26.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 56/14

—

s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na zprávu Komise určenou Evropskému parlamentu nazvanou „Systém Evropských škol v roce 2009“ (KOM(2010)0595),

—

s ohledem na Úmluvu o statutu Evropských škol (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2005 o možnostech rozvoje systému Evropských škol (2),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (3),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která vstoupila v platnost dne 3. května 2008 a dne 23. prosince 2010 byla ratifikována Evropskou unií, a zejména s ohledem na článek 24 této úmluvy (4),

—

s ohledem na výroční zprávu generálního tajemníka Evropských škol, která byla předložena Nejvyšší radě na jejím zasedání konaném ve dnech 12., 13. a 14. dubna 2011 v Bruselu (5),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A7-0293/2011),

A.

vzhledem k tomu, že článek 165 SFEU stanoví, že Unie přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států, přičemž plně respektuje jejich odpovědnost za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost;

B.

vzhledem k tomu, že v preambuli Úmluvy o statutu Evropských škol z roku 1994 se uvádí, že systém Evropských škol je jediný svého druhu a představuje formu spolupráce mezi členskými státy navzájem i mezi členskými státy a Evropskými společenstvími, přičemž je plně uznávána odpovědnost členských států za obsah výuky a za uspořádání jejich vzdělávacího systému, stejně jako za kulturní a jazykovou rozmanitost;

C.

vzhledem k tomu, že článek 1 této Úmluvy umožňuje, aby školy navštěvovaly v rámci mezí stanovených Nejvyšší radou i jiné děti, přičemž Nejvyšší rada může podle bodu II.7 kapitoly XII sbírky svých rozhodnutí přiznat postavení kategorie I „personálu nebo jakékoli organizaci Společenství vytvořené aktem orgánů Společenství a personálu ve službě jiných organizací uznaných Nejvyšší radou“;

D.

vzhledem k tomu, že Evropské školy umožňují žákům upevnit jejich kulturní identitu a získat vysoce kvalitní znalosti nejméně dvou jazyků, včetně mateřského jazyka, k jejichž studiu jsou pobízeni od velmi brzkého věku, zdůrazňuje význam multikulturalismu a posilování vzájemného porozumění a respektu;

E.

vzhledem k tomu, že Evropské školy není možné považovat za mezinárodní školy v tom smyslu, že nejsou výsledkem volby výuky ze strany rodičů, ale splňují požadavek výuky dětí v jejich mateřském jazyce a rozvíjejí evropský rozměr ve vzdělávání;

F.

vzhledem k tomu, že způsob fungování Evropských škol, který je od počátku založen na úmluvě mezi členskými státy, by měl být zlepšen a že bude potřeba dát tomuto systému právní základy umožňující jeho zjednodušení a zvýšení jeho transparentnosti a účinnosti;

G.

vzhledem k tomu, že v dubnu 2009 schválila Nejvyšší rada reformu systému Evropských škol;

H.

vzhledem k tomu, že ze zkušeností s fungováním Evropských škol za více než 50 let vyplývá, že tento systém i jeho vzdělávací model jsou jedinečné a atraktivní; vzhledem k tomu, že jedním z cílů reformy je zpřístupnění tohoto systému a evropské maturity pro další žáky v Unii, a vzhledem k tomu, že cílů reformy nelze úspěšně dosáhnout bez zásadní změny právního postavení, na němž je celý systém založen;

I.

vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o systému Evropských škol v roce 2009 (6) poukázala na to, že systémové problémy, jako je nedostatek vyslaných učitelů nebo skutečnost, že ve školních lokalitách nebyla zajištěna dostatečná infrastruktura nebo byla zajištěna opožděně, přetrvávají a vyostřují se, což má přímý dopad na kvalitu vzdělávání, zápis žáků do těchto škol, kvalitu života žáků, rodičů i učitelů a na finanční stránku provozování těchto škol;

J.

vzhledem k tomu, že školám v Bruselu a Lucemburku chybějí školní budovy a infrastruktura, což má negativní dopad na kvalitu výuky a brání přijímání dětí, jejichž rodiče nejsou zaměstnanci orgánů EU; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby všichni žáci obdrželi stejně kvalitní vzdělání bez ohledu na mateřský jazyk, umístění nebo kategorii školy;

K.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem reformy Evropských škol v roce 2009 bylo otevřít tyto školy širšímu a rozmanitějšímu spektru zájemců a zároveň zajistit dlouhodobou životaschopnost systému;

L.

vzhledem k tomu, že vzdělávací model, z něhož Evropské školy vycházejí, by měl být prosazován v členských státech, neboť poskytuje přidanou hodnotu, a měl by se stát nedílnou součástí jejich vzdělávacích systémů;

M.

vzhledem k potížím, které jsou spojeny se slučováním studentů z rozdílných kulturních a jazykových prostředí, u nichž může existovat extrémně rozdílná úroveň nadání a schopností, do jednoho vzdělávacího systému – který je zaměřen výhradně na přípravu na evropskou maturitní zkoušku –, a vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné poskytnout vhodnou asistenci studentům se zvláštními vzdělávacími potřebami;

N.

uznávaje, že je nutné zvážit zavedení jiného certifikátu o ukončení studií, než je evropská maturita, pro studenty, kteří se chtějí zaměřit na odborné kurzy;

O.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 8. září 2005 požadoval Parlament mimo jiné pilotní projekt střediska pro děti se zvláštními vzdělávacími potřebami; vzhledem k tomu, že za tímto účelem bylo z rozpočtu EU na rok 2008 vyčleněno 200 000 EUR a že tato částka byla nakonec použita na financování studie o politice a praxi výuky studentů se zvláštními vzdělávacími potřebami v evropských školách;

P.

vzhledem k tomu, že v článku 4 Úmluvy o statutu evropských škol se stanoví, že za účelem sblížení, podpory vzájemného porozumění a zlepšení jazykových schopností studentů různých jazykových sekcí se určité předměty ve stejných ročnících vyučují společně v kterémkoli jazyce Společenství, pokud okolnosti odůvodňují jeho použití;

Q.

vzhledem k tomu, že Evropské školy jsou v souladu s článkem 25 Úmluvy o statutu evropských škol financovány zejména z příspěvků členských států v podobě vyslaných učitelů, přičemž tyto příspěvky v roce 2010 tvořily 21 % rozpočtu evropských škol, a vyrovnávacího příspěvku z rozpočtu EU, který je určen na pokrytí rozdílu mezi celkovými výdaji škol a jejich celkovými příjmy z jiných zdrojů a který v roce 2010 činil přibližně 58 % rozpočtu evropských škol; vzhledem k tomu, že Evropské školy jsou prostřednictvím Nejvyšší rady závislé na mezivládním výkonném orgánu;

R.

vzhledem k tomu, že článek 25 rovněž stanoví, že rozpočet evropských škol smí zahrnovat finanční příspěvek, o kterém jednomyslně rozhodne Nejvyšší rada;

S.

vzhledem k tomu, že hospodářská krize má dopad na financování evropských škol, a Komise tudíž požaduje reformy, které by zracionalizovaly jejich výdaje, avšak vzhledem k tomu, že by se mělo zabránit tomu, aby to mělo vliv na vzdělávání zranitelných dětí s poruchami učení a zvláštními potřebami a na výuku v mateřských jazycích nebo aby to vedlo k omezení výuky dalších jazyků kromě francouzštiny, němčiny a angličtiny;

T.

vzhledem k tomu, že v důsledku dvou posledních rozšíření EU počet studentů bez jazykových sekcí (SWALS) neustále roste, avšak vzhledem k tomu, že by tito studenti neměli být žádným způsobem znevýhodňováni na základě skutečnosti, že nemají vlastní jazykovou sekci;

U.

vzhledem k tomu, že nárůst počtu žáků evropských škol je přímým důsledkem personální politiky orgánů EU po roce 2004, jež vedla k náboru pracovníků mladších 30 let, kteří si mezitím založili rodiny a následně zapsali své děti do Evropských škol;

V.

vzhledem k tomu, že studenti bez jazykové sekce mají k dispozici asistenci během výuky v jazyce dané jazykové sekce, do níž jsou zařazeni, aby byli schopni sledovat výuku, a hodiny mateřského jazyka, přičemž několik hodit týdně je naprosté minimum nezbytné pro udržení pouta s mateřským jazykem a kulturou;

W.

vzhledem k tomu, že v roce 2004 byl zaveden zvláštní odečet z platu úředníků určený mimo jiné pro Evropské školy, který měl odrážet náklady na sociální politiku, zlepšení pracovních podmínek a Evropské školy;

1.

lituje skutečnosti, že Evropské školy jsou často neprávem označovány za elitářské, za luxus a nikoli nutnost, i když jejich skutečným posláním je zajistit výuku v mateřském jazyce studentům, jejichž rodiče mohou být nuceni změnit místo zaměstnání nebo se vrátit zpět do země původu, a také rozvíjet evropský rozměr vzdělávání;

2.

připomíná, že tento specifický vzdělávací systém umožňuje studentům studovat všechny předměty (zejména přírodovědné) v jejich mateřském jazyce a s kvalifikovanými učiteli, nebo v případě studentů bez jazykové sekce s nezbytnou studijní podporou a hodinami zaměřenými na udržování jejich mateřského jazyka;

3.

domnívá se, že tento specifický vzdělávací systém umožňuje studentům studovat všechny předměty v multikulturním a mnohojazyčném prostředí a s kvalifikovanými učiteli a zároveň si udržet mateřský jazyk;

4.

zastává názor, že Evropské školy, které jsou skvělou ukázkou vzdělávání založenou na prověřeném přístupu k výuce, by se měly stát příkladem jedné z nejlepších možných forem vyučování v Evropě založené na šíření evropské kultury, hodnot a jazyků, a vzhledem k tomu, že začlenění některých prvků tohoto modelu, jako je např. důraz na znalost cizích jazyků, do vnitrostátních a regionálních vzdělávacích systémů by napomohlo profesní mobilitě a podporovalo mnohojazyčnost a evropskou integraci;

5.

je přesvědčen, že Evropské školy hrají ve svých komunitách hodnotnou úlohu;

6.

domnívá se, že by Evropské školy měly působit také jako podpora multikulturalismu a mnohojazyčnosti a jako vzor ochrany a podpory jazyků, jež jsou v mezinárodním měřítku používány méně; je přesvědčen, že malý počet studentů vyžadujících vzdělání v daném jazyce by neměl vést k ukončení výuky v tomto jazyce, a připomíná, že vzdělávání v mateřském jazyce představuje základní princip evropských škol;

7.

upozorňuje na to, že je třeba větší kompatibility vzdělávacích programů evropských škol s vnitrostátními vzdělávacími systémy, aby tak bylo usnadněno rychlé začlenění studentů vracejících se zpět do svých zemí původu;

8.

zastává názor, že rozpočtová omezení, která Evropské školy budou muset přijmout, musí doprovázet výrazné posílení jejich autonomie v oblasti řízení – např. tím, že školám bude povoleno hledat jiné zdroje financování – a prostředky pro její provádění v souladu s cíli stanovenými v rámci reformy z roku 2009; taktéž zastává názor, že organizační reforma, jež má být provedena, by neměla negativně ovlivnit základní principy evropských škol;

9.

domnívá se, že větší rozpočtová autonomie každé z evropských škol může být účinným způsobem, jak zlepšit hospodaření se zdroji, které jsou jim poskytovány; zdůrazňuje, že tuto větší míru autonomie je třeba uplatňovat až poté, co Komise provede příslušné hodnocení, aby se zajistilo, že bude školám prospěšná;

10.

zdůrazňuje, že Evropské školy se v současnosti nacházejí v situaci právního vakua, které se projevuje nejasným právním a jurisdikčním postavením aktů přijímaných orgány těchto škol, nedostatečnými možnostmi napadnout tyto akty před soudy jednotlivých států a nemožností odvolat se k evropskému veřejnému ochránci práv;

11.

domnívá se, že stávající mezivládní právní postavení evropských škol naráží na své hranice a žádá si důkladnou změnu; domnívá se, že tato změna by měla být takové povahy, aby činnost Unie podporovala, koordinovala či doplňovala činnosti jednotlivých členských států, aniž by Unie přebírala jejich pravomoc, a měla by umožnit přijetí právně závazných aktů za tímto účelem ve smyslu článků 2 a 6 SFEU;

12.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Evropské školy měly odpovídající právní základ v rámci pravomocí EU, a doufá, že GŘ Komise pro vzdělávání a kulturu spolu s parlamentním Výborem pro kulturu a vzdělávání, který je na základě přílohy VII jednacího řádu Evropského parlamentu příslušný pro záležitosti týkající se podpory systému evropských škol, se mohou zapojit do všech diskusí týkajících se tohoto tématu a do všech debat týkajících se budoucnosti těchto škol;

13.

domnívá se, že Evropské školy by měly být zastřešovány Unií; domnívá se, že vhodným právním základem by v tomto ohledu mohl být článek 165 SFEU, který zní: „Unie přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů a jejich kulturní a jazykové rozmanitosti“ a dále popisuje cíle činnosti Unie, které se shodují s cíli evropských škol;

14.

naléhavě žádá Nejvyšší radu, aby předem lépe promyslela požadavky na infrastrukturu a přijala opatření, která umožní uspokojit skutečnou poptávku po evropských školách; vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly rozvoj škol typu II a III;

15.

vybízí členské státy a regionální vlády s legislativními pravomocemi v oblasti vzdělávání, aby podporovaly koncepci evropských škol na svém území organizováním kampaní s cílem zvýšit povědomí o evropském vzdělávání, propagací evropské maturity a vytvořením pilotních projektů, jak byly stanoveny v rámci reformy z roku 2009, a umožnily tak otevření systému s cílem podporovat přístup k evropské výuce a evropské maturitní zkoušce napříč členskými státy;

16.

vyzývá členské státy, aby při vytváření vnitrostátních osnov spolupracovaly a aby přitom těžily z pedagogických zkušeností evropských škol, čímž by vnitrostátní systémy a systém evropských škol sblížily; zdůrazňuje zvláštní význam studijních programů v oblasti výuky jazyků, dějepisu a zeměpisu pro posilování společné evropské identity; opakuje svou žádost členským státům, aby podporovaly začlenění zvláštního předmětu o historii, cílech a fungování Evropské unie a jejích orgánů do výuky na maturitní či srovnatelné úrovni, což pomůže mladým lidem, aby se cítili více zapojeni do procesu evropské integrace;

17.

vyzývá členské státy, aby kolektivně zvážily, jak nejlépe by se dal zrealizovat záměr otevřít tento systém;

18.

doporučuje členským státům, aby ve svých vzdělávacích systémech prosazovaly některé koncepce používané v evropských školách s cílem podpořit vytváření evropského občanství již od raného věku;

19.

vyzývá ústřední přijímací komisi, aby pro všechny rodiče, kteří nezajistili místo pro své děti v jimi zvolené škole, vytvořila fórum pro výměnu, aby tyto děti mohly být převedeny na školu podle své volby prostřednictvím výměny s jinými studenty;

20.

připomíná, že podle článku 5 Úmluvy o statutu evropských škol se mohou úspěšní absolventi evropské maturitní zkoušky ucházet o přijetí na kteroukoli z univerzit v rámci EU se stejnými právy jako studenti z dané země se srovnatelnou kvalifikací, a naléhavě žádá, aby členské státy zajistily, aby se postupovalo v souladu s příslušnými ustanoveními, aby tak evropská maturitní zkouška byla automaticky uznávána ve všech členských státech, čímž by se zabránilo jakémukoli druhu diskriminace mezi studenty evropských škol a studenty se srovnatelnou vnitrostátní kvalifikací;

21.

naléhá na členské státy, aby zajistily, že všechny jejich univerzity a vysoké školy budou na studenty evropských škol uplatňovat stejné požadavky při uznávání vzdělání jako na studenty vnitrostátních škol a že tito studenti obdrží za své vzdělání stejný počet kreditů, aby tak měli rovné možnosti a příležitosti, pokud se budou ucházet o vysokoškolské vzdělání;

22.

vybízí členské státy a regionální vlády s legislativními pravomocemi v oblasti vzdělávání, aby homologovaly příslušnou část svého systému veřejných škol tak, aby mohly studentům při ukončení střední školy vydat vysvědčení o evropské maturitní zkoušce;

23.

vyzývá Nejvyšší radu, aby aktivněji rozvíjela Evropské školy tím, že bude následovat příklady nejlepších školských systémů na světě podle výsledků studie PISA, a podporuje vytváření partnerství mezi evropskými školami a školami na vnitrostátní úrovni, neboť usnadňují výměnné pobyty žáků a učitelů a zvyšují povědomí o systému evropských škol v členských státech po vzoru programu Comenius;

24.

konstatuje, že příjmy škol stagnují nebo se snižují, zejména v důsledku toho, že se v současné době s ohledem na nedostatečný počet míst zamítají žádosti o zápis dětí, jejichž rodiče pracují pro smluvní organizace nebo nejsou zaměstnanci orgánů a institucí Společenství, a naléhavě požaduje, aby se hledala nová řešení vzhledem k tomu, že jsou díky mobilitě dostupné nové finanční prostředky od pracovníků soukromého sektoru a dalších mezinárodních institucí;

25.

upozorňuje, že je zapotřebí racionalizovat provozní náklady škol, zdůrazňuje však, že snahy o provádění škrtů ve výdajích nesmí ohrozit základní principy, na nichž je založena koncepce evropských škol, jako je např. výuka v mateřském jazyce rodilými mluvčími, nesmí ovlivnit základní studijní programy, jako jsou např. přírodní vědy a matematika, a nesmí být na úkor kvality výuky; zdůrazňuje, že v rámci Evropských škol musí být zaručeny stejné a rovnocenné podmínky vyučování dětí ze všech jazykových společenství;

26.

žádá Evropskou unii, aby stanovila příspěvky z rozpočtu tak, aby respektovaly tyto principy a aby řádně zohledňovaly studenty se zvláštními vzdělávacími potřebami nebo studenty s jinými poruchami učení, jež vyžadují zvláštní podporu, a aby poskytla detailní rozpis finančních prostředků přidělených studentům se zvláštními vzdělávacími potřebami, aby se tak zajistilo optimální využití těchto prostředků; vyzývá Komisi, aby dříve, než rozhodne o jakýchkoli rozpočtových změnách, vypracovala ve spolupráci se školami a sdruženími rodičů a vyučujících hodnocení dopadů různých možností racionalizace systému, včetně přezkumu vzdělávacích aspektů;

27.

domnívá se, že je vhodné v krátké době dostát závazkům Evropské unie a zároveň brát v úvahu situaci rozpočtových omezení, která převládá jak na úrovni Unie, tak na úrovni členských států; konstatuje, že návrh rozpočtu na rok 2012 stanovuje pro Evropské školy navýšení financování o 1,7 %, přičemž s ohledem na rozpočtové problémy Komise navrhla zmrazit své administrativní výdaje a zvýšit administrativní výdaje evropských orgánů a institucí o 1,3 %; zavazuje se pozorně přezkoumat prostředky zapsané v příslušných rozpočtových položkách, aby bylo možné dostát všem rozpočtovým potřebám;

28.

zdůrazňuje, že aktivní účast Unie v evropských školách je neúměrně malá ve srovnání s finančními příspěvky z jejího rozpočtu;

29.

zdůrazňuje, že navrhované škrty v rozpočtech evropských škol představují závažnou hrozbu pro kvalitu vzdělávání a řádné fungování evropských škol, a s rozpočtovými škrty tudíž nesouhlasí;

30.

domnívá se, že mnoho systémových problémů může mít příčinu v neplnění povinností ze strany členských států; poukazuje na skutečnost, že po právní stránce není nijak zaručeno plnění povinností, které jim ukládá Úmluva, ze strany členských států;

31.

konstatuje, že některé členské státy stále častěji neplní své povinnosti s ohledem na přidělování učitelů a odvolávají se přitom zejména na rozdíly mezi procentuálním zastoupením studentů jejich národnosti ve škole a příspěvky, které se od nich žádají do rozpočtů škol;

32.

zdůrazňuje, že přerozdělovací klíč musí být rovněž nastaven ve prospěch spravedlivějšího systému plateb školného požadovaného po rodičích, kteří nejsou zaměstnanci evropských orgánů a institucí či podniků, jež uzavřely dohodu s evropskými školami;

33.

žádá Komisi, aby zvážila vytvoření systému rezervních seznamů s cílem obsadit místa, která nemohou obsadit vyslaní učitelé, a místa, která musí obsadit vyučující na místní úrovni, a to s cílem zajistit potřebný počet učitelů a kvalitu a kontinuitu výuky;

34.

vyzývá k vytváření nových jazykových sekcí, jakmile se dosáhne stanoveného počtu studentů, aby se studentům bez jazykové sekce umožnilo studovat v jejich mateřském jazyce a zabránilo se tak jakékoli diskriminaci ve srovnání se studenty z jiných jazykových sekcí a omezily se náklady spojené se zvláštním statutem studentů bez jazykové sekce;

35.

konstatuje se znepokojením, že nedostatek přidělených učitelů je třeba kompenzovat náborem učitelů na místní úrovni, přičemž jejich odměna je hrazena z rozpočtu škol; žádá Nejvyšší radu, aby usilovala o to, aby členské státy, které finančně nepřispívají přidělením učitelů, poskytly odpovídající finanční příspěvek do rozpočtu jednotlivých škol;

36.

domnívá se, že stávající systém financování představuje pro některé členské státy neúměrnou finanční zátěž, pokud jde o přidělování učitelů a zajišťování infrastruktury škol, a žádá Nejvyšší radu, aby provedla přezkum současného modelu financování škol a náboru učitelů;

37.

znovu potvrzuje, že Evropské školy musejí být financovány solidním a vhodným způsobem, aby plnily závazky přijaté v rámci Úmluvy a v rámci služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství a aby zaručovaly kvalitní vzdělání a stejné a rovnocenné podmínky vyučování dětí ze všech jazykových společenství v rámci evropských škol; v této souvislosti bere na vědomí nedávnou petici sdružení rodičů žáků a učitelů evropských škol v Bruselu proti případnému snižování rozpočtu, která poukazuje na vážnou hrozbu navrhovaných škrtů z hlediska kvality vzdělávání a řádného fungování evropských škol, a proto se staví proti jakýmkoli rozpočtovým škrtům;

38.

žádá Komisi, aby přijala opatření, která umožní stanovit procento zvláštních poplatků určených pro Evropské školy;

39.

zdůrazňuje, že je z dlouhodobého hlediska důležité zajistit větší transparentnost, pokud jde o finanční příspěvek Evropské unie, a lépe zajistit otevřenost a rozmanitost v těchto školách a zároveň zavést udržitelný systém jejich financování; v této souvislosti žádá Komisi, aby poskytla konkrétní informace o tom, k čemu se zvláštní poplatek používá; žádá Komisi, aby mu předložila aktuální zprávu o provádění reformy z roku 2009 a o potřebách financování v příštích letech, zejména pokud jde o politiku v oblasti nemovitostí;

40.

přeje si, aby bylo – v souladu s článkem 4 Úmluvy o statutu evropských škol, jehož cílem je podpora sbližování mezi studenty různých jazykových skupin prostřednictvím výuky některých předmětů ve společných třídách stejné úrovně – stanoveno širší využití pracovních jazyků pro výuku všech vedlejších předmětů, aniž by to poškozovalo ty, jejichž mateřským jazykem není jeden z pracovních jazyků;

41.

tvrdí, že výuka některých předmětů v méně rozšířených jazycích, jimiž hovoří malý počet občanů EU, má svoji hodnotu;

42.

zdůrazňuje, že je nezbytné provést externí hodnocení vzdělávacích programů evropských škol, které by nevedlo ke vzniku dodatečných nákladů pro tyto školy, a že je důležité uplatňovat probíhající reformu maturit;

43.

žádá, aby nábor vyučujících na místní úrovni skutečně splňoval nejvyšší kritéria, aby byla zajištěna kvalitní výuka, odborná příprava a zastupování v případě nepřítomnosti a aby Nejvyšší rada zajistila, aby profesní schopnosti těchto vyučujících posuzovali inspektoři;

44.

domnívá se, že by pro učitele přicházející z různých vnitrostátních systémů měly být uspořádány zvláštní vzdělávací programy a profesní semináře, aby se – podle společných norem a kritérií – připravili na práci v rámci systému evropských škol;

45.

znovu opakuje, že péče o žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami zůstává nadále prioritou a že Evropské školy musí učinit vše pro zvýšení svých kompetencí v oblasti vzdělávání zdravotně postižených žáků; žádá v tomto ohledu Nejvyšší radu, aby při výpočtu velikosti jednotlivých tříd usilovala o uplatňování koeficientů s ohledem na tuto kategorii žáků a aby zajistila úplnou integraci těchto žáků;

46.

žádá Nejvyšší radu evropských škol, aby přistoupila k provedení doporučení týkajících se studentů se zvláštními vzdělávacími potřebami vzešlých z šetření skupiny švédských expertů z roku 2009 a aby vypracovala akční plán v této oblasti;

47.

zdůrazňuje potřebu vypracovat správně fungující systém pomoci studentům se zdravotním postižením v procesu jejich integrace do evropských škol (např. asistence specializovaných učitelů) za účelem zajištění mobility jejich rodičů;

48.

konstatuje, že oficiální statistika neúspěšného ukončení školní docházky, která činí 2,7 %, nebere v potaz velké rozdíly mezi evropskými školami, kde zejména ve francouzské jazykové sekci je již několik let dosahována neobvykle vysoká míra neúspěšného ukončení školní docházky; žádá Nejvyšší radu, aby se zabývala pedagogickými a finančními příčinami a důsledky tohoto problému, statistikou neúspěšného ukončení školní docházky obecně a trvale vysokými počty dětí opakujících ročník;

49.

opětovně zdůrazňuje svou žádost, aby Nejvyšší rada usilovala o nalezení alternativ pro žáky, kteří opustí přípravu na evropskou maturitní zkoušku, a zvážila zavedení certifikátu o ukončení studií, který nahradí maturitní vysvědčení pro studenty, kteří mají zájem orientovat se na odbornou přípravu; prohlašuje, že jakýkoli nový certifikát musí projít hodnocením dopadů a musí zajistit přidanou hodnotu k již existujícím kvalifikačním rámcům;

50.

znovu opakuje, že péče o studenty se zvláštními vzdělávacími potřebami musí zůstat prioritou, zejména pokud Evropské školy nabízejí v současné době pouze jeden druh vysvědčení, a musí tudíž zajistit co nejvyšší míru asistence s cílem vyvinout maximální úsilí pro zabránění neúspěšnému ukončení školní docházky, jež hrozí přerůst v neřešitelnou situaci, pokud student z jazykových či jiných důvodů nemá přístup k jiným typům vnitrostátního vzdělávání hostitelské země;

51.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským států a Nejvyšší radě evropských škol.