14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 168/26

—

s ohledem na společná sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami (KOM(2011)0303), ze dne 25. května 2011 a o partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím ze dne 8. března 2011 (KOM(2011)0200),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2003 nazvané „Rozšířená Evropa – sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi východními a jižními sousedy“ (KOM(2003)0104), na sdělení ze dne 12. května 2004 o strategickém dokumentu k evropské politice sousedství (KOM(2004)0373), ze dne 4. prosince 2006 o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726), ze dne 5. prosince 2007 o intenzivní evropské politice sousedství (KOM(2007)0774), ze dne 3. prosince 2008 o východním partnerství (KOM(2008)0823), ze dne 20. května 2008 o barcelonském procesu: Unii pro Středomoří (KOM(2008)0319), ze dne 12. května 2010 o hodnocení evropské politiky sousedství (KOM(2010)0207) a ze dne 24. května 2011 o dialogu se zeměmi jižního Středomoří o migraci, mobilitě a bezpečnosti (KOM(2011)0292),

—

s ohledem na vývoj evropské politiky sousedství (EPS) od roku 2004, a zejména na zprávy Komise o pokroku při uskutečňování této politiky,

—

s ohledem na akční plány přijaté společně s Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Marokem, palestinskou samosprávou a Tuniskem a Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií a Moldavskem a na program přidružení přijatý s Ukrajinou,

—

s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci týkající se evropské politiky sousedství ze dne 26. července 2010 a ze dne 20. června 2011 a na závěry Rady pro zahraniční věci (obchod) ze dne 26. září 2011,

—

s ohledem na závěry ze zasedání ministrů zahraničních věcí zemí Východního partnerství ze dne 13. prosince 2010,

—

s ohledem na společná prohlášení přijatá na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009, a na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala ve Varšavě ve dnech 29. až 30. září 2011,

—

s ohledem na barcelonské prohlášení, jímž se zřizuje evropsko-středomořské partnerství a které bylo přijato na evropsko-středomořské konferenci ministrů zahraničních věcí, jež se konala ve dnech 27. a 28. listopadu 1995,

—

s ohledem na schválení barcelonského procesu: Unie pro Středomoří na zasedání Evropské rady v Bruselu dne 13. a 14. března 2008,

—

s ohledem na prohlášení pařížského summitu věnovaného oblasti Středomoří, který se konal v Paříži dne 13. července 2008,

—

s ohledem na závěry zasedání Rady přidružení EU-Maroko ze dne 13. října 2008, které Maroku udělily rozšířený status,

—

s ohledem na závěry zasedání Rady přidružení EU-Jordánsko ze dne 26. října 2010, které Jordánsku udělily rozšířený status,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) (1),

—

s ohledem na prohlášení ze dne 27. září 2011 o vytvoření evropsko-středomořských programů Erasmus a Leonardo da Vinci (2),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 13/2010 nazvanou „Byl nový evropský nástroj sousedství a partnerství na jižním Kavkaze (v Arménii, Ázerbájdžánu a Gruzii) úspěšně zahájen a přináší výsledky?“,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/424/SZBP ze dne 18. července 2011 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Středomoří (3) a rozhodnutí Rady 2011/518/SZBP ze dne 25. srpna 2011 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii (4),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – východním rozměru (5) a o přezkumu evropské politiky sousedství – jižním rozměru (6),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 19. ledna 2006 o evropské politice sousedství (7) ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství (8), ze dne 6. července 2006 o evropském nástroji sousedství a partnerství (9), ze dne 5. června 2008 o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a strategických rozhodnutích společné zahraniční a bezpečnostní politiky (10), ze dne 19. února 2009 o revizi evropského nástroje sousedství a partnerství (11), ze dne 19. února 2009 o barcelonském procesu: Unii pro Středomoří (12), ze dne 17. ledna 2008 o novém přístupu v oblasti regionální politiky k Černému moři (13), ze dne 20. ledna 2011 o strategii EU pro oblast Černého moře (14), ze dne 20. května 2010 o Unii pro Středomoří (15), ze dne 20. května 2010 o potřebě vypracovat strategii EU pro oblast jižního Kavkazu (16), ze dne 9. září 2010 o stavu Jordánu a zejména oblasti jeho dolního toku (17), ze dne 3. února 2011 o situaci v Tunisku (18), ze dne 17. února 2011 o situaci v Egyptě (19), ze dne 10. března 2011 o zemích jižního sousedství a především Libyi, včetně humanitárních aspektů (20) a ze dne 7. července 2011 o situaci v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu v souvislosti se situací v arabském světě a severní Africe, ze dne 15. září 2011 a ze dne 20. ledna 2011 o situaci v Bělorusku a veškerá předcházející usnesení o Bělorusku a ze dne 15. září 2011 o situaci v Libyi (21) a o situaci v Sýrii (22),

—

s ohledem na doporučení výborů Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří přijatá na sedmém plenárním zasedání v Římě ve dnech 3. a 4. března 2011,

—

s ohledem na ustavující listinu parlamentního shromáždění sousedství EU-Východ (EURONEST) ze dne 3. května 2011,

—

s ohledem na závěry zahajující schůze Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM), která se konala v Barceloně dne 21. ledna 2010,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU (23),

—

s ohledem na evropský program pro kulturu v globalizovaném světě (KOM(2007)0242),

—

s ohledem na články 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0400/2011),

A.

vzhledem k tomu, že dodržování a podpora demokracie a lidských práv – zejména práv žen, dětí a menšin –, spravedlnost a právní stát, základní svobody – včetně svobody slova, svědomí, náboženství či vyznání, sexuální orientace, sdružování a sdělovacích prostředků, včetně neomezeného přístupu k informacím, komunikaci a internetu –, posilování občanské společnosti, bezpečnosti – včetně mírového řešení konfliktů a dobrých sousedských vztahů –, demokratická stabilita, prosperita, spravedlivé rozdělení příjmů, bohatství a šancí ve společnosti, sociální soudržnost, boj proti korupci a podpora řádné správy věcí veřejných a udržitelného rozvoje jsou základními principy a cíli EU, které musí představovat společné hodnoty, jež jsou klíčové pro přezkum evropské politiky sousedství;

B.

vzhledem k tomu, že je v nejlepším zájmu EU, aby byla ambiciózní v oblasti hospodářské spolupráce a přijala oboustranně výhodnou, odpovědnou a pružnou strategii založenou na podpoře přechodů k demokracii a obhajobě lidských práv, přičemž by si vzala ponaučení z nedostatků a chyb politiky EU a členských států, zejména co se týče blahosklonného přístupu k autoritářským režimům v rámci jižního sousedství, z něhož vyplynulo ponaučení, že celková politika EU v oblasti EPS by měla být založena na hodnotách;

C.

vzhledem k tomu, že vztahy s uvedenými zeměmi musí v tomto novém kontextu procházet novým dynamickým rozvojem zaměřeným na spolupráci, v níž je kladen důraz nejen na kontrolu bezpečnosti a migrace, ale zejména na demokracii a prosperitu obou břehů Středozemního moře;

D.

vzhledem k tomu, že Unie pro Středomoří si při svém vzniku vytyčila náročný cíl, a sice stát se trvalým nástrojem posílení vztahů se zeměmi jižního sousedství a nahradit předchozí barcelonský proces, jehož význam měla posílit a zviditelnit;

E.

vzhledem k tomu, že spolupráce v rámci Parlamentního shromáždění EURONEST se snaží přinést pozitivní výsledky tím, že poslouží jako platforma pro výměnu názorů, nalezení společných postojů ke globálním výzvám současnosti, pokud jde o demokracii, politiku, hospodářství, energetickou bezpečnost a sociální věci, jakož i posílení vazeb mezi zeměmi regionu a s EU;

F.

vzhledem k tomu, že článek 49 SFEU stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty, na nichž je založena EU, zejména demokracii, právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii;

G.

vzhledem k tomu, že posílené vztahy vyžadují jasný a prokázaný závazek ohledně reforem s cílem dosáhnout hmatatelného pokroku v plnění předem stanovených ukazatelů;

H.

vzhledem k tomu, že EU by si měla vytvořit pružné a řádně financované nástroje, kterými by dostála svým ambicím a jež by odpovídaly událostem v daném regionu, a přednostně optimálně využívat stávající finanční nástroje;

I.

vzhledem k tomu, že dopady hospodářské a finanční krize se přidaly k existujícím politickým a sociálním problémům v partnerských zemích, zejména pokud jde o problém nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že je v zájmu těchto zemí i EU snížit míru nezaměstnanosti v tomto regionu a nabídnout zdejším lidem, zejména ženám, mladým lidem a venkovskému obyvatelstvu naději do budoucna;

J.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament prostřednictvím jeho prohlášení ze dne 27. září 2011 podpořil vytvoření evropsko-středomořských programů Erasmus a Leonardo da Vinci;

1.

vítá společná sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami, a o partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím a v nich představený postoj, zejména pokud jde o zásady vzájemné odpovědnosti a společného závazku ctít univerzální hodnoty lidských práv, demokracie a právního státu, jakož i podmíněnost, individuální přístup k partnerským zemím, prohlubování mnohostranné spolupráce a spolupráce na nižší než regionální úrovni a zásadu větší zapojenosti společnosti do evropské politiky sousedství;

2.

uznává evropské aspirace a evropskou volbu některých partnerů a jejich odhodlání budovat pevnou a udržitelnou demokracii a zdůrazňuje, že je nezbytné nastolit nové a odlišné vztahy mezi EU a zeměmi Východního partnerství a podporovat jejich činnosti pro upevňování udržitelné demokracie a tržní ekonomiky;

3.

trvá však na tom, že by zemím sousedství měly být poskytnuty hmatatelné a přesvědčivé pobídky, aby se angažovaly v zájmu společného cíle budování pevné demokracie, a rovněž že diferenciace na základě politických, hospodářských a sociálních skutečností, výkonu a výsledků jednotlivých zemí by měla být postavena na jasně stanovených kritériích a posouditelných měřítcích pro jednotlivé partnerské země, která by byla pravidelně sledována; vyzývá v tomto směru Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby měřítka uvedená ve společném sdělení byla považována za cíle, k nimž se má dospět, a domnívá se, že pro vyhodnocování pokroku, kterého bylo dosaženo, vyžadují tyto cíle konkrétnější, měřitelná, dosažitelná, časově zakotvená měřítka, jejichž východiska jsou v případě jižního a východního sousedství odlišná; zastává názor, že politika orientovaná na výsledky potřebuje jasnější metodiku používání měřítek, a upozorňuje v této souvislosti na význam, který má vytvoření patřičných monitorovacích mechanismů pro vyhodnocování pokroku zemí EPS; zdůrazňuje, že se tento přístup musí odrazit ve struktuře akčních plánů EPS a v souvisejících ročních zprávách o pokroku;

4.

domnívá se, že přezkum evropské politiky sousedství nabízí EU příležitost k tomu, aby mohla efektivně plnit své cíle a uznávat hodnoty stanovené v článcích 2, 3, 6, 8 a 21 SEU;

5.

zdůrazňuje, že ačkoli je politika Unie týkající se rozvojové spolupráce součástí zásad a cílů vnější činnosti Unie a tedy v tomto případě i evropské politiky sousedství, má Unie i přesto základní povinnost – zakotvenou v čl. 208 odst. 1 druhém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie – přihlížet při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, k cílům rozvojové spolupráce; nabádá proto Komisi a ESVČ, aby při provádění evropské politiky sousedství nikdy na tento cíl, kterým je snížení a výhledově i vymýcení chudoby, nezapomínaly, a to ani v partnerských zemích východního sousedství, ani v zemích jižního sousedství;

6.

podporuje skutečnost, že v EPS došlo ke sloučení původně oddělených oblastí zahraniční politiky a politiky pomoci; usiluje o pevnější síť institucionálních opatření, která by byla stabilní, hospodárná a cílevědomě zaměřená na rozvoj užší hospodářské integrace a politického sdružování mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně sjednocení hodnot na všech mezinárodních fórech – zejména v Organizaci spojených národů – s hodnotami, které vyznává Evropská unie;

7.

zdůrazňuje, že ačkoli se EU nesnaží zavést jeden všeobecně platný model či návod, jak provádět politickou reformu, evropská politika sousedství je založena na sdílených hodnotách, přijetí závazků, vzájemné odpovědnosti a úcty a závazku vůči demokracii, lidským právům, právnímu státu, boji proti korupci, závazku vůči tržnímu hospodářství a řádné správě věcí veřejných;

8.

zdůrazňuje význam aktivních a nezávislých organizací občanské společnosti pro demokracii, včetně sociálních partnerů; zdůrazňuje význam dialogu s organizacemi občanské společnosti a jejich náležitého financování v rámci evropského nástroje sousedství a poukazuje na to, že by se mělo posílit partnerství mezi EU a zeměmi EPS a příslušnými občanskými společnostmi, na pomoc při budování funkčních demokracií, posílení reforem a udržitelného hospodářského růstu; zdůrazňuje, že taková partnerství s občanskou společností musí být inkluzivní a zapojovat zejména zástupce a zástupkyně ženských organizací a menšin; vyzývá ESVČ a Komisi, aby podporovaly parlamenty, orgány na místní a regionální úrovni a občanskou společnost v jejich snaze hrát odpovídající úlohu při utváření strategií evropské politiky sousedství, vyžadování odpovědnosti příslušných vlád, sledování a vyhodnocování dosavadní činnosti a dosažených výsledků;

9.

vyzdvihuje důležitost vytvoření partnerství s občanskou společností jakožto prostředku na podporu změn a demokratizace; v této souvislosti bere na vědomí vyčlenění 22 milionů EUR pro účely nástroje na podporu občanské společnosti pro období 2011 až 2013 a vítá skutečnost, že v příštím víceletém finančním rámci bude tento nástroj podstatně lépe financován; vyzývá ESVČ a Komisi, aby lépe vysvětlily působnost a cíle případného nástroje na podporu občanské společnosti, a požaduje, aby byl upřesněn vzájemný vztah tohoto nástroje a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a ENPI; konstatuje, že dále je třeba najít nástroje, které by cíleně podporovaly náboženské a národnostní menšiny v oblastech, jichž se tato iniciativa týká; doporučuje, aby byl tento nástroj využit ke zlepšení činnosti fóra občanské společnosti v rámci Východního partnerství, případně aby takové fórum vzniklo též pro naše jižní partnery;

10.

vítá návrh na vytvoření evropské nadace pro demokracii jakožto včasné odpovědi na volání po demokracii ze strany obyvatel našich sousedních zemí; zdůrazňuje, že nadace by měla být pružným, rychlým a cíleným mechanismem podpory a měla by doplňovat již existující nástroje EU a příkladnou práci zavedených evropských politických či nepolitických nadací a organizací občanské společnosti, maje přitom na paměti, že cílem této iniciativy by měly být hmatatelné výsledky; zdůrazňuje, že tato nadace by neměla narušovat ani zdvojovat kroky již podnikané těmito nadacemi nebo v rámci stávajících evropských programů, jako je evropský nástroj pro demokracii a lidská práva; zdůrazňuje, že její působnost a uspořádání by měly být jasně vymezeny a že její struktury a postupy by měly být jednoduché a přímočaré; vyzývá ESVČ, Komisi a (polské) předsednictví, aby jasně vymezily působnost budoucí evropské nadace pro demokracii ve vztahu k těmto nástrojům a rámcům; trvá na tom, aby měl Evropský parlament právo kontroly a aby byl zapojen do jejích řídících struktur, aby mohl napomoci obecně při stanovení ročních cílů, priorit, očekávaných výsledků a přidělování finančních zdrojů a podílet se na monitorovacích činnostech; vyjadřuje jisté obavy nad skutečností, že tato budoucí nadace by mohla být zcela nebo částečně financována z jiných zdrojů než z rozpočtu EU, a zdůrazňuje právo rozpočtového orgánu monitorovat a kontrolovat zavádění této nadace; požaduje proto, aby Komise a Rada tuto záležitost objasnily;

11.

vyzývá ESVČ a Komisi, aby nadále podněcovaly veškeré politické reformy při zohlednění potřeby a úrovně hospodářského a společenského rozvoje v každé partnerské zemi v rámci nového přístupu ve smyslu „víc za víc“ založeného na výsledcích; vyzývá je, aby stanovily jasnou a přiměřenou metodiku a podrobná měřítka za účelem vyhodnocení úspěchů zemí EPS, co se týče respektování a podpory demokracie a lidských práv (včetně svobody projevu, svědomí, vyznání, sdružování a sdělovacích prostředků), a podávání pravidelných a dostatečně podrobných zpráv, které by měly být základem pro přidělení finančních prostředků v rámci nového přístupu ve smyslu „víc za víc“ založeného na výsledcích; žádá, aby byla tato posouzení součástí zpráv o pokroku v zemích evropské politiky sousedství a aby byla každý rok předkládána Výboru pro zahraniční věci; trvá na tom, že je potřebné soustavně zapojovat organizace občanské společnosti ve všech fázích přezkumu; je toho názoru, že přístup orientovaný na výsledek zahrnuje rovněž přístup „méně za méně“, a opakuje svůj požadavek, aby byla ve smlouvách mezi EU a třetími zeměmi účinně zaváděna doložka o lidských právech a demokracii;

12.

vybízí SVČ a Komisi, aby poskytly více informací o způsobu, jakým bude prováděna zásada vzájemné odpovědnosti;

13.

je toho názoru, že situace v oblasti lidských práv by měla být nepřetržitě sledována – se zvláštním důrazem na práva dětí, žen a menšin – a dialogy ohledně lidských práv by měly být vedeny se všemi partnerskými zeměmi a že každoroční posouzení této situace i výsledky dialogů by měly být zařazeny do přílohy výroční zprávy o pokroku dosaženém v jednotlivých partnerských zemích, společně s jasným mechanismem, který umožní přehodnotit a postupně omezit dvoustrannou spolupráci v případě, že bude potvrzeno porušování lidských práv; zdůrazňuje, že přístup k jednotlivým partnerským zemím v oblasti lidských práv musí být důvěryhodný;

14.

vyzývá EU a členské státy, aby svou spolupráci v rámci evropské politiky sousedství zaměřily na navázání partnerství mezi demokratickými subjekty v EU, například odborovými organizacemi, nevládními organizacemi, příslušnými organizacemi zaměstnavatelů, zemědělci, ženami, účastníky náboženského dialogu, spotřebiteli, mladými lidmi, novináři, učiteli, orgány místních samospráv, univerzitami, studenty, subjekty činnými v oblasti změny klimatu, a jejich formujícími se protějšky v zemích evropské politiky sousedství;

15.

zdůrazňuje, že svoboda projevu a nezávislost a pluralita sdělovacích prostředků jsou základními pilíři pevné a udržitelné demokracie a společných hodnot; zdůrazňuje význam nezávislých, udržitelných a odpovědných veřejnoprávních sdělovacích prostředků poskytujících kvalitní, pluralistický a rozmanitý obsah a připomíná, že svobodné a nezávislé veřejnoprávní sdělovací prostředky hrají vždy zásadní úlohu při prohlubování demokracie, v úsilí o co největší zapojení občanské společnosti do veřejných záležitostí a posilování postavení občanů na cestě k demokracii;

16.

plně podporuje a požaduje volný tok informací, zajištění podmínek, které novinářům umožní účinnou a svobodnou práci bez politického, hospodářského či jiného nátlaku, a vytvoření infrastruktury nezbytné pro rozvoj moderních elektronických technologií; vítá skutečnost, že OSN dne 6. června 2011 prohlásila právo na přístup k internetu za lidské právo; v této souvislosti vyzývá ESVČ a Komisi, aby vytvořily zvláštní nástroje, které pomohou sdružením a organizacím občanské společnosti a jednotlivým občanům v zemích evropské politiky sousedství získat neomezený přístup k internetu a jiným formám elektronických komunikačních technologií;

17.

zdůrazňuje, že v probíhajícím procesu přechodu zemí Arabského jara k demokracii bude mít zásadní význam zapojení žen, mladých lidí a občanské společnosti a fungování svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků, a naléhavě vyzývá EU, aby ještě více podporovala vzdělávání a organizaci těchto subjektů, včetně pozvání k seznámení se s volebním procesem a fungováním demokratických institucí v rámci EU;

18.

domnívá se, že úplné a efektivní respektování svobody náboženského vyznání (na úrovni jednotlivců, skupin, úrovni veřejné, soukromé i institucionální) by mělo být určeno jako priorita, především pro všechny náboženské menšiny žijící v regionu, společně s potřebou poskytnout těmto skupinám specifickou pomoc;

19.

zdůrazňuje zejména význam prosazování práv dítěte a zajištění ochrany dětí, jak jsou upraveny v Lisabonské smlouvě;

20.

naléhavě vyzývá k podpoře rozvoje demokraticky zaměřených politických stran v těch sousedských zemích, které teprve procházejí procesem demokratizace, jakož i vytváření nevládních organizací a organizací občanské společnosti;

21.

zdůrazňuje, že je důležité, aby byly ženy náležitě zastoupeny v parlamentu, na ministerstvech, ve vysokých vládních pozicích, v rozhodovacích funkcích ve veřejné a místní správě a v řízení veřejných společností; vyzývá partnerské země v rámci evropské politiky sousedství, aby přijaly a náležitě zohlednily politiky rovnosti mezi muži a ženami a přijaly akční plány pro rovnost mezi muži a ženami;

22.

vítá činnost poradní skupiny EU na vysoké úrovni pro Arménskou republiku a vznik obdobné skupiny v Moldavsku; vybízí místopředsedkyni Komise a vysokou představitelku a Komisi, aby podobnou pomoc nabídly všem zemím Východního partnerství a zajistily tak, stejně jako v případě Arménie, aby byla pokryta parlamentní dimenze; požaduje, aby byl tento nástroj EU modernizován, a doporučuje, aby byla ESVČ přímo odpovědná za přijímání pracovníků i za řízení poradců tak, aby bylo zajištěno, že znalosti EU budou co nejlepším způsobem předávány zemím Východního partnerství;

23.

vyzývá Evropskou komisi, aby zvýšila viditelnost projektů Východního partnerství a Unie pro Středomoří v partnerských zemích a srozumitelněji je prezentovala místním občanům a ukázala jim přidanou hodnotu spolupráce s EU;

24.

připomíná, že podmínkou zapojení EU do partnerství s jejími sousedy by měl být jejich demokratický pokrok a dodržování lidských práv; vyzývá proto mezinárodní společenství, aby zmrazilo svou finanční pomoc, stejně jako pomoc ze strany mezinárodních finančních institucí, ke kterým patří jeho členové, běloruskému režimu, dokud nebudou všichni zadržovaní a věznění vůdci opozice, novináři, prezidentští kandidáti a jejich stoupenci propuštěni a zproštěni obvinění a rehabilitováni;

25.

podporuje současnou oficiální strategii EU, v jejímž rámci jsou sankcionováni představitelé běloruského režimu a zároveň se usiluje o posílení vazeb s občanskou společností a obyvateli Běloruska; v tomto ohledu naléhavě žádá Evropskou unii, aby se přeorientovala na občanskou společnost a zvýšila svou pomoc Bělorusku s cílem řešit potřeby jeho obyvatel, posílila finanční a technickou podporu demokratické opozice, obhájců lidských práv a organizací občanské společnosti včetně těch, které nejsou registrované, stejně jako studentů a svobodných sdělovacích prostředků;

26.

zdůrazňuje, že udržitelná demokracie, fungující instituce oproštěné od byrokracie, právní stát a kvalitní vzdělávání podporují nejen politickou stabilitu, sociální blahobyt a soudržnost, ale také hospodářský růst tím, že zlepšují podnikatelské prostředí a přitahují investice, a tím umožňují zakládání nových malých a středních podniků a pomáhají rozvoji obchodu, zelené ekonomiky a cestovního ruchu, přičemž díky tomu všemu jsou vytvářena nová pracovní místa a nové příležitosti; připomíná, že je zapotřebí vytvořit vhodný investiční rámec, v němž bude kladen důraz zejména na stabilitu a právní jistotu a také na boj proti korupci; vyzývá proto EU, aby v rámci podpory přechodu k demokracii podněcovala strukturální reformy v hospodářské, sociální a právní oblasti, a výslovně poukazuje na úzkou provázanost demokratického a socioekonomického rozvoje; vítá stěžejní iniciativy Komise pro malé a střední podniky a regionální energetické trhy a energetickou účinnost; domnívá se, že by se tyto snahy měly odrazit ve víceletém finančním rámci (VFR);

27.

zdůrazňuje, že by měla být urychleně přijata bezprostřední opatření (jako je například spolufinancování již určených stěžejních nebo pilotních projektů nebo jiných konkrétních strategicky důležitých hospodářských projektů), která by mohla být rychle provedena v praxi s nezpochybnitelnými hmatatelnými výsledky, s cílem ulehčit situaci zemím, které v současnosti čelí závažným socioekonomickým krizím, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována těm partnerským zemím, v nichž přechod k demokracii zhoršuje hospodářské problémy; zdůrazňuje, že tato opatření financovaná z prostředků EU lze přijmout pouze za podmínky, že všechny zúčastněné strany se ve všech konkrétních případech zaváží k prokazatelnému dodržování mezinárodních a evropských sociálních, ekologických a pracovněprávních norem a že tato opatření budou bezprostředně přispívat ke zlepšování sociální situace občanů v zemích EPS;

28.

rozhodně podporuje posilování spolupráce na nižší než regionální úrovni a přeshraniční projekty a vyzdvihuje důležitost rozvíjení komplementární dvoustranné a mnohostranné hospodářské spolupráce mezi partnery, která by občanům přinesla konkrétní výhody a zlepšila politické klima v regionu; zdůrazňuje, že tato hospodářská spolupráce na nižší než regionální úrovni musí být zařazena do projektu širší integrace, který napomáhá provádění projektů na nižší než regionální úrovni v oblasti mobility, sociální ochrany a ochrany životního prostředí, kultury a vzdělávání; klade mimořádný důraz na podporu rozvoje obchodu v rámci jižního a východního regionu a na hospodářskou integraci dotčených zemí; domnívá se, že zlepšení takové spolupráce mezi partnery by bylo známkou odhodlání směřovat k evropským hodnotám dobrých sousedských vztahů a vzájemně prospěšného partnerství;

29.

naléhavě žádá Komisi, aby podporovala budování správních kapacit v oblasti práce a sociálních věcí a zaměřila se obzvláště na právní služby, čímž zajistí lepší přípravu na vedení reforem;

30.

zdůrazňuje význam odborů a sociálního dialogu jakožto součásti demokratického rozvoje partnerských zemí EPS; vybízí je, aby posilovaly pracovní práva a práva odborů; poukazuje na to, jak důležitou úlohu může mít sociální dialog s ohledem na sociálně-ekonomické výzvy v regionech;

31.

připomíná, že je nutné zajistit, aby minimální mzda stanovená podle příslušného vnitrostátního práva zaručovala pracovníkům a jejich rodinám přiměřenou životní úroveň a aby srážky ze mzdy nepřipravily zaměstnance a jejich rodinné příslušníky o základní životní prostředky;

32.

konstatuje, že pro vypovězení pracovního poměru by měla být stanovena dostatečně dlouhá výpovědní lhůta, přičemž by měla být brána v úvahu dosavadní délka pracovního poměru zaměstnance;

33.

zdůrazňuje, že Unie musí klást zvláštní důraz na decentralizovanou spolupráci na místní úrovni, uskutečňovanou prostřednictvím menších projektů, které mohou okamžitě a citelně zlepšit kvalitu života občanů sousedních zemí a tím umožnit i konsolidaci rozvoje demokracie na celém území těchto zemí;

34.

vyzývá Komisi, aby přijala strategické dokumenty o snižování chudoby jako hlavní politický rámec pro střednědobý hospodářský růst ve prospěch chudých a spravedlivé rozdělování bohatství podle potřeb dané země;

35.

upozorňuje na to, že jednání o dohodách o přidružení představují příležitost pro podporu reforem; zdůrazňuje, že všechny složky by měly být propojené, aby EU mohla prohloubit své vztahy komplexním a jednotným způsobem; je toho názoru, že by složky tudíž měly obsahovat konkrétní podmínky, časové harmonogramy a výkonnostní kritéria, které by měly být pravidelně monitorovány; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby součástí těchto dohod byly skutečné a hmatatelné pobídky pro partnery, díky nimž budou reformy atraktivnější;

36.

konstatuje, že v obchodě se zbožím a službami by se měla uplatňovat diferenciace; vybízí partnerské země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, aby pokročily ve vytváření podmínek, které umožní vybudování prohloubených a komplexních zón volného obchodu, a vyzývá EU, aby partnerské země podpořila v jejich úsilí o provedení reforem a aby za předpokladu, že dojde k nezbytnému přizpůsobení jejich standardů bezpečnosti a kvality evropským normám, otevřela svůj vnitřní trh a aby společně s těmito zeměmi zajistila postupné a vyvážené otevírání jejich trhů tak, aby přineslo prospěch oběma stranám; zdůrazňuje, že EU by měla rovněž vyhodnotit politickou, sociální a environmentální situaci každé země s ohledem na jejich účast v budoucí prohloubené a komplexní zóně volného obchodu a případně stanovit postupné kroky její realizace a současně by měla zajistit, aby bylo sledováno dodržování mezinárodních úmluv o pracovním právu a dětské práci; zdůrazňuje, že obchodní vazby, obzvláště prohloubená a komplexní zóna volného obchodu, by měly být vnímány jako způsob, jak v rámci zásady podmíněnosti posílit prostřednictvím požadavků odhodlání zemí EPS k naplňování demokratických hodnot; podtrhuje přitom význam plného členství všech států Východního partnerství ve Světové obchodní organizaci (WTO);

37.

zdůrazňuje, že evropská perspektiva, včetně článku 8 Smlouvy o Evropské unii a aspirace zemí Východního partnerství na členství podle článku 49 SEU, patří mezi hnací motory reforem v těchto zemích a dále posiluje jejich odhodlání ke sdíleným hodnotám a zásadám, jako je demokracie, právní stát, dodržování lidských práv a řádná správa věcí veřejných; je přesvědčen o tom, že uzavření dohod o přidružení se může stát důležitým krokem k dalším politickým závazkům a k užším vztahům s Evropou, a to prostřednictvím výměny osvědčených postupů a konsolidovaného politického a hospodářského dialogu;

38.

znovu potvrzuje, že cílem partnerství se zeměmi jižního sousedství je sblížit obě pobřeží Středozemí a vybudovat prostor míru, demokracie, bezpečnosti a prosperity pro 800 milionů obyvatel a nabídnout EU a jejím partnerům účinný dvoustranný a vícestranný rámec, který vytvoří základ pro řešení demokratických, sociálních a ekonomických výzev, a pro podporu regionální integrace, zejména pokud jde o obchod, zaručí jejich souběžný rozvoj ve prospěch všech a podpoří partnery v budování demokratického, pluralistického a sekulárního státu, zejména prostřednictvím programů v oblasti budování institucionálních kapacit, a umožní přijímat vyvážená a ambiciózní opatření v oblasti obchodu se zbožím a službami, která by byla výhodná pro obě strany, kterým by předcházela příslušná posouzení dopadů a která by mohla vést k vytvoření prohloubených a komplexních zón volného obchodu, jež budou zajisté prvním krokem na cestě k velkému evropsko-středomořskému hospodářskému prostoru, který by rovněž pomohl vyřešit hospodářské problémy našich sousedních partnerů na jihu a usnadnit integraci jih-jih; žádá Komisi a Radu, aby usnadnily provádění šesti balíčků opatření představených v dokumentu Komise ze dne 30. března 2011, která se týkají sledování iniciativ v oblasti obchodu a investic ve prospěch partnerů na jižním břehu Středozemního moře;

39.

vyjadřuje přání, aby byla definována objektivní, závazná kritéria umožňující udělení režimu tzv. rozšířeného statutu; zdůrazňuje, že je nezbytné vyjasnit práva a povinnosti partnerských zemí i EU vyplývající z tohoto dvoustranného závazku;

40.

zdůrazňuje, že součástí smluvních vztahů se všemi zeměmi EPS jsou ustanovení o stálé diskusní platformě zaměřené na otázky lidských práv, která by měla mít podobu podvýboru pro lidská práva; žádá ESVČ, aby tato ustanovení v maximální míře využívala a do veškerých vyjednávání zapojovala stávající podvýbory;

41.

zdůrazňuje, že EU by měla podporovat součinnost mezi evropskými vnějšími a vnitřními politikami, zejména sbližováním právních předpisů zaměřených na vytváření pracovních míst, snižování chudoby, modernizaci politik zaměstnanosti, zabezpečení dodávek energie a její účinné využívání, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a udržitelné zacházení s životním prostředím, zlepšení sociální ochrany, vytváření statků a jejich spravedlivé rozdělování a usnadnění obchodu v souladu se zásadou diverzifikace;

42.

má za to, že sdílení společného prostoru znamená spravedlivé rozdělení úkolů, a vyzývá k užší spolupráci, zejména u všech politik a problematik, které mají přeshraniční rozměr; vyzývá proto k posílení regionálního a přeshraničního rozměru odvětvové spolupráce;

43.

vítá zintenzívnění spolupráce partnerských zemí v agenturách EU týkající se nejrůznějších oblastí; vyzývá Komisi, aby předložila jasný a úplný seznam vhodných agentur a programů, do nichž by se mohly zapojit sousední země, a přehled forem spolupráce, finančních příspěvků a metod této diferencované účasti;

44.

podporuje další spolupráci v oblastech, jako jsou průmysl, malé a střední podniky, výzkum, vývoj a inovace, IKT včetně bezpečnosti systémů informačních technologií, vesmír a cestovní ruch, a upozorňuje na výhody iniciativ v oblasti společného plánování výzkumu EU a sousedních států; vítá návrhy Komise týkající se vytvoření společného znalostního a inovačního prostoru a digitálního hospodářství založeného na IKT a žádá členské státy a sousední země, aby znovu potvrdily svůj závazek k pokroku v této oblasti; znovu poukazuje na význam účinných mechanismů podpory obchodu a investic mezi EU a sousedními zeměmi, které by měly posílit obchodní partnerství a umožnit hospodářským subjektům, především malým a středním podnikům přístup k dostatečným a spolehlivým informacím o obchodních a investičních podmínkách v partnerských zemích;

45.

vítá, že v rámci evropské politiky sousedství (EPS) byla posílena spolupráce v oblasti energetiky; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU sdílela se sousedními zeměmi své zkušenosti s reformami energetického sektoru; domnívá se, že je nezbytné zvýšit energetickou účinnost a posílit podporu obnovitelné energie; žádá zabezpečení dodávek energie prostřednictvím diverzifikace zdrojů a řízení poptávky, větší angažovanosti hlavních dodavatelů a tranzitních zemí a koordinace opatření v oblasti jaderné bezpečnosti, zejména v regionech s rizikem vysoké seismické aktivity, jakož i větší transparentnost s cílem zajistit, aby EU při provádění energetické politiky usilovala o zajištění naprostého souladu s environmentálními a mezinárodními dohodami o jaderné bezpečnosti a aby se při provádění příslušné koordinované vnější politiky i nadále soustředila především na východní a jižní sousedy; vyzývá k přijetí účinných opatření, která zajistí, aby byla v oblasti energetiky uplatňována zásada solidarity;

46.

vítá návrh na vytvoření evropského energetického společenství a domnívá se, že by to mohl být významný krok k navázání spolupráce s našimi sousedy; zdůrazňuje, že sousední jižní země hrají významnou úlohu při zásobování různých členských států energií; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit evropsko-středomořské propojení plynárenského a elektrárenského odvětví; upozorňuje na strategický význam projektu Nabucco a jeho rychlé realizace, jakož i přepravy zkapalněného zemního plynu v rámci projektu AGRI; vyzývá Komisi, aby podporovala – i po finanční stránce – výstavbu, modernizaci a rozvoj inteligentních energetických sítí a propojení infrastruktur se sousedními zeměmi EU;

47.

upozorňuje dále na to, že EU může hrát podpůrnou úlohu při řešení ekologických problémů v sousedních zemích, konkrétně při odstraňování velkých zásob „zastaralých pesticidů“, jež mohou způsobit rozsáhlé chemické znečištění;

48.

podporuje další spolupráci v odvětví dopravy, včetně těsnějšího propojení infrastrukturních sítí EU a partnerských zemí, s cílem usnadnit výměnu lidí a zboží, čehož lze dosáhnout užší integrací trhů a lepším propojením infrastruktury;

49.

domnívá se, že je naprosto nezbytné rozvíjet mezinárodní, regionální a meziregionální kulturní spolupráci založenou na skutečném dialogu mezi kulturami a zahrnující všechny aktéry společnosti (kulturní orgány, instituce, organizace a sdružení); vyzývá ESVČ a Komisi, aby koordinovaly strategické zavádění kulturních aspektů do vnější politiky a usilovaly o jejich doplňkovost k vnějším kulturním politikám členských států;

50.

rozhodně potvrzuje souvislost mezi výměnami a spoluprací mezi EU a zeměmi, na něž se vztahuje EPS, v oblasti kultury, vzdělávání a sportu na jedné straně a budováním a posilováním otevřené občanské společnosti, demokracie a právního státu a propagací základních svobod a lidských práv na straně druhé; zdůrazňuje, že vzájemná spolupráce v těchto oblastech je pro EU i země EPS přínosná;

51.

věří, že podpora účasti zemí EPS na kulturních programech EU může přispět k jejich věcnému i ideovému rozvoji, a proto zdůrazňuje význam programů, jako je Media Mundus, projektů uskutečňovaných pod záštitou Unie pro Středomoří a programu Kultura v rámci Východního partnerství; dále poukazuje na to, že kulturní programy a programy podporující mobilitu by se měly vztahovat i na mobilitu umělců a studentů uměleckých oborů; přimlouvá se za zavedení kulturních víz pro umělce a další kulturní pracovníky, kteří pocházejí ze zemí EPS; rovněž žádá Komisi, aby navrhla iniciativu na zavedení krátkodobých víz s cílem odstranit překážky mobility v kulturní sféře;

52.

zdůrazňuje, že v rámci EPS je třeba v dotčených zemích posílit spolupráci při rozvoji sportu vzhledem k výchovné hodnotě sportovní činnosti; žádá evropské orgány a členské státy, aby usilovaly o volný pohyb pro sportovce z celého světa, počínaje sportovci ze zemí EPS;

53.

naléhavě vyzývá ke zhodnocení stávajících programů, aby bylo zajištěno účinné využívání zdrojů s cílem splnit cíle EU; podporuje zjednodušení interních činností v Komisi, pokud jde o různé stávající programy a projekty zabývající se kulturou a vzděláváním;

54.

zdůrazňuje přínos programu Tempus IV při podpoře spolupráce a v úsilí o modernizaci vzdělávacích systémů v zemích sousedících s EU a vyzývá Komisi, aby v příštím VFR vyčlenila na tento program dostatečné prostředky;

55.

doufá, že se partnerské země budou moci aktivněji podílet na práci Evropské nadace odborného vzdělávání a Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast;

56.

konstatuje, že větší důraz na mládež v rámci Východního partnerství a Unie pro Středomoří je významnou investicí do budoucnosti vztahů mezi EU a zeměmi EPS, jež má velký potenciál pro budoucí roky, demokratizaci těchto partnerů a sladění jejich právních předpisů s evropskými standardy; znovu opakuje, že dodatečné finanční prostředky přidělené programům Erasmus Mundus a Mládež v akci na rok 2012 by měly posílit spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi, zlepšit výměny akademických pracovníků a studentů a podpořit budování sítí, jež posílí kapacity nevládních organizací zaměřených na mládež v Evropě a zemích EPS;

57.

domnívá se, že Evropsko-středomořská univerzita skýtá jedinečnou platformu a příležitost pro posílení spolupráce s našimi jižními sousedy v oblasti vyššího vzdělávání a mobility studentů, a to v době, kdy je obzvláště důležité prohloubit vztahy s jižními partnerskými zeměmi, zejména s jejich mladšími generacemi; v této souvislosti zdůrazňuje, že potenciál Evropsko-středomořské univerzity by měl být maximálně využit;

58.

vyzývá Komisi, aby se ujala návrhu Parlamentu, předloženého v návaznosti na arabské jaro, na vytvoření evropsko-středomořského programu Erasmus, tj. iniciativy, která by mohla být v případě úspěchu rozšířena na celou politiku sousedství; v této fázi vyjadřuje politování nad neadekvátními návrhy Komise, neboť navzdory svým prohlášením ze dne 27. září 2011 ve skutečnosti dosáhla jen nepatrného zvýšení počtu stipendií Erasmus Mundus;

59.

vyzývá Komisi, aby se ujala návrhu Parlamentu, předloženého v návaznosti na arabské jaro, na vytvoření evropsko-středomořského programu Leonardo da Vinci podporujícího mobilitu mládeže, která má zájem získat odborné vzdělání v zahraničí, což přispěje k boji proti nezaměstnanosti mládeže, což je chronický problém jižního Středomoří;

60.

znovu potvrzuje svou velkou podporu projektu stipendií pro absolventy vysokých škol ze zemí EPS a EU na Evropské univerzitě, který je financován EU; je přesvědčen, že tento projekt umožní připravit budoucí partnery z Evropy a sousedních zemí, kteří budou plně a odborně obeznámeni s podstatou a duchem politik, práva a orgánů EU, na pracovní místa souvisící se spoluprací EU-EPS; vyzývá partnerské země, jejichž občané získali toto stipendium, aby jejich znalosti a zkušenosti využily ve službách svých vnitrostátních orgánů a nabídly jim odpovídající pracovní podmínky;

61.

zdůrazňuje důležitou úlohu místních orgánů při budování demokracie v našich partnerských zemích; vyzývá tedy Komisi, aby posílila a zdokonalila nástroj TAIEX (Kancelář pro technickou pomoc a výměnu informací) a partnerské programy mezi místními orgány EU a partnerských zemí;

62.

připomíná, že EU by měla zlepšit řízení migrace a maximalizovat vzájemný přínos migrace pro rozvoj mimo jiné tím, že legálním přistěhovalcům nabídne lepší podmínky pro usazování v EU a bude řešit prvotní příčiny nezákonné migrace v partnerských zemích; soudí, že EU musí podporovat legální pracovní migraci uzavíráním partnerství v oblasti mobility, která budou brát ohled na demografickou, sociologickou a profesní rovnováhu na obou stranách a podporovat výměnu odborníků mezi EU a třetími zeměmi; vyzývá členské státy, aby vnímaly diskusi o mobilitě jako důležitý prvek politiky sousedství, který by neměl být v prvé řadě založen na obavách o bezpečnost; zdůrazňuje, že je zapotřebí bojovat proti nezákonnému přistěhovalectví a právně postihovat organizace, které nesou odpovědnost za obchodování s lidmi;

63.

je přesvědčen, že EU by měla pokročit ve své práci na co nejtransparentnějších dohodách usnadňujících udělování víz a zpětné přebírání osob a postupovat v obou případech paralelně s cílem přejít – postupně a na individuální bázi, jakmile budou splněny všechny podmínky, – na bezvízový styk; zároveň žádá o stanovení materiálních podmínek pro udělování a obnovu víz, které by lépe respektovaly lidská práva; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba se přednostně zabývat mobilitou mládeže a studentů; dále zdůrazňuje, že EU by měla zemím Východního partnerství nabídnout výhodnější podmínky uvolňování vízového režimu po časové a věcné stránce; zdůrazňuje, že ustanovení o azylu musí být plně v souladu s mezinárodními povinnostmi a závazky a se standardy EU, zejména v oblasti lidských práv;

64.

připomíná v tomto ohledu, že členské státy musí dodržovat zásadu nenavracení uprchlíků a podniknout všechny potřebné kroky k vytvoření azylového systému EU, který bude dostupný a spravedlivý a poskytne ochranu;

65.

vyzývá členské státy a EU, aby ratifikovaly Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu; domnívá se, že přezkum EPS by měl usnadnit přijímání konkrétních opatření v těchto oblastech; souhlasí s postřehy Komise ohledně migrace z rodinných důvodů a vítá zelenou knihu, kterou Komise o této otázce připravuje;

66.

upozorňuje na to, že je důležité věnovat zvláštní pozornost mladým lidem, a zdůrazňuje, že je třeba posílit součinnost mezi iniciativou Mládež v pohybu a EPS; zdůrazňuje, že EU by měla zintenzívnit spolupráci v oblastech vysokoškolského a odborného vzdělávání a okamžitě rozšířit a posílit stipendijní programy a mobilitu studentů, absolventů, učitelů a akademických pracovníků tím, že podpoří výměnné programy mezi univerzitami a institucemi odborného vzdělávaní a partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a podnikání; považuje za nezbytné zavést flexibilnější a rychlejší postupy vydávání víz pro účastníky těchto programů; zdůrazňuje, že je nezbytné intenzivněji pracovat na vzájemném uznávání kvalifikací a vzdělávacích systémů se zeměmi EPS, zejména na sbližování vysokoškolských diplomů a standardů Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné vést vůči občanům EPS strukturovanou informační politiku o možnostech účasti na programech EU;

67.

vyzývá Radu a Komisi, aby navázaly strukturovaný dialog s orgány třetích zemí s cílem vypracovat oboustranně výhodný přístup k mobilitě, usnadnit udělování víz, více využívat možností vízového kodexu EU a současně zlepšit a sladit jeho uplatňování tak, aby byly žadatelům ve všech členských státech zaručeny stejné a spravedlivé podmínky, a aby se v rámci tohoto dialogu zaměřily zejména na důsledky plynoucí z provázanosti rozvojové pomoci, bezpečnosti a zákonné a nezákonné migrace, jak jsou definovány v dokumentu Globální přístup k migraci; žádá, aby byla mimořádná pozornost věnována tomu, aby partnerské země netrpěly tzv. „odlivem mozků“;

68.

vyzývá EU, aby zvýšila dostupnost finančních prostředků EU a ve větší míře je přidělovala na projekty zaměřené na informování migrantů o jejich právech a povinnostech a na ochranu jejich práv, se zvláštním důrazem na práva nezletilých osob bez doprovodu, žen a jiných zranitelných skupin; žádá proto Komisi, aby Parlamentu předložila podrobnou zprávu o využívání finančních prostředků EU vyčleněných pro sousedské země, a to včetně prostředků v rámci tematického programu Komise pro spolupráci se třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu;

69.

připomíná, že je pevně přesvědčen o tom, že evropská politika sousedství bude plně účinná pouze tehdy, bude-li dosaženo součinnosti mezi jejím dvoustranným a vícestranným rozměrem; domnívá se proto, že je naprosto nezbytné posílit vícestrannou složku EPS a vyčlenit na ni podstatnější část finančních prostředků z evropského nástroje sousedství a partnerství;

70.

vítá návrh, aby byl mnohostranný rámec používán strategičtěji za účelem posílení dvoustranných vztahů mezi našimi partnery, a očekává konkrétní opatření zaměřená na uvedení tohoto návrhu do praxe; v tomto ohledu očekává s velkým zájmem plán se stanovenými cíli, nástroji a opatřeními, který má být podle prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise a Komise předložen do konce tohoto roku;

71.

je přesvědčen, že je třeba dále posilovat a rozvíjet mnohostranný rozměr Východního partnerství, včetně fóra občanské společnosti; uvědomuje si význam navázání konstruktivního dialogu s Tureckem a Ruskem o regionálních otázkách společného zájmu, zejména pokud jde o otázky bezpečnosti;

72.

poukazuje na to, že regiony mají zásadní význam pro zajištění zdárného provádění dlouhodobých sociálních a hospodářských reforem a pro zaručení udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že EPS by měla být široce koncipována, aby se stala motorem hospodářského rozvoje pohraničních oblastí; usuzuje, že zásady územní spolupráce platí také pro vnější hranice a že jsou klíčovým nástrojem ke zlepšení hospodářského rozvoje EU i plnění obecných politických cílů, které si EU stanovila v rámci EPS; je toho názoru, že nový přístup k EPS musí dát prostor makroregionálním strategiím EU a že potenciál makroregionů EU, jejichž součástí jsou i sousední země EU, by měl být plně využíván k lepší koordinaci priorit a projektů ve společném zájmu EU a zemí EPS s cílem dosáhnout oboustranně pozitivních výsledků a optimálních výsledků pomocí investovaných prostředků;

73.

vyzdvihuje mimořádnou úlohu euroregionů při plnění cílů politiky soudržnosti a vybízí Komisi, aby podporovala jejich rozvoj, zejména v pohraničních oblastech, což posílí úlohu euroregionů v rámci EPS;

74.

zdůrazňuje vysoký potenciál evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která zahrnují regiony ležící za vnějšími hranicemi; podporuje uzavírání zvláštních dohod se sousedními třetími zeměmi, na jejichž základě by tyto země mohly v rámci svých právních řádů zavádět vnitrostátní předpisy umožňující vytváření struktur ESÚS, a dále uzavírání mezistátních dohod, které by místním a regionálním orgánům třetích zemí umožňovaly účast na ESÚS;

75.

domnívá se, že budoucí EPS by měla zohlednit úlohu nejvzdálenějších regionů v politice vnějších vztahů EU; konstatuje, že tyto regiony skýtají skutečnou možnost, jak ovlivnit vnější politiku EU, neboť díky nim může EU jednak udržovat užší styky s velkým množstvím třetích zemí, jednak se vypořádat se složitými otázkami, jako je nelegální migrace; vyzývá Komisi, aby vytvořila větší manévrovací prostor pro inovativní možnosti financování vybraných projektů politiky soudržnosti, tak aby tyto projekty mohly být prováděny v evropských regionech i v regionech zemí, které nejsou členy EU, a aby těmto regionům přinášely užitek;

76.

zdůrazňuje význam širšího zeměpisného a strategického přístupu k vytváření budoucí koncepce EPS, a v této souvislosti připomíná, že na základě usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2006 o evropské politice sousedství vypracovala EU v listopadu 2007 specifické politiky pro atlantické ostrovní země, které sousedí se vzdálenými regiony EU přilehlými k evropskému kontinentu, bylo-li shledáno, že jsou tyto země významné z hlediska zeměpisné blízkosti, kulturních a historických souvislostí a vzájemné bezpečnosti; vítá vysokou kvalitu dosavadních výsledků a dynamiku již prováděných konkrétních politik, jmenovitě zvláštního partnerství mezi EU a Kapverdami; vyzývá EU, aby dále prohloubila svůj dialog a politické sbližování s těmito zeměmi a podpořila jejich snahu o konsolidaci politických, sociálních a hospodářských reforem;

77.

shledává, že GŘ Komise pro regionální rozvoj má rozsáhlé zkušenosti s řízením EFRR, a je přesvědčen, že v zájmu plnění cílů evropského nástroje sousedství a partnerství by bylo vhodné se řídit jeho radami ohledně správy finančních prostředků; domnívá se proto, že správou těchto finančních nástrojů v souvislosti s programy přeshraniční spolupráce by mělo být opět pověřeno GŘ Regio, jež za ně bylo zodpovědné již dříve;

78.

vítá společné prohlášení vydané na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala ve Varšavě dne září 2011, a prohlášení o situaci v Bělorusku, zejména pokud jde o zásady demokracie, lidská práva, právní stát, závazek usilovat o výraznější dvoustranné zapojení, a to jak v hospodářské, tak i politické rovině, včetně ochoty k dosažení pokroku v jednáních o dohodách o přidružení, posilování spolupráce mezi partnery na vícestranné úrovni, usnadnění mobility a konečně závazek k intenzivnějšímu uplatňování této dohody, které bude mít pro společnosti partnerských zemí hmatatelné přínosy;

79.

je přesvědčen, že posílení Východního partnerství bude mít rozhodující význam pro rozvoj pohraničních regionů EU; zdůrazňuje, že Východní partnerství a regionální rozvoj musí jít ruku v ruce a měly by podporovat dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci, jako jsou dohody o volném obchodu a náležitě financované společné projekty, jako jsou kulturní výměny a výměny v oblasti občanské společnosti;

80.

zdůrazňuje význam dalšího posilování regionální spolupráce v oblasti Černého moře a důkladnějšího propracování černomořské strategie EU; zdůrazňuje doplňkový charakter politik EU v oblasti Černého moře a Východního partnerství; vyzývá Komisi a ESVČ, aby pozitivně využily odlišných přístupů obou iniciativ a aby na všech úrovních vyjasnily, jakým způsobem lze dobře využít tohoto významného stupně doplňkovosti;

81.

podtrhuje význam Unie pro Středomoří, která představuje stálou platformu pro dialog a spolupráci a také nástroj pro podporu demokracie; apeluje na (příští) spolupředsednictví Unie pro Středomoří, aby také usilovalo o plnění původních ambiciózních cílů a aby ve středomořském regionu přispívalo k účinnému provádění EPS; domnívá se, že Unie pro Středomoří by měla podporovat udržitelný hospodářský, sociální a demokratický rozvoj a vytvořit společný pevný základ pro úzkou regionální spolupráci mezi EU a jejími jižními sousedy; vítá příležitost, kterou nabízí Unie pro Středomoří pro posílení doplňkovosti dvoustranných a regionálních politik s cílem efektivněji dosáhnout cílů evropsko-středomořské spolupráce založené na vzájemném uznávání společných hodnot a vytvoření prostoru míru, bezpečnosti a prosperity; vítá zejména závazek nového generálního tajemníka Unie pro Středomoří dále pracovat na projektech této Unie v oblastech demokracie a občanské společnosti; vzhledem k současné situaci vítá navýšení celkového rozpočtu pro investiční facilitu sousedství;

82.

konstatuje, že vícestranná složka EPS by měla sloužit k rychlému a efektivnímu spuštění konkrétních projektů Unie pro Středomoří, které připraví půdu pro společný proces rozvoje a integrace, v neposlední řadě spolufinancováním studií proveditelnosti a podporou rozšířenějšího využívání půjček za velmi výhodných podmínek;

83.

vyzývá Komisi a ESVČ, aby prozkoumaly příležitosti k vytváření institucionálních vazeb mezi EPS a politikami sousedství klíčových aktérů v tomto regionu, především Turecka; připomíná ambice Ankary podnítit a podporovat demokratické a socioekonomické reformy v zemích jižního sousedství; konstatuje, že zapojení tureckých orgánů a nevládních organizací do nástrojů EPS by přineslo jedinečnou součinnost, zejména v oblastech, jako je budování institucí a rozvoj občanské společnosti; domnívá se, že praktickou spolupráci by měl doplňovat strukturovaný dialog mezi EU a Tureckem usilující o koordinaci jejich příslušných politik sousedství; doporučuje, aby podobná nabídka spolupráce v rámci EPS by měla být v zásadě rozšířena i na Rusko a další zúčastněné subjekty;

84.

připomíná, že mírové řešení regionálních vojenských konfliktů, zejména řešení tzv. zamrzlých konfliktů, je nezbytnou podmínkou dalšího upevňování demokracie, úcty k lidským právům, prosperity a hospodářského růstu, a tudíž by mělo stát v samém středu zájmu EU;

85.

připomíná, že EU by se měla více zapojit do řešení regionálních konfliktů a hrát v něm aktivnější, soudržnější a konstruktivnější úlohu mimo jiné prostřednictvím ESVČ tím, že vypracuje více opatření zaměřených na budování důvěry, usmíření a zprostředkování, zváží nové pragmatické a inovativní přístupy, včetně zavedení strategií pro komunikaci s veřejností v partnerských zemí, podpoří evropské mírové sbory a zprostředkovatelskou činnost na místní úrovni, jakož i občanskou kulturu – zejména školení, vzdělávání a zapojení dětí a mladých lidí – a dialog mezi společenstvími i uvnitř jednotlivých společenství, do něhož se zapojí organizace občanské společnosti, vypracuje přeshraniční projekty a posílí dobré sousedské vztahy; připomíná mimořádný význam posílení politické spolupráce v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu a různým formám extremismu;

86.

je přesvědčen, že mezikulturní a mezináboženský dialog jsou mimořádně důležité pro posílení vzájemného porozumění, úcty, solidarity a tolerance s partnerskými zeměmi v našem sousedství a mezi nimi navzájem; vybízí k tomu, aby navržené nové nástroje EPS věnovaly jejich podpoře zvláštní pozornost;

87.

vzhledem k situaci v severní Africe v důsledku revolucí zdůrazňuje význam podpory přechodných soudních systémů a naléhavě žádá všechny partnerské země, aby spolupracovaly s mezinárodní justicí, konkrétně s Mezinárodním trestním soudem;

88.

trvá na tom, že je třeba zachovat regionální přístup, a vítá rozhodnutí jmenovat zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz i pro oblast jižního Středomoří a zřídit pracovní skupinu pro jižní Středomoří; domnívá se, že by se mělo zvážit ustavení podobné pracovní skupiny i pro jižní Kavkaz; zdůrazňuje, že má-li EU i nadále hrát aktivní úlohu v rozhovorech skupiny 5+2 o Podněstří, je pro tyto účely nutné zajistit přiměřené zdroje, zejména vhledem ke skutečnosti, že zvláštnímu zástupci EU skončí mandát;

89.

stále je přesvědčen o tom, že regionálním konfliktům nelze porozumět bez přihlédnutí ke kulturním souvislostem; vyzývá k uplatňování soudržné strategie v souladu se zásadami komitétu Modrý štít, který kultuře přisuzuje významnou úlohu v předcházení konfliktům a obnově míru;

90.

vítá práci, kterou v terénu odvádějí mezinárodní organizace, zvláště OBSE a agentury OSN, během konfliktů i po jejich ukončení a při podpoře udržitelného rozvoje v celé oblasti sousedství, zejména dlouhotrvající závazek agentury UNRWA vůči palestinským uprchlíkům;

91.

podporuje humanitární činnost a činnost zaměřenou na rozvoj a mír, kterou Unie vyvíjí v partnerských zemích Východního sousedství, a zejména její významnou podporu činnosti agentury UNRWA; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že navzdory této angažovanosti dosud neposílila pozice Unie jako prvořadého politického aktéra na Blízkém východě; nabádá ESVČ a Komisi, aby učinily vše pro to, aby se přítomnosti a činnosti Unie v tomto regionu dostalo politické váhy hodné jejího rozhodujícího podílu na poskytování humanitární a rozvojové pomoci;

92.

zdůrazňuje, že Evropský parlament má prostřednictvím svých parlamentních delegací a delegací v parlamentních shromážděních důležitou úlohu při posilování politického dialogu a při podpoře plnohodnotných svobod, demokratických reforem a právního státu v sousedních partnerských zemích a že tyto kontakty by také mohly být prostředkem pro hodnocení toho, zda jsou plněna stávající kritéria, a pro úpravy dvoustranné a vícestranné spolupráce v závislosti na událostech a dosažených výsledcích;

93.

znovu připomíná, že mnohostranná parlamentní shromáždění, jako je například EURONEST a Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří, jsou zásadními pilíři pro budování důvěry a soudržnosti mezi EU a partnerskými zeměmi i mezi partnerskými zeměmi navzájem, a tedy významnou měrou přispívají k dosažení cílů Východního partnerství a Unie pro Středomoří; vyzývá ESVČ a Komisi, aby v nejvyšší míře zapojily členy shromáždění EURONEST do mnohostranných struktur a platforem Východního partnerství; trvá na tom, že je nezbytné uznat Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří jako legitimní parlamentní orgán Unie pro Středomoří; zdůrazňuje, že řádný sekretariát zvýší soudržnost práce EURONESTu a Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří a soulad s programy EPS, které jsou zamýšlené pro východní a jižní regionální rozměr;

94.

vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci komplexního programu pro budování institucí poskytla výraznější finanční, technickou a odbornou pomoc administrativním orgánům vnitrostátních parlamentů v zemích Východního partnerství s cílem zefektivnit jejich činnost a posílit jejich transparentnost a odpovědnost, což má zásadní význam, mají-li řádně plnit svou úlohu v procesu demokratického rozhodování;

95.

potvrzuje, že je připraven na půdě parlamentního shromáždění EURONEST uvítat zástupce běloruského parlamentu, jakmile mezinárodní společenství, včetně OBSE, bude považovat parlamentní volby v Bělorusku za demokratické;

96.

vítá návrh nového evropského nástroje sousedství a zvýšení finančních prostředků pro EPS, jak požadoval ve svých předchozích usneseních; soudí, že finanční prostředky by měly být mezi oba regiony rozdělovány flexibilně, adekvátně a vyváženě zejména v závislosti na dosažených výsledcích, dodržování závazků a pokroku reforem v partnerských zemích, ale také s ohledem na potřeby a kapacity těchto zemí; poznamenává, že flexibilnější a jednodušší postupy by měly dodržovat právo na demokratickou kontrolu a měl by je doplňovat přísnější dohled nad výdaji;

97.

domnívá se, že je důležité zachovat rozumně vyvážený poměr mezi východním a jižním rozměrem, zejména vzhledem k tomu, že země Východního sousedství právě provádějí programy a reformy spojené s iniciativou Východního partnerství a mají vyhlídky na připojení k EU; domnívá se však, že tento poměr nelze považovat za neměnný; plně podporuje zásadu flexibilní finanční pomoci odstupňované podle dosažených výsledků, která bude vycházet ze skutečných potřeb, kapacity přijímat pomoc a splněných úkolů;

98.

domnívá se, že přezkum nástroje evropského sousedství je třeba provádět v kontextu probíhajícího hodnocení víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a s ohledem na jednání o období po roce 2013, aby jednání o financování politiky sousedství nebylo nutné v roce 2012 a 2013 obnovit;

99.

požaduje znatelné zvýšení stropu v okruhu 4 rozpočtu EU pro evropský nástroj sousedství a partnerství, neboť navzdory tomu, že v posledních letech bylo při podpoře užší spolupráce a postupné hospodářské integrace mezi Evropskou unií a partnerskými zeměmi dosaženo určitého pokroku, je třeba udělat víc, neboť se objevují nové výzvy a oblasti pro spolupráci;

100.

zdůrazňuje, že převod položek potřebných pro zvýšení financování EPS by měl být založen na jasných prioritách, a proto by neměl být na úkor jediného nástroje Unie pro reakce na krize a budování míru, tj. nástroje stability, jak to navrhuje Komise; zdůrazňuje, že financování EPS by nemělo být dotčeno současnou krizí státních dluhopisů;

101.

s politováním konstatuje, že vysoké procento prostředků vyčleněných na EPS putuje na konzultace místo toho, aby byly vynakládány na projekty a programy, a vyzývá proto, aby v rámci tohoto nového nástroje došlo k urychlenému vyrovnání položek plateb;

102.

zdůrazňuje, že je důležité dbát na to, aby byl v případech, kdy EU uvolnila humanitární pomoc, zajištěn vhodný přechod od obnovy k rekonstrukci a rozvoji s cílem napravit některé ničivé důsledky revolucí;

103.

domnívá se, že nástroj na podporu občanské společnosti by mohl být plánován jako nedílná součást evropského nástroje sousedství; navrhuje, aby se uvážilo převedení správy fondů EPS na nástroj na podporu občanské společnosti, nesplní-li státy podmínky pro financování kvůli neuspokojivým výsledkům;

104.

zdůrazňuje zásadní úlohu evropského nástroje sousedství při podpoře makroregionálních strategií EU, jako je strategie EU pro region Baltského moře a strategie EU pro Podunají, spočívající ve financování vnějšího rozměru těchto strategií, zejména aktivit, které se týkají sousedních zemí;

105.

zdůrazňuje, že přidělování zdrojů by mělo být založeno na omezeném množství jasně stanovených priorit a měřitelných cílů, které by byly přijaty se souhlasem partnerských zemí, braly by v potaz jejich potřeby a byly by založené na jasných podmínkách a dosaženém pokroku; poukazuje na to, že rozpočtová podpora by se měla využívat pouze tehdy, existují-li záruky řádného hospodaření s rozpočtovými prostředky, a že v zájmu lepšího zohlednění priorit by se měly využívat všechny dostupné nástroje; v této souvislosti poukazuje na to, že země EPS musí posílit právní předpisy v oblasti veřejných zakázek a správu veřejných financí;

106.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby všechny členské státy EU a EU postupovaly při poskytování pomoci sousedním zemím v rámci EPS jednotně; podporuje každý mechanismus, který by pomohl koordinovat a zefektivnit činnost různých dárců z EU v zemích EPS, aniž by došlo ke vzniku zbytečných administrativních struktur;

107.

zdůrazňuje, že ačkoli pomoc může mít v zemích EPS pákový efekt, nestačí k tomu, aby zaručila udržitelný a trvalý rozvoj; vyzývá proto země EPS, aby posílily a mobilizovaly své domácí zdroje, zavedly transparentní systémy daní, zapojily soukromý sektor, místní orgány a občanskou společnost do programu EPS a zasadily se o přijetí větších závazků v rámci projektů EPS;

108.

vítá rozhodnutí členských zemí G8 navýšit půjčky ve prospěch zemí Jižního partnerství, které zahájily demokratizační proces; má za to, že závazky přijaté dne 27. května 2011 v rámci partnerství z Deauville mohou podnítit uvolnění finančních prostředků na podporu demokracie a rozvoje v partnerských zemích EU;

109.

v souvislosti s arabským jarem a ústupem demokracie v některých zemích Východního partnerství vyzývá k provedení konkrétního sebekritického hodnocení finančních nástrojů používaných v minulosti v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství, pokud jde o jejich fungování na poli demokracie, lidských práv, veřejné správy, boje s korupcí, budování institucí a podpory občanské společnosti; domnívá se, že EU musí zaujmout novější přístup s cílem zlepšit spolupráci při předcházení konfliktům;

110.

je pevně přesvědčen o tom, že v souvislosti s uvedeným přezkumem je nutné rovněž přehodnotit finanční pomoc poskytovanou palestinské samosprávě a agentuře UNRWA a že se na ni jako na nedílnou součást politiky sousedství musí vztahovat dlouhodobé plánování; nesouhlasí s argumentem, že politická nestabilita v tomto regionu a specifika mírového procesu umožňují pouze prozatímní plánování a posilování pomoci případ od případu;

111.

vzhledem k současným naléhavým potřebám, zejména v zemích Jižního sousedství, vyzývá k rychlému uzavření dohody mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu na posílení nástroje sousedství v období 2012–2013; vyzývá dále členské státy, aby urychleně splnily své dvoustranné závazky vůči jižnímu Středomoří a zemím Východního partnerství;

112.

trvá na tom, že by Rada měla neprodleně přijmout legislativní návrh na změnu článku 23 nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství, který předložila Komise v květnu 2008 a který přijal Parlament dne 8. července 2008, což by umožnilo opětovné investování prostředků získaných zpět z minulých operací; připomíná, že tento krok je již považován za samozřejmost a odráží se v návrhu na financování přezkumu EPS v rozpočtu na období 2011–2013; vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila alternativní způsoby zajištění dodatečných prostředků rizikového kapitálu, které by mohla ihned poskytnout EIB jak pro jižní, tak pro východní rozměr;

113.

vítá práci, kterou odvedly EIB, zejména prostřednictvím nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství, a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), a vyzdvihuje důležitost a potřebu větší součinnosti s ostatními vnitrostátními a mezinárodními finančními institucemi, které také působí v těchto zemích; podporuje změnu stanov EBRD tak, aby byly pro její pomoc způsobilé taktéž partnerské země Jižního sousedství, a přeje si zajistit, aby mezi EIB a EBRD, jež mají obě převážně evropský kapitál, byl navázán plodný vztah spolupráce, nikoli konkurence;

114.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, a generálnímu tajemníkovi Unie pro Středomoří.