DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1. Vývoj návrhu

V rámci Evropské unie (EU) lze v současnosti získat patentovou ochranu buď prostřednictvím vnitrostátních patentových úřadů členských států, které udělují vnitrostátní patenty, nebo prostřednictvím Evropského patentového úřadu (EPO) v rámci Evropské patentové úmluvy (EPC)[1]. Jakmile však Evropský patentový úřad udělí evropský patent, musí být tento patent validován v každém členském státu, v němž se žádá o ochranu. Má-li být evropský patent validován na území určitého členského státu, může vnitrostátní právo mimo jiné vyžadovat, aby držitel patentu předložil překlad evropského patentu do úředního jazyka dotyčného členského státu[2]. Současný patentový systém v EU, zejména pokud jde o požadavky na překlad, se tak vyznačuje velmi vysokými náklady a složitostí. Celkové náklady na validaci průměrného evropského patentu dosahují 12 500 EUR, pokud se patent validuje pouze ve 13 členských státech, a více než 32 000 EUR, pokud se validuje v celé EU. Odhaduje se, že skutečné náklady na validaci se v EU pohybují kolem 193 milionů EUR ročně.

Strategie Evropa 2020[3] i Akt o jednotném trhu[4] označily za prioritu vytvoření hospodářství založeného na znalostech a inovacích. Obě tyto iniciativy usilují o zlepšení rámcových podmínek podniků pro inovace vytvořením jednotné patentové ochrany v členských státech EU spolu s jednotným systémem pro soudní řešení sporů týkajících se evropských patentů.

Přestože se všeobecně uznává, že evropské podniky jsou z důvodu neexistence jednotné patentové ochrany v konkurenční nevýhodě, nebyla Unie schopna jednotnou patentovou ochranu zavést. Komise poprvé navrhla nařízení Rady o patentu Společenství v srpnu 2000[5]. V roce 2002 přijal Evropský parlament legislativní usnesení[6]. V roce 2003 přijala Rada společný politický přístup[7], ale konečné dohody se nepodařilo dosáhnout. Diskuse o návrhu byly v Radě opět zahájeny po přijetí sdělení Komise „Zlepšení patentového systému v Evropě“ v dubnu 2007[8]. Sdělení potvrdilo odhodlání vytvořit jednotný patent Společenství.

Konkrétnější právní základ pro vytvoření evropských práv duševního vlastnictví zavedla Lisabonská smlouva. Podle čl. 118 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie mají být opatření k vytvoření evropských práv duševního vlastnictví stanovena Evropským parlamentem a Radou v souladu s řádným legislativním postupem. Ustanovení čl. 118 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie však stanoví zvláštní právní základ pro pravidla pro používání jazyků ve vztahu k evropským právům duševního vlastnictví, jež má jednomyslně stanovit Rada zvláštním legislativním postupem po konzultaci s Evropským parlamentem. Proto musí být ujednání o překladu pro jakýkoli jednotný patentový systém v EU stanovena zvláštním právním předpisem.

V prosinci 2009 přijala Rada závěry ke sdělení „Zlepšení patentového systému v Evropě“[9] a obecný přístup k návrhu nařízení o patentu EU[10]. V důsledku výše zmíněné změny právního základu se však tyto dva dokumenty na ujednání o překladu nevztahovaly.

Dne 30. června 2010 přijala Komise návrh nařízení Rady o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie[11]. Návrh provázela zpráva o posouzení dopadů[12], jež analyzovala různé alternativy možných ujednání o překladu. Bez ohledu na značné úsilí ze strany předsednictví Rady bylo na zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost dne 10. listopadu 2010 zaznamenáno, že nelze dosáhnout jednomyslné shody ohledně ujednání o překladu[13]. Na zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost dne 10. prosince 2010[14] se potvrdilo, že existují nepřekonatelné překážky, které v současné a dohledné době znemožňují přijmout rozhodnutí vyžadující jednomyslnou shodu. Z uvedeného vyplývá, že v přiměřené době nelze uplatněním příslušných ustanovení Smluv dosáhnout cíle navržených nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany v celé Evropské unii.

Na základě žádosti dvanácti členských států (Dánska, Estonska, Finska, Francie, Německa, Litvy, Lucemburska, Nizozemska, Polska, Slovinska, Švédska a Spojeného království) předložila Komise Radě návrh[15] na povolení posílené spolupráce v oblasti jednotné patentové ochrany. Všechny členské státy ve svých žádostech uvedly, že legislativní návrhy Komise v rámci posílené spolupráce by měly být založeny na nedávných jednáních v Radě. Po přijetí uvedeného návrhu požádaly o zapojení do spolupráce také Belgie, Rakousko, Irsko, Portugalsko, Malta, Bulharsko, Rumunsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Lotyšsko, Řecko a Kypr. Návrh rozhodnutí, kterým se povoluje posílená spolupráce, bylo po obdržení souhlasu Evropského parlamentu přijato Radou dne 10. března 2011. Toto nařízení zavádí posílenou spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany povolenou rozhodnutím Rady 2011/167/EU[16].

1.2. Právní přístup

V porovnání s návrhem Komise z roku 2000 vychází tento návrh ze stávajícího systému evropských patentů tím, že poskytuje jednotný účinek evropským patentům uděleným na území zúčastněných členských států. Jednotná patentová ochrana bude volitelná a bude existovat souběžně s vnitrostátními a evropskými patenty. Držitelé evropských patentů udělených Evropským patentovým úřadem mohou do jednoho měsíce po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu podat u Evropského patentového úřadu žádost o zápis jednotného účinku. Jakmile bude zapsán, bude jednotný účinek poskytovat jednotnou ochranu a patent bude mít stejný účinek na celém území všech zúčastněných členských států. Evropský patent s jednotným účinkem může být udělen, převeden, zrušen nebo může zaniknout pouze ve vztahu k uvedeným územím jako celku. Zúčastněné členské státy pověří správou evropských patentů s jednotným účinkem Evropský patentový úřad.

2.           KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

V lednu 2006 zahájila Komise rozsáhlou konzultaci o budoucí patentové politice v Evropě[17]. Bylo obdrženo více než 2 500 odpovědí od různých zúčastněných stran včetně podniků ze všech hospodářských odvětví, odvětvových sdružení, sdružení MSP, praktických uživatelů patentů, orgánů veřejné moci a akademických pracovníků. Respondenti požadovali evropský patentový systém, který poskytuje pobídky k inovacím, zajišťuje šíření vědeckých poznatků, usnadňuje přenos technologií, je k dispozici všem aktérům na trhu a poskytuje právní jistotu. Odpovědi zřetelně ukazovaly zklamání zúčastněných stran z nedostatečného pokroku, pokud jde o projekt patentu Společenství. Téměř všichni respondenti (uživatelé patentového systému) zejména odmítli ujednání o překladu zahrnutá ve společném politickém přístupu Rady z roku 2003, která stanovila, že držitel patentu bude muset dodat překlad nároků (s právním účinkem) do všech úředních jazyků Společenství.

Zúčastněné strany vyjádřily všeobecnou podporu „jednotnému, cenově dostupnému a konkurenceschopnému“ patentu Společenství. Toto sdělení bylo zopakováno při veřejném slyšení dne 12. července 2006, kde velké množství zúčastněných stran vyjádřilo svou podporu vytvoření skutečně jednotného, vysoce kvalitního patentu. Zdůraznily však, že užitečnost tohoto projektu by neměly narušit politické kompromisy. Zejména zástupci malých a středních podniků (MSP) zdůraznili důležitost přiměřeně nízkých nákladů na patentování.

Problematikou jednotné patentové ochrany se také obšírně zabývala konzultace ohledně opatření „Small Business Act“ pro Evropu, které sestávalo z řady iniciativ zaměřených na pomoc malým a středním podnikům v Evropě[18]. Malé a střední podniky označily za hlavní překážky[19] vysokou úroveň patentových poplatků a právní složitost patentového systému. Ve svých příspěvcích ke konzultaci podniky obecně a zástupci malých a středních podniků zvlášť požadovali u budoucího jednotného patentu[20] významné snížení nákladů na patentování.

Nedávné postoje různých zúčastněných stran se týkají jednotné patentové ochrany. Evropská podnikatelská sdružení jako například BusinessEurope[21], UEAPME[22] a Eurochambres[23] potvrzují, že podniky, malé i velké, chtějí zjednodušenou, cenově výhodnou a dostupnou patentovou ochranu. Vnitrostátní podnikatelské organizace v mnoha členských státech a v různých průmyslových odvětvích nastolují stejné otázky[24]. Zúčastněné strany zdůraznily, že jakékoli řešení jednotné patentové ochrany by mělo stavět na stávajících mechanismech udělování patentů v Evropě a nemělo by vyžadovat žádné přepracování Evropské patentové úmluvy.

3.           POSOUZENÍ DOPADŮ

Tento návrh je doprovázen posouzením dopadů, které uvádí hlavní problémy současného evropského patentového systému: i) vysoké náklady související s překlady a zveřejňováním evropských patentů, ii) rozdíly v udržování patentů v jednotlivých členských státech (roční poplatky za obnovení se musí platit každý rok v každé zemi, kde je patent validován) a iii) administrativní složitost zápisu převodů, licencí a jiných práv souvisejících s patenty. V důsledku toho je přístup ke komplexní patentové ochraně v Evropě tak nákladný a složitý, že pro mnoho vynálezců a společností je tato ochrana nedostupná.

Posouzení dopadů analyzuje dopady následujících možností:

Možnost č. 1 (základní scénář) – Komise nepřijme žádné opatření;

Možnost č. 2 – Komise bude i nadále spolupracovat s ostatními orgány na patentu EU platném ve všech 27 členských státech;

Možnost č. 3 – Komise předloží návrhy právních předpisů zavádějících posílenou spolupráci:

Dílčí možnost č. 3.1 – Komise navrhne ujednání o překladu použitelná v oblasti jednotné patentové ochrany, jež odpovídají jejímu návrhu ze dne 30. června 2010; nebo

Dílčí možnost č. 3.2 – Komise navrhne ujednání o překladu použitelná v oblasti jednotné patentové ochrany, založená na jejím návrhu ze dne 30. června 2010, do nichž budou zapracovány některé prvky kompromisního návrhu projednaného Radou.

Rozbor provedený v rámci posouzení dopadů ukázal, že upřednostňovanou variantou je možnost č. 3 s dílčí možností č. 3.2.

Tyto problémy lze řešit pouze na úrovni EU, jelikož bez právního nástroje EU by členské státy nebyly dostatečně schopny zavést právní účinky spojené s patenty, které jsou jednotné v několika členských státech.

4.           PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU

Rozhodnutí Rady 2011/167/EU povolilo členským státům uvedeným v článku 1 navázat posílenou spolupráci v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany.

Ustanovení čl. 118 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie představuje právní základ pro vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která poskytují jednotnou ochranu v celé Unii prostřednictvím nařízení přijatého Evropským parlamentem a Radou v souladu s řádným legislativním postupem.

5.           DOPAD NA ROZPOČET

Tento návrh nemá žádný dopad na rozpočet Unie.

6.           PODROBNÝ POPIS

Článek 1 – Předmět

Tento článek vymezuje předmět tohoto nařízení, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany povolená rozhodnutím Rady 2011/167/EU. Jednoznačně se stanoví, že toto nařízení tvoří zvláštní dohodu ve smyslu článku 142 EPC.

Článek 2 – Definice

Tento článek stanoví definice hlavních výrazů používaných v tomto nařízení.

Článek 3 – Evropský patent s jednotným účinkem

Tento článek stanoví, že evropské patenty mohou mít jednotný účinek v zúčastněných členských státech, pokud je jejich jednotný účinek zapsán v rejstříku pro jednotnou patentovou ochranu. Kromě toho jsou stanoveny hlavní rysy evropského patentu s jednotným účinkem: jednotná povaha, poskytování jednotné ochrany a stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech. Z toho vyplývá obecné pravidlo, že evropský patent s jednotným účinkem může být omezen, poskytnut na základě licence, převeden, zrušen nebo může zaniknout pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům. A konečně, pokud je evropský patent zrušen nebo omezen, má se za to, že jednotný účinek evropského patentu vůbec nevznikl.

Článek 4 – Datum účinnosti

Evropský patent s jednotným účinkem nabývá účinnosti v zúčastněných členských státech ke dni, kdy Evropský patentový úřad zveřejní oznámení o udělení evropského patentu. Stanoví se, že v případě zápisu jednotného účinku přijmou zúčastněné členské státy nezbytná opatření, aby zajistily, že se na evropský patent bude pohlížet tak, že k datu zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku nenabyl účinnosti na jejich území jako vnitrostátní patent.

Článek 5 – Starší práva

V případě omezení nebo zrušení z důvodu nedostatku novosti podle čl. 54 odst. 3 EPC se omezení nebo zrušení evropského patentu s jednotným účinkem týká pouze zúčastněných členských států určených v dřívější evropské patentové přihlášce v tom znění, v jakém byla zveřejněna.

Článek 6 – Právo zabránit přímému využívání vynálezu

Tento článek stanoví právo držitele evropského patentu s jednotným účinkem zabránit třetím osobám, které nemají jeho souhlas, vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo dotyčný výrobek pro tyto účely dovážet nebo skladovat. Kromě toho může držitel patentu zabránit třetím osobám používat postup, který je předmětem patentu, nebo – pokud třetí osoba ví nebo měla vědět, že použití tohoto postupu je bez souhlasu držitele patentu zakázáno – dotyčný postup nabízet k použití v rámci zúčastněných členských států. A konečně, držitel patentu může zabránit třetím osobám nabízet, uvádět na trh, používat, dovážet nebo za těmito účely skladovat výrobek získaný přímo postupem, který je předmětem patentu.

Článek 7 – Právo zabránit nepřímému využívání vynálezu

Tento článek stanoví právo držitele evropského patentu s jednotným účinkem zabránit třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby jakékoli jiné osobě než osobě oprávněné využívat patentovaný vynález dodávaly nebo nabízely k dodávce v rámci zúčastněných členských států prostředky, které se týkají podstatného prvku dotyčného vynálezu a které umožňují jeho uplatnění v praxi, jestliže dotyčná třetí osoba ví nebo měla vědět, že tyto prostředky jsou vhodné a určené k uplatnění tohoto vynálezu v praxi. To však neplatí, pokud jsou tyto prostředky běžnými obchodními výrobky, kromě případů, kdy třetí osoba přiměje osobu, jíž byly tyto prostředky dodány, aby prováděla úkony zakázané podle článku 6.

Článek 8 – Omezení účinků evropského patentu s jednotným účinkem

Tento článek stanoví řadu omezení účinků vyplývajících z evropského patentu s jednotným účinkem. Zejména se účinky patentu nevztahují na úkony prováděné soukromě a k neobchodním účelům, na úkony prováděné k pokusným účelům souvisejícím s předmětem patentovaného vynálezu ani na přípravu léčiva v čase potřeby pro jednotlivé případy v lékárně podle lékařského předpisu. Další úkony povolené podle práva Unie, zejména v souvislosti s veterinárními léčivými přípravky, humánními léčivými přípravky, odrůdovými právy a právní ochranou počítačových programů autorským právem a právní ochranou biotechnologických vynálezů, rovněž nejsou zakázány. A konečně, účinky vyplývající z evropského patentu s jednotným účinkem se nevztahují na používání patentovaného vynálezu na palubě plavidel a letadel nebo v pozemních vozidlech z jiných zemí než zúčastněných členských států, pokud tato plavidla, letadla nebo vozidla přechodně nebo náhodně vstoupí do vod nebo na území zúčastněných členských států, a na případy, kdy zemědělec používá chráněná zvířata k hospodářským účelům, a to pod podmínkou, že chovná zvířata nebo jiný zvířecí reprodukční materiál byl prodán nebo jinak obchodně zprostředkován dotyčnému zemědělci držitelem patentu nebo s jeho souhlasem.

Článek 9 – Vyčerpání práv vyplývajících z evropského patentu s jednotným účinkem

Práva vyplývající z evropského patentu s jednotným účinkem se nevztahují na úkony týkající se výrobku, na nějž se vztahuje dotyčný patent, které jsou prováděny na území zúčastněných členských států poté, co byl dotyčný výrobek uveden na trh v Unii držitelem patentu nebo s jeho souhlasem, pokud ovšem neexistují právoplatné důvody k tomu, aby držitel patentu bránil dalšímu obchodnímu využívání dotyčného výrobku.

Článek 10 – Zacházení s evropským patentem s jednotným účinkem jako s vnitrostátním patentem

S evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví se zachází v jeho celistvosti a ve všech zúčastněných členských státech jako s vnitrostátním patentem zúčastněného členského státu, kde měl podle Evropského patentového rejstříku držitel patentu své bydliště nebo hlavní místo podnikání v den podání patentové přihlášky. V případech, na něž se toto nevztahuje, se s evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví zachází jako s vnitrostátním patentem zúčastněného členského státu, kde měl držitel patentu k danému dni své místo podnikání. Rovněž se stanoví zvláštní pravidla pro případ společných držitelů. Pokud žádný držitel patentu nemá bydliště ani místo podnikání v zúčastněném členském státu, zachází se s evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví jako s vnitrostátním patentem státu, kde má své sídlo Evropská patentová organizace.

Vytvoření jednotné patentové ochrany musí být doprovázeno vhodnými opatřeními v oblasti soudní pravomoci, která reagují na potřeby uživatelů patentového systému. Aby jednotná patentová ochrana v praxi správně fungovala, měla by příslušná úprava soudní pravomoci umožňovat vymáhání nebo zrušení patentu na celém území zúčastněných členských států a současně by měla zajistit kvalitní soudní rozhodnutí a právní jistotu pro společnosti. Co nejdříve bude navržena zvláštní úprava soudní pravomoci, a to rovněž s přihlédnutím k nedávnému stanovisku Soudního dvora Evropské unie (A-1/09) o slučitelnosti návrhu dohody o evropském patentovém soudu a patentovém soudu EU se Smlouvami.

Článek 11 – Poskytnutí práva na základě licence

Tento článek umožňuje držiteli evropského patentu s jednotným účinkem předat Evropskému patentovému úřadu prohlášení, že je připraven povolit libovolné osobě, aby využívala dotyčný vynález jakožto držitel licence výměnou za odpovídající náhradu (smluvní licence).

Článek 12 – Provádění zúčastněnými členskými státy

Tento článek stanoví úkoly ve smyslu ustanovení článku 143 EPC, jimiž zúčastněné členské státy pověří Evropský patentový úřad. Evropský patentový úřad tyto úkoly provádí v souladu se svými vnitřními předpisy. Evropský patentový úřad spravuje žádosti o jednotný účinek, zaznamenává do Evropského patentového rejstříku údaje týkající se evropských patentů s jednotným účinkem a tyto záznamy spravuje, přijímá a zaznamenává prohlášení o poskytování licencí, zajišťuje zveřejnění překladů požadované během přechodného období, vybírá a spravuje poplatky za obnovení patentu (včetně příplatků), zajišťuje rozdělování části vybraných poplatků za obnovení mezi zúčastněné členské státy a spravuje systém náhrad výdajů za překlady pro žadatele podávající evropské patentové přihlášky v některém z úředních jazyků Unie, který není úředním jazykem Evropského patentového úřadu.

Zúčastněné členské státy zajistí, aby žádosti držitele patentu o jednotný účinek byly předloženy v jazyce řízení podle čl. 14 odst. 3 EPC nejpozději do jednoho měsíce po zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku. Zúčastněné členské státy rovněž zajistí, aby byl jednotný účinek uveden v rejstříku pro jednotnou patentovou ochranu, pokud jsou splněny příslušné podmínky. Evropský patentový úřad musí být informován o omezeních a zrušeních evropských patentů s jednotným účinkem.

Tento článek rovněž stanoví, že zúčastněné členské státy zřídí v rámci správní rady Evropské patentové organizace výběrový výbor za účelem zajištění správy a dohledu nad úkoly svěřenými Evropskému patentovému úřadu. A konečně, zúčastněné členské státy zajistí účinnou právní ochranu u vnitrostátního soudu proti správním rozhodnutím přijatým Evropským patentovým úřadem při provádění úkolů, jimiž je pověřen.

Článek 13 – Zásada

Tento článek stanoví zásadu, že výdaje vynakládané Evropským patentovým úřadem při provádění dodatečných úkolů se hradí z poplatků za evropské patenty s jednotným účinkem.

Článek 14 – Poplatky za obnovení patentu

Poplatky za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem se platí Evropské patentové organizaci. Není-li poplatek za obnovení zaplacen včas, evropský patent s jednotným účinkem zaniká.

Článek 15 – Výše poplatků za obnovení patentu

Tento článek stanoví řadu pravidel a podmínek, které je nutno brát v úvahu při stanovení výše poplatků za obnovení patentu. Zejména stanoví, že poplatky za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem se po celou dobu platnosti patentu postupně zvyšují a musí být dostatečné nejen k pokrytí všech nákladů spojených s poskytováním a správou jednotné patentové ochrany, ale také – spolu s poplatky, které se mají platit Evropské patentové organizaci ve fázi před udělením patentu – k zajištění vyrovnaného rozpočtu Evropské patentové organizace.

A konečně, tento článek stanoví, že Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se stanovení výše poplatků za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem.

Článek 16 – Rozdělování příjmů z poplatků

Podíly, podle kterých se mezi zúčastněné členské státy rozděluje částka ve výši 50 procent poplatků za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem, od které se odečtou náklady spojené se správou jednotné patentové ochrany, stanoví Komise na základě spravedlivých, nestranných a náležitých kritérií uvedených v tomto článku. Částku, která jim bude přidělena z poplatků za obnovení, zúčastněné členské státy použijí pro účely související s patenty.

Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci ohledně rozdělování poplatků za obnovení patentů mezi zúčastněné členské státy.

Článek 17 – Výkon přenesené pravomoci

Tento článek stanoví podrobnosti týkající se oprávnění Komise přijímat akty v přenesené pravomoci. Přenesení pravomoci platí na dobu neurčitou a Evropský parlament nebo Rada je mohou kdykoli zrušit. Jakýkoli akt v přenesené pravomoci musí být oznámen Evropskému parlamentu a Radě, jež mohou vyjádřit své námitky ve lhůtě 2 měsíců.

Článek 18 – Spolupráce mezi Komisí a Evropským patentovým úřadem

Tento článek stanoví, že Komise naváže úzkou spolupráci s Evropským patentovým úřadem v oblastech působnosti tohoto nařízení.

Článek 19 – Uplatňování práva hospodářské soutěže a práva, které se týká nekalé soutěže

Tento článek stanoví, že nařízením není dotčeno uplatňování práva hospodářské soutěže a práva, které se týká nekalé soutěže.

Článek 20 – Zpráva o působení tohoto nařízení

Každých šest let předloží Komise Radě zprávu o působení tohoto nařízení a v případě potřeby předloží příslušné návrhy na jeho změnu.

Článek 21 – Oznámení od zúčastněných členských států

Tento článek požaduje, aby zúčastněné členské státy informovaly Komisi o opatřeních, která přijímají podle čl. 4 odst. 2 a článku 12.

Článek 22 – Vstup v platnost a použitelnost

Tento článek stanoví, že toto nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jelikož se však pravidla pro používání jazyků ve vztahu k evropským patentům s jednotným účinkem řídí nařízením Rady .../..., zatímco hmotněprávní ustanovení vztahující se na tyto patenty se řídí tímto nařízením, měla by být tato dvě nařízení použita společně k jednomu konkrétnímu datu. Zúčastněné členské státy zajistí, aby pravidla uvedená v čl. 4 odst. 2 a článku 12 byla uvedena do praxe nejpozději ke dni použitelnosti. A konečně, stanoví se, že jednotnou patentovou ochranu lze požadovat pro všechny evropské patenty udělené v den, kdy se toto nařízení použije, nebo později.

2011/0093 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 118 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/167/EU ze dne 10. března 2011, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany[25],

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Podle čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vytváří Unie vnitřní trh, usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu, a podporuje vědecký a technický pokrok. K dosažení těchto cílů přispívá vytvoření právních podmínek, které podnikům umožňují, aby přizpůsobily svou činnost při výrobě a distribuci výrobků přes vnitrostátní hranice, a poskytují jim větší volbu a více příležitostí. Mezi právní nástroje, které mají podniky k dispozici, by měla patřit jednotná patentová ochrana v rámci vnitřního trhu nebo alespoň v rámci jeho podstatné části.

(2)       Jednotná patentová ochrana by měla podpořit vědeckotechnický pokrok a fungování vnitřního trhu tím, že zajistí, aby byl přístup k patentovému systému snazší, méně nákladný a právně bezpečný. Úroveň patentové ochrany by se měla zvýšit v důsledku poskytnutí možnosti získat jednotnou patentovou ochranu na území zúčastněných členských států a odstranit náklady a složitost pro podniky v celé Unii. Jednotná patentová ochrana by měla být k dispozici žadatelům o patent ze zúčastněných členských států i z jiných států bez ohledu na státní příslušnost, bydliště nebo sídlo.

(3)       Podle čl. 118 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie opatření předpokládaná v rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu zahrnují vytvoření jednotné patentové ochrany v Unii a zavedení centralizovaného režimu pro vydávání povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie.

(4)       Dne 10. března 2011 Rada přijala rozhodnutí 2011/167/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce mezi Belgií, Bulharskem, Českou republikou, Dánskem, Německem, Estonskem, Irskem, Řeckem, Francií, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Lucemburskem, Maďarskem, Maltou, Nizozemskem, Rakouskem, Polskem, Portugalskem, Rumunskem, Slovinskem, Slovenskem, Finskem, Švédskem a Spojeným královstvím (dále jen „zúčastněné členské státy“) v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany.

(5)       Na základě Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvy) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EPC“) byla zřízena Evropská patentová organizace, která byla pověřena úkolem udělovat evropské patenty. Tento úkol plní Evropský patentový úřad. Evropské patenty udělené Evropským patentovým úřadem v souladu s pravidly a postupy stanovenými v EPC by měly mít na žádost držitele patentu na základě tohoto nařízení jednotný účinek na území zúčastněných členských států (dále jen „evropské patenty s jednotným účinkem“).

(6)       Část IX EPC stanoví, že určitá skupina členských států Evropské patentové organizace může stanovit, že evropské patenty udělené pro tyto státy mají jednotnou povahu. Toto nařízení představuje zvláštní dohodu ve smyslu článku 142 EPC, regionální patentovou dohodu ve smyslu čl. 45 odst. 1 Smlouvy o patentové spolupráci ze dne 19. června 1970 a zvláštní dohodu ve smyslu článku 19 Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví podepsané v Paříži dne 20. března 1883 a naposledy revidované dne 14. července 1967.

(7)       Vytvoření jednotné patentové ochrany by mělo být dosaženo poskytnutím jednotného účinku evropským patentům ve fázi po udělení patentu, a to na základě tohoto nařízení a ve vztahu k zúčastněným členským státům. Hlavním rysem evropských patentů s jednotným účinkem by měla být jejich jednotná povaha, tzn. že poskytují jednotnou ochranu a mají stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech. Evropský patent s jednotným účinkem by tudíž měl být omezen, poskytnut na základě licence, převeden, zrušen nebo by měl zaniknout pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům. Aby byla zajištěna jednotná věcná působnost ochrany vyplývající z jednotné patentové ochrany, měly by mít jednotný účinek pouze evropské patenty, které byly uděleny pro všechny zúčastněné členské státy se stejným souborem nároků. Aby však byla zajištěna právní jistota v případě omezení nebo zrušení z důvodu nedostatku novosti podle čl. 54 odst. 3 EPC, mělo by se omezení nebo zrušení evropského patentu s jednotným účinkem týkat pouze zúčastněných členských států určených v dřívější evropské patentové přihlášce v tom znění, v jakém byla zveřejněna. A konečně, jednotný účinek přiznaný evropskému patentu by měl mít pouze doplňkovou povahu a pokud je základní evropský patent zrušen nebo omezen, měl by zaniknout nebo být omezen.

(8)       V souladu s obecnými zásadami patentového práva a čl. 64 odst. 1 EPC by měla mít jednotná patentová ochrana zpětnou účinnost na území zúčastněných členských států ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku. Pokud je přiznán jednotný účinek, měly by zúčastněné členské státy zajistit, aby se na evropský patent pohlíželo tak, že k datu zveřejnění oznámení o udělení patentu nenabyl účinnosti na jejich území jako vnitrostátní patent, aby se zabránilo jakékoli duplicitě patentové ochrany na jejich území vyplývající z téhož evropského patentu uděleného Evropským patentovým úřadem.

(9)       Ve věcech, na něž se nevztahuje toto nařízení a nařízení Rady .../... [ujednání o překladu], platí ustanovení EPC a vnitrostátní právo včetně pravidel mezinárodního práva soukromého.

(10)     Práva vyplývající z evropského patentu s jednotným účinkem by měla držiteli patentu umožnit, aby jakékoli třetí osobě, která nemá jeho souhlas, zabránil přímo či nepřímo využívat dotyčný vynález na území zúčastněných členských států. Avšak řada omezení práv držitele patentu by měla umožnit třetím osobám využívat vynález například k soukromým a neobchodním účelů, k pokusným účelům, k úkonům konkrétně povoleným podle práva Unie (v oblasti veterinárních léčivých přípravků, humánních léčivých přípravků, odrůdových práv, právní ochrany počítačových programů autorským právem a právní ochrany biotechnologických vynálezů), podle mezinárodního práva a rovněž by měla umožnit, aby zemědělec mohl používat chráněná zvířata k hospodářským účelům.

(11)     V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie by se zásada vyčerpání práv měla vztahovat i na evropské patenty s jednotným účinkem. Práva vyplývající z evropského patentu s jednotným účinkem by se proto rovněž neměla vztahovat na úkony týkající se výrobku, na nějž se vztahuje dotyčný patent, které jsou prováděny na území zúčastněných členských států poté, co držitel patentu uvedl dotyčný výrobek na trh v Unii.

(12)     S evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví by se mělo zacházet v jeho celistvosti a ve všech zúčastněných členských státech jako s vnitrostátním patentem zúčastněného členského státu, kde měl podle Evropského patentového rejstříku držitel patentu své bydliště nebo hlavní místo podnikání v den podání patentové přihlášky. Pokud držitel patentu neměl bydliště ani místo podnikání v žádném ze zúčastněných členských států, mělo by se s evropským patentem s jednotným účinkem zacházet jako s vnitrostátním patentem členského státu, kde má své sídlo Evropská patentová organizace.

(13)     Aby se podpořilo a usnadnilo hospodářské využívání vynálezů chráněných evropskými patenty s jednotným účinkem, měl by mít držitel patentu možnost nabídnout poskytnutí svého patentu na základě licence komukoli, kdo splňuje podmínky stanovené držitelem patentu, výměnou za odpovídající náhradu. Za tímto účelem může držitel patentu předat Evropskému patentovému úřadu prohlášení, že je připraven poskytnout licenci výměnou za odpovídající náhradu. V takovém případě by měly být držiteli patentu po obdržení tohoto prohlášení sníženy poplatky za obnovení patentu.

(14)     Skupina členských států, která využije ustanovení části IX EPC, může pověřit Evropský patentový úřad určitými úkoly a zřídit v rámci správní rady Evropské patentové organizace výběrový výbor (dále jen „výběrový výbor“).

(15)     Zúčastněné členské státy by měly Evropský patentový úřad pověřit určitými správními úkoly, které se týkají evropských patentů s jednotným účinkem, zejména pokud jde o správu žádostí o jednotný účinek, zápis jednotného účinku a případných omezení, licencí, převodů, zrušení nebo zániku evropských patentů s jednotným účinkem, výběr a přerozdělování poplatků za obnovení patentů, zveřejňování překladů pro informační účely během přechodného období a správu systému náhrad výdajů za překlady pro žadatele podávající evropské patentové přihlášky v jiném jazyce než v některém z úředních jazyků Evropského patentového úřadu. Zúčastněné členské státy by měly zajistit, aby žádosti o jednotný účinek byly podávány u Evropského patentového úřadu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku a aby byly předkládány v jazyce řízení u Evropského patentového úřadu spolu s překladem, který v přechodném období požaduje nařízení Rady…/… [ujednání o překladu].

(16)     Držitelé patentů by měli za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem platit jeden společný roční poplatek. Poplatky za obnovení by se měly po celou dobu patentové ochrany postupně zvyšovat a spolu s poplatky, které se mají platit Evropské patentové organizaci ve fázi před udělením patentu, by měly pokrývat všechny náklady spojené s udělením evropského patentu a správou jednotné patentové ochrany. Výše poplatků za obnovení patentů by se měla stanovit tak, aby usnadňovala inovace a podporovala konkurenceschopnost evropských podniků. Měla by rovněž odrážet velikost trhu, na který se patent vztahuje, a měla by být podobná jako výše vnitrostátních poplatků za obnovení u průměrného evropského patentu s účinností v zúčastněných členských státech v době, kdy výši poplatků za obnovení poprvé stanoví Komise.

(17)     Aby byla určena přiměřená výše a rozdělování poplatků za obnovení patentů a aby bylo zajištěno, že všechny náklady na úkoly svěřené Evropskému patentovému úřadu v souvislosti s jednotnou patentovou ochranou budou plně hrazeny ze zdrojů vytvořených evropskými patenty s jednotným účinkem, výnosy z poplatků za obnovení spolu s poplatky, které se mají platit Evropské patentové organizaci ve fázi před udělením patentu, by měly zajistit vyrovnaný rozpočet Evropské patentové organizace.

(18)     Poplatky za obnovení by se měly platit Evropské patentové organizaci. Mezi zúčastněné členské státy se rozdělí částka ve výši 50 procent poplatků za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem, od které se odečtou náklady vynaložené Evropským patentovým úřadem při plnění úkolů souvisejících s jednotnou patentovou ochranou, přičemž tato částka by se měla použít pro účely související s patenty. Podíly z této částky by se měly stanovit na základě spravedlivých, nestranných a náležitých kritérií, konkrétně podle úrovně patentové činnosti a velikosti trhu. Způsob rozdělení této částky by měl zajistit náhradu za to, že členské státy mají jiný úřední jazyk než některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, mají nepřiměřeně nízkou úroveň patentové činnosti a získaly členství v Evropské patentové organizaci poměrně nedávno.

(19)     Aby byla zajištěna odpovídající výše a rozdělení poplatků za obnovení patentů v souladu se zásadami stanovenými v tomto nařízení, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o výši poplatků za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem a rozdělování těchto poplatků mezi Evropskou patentovou organizaci a zúčastněné členské státy. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(20)     Posílené partnerství mezi Evropským patentovým úřadem a ústředními úřady pro průmyslové vlastnictví členských států by mělo Evropskému patentovému úřadu umožnit, aby tam, kde je to vhodné, pravidelně využíval výsledky případného vyhledávání prováděného ústředními úřady pro průmyslové vlastnictví ohledně vnitrostátní patentové přihlášky, jejíž upřednostnění je požadováno v následné evropské patentové přihlášce. Všechny ústřední úřady pro průmyslové vlastnictví včetně těch, které neprovádějí vyhledávání v průběhu vnitrostátního řízení o udělení patentu, mohou mít v rámci posíleného partnerství zásadní úlohu mimo jiné v tom, že poskytují poradenství a podporu potenciálním žadatelům o patent, a to zejména malým a středním podnikům, přijímají žádosti, předávají je Evropskému patentovému úřadu a šíří patentové informace.

(21)     Toto nařízení by mělo být doplněno nařízením Rady .../..., kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu, přijatým Radou v souladu s čl. 118 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(22)     Tímto nařízením by nemělo být dotčeno právo členských států udělovat vnitrostátní patenty a rovněž by toto nařízení nemělo nahrazovat zákony členských států o patentech. Žadatelé o patent by měli mít i nadále možnost získat buď vnitrostátní patent, evropský patent s jednotným účinkem, evropský patent s účinkem v jednom nebo více smluvních státech EPC, nebo evropský patent s jednotným účinkem, který bude navíc validován v jednom nebo více dalších smluvních státech EPC, jež nepatří mezi zúčastněné členské státy.

(23)     Jelikož cíle tohoto nařízení, konkrétně vytvoření jednotné patentové ochrany, lze z důvodů rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v případě potřeby prostřednictvím posílené spolupráce v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 Předmět

Tímto nařízením se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany povolená rozhodnutím Rady 2011/167/EU.

Toto nařízení představuje zvláštní dohodu ve smyslu článku 142 Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvy) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EPC“).

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)      „zúčastněným členským státem“ členský stát, který se v době podání žádosti o jednotný účinek podle článku 12 účastní posílené spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany na základě rozhodnutí Rady 2011/167/EU nebo na základě rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 331 odst. 1 druhým nebo třetím pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie;

b)      „evropským patentem“ patent udělený Evropským patentovým úřadem v souladu s pravidly a postupy stanovenými v EPC;

c)      „evropským patentem s jednotným účinkem“ evropský patent, který má jednotný účinek na území zúčastněných členských států na základě tohoto nařízení;

d)      „Evropským patentovým rejstříkem“ rejstřík vedený Evropským patentovým úřadem podle článku 127 EPC;

e)      „Evropským patentovým věstníkem“ periodická publikace podle článku 129 EPC.

Článek 3 Evropský patent s jednotným účinkem

1.           Evropské patenty udělené s totožným rozsahem ochrany ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům mají jednotný účinek v zúčastněných členských státech, pokud je jejich jednotný účinek zapsán v rejstříku pro jednotnou patentovou ochranu podle čl. 12 odst. 1 písm. b).

Evropské patenty, které byly uděleny s různými soubory nároků pro různé zúčastněné členské státy, nemají jednotný účinek.

2.           Evropský patent s jednotným účinkem má jednotnou povahu. Poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech.

Aniž je dotčeno ustanovení článku 5, evropský patent s jednotným účinkem může být omezen, poskytnut na základě licence, převeden, zrušen nebo může zaniknout pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům.

3.           Pokud je evropský patent zrušen nebo omezen, má se za to, že jednotný účinek evropského patentu vůbec nevznikl.

Článek 4 Datum účinnosti

1.           Evropský patent s jednotným účinkem nabývá účinnosti na území zúčastněných členských států ke dni, kdy Evropský patentový úřad zveřejní oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku.

2.           V případě zápisu jednotného účinku evropského patentu přijmou zúčastněné členské státy nezbytná opatření, aby zajistily, že se na evropský patent bude pohlížet tak, že k datu zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku nenabyl účinnosti na jejich území jako vnitrostátní patent.

Článek 5 Starší práva

V případě omezení nebo zrušení z důvodu nedostatku novosti podle čl. 54 odst. 3 EPC se omezení nebo zrušení evropského patentu s jednotným účinkem týká pouze zúčastněných členských států určených v dřívější evropské patentové přihlášce v tom znění, v jakém byla zveřejněna.

KAPITOLA II ÚČINKY EVROPSKÉHO PATENTU S JEDNOTNÝM ÚČINKEM

Článek 6 Právo zabránit přímému využívání vynálezu

Evropský patent s jednotným účinkem poskytuje držiteli právo, aby jakékoli třetí osobě, která nemá jeho souhlas, zabránil:

a)      vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo dotyčný výrobek pro tyto účely dovážet nebo skladovat;

b)      používat postup, který je předmětem patentu, nebo – pokud třetí osoba ví nebo měla vědět, že použití tohoto postupu je bez souhlasu držitele patentu zakázáno – dotyčný postup nabízet k použití v rámci zúčastněných členských států;

c)      nabízet, uvádět na trh, používat, dovážet nebo za těmito účely skladovat výrobek získaný přímo postupem, který je předmětem patentu.

Článek 7 Právo zabránit nepřímému využívání vynálezu

1.           Evropský patent s jednotným účinkem poskytuje držiteli právo jakékoli třetí osobě, která nemá jeho souhlas, zabránit v tom, aby jakékoli jiné osobě než osobě oprávněné využívat patentovaný vynález dodávala nebo nabízela k dodávce v rámci zúčastněných členských států prostředky, které se týkají podstatného prvku dotyčného vynálezu a které umožňují jeho uplatnění v praxi, jestliže dotyčná třetí osoba ví nebo měla vědět, že tyto prostředky jsou vhodné a určené k uplatnění tohoto vynálezu v praxi.

2.           Odstavec 1 se nepoužije, pokud jsou tyto prostředky běžnými obchodními výrobky, kromě případů, kdy třetí osoba přiměje osobu, jíž byly tyto prostředky dodány, aby prováděla úkony zakázané podle článku 6.

3.           Osoby, které provádějí úkony uvedené v čl. 8 písm. a) až d), se nepovažují za osoby oprávněné využívat vynález ve smyslu odstavce 1.

Článek 8 Omezení účinků evropského patentu s jednotným účinkem

Práva vyplývající z evropského patentu s jednotným účinkem se nevztahují na:

a)      úkony prováděné soukromě a k neobchodním účelům;

b)      úkony prováděné pro pokusné účely související s předmětem patentovaného vynálezu;

c)      úkony prováděné výhradně za účelem nezbytných zkoušek a hodnocení podle čl. 13 odst. 6 směrnice 2001/82/ES[26] nebo čl. 10 odst. 6 směrnice 2001/83/ES[27] v souvislosti s jakýmkoli patentem týkajícím se dotyčného výrobku ve smyslu obou těchto směrnic;

d)      přípravu léčiva v čase potřeby pro jednotlivé případy v lékárně podle lékařského předpisu ani na úkony týkající se takto připraveného léčiva;

e)      používání patentovaného vynálezu na palubě plavidel z jiných zemí než zúčastněných členských států, v trupu plavidla, v rámci strojního zařízení, výstroje, výzbroje a dalšího příslušenství, pokud tato plavidla přechodně nebo náhodně vstoupí do vod zúčastněných členských států, a to pod podmínkou, že se tam vynález používá výhradně pro potřeby dotyčného plavidla;

f)       používání patentovaného vynálezu při stavbě nebo provozu letadel nebo pozemních vozidel nebo jiných dopravních prostředků jiných států než zúčastněných členských států nebo příslušenství k těmto letadlům nebo pozemním vozidlům, jež přechodně nebo náhodně vstoupí na území zúčastněných členských států;

g)      úkony uvedené v článku 27 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze dne 7. prosince 1944[28], pokud se tyto úkony týkají letadel jiné země než zúčastněného členského státu;

h)      úkony, na které se vztahuje výsada zemědělců podle článku 14 nařízení (ES) č. 2100/94[29], jež se použije obdobně;

i)       případy, kdy zemědělec používá chráněná zvířata k hospodářským účelům, a to pod podmínkou, že chovná zvířata nebo jiný zvířecí reprodukční materiál byl prodán nebo jinak obchodně zprostředkován dotyčnému zemědělci držitelem patentu nebo s jeho souhlasem. Takové použití zahrnuje i poskytnutí zvířete nebo jiného zvířecího reprodukčního materiálu pro účely zemědělské činnosti zemědělce, ale nikoli prodej v rámci nebo za účelem obchodní reprodukční činnosti;

j)       úkony a používání získaných informací povolené podle článků 5 a 6 směrnice Rady 91/250/EHS[30], a zejména podle jejích ustanovení o dekompilaci a interoperabilitě a

k)      úkony povolené podle článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES[31].

Článek 9 Vyčerpání práv vyplývajících z evropského patentu s jednotným účinkem

Práva vyplývající z evropského patentu s jednotným účinkem se nevztahují na úkony týkající se výrobku, na nějž se vztahuje dotyčný patent, které jsou prováděny na území zúčastněných členských států poté, co byl dotyčný výrobek uveden na trh v Unii držitelem patentu nebo s jeho souhlasem, pokud ovšem neexistují právoplatné důvody k tomu, aby držitel patentu bránil dalšímu obchodnímu využívání dotyčného výrobku.

KAPITOLA III EVROPSKÝ PATENT S JEDNOTNÝM ÚČINKEM JAKOŽTO PŘEDMĚT VLASTNICTVÍ

Článek 10 Zacházení s evropským patentem s jednotným účinkem jako s vnitrostátním patentem

1.           S evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví se zachází v jeho celistvosti a ve všech zúčastněných členských státech jako s vnitrostátním patentem zúčastněného členského státu, kde podle Evropského patentového rejstříku:

a)      měl držitel patentu své bydliště nebo hlavní místo podnikání v den podání patentové přihlášky; nebo

b)      v případech, na než se nevztahuje ustanovení písmene a), měl držitel patentu k danému dni své místo podnikání.

2.           Jsou-li v Evropském patentovém rejstříku zapsány jako spoludržitelé dvě osoby nebo více osob, použije se odst. 1 písm. a) ve vztahu ke spoludržiteli, který je uveden jako první. Pokud to není možné, použije se odst. 1 písm. a) ve vztahu k dalšímu spoludržiteli v pořadí, v jakém jsou v zápisu uvedeni. Nelze-li odst. 1 písm. a) použít ve vztahu k žádnému ze spoludržitelů, použije se příslušným způsobem odst. 1 písm. b).

3.           Pokud žádný držitel patentu nemá pro účely odstavce 1 nebo 2 své bydliště nebo místo podnikání v některém zúčastněném členském státu, zachází se s evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví v jeho celistvosti a ve všech zúčastněných členských státech jako s vnitrostátním patentem státu, kde má podle čl. 6 odst. 1 EPC své sídlo Evropská patentová organizace.

4.           Získání práva nesmí být závislé na jakémkoli zápisu do vnitrostátního patentového rejstříku.

Článek 11 Poskytnutí práva na základě licence

1.           Držitel evropského patentu s jednotným účinkem může předat Evropskému patentovému úřadu prohlášení, že je připraven povolit libovolné osobě, aby využívala dotyčný vynález jakožto držitel licence výměnou za odpovídající náhradu.

2.           Licence získaná podle tohoto nařízení se považuje za smluvní licenci.

KAPITOLA IV INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

Článek 12 Provádění zúčastněnými členskými státy

1.           Zúčastněné členské státy pověří Evropský patentový úřad ve smyslu článku 143 EPC těmito úkoly, které mají být prováděny v souladu s vnitřními předpisy Evropského patentového úřadu:

a)      správa žádostí držitelů evropských patentů o jednotný účinek;

b)      zařazení a vedení rejstříku pro jednotnou patentovou ochranu, do něhož se zapisuje jednotný účinek, jakož i jakákoli omezení, licence, převody, zrušení nebo zánik evropského patentu s jednotným účinkem, v rámci Evropského patentového rejstříku;

c)      příjem a zaznamenávání prohlášení o licencích podle článku 11, jejich stažení a licenčních závazků přijatých v rámci mezinárodních standardizačních orgánů;

d)      zveřejňování překladů podle článku 6 nařízení Rady …/… [ujednání o překladu] během přechodného období podle uvedeného článku;

e)      výběr a správa poplatků za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem za roky následující po roce, ve kterém rejstřík uvedený v písmeni b) zveřejní oznámení o jejich udělení; výběr a správa příplatků v případě pozdní úhrady poplatků za obnovení do šesti měsíců od data splatnosti, jakož i rozdělování části vybraných poplatků za obnovení mezi zúčastněné členské státy a

f)       správa systému náhrad výdajů za překlady pro žadatele podávající evropské patentové přihlášky v některém z úředních jazyků Unie, který není úředním jazykem Evropského patentového úřadu.

Pro účely ustanovení písmene a) zúčastněné členské státy zajistí, aby žádosti držitele patentu o jednotný účinek evropského patentu byly předloženy v jazyce řízení podle čl. 14 odst. 3 EPC nejpozději do jednoho měsíce po zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku.

Pro účely ustanovení písmene b) zúčastněné členské státy zajistí, aby byl jednotný účinek uveden v rejstříku pro jednotnou patentovou ochranu, kde byla žádost o jednotný účinek podána, aby byla žádost během přechodného období podle článku 6 nařízení Rady .../... [ujednání o překladu] předložena spolu s překlady podle uvedeného článku a aby byl Evropský patentový úřad informován o omezeních a zrušeních evropských patentů s jednotným účinkem.

2.           Zúčastněné členské státy jakožto smluvní státy EPC zajistí, aby Evropský patentový úřad prováděl řízení činností souvisejících s úkoly uvedenými v odstavci 1 a dohled nad nimi. Za tím účelem zřídí v rámci správní rady Evropské patentové organizace výběrový výbor ve smyslu článku 145 EPC.

3.           Zúčastněné členské státy zajistí účinnou právní ochranu u vnitrostátního soudu proti rozhodnutím přijatým Evropským patentovým úřadem při provádění úkolů uvedených v odstavci 1.

KAPITOLA V FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 13 Zásada

Výdaje vynaložené Evropským patentovým úřadem při provádění dalších úkolů, jimiž jej ve smyslu článku 143 EPC pověřily členské státy, se hradí z poplatků za evropské patenty s jednotným účinkem.

Článek 14 Poplatky za obnovení patentu

1.           Poplatky za obnovení patentu a příplatky za pozdní úhradu poplatků za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem platí držitel patentu Evropské patentové organizaci. Tyto poplatky se platí za roky následující po roce, ve kterém Evropský patentový rejstřík zveřejní oznámení o udělení evropského patentu s jednotným účinkem na základě tohoto nařízení.

2.           Pokud není poplatek za obnovení patentu a případný příplatek zaplacen včas, evropský patent s jednotným účinkem zaniká.

3.           V případě podle čl. 11 odst. 1 se poplatky za obnovení patentu, které jsou splatné po obdržení prohlášení, snižují.

Článek 15 Výše poplatků za obnovení patentu

1.           Poplatky za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem:

a)      se po celou dobu platnosti jednotné patentové ochrany postupně zvyšují a

b)      musí být dostatečné nejen k pokrytí všech nákladů spojených s poskytováním evropských patentů a správou jednotné patentové ochrany, ale také

c)      musí spolu s poplatky, které se mají platit Evropské patentové organizaci ve fázi před udělením patentu, stačit k zajištění vyrovnaného rozpočtu Evropské patentové organizace.

2.           Výše poplatků za obnovení patentů se stanoví tak, aby:

a)      usnadňovala inovace a podporovala konkurenceschopnost evropských podniků;

b)      odrážela velikost trhu, na který se patent vztahuje, a

c)      byla podobná jako výše vnitrostátních poplatků za obnovení u průměrného evropského patentu s účinností v zúčastněných členských státech v době, kdy výši poplatků za obnovení poprvé stanoví Komise.

3.           Za účelem dosažení cílů uvedených v této kapitole stanoví Komise výši poplatků za obnovení patentu ve výši, která:

a)      je stejná jako výše poplatku za obnovení, který se má platit za průměrné zeměpisné pokrytí u současných evropských patentů;

b)      odráží výši poplatků za obnovení stávajících evropských patentů a rovněž

c)      počet žádostí o jednotnou ochranu.

4.           Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s odstavci 1 až 3 a článkem 17 ohledně stanovení výše poplatků za obnovení evropských patentů s jednotným účinkem.

Článek 16 Rozdělování příjmů z poplatků

1.           Část vybraných poplatků za obnovení, která se má rozdělit mezi zúčastněné členské státy podle čl. 12 odst. 1 písm. e), činí 50 procent z poplatků za obnovení podle článku 14 zaplacených za evropské patenty s jednotným účinkem, přičemž od této částky se odečtou náklady spojené se správou jednotné patentové ochrany podle článku 12.

2.           Za účelem dosažení cílů uvedených v této kapitole stanoví Komise podíly pro rozdělení poplatků za obnovení patentů podle odstavce 1 mezi zúčastněné členské státy na základě těchto spravedlivých, nestranných a náležitých kritérií:

a)      počet patentových přihlášek;

b)      velikost trhu vyjádřená počtem obyvatel;

c)      poskytnutí náhrady členským státům za to, že mají jiný úřední jazyk než některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, mají nepřiměřeně nízkou úroveň patentové činnosti a získaly členství v Evropské patentové organizaci poměrně nedávno.

3.           Částku, která jim bude přidělena podle odstavce 1, použijí zúčastněné členské státy pro účely související s patenty.

4.           Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s odstavci 1 až 3 a článkem 17 ohledně stanovení rozdělení poplatků za obnovení mezi zúčastněné členské státy.

Článek 17 Výkon přenesené pravomoci

1.           Oprávnění Komise přijímat akty v přenesené pravomoci podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2.           Přenesení pravomoci uvedené v článcích 15 a 16 platí na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 15 a 16 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinnosti dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 15 a 16 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18 Spolupráce mezi Komisí a Evropským patentovým úřadem

Komise naváže prostřednictvím pracovní dohody úzkou spolupráci s Evropským patentovým úřadem v oblastech působnosti tohoto nařízení. Tato spolupráce zahrnuje pravidelné výměny názorů na fungování pracovní dohody a zejména na problematiku poplatků za obnovení patentů a dopadu na rozpočet Evropské patentové organizace.

Článek 19 Uplatňování práva hospodářské soutěže a práva, které se týká nekalé soutěže

Tímto nařízením není dotčeno uplatňování práva hospodářské soutěže a práva, které se týká nekalé soutěže.

Článek 20 Zpráva o působení tohoto nařízení

1.           Nejpozději do šesti let ode dne, kdy první evropský patent s jednotným účinkem nabude účinnosti na území zúčastněných členských států, předloží Komise Radě zprávu o působení tohoto nařízení a v případě potřeby předloží příslušné návrhy na jeho změnu. Následné zprávy o působení tohoto nařízení Komise předloží každých šest let.

2.           Komise pravidelně podává zprávy o fungování poplatků za obnovení podle článku 14 se zvláštním důrazem na trvalé dodržování zásad stanovených v článku 15.

Článek 21 Oznámení od zúčastněných členských států

Ve lhůtě stanovené v čl. 22 odst. 2 vyrozumí zúčastněné členské státy Komisi o opatřeních přijatých podle čl. 4 odst. 2 a článku 12.

Článek 22 Vstup v platnost a použitelnost

1.           Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.           Použije se ode dne [stanoví se konkrétní datum shodné s datem použitelnosti nařízení Rady .../..., kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany s ohledem na příslušná ujednání o překladu].

3.           Zúčastněné členské státy zajistí, aby pravidla uvedená v čl. 4 odst. 2 a v článku 12 byla uvedena do praxe nejpozději ke dni stanovenému v odstavci 2.

4.           Jednotnou patentovou ochranu lze požadovat pro všechny evropské patenty udělené v den uvedený v odstavci 2 nebo později.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v zúčastněných členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               http://www.epo.org

[2]               Aby se snížily náklady způsobené požadavky na validaci, přijaly v roce 2000 smluvní státy EPC takzvanou „Londýnskou dohodu“ (Dohodu o použití článku 65 EPC, Úř. věst. EPO 550, 2001), která v současnosti platí v jedenácti členských státech EU a vede ke snížení požadavků na překlad.

[3]               KOM(2010) 2020.

[4]               KOM(2010) 608 v konečném znění (2. verze).

[5]               KOM(2000) 412.

[6]               Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu nařízení Rady o patentu Společenství (KOM(2000) 412 –C5-0461/2000 – 2000/0177(CNS)) (Úř. věst. C 127 E, 29.5.2003, s. 519–526).

[7]               Dokument Rady 7159/03.

[8]               KOM(2007) 165.

[9]               Dokument Rady 17229/09.

[10]             Dokument Rady 16113/09, dodatek 1. Terminologie se změnila (z patentu „Společenství“ na patent „EU“) v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

[11]             KOM(2010) 350.

[12]             SEK(2010) 796.

[13]             Tisková zpráva mimořádného zasedání Rady „Konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír)“, 16041/10, 10.11.2010.

[14]             Viz tisková zpráva 17668/10.

[15]             KOM(2010) 790.

[16]             Rozhodnutí Rady 2011/167/EU ze dne 10. března 2011, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 53).

[17]             Konzultační dokument, odpovědi zúčastněných stran a zpráva o předběžných zjištěních konzultace jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/indprop/patent/consultation_en.htm.

[18]             KOM(2008) 394.

[19]             http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/

[20]             Očekávání Evropského sdružení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) v souvislosti s návrhem iniciativy „Small Business Act“, k dispozici na adrese www.ueapme.com. Reakce na konzultaci k iniciativě „Small Business Act“ pro Evropu, k dispozici na adrese http://www.eurochambres.eu.

[21]             Názory na klíčové otázky debaty o patentové reformě v Evropě, k dispozici na adrese http://www.businesseurope.eu.

[22]             Stanovisko k nejnovějšímu politickému vývoji ohledně patentu Evropského společenství, k dispozici na adrese http://www.ueapme.com.

[23]             Stanovisko k evropskému patentovému systému, k dispozici na adrese http://www.eurochambres.eu.

[24]             Stanoviska BDI (Bundesverband der Deutschen Industrie), DIHK (Deutscher Industrie- und Handelskammertag), CBI (Confederation of British Industries), CCIP (Chambre de commerce et d'industrie de Paris), CGPME (Confédération générale des petites et moyennes entreprises), Unioncamere, DigitalEurope, Orgalime, ACT (Association for Competitive Technology), Cefic a dalších.

[25]             Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 53.

[26]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1) ve znění pozdějších předpisů.

[27]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67) ve znění pozdějších předpisů.

[28]             Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), „Chicagská úmluva“, dokument 7300/9 (9. vydání, 2006).

[29]             Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1).

[30]             Směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů (Úř. věst. L 122, 17.5.1991, s. 42).

[31]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů (Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 13).