14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 168/102

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na preambuli a články 3 a 6 této smlouvy,

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 3, 6, 9, 20, 151, 152, 153, 154, 156, 159 a 168 této smlouvy,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její články 1, 3, 27, 31, 32 a 33,

—

s ohledem na Evropskou sociální chartu ze dne 3. května 1996, a zejména na část I a článek 3 části II této charty,

—

s ohledem na Filadelfskou deklaraci ze dne 10. května 1944, týkající se cílů a účelů Mezinárodní organizace práce,

—

s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1),

—

s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (rámcová směrnice) a na její jednotlivé směrnice (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (3),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES ze dne 20. června 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/391/EHS, její samostatné směrnice a směrnice Rady 83/477/EHS, 91/383/EHS, 92/29/EHS a 94/33/ES za účelem zjednodušení a racionalizace zpráv o praktickém uplatňování (4),

—

s ohledem na směrnici Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU (5),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 (KOM(2007)0062),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená sociální agenda: příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (KOM(2008)0412),

—

s ohledem na zprávu Komise o provádění rámcové dohody o stresu při práci, kterou přijali sociální partneři (SEC(2011)0241),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020) a na jeho hlavní cíl, kterým je zvýšit do konce desetiletí úroveň zaměstnanosti v Evropské unii na 75 %,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. února 2005 o podpoře ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006, obsahující doporučení Komisi o ochraně zaměstnanců ve zdravotnictví Evropské unie před krví přenosnými nákazami způsobenými poraněním o jehlu (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o sociální odpovědnosti subdodavatelských podniků v rámci výrobních řetězců (10),

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 7. července 2011 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku aktivního stárnutí (2012) (11),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Evropské komise ze dne 24. dubna 2011, nazvaný „Přezkum evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007-2012 v polovině období“ (SEK(2011)0547),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 2001 o obtěžování na pracovišti (12),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0409/2011),

A.

vzhledem k tomu, že právo na zdraví patří k základním právům a že každý pracovník má právo na pracovní podmínky respektující jeho zdraví, bezpečnost a důstojnost;

B.

vzhledem k tomu, že cílem strategie Evropa 2020 je do roku 2020 zvýšit míru zaměstnanosti u věkové kategorie 20–64 let na 75 %, a to prostřednictvím podpory zaměstnanosti žen, mladých lidí, starších lidí, lidí s nízkou kvalifikací a legálních přistěhovalců a posilováním sociální soudržnosti;

C.

vzhledem k tomu, že technologický rozvoj a změny hospodářských a sociálních podmínek vedou k tomu, že se neustále mění pracovní místa a postupy, a vzhledem k tomu, že pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou proto zásadní rychlá politická, administrativní a technická řešení;

D.

vzhledem k tomu, že pro snížení četnosti pracovních úrazů a výskytu nemocí z povolání má zásadní význam prevence rizik; s ohledem na pozitivní vliv řádného řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to na úrovni vnitrostátní, evropské i v jednotlivých podnicích;

E.

vzhledem k tomu, že náležitá preventivní opatření se následně odrazí na lepších pracovních podmínkách, kvalitě práce a produktivitě; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že pracovní úrazy a nemoci z povolání představují pro podniky a systémy sociálního zabezpečení náklady ve výši 5,9 % (13) HDP;

F.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s nedostatkem pracovních sil je žádoucí prodloužit ekonomicky aktivní dobu u starších pracujících a zajistit, aby opatření na podporu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci co nejdříve nabyla účinnosti;

G.

vzhledem k tomu, že ochranou mladých pracujících se lze vyhnout zdravotním problémům, které jsou způsobeny výkonem povolání a mohou se objevit v pozdějším věku;

H.

vzhledem k tomu, že v odvětví služeb nejsou mladí pracující a ženy dostatečně zahrnuti do politik opětovného začlenění a udržení pracovního místa (14);

I.

vzhledem k tomu, že externalizace práce prostřednictvím subdodávek a dočasných pracovních poměrů může vést k zaměstnávání nedostatečně kvalifikované pracovní síly, k nehlášené práci a k vágním pracovním vztahům, takže je obtížné určit zodpovědnost za dodržování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

J.

vzhledem k tomu, že rámcová směrnice 89/391/EHS stanoví odpovědnost zaměstnavatelů za uplatňování politiky systematické prevence, která pokrývá veškerá rizika bez ohledu na postavení pracovníka, a ukládá zaměstnavateli povinnost zaručit, aby zaměstnanci neutrpěli z důvodu vykonávané práce újmu, včetně důsledků šikanování na pracovišti;

K.

vzhledem k tomu, že pro evropské podniky představují v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci největší obavy pracovní úrazy, onemocnění pohybového aparátu a stres na pracovišti (15);

L.

vzhledem k tomu, že cílem strategie EU 2020 je dosáhnout 75 % míry zaměstnanosti obyvatel ve věku 20–64 let; vzhledem k tomu, že se pracovníci s chronickým nebo dlouhodobým onemocněním často nevrátí ke svému zaměstnání, ačkoli by jim to jejich zdravotní stav dovolil;

M.

vzhledem k nárůstu chronických zdravotních potíží souvisejících prací, k nimž patří například onemocnění pohybového aparátu a psychosociální rizika;

N.

vzhledem k tomu, že pod pojmem psychosociální rizika je třeba si představit rizika spojená se stresem, tzv. symbolickým násilím a s obtěžováním na pracovišti; vzhledem k tomu, že stres souvisí s nejistým zaměstnáním, etickými konflikty, špatnou organizací práce (např. časová tíseň nebo pracovní přetížení), konfliktním vztahem s klientem, chybějící podporou v práci, nestabilními pracovními vztahy či s nedostatečným sladěním pracovního a soukromého života;

O.

s ohledem na skutečnost, že obyvatelstvo v EU stárne, že se prodlužuje profesní život a je třeba zajistit prodloužení střední délky života v dobrém zdravotním stavu; s ohledem na nerovnoměrnou střední délku života v závislosti na sociální a profesní skupině a na obtížnosti práce; vzhledem k tomu, že pracující ve věku nad 55 let jsou vedle onemocnění pohybového aparátu více ohroženi rakovinou, srdečními chorobami, respiračními obtížemi a poruchami spánku (16);

P.

vzhledem k tomu, že zaměstnanci, jejichž práce zahrnuje i noční směny, nemají pravidelný denní režim, což je často příčinou problémů, které mohou způsobovat nemoci z povolání;

Q.

vzhledem k tomu, že v důsledku pracovního úrazu nebo nemocí z povolání zemře každoročně 168 000 evropských občanů (17) a dalších 7 milionů utrpí pracovní úraz, a vzhledem k tomu, že ještě nelze přesně určit, v jaké míře dochází k úrazům v souvislosti s využíváním nových technologií a nových forem práce;

R.

vzhledem k tomu, že nebyla prokázána jakákoli spojitost mezi počtem úrazů a velikostí podniku; vzhledem k tomu, že počet úrazů však souvisí s druhem výroby, kterou se podnik zabývá, a s odvětvím, v němž podnik působí, což se nejvíce projevuje v odvětvích, kde převládá manuální práce a člověk pracuje v přímém kontaktu se strojem;

S.

vzhledem k tomu, že technologický rozvoj s sebou nese nová rizika v oblasti zdraví a bezpečnosti pracovníků, která by měla být posouzena;

T.

vzhledem k tomu, že nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací je onemocnění rakovinou, po němž následují kardiovaskulární a respirační onemocnění, zatímco pracovní úraz je příčinou úmrtí jen ve velmi malém počtu případů (18);

U.

vzhledem k tomu, že u žen je vyšší výskyt zdravotních problémů souvisejících s prací než u mužů, a to bez ohledu na druh práce (19); vzhledem k tomu, že je tudíž třeba, aby opatření v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci brala v úvahu pohlaví a celý životní cyklus;

V.

vzhledem k tomu, že ženy jsou ve stejné, ne-li větší míře postiženy onemocněními pohybového aparátu, a to i v případě, že pracují v odvětví služeb;

W.

vzhledem k tomu, že stárnoucí ženy jsou obzvláště náchylné k onemocněním souvisejícím s věkem a že politika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by této skutečnosti měla věnovat náležitou pozornost;

X.

vzhledem k tomu, že vystavování budoucích rodičů nebo na ještě nenarozených dětí podmínkám znečištěného životního prostředí a přítomnosti rizikových faktorů na pracovišti může způsobit zdravotní problémy ohrožující schopnost reprodukce;

1.

připomíná, že evropský referenční rámec v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci sám o sobě pracovní podmínky automaticky nezlepší; rozhodující význam má naopak správné uplatňování právních předpisů na území členských států, zejména zapojením zaměstnanců, a kontrola tohoto uplatňování, ale i mechanismy třístranného dialogu, shromažďování a šíření informací, osvětové kampaně a propojování služeb v oblasti vzdělávání a informací; vybízí Komisi, aby, jsou-li zjištěna porušení, okamžitě jednala a případně posílila sankce;

2.

upozorňuje na skutečnost, že k hlavním cílům strategie Společenství na období 2007–2012 patří jak zajištění řádného provedení právních předpisů EU, tak zlepšení a zjednodušení stávajících předpisů, a to i provedením nezávazných nástrojů; připomíná, že na základě článku 4 Smlouvy o fungování Evropské unie má Evropská unie v oblasti zaměstnanosti a veřejného zdraví pouze sdílenou pravomoc se členskými státy a že Komise ve svém sdělení z roku 2007 klade důraz na rozvoj a provádění vnitrostátních strategií; proto trvá na tom, že je nutné jednotně přizpůsobit evropské právní předpisy sociálním změnám a nevytvářet zbytečně další právní předpisy na evropské úrovni;

3.

vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2009 se několik členských států ve svých strategiích nezaměřilo na tři priority strategie EU: stres a „syndrom vyhoření“ na pracovišti, RSI (poškození z opakovaného přetížení) a výzkum a pravidelné shromažďování údajů o nových rizicích; domnívá se, že ve vnitrostátních strategiích je třeba vynaložit větší úsilí a více prostředků na prevenci;

4.

zastává názor, že při přijímání, plánování a provádění vnitrostátních strategií je třeba zohlednit, v jaké situaci se každý členský stát právě nachází, a zaměřit se na odvětví a podniky s nejvyšším výskytem pracovních úrazů;

5.

domnívá se, že je nezbytné, aby byly politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci sladěny na evropské i vnitrostátní úrovni a aby se odrážely i v jiných veřejných politikách, jako jsou politiky v oblasti: zdraví, zaměstnanosti, průmyslu, výzkumu, životního prostředí, dopravy, bezpečnosti silničního provozu, vzdělání, energetiky, regionálního rozvoje, veřejných zakázek a vnitřního trhu; napříč těmito politikami by v zájmu lepšího zohlednění specifických rizik, jimž čelí pracující ženy, mělo docházet k začleňování genderového hlediska;

6.

připomíná, že dvěma hlavními faktory, jimiž lze motivovat zaměstnavatele k aktivnímu přístupu, jsou, kromě firemní pověsti a ekonomických zájmů, právní závazky a požadavky kladené zaměstnanci;

7.

žádá, aby bylo při zadávání veřejných zakázek ve větší míře přihlíženo k tomu, do jaké míry je zajištěna bezpečnost a jakým způsobem se předchází nehodám;

8.

domnívá se, že evropská politika v oblasti chemických rizik, prevence rakoviny jakožto nemoci z povolání a ochrana schopnosti reprodukce musí být ambicióznější a lépe se přizpůsobovat novým skutečnostem;

9.

zdůrazňuje význam plného provádění nařízení REACH i skutečnost, že by mělo být dosaženo lepší součinnosti tohoto nařízení a politik bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to jak na evropské úrovni, tak i v jednotlivých členských státech;

10.

žádá, aby příští evropská strategie vymezila další měřitelné cíle doplněné závaznými harmonogramy a pravidelným hodnocením; přeje si, aby byl závazně přijat cíl spočívající v zajištění jednoho inspektora práce na 10 000 pracovníků, což je v souladu s doporučeními MOP;

11.

upozorňuje na to, že úsporná opatření přijatá v souvislosti s hospodářskou krizí nesmí vést k opomíjení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a zdůrazňuje, že úsporná rozpočtová politika a škrty v sociálních výdajích by neměly být na úkor opatření určených ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

12.

domnívá se, že dopady krize na hospodářství a závažnost recese, která postihla několik členských států, se nesmí stát záminkou pro méně důsledné dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví ani mít nepříznivé důsledky pro politiku předcházení vzniku rizik;

13.

domnívá se, že členské státy i podniky musí zvýšit investice do politik zaměřených na prevenci rizik a zajistit, aby se do nich zapojili rovněž pracovníci; domnívá se, že tyto investice budou zúročeny zvýšením produktivity práce, nárůstem konkurenceschopnosti podniků a snížením výdajů na sociální zabezpečení, a že to mimo jiné umožní zajistit udržitelnost systémů sociálního zabezpečení;

14.

zastává názor, že má-li být prevence úrazů skutečně účinná, musí být začleněna již do první fáze navrhování projektu, aby bylo možné prostřednictvím inovací zvýšit bezpečnost produktu a procesu výroby jako celku; vyzývá tudíž Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum v této oblasti;

15.

považuje za nezbytné, aby se otázka bezpečnosti na pracovišti řešila uplatňováním dvouúrovňové strategie zaměřené zejména na odstraňování rizik v oblasti životního prostředí a na zlepšení psychosociálních podmínek na pracovišti; domnívá se, že pro úspěch této strategie je zásadní zapojení pracovníků a sociálních partnerů na celostátní a místní úrovni a na úrovni konkrétního pracoviště; vyzývá Komisi, aby pokračovala v diskusích a konzultacích se sociálními partnery a dále je zintenzivnila, a zajistila tak společnou a koordinovanou reakci na konkrétní problémy;

16.

zdůrazňuje, že stres související s prací je v Evropě pokládán za významnou překážku produktivity; vyjadřuje politování nad rostoucím počtem onemocnění a úrazů, jejichž příčinou jsou psychosociální problémy pracujících; upozorňuje na výskyt sebevražd na pracovišti a na skutečný dopad, který má nejisté zaměstnání na stresový faktor; vyjadřuje politování nad skutečností, že rámcová dohoda o stresu při práci ze dne 8. října 2004 není v zemích EU prováděna jednotně; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá potřebná opatření k zajištění toho, aby tato dohoda byla provedena ve všech členských státech, a vyzývá sociální partnery, aby zvýšili své úsilí s cílem zlepšit informovanost a vědomosti zaměstnavatelů, pracovníků a jejich zástupců, pokud jde o stres na pracovišti;

17.

poukazuje na to, že rozšíření neobvyklých forem pracovního poměru (práce na dobu určitou, sezónní práce, práce v neděli, práce na poloviční úvazek, práce na dálku) si žádá zvláštní, cílenější přístup k ochraně pracovníků;

18.

staví se kriticky ke skutečnosti, že Komise při řešení otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ať už v rámci strategie Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo v jejím hodnocení v polovině období, nevěnovala dostatečnou pozornost začlenění aspektu rovnosti mužů a žen; podporuje proto iniciativu Komise, která požaduje, aby byly vypracovány specifické metody pro posuzování dopadu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na specifičnost obou pohlaví; vyzývá Komisi, aby na úrovni Společenství posoudila dostupnost statistických údajů členěných podle pohlaví o smrtelných nemocech z povolání a o nemocech bez smrtelných následků; vybízí členské státy, aby v politikách prevence a metodách posuzování rizik braly v potaz zvláštní povahu rizik, jimž čelí pracující ženy;

19.

vzhledem k tomu, že úroveň zaměstnanosti v EU je nutné zvyšovat průměrně o 1 % ročně, a tudíž prvořadý význam musí mít ochrana zdraví starších a zdravotně postižených pracujících a zavedení a zaručení pracovních podmínek přizpůsobených jejich stavu;

20.

konstatuje, že veřejný ani soukromý sektor není skutečně připraven čelit demografické situaci a zvážit možnost zaměstnání většího počtu osob se zdravotním postižením, s dlouhodobými zdravotními problémy, jako jsou chronická onemocnění, nebo se sníženou pracovní schopností; je přesvědčen, že je nutné věnovat větší pozornost především tomu, aby pracovní místa byla pro tyto pracovníky dostupná a bezpečná;

21.

vyjadřuje politování nad zpožděním Komise při přípravě nového legislativního návrhu o minimálních zdravotních a bezpečnostních požadavcích, které se týkají expozice pracovníků rizikům souvisejícím s elektromagnetickými poli, k němuž došlo po odložení provádění směrnice 2004/40/ES, a vyzývá k rychlému provedení odpovídajících právních předpisů, jakmile budou přijaty;

22.

domnívá se, že sociální odpovědnost podniků představuje důležitý a efektivní nástroj, především pro zaručení bezpečných pracovních podmínek a lepšího pracovního prostředí, a proto je přesvědčen, že by měla být podporována;

23.

považuje za nezbytné posílit spolupráci mezi EU, MOP a WHO s cílem nalézt řešení sociální konkurence mezi evropskými pracovníky a pracovníky ze třetích zemí;

24.

zdůrazňuje, že Komise by si měla opatřit statistické nástroje, které zohlední specifické rysy mužů a žen a věkových kategorií, s jejichž pomocí by mohla hodnotit prevenci nejen pokud jde o počet úrazů, ale i pokud jde o výskyt onemocnění a o procentní zastoupení pracovníků vystavených působení chemických, fyzikálních či biologických látek a situacím, které jsou nebezpečné z hlediska organizace práce;

25.

zdůrazňuje, že pro odstranění rizika předčasného odchodu do důchodu ze zdravotních důvodů jsou důležitá opatření, která berou v úvahu pohlaví, a přístupy zaměřené na celý životní cyklus;

26.

upozorňuje na potíže se shromažďováním údajů v mnoha členských státech; vyzývá k posílení a co nejširší propagaci činnosti Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práce (EU-OSHA) a Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound);

27.

požaduje, aby agentura EU-OSHA určila vnitrostátní ukazatele týkající se výskytu onemocnění rakovinou a zhodnotila znalosti týkající se expozice zvláště zranitelných skupin pracovníků;

28.

zdůrazňuje, že pro dosahování lepších výsledků a předkládání návrhů je důležitá spolupráce Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zvláštními výbory Evropské komise, jako je Výbor vrchních inspektorů práce a Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

29.

vyzývá EU a členské státy, aby vytvořily evropský program pro sledování pracovních rizik (zejména potíže pohybového ústrojí a psychosociální problémy), který bude založen na zdravotních ukazatelích, definicích a epidemiologických nástrojích společných pro 27 členských států; trvá na tom, že je nutné zaujmout přístup integrovaného sledování zaměřeného nejen na profesní dráhu stávajících zaměstnanců, ale i na zdravotní stav zaměstnanců v důchodu;

30.

konstatuje, že počet pracovních úrazů v EU se snížil, a vyzývá Komisi, aby přezkoumala, do jaké míry je to způsobeno poklesem aktivity a nepřetržitou tercializací hospodářství; doufá, že bude tento makroekonomický rozměr více zohledňován jak při vymezování cílů na evropské i vnitrostátní úrovni, tak i při hodnocení jejich plnění;

31.

bere na vědomí výsledky projektu Komise nazvaného „Scoreboard 2009“, které dokládají úspěšnost členských zemí; domnívá se, že je nezbytné, aby projekt pokryl všechny oblasti evropské strategie 2007–2012; lituje, že přesnost a úplnost těchto údajů není vždy nestranně ověřována a že údaje jsou poskytovány pouze na základě dobrovolnosti; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny členské státy poskytovaly spolehlivé a komplexní údaje a aby byly poskytované údaje ověřovány na vnitrostátní úrovni nezávislými orgány;

32.

kriticky se staví k tomu, že si některé členské státy nevytyčily měřitelné cíle pro vnitrostátní strategie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a že drtivá většina z nich si ani nestanovila cíle pro oblasti nemocí z povolání, zdravotních problémů a onemocnění souvisejících s prací, rizikových faktorů spojených s výkonem povolání nebo odvětví se zvýšeným rizikem; zdůrazňuje, že ani přezkum v polovině období, ani hodnotící zpráva o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci neposkytuje podstatné informace o tom, jak jsou členské státy úspěšné v plnění jediného vyčísleného cíle této strategie, tedy do roku 2012 snížit výskyt pracovních úrazů na 25 %; žádá, aby hodnotící zprávy v budoucnu lépe posoudily, do jaké míry členské státy prakticky dodržují právní předpisy EU v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti;

33.

zdůrazňuje, že je v první řadě důležité jasně určit definici pracovního úrazu a nemoci z povolání, včetně nehody na cestě (z domova do práce) a rovněž stresu při práci, k jehož měření bude nutné stanovit přesné ukazatele;

34.

považuje za nezbytné, aby byly prostudovány především souvislosti mezi potížemi při práci a organizací práce, včetně uspořádání pracovní doby; vyzývá k tomu, aby byl při posuzování zdravotních problémů přijat ucelený přístup, který se zaměří na organizaci práce, statistické faktory a jednotlivé slabé stránky;

35.

vyzývá Komisi, aby získala a předložila statistické údaje, z nichž vyplyne, do jaké míry má výzkum, jehož cílem je začlenit prevenci již do první fáze navrhování projektu, dopad na snížení počtu úrazů;

36.

upozorňuje na problém zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u pracovníků, kteří se podílí na nehlášené činnosti; zastává názor, že této činnosti mohou zabránit pouze přísnější kontroly a patřičné postihy, a naléhavě žádá, aby byla přijata účinná protiopatření; zdůrazňuje, že právo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je právem, které není závislé na postavení pracovníka, a jeho dodržování musí být zaručeno lepším prováděním stávajících právních předpisů;

37.

zdůrazňuje, že pro předvídání nových a nově vznikajících rizik je důležité předávat vědecké údaje podnikům;

38.

konstatuje, že evropské státy s nejnižším výskytem pracovních úrazů se rovněž vyznačují nejvyšší konkurenceschopností (20); domnívá se, že je nezbytné shromáždit více údajů o vlivu řádné prevence rizik na konkurenceschopnost podniků;

39.

vyzývá agenturu EU-OSHA a nadaci Eurofound, aby prozkoumaly příčiny předčasného odchodu do důchodu u žen a u mužů;

40.

vyzývá agenturu EU-OSHA, aby provedla průzkum dopadu „dvojí směny“ na zdraví žen, tedy toho, že ženy musí po řádné, uznané a placené práci pokračovat v neplacené práci v domácnosti;

41.

žádá o zlepšení přeshraniční výměny informací mezi různými vnitrostátními orgány s cílem dosáhnout účinnější kontroly v rámci vysílání pracovníků do jiných členských států EU;

42.

vyjadřuje politování nad tím, že zaměstnanci, zaměstnavatelé, sociální partneři, a dokonce i zdravotnická zařízení mají nedostatek informací o rizicích a o řešeních; připomíná, že účast a zastoupení zaměstnavatelů hrají v tomto ohledu pozitivní úlohu;

43.

domnívá se, že zastoupení zaměstnanců má pozitivní vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zejména u malých a středních podniků a jedná-li se o zastoupení formální; je přesvědčen, že zapojení zaměstnanců je dalším klíčovým bodem pro úspěšné řízení rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (21);

44.

připomíná, že prevence na pracovišti má nutně multidisciplinární charakter, neboť zahrnuje pracovní lékařství, bezpečnost, ergonomii, epidemiologii, toxikologii, průmyslovou hygienu a především psychologii;

45.

považuje za nezbytné zlepšit provádění stávajících právních předpisů pomocí nezávazných nástrojů, k nimž patří výměna osvědčených postupů, osvětové kampaně a lepší informovanost;

46.

vyzývá členské státy a Komisi, aby usnadnily uplatňování pokynů týkajících se ochrany pracovníků v praxi, aniž by to snížilo účinnost předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

47.

poznamenává, že přibližně 50 % pracujících v EU dosud nemá přístup k preventivním službám, především v malých a středních podnicích a subdodavatelských řetězcích; poukazuje na to, že většina stávajících služeb nemá multidisciplinární charakter a že řada z nich odpovídajícím způsobem neodráží hierarchii preventivních opatření rámcové směrnice; domnívá se, že opatření k prevenci rizik a účinné preventivní politiky se musí vztahovat na všechny pracovníky ve veřejném i soukromém sektoru, a to i opatření týkající se dostupnosti, školení a semináře, a že je třeba věnovat zvláštní pozornost situaci zranitelných pracovníků, především těch, kteří se musí zapojovat do povinných pracovních systémů, aniž by k tomu měli potřebnou kvalifikaci nebo prošli odbornou přípravou; dále považuje za nezbytné brát v potaz nové formy práce, aby se preventivní a kontrolní opatření vztahovala na všechny pracující, zejména zranitelné skupiny, bez ohledu na vykonávaný druh práce a na typ pracovního poměru; doufá, že cílem bude mít na každých 3 000 zaměstnanců jednoho poradce v oblasti bezpečnosti;

48.

domnívá se, že sociální odpovědnost podniků musí mít v prosazování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci svoji úlohu;

49.

domnívá se, že musí být zaručena nezávislost preventivních služeb ve vztahu k zaměstnavatelům; domnívá se, že v zájmu ochrany zdraví při práci je nutné, aby sledování, varování, lékařské posudky a z toho vyplývající odborné poradenství prováděli pouze odborní a nezávislí pracovníci; lituje, že v některých členských státech jsou řízením služeb týkajících se ochrany zdraví při práci pověřována sdružení zaměstnavatelů, která tak hrají současně úlohu soudců i obžalovaných a jejichž skutečným rozhodovacím orgánem je valné shromáždění;

50.

zdůrazňuje, že v důsledku pokroku ve výzkumu ve zdravotnictví, neustále se měnící sociální a hospodářské situace, vývoje nových technologií a změn na trhu práce musí evropské a vnitrostátní orgány sledovat nová pracovní rizika a dbát na to, aby byly včas aktualizovány právní předpisy, které se k nim vztahují, jejich uplatňování a seznam těžké a zdraví nebezpečné práce;

51.

připomíná zásadní úlohu inspekce práce, pokud jde o osvětu, přesvědčování a pobídky, ale také kontrolu provádění platných právních předpisů a potažmo i samotnou prevenci, a to zejména kontrolu dodržování důstojných pracovních podmínek u ohrožených skupin zaměstnanců nebo u povolání, která se často provozují „na černo“; zdůrazňuje, že členské státy musí zaručit vysokou úroveň vzdělávání a dalšího rozvoje inspektorů práce; vyzývá členské státy, aby pro výkon inspekcí práce navýšily počty zaměstnanců a prostředky, aby splnily cíl spočívající v zajištění jednoho inspektora práce na 10 000 pracovníků, což je v souladu s doporučeními MOP; podporuje posílení sankcí vůči podnikům, které nedodržují své povinnosti v oblasti základních práv pracovníků, a domnívá se, že sankce musí být v takových případech účinné, přiměřené a odrazující;

52.

naléhavě vyzývá členské státy, aby v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti a inspekce práce snižovaly byrokratickou zátěž, omezovaly spletitost vnitrostátních kontrolních mechanismů, podporovaly jejich dynamiku a zjednodušily těžkopádné vnitřní postupy, což jim umožní přechod k většímu počtu účinnějších kontrol;

53.

vyzývá členské státy, aby přísněji kontrolovaly neplnění povinnosti hlášení pracovních úrazů;

54.

žádá Komisi, aby předložila návrh směrnice o ochraně jednotlivých pracovníků, kteří oprávněně upozorní na dosud nezohledněná rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména formou oznámení podaného na příslušném inspektorátu práce; ochranu těchto pracovníků je třeba zajistit s cílem zabránit tomu, aby na ně byl vyvíjen jakýkoli nátlak (vyhrožování propuštěním atd.); vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zamezila zařazování těchto pracovníků na černou listinu tím, že zajistí, aby takovémuto porušování základních pracovních práv bránily účinné, přiměřené a odrazující sankce;

55.

trvá na tom, že prevenci zdravotních problémů a bezpečnosti při práci je třeba věnovat stejnou pozornost v soukromém i veřejném sektoru; připomíná, že zásada nediskriminace má závazný charakter;

56.

vyjadřuje politování nad tím, že v řadě členských států neexistuje koordinace mezi politikou veřejného zdraví a politikou ochrany zdraví na pracovišti;

57.

vyzývá členské státy, aby lépe využívaly pravidelné lékařské prohlídky a analýzy výsledků a s jejich pomocí zajistily, že zdravotní stav pracujících bude odpovídat nárokům vykonávané práce;

58.

žádá Evropskou komisi, aby v této oblasti sepsala příručky osvědčených postupů; zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy zavedly výměny osvědčených postupů, aby se zvýšila efektivita zaměstnanců při práci;

59.

je přesvědčen, že členské státy lze v rámci sedmého rámcového programu v oblasti výzkumu a inovace podpořit v provádění výzkumu nových rizik a v zavádění nových postupů, které přispějí k účinnějšímu uplatňování bezpečnostních pravidel;

60.

domnívá se, že posouzení rizik musí být multidisciplinární a musí vycházet ze zapojení zaměstnanců;

61.

konstatuje, že ve většině podniků probíhá posouzení rizik, avšak v menší míře v malých podnicích a v některých členských státech (22);

62.

domnívá se, že malé a střední podniky samy o sobě nejsou méně bezpečné, avšak že rizika jsou spíše spojena s nevhodnou organizací práce a rovněž s tím, že na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je vyčleněno méně prostředků; domnívá se, že je důležité malým a středním podnikům pomoci při zavádění vlastních politik zaměřených na prevenci rizik; zdůrazňuje pozitivní přínos iniciativ, jako je například OiRA, a hospodářských pobídek; vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy;

63.

domnívá se, že je důležité, aby veřejné orgány pověřené prováděním právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v členských státech vyvinuly maximální úsilí o posouzení a minimalizaci všech rizik a zajistily řádnou ochranu zaměstnanců; považuje za důležité, aby byla malým a středním podnikům poskytnuta pomoc při provádění jejich politik zaměřených na prevenci rizik; zdůrazňuje kladnou úlohu, kterou hrají jednoduché, bezplatné a cílené iniciativy, k nimž patří například OiRA; domnívá se, že je třeba pravidelně provádět posouzení rizik na úrovni jednotlivých podniků a průběžně tato posouzení uzpůsobovat novým podmínkám a nově vznikajícím rizikům;

64.

zdůrazňuje význam informací a osvětových kampaní, díky nimž si podniky, zejména ty malé a střední, mohou uvědomit rizika a zavést vhodná preventivní opatření;

65.

je znepokojen dopadem subdodavatelských vztahů, například pokud jde o civilní a vojenská jaderná zařízení, a zdůrazňuje, že všichni zaměstnavatelé, včetně subdodavatelů, mají vůči svým zaměstnancům povinnosti a že by preventivní opatření měla být zaměřena právě na tyto zaměstnance;

66.

domnívá se, že všem pracujícím, především sezónním pracovníkům, zaměstnancům na částečný úvazek nebo pracovníkům v subdodavatelských řetězcích se musí dostat zvláštního školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zahrnujícího nejnovější poznatky, aby se zlepšila úroveň bezpečnosti na pracovišti; je znepokojen rostoucím počtem nemocí, jejichž příčinou je stres, a upozorňuje na nedostatek informací v oblasti zvládání pracovního stresu; vyzývá k tomu, aby byla v součinnosti se sociálními partnery zavedena preventivní opatření pro všechny pracovníky, ale zejména pro mladé lidi, která budou spočívat jednak ve školení, jak zvládat stres, přičemž budou zaměřena také na sociální dovednosti, včetně mezilidských komunikačních dovedností a schopnosti zvládat konfliktní situace, a jednak v osvětových kampaních ve školách a na pracovištích; vyzývá členské státy, aby za tímto účelem účinněji využívaly Evropský sociální fond;

67.

vyzývá členské státy, aby více investovaly do vědeckého oboru zaměřeného na práci; přeje si, aby v této oblasti probíhalo na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni více výzkumů;

68.

zdůrazňuje, že hlavními překážkami, které brání zohlednění psychosociálních rizik při práci, jsou vnímaná citlivost vůči této otázce, nedostatečné povědomí, nedostatečné zdroje a nedostatek odborných znalostí (23);;

69.

naléhavě žádá Komisi, aby byla nápomocna při vypracovávání evropských standardů pro bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti; v této souvislosti zdůrazňuje nezbytnost spolupráce mezi členskými státy, a to pokud jde o zjišťování příčin pracovních úrazů i o výměnu osvědčených postupů;

70.

vyzývá členské státy, aby bezpečnost a ochranu zdraví při práci zařadily již do zaškolovacích programů a později do celoživotního vzdělávání; domnívá se, že je žádoucí učinit vzdělávání v oblasti rizik součástí vzdělávacích programů některých technických, vědeckých, uměleckých a sportovních oborů a rovněž vzdělávání v oblasti managementu; vyzývá členské státy, aby začlenily oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do univerzitního vzdělávání, a zajistily tak, že se dostane k budoucím inženýrům, architektům, obchodníkům, manažerům apod.;

71.

domnívá se, že má-li dojít k omezení stresu při práci, je třeba zavést a dále rozvíjet specializovaná školení, jejichž cílem bude zvýšit schopnost pracovat ve stresových situacích, a semináře zaměřené na schopnosti pracovat v týmu a na zlepšení integrace skupiny sestavené ze stanovených pracujících;

72.

vyzývá členské státy, aby posoudily kvalitu vzdělávání svých vedoucích pracovníků v oblasti prevence rizik na pracovišti a podpořily výměnu osvědčených postupů mezi nimi;

73.

zdůrazňuje, že je třeba pomocí lepší koordinace politik Společenství podporovat vzdělávací programy a rozšířit programy stávající s cílem rozvíjet na základě místních, regionálních a vnitrostátních zkušeností politiku předcházení vzniku rizik;

74.

zdůrazňuje, že vznik nových druhů zaměstnání (např. zelená pracovní místa) přináší nové příležitosti v oblasti ochrany zaměstnanců (24) a přizpůsobování odborné přípravy;

75.

domnívá se, že v zájmu prevence rizik dlouhodobých onemocnění je třeba striktně dodržovat právní předpisy pro nemocenskou a mateřskou dovolenou, jelikož je-li v tomto období ze strany zaměstnavatele vyvíjen jakýkoli tlak, může to vést k prodloužení těchto typů dovolených;

76.

připomíná, že pracoviště je třeba považovat za jednu z prioritních platforem EU a členských států pro provádění preventivních strategií, a to jak v případě přenosných, tak i v případě nepřenosných chorob, a že zaměstnavatelé, organizace pracovníků a další sociální partneři hrají významnou úlohu při propagování zdravého životního stylu a podpoře informovanosti o otázkách zdraví mezi aktivní populací;

77.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily boj proti nerovnostem v oblasti zdraví a aby snižovaly rozdíly v oblasti pracovních podmínek a přístupu ke službám, jejichž cílem je zlepšit zdravotní stav pracovníků, prevenci a ochranu zdraví při práci;

78.

zdůrazňuje, že za zvláště rizikové kategorie lze vedle pracovníků s obtížnou náplní práce považovat migranty, mladé lidi, seniory, ženy v reprodukčním věku, osoby se zdravotním postižením, příslušníky etnických menšin, pracovníky s nízkou kvalifikací, osoby s příležitostným zaměstnáním, osoby s nejistými pracovními podmínkami a dlouhodobě nezaměstnané, kteří se vrací na trh práce; zdůrazňuje, že by měly existovat pobídky pro účinnější uplatňování předpisů o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, a to zejména pro tyto kategorie; je přesvědčen, že před návratem do práce by tito pracovníci měli případně projít specializovaným přípravným školením;

79.

konstatuje, že mladí pracující ve věku 15–24 let jsou vystaveni zvláště vysokému riziku zranění (25) a že u mladých lidí mohou mít nemoci nebo úrazy vážné dlouhodobé následky; dále zdůrazňuje, že je třeba začlenit hledisko bezpečnosti a ochrany zdraví do stávajících programů EU, jako je „Mládež v pohybu“;

80.

vyzývá Komisi a členské státy, aby braly ohled na demografické změny a opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci lépe přizpůsobily potřebám starších pracovníků; zdůrazňuje, že celoživotní učení a stejně tak opatření, která předpokládají ubývání fyzických sil a k nimž patří například ergonomické uspořádání pracoviště, pozitivně ovlivňují zachování motivace k práci; zdůrazňuje, že v tomto ohledu by konstruktivním podnětem byla rámcová dohoda mezi sociálními partnery;

81.

je přesvědčen, že osoby bez kvalifikace a dlouhodobě nezaměstnaní by neměli být zaměstnáni bez nezbytného předchozího školení o rizicích v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

82.

je znepokojen stále častějším výskytem nestandardních pracovních ujednání, jako je práce na částečný pracovní úvazek, práce na dálku, rozdělování pracovní doby, práce v neděli a v noci, jestliže jsou na pracovnících takováto ujednání vynucena; vyzývá k tomu, aby byla takováto vynucená ujednání a vícenásobná zaměstnání, zejména v případě žen, vědecky posouzena, avšak poznamenává, že v případě dobrovolného přistoupení na takovéto podmínky mohou být tyto druhy práce některými zaměstnanci vítány;

83.

lituje nedostatečného počtu iniciativ, které by byly zaměřeny na řešení situace osob samostatně výdělečně činných, dočasných pracovníků, pracovníků v domácnosti a krátkodobých pracovníků, neboť i tyto skupiny pracovníků mají právo na dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

84.

připomíná, že formy dočasného zaměstnání jsou rozšířeny v odvětvích, jako je stavebnictví nebo zemědělství, které se vyznačují vysokým výskytem pracovních úrazů a nemocí z povolání, a dále v sektoru služeb, kde postačí jen omezené znalosti (26);

85.

domnívá se, že podpora práce na částečný úvazek by u starších pracovníků mohla umožnit postupný přechod do důchodu, zlepšit jejich životní podmínky a posílit jejich schopnosti;

86.

opakuje doporučení evropské zprávy HIRES, jejímž záměrem je dočasným pracovníkům a zaměstnancům zaručit stejná práva na ochranu zdraví, za předpokladu, že jejich práce má dlouhodobý charakter a probíhá pod vedením hlavního zaměstnavatele;

87.

zdůrazňuje, že muži a ženy nejsou vystaveni pracovním rizikům ve stejné míře, ať už se jedná o psychosociální nebo fyzická rizika (zejména potíže pohybového ústrojí); připomíná ostatně, že je možné stanovit vztah mezi nestabilními pracovními smlouvami, zejména krátkodobými smlouvami a smlouvami na částečný úvazek, a zvýšením fyzických a psychosociálních rizik spojených s prací; vyzývá proto členské státy, aby ve své vnitrostátní strategii zohlednily genderový rozměr a rizika spojená s různými pracovními smlouvami;

88.

je znepokojen v souvislosti s posuzováním hranic rizika pro pracující těhotné ženy; žádá zevrubnou studii důsledků vystavení těhotných žen určitým pracovním podmínkám (jako je vystavení chemickým látkám, ionizujícímu záření, elektromagnetickým vlnám, stresu, příliš velkému horku, zvedání těžkých břemen atd.); v této souvislosti vyzývá rovněž k tomu, aby byly prozkoumány vzájemné souvislosti mezi potraty, komplikacemi při porodu, novorozenci se zdravotními problémy na jedné straně a rizikovými pracovními podmínkami pro těhotné ženy na straně druhé;

89.

žádá, aby bylo vypracováno posouzení dopadu, které by bylo zaměřeno na potenciální nová rizika spojená s novými technologiemi, škodlivými látkami a rizikovými faktory na pracovišti, včetně organizace práce; je přesvědčen, že rozsáhlejší výzkum, výměna znalostí a uplatňování výsledků v praxi pomohou lépe odhalovat a posuzovat potenciální nová rizika; vyzývá k přijetí legislativních opatření, která zajistí, aby nanomateriály spadaly v plné míře do působnosti evropských právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

90.

domnívá se, že hlavními faktory zvyšování počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání jsou příliš dlouhá pracovní doba a nedostatečná doba na odpočinek, ale také nepřiměřené požadavky na výkon; zdůrazňuje, že takovéto podmínky představují porušení základních zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; žádá, aby byla zajištěna uspokojivá rovnováha mezi pracovním a rodinným životem; vyzývá členské státy, aby v plné míře uplatňovaly směrnici 2003/88/ES;

91.

zastává názor, že je naléhavě nutné vypracovat podrobnou vědeckou studii o dopadech nedělní práce na zdraví pracujících; Komise by měla neprodleně zadat vypracování nestranné studie, v níž bude provedena analýza všech dosavadních výsledků a vyvozeny vědecky podložené závěry;

92.

vyjadřuje politování nad tím, že na evropské úrovni neexistuje společná a jednotná definice psychického obtěžování; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly vnitrostátní strategie boje proti násilí na pracovišti, jež by byly účinné a byly by založeny na jedné definici psychického obtěžování společné pro 27 členských států;

93.

domnívá se, že stres, jehož příčinou je často psychické obtěžování, zvyšuje riziko onemocnění pohybového aparátu a psychosociální rizika, a bylo by tudíž žádoucí, aby byly tyto faktory podrobně prozkoumány ve studii Komise;

94.

věří, že se budoucí legislativní návrh týkající se onemocnění pohybového aparátu bude vztahovat na všechny pracovníky;

95.

je pro legislativní iniciativu týkající se ochrany pracovníků před kouřením na pracovišti, neboť úplná ochrana v této oblasti není dosud zajištěna;

96.

žádá Komisi, aby v roce 2012 předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh na zákaz kouření na všech pracovištích, včetně stravovacích zařízení umístěných uvnitř budov, ve všech hromadných dopravních prostředcích a ve všech uzavřených veřejných budovách v EU;

97.

vyzývá Komisi, aby zahájila rozsáhlou konzultaci s evropskými sociálními partnery o seznamu nemoci z povolání, který bude vycházet z důkladné vědecké a lékařské analýzy zaměřené na dosud zjištěné hlavní rizikové oblasti (zejména duševní onemocnění a azbest); vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila, jaké výhody z hlediska zdraví pracovníků by plynuly z případné aktualizace doporučení 2003/670/ES týkající se evropského seznamu nemocí z povolání a ze stanovení povinnosti řídit se jimi;

98.

považuje za důležité prohloubit výzkum dopadů některých činností na zdraví, především z dlouhodobého hlediska, a v co největší míře se zasazovat o předcházení vzniku onemocnění, které propukají až po ukončení pracovního života; je přesvědčen, že by se při určování povolání, u nichž je potřeba provést důkladnější výzkum z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, mělo přihlížet k prioritám, které sociální partneři označují za nejnaléhavější;

99.

žádá Komisi, aby v případě, že se objeví nové studie nebo vědecké poznatky, které doloží, že některá povolání mají vysoká zdravotní a bezpečnostní rizika, neprodleně přijala přiměřená opatření na ochranu bezpečnosti a zdraví zaměstnanců;

100.

domnívá se, že po nemoci nebo úrazu je nezbytná rehabilitace a opětovné začlenění, a že je tudíž třeba je podporovat;

101.

vyzývá členské státy, aby co nejdříve provedly směrnici 2010/32/EU o ochraně zdravotnického personálu před poraněními ostrými předměty, a aby zajistily maximální ochranu pacientů a ošetřujícího personálu před infekcemi spojenými se zdravotní péčí;

102.

je velmi znepokojen tím, že se nepolevuje výskyt případů rakoviny jako nemoci z povolání; vyjadřuje politování nad tím, že je značný počet pracovníků stále ještě vystavován rizikům vyplývajícím z přítomnosti azbestu, zejména v odvětví údržby a sanitace; znovu připomíná, že vyzval Komisi, aby přijala iniciativu týkající se azbestu, v rámci níž by bylo uspořádáno slyšení zaměřené na možná řešení závažných problémů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, které jsou spojeny s přítomností azbestu v budovách a jiných objektech, jako jsou lodě, vlaky a strojní zařízení; vyzývá rovněž členské státy, aby pokračovaly v postupném odstraňování azbestu, a to například tím, že budou mapovat azbest v budovách a umožní jeho bezpečné odstranění;

103.

zdůrazňuje přidanou hodnotu politiky Společenství v oblasti chemických látek a skutečnost, že nabízí prostor pro zlepšení, kterého by se mělo využít při prevenci rakoviny způsobené výkonem práce;

104.

zdůrazňuje, že riziko onemocnění rakovinou hrozí především pracovníkům v průmyslových odvětvích, v odvětví řemeslné výroby a zemědělství a rovněž ženám zaměstnaným v oblasti služeb, které jsou rizikům vystavovány opakovaně (27); žádá o vypracování posouzení dopadu chemických látek na pracovníky v zemědělství;

105.

žádá Komisi a členské státy, aby urychlily provádění nařízení REACH, zejména pak proces nahrazování chemických látek vzbuzujících mimořádné obavy;

106.

domnívá se, že nová strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2013–2020 by se měla zaměřit na následující oblasti: na využití potenciálu nařízení REACH ke zlepšení ochrany pracovníků před chemickými riziky, na obnovení úsilí v oblasti prevence nemocí z povolání a zlepšení pracovního prostředí, na posílení kontrolních a donucovacích pravomocí úřadů inspekce práce a podporu účasti pracovníků na vytváření, sledování a provádění politik v oblasti prevence a na lepší uznávání nemocí z povolání, a dále se zabývat flexibilitou, nestabilními pracovními místy, subdodávkami atd., které brání náležité prevenci rizik;

107.

žádá Evropskou komisi, aby do roku 2012 předložila návrh na revizi směrnice 2004/37/ES o karcinogenech a mutagenech, která působnost této směrnice rozšíří i na látky toxické pro reprodukci podobně, jako je tomu v případě látek vzbuzujících mimořádné obavy v rámci nařízení REACH, a která posílí uplatňování zásady nahrazování; vyzývá ke zjištění souvislostí s reprodukčním zdravím;

108.

vyzývá Komisi, aby v rámci budoucích právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pokud možno podporovala využívání technologií, které snižují riziko spojené s nebezpečnými látkami v případě pracovních úrazů, a aby případně usilovala o to, aby byly tyto technologie používány místo chemických a radioaktivních látek;

109.

žádá Evropskou komisi a členské státy, aby navrhly opatření, jejichž cílem bude lépe přizpůsobit pracovní podmínky osobám, které onemocněly rakovinou nebo jinou chronickou nemocí související s prací;

110.

opakuje svoji žádost, aby Komise zabránila tomu, že při posuzování možností zjednodušení právních předpisů dojde ke snížení úrovně ochrany, jíž bylo dosaženo ve směrnicích v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

111.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.