/* KOM/2011/0082 konecném znení - COD 2011/0039 */ Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění určitá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 7.3.2011

KOM(2011) 82 v konečném znění

2011/0039 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění určitá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Úvod

Vstup Lisabonské smlouvy v platnost vedl k významným změnám jak v rámci pro přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, tak ve vedení obchodní politiky.

Pokud jde o přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, Smlouva o fungování Evropské unie („Smlouva“) jasně rozlišuje mezi akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty.

- Ustanovení Smlouvy o aktech v přenesené pravomoci, jež jsou obsažena v článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, umožňují zákonodárci kontrolovat výkon pravomocí Komise prostřednictvím práva na zrušení a/nebo práva na námitku.

- Ustanovení Smlouvy o prováděcích aktech, jež jsou obsažena v článku 291, nepřiznávají Evropskému parlamentu ani Radě žádnou úlohu, pokud jde o kontrolu Komise při výkonu prováděcích pravomocí. Tuto kontrolu mohou provádět pouze členské státy. Je nezbytný právní rámec pro stanovení způsobů této kontroly.

Pokud jde o obchodní politiku, Lisabonská smlouva přisuzuje Evropskému parlamentu úlohu spoluzákonodárce, jehož souhlas je vyžadován pro uzavírání dohod.

Dne 9. března 2010 Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[1]. Jedním z klíčových cílů tohoto návrhu je zabezpečit, aby kontrolu výkonu prováděcích pravomocí Komise nevykonávala Rada nebo Evropský parlament, ale členské státy, jak vyžaduje ustanovení článku 291 Smlouvy. V návrhu je toho dosaženo vytvořením postupů (poradního a přezkumného postupu), podle kterých prováděcí akty Komise podléhají kontrole členských států a automatickému přizpůsobení[2] stávajících postupů zřízených podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[3]. Návrh Komise tak uvede výkon kontroly nad prováděcími akty Komise v oblastech použití postupů stanovených rozhodnutím Rady 1999/468/ES do souladu s požadavky článku 291, který ukládá tuto kontrolu členským státům a nikoli zákonodárcům. Tyto hlavní charakteristiky zůstaly zachovány ve znění přijatém v prvním čtení legislativního usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2010 a v závazcích učiněných zástupcem Rady v dopise ze dne 1. prosince 2010. Očekává se, že nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, vstoupí v platnost dne 1. března 2011.

Jak je uvedeno v návrhu Komise ze dne 9. března 2010[4], úprava stávajících základních aktů podle článku 13[5] se však nepoužije u významného počtu základních aktů v oblasti společné obchodní politiky. Tyto základní akty původně nepodléhaly postupům stanoveným v rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999. Předmětem současného návrhu jsou postupy kontroly nebo přijímání aktů ve čtyřiadvaceti základních aktech v oblasti společné obchodní politiky, na které se dosud rozhodnutí Rady 1999/468/ES nevztahovalo.

Existuje ještě jeden akt, který by v zásadě spadal do oblasti působnosti tohoto návrhu. Jedná se o nařízení Rady (EHS) č. 1842/71 ze dne 21. června 1971 o ochranných opatřeních stanovených v dodatkovém protokolu k dohodě o přidružení mezi EHS a Tureckem a k prozatímní dohodě mezi EHS a Tureckem[6]. Tento akt však není dostupný ve velkém množství úředních jazyků Unie. V důsledku toho vyžaduje změna aktu také vytvoření jazykových verzí uvedeného nařízení do jazyků, v nichž v současnosti není dostupné. Nahrazení nařízení je však považováno za vhodnější než zahrnutí překladů do tohoto návrhu. Příslušnými otázkami rozhodovacího postupu (které jsou jinak velmi podobné otázkám, které vyvstávají v souvislosti s nařízením Rady (EHS) č. 2841/72 ze dne 19. prosince 1972 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací) se Komise bude zabývat v okamžiku nahrazení. V této souvislosti podnikne Komise patřičné kroky co nejdříve.

2. Pravomoc Rady změnit nebo zamítnout akty Komise

Ze čtyřiadvaceti aktů v oblasti společné obchodní politiky, na které se nevztahuje rozhodnutí Rady 1999/468/ES a kterých se týká tento návrh, dvacet aktů umožňuje Komisi přijetí prováděcích aktů, obvykle – avšak nikoli výlučně – ochranných nebo prozatímních opatření, a přiznává Radě pravomoc změnit nebo zamítnout tyto akty kvalifikovanou většinou ve stanovené lhůtě. Seznam základních aktů, na které se vztahuje tento návrh a zmíněné postupy, je následující:

- nařízení Rady (EHS) č. 2841/72 ze dne 19. prosince 1972 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací[7],

- nařízení Rady (EHS) č. 2843/72 ze dne 19. prosince 1972 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou[8],

- nařízení Rady (EHS) č. 1692/73 ze dne 25. června 1973 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím[9],

- nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace[10],

- nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících[11],

- nařízení Rady (ES) č. 2248/2001 ze dne 19. listopadu 2001 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Chorvatskou republikou na straně druhé a pro používání Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím a Chorvatskou republikou[12], ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení Rady (ES) č. 153/2002 ze dne 21. ledna 2002 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé a pro používání Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií[13], ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3. března 2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité dovážené produkty pocházející z Čínské lidové republiky[14],

- nařízení Rady (ES) č. 1616/2006 ze dne 23. října 2006 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé a pro používání prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím a Albánskou republikou[15],

- nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT)[16],

- nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ze dne 21. ledna 2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavsko a o změně nařízení (ES) č. 980/2005 a rozhodnutí Komise 2005/924/ES[17],

- nařízení Rady (ES) č. 140/2008 ze dne 19. listopadu 2007 o některých postupech pro uplatňování Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé a pro uplatňování Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé[18],

- nařízení Rady (ES) č. 594/2008 ze dne 16. června 2008 o některých postupech pro uplatňování Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé a pro uplatňování Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé[19],

- nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011[20],

- nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu[21],

- nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[22],

- nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí[23],

- nařízení Rady (ES) č. 1061/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro vývoz[24],

- nařízení Rady (ES) č. 1215/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté[25],

- nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[26].

Vzhledem k tomu, že úprava stávajících základních aktů podle návrhu nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, se na tyto základní akty nevztahuje, bylo by vhodné změnit tyto akty tak, aby rozhodovací postupy byly v souladu s novým rámcem. Pokud tyto akty umožňují Radě zamítnout nebo změnit rozhodnutí Komise kvalifikovanou většinou, navrhuje Komise použití přezkumného postupu.

3. Pravomoci vyhrazené Radě

Právo přijímat opatření si Rada vyhradila v šestnácti ze čtyřiadvaceti základních aktů. Podle Komise tyto akty zahrnují podstatný počet prováděcích pravomocí, ale také pravomocí doplňovat nebo měnit dotčené základní akty, odkazy na možnost jednat na obecném právním základě podle článku 207 (bývalý článek 133) Smlouvy a zrušit dotčené právní předpisy.

Pokud se jedná o akty, které jsou považovány za prováděcí pravomoci, článek 291 Smlouvy stanoví, že Rada si může vyhradit vykonávací pravomoci „ve zvláštních, náležitě odůvodněných případech“. Soudní dvůr rozhodl, pokud jde o podobně formulovanou možnost, že „Rada [si] může vyhradit přímý výkon prováděcích pravomocí pouze ve zvláštních případech, přičemž toto rozhodnutí musí podrobně odůvodnit. To znamená, že Rada je povinna v závislosti na povaze a obsahu základního aktu, který má být proveden nebo pozměněn, řádně odůvodnit výjimku z pravidla, podle něhož v systému Smlouvy, je-li namístě přijmout na úrovni Společenství opatření k provedení základního aktu, přísluší zpravidla výkon této pravomoci právě Komisi.“[27]

Komise opětovně přezkoumala tyto akty v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, a především v souvislosti s úlohou Evropského parlamentu jako spoluzákonodárce ve společné obchodní politice. Poznamenala, že v žádném základním aktu není podrobně uvedeno, proč by opatření měla být přijímána spíše Radou než Komisí. Vzhledem k tomu, že prováděcí pravomoci pro výkon společné obchodní politiky včetně opatření na ochranu obchodu a prozatímních opatřeních jí již byly svěřeny, zastává Komise názor, že toto vyhrazení pravomocí musí být přehodnoceno a uvedeno do souladu s pravidly a obecnými zásadami způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, které budou přijaty podle čl. 291 odst. 3 Smlouvy.

Za tímto účelem zamýšlí Komise změnit následující akty:

- nařízení Rady (ES) č. 385/96 ze dne 29. ledna 1996 o ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství,

- nařízení Rady (ES) č. 1515/2001 ze dne 23. července 2001 o opatřeních, která může Společenství přijmout na základě zprávy přijaté orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních,

- nařízení Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3. března 2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité dovážené produkty pocházející z Čínské lidové republiky,

- nařízení Rady (ES) č. 452/2003 ze dne 6. března 2003 o opatřeních, které může Společenství přijmout ve vztahu ke kombinovanému účinku antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními,

- nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ze dne 21. ledna 2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavsko a o změně nařízení (ES) č. 980/2005 a rozhodnutí Komise 2005/924/ES,

- nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011,

- nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu,

- nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství,

- nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí,

- nařízení Rady (ES) č. 1061/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro vývoz,

- nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

Pokud se pravomoci vyhrazené Radě netýkají přijímání prováděcích aktů, ale spíše přijímání změn základního aktu, Komise navrhuje, aby přenesené pravomoci byly svěřeny Komisi. Tohoto výsledku Komise zamýšlí dosáhnout změnou následujících aktů:

Dále podle jednoho základního aktu má Rada přijmout opatření na základě článku 133 Smlouvy o ES (nyní článek 207 Smlouvy) a podle jiného základního aktu má za určitých okolností opatření zrušit. Je třeba tato ustanovení přehodnotit, neboť ačkoliv si v minulosti Rada vyhradila pravomoci pro sebe, ve skutečnosti by opatření přijatá podle těchto ustanovení nebyla považována za akty v přenesené pravomoci ani za prováděcí akty, ale spíše za základní akty nebo jejich změny, které jsou nyní předmětem článku 207 Smlouvy. Jedná se o tyto akty:

- nařízení Rady (ES) č. 673/2005 ze dne 25. dubna 2005 o zavedení dodatečných cel na dovoz určitých produktů pocházejících ze Spojených států amerických.

4. DALšÍ ÚPRAVY TÝKAJÍCÍ SE UPLATňOVÁNÍ NAřÍZENÍ, KTERÝM SE STANOVÍ PRAVIDLA A OBECNÉ ZÁSADY ZPůSOBU, JAKÝM čLENSKÉ STÁTY KONTROLUJÍ KOMISI PřI VÝKONU PROVÁDěCÍCH PRAVOMOCÍ

Několik aktů, kterých se týká toto nařízení, stanoví, že Komise před přijetím prováděcích aktů nebo před jakýmkoli jiným krokem konzultuje výbory. Komise se domnívá, že buď bude přijímání prováděcích aktů Komisí podléhat kontrole členských států prostřednictvím využití poradního nebo přezkumného postupu, nebo bude zcela bez kontroly. Proto Komise navrhuje zrušit v těchto aktech ustanovení, která ukládají konzultaci příslušných výborů, jestliže výsledky konzultace nemají právní účinek na výkon prováděcích pravomocí Komisí.

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, stanoví zvláštní postupy pro přijímání konečných antidumpingových a vyrovnávacích cel. Komise očekává, že ve většině případů bude možné provést postupy stanovené v uvedeném nařízení rychle a účinně, ve stávajícím časovém rámci. Použití nového nařízení však může v některých výjimečných případech a v závislosti na složitosti šetření ovlivnit délku doby potřebnou pro přijetí prováděcích aktů. Proto by bylo vhodné přizpůsobit tomu určité lhůty stanovené v nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, a v nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. Především by bylo vhodné, aby ve výjimečných případech a nejpozději osm měsíců od oznámení o zahájení bylo možné prodloužit maximální dobu pro uložení prozatímních opatření na 12 měsíců od zahájení šetření, pokud k tomu složitost šetření opravňuje. Bylo by také vhodné, aby ve výjimečných případech a nejpozději devět měsíců od oznámení o zahájení bylo možné prodloužit maximální dobu šetření na 18 měsíců, pokud k tomu složitost šetření opravňuje a v souladu s příslušnými dohodami WTO. Je třeba respektovat právo zúčastněných stran na úplnou informovanost a na možnost vyjádřit se k výsledkům šetření, avšak je také třeba vhodně upravit pravidla týkající se poskytování informací.

5. VZTAH K JINÝM NÁVRHůM

Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost již Komise přijala dva návrhy v oblasti společné obchodní politiky, které by v případě přijetí pozměnily základní akty, které stanoví pravomoc Rady kontrolovat prováděcí akty Komise nebo pravomoc přijímat prováděcí akty. V důvodové zprávě ke zmíněným návrhům oznámila Komise svůj záměr předložit návrh na přehodnocení všech příslušných postupů ve společné obchodní politice a zabývat se tedy otázkou rozhodovacích postupů na horizontální úrovni[28].

Dále je třeba připomenout, že tento návrh se zabývá pouze takovými rozhodovacími postupy v aktech týkajících se společné obchodní politiky, které v současnosti nejsou předmětem rozhodnutí Rady 1999/468/ES. V oblasti společné obchodní politiky však existuje řada rozhodovacích postupů, včetně některých, jež se nalézají v aktech, na něž se vztahuje tento návrh, které jsou předmětem rozhodnutí Rady 1999/468/ES (včetně nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011). Jak je stanoveno v prohlášení Komise k legislativnímu usnesení Evropského parlamentu, Komise má v úmyslu uskutečnit přezkum těchto aktů, aby mohla stanovit, zda pravomoci svěřené Komisi spadají do oblasti působnosti článku 290 nebo článku 291 Smlouvy. Komise urychleně předloží návrh na příslušné pozměnění těchto aktů, aby mohla zavést akty v přenesené pravomoci. Skutečnost, že se tento návrh nezabývá rozhodovacími postupy, které jsou předmětem rozhodnutí Rady 1999/468/ES, by neměla být chápána tak, že se Komise domnívá, že by zmíněné rozhodovací postupy měly být považovány za prováděcí akty podle článku 291 Smlouvy.

Výsledkem přijetí tohoto návrhu a přezkumu stávajících postupů podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES bude značný počet změn v dotčených aktech. Pro lepší přehlednost dotčených aktů Komise navrhla, aby byly nahrazeny celé věty a odstavce i tehdy, mění-li se v dané větě nebo v odstavci ve skutečnosti jen omezený počet slov. Jakmile budou přijaty zmíněné dva horizontální návrhy, Komise kromě toho co nejrychleji navrhne kodifikaci těchto aktů.

6. Celkové cíle

Předložením tohoto návrhu se Komise snaží reagovat na změny v právním rámci a v institucionální rovnováze, které byly způsobeny vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. Uvedení kontroly prováděcích pravomocí vykonávaných Komisí do souladu s nařízením, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, přinese další výhody. Především povede k účinnějšímu a účelnějšímu výkonu prováděcích pravomocí Komise, čímž přispěje k účinnější a účelnější společné obchodní politice. Uvedou-li se postupy do souladu se standardními postupy, usnadní se tak také chápání postupů použitelných v obchodní politice, a ustanovení o transparentnosti v horizontálním nařízení zvýší celkovou transparentnost vedení obchodní politiky.

2011/0039 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění určitá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Několik základních nařízení týkajících se společné obchodní politiky stanoví, že akty, kterými se provádí společná obchodní politika, jsou přijímány Radou v souladu s postupy stanovenými v různých dotčených nástrojích nebo Komisí v souladu se zvláštními postupy, kdy podléhají kontrole Rady. Takové postupy nejsou předmětem rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[29].

(2) Je vhodné zmíněná nařízení změnit, aby byla zajištěna soudržnost s ustanoveními zavedenými Lisabonskou smlouvou. V příslušných případech by tak mělo být učiněno svěřením přenesených pravomocí Komisi a použitím určitých postupů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[30].

(3) Proto by měla být odpovídajícím způsobem změněna následující nařízení:

- nařízení Rady (EHS) č. 2841/72 ze dne 19. prosince 1972 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací[31],

- nařízení Rady (EHS) č. 2843/72 ze dne 19. prosince 1972 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou[32],

- nařízení Rady (EHS) č. 1692/73 ze dne 25. června 1973 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím[33],

- nařízení Rady (ES) č. 385/96 ze dne 29. ledna 1996 o ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství[35],

- nařízení Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3. března 2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité dovážené produkty pocházející z Čínské lidové republiky[40],

- nařízení Rady (ES) č. 673/2005 ze dne 25. dubna 2005 o stanovení dodatečných cel na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických[42],

- nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011[48],

- nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu[49],

- nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[50],

- nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí[51],

- nařízení Rady (ES) č. 1061/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro vývoz[52],

- nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[54].

(4) K zajištění právní jistoty je nezbytné, aby postupy pro přijetí opatření, které byly započaty, avšak nikoli dokončeny před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebyly tímto nařízením dotčeny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení uvedená v příloze se v souladu s touto přílohou přizpůsobují článku 290 Smlouvy nebo použitelným ustanovením nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

Článek 2

Odkazy na ustanovení nástrojů uvedených v příloze se považují za odkazy na zmíněná ustanovení v jejich znění upraveném tímto nařízením.

Odkazy na původní názvy výborů se považují za odkazy na nové názvy podle tohoto nařízení.

Článek 3

Tímto nařízením nejsou dotčeny započaté postupy přijímání opatření podle nařízení uvedených v příloze, jestliže před vstupem nebo během vstupu tohoto nařízení v platnost:

a) Komise přijala akt; nebo

b) některé z nařízení vyžaduje konzultaci a takové konzultace byly započaty; nebo

c) některé z nařízení vyžaduje přijetí návrhu a Komise takový návrh přijala.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně […] […]

PŘÍLOHA

Seznam nařízení z oblasti společné obchodní politiky a přizpůsobených článku 290 Smlouvy nebo použitelným ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[55].

1. Nařízení Rady (EHS) č. 2841/72 ze dne 19. prosince 1972 o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací [56]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (EHS) č. 2841/72, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. [XXXX/ 2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí [57].

Nařízení (EHS) č. 2841/72 se proto mění takto:

1. Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Komise může rozhodnout o předložení věci smíšenému výboru zřízenému Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací (dále jen „dohoda“) za účelem přijetí opatření stanovených v článcích 22, 24, 24a a 26 dohody. V případě potřeby přijme Komise tato opatření v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 2.“

2. V čl. 2 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„V případě nutnosti přijme Komise ochranná opatření v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 2.“

3. Článek 4 se nahrazuje tímto:

„1. Vyžadují-li výjimečné okolnosti v situacích uvedených v článcích 24, 24a a 26 dohody nebo v případě podpory vývozu s přímým a okamžitým dopadem na obchod okamžitý zásah, Komise může v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 2 přijmout ochranná opatření stanovená v čl. 27 odst. 3 písm. e) dohody. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 7 odst. 3.

2. Je-li Komise požádána členským státem o přijetí opatření, rozhodne nejpozději ve lhůtě pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.“

4. Doplňuje se nový článek 7, který zní:

„Článek 7

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009[58]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.“

2. NAřÍZENÍ RADY (EHS) č. 2843/72 ZE DNE 19. PROSINCE 1972 O OCHRANNÝCH OPATřENÍCH STANOVENÝCH V DOHODě MEZI EVROPSKÝM HOSPODÁřSKÝM SPOLEčENSTVÍM A ISLANDSKOU REPUBLIKOU[59]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (EHS) č. 2843/72, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. [XXXX/ 2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[60].

Nařízení (EHS) č. 2843/72 se proto mění takto:

1. Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Komise může rozhodnout o předložení věci smíšenému výboru zřízenému Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (dále jen „dohoda“) za účelem přijetí opatření stanovených v článcích 23, 25, 25a a 27 dohody. V případě potřeby přijme Komise tato opatření v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 2.“

2. V čl. 2 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„V případě nutnosti přijme Komise ochranná opatření v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 2.“

3. Článek 4 se nahrazuje tímto:

„1. Vyžadují-li výjimečné okolnosti v situacích uvedených v článcích 25, 25a a 27 dohody nebo v případě podpory vývozu s přímým a okamžitým dopadem na obchod okamžitý zásah, Komise může v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 2 přijmout ochranná opatření stanovená v čl. 28 odst. 3 písm. e) dohody. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 7 odst. 3.

2. Je-li Komise požádána členským státem o přijetí opatření, rozhodne nejpozději ve lhůtě pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.“

4. Doplňuje se nový článek 7, který zní:

„Článek 7

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009[61]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.“

3. NAřÍZENÍ RADY (EHS) č. 1692/73 ZE DNE 25. čERVNA 1973 O OCHRANNÝCH OPATřENÍCH STANOVENÝCH V DOHODě MEZI EVROPSKÝM HOSPODÁřSKÝM SPOLEčENSTVÍM A NORSKÝM KRÁLOVSTVÍM[62]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (EHS) č. 1692/73, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. [XXXX/ 2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[63].

Nařízení (EHS) č. 1692/73 se proto mění takto:

1. Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Komise může rozhodnout o předložení věci smíšenému výboru zřízenému Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (dále jen „dohoda“) za účelem přijetí opatření stanovených v článcích 22, 24, 24a a 26 dohody. V případě potřeby přijme Komise tato opatření v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 2.“

2. V čl. 2 odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„V případě nutnosti přijme Komise ochranná opatření v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 2.“

3. Článek 4 se nahrazuje tímto:

2. Je-li Komise požádána členským státem o přijetí opatření, rozhodne nejpozději ve lhůtě pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.“

4. Doplňuje se nový článek 7, který zní:

„Článek 7

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009[64]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.“

4. NAřÍZENÍ RADY (ES) č. 3286/94 ZE DNE 22. PROSINCE 1994, KTERÝM SE STANOVÍ POSTUPY SPOLEčENSTVÍ V OBLASTI SPOLEčNÉ OBCHODNÍ POLITIKY K ZAJIšTěNÍ VÝKONU PRÁV SPOLEčENSTVÍ PODLE MEZINÁRODNÍCH OBCHODNÍCH PRAVIDEL, ZEJMÉNA PRAVIDEL SJEDNANÝCH V RÁMCI SVěTOVÉ OBCHODNÍ ORGANIZACE[65]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 3286/94, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. [XXXX/ 2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[66].

Nařízení (ES) č. 3286/94 se proto mění takto:

1. V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„Pokud je zřejmé, že stížnost neposkytuje dostatečné důkazy pro zahájení šetření, je ten, kdo stížnost podal, v tomto smyslu informován.“

2. V článku 6 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„Pokud je zřejmé, že žádost neposkytuje dostatečné důkazy pro zahájení šetření, je členský stát v tomto smyslu informován.“

3. Článek 7 se mění takto:

a) Nadpis článku se nahrazuje tímto: „Výbor“

b) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. a) Komisi je nápomocen Výbor pro obchodní překážky (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].b) Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].“

c) V odstavci 2 se zrušují první dvě věty.

d) Odstavce 3 a 4 se zrušují.

4. V čl. 8 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„1. Pokud je Komisi zřejmé, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumného řízení a že takové řízení je v zájmu Unie nezbytné, postupuje Komise následujícím způsobem:“

5. V čl. 9 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„2. a) Komise, členské státy ani jejich zaměstnanci nesdělí žádné informace důvěrného charakteru, které obdrželi podle tohoto nařízení, ani žádné údaje poskytnuté na důvěrném základě kteroukoli ze stran přezkumného řízení, pokud k tomu poskytovatel dané informace výslovně neudělí souhlas.“

6. Článek 11 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud je přezkumným řízením zjištěno, že zájmy Unie nevyžadují žádné opatření, Komise v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 1 písm. b) postup zastaví.“

b) V odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„2. a) Pokud dotčená třetí země nebo dotčené třetí země přijmou po ukončení přezkumného řízení opatření, která jsou považována za uspokojivá, a není tudíž třeba žádný zásah Unie, Komise může v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 1 písm. b) postup pozastavit.“

c) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Jestliže je po přezkumném řízení nebo kdykoli před řízením pro urovnání mezinárodních sporů, v jeho průběhu nebo po jeho ukončení zřejmé, že nejvhodnějším prostředkem k urovnání sporu, který je důsledkem překážky obchodu, je uzavření dohody s dotčenou třetí zemí nebo s dotčenými třetími zeměmi, která by mohla změnit hmotné právo Unie a dotčené třetí země nebo dotčených třetích zemí, Komise v souladu s postupem podle čl. 7 odst. 1 písm. b) postup pozastaví a povedou se jednání podle článku 207 Smlouvy.“

7. Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Rozhodovací postupy

1. Jestliže Unie jedná na základě stížnosti podle článků 3 nebo 4 nebo žádosti podle článku 6 v souladu s formálními mezinárodními postupy konzultací nebo urovnávání sporů, rozhodnutí týkající se zahájení, vedení nebo ukončení těchto postupů přijímá Komise.

2. Pokud musí Unie, jež jednala v souladu s čl. 12 odst. 2, přijmout rozhodnutí o opatřeních obchodní politiky, která mají být přijata podle čl. 11 odst. 2 písm. c) nebo podle článku 12, učiní tak neprodleně a v souladu s článkem 207 Smlouvy a podle potřeby v souladu se všemi použitelnými postupy.“

8. Článek 14 se zrušuje.

5. Nařízení Rady (ES) č. 385/96 ze dne 29. ledna 1996 o ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství [67]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 385/96, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. [XXXX/ 2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[68].

Nařízení (ES) č. 385/96 se proto mění takto:

1. V článku 5 se odstavec 11 nahrazuje tímto:

„Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují zahájení řízení, učiní tak Komise do 45 dnů od podání stížnosti nebo v případě zahájení podle odstavce 8 nejpozději šest měsíců od okamžiku, kdy prodej lodi vešel ve známost nebo měl vejít ve známost, aniž by byl dotčen čl. 15 odst. 2, a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie . Jestliže byly předloženy nedostatečné důkazy, je o tom stěžovatel vyrozuměn do 45 dnů ode dne, kdy byla stížnost podána Komisi.“

2. Článek 7 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Pokud není nutno přijmout žádná opatření, šetření nebo řízení se ukončí. Šetření ukončí Komise v souladu s postupem podle čl. 10 odst. 2.“

b) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Jestliže z konečného zjištění stavu věcí vyplyne, že se jedná o ceny působící újmu a o újmu, která v jejím důsledku vznikla, pak Komise v souladu s postupem podle čl. 10 odst. 2 uloží loděnici výlohu za cenu působící újmu. Výše této dávky se stanoví ve stejné výši jako zjištěné rozpětí cen působících újmu. Komise učiní potřebná opatření k provedení tohoto rozhodnutí, zejména k vybrání výlohy za cenu působící újmu.“

3. V článku 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Šetření může být ukončeno bez uložení výlohy za cenu působící újmu, jestliže loděnice definitivně a bezpodmínečně zruší prodej lodi, který je předmětem cen působících újmu, nebo jestliže provede rovnocenné alternativní nápravné opatření schválené Komisí.“

4. V článku 9 se odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Jestliže příslušná loděnice nezaplatí dávku, která jí byla uložena podle článku 7, pak Komise uvalí protiopatření na lodi postavené v příslušné loděnici formou odepření práv na nakládání a vykládání.“

5. Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro ceny působící újmu v loďařství. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].“

6. V článku 13 se odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Komise, členské státy ani jejich zaměstnanci nesdělí žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace, k jejichž výměně došlo mezi Komisí a členskými státy nebo interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo jejích členských států se nesdělují s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.“

7. V článku 14 se odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Informace se poskytují písemně. Poskytují se co nejdříve za nutného dodržení důvěrnosti informací a běžně nejpozději jeden měsíc před konečným rozhodnutím. Jestliže Komise není schopna poskytnout informace o určitých skutečnostech nebo úvahách v rámci této lhůty, sdělí tyto skutečnosti a úvahy co nejdříve poté. Poskytnutím informací není dotčeno žádné další rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.“

6. Nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících [69]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 2271/96, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT AKTY V PřENESENÉ PRAVOMOCI V SOULADU S čLÁNKEM 290 SMLOUVY ZA ÚčELEM ZMěNY PřÍLOHY ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ.

Opatření nezbytná k provedení nařízení (ES) č. 2271/96 by měla být přijata v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[70].

Nařízení (ES) č. 2271/96 se proto mění takto:

1. V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy a aniž je dotčen čl. 7 písm. c), může Komise v souladu s články 11a, 11b a 11c přijímat akty v přenesené pravomoci k přidávání zákonů do přílohy tohoto nařízení nebo k jejich vypouštění.“

2. Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1. K provedení čl. 7 písm. b) a c) je Komisi nápomocen Výbor pro extrateritoriální právní předpisy. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Vkládají se nové články 11a, 11b a 11c, které znějí:

„Článek 11a

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 1 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.

2. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Evropskému parlamentu a zároveň i Radě.

3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 11b a 11c.

Článek 11b

1. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v článku 1 druhém pododstavci kdykoli zrušit.

2. Orgán, který zahajuje interní postup rozhodování, zda zrušit přenesení pravomoci, se před přijetím konečného rozhodnutí snaží informovat v přiměřené lhůtě druhý orgán a Komisi o přenesených pravomocích, jež by mohly být zrušeny, včetně důvodů takového zrušení.

3. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 11c

1. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

2. Pokud po uplynutí této lhůty Evropský parlament ani Rada proti aktu v přenesené pravomoci námitky nevysloví, zveřejní se akt v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem, který je v něm stanoven.Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit.

3. Pokud Evropský parlament nebo Rada proti aktu v přenesené pravomoci vysloví námitky, tento akt nevstoupí v platnost. Orgán, který proti aktu v přenesené pravomoci vyslovuje námitky, je odůvodní.“

7. Nařízení Rady (ES) č. 1515/2001 ze dne 23. července 2001 o opatřeních, která může Společenství přijmout na základě zprávy přijaté orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních [71]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 1515/2001, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. [XXXX/ 2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[72].

Nařízení (ES) č. 1515/2001 se proto mění takto:

1. Článek 1 se mění takto:

a) V odstavci 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„1. Pokud OŘS přijme zprávu týkající se opatření přijatého Unií na základě nařízení Rady (ES) č. 1225/2009, nařízení Rady (ES) č. 597/2009 nebo na základě tohoto nařízení (dále jen „sporné opatření“), může Komise přijmout jedno nebo více následujících opatření, která v souladu s postupem podle čl. 3a odst. 2 považuje za vhodné.“

b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pokud je vhodné před přijetím nebo při přijetí opatření podle odstavce 1 přistoupit k přezkumu, zahajuje tento přezkum Komise.“

c) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Pokud je vhodné sporné nebo změněné opatření pozastavit, rozhodne o takovém časově omezeném pozastavení Komise v souladu s postupem podle čl. 3a odst. 2.“

2. Článek 2 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Komise též může přijmout opatření podle čl. 1 odst. 1, aby zohlednila právní výklad obsažený ve zprávě přijaté OŘS ohledně nesporného opatření, považuje-li to za vhodné.“

b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pokud je vhodné před přijetím nebo při přijetí opatření podle odstavce 1 přistoupit k přezkumu, zahajuje tento přezkum Komise.“

c) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Pokud je vhodné nesporné nebo změněné opatření pozastavit, rozhodne o takovém časově omezeném pozastavení Komise v souladu s postupem podle čl. 3a odst. 2.“

3. Vkládá se nový článek 3a, který zní:

„Článek 3a

1. Komisi je nápomocen Antidumpingový výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 nebo podle okolností Antisubvenční výbor zřízený podle čl. 25 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 597/2009. Tyto výbory jsou výbory ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].“

8. Nařízení Rady (ES) č. 2248/2001 ze dne 19. listopadu 2001 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Chorvatskou republikou na straně druhé a pro používání Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím a Chorvatskou republikou [73]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 2248/2001, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[74].

Nařízení (ES) č. 2248/2001 se proto mění takto:

1. Článek 7a se mění takto:

a) Vkládají se nové odstavce 3a a 3b, které znějí:

„3a. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3b. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.“

b) V odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:„Po ukončení konzultací a jestliže nebylo možné dosáhnout jiné dohody, může Komise v souladu s postupem podle čl. 7a odst. 3a rozhodnout o přijetí nebo nepřijetí vhodných opatření stanovených v článcích 25 a 26 prozatímní dohody a v článcích 38 a 39 dohody o stabilizaci a přidružení. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 7a odst. 3b.“

c) Odstavce 7, 8 a 9 se zrušují.

2. Článek 7b se nahrazuje tímto:

„Článek 7b

Výjimečné a kritické okolnosti

Nastanou-li výjimečné a kritické okolnosti ve smyslu čl. 25 odst. 4 písm. b) a čl. 26 odst. 4 prozatímní dohody a čl. 38 odst. 4 písm. b) a čl. 39 odst. 4 dohody o stabilizaci a přidružení, může Komise v souladu s postupem podle čl. 7a odst. 3a přijmout okamžitá opatření podle článků 25 a 26 prozatímní dohody a podle článků 38 a 39 dohody o stabilizaci a přidružení. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 7a odst. 3b.

Jestliže Komise obdrží žádost od členského státu, přijme rozhodnutí do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.“

3. V čl. 7e odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„V případě potřeby přijme ochranná opatření v souladu s postupem podle čl. 7a odst. 3a, s výjimkou případů podpory, pro kterou platí nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[75], kdy se přijmou opatření v souladu s postupy stanovenými v uvedeném nařízení.“

9. Nařízení Rady (ES) č. 153/2002 ze dne 21. ledna 2002 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé a pro používání Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií [76]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 153/2002, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[77].

Nařízení (ES) č. 153/2002 se proto mění takto:

1. Článek 7a se mění takto:

a) Vkládají se nové odstavce 3a a 3b, které znějí:

„3a. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3b. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.“

b) V odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:„Po ukončení konzultací a jestliže nebylo možné dosáhnout jiné dohody, může Komise v souladu s postupem podle čl. 7a odst. 3a rozhodnout o přijetí nebo nepřijetí vhodných opatření stanovených v článcích 24 a 25 prozatímní dohody a v článcích 37 a 38 dohody o stabilizaci a přidružení. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 7a odst. 3b.“

c) Odstavce 7, 8 a 9 se zrušují.

2. Článek 7b se nahrazuje tímto:

„Článek 7b

Výjimečné a kritické okolnosti

Nastanou-li výjimečné a kritické okolnosti ve smyslu čl. 24 odst. 4 písm. b) a čl. 25 odst. 4 prozatímní dohody a čl. 37 odst. 4 písm. b) a čl. 38 odst. 4 dohody o stabilizaci a přidružení, může Komise v souladu s postupem podle čl. 7a odst. 3a přijmout okamžitá opatření podle článků 24 a 25 prozatímní dohody a podle článků 37 a 38 dohody o stabilizaci a přidružení. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 7a odst. 3b.

Jestliže Komise obdrží žádost od členského státu, přijme rozhodnutí do pěti pracovních dnů od obdržení žádosti.“

3. V čl. 7e odst. 1 se druhá věta nahrazuje tímto:

„V případě potřeby přijme ochranná opatření v souladu s postupem podle čl. 7a odst. 3a, s výjimkou případů podpory, pro kterou platí nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství[78], kdy se přijmou opatření v souladu s postupy stanovenými v uvedeném nařízení.“

10. Nařízení Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3. března 2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité dovážené produkty pocházející z Čínské lidové republiky a o změně nařízení (ES) č. 519/94 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí [79]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 427/2003, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[80].

Nařízení (ES) č. 427/2003 se proto mění takto:

1. V článku 5 se odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují zahájení řízení, a konzultace podle odstavce 3 nevedly k oboustranně uspokojivému řešení, zveřejní Komise oznámení v Úředním věstníku Evropské unie .“

2. Článek 7 se mění takto:

a) V odstavci 1 se druhá a třetí věta nahrazují tímto:

„Komise přijme tato prozatímní opatření v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 2. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 15 odst. 3.“

b) Odstavec 3 se zrušuje.

3. Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Zastavení řízení bez přijetí opatření

Pokud jsou dvoustranná ochranná opatření považována za zbytečná, šetření nebo řízení se zastaví v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 2.“

4. Článek 9 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud konzultace uvedené v odstavci 1 tohoto článku nevedou do 60 dní od obdržení žádosti o konzultace k oboustranně uspokojivému řešení, uloží se v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 2 konečná ochranná opatření nebo opatření proti odklonu obchodu.“

b) Odstavce 3 až 6 se zrušují.

5. V článku 12 se odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Pokud Komise dospěje k názoru, že je nutné některá ochranná opatření zrušit nebo změnit, dotčená ochranná opatření zruší nebo změní.“

6. V článku 14 se odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. V zájmu Unie lze rozhodnutím Komise pozastavit na dobu devíti měsíců účinnost opatření přijatých podle tohoto nařízení. Pozastavení může být v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 2 prodlouženo o další období, které nesmí překročit dobu jednoho roku. Použitelnost opatření smí být pozastavena pouze v případě, že se tržní podmínky dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení obnovilo narušení trhu. Použitelnost opatření může být kdykoliv po konzultaci obnovena, pokud již netrvají důvody jejího pozastavení.“

7. Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009[81]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.

4. Čl. 3 odst. 5 nařízení EU č. […./2011] stanoví, že je-li použito písemného postupu, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá většina členů výboru v souladu s definicí v čl. 5 odst. 1 nařízení EU č. […./2011].“

8. V článku 17 se odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Komise, členské státy ani jejich zaměstnanci nesdělují žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace, k jejichž výměně došlo mezi Komisí a členskými státy, informace o konzultacích podle článku 12 nebo podle čl. 5 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 nebo interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo jejích členských států se nesdělují veřejnosti ani žádnému účastníku řízení s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.“

9. V čl. 18 odst. 4 se čtvrtá věta nahrazuje tímto:

„Poskytnutím informací není dotčeno žádné další rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.“

10. V článku 19 se odstavce 5 a 6 nahrazují tímto:

„5. Komise posoudí všechny řádně poskytnuté informace a zjistí, do jaké míry jsou reprezentativní; výsledky tohoto posouzení a své stanovisko k jejich opodstatněnosti sdělí výboru.

6. Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou požádat, aby jim byly sděleny skutečnosti a úvahy, z nichž budou pravděpodobně vycházet závěrečná rozhodnutí. Tyto informace budou poskytnuty v co nejširší míře a aniž je jimi dotčeno jakékoli další rozhodnutí Komise.“

11. Nařízení Rady (ES) č. 452/2003 ze dne 6. března 2003 o opatřeních, které může Společenství přijmout ve vztahu ke kombinovanému účinku antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními [82]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 452/2003, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[83].

Nařízení (ES) č. 452/2003 se proto mění takto:

1. V čl. 1 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Pokud se Komise domnívá, že by kombinace antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými celními opatřeními vůči stejným dovozům mohla vést k větším dopadům, než jaké jsou z hlediska politiky Unie v oblasti ochrany obchodu žádoucí, může v souladu s postupem podle čl. 2a odst. 2 přijmout kterékoli níže uvedené opatření, které považuje za vhodné:“

2. Vkládá se nový článek 2a, který zní:

„Článek 2a

1. Komisi je nápomocen Antidumpingový výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009[84]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].“

12. Nařízení Rady (ES) č. 673/2005 ze dne 25. dubna 2005 o stanovení dodatečných cel na dovoz některých produktů pocházejících ze Spojených států amerických [85]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 673/2005, ZRUšENÍ NAřÍZENÍ JE V PRAVOMOCI RADY. TATO PRAVOMOC BY MěLA BÝT ZRUšENA A NA ZRUšENÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ BY SE MěL VZTAHOVAT čLÁNEK 207 SMLOUVY.

Článek 7 nařízení (ES) č. 673/2005 se proto zrušuje.

13. Nařízení Rady (ES) č. 1616/2006 ze dne 23. října 2006 o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé a pro používání prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím a Albánskou republikou [86]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 1616/2006, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí [87].

Nařízení (ES) č. 1616/2006 se proto mění takto:

1. V článku 7 se třetí, čtvrtý a pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme tato opatření v souladu s postupem podle čl. 8a odst. 2. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 8a odst. 3.“

2. V článku 8 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. „Komise přijme tato opatření v souladu s postupem podle čl. 8a odst. 2. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 8a odst. 3.“

3. Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Výbor

1. Pro účely článků 7 a 8 je Komisi nápomocen Výbor pro ochranná opatření zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009[88]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.“

14. Nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) [89]

Pokud jde o nařízení (ES) č. 1528/2007, Komise by měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem změny přílohy I zmíněného nařízení.

Opatření nezbytná k provedení nařízení (ES) č. 1528/2007 by měla být přijata v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[90].

Nařízení (ES) č. 1528/2007 se proto mění takto:

1. Článek 2 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 24a, 24b a 24c změní přílohu I přidáním regionů nebo států ze států AKT, které uzavřely jednání o dohodě mezi Unií a tím regionem nebo státem, který přinejmenším splňuje požadavky článku XXIV GATT 1994.“

b) V odstavci 3 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„3. Tento region nebo stát zůstane na seznamu v příloze I, dokud Komise nepřijme akt v přenesené pravomoci v souladu s články 24a, 24b a 24c, kterým změní přílohu I, aby region nebo stát z přílohy vyřadila, zejména když“

2. Článek 14 se mění takto:

a) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, zveřejní Komise oznámení v Úředním věstníku Evropské unie . Řízení se zahájí do jednoho měsíce od obdržení informace od členského státu.“

b) V odstavci 4 se první věta nahrazuje tímto:

„4. Domnívá-li se Komise, že okolnosti stanovené v článku 12 existují, okamžitě oznámí dotčenému regionu nebo státu uvedenému v příloze I svůj úmysl zahájit šetření.“

3. Článek 16 se mění takto:

a) V odstavci 1 se druhá a třetí věta nahrazují tímto:„Prozatímní opatření se přijmou v souladu s postupem podle čl. 21 odst. 2. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 21 odst. 3.“

b) V odstavci 2 se zrušuje druhá věta.

c) Odstavec 4 se zrušuje.

4. Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Zastavení šetření a řízení bez přijetí opatření

Pokud jsou dvoustranná ochranná opatření považována za zbytečná, šetření a řízení se zastaví v souladu s postupem podle čl. 21 odst. 2.“

5. Článek 18 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud konzultace uvedené v odstavci 1 nevedou ke vzájemně uspokojivému řešení do třiceti dnů ode dne, kdy byla věc dotčenému regionu nebo státu předložena, přijme Komise v souladu s postupem podle čl. 21 odst. 2 rozhodnutí o zavedení konečných dvoustranných ochranných opatření do dvaceti pracovních dnů po ukončení konzultační doby.“

b) Odstavce 3 a 4 se zrušují.

6. V článku 20 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Komise přijme rozhodnutí o zavedení kontroly v souladu s postupem podle čl. 21 odst. 2.“

7. Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Výbor

1. Pro účely této kapitoly je Komisi nápomocen výbor zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009[91]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.

4. V případě produktů kódu KN 1701 je výboru zmíněnému v odstavci 1 nápomocen výbor zřízený podle článku 195 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007[92].“

8. Vkládají se nové články 24a, 24b a 24c, které znějí:

„Článek 24a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2 a 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

2. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Evropskému parlamentu a zároveň i Radě.

3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 24b a 24c.

Článek 24b

Zrušení přenesení pravomoci

1. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v čl. 2 odst. 2 a 3 kdykoli zrušit.

Článek 24c

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

15. Nařízení Rady (ES) č. 140/2008 ze dne 19. listopadu 2007 o některých postupech pro uplatňování Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé a pro uplatňování Prozatímní dohody mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé [93]

Pokud jde o nařízení (ES) č. 140/2008, měla by být Komise zmocněna přijímat opatření nezbytná k provádění zmíněného nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[94].

Nařízení (ES) č. 140/2008 se proto mění takto:

1. V článku 7 se třetí, čtvrtý a pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme tato opatření v souladu s postupem podle čl. 8a odst. 2. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 8a odst. 3.“

2. V článku 8 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. „Komise přijme tato opatření v souladu s postupem podle čl. 8a odst. 2. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 8a odst. 3.“

3. Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Výbor

1. Pro účely článků 7 a 8 je Komisi nápomocen Výbor pro ochranná opatření zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009[95]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.“

16. Nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ze dne 21. ledna 2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavsko a o změně nařízení (ES) č. 980/2005 a rozhodnutí Komise 2005/924/ES [96]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 55/2008, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[97].

Nařízení (ES) č. 55/2008 se proto mění takto:

1. Článek 10 se mění takto:

a) Úvodní věta v odstavci 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud Komise shledá, že existují dostatečné důkazy o podvodu, nesrovnalostech nebo o soustavných nedostatcích při plnění nebo zajišťování plnění pravidel o prokazování původu produktů a souvisejících postupů ze strany Moldavska, jakož i o neposkytnutí správní spolupráce podle čl. 2 odst. 1 nebo o nedodržení veškerých dalších podmínek uvedených v čl. 2 odst. 1, může v souladu s postupem podle čl. 11a odst. 2 přijmout opatření k celkovému nebo částečnému pozastavení preferenčního režimu upraveného tímto nařízením na období nejvýše šesti měsíců, pokud nejdříve:“

b) Odstavec 2 se zrušuje.

2. V článku 11 se odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud je produkt pocházející z Moldavska dovážen za podmínek, které způsobují nebo mohou způsobit vážné obtíže výrobci obdobných nebo přímo konkurujících produktů z Unie, může Komise v souladu s postupem podle čl. 11a odst. 2 na dotyčný produkt kdykoli opětovně zavést cla společného celního sazebníku.“

3. Vkládá se nový článek 11a, který zní:

„Článek 11a

Výbor

1. Pro účely článku 11 je Komisi nápomocen Výbor pro ochranná opatření zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009[98]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].“

17. Nařízení Rady (ES) č. 594/2008 ze dne 16. června 2008 o některých postupech pro uplatňování Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé a pro uplatňování Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé [99]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 594/2008, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[100].

Nařízení (ES) č. 594/2008 se proto mění takto:

1. V článku 7 se třetí, čtvrtý a pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme tato opatření v souladu s postupem podle čl. 8a odst. 2. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 8a odst. 3.“

2. V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. „Komise přijme tato opatření v souladu s postupem podle čl. 8a odst. 2. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 8a odst. 3.“

3. Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Výbor

1. Pro účely článků 7 a 8 je Komisi nápomocen Výbor pro ochranná opatření zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009[101]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.“

18. Nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 a o změně nařízení (ES) č. 552/97, č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1100/2006 a č. 964/2007 [102]

Pokud jde o nařízení (ES) č. 732/2008, měla by být Komise zmocněna přijímat opatření nezbytná k provádění zmíněného nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[103].

Nařízení (ES) č. 732/2008 se proto mění takto:

1. Článek 16 se mění takto:

a) V odstavci 3 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„3. Komise může v souladu s postupem podle čl. 27 odst. 6 pozastavit preferenční režimy stanovené tímto nařízením pro všechny nebo některé produkty pocházející ze zvýhodněné země, jestliže se domnívá, že existují dostatečné důkazy o tom, že dočasné odnětí by bylo opodstatněné na základě důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, pokud nejprve:“

b) Odstavec 4 se zrušuje.

2. Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

1. Pokud Komise nebo členský stát obdrží informace, které mohou odůvodnit dočasné odnětí, a pokud Komise nebo členský stát usoudí, že existují dostatečné důvody pro šetření, informuje o tom výbor uvedený v článku 27.

2. Komise může v souladu s postupem podle čl. 27 odst. 5 do jednoho měsíce rozhodnout o zahájení šetření.“

3. Článek 19 se mění takto:

a) V odstavci 3 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Komise oznámí své rozhodnutí dotčené zvýhodněné zemi a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o svém úmyslu dočasně odejmout preferenční režimy pro všechny nebo některé produkty pocházející ze zvýhodněné země, pokud se do uplynutí této doby dotčená zvýhodněná země nezaváže přijmout opatření nezbytná pro zajištění souladu s úmluvami uvedenými v části A přílohy III v přiměřené lhůtě.“

b) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Pokud Komise usoudí, že dočasné odnětí je nezbytné, rozhodne v souladu s postupem podle čl. 27 odst. 6. V případě uvedeném v odstavci 3 učiní Komise rozhodnutí na konci období uvedeného ve zmíněném odstavci.“

c) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Pokud se Komise rozhodne pro dočasné odnětí, vstoupí toto rozhodnutí v platnost šest měsíců po dni jeho přijetí, pokud Komise dříve nerozhodla, že důvody, které je ospravedlňovaly, již pominuly.“

4. Článek 20 se mění takto:

a) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Šetření se ukončí do šesti měsíců od data zveřejnění oznámení uvedeného v odstavci 2. Za mimořádných okolností může Komise tuto lhůtu v souladu s postupem uvedeným v čl. 27 odst. 5 prodloužit.“

b) Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Komise přijme rozhodnutí do jednoho měsíce postupem podle čl. 27 odst. 6. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost do jednoho měsíce ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie .“

c) Odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Pokud mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožní šetření, může Komise v souladu s postupem podle čl. 27 odst. 7 přijmout jakákoli nezbytně nutná preventivní opatření.“

5. Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Pokud dovoz produktů uvedených v příloze I Smlouvy působí nebo by mohl způsobit závažné narušení trhů Unie, zejména v jednom nebo více nejvzdálenějších regionech, nebo regulačních mechanismů těchto trhů, může Komise z vlastního podnětu nebo na základě žádosti členského státu pozastavit preferenční režimy pro dotčené produkty v souladu s postupem podle čl. 27 odst. 6 po konzultaci s řídícím výborem pro dotyčnou společnou organizaci trhu.“

6. V článku 22 se zrušuje odstavec 2.

7. V článku 27 se doplňují nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„6. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

7. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.“

19. NAřÍZENÍ RADY (ES) č. 597/2009 ZE DNE 11. čERVNA 2009 O OCHRANě PřED DOVOZEM SUBVENCOVANÝCH VÝROBKů ZE ZEMÍ, KTERÉ NEJSOU čLENY EVROPSKÉHO SPOLEčENSTVÍ [104]

Pokud jde o nařízení (ES) č. 597/2009, měla by být Komise zmocněna přijímat opatření nezbytná k provádění zmíněného nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[105].

Nařízení (ES) č. 597/2009 se proto mění takto:

1. V článku 10 se odstavec 11 nahrazuje tímto:

„11. Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, učiní tak Komise během 45 dnů od obdržení podnětu a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie . Jestliže byly předloženy nedostatečné důkazy, je o tom žadatel vyrozuměn do 45 dnů od okamžiku, kdy byl podnět předán Komisi.“

2. V článku 11 se odstavec 9 nahrazuje tímto:

„9. Při řízeních podle čl. 10 odst. 11 se šetření ukončí pokud možno v době jednoho roku. Tato šetření musí být ukončena do třinácti měsíců od zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry buď podle článku 13 přijetím závazků, nebo podle článku 15 přijetím konečných opatření. Ve výjimečných případech může Komise s ohledem na složitost šetření nejpozději osm měsíců po zahájení šetření rozhodnout o prodloužení této lhůty až na dobu 18 měsíců, nikdy déle.“

3. Článek 12 se mění takto:

a) V odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Prozatímní cla se uloží nejdříve 60 dnů od zahájení řízení a nejpozději devět měsíců od zahájení řízení. Ve výjimečných případech může Komise s ohledem na složitost šetření nejpozději osm měsíců po zahájení šetření rozhodnout o prodloužení této lhůty až na dobu 12 měsíců, nikdy déle.“

b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Komise přijme prozatímní opatření v souladu s postupem podle čl. 25 odst. 3.“

c) Odstavec 5 se zrušuje.

4. Článek 13 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud byla předběžně stanovena existence subvence a újmy, Komise může přijmout uspokojivé dobrovolné závazky, kterými se:

a) země původu a/nebo vývozu zaváže zrušit nebo omezit subvenci nebo přijmout jiná opatření týkající se jejích účinků, nebo

b) vývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků nebo přestane výrobky vyvážet na dané území tak dlouho, dokud jsou vývozům poskytovány napadnutelné subvence, takže je Komise přesvědčena, že poškozující účinek subvencí je odstraněn.V takovém případě a po dobu platnosti takovýchto závazků se neuplatní prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 12 odst. 3 nebo konečná cla uložená v souladu s čl. 15 odst. 1 na příslušné dovozy dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o přijetí uvedených závazků a ve všech následných změnách takového rozhodnutí.Zvýšení ceny výrobků podle těchto závazků nesmí být vyšší, než je nezbytné k vyrovnání částky napadnutelných subvencí, a musí být nižší než výše napadnutelných subvencí, pokud je toto zvýšení ceny dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.“

b) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Pokud jsou závazky přijaty, šetření se ukončí. Komise ukončí šetření v souladu s postupem podle čl. 25 odst. 2.“

c) V odstavci 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„9. Jestliže některá strana poruší nebo odvolá závazky, nebo v případě, že Komise zruší přijetí závazku, je přijetí daného závazku zrušeno prostřednictvím rozhodnutí Komise nebo nařízení Komise a uplatní se prozatímní clo, které Komise uložila v souladu s článkem 12, nebo konečné clo, které bylo uloženo v souladu s čl. 15 odst. 1, pokud dotčenému vývozci nebo zemi původu a/nebo vývozu byla, s výjimkou případu, kdy je závazek odvolán vývozcem nebo danou zemí, dána příležitost se k věci vyjádřit.“

d) Odstavec 10 se nahrazuje tímto:

„10. Na základě nejspolehlivějších dostupných informací může být podle článku 12 uloženo prozatímní clo, pokud existuje důvod k domněnce, že některý závazek byl porušen, nebo v případě porušení nebo odvolání závazku a pokud šetření, které vedlo ke vzniku závazku, nebylo ukončeno.“

5. V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„Pokud není nutno přijmout žádná ochranná opatření, šetření nebo řízení se zastaví. Komise zastaví šetření v souladu s postupem podle čl. 25 odst. 2.“

6. V článku 15 se odst. 1 se mění takto:

a) První pododstavec se nahrazuje tímto:

„1. Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že existují napadnutelné subvence a jimi způsobená újma a v zájmu Unie podle článku 31 je nutné zasáhnout, uloží Komise v souladu s postupem podle čl. 25 odst. 2 konečné vyrovnávací clo. Pokud byla uložena prozatímní cla, zahájí Komise tento postup nejpozději jeden měsíc před tím, než tato cla pozbudou platnosti.“

b) Druhý a třetí pododstavec se zrušují.

7. V čl. 16 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2. Pokud je uloženo prozatímní vyrovnávací clo a pokud je s konečnou platností zjištěno, že existuje napadnutelná subvence a újma, rozhodne Komise nezávisle na otázce, zda je třeba uložit konečné vyrovnávací clo, do jaké míry má být prozatímní vyrovnávací clo skutečně vybráno.“

8. V článku 20 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Zrychlený přezkum se zahájí poté, co byla výrobcům Unie dána příležitost se k věci vyjádřit.“

9. V článku 21 odst. 4 se první pododstavec se nahrazuje tímto:

„4. Komise rozhodne, zda a do jaké míry má být žádosti vyhověno, nebo může kdykoli rozhodnout o zahájení prozatímního přezkumu; informace a závěry vyplývající z přezkumu provedeného podle příslušných ustanovení pro prozatímní přezkum využije ke zjištění, zda a do jaké míry je vrácení cla oprávněné.“

10. Článek 22 se mění takto:

a) V odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Přezkumy podle článků 18 a 19 se provedou bez zbytečného odkladu a ukončí obvykle do dvanácti měsíců od zahájení. Přezkumy podle článků 18 a 19 jsou ukončeny do patnácti měsíců od zahájení. Ve výjimečných případech může Komise s ohledem na složitost šetření nejpozději devět měsíců po zahájení šetření rozhodnout o prodloužení této lhůty až na dobu 18 měsíců, nikdy déle.“

b) V odstavci 1 se zrušuje pátý pododstavec.

c) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Přezkumy podle článků 18, 19 a 20 zahajuje Komise.“

11. Článek 23 se mění takto:

a) V odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Šetření podle tohoto článku se zahájí z podnětu Komise nebo na žádost členského státu nebo kterékoli zúčastněné strany, pokud žádost obsahuje dostatečné důkazy o činitelích uvedených v odstavcích 1, 2 a 3. Šetření se zahájí nařízením Komise, ve kterém lze dát současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz podle čl. 24 odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty.“

b) V odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Jestliže definitivně zjištěné skutečnosti prokáží, že působnost opatření musí být rozšířena, Komise tak učiní v souladu s postupem podle čl. 25 odst. 2.“

c) V odstavci 6 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Osvobození se udělují rozhodnutím Komise a platí pro období a za podmínek uvedených v dotyčném rozhodnutí.“

12. Článek 24 se mění takto:

a) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. V zájmu Unie může Komise rozhodnutím pozastavit na dobu devíti měsíců účinnost opatření přijatých podle tohoto nařízení. Pozastavení může Komise v souladu s postupem podle čl. 25 odst. 2 prodloužit o další období, které nesmí překročit dobu jednoho roku.Účinnost opatření smí být pozastavena pouze v případě, že se tržní podmínky dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení účinnosti opatření obnovila újma, a za předpokladu, že výrobnímu odvětví Unie je dána příležitost se k věci vyjádřit a že se k takovému vyjádření přihlédne. Účinnost opatření může být kdykoliv obnovena, pokud již netrvají důvody jejího pozastavení.“

b) V odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:„Komise může vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence.“

13. Článek 25 se nahrazuje tímto:

„Výbor

1. Komisi je nápomocen Antisubvenční výbor (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.

4. Je-li použito písemného postupu podle čl. 3 odst. 5 nařízení EU č. […./2011], tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže o tom ve lhůtě stanovené předsedou rozhodne předseda nebo o to požádá většina členů výboru definovaná v čl. 5 odst. 1 nařízení EU č. […./2011].“

14. V článku 29 se odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Komise, členské státy ani jejich zaměstnanci nesdělují žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace, k jejichž výměně došlo mezi Komisí a členskými státy, nebo interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo jejích členských států se nesdělují s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.“

15. Článek 30 se mění takto:

a) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Konečné informace musí být poskytnuty písemně. Podávají se co nejdříve, obvykle nejpozději jeden měsíc před zahájením postupů podle článku 14 a 15, přičemž se řádně přihlédne k ochraně důvěrných informací. Pokud Komise nemůže sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v tomto okamžiku, sdělí je co nejdříve.

Poskytnutím informací není dotčeno žádné další rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.“

c) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„Ke stanoviskům učiněným po poskytnutí konečných informací lze přihlédnout pouze tehdy, jsou-li doručena ve lhůtě, kterou stanoví Komise v každém jednotlivém případě s ohledem na naléhavost věci a která činí nejméně deset dnů. Může být stanovena kratší doba, pokud již byly konečné informace poskytnuty.“

16. Článek 31 se mění takto:

a) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Strany, které jednaly podle odstavce 2, mohou předložit svá stanoviska k uplatňování jakéhokoli prozatímního vyrovnávacího cla. Aby k nim mohlo být přihlédnuto, musí být tato stanoviska dodána během 15 dnů následujících po uplatnění takových opatření a musí být v plném znění nebo v přiměřeném shrnutí sdělena ostatním účastníkům řízení, kteří se k nim mohou vyjádřit.“

b) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Komise prozkoumá všechny řádně poskytnuté informace a zjistí, do jaké míry jsou reprezentativní; výsledky tohoto zkoumání a své stanovisko k jejich opodstatněnosti sdělí výboru.“

c) V odstavci 6 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Tyto informace budou poskytnuty v co nejširší míře a aniž je jimi dotčeno jakékoli další rozhodnutí Komise.“

20. Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu [106]

Pokud jde o nařízení (ES) č. 260/2009, měla by být Komise zmocněna přijímat opatření nezbytná k provádění zmíněného nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[107].

Nařízení (ES) č. 260/2009 se proto mění takto:

1. Článek 3 se zrušuje.

2. Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.

3. Článek 6 se mění takto:

a) V odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

„Pokud je Komisi zřejmé, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření, zahájí jej do jednoho měsíce po obdržení informací z některého členského státu a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie .“

b) V odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise si vyžádá všechny informace, které považuje za nutné, a snaží se, pokud to považuje za vhodné, ověřit tyto informace u dovozců, obchodníků, obchodních zástupců, výrobců, obchodních sdružení a organizací.“

c) Odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„Pokud Komise dospěje k názoru, že stávající důkazy nepostačují k tomu, aby zdůvodnily šetření, sdělí toto rozhodnutí členským státům do jednoho měsíce od obdržení informací z členských států.“

4. V článku 7 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud dojde Komise během devíti měsíců po zahájení šetření k závěru, že nejsou nutná žádná kontrolní a ochranná opatření Unie, ukončí se šetření do jednoho měsíce.“

5. V článku 9 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Komise, členské státy ani jejich zaměstnanci nesdělují žádné informace důvěrného charakteru, které obdrželi podle tohoto nařízení, ani žádné údaje poskytnuté na důvěrném základě, pokud k tomu poskytovatel dané informace výslovně neudělí souhlas.“

6. V článku 11 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Rozhodnutí o zavedení kontroly přijme Komise v souladu s postupem podle čl. 16 odst. 6.“

7. Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Pokud nebyl dovoz produktu podroben předchozí kontrole Unie, může Komise v souladu s článkem 18 zavést kontrolu omezenou na dovoz určený pro jeden nebo více regionů Unie.“

8. V článku 16 se odstavce 6 a 7 nahrazují tímto:

„6. Pokud o zásah Komise požádal některý členský stát, přijme Komise v souladu s postupem podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 4 odst. 3.“

9. Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Pokud to vyžadují zájmy Unie, může Komise v souladu s postupem podle čl. 4 odst. 2 a ustanoveními kapitoly III přijmout vhodná opatření, aby zabránila tomu, aby se určitý produkt do Unie dovážel v natolik zvýšeném množství a/nebo za takových podmínek, že tím výrobcům obdobných nebo přímo konkurujících produktů z Unie vzniká nebo hrozí vážná újma.

Použije se čl. 16 odst. 2 až 5.“

10. V článku 21 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud Komise dospěje k názoru, že je nutné některá kontrolní nebo ochranná opatření podle článků 11, 13, 16, 17 a 18 zrušit nebo změnit, dotčená opatření v souladu s postupem podle čl. 4 odst. 2 zruší nebo změní.“

11. Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Pokud to zájmy Unie vyžadují, může Komise v souladu s postupem podle čl. 4 odst. 2 přijmout vhodná opatření, aby umožnila výkon práv a povinností Unie nebo všech jejích členských států na mezinárodní úrovni, zejména v oblasti obchodu se zbožím.“

21. Nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí [108]

Pokud jde o nařízení (ES) č. 625/2009, měla by být Komise zmocněna přijímat opatření nezbytná k provádění zmíněného nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[109].

Nařízení (ES) č. 625/2009 se proto mění takto:

1. Článek 3 se zrušuje.

2. Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro ochranná opatření zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009[110] (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.

3. Článek 5 se mění takto:

a) V odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

b) V odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

c) Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Pokud Komise dospěje k názoru, že stávající důkazy nepostačují k tomu, aby zdůvodnily šetření, sdělí toto rozhodnutí členským státům do jednoho měsíce od obdržení informací z členských států.“

4. V čl. 6 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Pokud dojde Komise během devíti měsíců po zahájení šetření k závěru, že nejsou nutná žádná kontrolní a ochranná opatření Unie, šetření se ukončí.“

5. V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Komise, členské státy ani jejich zaměstnanci nesdělují žádné důvěrné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení, ani žádné údaje poskytnuté na důvěrném základě, pokud k tomu poskytovatel dané informace výslovně neudělí souhlas.“

6. Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Pokud nebyl dovoz produktu podroben předchozí kontrole Unie, může Komise v souladu s článkem 17 zavést kontrolu omezenou na dovoz určený pro jeden nebo více regionů Unie.“

7. Článek 15 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Přijatá opatření se neprodleně sdělí členským státům a jsou okamžitě použitelná.“

b) Odstavce 4, 5 a 6 se nahrazují tímto:

„4. Pokud o zásah Komise požádal některý členský stát, přijme Komise v souladu s postupem podle čl. 4 odst. 2 rozhodnutí do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 4 odst. 3.“

8. V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Komise může zejména v případě uvedeném v čl. 15 odst. 1 přijmout vhodná opatření v souladu s postupem podle čl. 4 odst. 2.“

9. V článku 18 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. „Pokud Komise dospěje k názoru, že je nutné některá kontrolní nebo ochranná opatření podle kapitol IV a V zrušit nebo změnit, dotčená opatření zruší nebo změní.“

22. Nařízení Rady (ES) č. 1061/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro vývoz [111]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 1061/2009, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ TOHOTO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[112].

Nařízení (ES) č. 1061/2009 se proto mění takto:

1. Článek 3 se zrušuje.

2. Článek 4 se nahrazuje tímto:

„1. Komisi je nápomocen Výbor pro společná pravidla pro vývoz (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.“

3. Článek 6 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Za účelem zabránění kritické situaci, která by nastala v důsledku nedostatku základních produktů nebo za účelem nápravy takové situace, a pokud zájmy Unie vyžadují okamžitý zásah, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu a s přihlédnutím k povaze produktů a dalším zvláštnostem dotyčných transakcí vývoz produktu podmínit předložením vývozního povolení, které je udělováno podle pravidel a v mezích stanovených Komisí v souladu s postupem podle čl. 4 odst. 2. V naléhavých případech se použijí ustanovení čl. 4 odst. 3.“

b) V odstavci 4 se zrušuje druhá věta.

c) Odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5. Pokud Komise uplatní odstavec 1, rozhodne o přijetí vhodných opatření uvedených v článku 7 ve lhůtě dvanácti pracovních dnů od vstupu opatření, které přijala, v platnost. Pokud do šesti týdnů od vstupu opatření v platnost nejsou přijata žádná opatření, považuje se takové opatření za zrušené.“

4. V čl. 7 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Pokud to vyžadují zájmy Unie, může Komise v souladu s postupem podle čl. 4 odst. 2 přijmout vhodná opatření.“

5. V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Má-li Komise za to, že je třeba zrušit nebo změnit některá opatření uvedená v článcích 6 a 7, učiní tak v souladu s postupem podle čl. 4 odst. 2.“

23. Nařízení Rady (ES) č. 1215/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté [113]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 1215/2009, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[114].

Nařízení (ES) č. 1215/2009 se proto mění takto:

1. Článek 2 se mění takto:

a) V odstavci 2 se zrušuje druhý pododstavec.

b) Doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Nejsou-li podmínky odstavců 1 nebo 2 splněny, mohou být výhody vyplývající z tohoto nařízení pro danou zemi v souladu s postupem podle čl. 8a odst. 2 částečně nebo zcela pozastaveny.“

2. Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Výbor

1. Pro účely článků 2 a 10 je Komisi nápomocen Prováděcí výbor pro západní Balkán. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].“

3. Článek 10 se mění takto:

a) Odstavec 1 se mění takto:

1) Písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) uvědomí Prováděcí výbor pro západní Balkán;“

2) Doplňuje se druhý pododstavec, který zní:

Opatření uvedená v prvním pododstavci se přijímají v souladu s postupem podle čl. 8a odst. 2.“

b) Odstavec 2 se zrušuje.

c) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Na konci doby pozastavení rozhodne Komise buď ukončit dočasné opatření týkající se pozastavení, nebo rozšířit opatření týkající se pozastavení v souladu s odstavcem 1.“

24. Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [115]

POKUD JDE O NAřÍZENÍ (ES) č. 1225/2009, MěLA BY BÝT KOMISE ZMOCNěNA PřIJÍMAT OPATřENÍ NEZBYTNÁ K PROVÁDěNÍ ZMÍNěNÉHO NAřÍZENÍ V SOULADU S NAřÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A Rady (EU) č. [xxxx/2011] ze dne [xx/yy/2011], kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[116].

Nařízení (ES) č. 1225/2009 se proto mění takto:

1. V čl. 2 odst. 7 se poslední pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise stanoví, zda výrobce splňuje výše uvedená kriteria, do šesti měsíců od zahájení šetření, poté, co výrobní odvětví Unie dostane příležitost se k věci vyjádřit. Její stanovisko zůstává v platnosti během celého šetření.“

2. V článku 5 se odstavec 9 nahrazuje tímto:

Pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují zahájení řízení, učiní tak Komise během 45 dnů od obdržení podnětu a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie . Jestliže byly předloženy nedostatečné důkazy, je o tom žadatel vyrozuměn do 45 dnů ode dne, kdy byl podnět předán Komisi.“

3. V článku 6 se odstavec 9 nahrazuje tímto:

Při řízeních zahájených podle čl. 5 odst. 9 se šetření ukončí pokud možno do jednoho roku. Tato šetření musí být ukončena do 15 měsíců od zahájení, a to v souladu s učiněnými závěry buď podle článku 8 přijetím závazků, nebo podle článku 9 přijetím konečných opatření. Ve výjimečných případech může Komise s ohledem na složitost šetření nejpozději devět měsíců po zahájení šetření rozhodnout o prodloužení této lhůty až na dobu 18 měsíců, nikdy déle.“

4. Článek 7 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Prozatímní clo může být uloženo tehdy, jestliže bylo zahájeno řízení podle článku 5, jestliže bylo zveřejněno příslušné oznámení a účastníkům řízení bylo patřičným způsobem umožněno předložit informace a předložit svá stanoviska podle čl. 5 odst. 10, jestliže bylo předběžně zjištěno, že došlo k dumpingu a že tím je výrobnímu odvětví Unie působena újma, a jestliže je v zájmu Unie zasáhnout a zabránit této újmě. Prozatímní cla se uloží nejdříve 60 dnů od zahájení řízení a nejpozději devět měsíců od zahájení řízení. Ve výjimečných případech může Komise s ohledem na složitost šetření nejpozději osm měsíců po zahájení šetření rozhodnout o prodloužení této lhůty až na dobu 12 měsíců, nikdy déle.“

b) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komise přijme prozatímní opatření v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 3.“

c) Odstavec 6 se zrušuje.

5. Článek 8 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud byla předběžně stanovena existence dumpingu a újmy, Komise může přijmout uspokojivé dobrovolné závazky, kterými se vývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků nebo přestane výrobky vyvážet na dané území za dumpingové ceny, pokud je Komise přesvědčena, že poškozující účinek dumpingu je tím odstraněn. V takovém případě a po dobu platnosti těchto závazků se neuplatní prozatímní cla uložená Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1 nebo konečná cla uložená v souladu s čl. 9 odst. 4 na příslušný dovoz dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, které jsou uvedeny v rozhodnutí Komise o přijetí uvedených závazků v platném znění. Zvýšení ceny výrobků podle těchto závazků nesmí být vyšší, než je nezbytné k vyrovnání dumpingového rozpětí, a musí být nižší než dumpingové rozpětí, pokud je toto zvýšení ceny dostatečné k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.“

b) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Pokud jsou závazky přijaty, šetření se zastaví. Komise zastaví šetření v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 2.“

c) V odstavci 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„9. Jestliže některá strana závazky poruší nebo odvolá nebo jestliže Komise odvolá přijetí závazku, přijetí daného závazku se poté, co je dotčenému vývozci dána příležitost se k věci vyjádřit, s výjimkou případu, kdy závazek sám odvolal, zruší rozhodnutím Komise nebo nařízením Komise a automaticky se uplatní se prozatímní clo uložené Komisí v souladu s článkem 7 nebo konečné clo uložené v souladu s čl. 9 odst. 4.“

d) Odstavec 10 se nahrazuje tímto:

„10. Na základě nejspolehlivějších dostupných informací může být podle článku 7 uloženo prozatímní clo, pokud existuje důvod k domněnce, že některý závazek byl porušen, nebo v případě porušení nebo odvolání závazku a pokud šetření, které vedlo ke vzniku závazku, dosud nebylo ukončeno.“

6. Článek 9 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pokud není nutno přijmout žádná ochranná opatření, šetření nebo řízení se zastaví. Komise zastaví šetření v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 2.“

b) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Pokud z konečného zjištění skutkového stavu vyplývá, že existuje dumping a jím způsobená újma a v zájmu Unie podle článku 21 je nutné zasáhnout, uloží Komise v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 2 konečné antidumpingové clo. Pokud byla uložena prozatímní cla, zahájí Komise tento postup nejpozději jeden měsíc před tím, než tato cla pozbudou platnosti. Výše antidumpingového cla nesmí přesahovat zjištěné dumpingové rozpětí a musí být nižší než toto rozpětí, pokud menší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.“

7. V čl. 10 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

„2. Pokud je uloženo prozatímní clo a pokud je s konečnou platností zjištěno, že existuje dumping a újma, rozhodne Komise nezávisle na otázce, zda je třeba uložit konečné antidumpingové clo, do jaké míry má být prozatímní clo skutečně vybráno.“

8. Článek 11 se mění takto:

a) V odst. 4 třetím pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Zrychlený přezkum u nového vývozce se zahájí a provede poté, co byla výrobcům v Unii dána příležitost se k věci vyjádřit.“

b) V odstavci 5 se první a druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Na přezkumy prováděné podle odstavců 2, 3 a 4 se použijí odpovídající ustanovení tohoto nařízení o postupech a provádění šetření, s výjimkou ustanovení o lhůtách. Přezkumy podle odstavců 2 a 3 se provedou bez zbytečného odkladu a ukončí obvykle do dvanácti měsíců po zahájení. Přezkumy podle odstavců 2 a 3 se ukončí do 15 měsíců po zahájení. Ve výjimečných případech může Komise s ohledem na složitost šetření nejpozději devět měsíců po zahájení šetření rozhodnout o prodloužení této lhůty až na dobu 18 měsíců, nikdy déle. Přezkumy podle odstavce 4 jsou v každém případě ukončeny do devíti měsíců od zahájení. Je-li přezkum prováděný podle odstavce 2 zahájen v době, kdy již probíhá přezkum podle odstavce 3 ve stejném řízení, ukončí se přezkum podle odstavce 3 současně s přezkumem podle odstavce 2.“

c) Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„Přezkumy podle tohoto článku zahajuje Komise. Pokud to přezkum odůvodňuje, opatření se zruší nebo ponechají v platnosti podle odstavce 2, anebo zruší, ponechají v platnosti nebo změní podle odstavců 3 a 4. Jsou-li opatření zrušena pro jednotlivé vývozce, avšak nikoli pro celou zemi, zůstávají tito vývozci předmětem řízení a mohou být automaticky znovu předmětem šetření v jakémkoli dalším přezkumu prováděném u dané země podle tohoto článku.“

d) V odst. 8 čtvrtém pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Komise rozhodne, zda a do jaké míry má být žádosti vyhověno, nebo může kdykoli rozhodnout o zahájení prozatímního přezkumu; informace a závěry vyplývající z přezkumu provedeného podle příslušných ustanovení pro prozatímní přezkum využije ke zjištění, zda a do jaké míry je vrácení cla oprávněné.“

9. Článek 12 se mění takto:

a) V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud výrobní odvětví Unie nebo jiná zúčastněná strana předloží (obvykle do dvou let od vstupu opatření v platnost) dostatečné informace o tom, že po skončení období původního šetření a před nebo po zavedení opatření se vývozní ceny snížily nebo že opatření nevedla k žádnému nebo jen k nedostatečnému zvýšení cen při dalším prodeji nebo pozdějších prodejních cen dováženého výrobku v Unii, může být šetření opět zahájeno, aby bylo přezkoumáno, zda měla opatření na výše uvedené ceny účinek.“

b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pokud se v novém šetření podle tohoto článku zjistí zvýšený dumping, může Komise na základě nově zjištěných vývozních cen a v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 2 platná opatření změnit. Výše antidumpingového cla uloženého podle tohoto článku nesmí převýšit dvojnásobek původně uložené výše cla.“

c) V odstavci 4 se první a druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Příslušná ustanovení článků 5 a 6 se použijí na každé nové šetření podle tohoto článku, avšak toto nové šetření se provede urychleně a obvykle se ukončí do devíti měsíců po zahájení. Nové šetření se v každém případě ukončí do jednoho roku po zahájení.“

10. Článek 13 se mění takto:

a) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Šetření podle tohoto článku se zahájí z podnětu Komise nebo na žádost členského státu nebo jiné zúčastněné strany, pokud žádost obsahuje dostatečné důkazy o činitelích uvedených v odstavci 1. Šetření se zahájí nařízením Komise, ve kterém lze dát současně pokyn celním orgánům, aby evidovaly dovoz podle čl. 14 odst. 5 nebo aby vyžadovaly složení jistoty. Šetření provádí Komise s případnou pomocí celních orgánů a musí být ukončeno do devíti měsíců. Jestliže definitivně zjištěné skutečnosti prokáží, že působnost opatření musí být rozšířena, Komise tak učiní v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 2. Rozšíření působnosti nabývá účinku dnem, kdy byla stanovena povinnost vést celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 nebo od kterého je vyžadováno složení jistoty. Příslušná procesní ustanovení tohoto nařízení o zahájení a průběhu šetření se použijí podle tohoto článku.“

b) V odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Osvobození se udělují rozhodnutím Komise a platí pro období a za podmínek uvedených v dotyčném rozhodnutí.“

11. Článek 14 se mění takto:

a) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. V zájmu Unie může Komise rozhodnutím pozastavit na dobu devíti měsíců účinnost opatření přijatých podle tohoto nařízení. Pozastavení může Komise v souladu s postupem podle čl. 15 odst. 2 prodloužit o další období, které nesmí překročit dobu jednoho roku. Účinnost opatření smí být pozastavena pouze v případě, že se tržní podmínky dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení účinnosti opatření obnovila újma, a za předpokladu, že výrobnímu odvětví Unie je dána příležitost se k věci vyjádřit a že se k takovému vyjádření přihlédne. Účinnost opatření může být kdykoliv obnovena, pokud již netrvají důvody jejího pozastavení.“

b) V odstavci 5 se první věta nahrazuje tímto:

„5. Komise může vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence.“

12. Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Výbor

1. Komisi je nápomocen Antidumpingový výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. […./2011].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [5] nařízení (EU) č. [xxxx/2011].

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek [8] nařízení (EU) č. [xxxx/2011] ve spojení s článkem [5] uvedeného nařízení.

13. V článku 19 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„Komise, členské státy ani jejich zaměstnanci nesdělují žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace, k jejichž výměně došlo mezi Komisí a členskými státy, nebo interní dokumenty vypracované úřady Unie nebo jejích členských států se nesdělují s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.“

14. Článek 20 se mění takto:

a) Odstavec 4 nahrazuje tímto:

„Konečné informace musí být poskytnuty písemně. Podávají se co nejdříve, obvykle nejpozději jeden měsíc před zahájením řízení podle článku 9, přičemž se řádně přihlédne k ochraně důvěrných informací. Pokud Komise nemůže sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v tomto okamžiku, sdělí je co nejdříve. Poskytnutím informací není dotčeno žádné další rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.“

c) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„Ke stanoviskům učiněným po poskytnutí konečných informací lze přihlédnout pouze tehdy, jsou-li obdržena ve lhůtě, kterou stanoví Komise v každém jednotlivém případě s ohledem na naléhavost věci a která činí nejméně deset dnů. Může být stanovena kratší doba, pokud již byly konečné informace poskytnuty.“

15. Článek 21 se mění takto:

a) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

b) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

c) V odstavci 6 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Tyto informace budou poskytnuty v co nejširší míře a aniž je jimi dotčeno jakékoli další rozhodnutí Komise.“

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRH S ROZPOČTOVÝM DOPADEM VÝLUČNĚ NA STRANĚ PŘÍJMŮ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění určitá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření.

2. ROZPOČTOVÉ LINIE:

Nevztahuje se na tento návrh.

3. FINANČNÍ DOPAD

( Návrh nemá žádné finanční dopady.

4. OPATŘENÍ PROTI PODVODŮM

Nevztahuje se na tento návrh.[pic][pic][pic][pic][pic][pic]

[1] KOM(2010) 83 v konečném znění ze dne 9.3.2010, 2010/0051 (COD).

[2] Viz článek 10 návrhu Komise.

[3] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[4] Viz poslední odstavec důvodové zprávy.

[5] Číslování v tomto návrhu je totožné s číslováním v nařízení obsaženém v legislativním usnesení Parlamentu ze dne 13. prosince 2010.

[6] Úř. věst. L 192, 26.8.1971, s. 14.

[7] Úř. věst. L 300, 31.12.1972, s. 284.

[8] Úř. věst. L 301, 31.12.1972, s. 162.

[9] Úř. věst. L 171, 27.6.1973, s. 103.

[10] Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71.

[11] Úř. věst. L 309, 29.11.1996, s. 1.

[12] Úř. věst. L 304, 21.11.2001, s. 1.

[13] Úř. věst. L 25, 29.1.2002, s. 16.

[14] Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1.

[15] Úř. věst. L 300, 31.10.2006, s. 1.

[16] Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1.

[17] Úř. věst. L 20, 24.1.2008, s. 1.

[18] Úř. věst. L 43, 19.2.2008, s. 1.

[19] Úř. věst. L 169, 30.6.2008, s. 1.

[20] Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1.

[21] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[22] Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

[23] Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1.

[24] Úř. věst. L 291, 7.11.2009, s. 1.

[25] Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 1.

[26] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[27] Rozsudek Soudního dvora ve věci Komise v. Rada , C-257/01, Sb. rozh. 2005, s. I 00345, body 50–51. Viz také rozsudek Soudního dvora ve věci Evropský parlament v. Rada , C-133/06, Sb. rozh. 2008, s. I 03189.

[28] Viz odstavec 11 důvodové zprávy ke Komisí předloženému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1215/2009, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté (KOM(2010) 54, 2010/36/COD) a odstavec 6 důvodové zprávy ke Komisí předloženému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 (KOM(2010) 142, 2010/0140/COD).

[29] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[30] Úř. věst. L …

[31] Úř. věst. L 300, 31.12.1972, s. 284.

[32] Úř. věst. L 301, 31.12.1972, s. 162.

[33] Úř. věst. L 171, 27.6.1973, s. 103.

[34] Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71.

[35] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 21.

[36] Úř. věst. L 309, 29.11.1996, s. 1.

[37] Úř. věst. L 201, 26.7.2001, s. 10.

[38] Úř. věst. L 304, 21.11.2001, s. 1.

[39] Úř. věst. L 25, 29.1.2002, s. 16.

[40] Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1.

[41] Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 8.

[42] Úř. věst. L 110, 30.4.2005, s. 1.

[43] Úř. věst. L 300, 31.10.2006, s. 1.

[44] Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1.

[45] Úř. věst. L 20, 24.1.2008, s. 1.

[46] Úř. věst. L 43, 19.2.2008, s. 1.

[47] Úř. věst. L 169, 30.6.2008, s. 1.

[48] Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1.

[49] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[50] Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

[51] Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1.

[52] Úř. věst. L 291, 7.11.2009, s. 1.

[53] Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 1.

[54] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[55] Úř. věst. L…

[56] Úř. věst. L 300, 31.12.1972, s. 284.

[57] Úř. věst. L …

[58] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[59] Úř. věst. L 301, 31.12.1972, s. 162.

[60] Úř. věst. L…

[61] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[62] Úř. věst. L 171, 26.6.1973, s. 103.

[63] Úř. věst. L…

[64] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[65] Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71.

[66] Úř. věst. L …

[67] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 21.

[68] Úř. věst. L …

[69] Úř. věst. L 309, 29.11.1996, s. 1.

[70] Úř. věst. L …

[71] Úř. věst. L 201, 26.7.2001, s. 10.

[72] Úř. věst. L …

[73] Úř. věst. L 304, 21.11.2001, s. 1.

[74] Úř. věst. L …

[75] Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

[76] Úř. věst. L 25, 29.1.2002, s. 16.

[77] Úř. věst. L …

[78] Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

[79] Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1.

[80] Úř. věst. L …

[81] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[82] Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 8.

[83] Úř. věst. L …

[84] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[85] Úř. věst. L 110, 30.4.2005, s. 1.

[86] Úř. věst. L 300, 31.10.2006, s. 1.

[87] Úř. věst. L …

[88] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[89] Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1.

[90] Úř. věst. L …

[91] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[92] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

[93] Úř. věst. L 43, 19.2.2008, s. 1.

[94] Úř. věst. L …

[95] Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.

[96] Úř. věst. L 20, 24.1.2008, s. 1.

[97] Úř. věst. L …

[98] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[99] Úř. věst. L 169, 30.6.2008, s. 1.

[100] Úř. věst. L …

[101] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[102] Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1.

[103] Úř. věst. L …

[104] Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

[105] Úř. věst. L …

[106] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[107] Úř. věst. L …

[108] Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1.

[109] Úř. věst. L …

[110] Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

[111] Úř. věst. L 291, 7.11.2009, s. 1.

[112] Úř. věst. L …

[113] Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 1.

[114] Úř. věst. L …

[115] Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

[116] Úř. věst. L …

52011PC0082