DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

· Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská normalizace je výsledkem dobrovolné spolupráce mezi průmyslem, orgány veřejné správy a dalšími zúčastněnými stranami, které vzájemně spolupracují v rámci systému založeného na otevřenosti, transparentnosti a konsenzu. Pro evropský průmysl normy shrnují osvědčené postupy v určité oblasti, protože ve stručnosti vyjadřují kolektivní odborné znalosti zúčastněných subjektů.

V budoucnosti bude hrát evropská normalizace klíčovou úlohu v celé škále oblastí, širší než dnes, sahajících od podpory konkurenceschopnosti evropského hospodářství přes ochranu spotřebitele a zlepšování přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby až po boj proti změně klimatu. Aby bylo možno rychle reagovat na měnící se potřeby ve všech oblastech, bude zapotřebí komplexní, inkluzivní, účinný a technicky vyspělý evropský systém normalizace. Tento systém bude stavět na silných stránkách stávajícího systému, ale bude také muset být pružný a umožňovat rychlou reakci při řešení budoucích problémů, jak se budou postupně vyskytovat.

Ve své strategii EVROPA 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění [KOM(2010) 2020] Komise zdůraznila potřebu zlepšit způsob tvorby a používání norem v Evropě, aby bylo možno využívat evropské a mezinárodní normy k zvyšování dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského průmyslu a k dosahování důležitých politických cílů v takových oblastech, jako jsou elektronická veřejná správa, elektronické zdravotnictví nebo přístupnost elektronických technologií.

Dne 21. října 2010 přijal Evropský parlament zprávu o budoucnosti evropské normalizace [A7-0276/2010], ve které se uvádí, že přezkum evropské normalizace by měl zachovat řadu jejích úspěšných prvků, napravit její nedostatky a nalézt optimální rovnováhu mezi celoevropským, národním a mezinárodním rozměrem. Kromě toho se v ní uznává, že interoperabilita je klíčem k inovacím a konkurenceschopnosti, zejména v odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT).

Ve svém sdělení ze dne 13. dubna 2011 s názvem „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ Komise mezi dvanáct klíčových prioritních opatření, jež mají orgány EU přijmout před koncem roku 2012, zahrnula i rozšíření evropského systému normalizace na služby.

· Obecné souvislosti

Normy a normalizace jsou pro EU velmi účinnými politickými nástroji. Ačkoli mají normy a normalizace mnohem větší rozsah výhod pro evropské hospodářství, používají se jako politické nástroje, které mají mimo jiné zajišťovat fungování jednotného trhu s výrobky, interoperabilitu sítí a systémů, a to zejména v oblasti IKT, vysokou úroveň ochrany spotřebitele a ochrany životního prostředí, více inovací a větší sociální začlenění.

Normy jsou pro digitální společnost nezbytným prvkem zajišťujícím interoperabilitu sítí a systémů, zejména v oblasti IKT. V digitálně orientované společnosti se řešení z oblasti IKT používají ve všech odvětvích hospodářství, stejně jako v našem každodenním životě. Řešení, aplikace a služby z oblasti IKT musí být schopny navzájem komunikovat a měly by být interoperabilní. Interoperabilita vyžaduje normy.

Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu ve fungování vnitřního trhu s průmyslovými výrobky. Evropské normy nahrazují vnitrostátní, často protichůdné normy, které jako takové mohou tvořit technické překážky pro vstup na vnitrostátní trh.

Pro účely tohoto nařízení se rozeznávají dva druhy norem: evropské normy vypracované na žádost Komise, na základě tzv. „pověření“, v němž jsou evropské normalizační orgány (ENO) vyzvány, aby normu vypracovaly, a ostatní evropské normy vypracované na podnět jiných subjektů (podniků, národních normalizačních orgánů, zúčastněných stran apod.).

Tento návrh se zaměřuje na tři hlavní problémy:

1. V rychle se měnícím světě a společnosti, zejména v oblastech vyznačujících se velmi krátkou životností výrobků a krátkými vývojovými cykly, musí normy držet krok s rychlým technickým rozvojem. Některé zúčastněné strany tvrdí, že celý postup tvorby evropských norem vypracovávaných na žádost Komise je příliš pomalý. Hlavním záporným důsledkem pomalého postupu tvorby norem je, že i nadále existují protichůdné vnitrostátní normy, což může vytvářet technické překážky v dodavatelském řetězci nebo překážky pro obchod, pokud vnitrostátní norma slouží jako protekcionistický nástroj. Dalším důsledkem je, že při neexistenci harmonizovaných norem nemohou podniky použít příslušnou normu, aby prokázaly předpoklad shody, a musí splnění základních požadavků prokázat v souladu s modulem posuzování shody stanoveným v platných právních předpisech EU. V obou případech nemohou podniky ušetřit náklady vznikající v důsledku roztříštěnosti vnitřního trhu nebo postupů pro posuzování shody. Protichůdné vnitrostátní normy nebo neexistence harmonizovaných norem vedou k vyšším transakčním nákladům a vyšším jednotkovým nákladům způsobeným potřebou vyrábět rozdílné šarže. Průmysl reaguje na tuto situaci vytvořením neformálních normalizačních kanálů pro rychlý vývoj technických specifikací k zajištění interoperability, které získávají mezinárodní dosah.

2. Malé a střední podniky se setkávají s řadou problémů, pokud jde o normy a normalizaci. Jedním z nejdůležitějších problémů je podle mnoha zúčastněných stran to, že malé a střední podniky jsou obecně nedostatečně zastoupeny v normalizačních činnostech, zejména na evropské úrovni. Normy se navíc často týkají bezpečnosti a blaha občanů, účinnosti sítí, životního prostředí a dalších oblastí veřejného zájmu. Ačkoli normy hrají ve společnosti významnou úlohu, stanovisko významných zúčastněných společenských subjektů není do postupu normalizace v EU dostatečně zapracováno. Za účelem řešení problému nedostatečného zastoupení malých a středních podniků a zúčastněných společenských subjektů v normalizačních činnostech se organizacím zastupujícím malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty vyplácejí finanční příspěvky. Kritéria způsobilosti pro tyto granty, podmínky jejich využívání a druhy dostupných finančních příspěvků se velmi liší. Některé organizace dostávají granty na opatření, zatímco jiné dostávají granty také na provozní náklady. Nejzápornějším důsledkem problému nedostatečného zastoupení malých a středních podniků a zúčastněných společenských subjektů je skutečnost, že mají na tento postup nedostatečný vliv.

3. V oblasti IKT řadu norem zajišťujících interoperabilitu nevypracovávají ENO, nýbrž jiné organizace, které vytvářejí normy (dále jen „globální fóra a konsorcia“). Konkrétním příkladem jsou normy, které se týkají internetu a sítě World Wide Web. Hlavně kvůli nedostatku vysoce specializovaných odborných znalostí tradiční organizace, které vytvářejí normy, nepokrývají oblast IKT, a tak v současné době větší část celosvětové práce v oblasti normalizace IKT probíhá mimo formální evropský nebo mezinárodní systém normalizace. V současné době lze při zadávání veřejných zakázek, které spadají do působnosti směrnice 2004/18/ES, odkazovat na „normy vypracované fóry a konsorcii“ pouze ve výjimečných případech. Jelikož tyto normy jako takové nepatří do žádné z kategorií norem, na něž mohou orgány veřejné správy odkazovat ve svých výzvách k předkládání nabídek, obezřetné orgány veřejné správy se odkazů na ně zdržují. Důsledkem je, že IKT, které si opatřují, nemusí být interoperabilní s IKT zakoupenými jinými orgány. Tato obtíž často brání orgánům veřejné správy, aby vymezily strategii a architekturu svých IKT včetně přeshraniční interoperability mezi organizacemi.

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Tento návrh nahrazuje část směrnice 98/34/ES a zrušuje rozhodnutí č. 1673/2006/ES a 87/95/EHS.

· Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tato iniciativa provádí tyto stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020: Unie inovací [KOM(2010) 546], Průmyslová politika [KOM(2010) 614], Digitální agenda pro Evropu [KOM(2010) 245] a Evropa méně náročná na zdroje [KOM(2011) 21] . Provádí rovněž Akt o jednotném trhu [KOM(2011) 206], jakož i Strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 [KOM(2010) 636]. Je součástí strategické iniciativy v rámci pracovního programu Komise na rok 2011.

2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

· Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

V letech 2009 a 2010 proběhly dvě konzultace za účasti široké veřejnosti, zatímco v roce 2010 byla uspořádána konkrétnější konzultace s vnitrostátními orgány, evropskými normalizačními organizacemi, národními normalizačními orgány, zúčastněnými organizacemi, fóry a konsorcii. V roce 2009 byla přijata bílá kniha s názvem „Modernizace normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU: kroky kupředu“.

Toto nařízení kromě toho navazuje na práci nezávislé skupiny odborníků s názvem Panel odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (EXPRESS), který byl tvořen 30 odborníky z řad evropských, národních a mezinárodních normalizačních organizací, průmyslu, malých a středních podniků, nevládních organizací, odborů, příslušníků akademické obce, fór a konsorcií a orgánů veřejné správy z členských států EU. Skupina EXPRESS předala svou zprávu „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok 2020“ Evropské komisi v únoru 2010.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Odpovědi z konzultací, bílá kniha s názvem „Modernizace normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU: kroky kupředu“, zpráva skupiny EXPRESS s názvem „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok 2020“ a zpráva Evropského parlamentu tvoří základ pro možnosti politiky, které byly nakonec vybrány.

Otevřená diskuse proběhla prostřednictvím internetu od 23. března 2010 do 21. května 2010. Komise obdržela 483 odpovědí. Výsledky jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/enterprise/policies/european-standards/public-consultation/index_en.htm.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. 0

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů a jeho souhrn poskytují přehled různých možností.

Pouze kombinace možností politiky 1.A (stanovit lhůty pro vypracovávání evropských norem) a 1.C (transparentní a zjednodušené postupy pro harmonizované normy a další evropské normy požadované Komisí) a možností politiky 2.C (posílit pozici organizací zastupujících malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty v rámci evropských normalizačních orgánů umožněním grantů na provozní náklady) a 3.B (odkazování na „normy vypracované fóry a konsorcii“ při zadávání veřejných zakázek) splňuje kritéria efektivity, účinnosti a soudržnosti. Proto tyto čtyři možnosti tvoří základ tohoto návrhu.

Komise provedla posouzení dopadů uvedené v pracovním programu, jehož zprávu lze nalézt na adrese http://ec.europa.eu/enterprise/policies/european-standards/index_en.htm.

3. Právní stránka návrhu

· Shrnutí navrhovaných opatření

1. Spolupráce mezi národními normalizačními orgány bude transparentnější.

2. Používání norem vypracovaných jinými organizacemi v oblasti informačních a komunikačních technologií bude možné při zadávání veřejných zakázek za předpokladu, že jsou tyto normy v souladu se sadou kritérií vycházejících ze zásad WTO pro postupy mezinárodní normalizace, a to v oblastech, kde nejsou k dispozici žádné evropské normy, kde evropské normy dosud nejsou trhem přijaty, nebo kde jsou tyto normy již zastaralé.

3. Zlepší se plánování: Komise stanoví roční pracovní program, který určí priority pro evropskou normalizaci a požadovaná pověření.

4. Malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty by měly být v evropské normalizaci lépe zastoupeny a finanční podpora organizací, které je zastupují, bude zajištěna.

5. Snížení administrativní zátěže Komise a evropských normalizačních organizací, například zavedením možnosti značného zjednodušení paušálních částek, které nijak nepodléhají ověření skutečných nákladů na provádění. Tento návrh představuje další posun směrem k výkonovému systému založenému na definici sjednaných ukazatelů a cílů (výstupů a výsledků). Takovým cílem by mohla být rychlost a účinnost postupu tvorby norem.

6. Přestože se evropské normy již široce používají v dopravě a logistice, poštovních službách a elektronických komunikačních sítích a službách, dobrovolné evropské normy hrají při podpoře dokončení jednotného trhu služeb méně významnou úlohu. Tento návrh proto do své působnosti zahrnuje normy pro služby, aby Komise mohla vydávat pověření požadující vypracování evropských norem pro služby a financovat část nákladů na toto vypracování.

· Právní základ

Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie.

· Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se uplatňuje v rozsahu, v jakém tento návrh nespadá do výlučné pravomoci EU.

Cílů tohoto návrhu nemohou členské státy samy dostatečně dosáhnout z níže uvedených důvodů.

Evropská normalizace podporuje evropské právní předpisy o vytvoření jednotného trhu a přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Harmonizace norem pro výrobky na evropské úrovni překonává technické překážky obchodu, které by mohly být způsobeny protichůdnými vnitrostátními normami. Proto problémy, které se týkají normalizace na evropské úrovni, vyžadují i řešení na evropské úrovni.

Opatření EU umožní lépe dosáhnout cílů návrhu z níže uvedených důvodů.

Cíle spočívajícího v zajištění fungování vnitřního trhu snížením překážek obchodu uvnitř EU, které vyplývají z rozdílných vnitrostátních norem pro výrobky, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států. Proto bylo považováno za vhodné v souladu se zásadou subsidiarity, z důvodu rozsahu a dopadů tohoto problému, dosáhnout tohoto cíle na úrovni EU.

Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu ve fungování vnitřního trhu s průmyslovými výrobky. Evropské normy nahrazují vnitrostátní, často protichůdné normy, které jako takové mohou tvořit technické překážky pro vstup na vnitrostátní trh. Harmonizované normy zajišťují, aby výrobky splňovaly základní požadavky stanovené v právních předpisech EU. Soulad s evropskou „harmonizovanou“ normou zaručuje požadovanou úroveň bezpečnosti výrobků. Používání harmonizovaných norem je však stále ještě dobrovolné a výrobce může použít jakékoli jiné technické řešení, které prokáže, že jeho výrobek splňuje základní požadavky.

Během posuzování dopadů byla řada nelegislativních možností vyřazena z důvodů souvisejících se subsidiaritou, jak je podrobně popsáno v posouzení dopadů.

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Návrh se týká pouze fungování systému normalizace na evropské úrovni a spolupráce mezi národními normalizačními orgány, aby se zabránilo existenci protichůdných vnitrostátních norem.

Tento návrh nevede k žádné nové administrativní zátěži pro hospodářské subjekty, vlády jednotlivých států, regionální a místní orgány a občany.

· Volba nástrojů

Navrhované nástroje: nařízení.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z těchto důvodů:

Navrhované možnosti, jakož i položky zjednodušení nevyžadují změnu právních předpisů členských států. Tento nástroj se týká pouze evropských normalizačních organizací, spolupráce mezi národními normalizačními orgány, zapojení organizací zastupujících malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty do evropské normalizace a Komise. Proto by směrnice v tomto případě nebyla vhodným nástrojem.

Dotčený právní nástroj by musel mít obecnou působnost, zejména jeho část o využívání norem vypracovaných fóry a konsorcii při zadávání veřejných zakázek, která by musela být přímo použitelná ve všech členských státech. Kromě toho by takový právní nástroj obsahoval řadu povinností, které by byly přímo použitelné na evropské normalizační organizace, národní normalizační orgány, organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty v evropské normalizaci a na Komisi. Proto je nejvhodnějším právním nástrojem nařízení. Náhradní možnosti by nebyly dostačující k dosažení navrhovaných cílů.

4. Rozpočtové důsledky

Rozpočtové důsledky jsou uvedeny ve finančním výkazu.

5. Další informace

· Zjednodušení

Návrh umožňuje zjednodušení právních předpisů.

Normalizace bude rozšířena na služby. Finanční řízení se zjednoduší. Další podrobnosti viz níže.

Návrh je obsažen v klouzavém programu Komise pro aktualizaci a zjednodušení acquis EU a jejím pracovním a legislativním programu pod referenčním číslem 2010/ENTR/0021.

· Zrušení platných právních předpisů

Přijetí tohoto návrhu povede ke zrušení stávajících právních předpisů.

· Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh zahrnuje podmínky přezkoumání.

· Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt se týká záležitosti EHP, a měl by se proto vztahovat na Evropský hospodářský prostor.

· Podrobné vysvětlení návrhu

Cílem tohoto návrhu je revize a sloučení:

1. Rozhodnutí Rady 87/95/EHS o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací, a to zrušením téměř všech jeho (zastaralých) ustanovení a zavedením nového systému, který umožňuje používat v oblasti zadávání veřejných zakázek normy pro oblast IKT vypracované jinými organizacemi než evropskými normalizačními orgány.

2. Směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (přičemž všechny články týkající se oznamování návrhů technických předpisů spadají mimo oblast působnosti návrhu a zůstávají beze změny), a to prostřednictvím těchto opatření: evropská spolupráce v oblasti normalizace bude rozšířena na služby, zvýší se transparentnost spolupráce mezi národními normalizačními orgány, malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty budou v evropské normalizaci lépe zastoupeny a bude zajištěna finanční podpora organizací, které je zastupují.

3. Rozhodnutí č. 1673/2006/ES o financování evropské normalizace. Hlavní zásady tohoto rozhodnutí zůstanou beze změny, avšak v souladu s novým navrženým finančním nařízením budou zavedeny tyto nové prvky: snížení administrativní zátěže provozních služeb a evropských normalizačních orgánů, například zavedením možnosti značného zjednodušení paušálních částek, které nijak nepodléhají ověření skutečných nákladů na provádění. Tento návrh představuje další posun směrem k výkonovému systému založenému na definici sjednaných ukazatelů a cílů (výstupů a výsledků). Takovým cílem je rychlost a účinnost postupu tvorby norem.

2011/0150 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Hlavním cílem normalizace je vymezit dobrovolné technické nebo kvalitativní specifikace, jež mohou současné nebo budoucí výrobky, výrobní postupy nebo služby splňovat. Normalizace se může týkat různých otázek, například normalizace jednotlivých jakostních tříd či rozměrů konkrétního výrobku nebo technických specifikací na trzích výrobků nebo služeb, kde je nezbytná slučitelnost a interoperabilita s jinými výrobky nebo systémy.

(2) Evropská normalizace rovněž pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních prostředků, technický rozvoj a inovace. Normy přinášejí značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo trhů a lepší dodací podmínky. Normy tedy běžně zvyšují hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady, což prospívá celému hospodářství. Normy mohou udržovat a zvyšovat kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost, čímž zvyšují hodnotu pro spotřebitele.

(3) Evropské normy by měly být i nadále přijímány evropskými normalizačními orgány, jmenovitě Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI).

(4) Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu, zejména prostřednictvím předpokladu shody výrobků, jež mají být dostupné na trhu, se základními požadavky na tyto výrobky stanovenými v harmonizačních právních předpisech EU.

(5) Evropskou normalizaci upravuje zvláštní právní rámec, který je tvořen třemi různými právními akty, jmenovitě směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti[2], rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října 2006 o financování evropské normalizace[3] a rozhodnutím Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací[4]. Současný regulační rámec však již není aktuální s ohledem na vývoj evropské normalizace v posledních desetiletích. Regulační rámec by proto měl být zjednodušen a upraven, aby pokrýval nové aspekty normalizace, a odrážel tak nejnovější vývoj a budoucí výzvy v oblasti evropské normalizace. To se týká zejména zvýšení tvorby norem pro služby a vývoje i jiných produktů normalizace než pouze formálních norem.

(6) Za účelem zajištění efektivity norem a normalizace jako politických nástrojů pro Unii je nutné mít k dispozici efektivní a účinný systém normalizace, který poskytuje pružnou a transparentní platformu pro budování konsenzu mezi všemi účastníky a který je finančně únosný.

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu[5] stanoví obecná ustanovení k usnadnění výkonu svobody usazování pro poskytovatele služeb a volného pohybu služeb při zachování vysoké kvality služeb. Zavazuje členské státy, aby ve spolupráci s Komisí podporovaly vypracovávání dobrovolných evropských norem s cílem usnadnit slučitelnost služeb dodávaných poskytovateli v různých členských státech, poskytování informací příjemcům a zvýšit kvalitu poskytování služeb. Směrnice 98/34/ES se však vztahuje pouze na normy pro výrobky, zatímco na normy pro služby se výslovně nevztahuje. Rozlišení mezi službami a zbožím je však v realitě vnitřního trhu stále méně významné. V praxi není vždy možné normy pro výrobky jasně odlišit od norem pro služby. Mnohé normy pro výrobky mají složku týkající se služeb, zatímco normy pro služby se často týkají částečně i výrobků. Proto je nezbytné přizpůsobit právní rámec těmto novým okolnostem rozšířením jeho působnosti na normy pro služby.

(8) Vypracovávání dobrovolných norem pro služby by mělo probíhat podle potřeb trhu, kdy jsou určující potřeby hospodářských subjektů a zúčastněných stran, jichž se norma přímo nebo nepřímo dotýká, a normy by měly brát v potaz veřejný zájem a vycházet z konsenzu. Měly by se především zaměřovat na služby spojené s výrobky a postupy.

(9) Evropské normalizační orgány podléhají právu hospodářské soutěže do té míry, že je lze považovat za podnik nebo sdružení podniků ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy.

(10) V rámci Unie jsou vnitrostátní normy přijímány národními normalizačními orgány, což by mohlo vést ke vzniku protichůdných norem a technických překážek na vnitřním trhu. Proto je pro vnitřní trh a pro efektivitu normalizace v rámci Unie nezbytné potvrdit stávající pravidelnou výměnu informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními orgány a Komisí o současné a budoucí práci v oblasti normalizace. Tato výměna informací by měla být v souladu s přílohou 3 Dohody o technických překážkách obchodu schválené rozhodnutím Rady č. 80/271/EHS ze dne 10. prosince 1979 o uzavření mnohostranných dohod, které jsou výsledkem obchodních jednání od roku 1973 do roku 1979[6].

(11) Pravidelná výměna informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými normalizačními orgány a Komisí by neměla normalizačním orgánům bránit v dodržování jiných povinností a závazků, a zejména v dodržování přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu.

(12)             Normy mohou evropské politice pomoci řešit závažné společenské otázky, jako jsou změna klimatu, udržitelné využívání zdrojů, stárnutí populace a inovace obecně. Tím, že podněcuje tvorbu evropských nebo mezinárodních norem pro zboží a technologie v těchto expandujících trzích, by mohla Evropa vytvořit konkurenční výhodu pro své společnosti a usnadnit obchod.

(13) Normy jsou důležitým nástrojem pro podniky a zejména pro malé a střední podniky, které však nejsou dostatečně zapojeny do systému normalizace, takže existuje riziko, že normy nebudou zohledňovat jejich potřeby a zájmy. Proto je důležité zlepšit jejich zastoupení a účast v postupu normalizace, zejména v technických výborech.

(14) Evropské normy mají zásadní význam pro konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v normalizačních činnostech obecně nedostatečně zastoupeny, zejména na evropské úrovni. Toto nařízení by tudíž mělo zajistit přiměřené zastoupení malých a středních podniků v postupu evropské normalizace subjektem s vhodnými předpoklady.

(15) Normy mohou mít značný vliv na společnost, zejména na bezpečnost a blaho občanů, účinnost sítí, životní prostředí, přístupnost a další oblasti veřejného zájmu. Je proto nezbytné zajistit posílení úlohy a přínosu zúčastněných společenských subjektů při vypracovávání norem, a to prostřednictvím podpory organizací zastupujících zájmy spotřebitelů, životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů.

(16) Normy by měly co nejvíce zohledňovat environmentální dopady po celou dobu životního cyklu výrobků a služeb. Společné výzkumné středisko Komise vyvinulo důležité a veřejně přístupné nástroje pro hodnocení těchto dopadů po celou dobu životního cyklu.

(17) Životaschopnost spolupráce mezi Komisí a evropským systémem normalizace závisí na pečlivém plánování budoucích žádostí o vytvoření norem. Toto plánování lze zlepšit, zejména prostřednictvím přínosu zúčastněných stran. Jelikož směrnice 98/34/ES již stanoví možnost požádat evropské normalizační orgány o vypracování evropských norem, je vhodné zavést do praxe lepší a transparentnější plánování v rámci ročního pracovního programu, který by měl obsahovat přehled všech žádostí o normy, jež Komise hodlá předložit evropským normalizačním orgánům.

(18) Několik směrnic, které harmonizují podmínky uvádění výrobků na trh, stanoví, že Komise může požádat, aby evropské normalizační orgány přijaly harmonizované evropské normy, na základě kterých se předpokládá soulad s platnými základními požadavky. Mnohé z těchto legislativních aktů však obsahují širokou škálu ustanovení o námitkách proti těmto normám, pokud tyto nepokrývají všechny příslušné požadavky nebo je nepokrývají v plné míře. Odchylná ustanovení, která vedou k nejistotě u hospodářských subjektů a evropských normalizačních orgánů, jsou zejména obsažena ve směrnici Rady 89/686/EHS ze dne 21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se osobních ochranných prostředků[7], směrnice Rady 93/15/EHS ze dne 5. dubna 1993 o harmonizaci předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití[8], směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu[9], směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel[10], směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES ze dne 29. června 1995 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů[11], směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení[12], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích[13], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh[14], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/105/ES ze dne 16. září 2009 týkající se jednoduchých tlakových nádob[15] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/23/ES ze dne 23. dubna 2009 o vahách s neautomatickou činností[16]. Proto je nezbytné zapracovat do tohoto nařízení jednotný postup stanovený v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS[17] a odstranit příslušná ustanovení z uvedených směrnic.

(19) Orgány veřejné správy by měly co nejlépe využít příslušné normy při nákupu hardwaru, softwaru a IT služeb, například volbou norem, které mohou být uplatněny všemi zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou soutěž a sníží riziko patové situace. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb[18] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby[19] stanoví, že technické specifikace při zadávání veřejných zakázek by měly být formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními orgány nebo – pokud neexistují – na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití výrobků, případně na rovnocenné dokumenty. Normy v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou však často vypracovávány jinými organizacemi, které vytvářejí normy, a nepatří do žádné z kategorií norem a schválení stanovených ve směrnicích 2004/17/ES a 2004/18/ES. Proto je nezbytné stanovit možnost, aby technické specifikace pro zadávání veřejných zakázek mohly odkazovat na normy v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby tak bylo možno reagovat na rychlý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií, bylo usnadněno poskytování přeshraničních služeb a byla podpořena hospodářská soutěž, interoperabilita a inovace.

(20) Některé normy v oblasti informačních a komunikačních technologií nejsou vytvořeny podle kritérií stanovených v příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu. Proto by toto nařízení mělo stanovit postup pro výběr norem v oblasti informačních a komunikačních technologií, které by se mohly používat při zadávání veřejných zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou zúčastněných stran včetně evropských normalizačních orgánů, podniků a orgánů veřejné správy. Toto nařízení by mělo také stanovit požadavky, v podobě seznamu atributů, pro tyto normy a související postupy normalizace. Tyto atributy by měly zajistit respektování cílů veřejné politiky a sociálních potřeb a měly by být založeny na kritériích vypracovaných v rámci Světové obchodní organizace pro mezinárodní normalizační organizace.

(21) V zájmu podpory inovací a hospodářské soutěže mezi normalizovanými řešeními by uznání konkrétní technické specifikace nemělo vést k tomu, že by nesměla být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení uznána konkurenční technická specifikace. Veškerá uznání by měla být podmíněna splněním atributů a dosažením minimální úrovně přijetí technické specifikace na trhu. Přijetí na trhu by se nemělo vykládat jako dosažení širokého uplatňování na trhu.

(22) Vybrané normy v oblasti informačních a komunikačních technologií by mohly přispět k provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne 16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA)[20], které na období let 2010 až 2015 stanoví program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy a orgány a instituce Unie, jenž poskytuje společná a sdílená řešení usnadňující interoperabilitu.

(23) V oblasti informačních a komunikačních technologií může docházet k situacím, kdy bude vhodné podpořit používání určitých norem na úrovni Unie nebo vyžadovat jejich dodržování, aby byla zajištěna interoperabilita na jednotném trhu a zlepšena možnost výběru pro uživatele. Rovněž mohou nastat okolnosti, za kterých již určité evropské normy nebudou vyhovovat potřebám spotřebitelů nebo budou stát v cestě technickému rozvoji. Z těchto důvodů umožňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací[21] Komisi, aby v případě potřeby požádala evropské normalizační orgány o vypracování norem, vytvořila seznam norem a/nebo specifikací zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie na podporu jejich používání, nebo nařídila jejich uplatňování, nebo normy a/nebo specifikace z uvedeného seznamu vyjmula.

(24) Toto nařízení by nemělo evropským normalizačním orgánům bránit v tom, aby pokračovaly v tvorbě norem v oblasti informačních a komunikačních technologií a zvýšily svou spolupráci s dalšími orgány, jež vytvářejí normy, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, s cílem zajistit soudržnost a zabránit roztříštěnosti či zdvojování při zavádění norem a specifikací.

(25) Rozhodnutí č. 1673/2006/ES stanoví pravidla ohledně příspěvků Unie na financování evropské normalizace, aby bylo zajištěno vypracovávání a revidování evropských norem a jiných produktů evropské normalizace na podporu cílů, právních předpisů a politik Unie. Za účelem správního a rozpočtového zjednodušení je vhodné v souladu s novým navrženým finančním nařízením začlenit ustanovení uvedeného rozhodnutí do tohoto nařízení.

(26) S ohledem na velice rozsáhlé pole působnosti evropské normalizace v rámci podpory politik a právních předpisů Unie a různé druhy normalizačních činností je nezbytné nastavit i různé způsoby financování. Jedná se především o granty bez výzvy k předkládání návrhů u evropských a národních normalizačních orgánů, v souladu s čl. 110 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[22], a čl. 168 odst. 1 písm. d) nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[23]. Tatáž ustanovení by se dále měla vztahovat na subjekty, které ačkoli nejsou uznanými evropskými normalizačními orgány uvedenými v tomto nařízení, byly pověřeny v základním aktu a byl jim svěřen úkol provádět přípravnou práci na podporu evropské normalizace ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány.

(27) Pokud evropské normalizační orgány trvale podporují činnosti Unie, měly by mít efektivní a účinné ústřední sekretariáty. Komise by proto měla mít pravomoc udělovat granty těmto orgánům, které sledují cíle v obecném evropském zájmu, aniž by v případě grantů na provozní náklady uplatňovala zásadu postupného každoročního snižování uvedenou v čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

(28) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)[24], rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013)[25], a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+)[26] již stanoví možnost finanční podpory evropských organizací, které zastupují zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů a životního prostředí při normalizaci, zatímco zvláštní granty jsou vypláceny evropským organizacím zastupujícím sociální zájmy při normalizaci. Financování podle rozhodnutí č. 1639/2006/ES, rozhodnutí č. 1926/2006/ES a nařízení (ES) č. 614/2007 skončí dne 31. prosince 2013. Je zcela nezbytné, aby rozvoj evropské normalizace i nadále upevňoval a podporoval aktivní účast evropských organizací zastupujících zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy. Tyto organizace sledují cíl v obecném evropském zájmu a představují na základě zvláštního pověření, jež jim udělily vnitrostátní neziskové organizace, evropskou síť zastupující neziskové subjekty činné v členských státech, která podporuje zásady a politiky slučitelné s cíli Smluv. V důsledku prostředí, v němž působí, a na základě svých statutárních cílů mají evropské organizace zastupující zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy v evropské normalizaci trvalou úlohu, která je nezbytná pro činnosti a politiky Unie. Komise by proto měla mít pravomoc udělovat granty těmto orgánům, aniž by v případě grantů na provozní náklady uplatňovala zásadu postupného každoročního snižování uvedenou v čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

(29) Financování normalizačních činností by mělo být schopno pokrýt i přípravné a doplňkové činnosti při vytváření norem či jiných produktů normalizace. To je nutné zejména u výzkumné činnosti, vypracovávání přípravných dokumentů pro právní předpisy, provádění mezilaboratorních zkoušek a validace či hodnocení norem. Kromě toho by podpora normalizace na evropské a mezinárodní úrovni měla pokračovat prostřednictvím programů týkajících se technické pomoci třetím zemím a spolupráce s nimi. Za účelem zlepšení přístupu na trhy a posílení konkurenceschopnosti podniků z Unie by mělo být možno udělovat granty i jiným subjektům prostřednictvím výzev k předkládání návrhů nebo, v případě potřeby, prostřednictvím zadávání zakázek.

(30) Financování Unií by mělo být zaměřeno na vytváření norem a jiných produktů normalizace a mělo by usnadňovat podnikům jejich používání prostřednictvím překladů do různých úředních jazyků Unie, posílit soudržnost evropského systému normalizace a zajistit spravedlivý a transparentní přístup k evropským normám pro všechny účastníky trhu v celé Unii. To je důležité zejména v případech, kdy používání norem umožňuje dosahovat souladu s právními akty Unie.

(31) K tomu, aby bylo zajištěno účinné uplatňování tohoto nařízení, by mělo být umožněno využití potřebných odborných znalostí, zejména v oblasti auditu a finančního řízení, prostředků správní podpory, které by mohly usnadnit jeho provádění, a pravidelného hodnocení významnosti činností financovaných Unií, aby byly zajištěny jejich užitečnost a dopad.

(32) Měla by být rovněž přijata přiměřená opatření k zabránění podvodům a nesrovnalostem a ke zpětnému získání neoprávněně vyplacených finančních prostředků podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[27], nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[28] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[29].

(33) Za účelem aktualizace seznamu evropských normalizačních orgánů, přizpůsobení kritérií pro uznávání norem v oblasti informačních a komunikačních technologií technickému vývoji a přizpůsobení kritérií pro organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty dalšímu vývoji, pokud jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

(34) Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(35) Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by prováděcí pravomoci měly být svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být uplatňovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[30].

(36) Poradní postup by se měl používat pro prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti harmonizovaným normám, které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované normy dosud nebyly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že příslušná norma dosud nevedla k předpokladu shody se základními požadavky stanovenými v platných harmonizačních právních předpisech Unie.

(37) Přezkumný postup by se měl používat pro prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti harmonizovaným normám, které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované normy již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, za předpokladu, že takové rozhodnutí by mohlo mít důsledky pro předpoklad shody s platnými základními požadavky.

(38) Jelikož normalizace na evropské úrovni nemohou členské státy uspokojivě dosáhnout samy, a jelikož jí lze z důvodu jejího rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(39)             Směrnice 98/34/ES, 89/686/EHS, 93/15/EHS, 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(40) Rozhodnutí č. 1673/2006/ES a rozhodnutí 87/95/EHS by proto měla být zrušena,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I Obecná ustanovení

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla, která se týkají spolupráce mezi evropskými normalizačními orgány, národními normalizačními orgány a Komisí, stanovení evropských norem a produktů evropské normalizace pro výrobky a pro služby na podporu právních předpisů a politik Unie, uznávání technických specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“) a financování evropské normalizace.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

(1) „normou“ rozumí technická specifikace k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není povinné a která patří do jedné z těchto kategorií:

a) „mezinárodní normou“ se rozumí norma přijatá mezinárodním normalizačním orgánem;

b) „evropskou normou“ se rozumí norma přijatá jedním z evropských normalizačních orgánů;

c) „harmonizovanou normou“ se rozumí evropská norma přijatá na základě žádosti Komise za účelem uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie;

d) „vnitrostátní normou“ se rozumí norma přijatá národním normalizačním orgánem;

e) „normou pro oblast IKT“ se rozumí norma v oblasti informačních a komunikačních technologií;

(2) „produktem evropské normalizace“ rozumí jakákoli jiná technická specifikace než evropská norma, přijatá evropským normalizačním orgánem k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není povinné;

(3) „návrhem normy“ rozumí dokument, který obsahuje znění technických specifikací týkajících se daného předmětu, jehož přijetí v souladu s příslušným postupem normalizace se zvažuje v podobě, v jaké se dotčený dokument nachází po dokončení přípravných prací a v jaké se předkládá k veřejnému připomínkovému řízení nebo posouzení;

(4) „technickou specifikací“ rozumí specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví:

a) požadované charakteristiky výrobku, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, interoperabilita, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, pokud jde o jeho obchodní název, terminologii, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení, značení nebo označování a postupy posuzování shody;

b) výrobní metody a postupy používané v souvislosti se zemědělskými produkty podle čl. 38 odst. 1 Smlouvy, s výrobky určenými pro lidskou spotřebu a pro spotřebu zvířat a v souvislosti s léčivými přípravky, jakož i výrobní metody a postupy týkající se jiných výrobků, mají-li vliv na jejich charakteristiky;

c) požadované charakteristiky služby, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, interoperabilita nebo bezpečnost, včetně požadavků na poskytovatele, pokud jde o informace, jež mají být poskytovány příjemcům, podle čl. 22 odst. 1 až 3 směrnice 2006/123/ES;

d) metody a kritéria pro posuzování vlastností stavebních výrobků ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS[31], ve vztahu k jejich základním charakteristikám;

(5) „výrobkem“ rozumí každý průmyslově vyrobený výrobek a každý zemědělský produkt včetně produktů rybolovu;

(6) „službou“ rozumí jakákoli samostatná výdělečná činnost, poskytovaná zpravidla za úplatu, ve smyslu článku 57 Smlouvy;

(7) „evropským normalizačním orgánem“ rozumí orgán uvedený v příloze I;

(8) „mezinárodním normalizačním orgánem“ rozumí Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).

Kapitola II Transparentnost a zapojení zúčastněných stran

Článek 3 Transparentnost pracovních programů normalizačních orgánů

1. Nejméně jednou za rok vypracuje každý evropský a národní normalizační orgán svůj pracovní program. Tento pracovní program obsahuje informace o normách a produktech evropské normalizace, které dotčený orgán hodlá připravit nebo změnit, které připravuje nebo mění a které přijal v předcházejícím období, pokud se ovšem nejedná o identické nebo ekvivalentní provedení mezinárodních nebo evropských norem.

2. V pracovním programu jsou pro každou normu a produkt evropské normalizace uvedeny tyto body:

a)      dotčený předmět;

b)      stupeň dosažený při vypracovávání norem a produktů evropské normalizace;

c)      odkazy na mezinárodní normy, které byly použity jako základ.

3. Každý evropský nebo národní normalizační orgán zveřejní svůj pracovní program na svých internetových stránkách nebo jiných veřejně dostupných internetových stránkách a zároveň oznámí existenci pracovního programu v národní nebo případně evropské publikaci pro zveřejňování normalizačních činností.

4. Nejpozději v době zveřejnění svého pracovního programu oznámí každý evropský nebo národní normalizační orgán jeho existenci ostatním evropským a národním normalizačním orgánům a Komisi.

5. Národní normalizační orgány nesmějí vznášet námitky proti zařazení předmětu normalizace do pracovního programu evropského normalizačního orgánu.

Článek 4 Transparentnost norem

1. Každý evropský nebo národní normalizační orgán zašle každý návrh vnitrostátní normy, evropské normy nebo produktu evropské normalizace na jejich žádost ostatním evropským a národním normalizačním orgánům a Komisi.

2. Každý evropský nebo národní normalizační orgán neprodleně odpoví na veškeré připomínky obdržené v souvislosti s takovým návrhem od jakéhokoli jiného evropského nebo národního normalizačního orgánu nebo od Komise a tyto připomínky náležitě zohlední.

3. Národní normalizační orgány:

a)      zajistí zveřejnění návrhů norem takovým způsobem, aby subjekty zřízené v jiných členských státech měly příležitost předložit své připomínky;

b)      umožní ostatním národním normalizačním orgánům, aby se pasivně nebo aktivně zapojily do plánované činnosti vysláním pozorovatele.

Článek 5 Zapojení zúčastněných stran do evropské normalizace

1. Evropské normalizační orgány zajistí přiměřené zastoupení malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů, a to zejména prostřednictvím organizací uvedených v příloze III, na úrovni vytváření politiky a alespoň v následujících fázích tvorby evropských norem nebo produktů evropské normalizace:

a) návrh a schválení nových položek pracovního plánu;

b) technická diskuse o návrzích;

c) předložení připomínek k návrhům;

d) revize stávajících evropských norem nebo produktů evropské normalizace;

e) šíření přijatých evropských norem nebo produktů evropské normalizace a zvyšování povědomí o nich.

2. Evropské normalizační orgány zajistí přiměřené zastoupení – na technické úrovni – podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a dalších právnických osob v normalizační činnosti týkající se nové oblasti s významnými důsledky z hlediska politiky nebo technických inovací, pokud se dotčené právnické osoby podílely na projektu, který s dotčenou oblastí souvisí a který je financován z prostředků Unie v rámci víceletého rámcového programu pro činnosti v oblasti výzkumu a technického rozvoje.

Kapitola III Evropské normy a produkty evropské normalizace na podporu právních předpisů a politik Unie

Článek 6 Pracovní program Komise pro oblast evropské normalizace

1. Komise přijme roční pracovní program evropské normalizace, v němž jsou uvedeny evropské normy a produkty evropské normalizace, o něž hodlá požádat evropské normalizační orgány podle článku 7.

2. Pracovní program evropské normalizace uvedený v odstavci 1 stanoví konkrétní cíle a politiky pro evropské normy a jiné produkty evropské normalizace, o něž Komise hodlá požádat evropské normalizační orgány. V naléhavých případech může Komise podat žádosti bez předchozího oznámení.

Článek 7 Žádosti o normalizaci adresované evropským normalizačním orgánům

1. Komise může požádat jeden nebo více evropských normalizačních orgánů, aby v dané lhůtě vypracovaly návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace. Tyto návrhy musí vycházet z potřeb trhu, brát v potaz veřejný zájem a být založeny na konsenzu.

2. Příslušný evropský normalizační orgán do jednoho měsíce po jejím obdržení uvede, zdá žádost podle odstavce 1 přijímá.

3. Do tří měsíců po vyrozumění o přijetí podle odstavce 2 Komise informuje příslušný evropský normalizační orgán o udělení grantu na vypracování evropské normy nebo produktu evropské normalizace.

4. Evropské normalizační orgány informují Komisi o činnostech prováděných za účelem vypracování dokumentů uvedených v odstavci 1.

Článek 8 Námitky proti harmonizovaným normám

1.           Pokud se členský stát domnívá, že harmonizovaná norma zcela nesplňuje požadavky, které má tato norma upravovat a které jsou stanoveny v příslušných právních předpisech Unie, musí o tom informovat Komisi.

2.           Pokud má Komise za to, že námitky uvedené v odstavci 1 jsou oprávněné, rozhodne:

a) nezveřejnit, nebo zveřejnit s omezením odkazy na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie;

b) zachovat s omezením, nebo zrušit odkazy na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie.

3.           Komise informuje o rozhodnutí podle odstavce 2 dotčený evropský normalizační orgán a v případě potřeby požádá o revizi dotčených harmonizovaných norem.

4.           Rozhodnutí podle odst. 2 písm. a) tohoto článku se přijme v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 18. odst. 2.

5.           Rozhodnutí podle odst. 2 písm. b) tohoto článku se přijme v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 18. odst. 3.

Kapitola IV Normy v oblasti IKT

Článek 9 Uznávání technických specifikací v oblasti IKT

Na návrh orgánu veřejné správy uvedeného ve směrnici 2004/18/ES nebo z vlastního podnětu může Komise rozhodnout o uznání technických specifikací, které nejsou vnitrostátními, evropskými ani mezinárodními normami a které splňují požadavky stanovené v příloze II jako normy pro oblast IKT.

Článek 10 Používání norem pro oblast IKT při zadávání veřejných zakázek

Normy pro oblast IKT uvedené v článku 9 tvoří obecné technické specifikace podle směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES a nařízení (ES) č. 2342/2002.

Kapitola V Financování evropské normalizace

Článek 11 Financování normalizačních orgánů Unií

1.           Financování ze strany Unie lze evropským normalizačním orgánům poskytovat na tyto normalizační činnosti:

a) tvorba a revize evropských norem a produktů evropské normalizace, které jsou nezbytné a vhodné pro podporu politik a právních předpisů Unie;

b) ověřování kvality evropských norem a produktů evropské normalizace a jejich souladu s příslušnými politikami a právními předpisy Unie;

c) provádění přípravných či doplňkových prací v souvislosti s evropskou normalizací, jako jsou studie, činnosti spolupráce, semináře, hodnocení, srovnávací analýzy, výzkumná činnost, laboratorní práce, mezilaboratorní zkoušky, práce týkající se posuzování shody a opatření, která mají zajistit urychlení tvorby a revize evropských norem a produktů evropské normalizace;

d) činnosti ústředních sekretariátů evropských normalizačních orgánů, jako jsou rozvoj politik, koordinace normalizačních činností, zpracovávání odborné dokumentace a poskytování informací zúčastněným stranám;

e) v případě potřeby překlad evropských norem nebo produktů evropské normalizace používaných na podporu politik a právních předpisů Unie do jiných úředních jazyků Unie, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních orgánů, nebo – v řádně odůvodněných případech – i do jiných jazyků, než jsou úřední jazyky Unie;

f) vypracování informací nezbytných pro vysvětlení, výklad a zjednodušení evropských norem nebo produktů evropské normalizace, včetně vypracování návodů pro uživatele nebo informací o osvědčených postupech a přípravy osvětových činností;

g) činnosti směřující k provádění programů technické pomoci a spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zdokonalování evropského systému normalizace a evropských norem nebo produktů evropské normalizace zúčastněnými stranami v rámci Unie a na mezinárodní úrovni.

2.           Financování ze strany Unie lze poskytovat také:

a) národním normalizačním orgánům na normalizační činnosti uvedené v odstavci 1, které provádějí společně s evropskými normalizačními orgány;

b) jiným subjektům, jimž byl svěřen úkol provádět činnosti uvedené v odst. 1 písm. a), c) a g) ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány.

Článek 12 Financování ostatních evropských organizací Unií

Financování ze strany Unie lze poskytovat organizacím uvedeným v příloze IV na tyto činnosti:

a) fungování těchto organizací a jejich činnosti týkající se evropské a mezinárodní normalizace, včetně zpracovávání odborné dokumentace a poskytování informací členům a dalším zúčastněným stranám;

b) poskytování právních a technických poznatků, včetně studií, v souvislosti s posouzením potřebnosti a tvorby evropských norem a produktů evropské normalizace;

c) účast na technických pracovních činnostech v souvislosti s tvorbou a revizí evropských norem a produktů evropské normalizace, které jsou nezbytné a vhodné pro podporu politik a právních předpisů Unie;

d) ověřování kvality evropských norem a produktů evropské normalizace a jejich souladu s odpovídajícími politikami a právními předpisy Unie;

e) propagace evropských norem a produktů evropské normalizace a poskytování informací o normách mezi zúčastněnými stranami a malými a středními podniky a jejich využívání.

Článek 13 Způsoby financování

1. Financování ze strany Unie se poskytuje v podobě:

a) grantů bez výzvy k předkládání návrhů nebo smluv v návaznosti na postupy zadávání veřejných zakázek, a to:

i)        evropským a národním normalizačním orgánům na provádění činností uvedených v čl. 11 odst. 1;

ii)       subjektům uvedeným v základním aktu ve smyslu článku 49 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 na provádění činností uvedených v čl. 11 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány;

b) grantů po výzvě k předkládání návrhů nebo smluv v návaznosti na postupy zadávání veřejných zakázek, a to jiným subjektům uvedeným v čl. 11 odst. 2 písm. b) na provádění následujících činností ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány:

i)        tvorba a revize evropských norem a produktů evropské normalizace uvedených v čl. 11 odst. 1 písm. a);

ii)       přípravné či doplňkové práce uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. c);

iii)      činnosti uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. g);

c) grantů po výzvě k předkládání návrhů, a to organizacím uvedeným v příloze III na provádění činností uvedených v článku 12.

2. Činnosti orgánů uvedených v odstavci 1 lze financovat prostřednictvím:

a) grantů na činnosti;

b) grantů na provozní náklady pro evropské normalizační orgány a organizace uvedené v příloze III v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Granty na provozní náklady se v případě opětovného poskytnutí automaticky nesnižují.

3. Komise stanoví způsoby financování uvedené v odstavcích 1 a 2, částky grantů a případně i maximální procentní podíly financování podle druhu činnosti.

4. S výjimkou řádně odůvodněných případů mají granty na normalizační činnosti uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) podobu paušálních částek, jejichž proplacení podléhá splnění těchto podmínek:

a) evropské normy nebo produkty evropské normalizace požadované Komisí v souladu s článkem 7 jsou přijaty nebo revidovány v době nepřesahující lhůtu stanovenou v žádosti podle článku 7;

b) malé a střední podniky, spotřebitelské organizace a zúčastněné strany v oblasti životního prostředí a zúčastněné společenské subjekty jsou přiměřeně zastoupeny v evropské normalizaci, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1.

5. Společné cíle spolupráce a správní a finanční podmínky týkající se grantů udělovaných evropským normalizačním orgánům a organizacím uvedeným v příloze III se vymezí v rámcových dohodách o partnerství, které podepisuje Komise se zmíněnými orgány a organizacemi v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002 a nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002. O uzavření těchto dohod Komise informuje Evropský parlament a Radu.

Článek 14 Řízení

Rozpočtové prostředky určené rozpočtovým orgánem na financování normalizačních činností mohou pokrývat rovněž správní výdaje spojené s přípravnými činnostmi, průběžnou kontrolou, inspekcemi, auditem a hodnocením, které jsou přímo nezbytné pro účely provádění článků 11, 12 a 13, a to včetně studií, schůzí, informačních a publikačních činností, a dále výdaje související s informačními sítěmi pro výměnu informací a veškeré další výdaje na správní a technickou podporu, jež může Komise pro normalizační činnosti využívat.

Článek 15 Ochrana finančních zájmů Unie

1. Komise zajistí, aby finanční zájmy Unie byly při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, dále pomocí efektivních kontrol a zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek a v případě, že jsou zjištěny nesrovnalosti, také prostřednictvím efektivních, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES) č. 1073/1999.

2. Pokud jde o činnosti Unie financované podle toho nařízení, pojmem „nesrovnalost“ podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 se rozumí jakékoli porušení právního předpisu Unie nebo smluvního závazku vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Unie nebo rozpočty jí spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

3. Dohody a smlouvy uzavřené na základě tohoto nařízení musí obsahovat ustanovení o průběžné kontrole a finanční kontrole prováděné Komisí nebo jí pověřeným zástupcem a o auditu prováděném Účetním dvorem, který lze v případě potřeby provést na místě.

Kapitola VI Akty v přenesené pravomoci, výbor a podávání zpráv

Článek 16 Akty v přenesené pravomoci

Komise je v souladu s článkem 17 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souvislosti se změnami příloh za účelem:

a) aktualizace seznamu evropských normalizačních orgánů stanoveného v příloze I;

b) přizpůsobení kritérií pro uznávání norem v oblasti IKT stanovených v příloze II technickému vývoji;

c) přizpůsobení kritérií pro organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty stanovené v příloze III dalšímu vývoji, pokud jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost.

Článek 17 Výkon přenesené pravomoci

1. Oprávnění Komise přijímat akty v přenesené pravomoci podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Oprávnění přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 16 je Komisi uděleno na dobu neurčitou od 1. ledna 2013.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 16 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinnosti dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 16 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18 Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem bude výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4. Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, potom se tento postup ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 19 Podávání zpráv

1. Evropské normalizační orgány zasílají Komisi výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva obsahuje podrobné informace o:

a) uplatňování článků 4, 5, 6, 11 a 13;

b) zastoupení malých a středních podniků, spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti životního prostředí a zúčastněných společenských subjektů v národních normalizačních orgánech.

2. Organizace uvedené v příloze III, které obdržely financování v souladu s tímto nařízením, zašlou Komisi výroční zprávu o své činnosti. Tato zpráva obsahuje zejména podrobné informace o členství v těchto organizacích a činnostech podle článku 12.

3. Do 31. prosince 2015 a poté každých pět let předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje hodnocení významu normalizačních činností, které jsou financovány Unií, s ohledem na potřeby politik a právních předpisů Unie.

Kapitola VII Závěrečná ustanovení

Článek 20 Změny

1. Zrušují se tato ustanovení:

a) čl. 6 odst. 1 směrnice 89/686/EHS;

b) článek 5 směrnice 93/15/EHS;

c) čl. 6 odst. 1 směrnice 94/9/ES;

d) čl. 6 odst. 1 směrnice 94/25/ES;

e) čl. 6 odst. 1 směrnice 95/16/ES;

f) článek 6 směrnice 97/23/ES;

g) článek 14 směrnice 2004/22/ES;

h) čl. 8 odst. 4 směrnice 2007/23/ES;

i) článek 6 směrnice 2009/105/ES;

j) článek 7 směrnice 2009/23/ES.

2. Směrnice 98/34/ES se mění takto:

a) čl. 1 odst. 6 až 10 a články 2, 3 a 4 se zrušují;

b) v čl. 6 odst. 1 se zrušují slova „se zástupci normalizačních orgánů uvedených v přílohách I a II“;

c) v čl. 6 odst. 3 se zrušuje první odrážka;

d) v čl. 6 odst. 4 se zrušují písm. a), b) a e);

e) v článku 11 se druhá věta nahrazuje touto větou: „Komise zveřejní roční statistické údaje o přijatých oznámeních v Úředním věstníku Evropské unie.“

f) přílohy I a II se zrušují.

Článek 21 Národní normalizační orgány

Členské státy informují Komisi o svých normalizačních orgánech.

Komise zveřejní seznam národních normalizačních orgánů a veškeré jeho aktualizace v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22 Přechodná ustanovení

Odkazy na směrnici 98/34/ES v aktech Unie, které stanoví předpoklad shody se základními požadavky uplatňováním harmonizovaných norem přijatých v souladu s uvedenou směrnicí, se považují za odkazy na toto nařízení, s výjimkou odkazů na výbor zřízený článkem 5 směrnice 98/34/ES.

Pokud jiný akt Unie stanoví postup pro námitky proti harmonizovaným normám, nevztahuje se na dotčený akt článek 8 tohoto nařízení.

Článek 23 Zrušení

Rozhodnutí č. 1673/2006/ES a rozhodnutí 87/95/EHS se zrušují.

Odkazy na zrušená rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 24 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně                                                                       

PŘÍLOHA I

EVROPSKÉ NORMALIZAČNÍ ORGÁNY

1.         CEN – Evropský výbor pro normalizaci

2.         CENELEC – Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice

3.         ETSI – Evropský ústav pro telekomunikační normy

PŘÍLOHA II

POŽADAVKY NA UZNÁVÁNÍ TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ V OBLASTI IKT

1.           Technické specifikace jsou na trhu přijímány a jejich používání nepředstavuje překážku interoperability při používání stávajících evropských nebo mezinárodních norem. Důkazem přijetí na trhu jsou fungující příklady vyhovujících používání ze strany různých prodejců.

2.           Technické specifikace vypracovala nezisková organizace, která je odbornou společností, profesním nebo obchodním sdružením nebo jinou členskou organizací, jež ve své oblasti odbornosti vypracovává normy v oblasti informačních a komunikačních technologií a jež není evropským, národním ani mezinárodním normalizačním orgánem, a to prostřednictvím postupů, které splňují tato kritéria:

a)       Otevřenost:

Technické specifikace byly vypracovány na základě otevřeného rozhodování přístupného všem zúčastněným stranám na trhu nebo trzích, jichž se dotčená norma týká;

b)      Konsenzus:

Postup normalizace byl založen na spolupráci a konsenzu a nezvýhodnil žádnou konkrétní zúčastněnou stranu. Konsenzus znamená všeobecnou shodu, která se vyznačuje nepřítomností trvalého odporu k podstatným otázkám ze strany významné části dotčených zájmů a postupem, který zahrnuje snahu brát v úvahu názory všech zúčastněných stran a urovnat všechny spory. Konsenzus neznamená jednomyslnost;

c)       Transparentnost:

i)        Veškeré informace týkající se technických debat a rozhodování byly archivovány a označeny;

ii)       Informace o (nových) normalizačních činnostech byly šířeny vhodnými a přístupnými prostředky;

iii)      Byla vynaložena snaha zajistit účast všech zainteresovaných kategorií zúčastněných stran, aby se dosáhlo vyváženosti;

iv)      Připomínky zúčastněných stran se braly v úvahu a byly zodpovězeny.

3.           Technické specifikace by měly odrážet tyto požadavky:

a)       Zachovávání: Dlouhodobě je zajištěna pokračující podpora a zachovávání zveřejněných specifikací;

b)      Dostupnost: Specifikace jsou veřejně dostupné k provádění a použití za přiměřených podmínek (mimo jiné za přiměřený poplatek či zdarma);

c)       Práva duševního vlastnictví nezbytná k provádění specifikací jsou žadatelům udělována na (spravedlivém) přiměřeném a nediskriminačním základě (zásady (F)RAND), což zahrnuje, dle uvážení držitele práv duševního vlastnictví, i bezplatné povolení k využívání duševního vlastnictví;

d)      Relevantnost:

i)        Specifikace jsou efektivní a relevantní;

ii)       Specifikace musí odpovídat potřebám trhu a regulačním požadavkům;

e)       Neutralita a stabilita:

i)        Specifikace jsou pokud možno zaměřeny na výkon spíše než na konstrukční nebo popisné charakteristiky;

ii)       Specifikace nenarušují trh a neomezují možnosti prováděcích subjektů rozvíjet na jejich základě konkurenceschopnost a inovace;

iii)      Specifikace jsou založeny na nejnovějším vědeckotechnickém vývoji;

f)       Kvalita:

i)        Kvalita a míra podrobnosti jsou dostatečné, aby umožnily rozvoj různých konkurenčních verzí interoperabilních produktů a služeb;

ii)       Normalizovaná rozhraní neskrývá ani neřídí nikdo jiný než orgány, jež přijaly technické specifikace.

PŘÍLOHA III

EVROPSKÉ ORGANIZACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

a) Evropská organizace zastupující malé a střední podniky v činnostech evropské normalizace:

i)        která je nevládní a nezisková;

ii)       jejíž statutární cíle a činnosti spočívají v zastupování zájmů malých a středních podniků v postupu normalizace na evropské úrovni;

iii)      která je pověřena neziskovými organizacemi, které zastupují malé a střední podniky nejméně ve dvou třetinách členských států, aby zastupovala zájmy malých a středních podniků v postupu normalizace na evropské úrovni;

b) Evropská organizace zastupující spotřebitele v činnostech evropské normalizace:

i)        která je nevládní, nezisková a nezávislá na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech;

ii)       jejíž statutární cíle a činnosti spočívají v zastupování zájmů spotřebitelů v postupu normalizace na evropské úrovni;

iii)      která je pověřena neziskovými vnitrostátními spotřebitelskými organizacemi nejméně ve dvou třetinách členských států, aby zastupovala zájmy spotřebitelů v postupu normalizace na evropské úrovni;

c) Evropská organizace zastupující zájmy životního prostředí v činnostech evropské normalizace:

i)        která je nevládní, nezisková a nezávislá na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech;

ii)       jejíž statutární cíle a činnosti spočívají v zastupování zájmů životního prostředí v postupu normalizace na evropské úrovni;

iii)      která je pověřena neziskovými vnitrostátními organizacemi pro životní prostředí nejméně ve dvou třetinách členských států, aby zastupovala zájmy životního prostředí v postupu normalizace na evropské úrovni;

d) Evropská organizace zastupující sociální zájmy v činnostech evropské normalizace:

i)        která je nevládní, nezisková a nezávislá na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech;

ii)       jejíž statutární cíle a činnosti spočívají v zastupování sociálních zájmů v postupu normalizace na evropské úrovni;

iii)      která je pověřena neziskovými vnitrostátními sociálními organizacemi nejméně ve dvou třetinách členských států, aby zastupovala sociální zájmy v postupu normalizace na evropské úrovni.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU 1.1. Název návrhu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[32]

Hlava 2 – Podnikání – Kapitola 02 03: Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky

1.3. Povaha návrhu

Návrh se týká prodloužení stávající akce.

Je třeba poznamenat, že částkami uvedenými v legislativním finančním výkazu není dotčen připravovaný návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce na období po roce 2013. Rozpočtové položky přidělené na tuto akci navrhne Komise v ročním rozpočtovém procesu. Z toho důvodu je tento finanční výkaz omezen na jeden rok (rok 2013).

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem

1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1

Průběžně přezkoumávat stávající acquis vnitřního trhu a navrhnout nové legislativní nebo nelegislativní opatření, kdykoli je to vhodné.

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Návrh stanoví obecný rámec pro evropskou normalizaci. Obsahuje řadu prvků bez rozpočtových dopadů (např. spolupráci mezi evropskými normalizačními orgány, národními normalizačními orgány a Komisí), jakož i právní základ pro financování části normalizační činnosti prováděné evropskými normalizačními orgány CEN, CENELEC a ETSI (dále jen „ENO“) a právní základ pro finanční podporu evropských organizací zastupujících malé a střední podniky, spotřebitele, zájmy životního prostředí a sociální zájmy.

Financování části evropského systému normalizace prostřednictvím ENO má zásadní význam pro vnitřní trh a mělo by pokračovat. Měla by se však zlepšit účinnost systému. Na jedné straně se přijímají opatření ke zvýšení rychlosti tvorby evropských norem vypracovávaných na žádost Komise. Pomocí finančních nástrojů budou ENO povzbuzovány k tomu, aby se aktivněji snažily dosáhnout konsenzu o sporných tématech a upravily některé vnitřní postupy. Na druhou stranu obsahuje tento návrh posun k mnohem jednoduššímu, rychlejšímu a stabilnějšímu uspořádání ke zvýšení účinnosti finanční podpory ze strany EU. Podstatně jednodušší a méně byrokratický soubor opatření sníží administrativní zátěž pro provozní služby a příjemce. Tato zátěž službám brání, aby využívaly své zdroje k dosahování politických cílů a k včasnému plnění svých úkolů, a zároveň vede k nadměrné byrokracii pro ENO. Tento návrh reformuje financování ENO tím, že obsahuje možnost je postupně posunout směrem k výkonovému systému založenému na definici sjednaných ukazatelů a cílů (výstupů a výsledků) a na zjednodušení paušálních částek, které nijak nepodléhají ověření skutečných nákladů na provádění.

Rovněž by měla pokračovat finanční podpora evropských organizací zastupujících malé a střední podniky, spotřebitele, zájmy životního prostředí a sociální zájmy. Dosud byly financovány prostřednictvím různých programů, z nichž většina skončí dne 31. prosince 2013. V důsledku toho je vhodné racionalizovat tyto režimy podpory a přeskupit je podle stejného právního základu. Kritéria způsobilosti pro tyto granty, podmínky jejich využívání a druhy finančních příspěvků jsou sladěny a přizpůsobeny specifickým potřebám příslušné skupiny zúčastněných stran, aby například granty na provozní náklady mohly být jedné evropské organizaci poskytnuty na oblast hospodářského nebo sociálního zájmu.

Zásada postupného snižování grantů na provozní náklady, které nejsou grantem ve formě paušálního financování podle článku 113 finančního nařízení, se podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října 2006 o financování evropské normalizace nevztahuje na ENO. Tato výjimka by měla být zachována i do budoucna.

Základní filozofií grantů na provozní náklady navíc je, že by měly dotčené organizaci poskytnout dočasnou podporu, která jí umožní dosáhnout v delším časovém horizontu finanční nezávislosti. Toto postupné snižování by však bylo v rozporu s politikou EU, podle které je nutno postavení malých a středních podniků a zúčastněných společenských subjektů posílit, aby byla zajištěna inkluzivnost evropského systému normalizace. V případě, že bude v budoucnu vypracováváno více evropských norem, což je velmi pravděpodobné, se zvýší pracovní zátěž organizací zastupujících malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty v evropském systému normalizace. Tyto organizace mají trvalou úlohu, která je nezbytná pro činnosti a politiky EU v důsledku prostředí, v němž působí, a jejich statutárních cílů. Je zcela nezbytné, aby rozvoj evropské normalizace i nadále upevňoval a podporoval aktivní účast evropských organizací zastupujících zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy. Tyto organizace sledují cíl v obecném evropském zájmu a představují na základě zvláštního pověření, jež jim udělily vnitrostátní neziskové organizace, nebo na základě výhradního zastupování zájmů malých a středních podniků a zúčastněných společenských subjektů evropskou síť zastupující neziskové subjekty činné v členských státech, která podporuje zásady a politiky slučitelné s cíli Smluv. V důsledku prostředí, v němž působí, a na základě svých statutárních cílů mají evropské organizace zastupující zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy v evropské normalizaci trvalou úlohu, která je nezbytná pro činnosti a politiky Unie. Kromě toho trvá vypracování normy jeden až tři roky, což vyžaduje dlouhodobý závazek k technickému postupu. Průběžná a aktivní účast v technickém výboru nebo pracovní skupině vyžaduje významný časový závazek na delší období. Proto je nezbytné výjimku ze zásady snižování grantů rozšířit na vybrané evropské organizace zastupující malé a střední podniky, spotřebitele, zájmy životního prostředí a sociální zájmů.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

1) Počet evropských norem přijatých ENO na žádost Komise.

2) Doba mezi okamžikem, kdy ENO přijme žádost o vypracování návrhu evropské normy, a okamžikem formálního přijetí normy.

3) Skutečná míra zapojení evropských organizací zastupujících malé a střední podniky, spotřebitele, zájmy životního prostředí a sociální zájmy do postupu evropské normalizace.

4) Skutečné změny struktur a řízení normalizace a jejich dopad na počet přijatých norem, rychlost jejich tvorby a zapojení evropských organizací zastupujících malé a střední podniky, spotřebitele, zájmy životního prostředí a sociální zájmy do postupu evropské normalizace.

1.5. Odůvodnění návrhu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Potřeby, které má návrh uspokojit, lze shrnout takto:

1) Evropská normalizace je důležitým a efektivním nástrojem na podporu evropské politiky a právních předpisů. Má a bude mít významný dopad při podpoře jednotného trhu zboží a služeb a předcházení vzniku překážek obchodu v rámci EU. Proto by mělo přijímání evropských norem evropskými normalizačními orgány pokračovat a mělo by být spolufinancováno ze strany EU. Kromě toho by právní základ měl pokrývat nejen normy pro výrobky, nýbrž také normy pro služby.

2) Normalizace v rámci EU významně přispívá k výkonnosti evropského hospodářství. Používání norem je výkonný strategický nástroj, jehož prostřednictvím mohou podniky zvyšovat svou konkurenceschopnost. Je proto důležité, aby normy držely krok se stále rychlejšími cykly vývoje výrobků a aby se zlepšila rychlost evropské tvorby norem.

3) Normy budou v evropské společnosti ovlivňovat stále více skupin včetně podniků všech druhů a mnoha jednotlivých občanů. Norma je výsledkem konsenzu dosaženého subjekty, které se podílejí na jejím vytvoření. Dostatečně široká škála účastníků je nezbytná k tomu, aby normu přijali spotřebitelé i podniky. Tento návrh by měl zajistit, aby byl proto evropský systém normalizace co nejinkluzivnější a aby všichni usilovali o systém vycházející ze základních hodnot otevřenosti, transparentnosti a vědecké solidnosti, a to postupem neustálého zdokonalování struktur a řízení normalizace.

4) Normy musí být k dispozici za účelem zajištění interoperability mezi službami a aplikacemi v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby Evropa mohla přínosů informačních a komunikačních technologií plně využít. Nejvýznamnější normy pro oblast IKT, jež vypracovala specializovaná fóra a konsorcia, by měly hrát výraznější úlohu v oblastech, kde nejsou aktivní ENO, kde normy vytvořené ENO dosud nejsou trhem přijaty, nebo kde jsou tyto normy již zastaralé. Proto by tyto normy měly být formálně uznány, aby je mohly využívat orgány veřejné správy pro účely zadávání veřejných zakázek.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu ve fungování vnitřního trhu s průmyslovými výrobky. Evropské normy nahrazují vnitrostátní, často protichůdné normy, které jako takové mohou tvořit technické překážky pro vstup na vnitrostátní trh. Evropské normy lze rozdělit do dvou kategorií:

a) evropské normy vypracované na žádost Komise, na základě tzv. „pověření“, v němž jsou evropské normalizační orgány (ENO) vyzvány, aby vypracovaly technické specifikace normativní povahy, které splňují požadavky uvedené v pověření. Tyto normy lze dále rozdělit do dvou podkategorií:

- evropské harmonizované normy, které zajišťují, aby výrobky splňovaly základní požadavky stanovené v právních předpisech EU. Soulad s evropskou „harmonizovanou“ normou zaručuje požadovanou úroveň bezpečnosti výrobků. Používání harmonizovaných norem je však stále ještě dobrovolné a výrobce může použít jakékoli jiné technické řešení, které prokáže, že jeho výrobek splňuje základní požadavky. Podíl evropských harmonizovaných norem se za poslední dvě desetiletí zvýšil ze 3,55 % na 20 % v roce 2009,

- jiné evropské normy na podporu evropských politik;

b) ostatní evropské normy jsou přijímány mimo rámec právních předpisů EU z podnětu podniků, národních normalizačních orgánů nebo jiných zúčastněných stran, nebo na žádost Komise.

Evropské normy a zejména harmonizované normy jsou základními kameny fungování vnitřního trhu zboží. Přesto je tvorba norem pracnou a časově náročnou činností, kterou provádějí národní odborníci. Rozhodnutí č. 1673/2006/ES proto stanoví právní základ pro finanční podporu ústředních sekretariátů evropských normalizačních orgánů s cílem zlepšit kvalitu harmonizovaných norem a podpořit evropskou normalizaci na mezinárodní úrovni. Evropská komise a ESVO uzavírají s každým ENO rámcové dohody o partnerství, na jejichž základě lze Komisi předkládat návrhy na financování. Rámcové dohody o partnerství stanoví správní a finanční pravidla pro financování normalizačních činností a vymezují obecné souvislosti a podmínky, za nichž lze finanční podporu přidělit. Tento návrh rozhodnutí č. 1673/2006/ES nahrazuje.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Tento návrh zohledňuje hodnocení, která byla provedena v souvislosti s rozhodnutím č. 1673/2006/ES a na něž se toto posouzení dopadů vztahuje.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Tento návrh je zcela v souladu s ostatními příslušnými nástroji, tj. se všemi legislativními akty uvedenými v příloze 4 průvodního posouzení dopadů.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

Časově neomezený návrh

1.7. Předpokládaný způsob řízení[33]

Přímé centralizované řízení Komisí

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Společné cíle spolupráce a správní a finanční podmínky týkající se grantů udělovaných evropským normalizačním orgánům a jiným organizacím uvedeným v návrhu se vymezí v rámcových dohodách o partnerství, které Komise uzavře se zmíněnými orgány a organizacemi v souladu s finančním nařízením a nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002. Tyto dohody, jakož i dohody o grantech upřesní pravidla pro sledování a podávání zpráv.

Kromě toho návrh ukládá evropským normalizačním orgánům a ostatním organizacím uvedeným v návrhu, aby předkládaly Komisi výroční zprávy o plnění svých povinností.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Evropské normalizační orgány mají solidní finanční základ. Výzvy k předkládání návrhů pro ostatní organizace uvedené v návrhu budou obsahovat finanční kritéria výběru, aby se zabránilo jakýmkoli finančním rizikům. Žádná finanční rizika tudíž nebyla zjištěna.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Předpokládané metody kontroly jsou stanoveny ve finančním nařízení a v nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002. Podrobněji budou uvedeny v rámcových dohodách o partnerství a dohodách o grantech, které Komise uzavře s evropskými normalizačními orgány a ostatními organizacemi uvedenými v návrhu. Návrh rovněž výslovně stanoví, že veškeré dohody a smlouvy uzavřené na základě tohoto nařízení musí obsahovat ustanovení o průběžné kontrole a finanční kontrole prováděné Komisí nebo jí pověřeným zástupcem a o auditu prováděném Účetním dvorem, který lze v případě potřeby provést na místě.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Tento návrh obsahuje ustanovení, podle něhož musí Komise zajistit, aby finanční zájmy Unie byly chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, dále pomocí efektivních kontrol a zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek a v případě, že jsou zjištěny nesrovnalosti, také prostřednictvím efektivních, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES) č. 1073/1999.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající rozpočtové linie výdajů

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

RP/NRP ([34]) || zemí ESVO[35] || kandidátských zemí[36] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || Článek 02 03 04 – Normalizace a sbližování právních předpisů || RP || ANO || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje: článek 02 03 04 by měl být rozdělen ve dva samostatné články:

– článek 02 03 04 01 by měl nahradit bývalý článek 02 03 04 a měl by obsahovat částky, jež jsou na něj vyhrazeny a pokrývají finanční podporu normalizačních činností, které provádějí orgány CEN, CENELEC a ETSI,

– článek 02 03 04 02 bude tvořen následujícími částkami, které se dříve přidělovaly a vyplácely podle článků 02.02.01, 17.02.02.00 a 07.03.07 pro činnosti související s normalizací: 2,1 milionu EUR z rozpočtové linie 02.02.01, 1,4 milionu EUR z rozpočtové linie 17.02.02.00 a 0,2 milionu EUR z rozpočtové linie 07.03.07 budou převedeny do nové rozpočtové linie 02 03 04 02,

– články 02.02.01, 17.02.02.00 a 07.03.07 budou ve finančním plánu sníženy o výše uvedené částky odpovídající normalizačním činnostem. Tyto články budou sníženy o částky odpovídající normalizačním činnostem.

– částky na granty jiným organizacím zastupujícím zúčastněné společenské subjekty v oblasti normalizace jsou zahrnuty v jiných rozpočtových článcích (např. 04.03.03.02).

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || Článek 02 03 04 01 – Podpora normalizačních činností prováděných orgány CEN, CENELEC a ETSI || RP || ANO || NE || NE || NE

1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || Článek 02 03 04 02 – Podpora organizací zastupujících v rámci normalizačních činností malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty || RP || ANO || NE || NE || NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje[37] 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo || 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

|| || || Rok N[38] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Článek 02 03 04 01 – Podpora normalizačních činností prováděných orgány CEN, CENELEC a ETSI || Závazky || (1) || 23,5 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Platby || (2) || 9 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Článek 02 03 04 02 – Podpora organizací zastupujících v rámci normalizačních činností malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty || Závazky || (1a) || 3,7 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Platby || (2a) || 3,7 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Prostředky správní povahy financované  z rámce na zvláštní programy[39] || || || || -- || -- || -- || -- || --

Článek 02 01 04 02 - || || (3) || 0,2 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Pouze pro informaci: následující linie budou sníženy (tyto částky nejsou zahrnuty v celkové částce): || || || || || || || || || ||

Článek 02.02.01(okruh 1a) || Závazky || || -2,1 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Platby || || -2,1 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Článek 17.02.02.00 (okruh 3 b) || Závazky || || -1,4 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Platby || || -1,4 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Článek 07.03.07 (okruh 2) || Závazky || || -0,2 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Platby || || -0,2 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

CELKEM prostředky z OKRUHU 1.a víceletého finančního rámce || Závazky || =1+1a +3 || 27,4 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Platby || =2+2a +3 || 12,9 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 || CELKEM

GŘ: ENTR, SANCO, MARKT, MOVE, ENV a INFSO ||

Ÿ Lidské zdroje || 3,5 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,3 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

CELKEM || Prostředky || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || Závazky celkem = platby celkem) || 3,8 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- ||

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2013 || 2014 || 2015 || 2016 || 2017–2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 3,8 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Platby || 3,8 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

Návrh vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[40] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1: Průběžně přezkoumávat stávající acquis vnitřního trhu a navrhnout nové legislativní nebo nelegislativní opatření, kdykoli je to vhodné. || || || || || || || || || || || || || || || ||

Ústřední sekretariáty ENO || (A) || 3,35 || 3 || 10 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Překlad norem || (B) || 0,55 || 2 || 1,1 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Normalizační práce (včetně IKT) || (C) || 0,4 || 25 || 11 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Propagace evropských norem || (D) || 0,1 || 1 || 0,1 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Audity, hodnocení a zvláštní projekty || (E) || 0,8 || 1 || 0,8 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Studie a technická pomoc || (D) (E) || 1,2 || 0 || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Propagace a vývoj eurokódů || (D) (E) || 0,5 || 1 || 0,5 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Podpora organizací zastupujících malé a střední podniky || (A) až (E) || 2,0 || 1 || 2,0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Podpora organizací zastupujících zúčastněné společenské subjekty || (A) až (E) || 0,75 || 2 || 1,5 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || 36 || 27 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

Návrh vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 3,5 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Ostatní správní výdaje || 0,3 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 3,8 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Mimo OKRUH 5[41] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Ostatní výdaje správní povahy || 0,2 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,2 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

CELKEM || 4 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

Návrh vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 2,9 || -- || -- || -- || -- || -- || --

XX 01 01 02 (při delegacích) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || --

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || --

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || --

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[42] ||

XX 01 02 01 (SZ, DZ, VNO z celkového rámce) || 0,6 || -- || -- || -- || -- || -- || --

XX 01 02 02 (SZ, DZ, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || --

XX 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v nepřímém výzkumu) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || --

10 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v přímém výzkumu) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || --

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || --

CELKEM || 7 || -- || -- || -- || -- || -- || --

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Provádění nařízení (tj. řízení normalizačních činností a jejich financování včetně IKT a správa grantů organizacím zastupujícím malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty)

Externí zaměstnanci || Vyslaní národní odborníci se budou podílet na následné kontrole normalizačních činností včetně oblasti IKT. Smluvní zaměstnanci budou provádět především výkonné úkoly.

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem. Některé částky lze přesunout z jiných hlav rozpočtu do hlavy 2 (Podnikání), jak je stanoveno v oddílu 3.1.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

Návrh počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || ESVO || ESVO || ESVO || ESVO || ESVO || ESVO || ESVO ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || 0,7 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

Návrh nemá žádný finanční dopad na příjmy.

[1]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[2]               Úř. věst. L 24, 21.7.1998, s. 37.

[3]               Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 9.

[4]               Úř. věst. L 36, 7.2.1987, s. 31.

[5]               Úř. věst. L 376, 27.12.2006.

[6]               Úř. věst. L 71, 17.3.1980, s. 1.

[7]               Úř. věst. L 399, 30.12.1989, s. 18.

[8]               Úř. věst. L 121, 15.5.1993, s. 20.

[9]               Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15.

[11]             Úř. věst. L 213, 7.9.1995, s. 1.

[12]             Úř. věst. L 181, 9.7.1997, s. 1.

[13]             Úř. věst. L 135, 30.4.2004, s. 1.

[14]             Úř. věst. L 154, 14.6.2007, s. 1.

[15]             Úř. věst. L 264, 8.10.2009, s. 12.

[16]             Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 6.

[17]             Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82.

[18]             Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

[19]             Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[20]             Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.

[21]             Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

[22]             Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[23]             Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[24]             Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.

[25]             Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 39.

[26]             Úř. věst. L 149, 9.6.2007, s. 1.

[27]             Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[28]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[29]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[30]             Úř. věst. L55, 28.2.2011, s. 13.

[31]             Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5.

[32]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[33]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[34]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[35]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[36]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[37]             Částky uvedené v tabulkách v oddílu 3.2 je nutno přizpůsobit inflaci a nakonec příslušným způsobem upravit.

[38]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh začíná provádět, konkrétně tedy rok 2013.

[39]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[40]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.). (A) = správní podpora, (B) = překladatelské služby, (C) = skutečná normalizační práce, (D) = propagace a publicita včetně konferencí a (E) = jiné služby duševní povahy.

[41]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[42]             SZ = smluvní zaměstnanec; DZ = dočasný zaměstnanec; MOD = mladý odborník při delegaci ; MZ= místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.