4], považuje se za referenční částku ve smyslu bodu 17 této dohody. C. VÝDAJE SOUVISEJÍCÍ S DOHODAMI O RYBOLOVU 22. Výdaje na dohody o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly: Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání, včetně rozpočtového dopadu. Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního procesu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji. Částky vyhrazené v rozpočtu na nové nebo obnovené dohody, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, budou zapsány do rezervy. Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise rozpočtovému orgánu informace potřebné k výměně názorů formou případně i zjednodušených třístranných rozhovorů o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření. Komise předkládá čtvrtletně rozpočtovému orgánu podrobné informace o provádění platných dohod a finanční prognózu pro zbývající část rozpočtového roku. D. FINANCOVÁNÍ SPOLEčNÉ ZAHRANIčNÍ A BEZPEčNOSTNÍ POLITIKY (SZBP) 23. U výdajů na SZBP, které jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši operačních výdajů, které mají být hrazeny z rozpočtu Evropské unie, a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, které jsou navrženy ve čtvrtém odstavci tohoto bodu. Nedojde-li k dohodě, zapíší Evropský parlament a Rada do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší. Celková částka operačních výdajů na SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“ navržené ve čtvrtém odstavci tohoto bodu. Každý článek bude obsahovat již přijaté nástroje, nástroje plánované, ale dosud nepřijaté, a všechny budoucí, tj. nepředvídané nástroje, které přijme Rada během daného rozpočtového roku. Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud se během rozpočtového roku ukáže, že částka vyčleněná v rozpočtové kapitole „SZBP“ nepostačuje k pokrytí nutných výdajů, budou Evropský parlament a Rada na návrh Komise usilovat o urychlené řešení s přihlédnutím k článku 2 nařízení o víceletém finančním rámci a k bodu 10 této dohody. V rámci rozpočtové kapitoly „SZBP“ mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto: - operace řešení krizí, předcházení vzniku konfliktů, řešení konfliktů a stabilizace, sledování a provádění mírového procesu a procesu zajištění bezpečnosti, - nešíření zbraní a odzbrojování, - naléhavá opatření, - přípravná a následná opatření, - zvláštní zástupci Evropské unie. Částka na opatření zapsaná do článku ve třetí odrážce nesmí přesáhnout 20 % z celkové částky vyčleněné na rozpočtovou kapitolu „SZBP“. 24. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června předmětného roku a týká se hlavních hledisek a strategických rozhodnutí SZBP, včetně finančních dopadů na souhrnný rozpočet Evropské unie a hodnocení opatření zahájených v roce n–1. Vysoký představitel dále informuje Evropský parlament nejméně pětkrát ročně v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních, jež budou dohodnuta nejpozději v dohodovacím výboru. Těchto jednání se účastní: 25. za Evropský parlament předsednictva obou dotčených výborů, 26. za Radu předseda Politického a bezpečnostního výboru. Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána. Kdykoli přijme Rada rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od přijetí konečného rozhodnutí odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostorů a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními. Komise čtvrtletně informuje rozpočtový orgán o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbývající část rozpočtového roku. E. ZAPOJENÍ ORGÁNů V SOUVISLOSTI S OTÁZKAMI ROZVOJOVÉ POLITIKY A S EVROPSKÝM ROZVOJOVÝM FONDEM 27. Komise zahájí s Evropským parlamentem společný dialog o otázkách rozvojové politiky, a to bez ohledu na zdroj jejího financování. Kontrola, kterou Evropský parlament vykonává nad Evropským rozvojovým fondem, bude na dobrovolné bázi sladěna s právem vykonávat kontrolu nad souhrnným rozpočtem EU, jmenovitě nad nástrojem pro rozvojovou spolupráci, a to v souladu s podmínkami, jež budou při tomto neformálním dialogu stanoveny. F. SPOLUPRÁCE ORGÁNů V OTÁZCE SPRÁVNÍCH VÝDAJů BěHEM ROZPOčTOVÉHO PROCESU 28. Evropský parlament, Rada a Komise budou v počáteční fázi každoročního rozpočtového procesu usilovat o dosažení dohody ohledně rozdělení správních výdajů. Ve svých odhadech výdajů uvedou jednotlivé orgány rovněž odhad případného rozpočtového dopadu, který budou mít změny služebního řádu. Evropský parlament a Rada sjednávají, že zajistí, aby se tento dopad odrážel v objemu prostředků schválených pro všechny orgány. Evropský parlament, Rada a Komise sjednávají, že v období let 2013 až 2018 bude stav zaměstnanců postupně snížen o 5 %. Toto snížení by se mělo týkat všech orgánů, institucí a jiných subjektů. ČÁST III – ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ EU A. FINANčNÍ PLÁN 29. Komise předkládá dvakrát ročně úplný finanční plán pro okruh 1 (s výjimkou dílčího stropu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“), 2 (pro životní prostředí a rybolov), 3 a 4 finančního rámce, poprvé v dubnu/květnu (spolu s podklady pro návrh rozpočtu) a podruhé v prosinci/lednu (po přijetí rozpočtu). V tomto dokumentu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových linií, jsou uvedeny: a) platné právní předpisy , u nichž bude rozlišeno, zda se týkají víceletých programů, nebo ročních akcí: - u víceletých programů uvede Komise postup, jakým byly přijaty (řádný či zvláštní legislativní postup), dobu jejich trvání, celkové finanční krytí a podíl vyhrazený na správní výdaje, - u ročních akcí (pilotních projektů, přípravných akcí a agentur) a akcí financovaných na základě výsad Komise předloží Komise víceleté odhady a uvede výši zbývajících rozpětí v rámci schválených stropů stanovených v [nařízení v přenesené pravomoci o způsobu provádění finančního nařízení], b) projednávané legislativní návrhy : aktuální návrhy Komise spolu s poslední aktualizací. V zájmu přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu Komise uvede, zda je zahrnut do plánu na duben až prosinec, či nikoliv. Rozpočtový orgán je především třeba informovat o: a) veškerých nových přijatých legislativních aktech a projednávaných návrzích, jež byly předloženy, ale nebyly zahrnuty do podkladu vypracovaného na období od dubna do prosince (s uvedením příslušných částek); b) právních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením akcí, jež pravděpodobně budou mít finanční dopad (ano/ne). V případě potřeby Komise uvede, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají. B. AGENTURY A EVROPSKÉ šKOLY 30. Komise předtím, než předloží návrh na zřízení nové agentury, zpracuje solidní, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav zaměstnanců a rozsah potřebných kompetencí, náklady a přínosy, dopad na činnosti na úrovni členských států a EU, jakož i rozpočtový dopad na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení této agentury použijí, se obě složky rozpočtového orgánu zavazují dosáhnout v rámci spolupráce v rozpočtových záležitostech včasné dohody o financování této agentury. Příslušné kroky jsou následující: - Za prvé, návrh na zřízení nové agentury předkládá Komise systematicky při prvních třístranných rozhovorech, jež se konají po přijetí jejího návrhu; spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k právnímu aktu, který zřízení dané agentury navrhuje, a popíše jeho důsledky po zbývající období finančního plánu. - Za druhé, s přihlédnutím k pokroku legislativního procesu a za předpokladu, že jsou obě složky rozpočtového orgánu s to zaujmout stanovisko k finančním důsledkům návrhu před přijetím daného právního aktu, bude zřízení nové agentury zařazeno na pořad jednání příštích třístranných rozhovorů (jež v naléhavých případech proběhnou ve zjednodušené formě) s cílem dosáhnout dohody o financování. - Za třetí, dohoda dosažená během třístranných rozhovorů bude potvrzena ve společném prohlášení, pokud ji obě složky rozpočtového orgánu v souladu se svým jednacím řádem schválí. Tentýž postup by se uplatnil na změny zřizovacího právního aktu určité agentury, které by měly dopad na zdroje této agentury. Pokud by se úkoly určité agentury významným způsobem změnily, aniž by současně došlo ke změně jejího zřizovacího právního aktu, informuje o tom Komise rozpočtový orgán prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby mohly obě složky rozpočtového orgánu dospět včas k dohodě o financování této agentury. Zamýšlí-li Nejvyšší rada zřídit novou evropskou školu, použije se s ohledem na rozpočtový dopad, který tento záměr má na rozpočet EU, obdobný postup. V Bruselu dne [...]. Za Evropský parlament Za Radu Za Komisi předseda předseda / předsedkyně člen / členka Komise PŘÍLOHA – SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU Část A. Harmonogram rozpočtového procesu 31. U jednotlivých fází rozpočtového procesu dodržují orgány harmonogram vymezený níže v bodech 2, 3, 5, 11, 12, 13, 14 a 15. V případě potřeby se v dostatečném předstihu před zahájením rozpočtového procesu mohou dohodnout na úpravách uvedeného harmonogramu, jež pokládají za vhodné. Část B. Priority rozpočtového procesu 32. V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu ze strany Komise, nejpozději však v dubnu, budou uspořádány třístranné rozhovory, na nichž budou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok. Část C. Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů 33. Orgány s výjimkou Komise by měly svůj výkaz odhadů schválit nejpozději do konce března. 34. Předtím, než Evropský parlament, Rada a Komise své výkazy odhadů schválí, sjednají hlavní zásady, jimiž se bude řídit žádoucí roční odchylka ve výši správních výdajů všech orgánů. 35. Komise přijímá návrh rozpočtu v posledním dubnovém, nejpozději však v prvním květnovém týdnu. Návrh rozpočtu včetně souhrnného výkazu příjmů zfinalizuje a oficiálně zpřístupní do konce května. 36. Návrh rozpočtu, který Komise každoročně předkládá, odpovídá skutečným potřebám financování Evropské unie. Komise přitom bere v úvahu: a) prognózy členských států týkající se strukturálních fondů, b) kapacitu pro využití prostředků ve snaze udržovat přísnou souvztažnost mezi prostředky na závazky a prostředky na platby, c) možnosti zavádění nových politik pomocí pilotních projektů, nových přípravných akcí nebo pokračování víceletých akcí, které mají skončit; zde Komise nejprve posoudí, bude-li možné zajistit přijetí základního právního aktu ve smyslu finančního nařízení (definice základního právního aktu, nutnost jeho existence z hlediska provádění projektů či akcí a výjimky), d) potřebu zajistit, aby každá změna výdajů ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem byla v souladu s požadavky rozpočtové kázně. 37. Orgány zajistí, aby do rozpočtu byly co nejméně zařazovány položky se zanedbatelnými výdaji na operace. 38. Obě složky rozpočtového orgánu se rovněž zavazují brát v úvahu hodnocení, které provádí Komise k možnostem plnění rozpočtu ve svých návrzích a též v souvislosti s plněním běžného rozpočtu. 39. V zájmu řádného finančního řízení a vzhledem k důsledku hlavních změn v nomenklatuře rozpočtových hlav a kapitol pro odpovědnost útvarů Komise za předkládání zpráv o řízení se obě složky rozpočtového orgánu zavazují projednat veškeré podstatné změny s Komisí během dohodovacího postupu. 40. V souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může Komise v případě potřeby návrh rozpočtu až do svolání dohodovacího výboru měnit, a to i formou návrhu na změnu, který aktualizuje odhady výdajů na zemědělství. Informace o těchto aktualizacích předkládá Komise oběma složkám rozpočtového orgánu, jakmile jsou dané údaje k dispozici. Rozpočtovému orgánu předkládá všechna potřebná odůvodnění, která si tento orgán vyžádá. Část D. Rozpočtový proces před dohodovacím postupem 41. V dostatečném předstihu před čtením návrhu rozpočtu v Radě budou uspořádány třístranné rozhovory, na nichž si orgány vymění na tento dokument názory. 42. K tomu, aby mohla Komise včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených rozpočtovým orgánem, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí obě složky rozpočtového orgánu Komisi do poloviny června o svých příslušných záměrech tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít již na těchto třístranných rozhovorech. 43. Rada ukončí své čtení nejpozději do konce července. 44. Rozpočtový výbor Evropského parlamentu hlasuje o návrhu rozpočtu při svém čtení do konce září, nejpozději však do počátku října; plénum Evropského parlamentu hlasuje při svém čtení nejpozději do konce října. 45. Před hlasováním pléna Evropského parlamentu lze uspořádat třístranné rozhovory. Část E. Dohodovací postup 46. Odhlasuje-li Evropský parlament změny v postoji Rady, vezme předseda Rady během téhož plenárního zasedání rozdíly v postoji obou orgánů na vědomí a udělí souhlas k tomu, aby předseda EP neprodleně svolal dohodovací výbor. Dopis, jímž bude dohodovací výbor svolán, musí být odeslán nejpozději v první pracovní den týdne, jenž následuje po ukončení parlamentní schůze, na níž plénum změny odhlasovalo, a následujícím dnem počíná běžet dohodovací období. Lhůta dvaceti jednoho dne se počítá podle nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny. 47. Jestliže Rada nesouhlasí se všemi změnami, jež Evropský parlament odhlasoval, potvrdí svůj postoj dopisem, který musí být odeslán ještě před konáním prvních třístranných rozhovorů naplánovaných na dohodovací období. Dohodovací výbor v takovém případě postupuje podle ustanovení následujících bodů. 48. Dohodovacímu výboru předsedají společně zástupci Evropského parlamentu a Rady. Schůzím výboru předsedá vždy ten ze spolupředsedů, který zastupuje pořádající orgán. Všechny orgány určí v souladu se svým jednacím řádem osoby, jež se za ně budou jednotlivých schůzí účastnit, a vymezí jejich mandát k vyjednávání. 49. V souladu s čl. 314 odst. 5 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU se Komise účastní dohodovacího postupu a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady. 50. Během dohodovacího postupu probíhají třístranné rozhovory na různých úrovních; cílem těchto rozhovorů je vyřešit zbývající otázky a vytvořit předpoklady pro dosažení dohody v dohodovacím výboru. 51. Schůze dohodovacího výboru a třístranné rozhovory se konají střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady, tak aby byla zařízení včetně zařízení tlumočnických využívána stejným dílem. 52. Termíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných rozhovorů jsou stanoveny předem před zahájením rozpočtového procesu dohodou všech tří orgánů. 53. Dohodovacímu výboru je předložen společný soubor dokumentů (vstupních dokumentů), jež nabízejí srovnání jednotlivých fází rozpočtového procesu[5]. Tento soubor dokumentů obsahuje číselné údaje ke všem rozpočtovým liniím, celkové součty v členění podle okruhů finančního rámce a konsolidovaný dokument s číselnými údaji a poznámkami ke všem rozpočtovým liniím, jež jsou z technického hlediska pokládány za „otevřené“. Ve zvláštním dokumentu jsou pak uvedeny všechny rozpočtové linie považované z technického hlediska za uzavřené[6]; tím není dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru. Tyto dokumenty jsou členěny v souladu s rozpočtovou nomenklaturou. K vstupním dokumentům určeným pro dohodovací výbor jsou připojeny další dokumenty včetně dopisu Komise o proveditelnosti postoje Rady a změn odhlasovaných Evropským parlamentem, jakož i včetně případných dopisů dalších orgánů k postoji Rady a ke změnám odhlasovaným Evropským parlamentem. 54. V zájmu dosažení dohody do konce dohodovacího období účastníci třístranných rozhovorů 55. vymezí rozsah jednání o předmětných rozpočtových otázkách, 56. schválí seznam rozpočtových linií, jež jsou z technického hlediska považovány za uzavřené, s výhradou konečné dohody o celém rozpočtu na daný rozpočtový rok, 57. projednají otázky podle první odrážky s cílem dosáhnout dohod, jež by mohl dohodovací výbor schválit, 58. projednají tematické otázky, mj. podle okruhů víceletého finančního rámce. Předběžné závěry jsou vyvozeny společně během jednotlivých třístranných rozhovorů či bezprostředně po jejich skončení v rámci pořadu jednání následující schůze. Orgán, jenž třístranné rozhovory pořádá, tyto závěry zaznamená s tím, že po uplynutí 24 hodin jsou tyto závěry pokládány za prozatímně schválené; tím není dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru. 59. Dohodovací výbor má na své schůzi k dispozici závěry třístranných rozhovorů a dokument určený k případnému schválení, jenž vyjmenovává rozpočtové linie, o nichž bylo během třístranných rozhovorů dosaženo předběžné dohody. 60. Za pomoci Komise vypracují sekretariáty Evropského parlamentu a Rady společný návrh podle čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Tento návrh se skládá z úvodního právního dokumentu, jenž uvádí datum dosažení dohody v dohodovacím výboru, a z příloh, jež obsahují: 61. číselné údaje ke všem rozpočtovým bodům a souhrnné číselné údaje v členění podle okruhů finančního rámce, 62. konsolidovaný dokument, jenž uvádí číselné údaje a konečné znění všech rozpočtových linií, jež během dohodovacího postupu prošly změnou, 63. seznam linií, jež oproti návrhu rozpočtu či postoji Rady k tomuto návrhu změněny nebyly. Dohodovací výbor může schválit i závěry a případná společná stanoviska k rozpočtu. 64. Společný návrh je přeložen (útvary Evropského parlamentu) do všech jazyků a předložen ke schválení oběma složkám rozpočtového orgánu do čtrnácti dnů ode dne, jenž následuje po dni dosažení dohody o společném návrhu podle bodu 26. Po přijetí společného návrhu je rozpočet po právní a jazykové stránce zfinalizován a jsou do něj začleněny přílohy společného návrhu, jež budou uvádět rozpočtové linie, které nebyly během dohodovacího postupu změněny. 65. Orgán, jenž schůzi (třístranné rozhovory či dohodovací výbor) pořádá, zajistí tlumočnická zařízení s úplným lingvistickým režimem platným pro zasedání dohodovacího výboru a lingvistickým režimem ad hoc pro třístranné rozhovory. Pořádající orgán zajistí tisk a distribuci pracovních dokumentů. Útvary uvedených tří orgánů budou spolupracovat na zapracování výsledků jednání za účelem finalizace společného návrhu. Část F. Opravné rozpočty Obecné zásady 66. Vzhledem k tomu, že předmětem opravných rozpočtů jsou často specifické a nezřídka i naléhavé otázky, sjednávají orgány níže uvedené zásady, jež mají zajistit jejich náležitou spolupráci v zájmu hladkého a rychlého přijímání opravných rozpočtů, při němž bude v rámci možností zamezeno nutnosti svolávat za tímto účelem dohodovací výbor. 67. Orgány usilují o maximální omezení počtu opravných rozpočtů. Harmonogram 68. O případných termínech přijetí návrhů opravných rozpočtů uvědomí Komise předem obě složky rozpočtového orgánu. Tím není dotčen termín jejich konečného přijetí. 69. Obě složky rozpočtového orgánu usilují v souladu se svým jednacím řádem o to, aby návrh opravného rozpočtu vypracovaný Komisí projednaly při blízké příležitosti poté, co Komise tento návrh přijme. 70. V zájmu urychlení tohoto postupu obě složky rozpočtového orgánu zajistí, aby byly jejich příslušné pracovní plány vzájemně co nejvíce sladěny, tak aby mohl tento postup probíhat koordinovaně a provázaně. Usilují tedy o to, aby byl co nejdříve sestaven orientační harmonogram jednotlivých fází přijímání daného opravného rozpočtu. Obě složky rozpočtového orgánu zohlední relativní naléhavost daného opravného rozpočtu a potřebu jeho včasného schválení tak, aby nabyl účinnosti v daném rozpočtovém roce. Spolupráce během čtení v obou složkách rozpočtového orgánu 71. Orgány po celou dobu tohoto procesu v dobré víře spolupracují a vytvářejí co nejlepší předpoklady k tomu, aby byly opravné rozpočty přijaty v rané fázi tohoto procesu. V případě potřeby a potenciálních názorových rozdílů mohou obě složky rozpočtového orgánu před přijetím konečného postoje k opravnému rozpočtu nebo Komise navrhnout uspořádání zvláštních třístranných rozhovorů, kde budou tyto rozdíly projednány a kde se strany pokusí dosáhnout kompromisu. 72. Na pořad třístranných rozhovorů plánovaných v rámci ročního rozpočtového procesu jsou systematicky zařazovány všechny návrhy opravných rozpočtů vypracované Komisí, jež dosud nebyly definitivně schváleny. Před konáním těchto třístranných rozhovorů předloží Komise dané návrhy opravných rozpočtů a obě složky rozpočtového orgánu k nim pokud možno sdělí svůj postoj. 73. Je-li během třístranných rozhovorů dosaženo kompromisu, zavazují se obě složky rozpočtového orgánu přihlédnout k jejich výsledku při projednávání daného opravného rozpočtu v souladu se Smlouvou a svým jednacím řádem. Spolupráce po čtení v obou složkách rozpočtového orgánu 74. Jestliže Evropský parlament schválí postoj Rady beze změn, je opravný rozpočet přijat. 75. Jestliže Evropský parlament přijme změny většinou hlasů všech svých členů, použije se čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Před zasedáním dohodovacího výboru však musí být uspořádány třístranné rozhovory. 76. Je-li během třístranných rozhovorů dosaženo dohody, je dohodovací postup ukončen výměnou dopisů za předpokladu, že obě složky rozpočtového orgánu vysloví s výsledky těchto rozhovorů souhlas; dohodovací výbor v takovém případě nezasedá. 77. Jestliže při třístranných rozhovorech dohody dosaženo není, sejde se dohodovací výbor a svou činnost zorganizuje podle daných okolností tak, aby byla co největší část rozhodovacího procesu ukončena ve lhůtě dvaceti jednoho dne podle čl. 314 odst. 6 Smlouvy o fungování EU . Dohodovací výbor může svou činnost ukončit výměnou dopisů. [1] Úř. věst. L ..., s. . [2] Úř. věst. L ..., s. . [3] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. [4] Úř. věst. C 89, 22.4.1975, s. 1. [5] K těmto fázím patří: rozpočet na aktuální rozpočtový rok (včetně přijatých opravných rozpočtů); původní návrh rozpočtu; postoj Rady k návrhu rozpočtu; změny v postoji Rady odhlasované Evropským parlamentem a návrhy na změnu předložené Komisí (v případě, že je dosud definitivně neschválily všechny orgány). [6] Rozpočtová linie považovaná z technického hlediska za uzavřenou je linie, jež není předmětem neshody mezi Evropským parlamentem a Radou, ani předmětem návrhu na změnu.