Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES /* KOM/2011/0315 konečném znení */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. Souvislosti návrhu · Odůvodnění a cíle návrhu Evropská normalizace je výsledkem dobrovolné
spolupráce mezi průmyslem, orgány veřejné správy a dalšími
zúčastněnými stranami, které vzájemně spolupracují v rámci
systému založeného na otevřenosti, transparentnosti a konsenzu. Pro
evropský průmysl normy shrnují osvědčené postupy v určité
oblasti, protože ve stručnosti vyjadřují kolektivní odborné znalosti
zúčastněných subjektů. V budoucnosti bude hrát evropská
normalizace klíčovou úlohu v celé škále oblastí, širší než dnes,
sahajících od podpory konkurenceschopnosti evropského hospodářství
přes ochranu spotřebitele a zlepšování přístupnosti pro osoby
se zdravotním postižením a starší osoby až po boj proti změně
klimatu. Aby bylo možno rychle reagovat na měnící se potřeby ve všech
oblastech, bude zapotřebí komplexní, inkluzivní, účinný a technicky
vyspělý evropský systém normalizace. Tento systém bude stavět na
silných stránkách stávajícího systému, ale bude také muset být pružný a umožňovat
rychlou reakci při řešení budoucích problémů, jak se budou
postupně vyskytovat. Ve své strategii EVROPA 2020 pro inteligentní
a udržitelný růst podporující začlenění [KOM(2010) 2020]
Komise zdůraznila potřebu zlepšit způsob tvorby a používání
norem v Evropě, aby bylo možno využívat evropské a mezinárodní
normy k zvyšování dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského průmyslu
a k dosahování důležitých politických cílů v takových
oblastech, jako jsou elektronická veřejná správa, elektronické
zdravotnictví nebo přístupnost elektronických technologií. Dne 21. října 2010 přijal
Evropský parlament zprávu o budoucnosti evropské normalizace
[A7-0276/2010], ve které se uvádí, že přezkum evropské normalizace by
měl zachovat řadu jejích úspěšných prvků, napravit její
nedostatky a nalézt optimální rovnováhu mezi celoevropským, národním a mezinárodním
rozměrem. Kromě toho se v ní uznává, že interoperabilita je
klíčem k inovacím a konkurenceschopnosti, zejména v odvětví
informačních a komunikačních technologií (IKT). Ve svém sdělení ze dne 13. dubna 2011 s
názvem „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení
hospodářského růstu a posílení důvěry“ Komise mezi dvanáct
klíčových prioritních opatření, jež mají orgány EU přijmout
před koncem roku 2012, zahrnula i rozšíření evropského systému
normalizace na služby. · Obecné souvislosti Normy a normalizace jsou pro EU velmi
účinnými politickými nástroji. Ačkoli mají normy a normalizace
mnohem větší rozsah výhod pro evropské hospodářství, používají se
jako politické nástroje, které mají mimo jiné zajišťovat fungování
jednotného trhu s výrobky, interoperabilitu sítí a systémů, a to
zejména v oblasti IKT, vysokou úroveň ochrany spotřebitele
a ochrany životního prostředí, více inovací a větší
sociální začlenění. Normy jsou pro digitální společnost
nezbytným prvkem zajišťujícím interoperabilitu sítí a systémů,
zejména v oblasti IKT. V digitálně orientované společnosti
se řešení z oblasti IKT používají ve všech odvětvích
hospodářství, stejně jako v našem každodenním životě.
Řešení, aplikace a služby z oblasti IKT musí být schopny
navzájem komunikovat a měly by být interoperabilní. Interoperabilita
vyžaduje normy. Evropské normy hrají velmi důležitou
úlohu ve fungování vnitřního trhu s průmyslovými výrobky.
Evropské normy nahrazují vnitrostátní, často protichůdné normy, které
jako takové mohou tvořit technické překážky pro vstup na vnitrostátní
trh. Pro účely tohoto nařízení se
rozeznávají dva druhy norem: evropské normy vypracované na žádost Komise,
na základě tzv. „pověření“, v němž jsou evropské
normalizační orgány (ENO) vyzvány, aby normu vypracovaly, a ostatní
evropské normy vypracované na podnět jiných subjektů (podniků,
národních normalizačních orgánů, zúčastněných stran apod.).
Tento návrh se zaměřuje na tři
hlavní problémy: 1. V rychle se měnícím
světě a společnosti, zejména v oblastech
vyznačujících se velmi krátkou životností výrobků a krátkými
vývojovými cykly, musí normy držet krok s rychlým technickým rozvojem.
Některé zúčastněné strany tvrdí, že celý postup tvorby
evropských norem vypracovávaných na žádost Komise je příliš pomalý.
Hlavním záporným důsledkem pomalého postupu tvorby norem je, že i nadále
existují protichůdné vnitrostátní normy, což může vytvářet
technické překážky v dodavatelském řetězci nebo
překážky pro obchod, pokud vnitrostátní norma slouží jako
protekcionistický nástroj. Dalším důsledkem je, že při neexistenci
harmonizovaných norem nemohou podniky použít příslušnou normu, aby
prokázaly předpoklad shody, a musí splnění základních
požadavků prokázat v souladu s modulem posuzování shody
stanoveným v platných právních předpisech EU. V obou
případech nemohou podniky ušetřit náklady vznikající v důsledku
roztříštěnosti vnitřního trhu nebo postupů pro posuzování
shody. Protichůdné vnitrostátní normy nebo neexistence harmonizovaných
norem vedou k vyšším transakčním nákladům a vyšším
jednotkovým nákladům způsobeným potřebou vyrábět rozdílné
šarže. Průmysl reaguje na tuto situaci vytvořením neformálních
normalizačních kanálů pro rychlý vývoj technických specifikací
k zajištění interoperability, které získávají mezinárodní dosah. 2. Malé a střední podniky se
setkávají s řadou problémů, pokud jde o normy a normalizaci.
Jedním z nejdůležitějších problémů je podle mnoha
zúčastněných stran to, že malé a střední podniky jsou obecně
nedostatečně zastoupeny v normalizačních činnostech,
zejména na evropské úrovni. Normy se navíc často týkají bezpečnosti
a blaha občanů, účinnosti sítí, životního prostředí
a dalších oblastí veřejného zájmu. Ačkoli normy hrají ve
společnosti významnou úlohu, stanovisko významných zúčastněných
společenských subjektů není do postupu normalizace v EU
dostatečně zapracováno. Za účelem řešení problému
nedostatečného zastoupení malých a středních podniků
a zúčastněných společenských subjektů v normalizačních
činnostech se organizacím zastupujícím malé a střední podniky
a zúčastněné společenské subjekty vyplácejí finanční
příspěvky. Kritéria způsobilosti pro tyto granty, podmínky
jejich využívání a druhy dostupných finančních
příspěvků se velmi liší. Některé organizace dostávají
granty na opatření, zatímco jiné dostávají granty také na provozní
náklady. Nejzápornějším důsledkem problému nedostatečného
zastoupení malých a středních podniků a zúčastněných
společenských subjektů je skutečnost, že mají na tento postup
nedostatečný vliv. 3. V oblasti IKT řadu norem
zajišťujících interoperabilitu nevypracovávají ENO, nýbrž jiné organizace,
které vytvářejí normy (dále jen „globální fóra a konsorcia“). Konkrétním
příkladem jsou normy, které se týkají internetu a sítě World
Wide Web. Hlavně kvůli nedostatku vysoce specializovaných odborných
znalostí tradiční organizace, které vytvářejí normy, nepokrývají
oblast IKT, a tak v současné době větší část
celosvětové práce v oblasti normalizace IKT probíhá mimo formální evropský
nebo mezinárodní systém normalizace. V současné době lze
při zadávání veřejných zakázek, které spadají do působnosti
směrnice 2004/18/ES, odkazovat na „normy vypracované fóry a konsorcii“
pouze ve výjimečných případech. Jelikož tyto normy jako takové nepatří
do žádné z kategorií norem, na něž mohou orgány veřejné správy
odkazovat ve svých výzvách k předkládání nabídek, obezřetné
orgány veřejné správy se odkazů na ně zdržují. Důsledkem
je, že IKT, které si opatřují, nemusí být interoperabilní s IKT
zakoupenými jinými orgány. Tato obtíž často brání orgánům
veřejné správy, aby vymezily strategii a architekturu svých IKT
včetně přeshraniční interoperability mezi organizacemi. · Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Tento návrh nahrazuje část směrnice 98/34/ES
a zrušuje rozhodnutí č. 1673/2006/ES a 87/95/EHS. · Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Tato iniciativa provádí tyto stěžejní
iniciativy strategie Evropa 2020: Unie inovací [KOM(2010) 546], Průmyslová
politika [KOM(2010) 614], Digitální agenda pro Evropu [KOM(2010) 245] a Evropa
méně náročná na zdroje [KOM(2011) 21] . Provádí rovněž Akt
o jednotném trhu [KOM(2011) 206], jakož i Strategii pro pomoc osobám
se zdravotním postižením 2010–2020 [KOM(2010) 636]. Je součástí
strategické iniciativy v rámci pracovního programu Komise na rok 2011. 2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení
dopadů · Konzultace zúčastněných stran Metody konzultací, hlavní cílová
odvětví a obecný profil respondentů V letech 2009 a 2010 proběhly
dvě konzultace za účasti široké veřejnosti, zatímco v roce
2010 byla uspořádána konkrétnější konzultace s vnitrostátními
orgány, evropskými normalizačními organizacemi, národními
normalizačními orgány, zúčastněnými organizacemi, fóry a konsorcii.
V roce 2009 byla přijata bílá kniha s názvem „Modernizace normalizace v
oblasti informačních a komunikačních technologií v EU: kroky
kupředu“. Toto nařízení kromě toho navazuje na
práci nezávislé skupiny odborníků s názvem Panel odborníků pro
přezkum evropského systému normalizace (EXPRESS), který byl tvořen
30 odborníky z řad evropských, národních a mezinárodních
normalizačních organizací, průmyslu, malých a středních
podniků, nevládních organizací, odborů, příslušníků
akademické obce, fór a konsorcií a orgánů veřejné správy
z členských států EU. Skupina EXPRESS předala svou zprávu
„Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok
2020“ Evropské komisi v únoru 2010. Shrnutí odpovědí a způsob,
jakým byly vzaty v úvahu Odpovědi z konzultací, bílá kniha s
názvem „Modernizace normalizace v oblasti informačních a
komunikačních technologií v EU: kroky kupředu“, zpráva skupiny
EXPRESS s názvem „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní
Evropu: vize pro rok 2020“ a zpráva Evropského parlamentu tvoří
základ pro možnosti politiky, které byly nakonec vybrány. Otevřená diskuse proběhla
prostřednictvím internetu od 23. března 2010 do
21. května 2010. Komise obdržela 483 odpovědí. Výsledky
jsou k dispozici na adrese
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/european-standards/public-consultation/index_en.htm. · Sběr a využití výsledků odborných konzultací Nebylo třeba využít externích odborných
konzultací. 0 Posouzení
dopadů Posouzení dopadů a jeho souhrn
poskytují přehled různých možností. Pouze kombinace možností politiky 1.A
(stanovit lhůty pro vypracovávání evropských norem) a 1.C (transparentní
a zjednodušené postupy pro harmonizované normy a další evropské normy
požadované Komisí) a možností politiky 2.C (posílit pozici organizací
zastupujících malé a střední podniky a zúčastněné společenské
subjekty v rámci evropských normalizačních orgánů umožněním
grantů na provozní náklady) a 3.B (odkazování na „normy vypracované
fóry a konsorcii“ při zadávání veřejných zakázek) splňuje
kritéria efektivity, účinnosti a soudržnosti. Proto tyto čtyři možnosti
tvoří základ tohoto návrhu. Komise provedla posouzení dopadů uvedené
v pracovním programu, jehož zprávu lze nalézt na adrese
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/european-standards/index_en.htm. 3. Právní stránka návrhu · Shrnutí navrhovaných opatření 1. Spolupráce mezi národními
normalizačními orgány bude transparentnější. 2. Používání norem vypracovaných jinými
organizacemi v oblasti informačních a komunikačních
technologií bude možné při zadávání veřejných zakázek za
předpokladu, že jsou tyto normy v souladu se sadou kritérií
vycházejících ze zásad WTO pro postupy mezinárodní normalizace, a to
v oblastech, kde nejsou k dispozici žádné evropské normy, kde
evropské normy dosud nejsou trhem přijaty, nebo kde jsou tyto normy již
zastaralé. 3. Zlepší se plánování: Komise stanoví
roční pracovní program, který určí priority pro evropskou normalizaci
a požadovaná pověření. 4. Malé a střední podniky a zúčastněné
společenské subjekty by měly být v evropské normalizaci lépe
zastoupeny a finanční podpora organizací, které je zastupují, bude zajištěna. 5. Snížení administrativní zátěže Komise a evropských
normalizačních organizací, například zavedením možnosti značného
zjednodušení paušálních částek, které nijak nepodléhají ověření
skutečných nákladů na provádění. Tento návrh představuje
další posun směrem k výkonovému systému založenému na definici
sjednaných ukazatelů a cílů (výstupů a výsledků).
Takovým cílem by mohla být rychlost a účinnost postupu tvorby norem. 6. Přestože se evropské normy již široce používají
v dopravě a logistice, poštovních službách a elektronických
komunikačních sítích a službách, dobrovolné evropské normy hrají
při podpoře dokončení jednotného trhu služeb méně významnou
úlohu. Tento návrh proto do své působnosti zahrnuje normy pro služby, aby
Komise mohla vydávat pověření požadující vypracování evropských norem
pro služby a financovat část nákladů na toto vypracování. · Právní základ Článek 114 Smlouvy o fungování
Evropské unie. · Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se uplatňuje v rozsahu,
v jakém tento návrh nespadá do výlučné pravomoci EU. Cílů tohoto návrhu nemohou členské
státy samy dostatečně dosáhnout z níže uvedených
důvodů. Evropská normalizace podporuje evropské právní
předpisy o vytvoření jednotného trhu a přispívá ke zvýšení
konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Harmonizace norem pro výrobky na
evropské úrovni překonává technické překážky obchodu, které by mohly
být způsobeny protichůdnými vnitrostátními normami. Proto problémy,
které se týkají normalizace na evropské úrovni, vyžadují i řešení na
evropské úrovni. Opatření EU umožní lépe dosáhnout
cílů návrhu z níže uvedených důvodů. Cíle spočívajícího v zajištění
fungování vnitřního trhu snížením překážek obchodu uvnitř EU,
které vyplývají z rozdílných vnitrostátních norem pro výrobky, nelze
uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států. Proto bylo
považováno za vhodné v souladu se zásadou subsidiarity, z důvodu
rozsahu a dopadů tohoto problému, dosáhnout tohoto cíle na úrovni EU. Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu
ve fungování vnitřního trhu s průmyslovými výrobky. Evropské
normy nahrazují vnitrostátní, často protichůdné normy, které jako
takové mohou tvořit technické překážky pro vstup na vnitrostátní trh.
Harmonizované normy zajišťují, aby výrobky splňovaly základní
požadavky stanovené v právních předpisech EU. Soulad s evropskou
„harmonizovanou“ normou zaručuje požadovanou úroveň bezpečnosti
výrobků. Používání harmonizovaných norem je však stále ještě
dobrovolné a výrobce může použít jakékoli jiné technické řešení,
které prokáže, že jeho výrobek splňuje základní požadavky. Během posuzování dopadů byla
řada nelegislativních možností vyřazena z důvodů
souvisejících se subsidiaritou, jak je podrobně popsáno v posouzení
dopadů. Návrh je tedy v souladu se zásadou
subsidiarity. · Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou
proporcionality z těchto důvodů: Návrh se týká pouze fungování systému
normalizace na evropské úrovni a spolupráce mezi národními
normalizačními orgány, aby se zabránilo existenci protichůdných vnitrostátních
norem. Tento návrh nevede k žádné nové
administrativní zátěži pro hospodářské subjekty, vlády jednotlivých
států, regionální a místní orgány a občany. · Volba nástrojů Navrhované nástroje: nařízení. Jiné prostředky by nebyly
přiměřené z těchto důvodů: Navrhované možnosti, jakož i položky
zjednodušení nevyžadují změnu právních předpisů členských
států. Tento nástroj se týká pouze evropských normalizačních
organizací, spolupráce mezi národními normalizačními orgány, zapojení
organizací zastupujících malé a střední podniky a zúčastněné
společenské subjekty do evropské normalizace a Komise. Proto by
směrnice v tomto případě nebyla vhodným nástrojem. Dotčený právní nástroj by musel mít
obecnou působnost, zejména jeho část o využívání norem vypracovaných
fóry a konsorcii při zadávání veřejných zakázek, která by musela
být přímo použitelná ve všech členských státech. Kromě toho by
takový právní nástroj obsahoval řadu povinností, které by byly přímo
použitelné na evropské normalizační organizace, národní normalizační
orgány, organizace zastupující malé a střední podniky a zúčastněné
společenské subjekty v evropské normalizaci a na Komisi. Proto
je nejvhodnějším právním nástrojem nařízení. Náhradní možnosti by
nebyly dostačující k dosažení navrhovaných cílů. 4. Rozpočtové důsledky Rozpočtové důsledky jsou uvedeny ve
finančním výkazu. 5. Další informace · Zjednodušení Návrh umožňuje zjednodušení právních
předpisů. Normalizace bude rozšířena na služby.
Finanční řízení se zjednoduší. Další podrobnosti viz níže. Návrh je obsažen v klouzavém programu
Komise pro aktualizaci a zjednodušení acquis EU a jejím pracovním
a legislativním programu pod referenčním číslem 2010/ENTR/0021. · Zrušení platných právních předpisů Přijetí tohoto návrhu povede ke zrušení
stávajících právních předpisů. · Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti Návrh zahrnuje podmínky přezkoumání. · Evropský hospodářský prostor Navrhovaný akt se týká záležitosti EHP,
a měl by se proto vztahovat na Evropský hospodářský prostor. · Podrobné vysvětlení návrhu Cílem tohoto návrhu je revize a sloučení: 1. Rozhodnutí Rady 87/95/EHS o normalizaci
v oblasti informačních technologií a telekomunikací, a to
zrušením téměř všech jeho (zastaralých) ustanovení a zavedením
nového systému, který umožňuje používat v oblasti zadávání
veřejných zakázek normy pro oblast IKT vypracované jinými organizacemi než
evropskými normalizačními orgány. 2. Směrnice 98/34/ES o postupu
při poskytování informací v oblasti norem a technických
předpisů a předpisů pro služby informační
společnosti (přičemž všechny články týkající se oznamování
návrhů technických předpisů spadají mimo oblast působnosti
návrhu a zůstávají beze změny), a to prostřednictvím
těchto opatření: evropská spolupráce v oblasti normalizace bude
rozšířena na služby, zvýší se transparentnost spolupráce mezi národními
normalizačními orgány, malé a střední podniky a zúčastněné
společenské subjekty budou v evropské normalizaci lépe zastoupeny
a bude zajištěna finanční podpora organizací, které je
zastupují. 3. Rozhodnutí č. 1673/2006/ES
o financování evropské normalizace. Hlavní zásady tohoto rozhodnutí
zůstanou beze změny, avšak v souladu s novým navrženým finančním
nařízením budou zavedeny tyto nové prvky: snížení administrativní
zátěže provozních služeb a evropských normalizačních
orgánů, například zavedením možnosti značného zjednodušení
paušálních částek, které nijak nepodléhají ověření
skutečných nákladů na provádění. Tento návrh představuje
další posun směrem k výkonovému systému založenému na definici
sjednaných ukazatelů a cílů (výstupů a výsledků).
Takovým cílem je rychlost a účinnost postupu tvorby norem. 2011/0150 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY o evropské normalizaci a změně
směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského
parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES,
2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA
EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, poté, co postoupily návrh legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského
hospodářského a sociálního výboru[1], v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Hlavním cílem normalizace je vymezit dobrovolné
technické nebo kvalitativní specifikace, jež mohou současné nebo budoucí
výrobky, výrobní postupy nebo služby splňovat. Normalizace se může
týkat různých otázek, například normalizace jednotlivých jakostních
tříd či rozměrů konkrétního výrobku nebo technických
specifikací na trzích výrobků nebo služeb, kde je nezbytná
slučitelnost a interoperabilita s jinými výrobky nebo systémy. (2)
Evropská normalizace rovněž pomáhá zlepšit
konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb
zboží a služeb, interoperabilitu sítí, využívání komunikačních
prostředků, technický rozvoj a inovace. Normy přinášejí
značné pozitivní hospodářské účinky, například tím, že
přispívají k vzájemnému hospodářskému pronikání na vnitřním
trhu a podporují vývoj nových a zdokonalených výrobků nebo
trhů a lepší dodací podmínky. Normy tedy běžně zvyšují
hospodářskou soutěž a snižují výrobní a prodejní náklady,
což prospívá celému hospodářství. Normy mohou udržovat a zvyšovat
kvalitu, poskytovat informace a zajišťovat interoperabilitu a slučitelnost,
čímž zvyšují hodnotu pro spotřebitele. (3)
Evropské normy by měly být i nadále
přijímány evropskými normalizačními orgány, jmenovitě Evropským
výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice
(CENELEC) a Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI). (4)
Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu
v rámci vnitřního trhu, zejména prostřednictvím předpokladu
shody výrobků, jež mají být dostupné na trhu, se základními požadavky na
tyto výrobky stanovenými v harmonizačních právních předpisech
EU. (5)
Evropskou normalizaci upravuje zvláštní právní
rámec, který je tvořen třemi různými právními akty,
jmenovitě směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne
22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti
norem a technických předpisů a předpisů pro
služby informační společnosti[2],
rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne
24. října 2006 o financování evropské normalizace[3] a rozhodnutím
Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti
informačních technologií a telekomunikací[4].
Současný regulační rámec však již není aktuální s ohledem na
vývoj evropské normalizace v posledních desetiletích. Regulační rámec
by proto měl být zjednodušen a upraven, aby pokrýval nové aspekty
normalizace, a odrážel tak nejnovější vývoj a budoucí výzvy
v oblasti evropské normalizace. To se týká zejména zvýšení tvorby norem
pro služby a vývoje i jiných produktů normalizace než pouze
formálních norem. (6)
Za účelem zajištění efektivity norem
a normalizace jako politických nástrojů pro Unii je nutné mít k dispozici
efektivní a účinný systém normalizace, který poskytuje pružnou
a transparentní platformu pro budování konsenzu mezi všemi účastníky
a který je finančně únosný. (7)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu[5] stanoví
obecná ustanovení k usnadnění výkonu svobody usazování pro poskytovatele
služeb a volného pohybu služeb při zachování vysoké kvality služeb.
Zavazuje členské státy, aby ve spolupráci s Komisí podporovaly
vypracovávání dobrovolných evropských norem s cílem usnadnit
slučitelnost služeb dodávaných poskytovateli v různých
členských státech, poskytování informací příjemcům a zvýšit
kvalitu poskytování služeb. Směrnice 98/34/ES se však vztahuje pouze na
normy pro výrobky, zatímco na normy pro služby se výslovně nevztahuje.
Rozlišení mezi službami a zbožím je však v realitě
vnitřního trhu stále méně významné. V praxi není vždy možné normy
pro výrobky jasně odlišit od norem pro služby. Mnohé normy pro výrobky
mají složku týkající se služeb, zatímco normy pro služby se často týkají
částečně i výrobků. Proto je nezbytné
přizpůsobit právní rámec těmto novým okolnostem rozšířením
jeho působnosti na normy pro služby. (8)
Vypracovávání dobrovolných norem pro služby by
mělo probíhat podle potřeb trhu, kdy jsou určující potřeby
hospodářských subjektů a zúčastněných stran, jichž se norma
přímo nebo nepřímo dotýká, a normy by měly brát v potaz
veřejný zájem a vycházet z konsenzu. Měly by se především zaměřovat
na služby spojené s výrobky a postupy. (9)
Evropské normalizační orgány podléhají právu
hospodářské soutěže do té míry, že je lze považovat za podnik nebo
sdružení podniků ve smyslu článků 101 a 102 Smlouvy. (10)
V rámci Unie jsou vnitrostátní normy
přijímány národními normalizačními orgány, což by mohlo vést ke
vzniku protichůdných norem a technických překážek na
vnitřním trhu. Proto je pro vnitřní trh a pro efektivitu
normalizace v rámci Unie nezbytné potvrdit stávající pravidelnou
výměnu informací mezi národními normalizačními orgány, evropskými
normalizačními orgány a Komisí o současné a budoucí
práci v oblasti normalizace. Tato výměna informací by měla být
v souladu s přílohou 3 Dohody o technických překážkách
obchodu schválené rozhodnutím Rady č. 80/271/EHS ze dne
10. prosince 1979 o uzavření mnohostranných dohod, které jsou
výsledkem obchodních jednání od roku 1973 do roku 1979[6]. (11)
Pravidelná výměna informací mezi národními
normalizačními orgány, evropskými normalizačními orgány a Komisí
by neměla normalizačním orgánům bránit v dodržování jiných
povinností a závazků, a zejména v dodržování
přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu. (12)
Normy mohou evropské politice pomoci
řešit závažné společenské otázky, jako jsou změna klimatu,
udržitelné využívání zdrojů, stárnutí populace a inovace obecně.
Tím, že podněcuje tvorbu evropských nebo mezinárodních norem pro zboží
a technologie v těchto expandujících trzích, by mohla Evropa
vytvořit konkurenční výhodu pro své společnosti a usnadnit
obchod. (13)
Normy jsou důležitým nástrojem pro podniky
a zejména pro malé a střední podniky, které však nejsou
dostatečně zapojeny do systému normalizace, takže existuje riziko, že
normy nebudou zohledňovat jejich potřeby a zájmy. Proto je
důležité zlepšit jejich zastoupení a účast v postupu
normalizace, zejména v technických výborech. (14)
Evropské normy mají zásadní význam pro
konkurenceschopnost malých a středních podniků, které jsou však v
normalizačních činnostech obecně nedostatečně
zastoupeny, zejména na evropské úrovni. Toto nařízení by tudíž mělo
zajistit přiměřené zastoupení malých a středních
podniků v postupu evropské normalizace subjektem s vhodnými
předpoklady. (15)
Normy mohou mít značný vliv na
společnost, zejména na bezpečnost a blaho občanů,
účinnost sítí, životní prostředí, přístupnost a další
oblasti veřejného zájmu. Je proto nezbytné zajistit posílení úlohy a
přínosu zúčastněných společenských subjektů při
vypracovávání norem, a to prostřednictvím podpory organizací zastupujících
zájmy spotřebitelů, životního prostředí a zúčastněných
společenských subjektů. (16)
Normy by měly co nejvíce zohledňovat
environmentální dopady po celou dobu životního cyklu výrobků a služeb.
Společné výzkumné středisko Komise vyvinulo důležité a veřejně
přístupné nástroje pro hodnocení těchto dopadů po celou dobu
životního cyklu. (17)
Životaschopnost spolupráce mezi Komisí a evropským
systémem normalizace závisí na pečlivém plánování budoucích žádostí
o vytvoření norem. Toto plánování lze zlepšit, zejména
prostřednictvím přínosu zúčastněných stran. Jelikož
směrnice 98/34/ES již stanoví možnost požádat evropské normalizační
orgány o vypracování evropských norem, je vhodné zavést do praxe lepší
a transparentnější plánování v rámci ročního pracovního
programu, který by měl obsahovat přehled všech žádostí o normy,
jež Komise hodlá předložit evropským normalizačním orgánům. (18)
Několik směrnic, které harmonizují
podmínky uvádění výrobků na trh, stanoví, že Komise může
požádat, aby evropské normalizační orgány přijaly harmonizované
evropské normy, na základě kterých se předpokládá soulad s platnými
základními požadavky. Mnohé z těchto legislativních aktů však
obsahují širokou škálu ustanovení o námitkách proti těmto normám,
pokud tyto nepokrývají všechny příslušné požadavky nebo je nepokrývají
v plné míře. Odchylná ustanovení, která vedou k nejistotě
u hospodářských subjektů a evropských normalizačních
orgánů, jsou zejména obsažena ve směrnici Rady 89/686/EHS ze dne
21. prosince 1989 o sbližování právních předpisů členských
států týkajících se osobních ochranných prostředků[7],
směrnice Rady 93/15/EHS ze dne 5. dubna 1993 o harmonizaci
předpisů týkajících se uvádění na trh a dozoru nad
výbušninami pro civilní použití[8],
směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES ze dne 23. března
1994 o sbližování právních předpisů členských států
týkajících se zařízení a ochranných systémů určených
k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu[9],
směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne
16. června 1994 o sbližování právních a správních
předpisů členských států týkajících se rekreačních
plavidel[10],
směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES ze dne
29. června 1995 o sbližování právních předpisů
členských států týkajících se výtahů[11],
směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května
1997 o sbližování právních předpisů členských států
týkajících se tlakových zařízení[12],
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne
31. března 2004 o měřicích přístrojích[13],
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/23/ES ze dne 23.
května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh[14],
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/105/ES ze dne 16.
září 2009 týkající se jednoduchých tlakových nádob[15] a směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/23/ES ze dne 23. dubna 2009 o vahách
s neautomatickou činností[16].
Proto je nezbytné zapracovat do tohoto nařízení jednotný postup stanovený
v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze
dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění
výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS[17] a odstranit
příslušná ustanovení z uvedených směrnic. (19)
Orgány veřejné správy by měly co nejlépe
využít příslušné normy při nákupu hardwaru, softwaru a IT
služeb, například volbou norem, které mohou být uplatněny všemi
zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou
soutěž a sníží riziko patové situace. Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci
postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví
vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb[18] a směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004
o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na
stavební práce, dodávky a služby[19]
stanoví, že technické specifikace při zadávání veřejných zakázek by
měly být formulovány odkazem na vnitrostátní normy přejímající
evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace,
mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované
evropskými normalizačními orgány nebo – pokud neexistují – na vnitrostátní
normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace
týkající se projektování, výpočtu a provádění staveb a použití
výrobků, případně na rovnocenné dokumenty. Normy v oblasti
informačních a komunikačních technologií jsou však často
vypracovávány jinými organizacemi, které vytvářejí normy, a nepatří
do žádné z kategorií norem a schválení stanovených ve směrnicích
2004/17/ES a 2004/18/ES. Proto je nezbytné stanovit možnost, aby technické
specifikace pro zadávání veřejných zakázek mohly odkazovat na normy
v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby tak
bylo možno reagovat na rychlý vývoj v oblasti informačních a
komunikačních technologií, bylo usnadněno poskytování
přeshraničních služeb a byla podpořena hospodářská
soutěž, interoperabilita a inovace. (20)
Některé normy v oblasti informačních
a komunikačních technologií nejsou vytvořeny podle kritérií
stanovených v příloze 3 Dohody o technických
překážkách obchodu. Proto by toto nařízení mělo stanovit postup
pro výběr norem v oblasti informačních a komunikačních
technologií, které by se mohly používat při zadávání veřejných
zakázek, zahrnující všeobecnou konzultaci s širokou škálou
zúčastněných stran včetně evropských normalizačních
orgánů, podniků a orgánů veřejné správy. Toto
nařízení by mělo také stanovit požadavky, v podobě seznamu
atributů, pro tyto normy a související postupy normalizace. Tyto
atributy by měly zajistit respektování cílů veřejné politiky
a sociálních potřeb a měly by být založeny na kritériích
vypracovaných v rámci Světové obchodní organizace pro mezinárodní
normalizační organizace. (21)
V zájmu podpory inovací a hospodářské
soutěže mezi normalizovanými řešeními by uznání konkrétní technické
specifikace nemělo vést k tomu, že by nesměla být v souladu s
ustanoveními tohoto nařízení uznána konkurenční technická
specifikace. Veškerá uznání by měla být podmíněna splněním
atributů a dosažením minimální úrovně přijetí technické
specifikace na trhu. Přijetí na trhu by se nemělo vykládat jako
dosažení širokého uplatňování na trhu. (22)
Vybrané normy v oblasti informačních
a komunikačních technologií by mohly přispět k provádění
rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 922/2009/ES ze dne
16. září 2009 o řešeních interoperability pro evropské
orgány veřejné správy (ISA)[20],
které na období let 2010 až 2015 stanoví program řešení interoperability
pro evropské orgány veřejné správy a orgány a instituce Unie,
jenž poskytuje společná a sdílená řešení usnadňující
interoperabilitu. (23)
V oblasti informačních a komunikačních
technologií může docházet k situacím, kdy bude vhodné podpořit
používání určitých norem na úrovni Unie nebo vyžadovat jejich dodržování,
aby byla zajištěna interoperabilita na jednotném trhu a zlepšena možnost
výběru pro uživatele. Rovněž mohou nastat okolnosti, za kterých již
určité evropské normy nebudou vyhovovat potřebám
spotřebitelů nebo budou stát v cestě technickému rozvoji. Z
těchto důvodů umožňuje směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém
rámci pro sítě a služby elektronických komunikací[21] Komisi,
aby v případě potřeby požádala evropské normalizační orgány
o vypracování norem, vytvořila seznam norem a/nebo specifikací
zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie na
podporu jejich používání, nebo nařídila jejich uplatňování, nebo
normy a/nebo specifikace z uvedeného seznamu vyjmula. (24)
Toto nařízení by nemělo evropským
normalizačním orgánům bránit v tom, aby pokračovaly v tvorbě
norem v oblasti informačních a komunikačních technologií
a zvýšily svou spolupráci s dalšími orgány, jež vytvářejí normy,
zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií,
s cílem zajistit soudržnost a zabránit roztříštěnosti
či zdvojování při zavádění norem a specifikací. (25)
Rozhodnutí č. 1673/2006/ES stanoví
pravidla ohledně příspěvků Unie na financování evropské
normalizace, aby bylo zajištěno vypracovávání a revidování evropských
norem a jiných produktů evropské normalizace na podporu cílů,
právních předpisů a politik Unie. Za účelem správního
a rozpočtového zjednodušení je vhodné v souladu s novým navrženým
finančním nařízením začlenit ustanovení uvedeného rozhodnutí do
tohoto nařízení. (26)
S ohledem na velice rozsáhlé pole
působnosti evropské normalizace v rámci podpory politik a právních
předpisů Unie a různé druhy normalizačních
činností je nezbytné nastavit i různé způsoby financování.
Jedná se především o granty bez výzvy k předkládání
návrhů u evropských a národních normalizačních orgánů,
v souladu s čl. 110 odst. 1 druhým pododstavcem
nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne
25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení
o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[22], a čl. 168
odst. 1 písm. d) nařízení Komise (ES, Euratom)
č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích
pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002,
kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu
Evropských společenství[23].
Tatáž ustanovení by se dále měla vztahovat na subjekty, které ačkoli
nejsou uznanými evropskými normalizačními orgány uvedenými v tomto
nařízení, byly pověřeny v základním aktu a byl jim
svěřen úkol provádět přípravnou práci na podporu evropské
normalizace ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány. (27)
Pokud evropské normalizační orgány trvale
podporují činnosti Unie, měly by mít efektivní a účinné
ústřední sekretariáty. Komise by proto měla mít pravomoc
udělovat granty těmto orgánům, které sledují cíle v obecném
evropském zájmu, aniž by v případě grantů na provozní
náklady uplatňovala zásadu postupného každoročního snižování uvedenou
v čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom)
č. 1605/2002. (28)
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady
č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí
rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)[24],
rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES ze dne
18. prosince 2006, kterým se zavádí akční program Společenství
v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013)[25],
a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním
nástroji pro životní prostředí (LIFE+)[26] již stanoví možnost finanční podpory
evropských organizací, které zastupují zájmy malých a středních
podniků, spotřebitelů a životního prostředí při
normalizaci, zatímco zvláštní granty jsou vypláceny evropským organizacím
zastupujícím sociální zájmy při normalizaci. Financování podle rozhodnutí
č. 1639/2006/ES, rozhodnutí č. 1926/2006/ES
a nařízení (ES) č. 614/2007 skončí dne
31. prosince 2013. Je zcela nezbytné, aby rozvoj evropské normalizace
i nadále upevňoval a podporoval aktivní účast evropských
organizací zastupujících zájmy malých a středních podniků,
spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy. Tyto
organizace sledují cíl v obecném evropském zájmu a představují na
základě zvláštního pověření, jež jim udělily vnitrostátní
neziskové organizace, evropskou síť zastupující neziskové subjekty
činné v členských státech, která podporuje zásady a politiky
slučitelné s cíli Smluv. V důsledku prostředí,
v němž působí, a na základě svých statutárních cílů
mají evropské organizace zastupující zájmy malých a středních
podniků, spotřebitelů, životního prostředí a sociální
zájmy v evropské normalizaci trvalou úlohu, která je nezbytná pro činnosti
a politiky Unie. Komise by proto měla mít pravomoc udělovat
granty těmto orgánům, aniž by v případě grantů na
provozní náklady uplatňovala zásadu postupného každoročního snižování
uvedenou v čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom)
č. 1605/2002. (29)
Financování normalizačních činností by
mělo být schopno pokrýt i přípravné a doplňkové
činnosti při vytváření norem či jiných produktů
normalizace. To je nutné zejména u výzkumné činnosti, vypracovávání
přípravných dokumentů pro právní předpisy, provádění
mezilaboratorních zkoušek a validace či hodnocení norem. Kromě
toho by podpora normalizace na evropské a mezinárodní úrovni měla pokračovat
prostřednictvím programů týkajících se technické pomoci třetím
zemím a spolupráce s nimi. Za účelem zlepšení přístupu na
trhy a posílení konkurenceschopnosti podniků z Unie by mělo
být možno udělovat granty i jiným subjektům prostřednictvím
výzev k předkládání návrhů nebo, v případě
potřeby, prostřednictvím zadávání zakázek. (30)
Financování Unií by mělo být
zaměřeno na vytváření norem a jiných produktů
normalizace a mělo by usnadňovat podnikům jejich používání
prostřednictvím překladů do různých úředních
jazyků Unie, posílit soudržnost evropského systému normalizace a zajistit
spravedlivý a transparentní přístup k evropským normám pro
všechny účastníky trhu v celé Unii. To je důležité zejména
v případech, kdy používání norem umožňuje dosahovat souladu
s právními akty Unie. (31)
K tomu, aby bylo zajištěno účinné uplatňování
tohoto nařízení, by mělo být umožněno využití potřebných
odborných znalostí, zejména v oblasti auditu a finančního
řízení, prostředků správní podpory, které by mohly usnadnit jeho
provádění, a pravidelného hodnocení významnosti činností
financovaných Unií, aby byly zajištěny jejich užitečnost a dopad.
(32)
Měla by být rovněž přijata
přiměřená opatření k zabránění podvodům
a nesrovnalostem a ke zpětnému získání neoprávněně
vyplacených finančních prostředků podle nařízení Rady (ES,
Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně
finančních zájmů Evropských společenství[27],
nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu
1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí
za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství
proti podvodům a jiným nesrovnalostem[28] a nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne
25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským
úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[29]. (33)
Za účelem aktualizace seznamu evropských normalizačních
orgánů, přizpůsobení kritérií pro uznávání norem v oblasti
informačních a komunikačních technologií technickému vývoji
a přizpůsobení kritérií pro organizace zastupující malé a
střední podniky a zúčastněné společenské subjekty
dalšímu vývoji, pokud jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost,
by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu
s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh tohoto
nařízení. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci
přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na
odborné úrovni. (34)
Při přípravě a vypracovávání
aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit
souběžné, včasné a náležité předávání příslušných
dokumentů Evropskému parlamentu a Radě. (35)
Za účelem zajištění jednotných podmínek
pro provádění tohoto nařízení by prováděcí pravomoci měly
být svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být uplatňovány
v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla
a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi
při výkonu prováděcích pravomocí[30]. (36)
Poradní postup by se měl používat pro
prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti harmonizovaným normám,
které Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené
harmonizované normy dosud nebyly zveřejněny v Úředním
věstníku Evropské unie, za předpokladu, že příslušná norma
dosud nevedla k předpokladu shody se základními požadavky stanovenými v
platných harmonizačních právních předpisech Unie. (37)
Přezkumný postup by se měl používat pro
prováděcí rozhodnutí ohledně námitek proti harmonizovaným normám, které
Komise považuje za oprávněné, a kdy odkazy na dotčené harmonizované
normy již byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské
unie, za předpokladu, že takové rozhodnutí by mohlo mít důsledky
pro předpoklad shody s platnými základními požadavky. (38)
Jelikož normalizace na evropské úrovni nemohou
členské státy uspokojivě dosáhnout samy, a jelikož jí lze
z důvodu jejího rozsahu a účinků lépe dosáhnout na
úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se
zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské
unii. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku
nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro
dosažení tohoto cíle. (39)
Směrnice 98/34/ES, 89/686/EHS,
93/15/EHS, 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES,
2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES by proto měly být odpovídajícím
způsobem změněny. (40)
Rozhodnutí č. 1673/2006/ES
a rozhodnutí 87/95/EHS by proto měla být zrušena, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Kapitola I
Obecná ustanovení Článek 1
Předmět Toto nařízení stanoví pravidla, která se
týkají spolupráce mezi evropskými normalizačními orgány, národními
normalizačními orgány a Komisí, stanovení evropských norem a produktů
evropské normalizace pro výrobky a pro služby na podporu právních
předpisů a politik Unie, uznávání technických specifikací
v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále
jen „IKT“) a financování evropské normalizace. Článek 2
Definice Pro účely tohoto nařízení se: (1)
„normou“ rozumí technická specifikace k opakovanému
nebo trvalému použití, jejíž dodržování není povinné a která patří do
jedné z těchto kategorií: a)
„mezinárodní normou“ se rozumí norma přijatá
mezinárodním normalizačním orgánem; b)
„evropskou normou“ se rozumí norma přijatá
jedním z evropských normalizačních orgánů; c)
„harmonizovanou normou“ se rozumí evropská norma
přijatá na základě žádosti Komise za účelem uplatňování
harmonizačních právních předpisů Unie; d)
„vnitrostátní normou“ se rozumí norma přijatá
národním normalizačním orgánem; e)
„normou pro oblast IKT“ se rozumí norma v oblasti
informačních a komunikačních technologií; (2)
„produktem evropské normalizace“ rozumí jakákoli
jiná technická specifikace než evropská norma, přijatá evropským
normalizačním orgánem k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž
dodržování není povinné; (3)
„návrhem normy“ rozumí dokument, který obsahuje
znění technických specifikací týkajících se daného předmětu,
jehož přijetí v souladu s příslušným postupem normalizace
se zvažuje v podobě, v jaké se dotčený dokument nachází po
dokončení přípravných prací a v jaké se předkládá k veřejnému
připomínkovému řízení nebo posouzení; (4)
„technickou specifikací“ rozumí specifikace
obsažená v dokumentu, který stanoví: a)
požadované charakteristiky výrobku, jako jsou
úrovně jakosti, ukazatele vlastností, interoperabilita, bezpečnost
nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, pokud jde
o jeho obchodní název, terminologii, symboly, zkoušení a zkušební
metody, balení, značení nebo označování a postupy posuzování
shody; b)
výrobní metody a postupy používané v souvislosti
se zemědělskými produkty podle čl. 38 odst. 1 Smlouvy,
s výrobky určenými pro lidskou spotřebu a pro spotřebu
zvířat a v souvislosti s léčivými přípravky, jakož
i výrobní metody a postupy týkající se jiných výrobků, mají-li
vliv na jejich charakteristiky; c)
požadované charakteristiky služby, jako jsou
úrovně jakosti, ukazatele vlastností, interoperabilita nebo
bezpečnost, včetně požadavků na poskytovatele, pokud jde o informace,
jež mají být poskytovány příjemcům, podle čl. 22
odst. 1 až 3 směrnice 2006/123/ES; d)
metody a kritéria pro posuzování vlastností
stavebních výrobků ve smyslu čl. 2 odst. 1
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze
dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro
uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje
směrnice Rady 89/106/EHS[31],
ve vztahu k jejich základním charakteristikám; (5)
„výrobkem“ rozumí každý průmyslově
vyrobený výrobek a každý zemědělský produkt včetně
produktů rybolovu; (6)
„službou“ rozumí jakákoli samostatná
výdělečná činnost, poskytovaná zpravidla za úplatu, ve smyslu
článku 57 Smlouvy; (7)
„evropským normalizačním orgánem“ rozumí orgán
uvedený v příloze I; (8)
„mezinárodním normalizačním orgánem“ rozumí
Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnická
komise (IEC) a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Kapitola II
Transparentnost a zapojení zúčastněných stran Článek 3
Transparentnost pracovních programů normalizačních orgánů 1.
Nejméně jednou za rok vypracuje každý evropský
a národní normalizační orgán svůj pracovní program. Tento
pracovní program obsahuje informace o normách a produktech evropské
normalizace, které dotčený orgán hodlá připravit nebo změnit,
které připravuje nebo mění a které přijal v předcházejícím
období, pokud se ovšem nejedná o identické nebo ekvivalentní provedení
mezinárodních nebo evropských norem. 2.
V pracovním programu jsou pro každou normu
a produkt evropské normalizace uvedeny tyto body: a) dotčený předmět; b) stupeň dosažený při
vypracovávání norem a produktů evropské normalizace; c) odkazy na mezinárodní normy, které byly
použity jako základ. 3.
Každý evropský nebo národní normalizační orgán
zveřejní svůj pracovní program na svých internetových stránkách nebo
jiných veřejně dostupných internetových stránkách a zároveň
oznámí existenci pracovního programu v národní nebo případně
evropské publikaci pro zveřejňování normalizačních
činností. 4.
Nejpozději v době
zveřejnění svého pracovního programu oznámí každý evropský nebo
národní normalizační orgán jeho existenci ostatním evropským a národním
normalizačním orgánům a Komisi. 5.
Národní normalizační orgány nesmějí
vznášet námitky proti zařazení předmětu normalizace do
pracovního programu evropského normalizačního orgánu. Článek 4
Transparentnost norem 1.
Každý evropský nebo národní normalizační orgán
zašle každý návrh vnitrostátní normy, evropské normy nebo produktu evropské
normalizace na jejich žádost ostatním evropským a národním
normalizačním orgánům a Komisi. 2.
Každý evropský nebo národní normalizační orgán
neprodleně odpoví na veškeré připomínky obdržené v souvislosti
s takovým návrhem od jakéhokoli jiného evropského nebo národního
normalizačního orgánu nebo od Komise a tyto připomínky
náležitě zohlední. 3.
Národní normalizační orgány: a) zajistí zveřejnění návrhů
norem takovým způsobem, aby subjekty zřízené v jiných
členských státech měly příležitost předložit své
připomínky; b) umožní ostatním národním
normalizačním orgánům, aby se pasivně nebo aktivně zapojily
do plánované činnosti vysláním pozorovatele. Článek 5
Zapojení zúčastněných stran do evropské normalizace 1.
Evropské normalizační orgány zajistí
přiměřené zastoupení malých a středních podniků,
spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti
životního prostředí a zúčastněných společenských
subjektů, a to zejména prostřednictvím organizací uvedených
v příloze III, na úrovni vytváření politiky a alespoň
v následujících fázích tvorby evropských norem nebo produktů evropské
normalizace: a)
návrh a schválení nových položek pracovního
plánu; b)
technická diskuse o návrzích; c)
předložení připomínek k návrhům; d)
revize stávajících evropských norem nebo produktů
evropské normalizace; e)
šíření přijatých evropských norem nebo produktů
evropské normalizace a zvyšování povědomí o nich. 2.
Evropské normalizační orgány zajistí
přiměřené zastoupení – na technické úrovni – podniků,
výzkumných středisek a vysokých škol a dalších právnických osob
v normalizační činnosti týkající se nové oblasti s významnými
důsledky z hlediska politiky nebo technických inovací, pokud se dotčené
právnické osoby podílely na projektu, který s dotčenou oblastí
souvisí a který je financován z prostředků Unie v rámci
víceletého rámcového programu pro činnosti v oblasti výzkumu a technického
rozvoje. Kapitola III
Evropské normy a produkty evropské normalizace na podporu právních
předpisů a politik Unie Článek 6
Pracovní program Komise pro oblast evropské normalizace 1.
Komise přijme roční pracovní program
evropské normalizace, v němž jsou uvedeny evropské normy a produkty
evropské normalizace, o něž hodlá požádat evropské normalizační
orgány podle článku 7. 2.
Pracovní program evropské normalizace uvedený
v odstavci 1 stanoví konkrétní cíle a politiky pro evropské
normy a jiné produkty evropské normalizace, o něž Komise hodlá
požádat evropské normalizační orgány. V naléhavých případech
může Komise podat žádosti bez předchozího oznámení. Článek 7
Žádosti o normalizaci adresované evropským normalizačním orgánům
1.
Komise může požádat jeden nebo více evropských
normalizačních orgánů, aby v dané lhůtě vypracovaly
návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace. Tyto návrhy musí vycházet
z potřeb trhu, brát v potaz veřejný zájem a být založeny na konsenzu. 2.
Příslušný evropský normalizační orgán do
jednoho měsíce po jejím obdržení uvede, zdá žádost podle odstavce 1
přijímá. 3.
Do tří měsíců po vyrozumění
o přijetí podle odstavce 2 Komise informuje příslušný
evropský normalizační orgán o udělení grantu na vypracování
evropské normy nebo produktu evropské normalizace. 4.
Evropské normalizační orgány informují Komisi
o činnostech prováděných za účelem vypracování
dokumentů uvedených v odstavci 1. Článek 8
Námitky proti harmonizovaným normám 1. Pokud se členský stát domnívá,
že harmonizovaná norma zcela nesplňuje požadavky, které má tato norma
upravovat a které jsou stanoveny v příslušných právních
předpisech Unie, musí o tom informovat Komisi. 2. Pokud má Komise za to, že
námitky uvedené v odstavci 1 jsou oprávněné, rozhodne: a)
nezveřejnit, nebo zveřejnit
s omezením odkazy na příslušnou harmonizovanou normu v Úředním
věstníku Evropské unie; b)
zachovat s omezením, nebo zrušit odkazy na
příslušnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku
Evropské unie. 3. Komise informuje o rozhodnutí
podle odstavce 2 dotčený evropský normalizační orgán a v případě
potřeby požádá o revizi dotčených harmonizovaných norem. 4. Rozhodnutí podle odst. 2
písm. a) tohoto článku se přijme v souladu s poradním postupem
uvedeným v čl. 18. odst. 2. 5. Rozhodnutí podle odst. 2
písm. b) tohoto článku se přijme v souladu s přezkumným postupem
uvedeným v čl. 18. odst. 3. Kapitola IV
Normy v oblasti IKT Článek 9
Uznávání technických specifikací v oblasti IKT Na návrh orgánu veřejné správy uvedeného
ve směrnici 2004/18/ES nebo z vlastního podnětu může Komise
rozhodnout o uznání technických specifikací, které nejsou vnitrostátními,
evropskými ani mezinárodními normami a které splňují požadavky stanovené
v příloze II jako normy pro oblast IKT. Článek 10
Používání norem pro oblast IKT při zadávání veřejných zakázek Normy pro oblast IKT uvedené v článku 9
tvoří obecné technické specifikace podle směrnic 2004/17/ES
a 2004/18/ES a nařízení (ES) č. 2342/2002. Kapitola V
Financování evropské normalizace Článek 11
Financování normalizačních orgánů Unií 1. Financování ze strany Unie
lze evropským normalizačním orgánům poskytovat na tyto
normalizační činnosti: a)
tvorba a revize evropských norem a produktů
evropské normalizace, které jsou nezbytné a vhodné pro podporu politik
a právních předpisů Unie; b)
ověřování kvality evropských norem
a produktů evropské normalizace a jejich souladu s příslušnými
politikami a právními předpisy Unie; c)
provádění přípravných či
doplňkových prací v souvislosti s evropskou normalizací, jako
jsou studie, činnosti spolupráce, semináře, hodnocení, srovnávací analýzy,
výzkumná činnost, laboratorní práce, mezilaboratorní zkoušky, práce
týkající se posuzování shody a opatření, která mají zajistit
urychlení tvorby a revize evropských norem a produktů evropské
normalizace; d)
činnosti ústředních sekretariátů
evropských normalizačních orgánů, jako jsou rozvoj politik,
koordinace normalizačních činností, zpracovávání odborné dokumentace
a poskytování informací zúčastněným stranám; e)
v případě potřeby překlad
evropských norem nebo produktů evropské normalizace používaných na podporu
politik a právních předpisů Unie do jiných úředních
jazyků Unie, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních
orgánů, nebo – v řádně odůvodněných
případech – i do jiných jazyků, než jsou úřední jazyky Unie; f)
vypracování informací nezbytných pro
vysvětlení, výklad a zjednodušení evropských norem nebo produktů
evropské normalizace, včetně vypracování návodů pro uživatele
nebo informací o osvědčených postupech a přípravy
osvětových činností; g)
činnosti směřující k provádění
programů technické pomoci a spolupráce s třetími
zeměmi a k podpoře a zdokonalování evropského systému
normalizace a evropských norem nebo produktů evropské normalizace
zúčastněnými stranami v rámci Unie a na mezinárodní úrovni.
2. Financování ze strany Unie
lze poskytovat také: a)
národním normalizačním orgánům na
normalizační činnosti uvedené v odstavci 1, které
provádějí společně s evropskými normalizačními orgány; b)
jiným subjektům, jimž byl svěřen
úkol provádět činnosti uvedené v odst. 1 písm. a), c)
a g) ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány. Článek 12
Financování ostatních evropských organizací Unií Financování ze strany Unie lze poskytovat
organizacím uvedeným v příloze IV na tyto činnosti: a)
fungování těchto organizací a jejich
činnosti týkající se evropské a mezinárodní normalizace, včetně zpracovávání
odborné dokumentace a poskytování informací členům a dalším
zúčastněným stranám; b)
poskytování právních a technických
poznatků, včetně studií, v souvislosti s posouzením
potřebnosti a tvorby evropských norem a produktů evropské
normalizace; c)
účast na technických pracovních
činnostech v souvislosti s tvorbou a revizí evropských
norem a produktů evropské normalizace, které jsou nezbytné a vhodné
pro podporu politik a právních předpisů Unie; d)
ověřování kvality evropských norem
a produktů evropské normalizace a jejich souladu s odpovídajícími
politikami a právními předpisy Unie; e)
propagace evropských norem a produktů evropské
normalizace a poskytování informací o normách mezi
zúčastněnými stranami a malými a středními podniky a jejich
využívání. Článek 13
Způsoby financování 1.
Financování ze strany Unie se poskytuje v podobě: a)
grantů bez výzvy k předkládání
návrhů nebo smluv v návaznosti na postupy zadávání veřejných zakázek,
a to: i) evropským a národním normalizačním
orgánům na provádění činností uvedených v čl. 11
odst. 1; ii) subjektům uvedeným v základním
aktu ve smyslu článku 49 nařízení (ES, Euratom)
č. 1605/2002 na provádění činností uvedených v čl. 11 odst.
1 písm. c) tohoto nařízení ve spolupráci s evropskými
normalizačními orgány; b)
grantů po výzvě k předkládání
návrhů nebo smluv v návaznosti na postupy zadávání veřejných zakázek,
a to jiným subjektům uvedeným
v čl. 11 odst. 2 písm. b) na provádění následujících
činností ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány: i) tvorba a revize evropských norem
a produktů evropské normalizace uvedených v čl. 11 odst.
1 písm. a); ii) přípravné či doplňkové
práce uvedené v čl. 11 odst. 1 písm. c); iii) činnosti uvedené v čl. 11
odst. 1 písm. g); c)
grantů po výzvě k předkládání
návrhů, a to organizacím uvedeným v příloze III na
provádění činností uvedených v článku 12. 2.
Činnosti orgánů uvedených v odstavci 1
lze financovat prostřednictvím: a)
grantů na činnosti; b)
grantů na provozní náklady pro evropské
normalizační orgány a organizace uvedené v příloze III v
souladu s pravidly stanovenými v nařízení (ES, Euratom) č.
1605/2002. Granty na provozní náklady se v případě
opětovného poskytnutí automaticky nesnižují. 3.
Komise stanoví způsoby financování uvedené
v odstavcích 1 a 2, částky grantů a případně
i maximální procentní podíly financování podle druhu činnosti. 4.
S výjimkou řádně odůvodněných
případů mají granty na normalizační činnosti uvedené
v čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) podobu paušálních
částek, jejichž proplacení podléhá splnění těchto podmínek: a)
evropské normy nebo produkty evropské normalizace
požadované Komisí v souladu s článkem 7 jsou přijaty
nebo revidovány v době nepřesahující lhůtu stanovenou
v žádosti podle článku 7; b)
malé a střední podniky,
spotřebitelské organizace a zúčastněné strany v oblasti
životního prostředí a zúčastněné společenské subjekty jsou
přiměřeně zastoupeny v evropské normalizaci, jak je
uvedeno v čl. 5 odst. 1. 5.
Společné cíle spolupráce a správní
a finanční podmínky týkající se grantů udělovaných
evropským normalizačním orgánům a organizacím uvedeným v příloze III
se vymezí v rámcových dohodách o partnerství, které podepisuje Komise
se zmíněnými orgány a organizacemi v souladu s nařízením
(ES, Euratom) č. 1605/2002 a nařízením (ES, Euratom)
č. 2342/2002. O uzavření těchto dohod Komise informuje
Evropský parlament a Radu. Článek 14
Řízení Rozpočtové prostředky určené
rozpočtovým orgánem na financování normalizačních činností mohou
pokrývat rovněž správní výdaje spojené s přípravnými
činnostmi, průběžnou kontrolou, inspekcemi, auditem a hodnocením,
které jsou přímo nezbytné pro účely provádění
článků 11, 12 a 13, a to včetně studií,
schůzí, informačních a publikačních činností, a dále
výdaje související s informačními sítěmi pro výměnu
informací a veškeré další výdaje na správní a technickou podporu, jež
může Komise pro normalizační činnosti využívat. Článek 15
Ochrana finančních zájmů Unie 1.
Komise zajistí, aby finanční zájmy Unie byly
při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení
chráněny uplatňováním preventivních opatření proti
podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, dále pomocí efektivních
kontrol a zpětným získáváním neoprávněně vyplacených
částek a v případě, že jsou zjištěny nesrovnalosti,
také prostřednictvím efektivních, přiměřených a odrazujících
sankcí v souladu s nařízeními (ES, Euratom)
č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES)
č. 1073/1999. 2.
Pokud jde o činnosti Unie financované
podle toho nařízení, pojmem „nesrovnalost“ podle čl. 1
odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 se rozumí jakékoli
porušení právního předpisu Unie nebo smluvního závazku vyplývající z jednání
nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je
nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Unie nebo rozpočty jí
spravované, a to formou neoprávněného výdaje. 3.
Dohody a smlouvy uzavřené na základě
tohoto nařízení musí obsahovat ustanovení o průběžné
kontrole a finanční kontrole prováděné Komisí nebo jí
pověřeným zástupcem a o auditu prováděném Účetním
dvorem, který lze v případě potřeby provést na místě. Kapitola VI
Akty v přenesené pravomoci, výbor a podávání zpráv Článek 16
Akty v přenesené pravomoci Komise je v souladu s článkem 17
zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souvislosti
se změnami příloh za účelem: a)
aktualizace seznamu evropských normalizačních
orgánů stanoveného v příloze I; b)
přizpůsobení kritérií pro uznávání norem
v oblasti IKT stanovených v příloze II technickému vývoji; c)
přizpůsobení kritérií pro organizace
zastupující malé a střední podniky a zúčastněné
společenské subjekty stanovené v příloze III dalšímu vývoji, pokud
jde o jejich neziskovou povahu a reprezentativnost. Článek 17
Výkon přenesené pravomoci 1.
Oprávnění Komise přijímat akty v přenesené
pravomoci podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku. 2.
Oprávnění přijímat akty v přenesené
pravomoci podle článku 16 je Komisi uděleno na dobu
neurčitou od 1. ledna 2013. 3.
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení
pravomoci uvedené v článku 16 kdykoli zrušit. Rozhodnutím
o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže
určených. Nabývá účinnosti dnem následujícím po zveřejnění
rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu
dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již
platných aktů v přenesené pravomoci. 4.
Přijetí aktu v přenesené pravomoci
Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5.
Akt v přenesené pravomoci přijatý
podle článku 16 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský
parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od
oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud
Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi
informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo
Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Článek 18
Postup projednávání ve výboru 1.
Komisi je nápomocen výbor. Tímto výborem
bude výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2.
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se
článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. 3.
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se
článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. 4.
Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným
postupem, potom se tento postup ukončí bez výsledku, jestliže o tom
ve lhůtě pro podání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo
o to požádá prostá většina členů výboru. Článek 19
Podávání zpráv 1.
Evropské normalizační orgány zasílají Komisi
výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva obsahuje
podrobné informace o: a)
uplatňování článků 4, 5, 6, 11
a 13; b)
zastoupení malých a středních podniků,
spotřebitelských organizací a zúčastněných stran v oblasti
životního prostředí a zúčastněných společenských
subjektů v národních normalizačních orgánech. 2.
Organizace uvedené v příloze III,
které obdržely financování v souladu s tímto nařízením, zašlou
Komisi výroční zprávu o své činnosti. Tato zpráva obsahuje
zejména podrobné informace o členství v těchto organizacích
a činnostech podle článku 12. 3.
Do 31. prosince 2015 a poté každých
pět let předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě
zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje
hodnocení významu normalizačních činností, které jsou financovány
Unií, s ohledem na potřeby politik a právních předpisů
Unie. Kapitola VII
Závěrečná ustanovení Článek 20
Změny 1.
Zrušují se tato ustanovení: a)
čl. 6 odst. 1 směrnice
89/686/EHS; b)
článek 5 směrnice 93/15/EHS; c)
čl. 6 odst. 1 směrnice 94/9/ES; d)
čl. 6 odst. 1 směrnice
94/25/ES; e)
čl. 6 odst. 1 směrnice
95/16/ES; f)
článek 6 směrnice 97/23/ES; g)
článek 14 směrnice 2004/22/ES; h)
čl. 8 odst. 4 směrnice
2007/23/ES; i)
článek 6 směrnice 2009/105/ES; j)
článek 7 směrnice 2009/23/ES. 2.
Směrnice 98/34/ES se mění takto: a)
čl. 1 odst. 6 až 10 a články 2,
3 a 4 se zrušují; b)
v čl. 6 odst. 1 se zrušují slova „se
zástupci normalizačních orgánů uvedených v přílohách I
a II“; c)
v čl. 6 odst. 3 se zrušuje
první odrážka; d)
v čl. 6 odst. 4 se zrušují
písm. a), b) a e); e)
v článku 11 se druhá věta nahrazuje
touto větou: „Komise zveřejní roční statistické údaje o přijatých
oznámeních v Úředním věstníku Evropské unie.“ f)
přílohy I a II se zrušují. Článek 21
Národní normalizační orgány Členské státy informují Komisi o svých
normalizačních orgánech. Komise zveřejní seznam národních normalizačních
orgánů a veškeré jeho aktualizace v Úředním věstníku
Evropské unie. Článek 22
Přechodná ustanovení Odkazy na směrnici 98/34/ES v aktech
Unie, které stanoví předpoklad shody se základními požadavky
uplatňováním harmonizovaných norem přijatých v souladu s uvedenou
směrnicí, se považují za odkazy na toto nařízení, s výjimkou
odkazů na výbor zřízený článkem 5 směrnice 98/34/ES. Pokud jiný akt Unie stanoví postup pro námitky
proti harmonizovaným normám, nevztahuje se na dotčený akt
článek 8 tohoto nařízení. Článek 23
Zrušení Rozhodnutí č. 1673/2006/ES a rozhodnutí
87/95/EHS se zrušují. Odkazy na zrušená rozhodnutí se považují za
odkazy na toto nařízení. Článek 24
Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost
dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2013. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za
Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně
PŘÍLOHA I EVROPSKÉ
NORMALIZAČNÍ ORGÁNY 1. CEN – Evropský výbor pro
normalizaci 2. CENELEC – Evropský výbor pro
normalizaci v elektrotechnice 3. ETSI – Evropský ústav pro
telekomunikační normy PŘÍLOHA II POŽADAVKY NA UZNÁVÁNÍ TECHNICKÝCH
SPECIFIKACÍ V OBLASTI IKT 1. Technické specifikace jsou na
trhu přijímány a jejich používání nepředstavuje překážku
interoperability při používání stávajících evropských nebo
mezinárodních norem. Důkazem přijetí na trhu jsou fungující
příklady vyhovujících používání ze strany různých prodejců. 2. Technické specifikace
vypracovala nezisková organizace, která je odbornou společností, profesním
nebo obchodním sdružením nebo jinou členskou organizací, jež ve své
oblasti odbornosti vypracovává normy v oblasti informačních a komunikačních
technologií a jež není evropským, národním ani mezinárodním
normalizačním orgánem, a to prostřednictvím postupů, které
splňují tato kritéria: a) Otevřenost: Technické specifikace byly vypracovány na
základě otevřeného rozhodování přístupného všem
zúčastněným stranám na trhu nebo trzích, jichž se dotčená norma
týká; b) Konsenzus: Postup normalizace byl založen na spolupráci
a konsenzu a nezvýhodnil žádnou konkrétní zúčastněnou
stranu. Konsenzus znamená všeobecnou shodu, která se vyznačuje
nepřítomností trvalého odporu k podstatným otázkám ze strany významné
části dotčených zájmů a postupem, který zahrnuje snahu brát
v úvahu názory všech zúčastněných stran a urovnat všechny
spory. Konsenzus neznamená jednomyslnost; c) Transparentnost: i) Veškeré informace týkající se
technických debat a rozhodování byly archivovány a označeny; ii) Informace o (nových)
normalizačních činnostech byly šířeny vhodnými
a přístupnými prostředky; iii) Byla vynaložena snaha zajistit
účast všech zainteresovaných kategorií zúčastněných stran, aby
se dosáhlo vyváženosti; iv) Připomínky zúčastněných
stran se braly v úvahu a byly zodpovězeny. 3. Technické specifikace by
měly odrážet tyto požadavky: a) Zachovávání: Dlouhodobě je
zajištěna pokračující podpora a zachovávání
zveřejněných specifikací; b) Dostupnost: Specifikace jsou
veřejně dostupné k provádění a použití za
přiměřených podmínek (mimo jiné za přiměřený
poplatek či zdarma); c) Práva duševního vlastnictví
nezbytná k provádění specifikací jsou žadatelům udělována
na (spravedlivém) přiměřeném a nediskriminačním
základě (zásady (F)RAND), což zahrnuje, dle uvážení držitele práv
duševního vlastnictví, i bezplatné povolení k využívání duševního
vlastnictví; d) Relevantnost: i) Specifikace jsou efektivní a relevantní; ii) Specifikace musí odpovídat
potřebám trhu a regulačním požadavkům; e) Neutralita a stabilita: i) Specifikace jsou pokud možno
zaměřeny na výkon spíše než na konstrukční nebo popisné
charakteristiky; ii) Specifikace nenarušují trh
a neomezují možnosti prováděcích subjektů rozvíjet na jejich
základě konkurenceschopnost a inovace; iii) Specifikace jsou založeny na
nejnovějším vědeckotechnickém vývoji; f) Kvalita: i) Kvalita a míra podrobnosti jsou
dostatečné, aby umožnily rozvoj různých konkurenčních verzí
interoperabilních produktů a služeb; ii) Normalizovaná rozhraní neskrývá ani
neřídí nikdo jiný než orgány, jež přijaly technické specifikace. PŘÍLOHA III EVROPSKÉ
ORGANIZACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN a)
Evropská organizace zastupující malé a střední
podniky v činnostech evropské normalizace: i) která je nevládní a nezisková; ii) jejíž statutární cíle a činnosti
spočívají v zastupování zájmů malých a středních
podniků v postupu normalizace na evropské úrovni; iii) která je pověřena neziskovými
organizacemi, které zastupují malé a střední podniky nejméně ve dvou
třetinách členských států, aby zastupovala zájmy malých a
středních podniků v postupu normalizace na evropské úrovni; b)
Evropská organizace zastupující spotřebitele v
činnostech evropské normalizace: i) která je nevládní, nezisková a nezávislá
na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných
neslučitelných zájmech; ii) jejíž statutární cíle a činnosti
spočívají v zastupování zájmů spotřebitelů v postupu
normalizace na evropské úrovni; iii) která je pověřena neziskovými
vnitrostátními spotřebitelskými organizacemi nejméně ve dvou
třetinách členských států, aby zastupovala zájmy
spotřebitelů v postupu normalizace na evropské úrovni; c)
Evropská organizace zastupující zájmy životního
prostředí v činnostech evropské normalizace: i) která je nevládní, nezisková a nezávislá
na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných
neslučitelných zájmech; ii) jejíž statutární cíle a činnosti
spočívají v zastupování zájmů životního prostředí v postupu
normalizace na evropské úrovni; iii) která je pověřena neziskovými
vnitrostátními organizacemi pro životní prostředí nejméně ve dvou
třetinách členských států, aby zastupovala zájmy životního
prostředí v postupu normalizace na evropské úrovni; d)
Evropská organizace zastupující sociální zájmy v
činnostech evropské normalizace: i) která je nevládní, nezisková a nezávislá
na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných
neslučitelných zájmech; ii) jejíž statutární cíle a činnosti
spočívají v zastupování sociálních zájmů v postupu normalizace
na evropské úrovni; iii) která je pověřena neziskovými
vnitrostátními sociálními organizacemi nejméně ve dvou třetinách
členských států, aby zastupovala sociální zájmy v postupu
normalizace na evropské úrovni. LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíle 1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba
trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla
pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém
řízení a kontroly 2.3. Opatření
k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD
NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy
víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové
linie 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný
dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný dopad na
operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný dopad na
prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad se stávajícím
víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky třetích
stran 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ
1.
RÁMEC NÁVRHU
1.1.
Název návrhu
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady
o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS
a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES,
94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES
a 2009/23/ES.
1.2.
Příslušné oblasti politik podle
členění ABM/ABB[32]
Hlava 2 – Podnikání –
Kapitola 02 03: Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky
1.3.
Povaha návrhu
Návrh se týká prodloužení stávající akce. Je třeba poznamenat, že částkami
uvedenými v legislativním finančním výkazu není dotčen
připravovaný návrh Komise týkající se víceletého finančního rámce na
období po roce 2013. Rozpočtové položky přidělené na tuto akci
navrhne Komise v ročním rozpočtovém procesu. Z toho důvodu
je tento finanční výkaz omezen na jeden rok (rok 2013).
1.4.
Cíle
1.4.1.
Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem
1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
1.4.2.
Specifické cíle a příslušné aktivity
ABM/ABB
Specifický cíl č. 1 Průběžně přezkoumávat
stávající acquis vnitřního trhu a navrhnout nové legislativní nebo
nelegislativní opatření, kdykoli je to vhodné.
1.4.3.
Očekávané výsledky a dopady
Návrh stanoví obecný rámec pro evropskou normalizaci.
Obsahuje řadu prvků bez rozpočtových dopadů (např.
spolupráci mezi evropskými normalizačními orgány, národními
normalizačními orgány a Komisí), jakož i právní základ pro
financování části normalizační činnosti prováděné
evropskými normalizačními orgány CEN, CENELEC a ETSI (dále jen „ENO“)
a právní základ pro finanční podporu evropských organizací
zastupujících malé a střední podniky, spotřebitele, zájmy
životního prostředí a sociální zájmy. Financování části evropského systému
normalizace prostřednictvím ENO má zásadní význam pro vnitřní trh
a mělo by pokračovat. Měla by se však zlepšit účinnost
systému. Na jedné straně se přijímají opatření ke zvýšení
rychlosti tvorby evropských norem vypracovávaných na žádost Komise. Pomocí
finančních nástrojů budou ENO povzbuzovány k tomu, aby se
aktivněji snažily dosáhnout konsenzu o sporných tématech a upravily
některé vnitřní postupy. Na druhou stranu obsahuje tento návrh posun
k mnohem jednoduššímu, rychlejšímu a stabilnějšímu
uspořádání ke zvýšení účinnosti finanční podpory ze strany EU.
Podstatně jednodušší a méně byrokratický soubor opatření
sníží administrativní zátěž pro provozní služby a příjemce. Tato
zátěž službám brání, aby využívaly své zdroje k dosahování
politických cílů a k včasnému plnění svých úkolů,
a zároveň vede k nadměrné byrokracii pro ENO. Tento návrh
reformuje financování ENO tím, že obsahuje možnost je postupně posunout
směrem k výkonovému systému založenému na definici sjednaných
ukazatelů a cílů (výstupů a výsledků) a na
zjednodušení paušálních částek, které nijak nepodléhají ověření
skutečných nákladů na provádění. Rovněž by měla pokračovat
finanční podpora evropských organizací zastupujících malé a střední
podniky, spotřebitele, zájmy životního prostředí a sociální
zájmy. Dosud byly financovány prostřednictvím různých programů,
z nichž většina skončí dne 31. prosince 2013. V důsledku
toho je vhodné racionalizovat tyto režimy podpory a přeskupit je
podle stejného právního základu. Kritéria způsobilosti pro tyto granty,
podmínky jejich využívání a druhy finančních příspěvků
jsou sladěny a přizpůsobeny specifickým potřebám
příslušné skupiny zúčastněných stran, aby například granty
na provozní náklady mohly být jedné evropské organizaci poskytnuty na oblast
hospodářského nebo sociálního zájmu. Zásada postupného snižování grantů na
provozní náklady, které nejsou grantem ve formě paušálního financování
podle článku 113 finančního nařízení, se podle rozhodnutí
Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října
2006 o financování evropské normalizace nevztahuje na ENO. Tato výjimka by
měla být zachována i do budoucna. Základní filozofií grantů na provozní náklady
navíc je, že by měly dotčené organizaci poskytnout dočasnou
podporu, která jí umožní dosáhnout v delším časovém horizontu
finanční nezávislosti. Toto postupné snižování by však bylo v rozporu
s politikou EU, podle které je nutno postavení malých a středních
podniků a zúčastněných společenských subjektů
posílit, aby byla zajištěna inkluzivnost evropského systému normalizace.
V případě, že bude v budoucnu vypracováváno více evropských
norem, což je velmi pravděpodobné, se zvýší pracovní zátěž organizací
zastupujících malé a střední podniky a zúčastněné
společenské subjekty v evropském systému normalizace. Tyto organizace
mají trvalou úlohu, která je nezbytná pro činnosti a politiky EU
v důsledku prostředí, v němž působí,
a jejich statutárních cílů. Je zcela nezbytné, aby rozvoj evropské
normalizace i nadále upevňoval a podporoval aktivní účast
evropských organizací zastupujících zájmy malých a středních podniků,
spotřebitelů, životního prostředí a sociální zájmy. Tyto
organizace sledují cíl v obecném evropském zájmu a představují na
základě zvláštního pověření, jež jim udělily vnitrostátní
neziskové organizace, nebo na základě výhradního zastupování zájmů malých
a středních podniků a zúčastněných společenských
subjektů evropskou síť zastupující neziskové subjekty činné v
členských státech, která podporuje zásady a politiky slučitelné s
cíli Smluv. V důsledku prostředí, v němž působí,
a na základě svých statutárních cílů mají evropské organizace
zastupující zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů,
životního prostředí a sociální zájmy v evropské normalizaci trvalou
úlohu, která je nezbytná pro činnosti a politiky Unie. Kromě
toho trvá vypracování normy jeden až tři roky, což vyžaduje dlouhodobý
závazek k technickému postupu. Průběžná a aktivní účast v
technickém výboru nebo pracovní skupině vyžaduje významný časový
závazek na delší období. Proto je nezbytné výjimku ze zásady snižování
grantů rozšířit na vybrané evropské organizace zastupující malé
a střední podniky, spotřebitele, zájmy životního prostředí
a sociální zájmů.
1.4.4.
Ukazatele výsledků a dopadů
1)
Počet evropských norem přijatých ENO na
žádost Komise. 2)
Doba mezi okamžikem, kdy ENO přijme žádost
o vypracování návrhu evropské normy, a okamžikem formálního
přijetí normy. 3)
Skutečná míra zapojení evropských organizací
zastupujících malé a střední podniky, spotřebitele, zájmy životního
prostředí a sociální zájmy do postupu evropské normalizace. 4)
Skutečné změny struktur a řízení
normalizace a jejich dopad na počet přijatých norem, rychlost
jejich tvorby a zapojení evropských organizací zastupujících malé a
střední podniky, spotřebitele, zájmy životního prostředí a sociální
zájmy do postupu evropské normalizace.
1.5.
Odůvodnění návrhu
1.5.1.
Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém
nebo dlouhodobém horizontu
Potřeby, které má návrh uspokojit, lze
shrnout takto: 1)
Evropská normalizace je důležitým a efektivním
nástrojem na podporu evropské politiky a právních předpisů. Má
a bude mít významný dopad při podpoře jednotného trhu zboží
a služeb a předcházení vzniku překážek obchodu v rámci
EU. Proto by mělo přijímání evropských norem evropskými
normalizačními orgány pokračovat a mělo by být
spolufinancováno ze strany EU. Kromě toho by právní základ měl
pokrývat nejen normy pro výrobky, nýbrž také normy pro služby. 2)
Normalizace v rámci EU významně
přispívá k výkonnosti evropského hospodářství. Používání norem
je výkonný strategický nástroj, jehož prostřednictvím mohou podniky zvyšovat
svou konkurenceschopnost. Je proto důležité, aby normy držely krok se
stále rychlejšími cykly vývoje výrobků a aby se zlepšila rychlost
evropské tvorby norem. 3)
Normy budou v evropské společnosti
ovlivňovat stále více skupin včetně podniků všech
druhů a mnoha jednotlivých občanů. Norma je výsledkem konsenzu
dosaženého subjekty, které se podílejí na jejím vytvoření.
Dostatečně široká škála účastníků je nezbytná k tomu,
aby normu přijali spotřebitelé i podniky. Tento návrh by
měl zajistit, aby byl proto evropský systém normalizace co nejinkluzivnější
a aby všichni usilovali o systém vycházející ze základních hodnot
otevřenosti, transparentnosti a vědecké solidnosti, a to
postupem neustálého zdokonalování struktur a řízení normalizace. 4)
Normy musí být k dispozici za účelem
zajištění interoperability mezi službami a aplikacemi v oblasti
informačních a komunikačních technologií, aby Evropa mohla
přínosů informačních a komunikačních technologií
plně využít. Nejvýznamnější normy pro oblast IKT, jež vypracovala specializovaná
fóra a konsorcia, by měly hrát výraznější úlohu v oblastech,
kde nejsou aktivní ENO, kde normy vytvořené ENO dosud nejsou trhem
přijaty, nebo kde jsou tyto normy již zastaralé. Proto by tyto normy
měly být formálně uznány, aby je mohly využívat orgány veřejné
správy pro účely zadávání veřejných zakázek.
1.5.2.
Přidaná hodnota ze zapojení EU
Evropské normy hrají velmi důležitou úlohu ve
fungování vnitřního trhu s průmyslovými výrobky. Evropské normy
nahrazují vnitrostátní, často protichůdné normy, které jako takové
mohou tvořit technické překážky pro vstup na vnitrostátní trh. Evropské
normy lze rozdělit do dvou kategorií: a) evropské normy vypracované na žádost Komise, na
základě tzv. „pověření“, v němž jsou evropské
normalizační orgány (ENO) vyzvány, aby vypracovaly technické specifikace
normativní povahy, které splňují požadavky uvedené v pověření.
Tyto normy lze dále rozdělit do dvou podkategorií: - evropské harmonizované normy, které
zajišťují, aby výrobky splňovaly základní požadavky stanovené v právních
předpisech EU. Soulad s evropskou „harmonizovanou“ normou
zaručuje požadovanou úroveň bezpečnosti výrobků. Používání
harmonizovaných norem je však stále ještě dobrovolné a výrobce
může použít jakékoli jiné technické řešení, které prokáže, že jeho
výrobek splňuje základní požadavky. Podíl evropských harmonizovaných norem
se za poslední dvě desetiletí zvýšil ze 3,55 % na 20 % v roce
2009, - jiné evropské normy na podporu evropských
politik; b) ostatní evropské normy jsou přijímány mimo
rámec právních předpisů EU z podnětu podniků,
národních normalizačních orgánů nebo jiných zúčastněných
stran, nebo na žádost Komise. Evropské normy a zejména harmonizované normy
jsou základními kameny fungování vnitřního trhu zboží. Přesto je
tvorba norem pracnou a časově náročnou činností,
kterou provádějí národní odborníci. Rozhodnutí č. 1673/2006/ES
proto stanoví právní základ pro finanční podporu ústředních
sekretariátů evropských normalizačních orgánů s cílem
zlepšit kvalitu harmonizovaných norem a podpořit evropskou
normalizaci na mezinárodní úrovni. Evropská komise a ESVO uzavírají
s každým ENO rámcové dohody o partnerství, na jejichž základě
lze Komisi předkládat návrhy na financování. Rámcové dohody o partnerství
stanoví správní a finanční pravidla pro financování
normalizačních činností a vymezují obecné souvislosti a podmínky,
za nichž lze finanční podporu přidělit. Tento návrh rozhodnutí
č. 1673/2006/ES nahrazuje.
1.5.3.
Závěry vyvozené z podobných zkušeností
v minulosti
Tento návrh zohledňuje hodnocení, která byla
provedena v souvislosti s rozhodnutím č. 1673/2006/ES a na
něž se toto posouzení dopadů vztahuje.
1.5.4.
Provázanost a možná synergie s dalšími
finančními nástroji
Tento návrh je zcela v souladu s ostatními
příslušnými nástroji, tj. se všemi legislativními akty uvedenými v příloze 4
průvodního posouzení dopadů.
1.6.
Doba trvání akce a finanční dopad
Časově neomezený návrh
1.7.
Předpokládaný způsob řízení[33]
Přímé centralizované řízení Komisí
2.
SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.
Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Společné cíle spolupráce a správní
a finanční podmínky týkající se grantů udělovaných
evropským normalizačním orgánům a jiným organizacím uvedeným
v návrhu se vymezí v rámcových dohodách o partnerství, které
Komise uzavře se zmíněnými orgány a organizacemi v souladu
s finančním nařízením a nařízením (ES, Euratom)
č. 2342/2002. Tyto dohody, jakož i dohody o grantech
upřesní pravidla pro sledování a podávání zpráv. Kromě toho návrh ukládá evropským
normalizačním orgánům a ostatním organizacím uvedeným v návrhu,
aby předkládaly Komisi výroční zprávy o plnění svých
povinností.
2.2.
Systém řízení a kontroly
2.2.1.
Zjištěná rizika
Evropské normalizační orgány mají solidní
finanční základ. Výzvy k předkládání návrhů pro ostatní
organizace uvedené v návrhu budou obsahovat finanční kritéria
výběru, aby se zabránilo jakýmkoli finančním rizikům. Žádná
finanční rizika tudíž nebyla zjištěna.
2.2.2.
Předpokládané metody kontroly
Předpokládané metody kontroly jsou stanoveny
ve finančním nařízení a v nařízení (ES, Euratom)
č. 2342/2002. Podrobněji budou uvedeny v rámcových dohodách
o partnerství a dohodách o grantech, které Komise uzavře
s evropskými normalizačními orgány a ostatními organizacemi
uvedenými v návrhu. Návrh rovněž výslovně stanoví, že veškeré
dohody a smlouvy uzavřené na základě tohoto nařízení musí obsahovat
ustanovení o průběžné kontrole a finanční kontrole
prováděné Komisí nebo jí pověřeným zástupcem a o auditu
prováděném Účetním dvorem, který lze v případě
potřeby provést na místě.
2.3.
Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Tento návrh obsahuje ustanovení, podle něhož
musí Komise zajistit, aby finanční zájmy Unie byly chráněny
uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci
a jinému protiprávnímu jednání, dále pomocí efektivních kontrol a zpětným
získáváním neoprávněně vyplacených částek a v případě,
že jsou zjištěny nesrovnalosti, také prostřednictvím efektivních,
přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními
(ES, Euratom) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES)
č. 1073/1999.
3.
ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU
3.1.
Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené
výdajové rozpočtové linie
· Stávající rozpočtové linie výdajů Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek RP/NRP ([34]) || zemí ESVO[35] || kandidátských zemí[36] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || Článek 02 03 04 – Normalizace a sbližování právních předpisů || RP || ANO || NE || NE || NE · Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje:
článek 02 03 04 by měl být rozdělen ve dva
samostatné články: –
článek 02 03 04 01 by
měl nahradit bývalý článek 02 03 04 a měl by
obsahovat částky, jež jsou na něj vyhrazeny a pokrývají
finanční podporu normalizačních činností, které provádějí
orgány CEN, CENELEC a ETSI, –
článek 02 03 04 02 bude tvořen
následujícími částkami, které se dříve přidělovaly a vyplácely
podle článků 02.02.01, 17.02.02.00 a 07.03.07 pro
činnosti související s normalizací: 2,1 milionu EUR z rozpočtové
linie 02.02.01, 1,4 milionu EUR z rozpočtové linie 17.02.02.00 a 0,2 milionu
EUR z rozpočtové linie 07.03.07 budou převedeny do nové
rozpočtové linie 02 03 04 02, –
články 02.02.01, 17.02.02.00 a 07.03.07 budou
ve finančním plánu sníženy o výše uvedené částky odpovídající
normalizačním činnostem. Tyto články budou sníženy o částky
odpovídající normalizačním činnostem. –
částky na granty jiným organizacím
zastupujícím zúčastněné společenské subjekty v oblasti
normalizace jsou zahrnuty v jiných rozpočtových článcích
(např. 04.03.03.02). Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || Článek 02 03 04 01 – Podpora normalizačních činností prováděných orgány CEN, CENELEC a ETSI || RP || ANO || NE || NE || NE 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || Článek 02 03 04 02 – Podpora organizací zastupujících v rámci normalizačních činností malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty || RP || ANO || NE || NE || NE
3.2.
Odhadovaný dopad na výdaje[37]
3.2.1.
Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) Okruh víceletého finančního rámce || Číslo || 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || || || Rok N[38] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 || CELKEM Operační prostředky || || || || || || || || Článek 02 03 04 01 – Podpora normalizačních činností prováděných orgány CEN, CENELEC a ETSI || Závazky || (1) || 23,5 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Platby || (2) || 9 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Článek 02 03 04 02 – Podpora organizací zastupujících v rámci normalizačních činností malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty || Závazky || (1a) || 3,7 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Platby || (2a) || 3,7 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[39] || || || || -- || -- || -- || -- || -- Článek 02 01 04 02 - || || (3) || 0,2 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Pouze pro informaci: následující linie budou sníženy (tyto částky nejsou zahrnuty v celkové částce): || || || || || || || || || || Článek 02.02.01(okruh 1a) || Závazky || || -2,1 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Platby || || -2,1 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Článek 17.02.02.00 (okruh 3 b) || Závazky || || -1,4 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Platby || || -1,4 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Článek 07.03.07 (okruh 2) || Závazky || || -0,2 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Platby || || -0,2 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- CELKEM prostředky z OKRUHU 1.a víceletého finančního rámce || Závazky || =1+1a +3 || 27,4 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Platby || =2+2a +3 || 12,9 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“ v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 || CELKEM GŘ: ENTR, SANCO, MARKT, MOVE, ENV a INFSO || Lidské zdroje || 3,5 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Ostatní správní výdaje || 0,3 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- CELKEM || Prostředky || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || Závazky celkem = platby celkem) || 3,8 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) || || || 2013 || 2014 || 2015 || 2016 || 2017–2020 || CELKEM CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 3,8 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Platby || 3,8 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --
3.2.2.
Odhadovaný dopad na operační prostředky
Návrh vyžaduje využití operačních
prostředků, jak je vysvětleno dále: Prostředky na závazky v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Uveďte cíle a výstupy ò || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 || CELKEM VÝSTUPY Druh výstupu[40] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem SPECIFICKÝ CÍL č. 1: Průběžně přezkoumávat stávající acquis vnitřního trhu a navrhnout nové legislativní nebo nelegislativní opatření, kdykoli je to vhodné. || || || || || || || || || || || || || || || || Ústřední sekretariáty ENO || (A) || 3,35 || 3 || 10 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Překlad norem || (B) || 0,55 || 2 || 1,1 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Normalizační práce (včetně IKT) || (C) || 0,4 || 25 || 11 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Propagace evropských norem || (D) || 0,1 || 1 || 0,1 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Audity, hodnocení a zvláštní projekty || (E) || 0,8 || 1 || 0,8 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Studie a technická pomoc || (D) (E) || 1,2 || 0 || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Propagace a vývoj eurokódů || (D) (E) || 0,5 || 1 || 0,5 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Podpora organizací zastupujících malé a střední podniky || (A) až (E) || 2,0 || 1 || 2,0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Podpora organizací zastupujících zúčastněné společenské subjekty || (A) až (E) || 0,75 || 2 || 1,5 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || || NÁKLADY CELKEM || 36 || 27 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --
3.2.3.
Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1.
Shrnutí
Návrh vyžaduje využití správních
prostředků, jak je vysvětleno dále: v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 3,5 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Ostatní správní výdaje || 0,3 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 3,8 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Mimo OKRUH 5[41] víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Ostatní výdaje správní povahy || 0,2 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,2 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || -- CELKEM || 4 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --
3.2.3.2.
Odhadované potřeby v oblasti lidských
zdrojů
Návrh vyžaduje využití lidských zdrojů, jak
je vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v celých
číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 2,9 || -- || -- || -- || -- || -- || -- XX 01 01 02 (při delegacích) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[42] || XX 01 02 01 (SZ, DZ, VNO z celkového rámce) || 0,6 || -- || -- || -- || -- || -- || -- XX 01 02 02 (SZ, DZ, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- XX 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v nepřímém výzkumu) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- 10 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v přímém výzkumu) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || 0 || -- || -- || -- || -- || -- || -- CELKEM || 7 || -- || -- || -- || -- || -- || -- XX je oblast politiky
nebo dotčená hlava rozpočtu. Potřeby v oblasti lidských zdrojů
budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na
řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci
GŘ, a případně doplněny z dodatečného
přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci
ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Provádění nařízení (tj. řízení normalizačních činností a jejich financování včetně IKT a správa grantů organizacím zastupujícím malé a střední podniky a zúčastněné společenské subjekty) Externí zaměstnanci || Vyslaní národní odborníci se budou podílet na následné kontrole normalizačních činností včetně oblasti IKT. Smluvní zaměstnanci budou provádět především výkonné úkoly.
3.2.4.
Soulad se stávajícím víceletým finančním
rámcem
Návrh je v souladu se stávajícím víceletým
finančním rámcem. Některé částky lze přesunout z jiných
hlav rozpočtu do hlavy 2 (Podnikání), jak je stanoveno v oddílu 3.1.
3.2.5.
Příspěvky třetích stran
Návrh počítá se spolufinancováním podle
následujícího odhadu: prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na
3 desetinná místa) || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Roky N+4 až 6 || Celkem Upřesněte spolufinancující subjekt || ESVO || ESVO || ESVO || ESVO || ESVO || ESVO || ESVO || Spolufinancované prostředky CELKEM || 0,7 || -- || -- || -- || -- || -- || -- || --
3.3.
Odhadovaný dopad na příjmy
Návrh nemá žádný
finanční dopad na příjmy. [1] Úř.
věst. C […], […], s. […]. [2] Úř. věst. L 24, 21.7.1998, s. 37. [3] Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 9. [4] Úř. věst. L 36, 7.2.1987, s. 31. [5] Úř.
věst. L 376, 27.12.2006. [6] Úř.
věst. L 71, 17.3.1980, s. 1. [7] Úř.
věst. L 399, 30.12.1989, s. 18. [8] Úř.
věst. L 121, 15.5.1993, s. 20. [9] Úř.
věst. L 100, 19.4.1994, s. 1. [10] Úř.
věst. L 164, 30.6.1994, s. 15. [11] Úř.
věst. L 213, 7.9.1995, s. 1. [12] Úř.
věst. L 181, 9.7.1997, s. 1. [13] Úř.
věst. L 135, 30.4.2004, s. 1. [14] Úř.
věst. L 154, 14.6.2007, s. 1. [15] Úř.
věst. L 264, 8.10.2009, s. 12. [16] Úř.
věst. L 122, 16.5.2009, s. 6. [17] Úř.
věst. L 218, 13.8.2008, s. 82. [18] Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1. [19] Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. [20] Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20. [21] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33. [22] Úř. věst. L 248, 16.9.2002,
s. 1. [23] Úř.
věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. [24] Úř.
věst. L 310, 9.11.2006, s. 15. [25] Úř.
věst. L 404, 30.12.2006, s. 39. [26] Úř.
věst. L 149, 9.6.2007, s. 1. [27] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. [28] Úř.
věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. [29] Úř.
věst. L 136, 31.5.1999, s. 1. [30] Úř.
věst. L55, 28.2.2011, s. 13. [31] Úř.
věst. L 88, 4.4.2011, s. 5. [32] ABM:
řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování
rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting). [33] Vysvětlení
způsobů řízení spolu s odkazem na finanční
nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html. [34] RP =
rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky. [35] ESVO:
Evropské sdružení volného obchodu. [36] Kandidátské
země a případně potenciální kandidátské země západního
Balkánu. [37] Částky
uvedené v tabulkách v oddílu 3.2 je nutno přizpůsobit
inflaci a nakonec příslušným způsobem upravit. [38] Rokem N se
rozumí rok, kdy se návrh začíná provádět, konkrétně tedy rok
2013. [39] Technická
a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění
programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum,
přímý výzkum. [40] Výstupy se
rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet
financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů
silnic atd.). (A) = správní podpora, (B) = překladatelské služby, (C) =
skutečná normalizační práce, (D) = propagace a publicita
včetně konferencí a (E) = jiné služby duševní povahy. [41] Technická
a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění
programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum,
přímý výzkum. [42] SZ =
smluvní zaměstnanec; DZ = dočasný zaměstnanec; MOD = mladý
odborník při delegaci ; MZ= místní zaměstnanec; VNO = vyslaný
národní odborník.