18.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 390/1

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a především na její články 174 až 178,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2010: „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ (KOM(2010)0110),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 31. března 2010 připojený ke sdělení Komise ze dne 31. března 2010 nazvanému Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013 (SEK(2010)0360),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 25. října 2010 nazvaný Politika soudržnosti: Reakce na hospodářskou krizi, přezkum provedení opatření politiky soudržnosti přijatých na podporu plánu evropské hospodářské obnovy (SEK(2010)1291),

—

s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 14. listopadu 2008: Regiony 2020 - posouzení budoucích výzev pro regiony EU (SEK(2008)2868),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011: „Přínos regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (KOM(2011)0017),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (1),

—

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, zejména na jeho článek 7 (2),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 437/2010 ze dne 19. května 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, pokud jde o způsobilost intervencí do bydlení ve prospěch marginalizovaných skupin obyvatel (4),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 k provádění nařízení o strukturálních fondech v období 2007–2013: výsledky jednání ohledně vnitrostátních strategií a operačních programů politiky soudržnosti (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o provádění součinnosti fondů na podporu výzkumu a inovace v nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a sedmém rámcovém programu pro výzkum a rozvoj ve městech a regionech a také v členských státech a v Unii (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2010 o dosažení skutečné územní, sociální a hospodářské soudržnosti v EU – nezbytné podmínky konkurenceschopnosti na světové úrovni? (8),

—

s ohledem na informační zprávu Komise č. 1: vyčleňování ze dne 28. února 2007 (COCOF/2007/0012/00),

—

s ohledem na informační sdělení Komise „Orientační struktura národních strategických zpráv za rok 2009“ ze dne 18. května 2009 (COCOF 09/0018/01),

—

s ohledem na závěry Rady ke strategické zprávě Komise za rok 2010 o provádění programů politiky soudržnosti, které byly přijaty na zasedání Rady ve složení pro zahraniční věci, jež se konalo dne 14. června 2010,

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů k politice soudržnosti: strategické zprávě za rok 2010 týkající se provádění programů na období 2007–2013 z 1.–2. prosince 2010 (CdR 159/2010),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010: „Jak podněcovat účinná partnerství při řízení programů politiky soudržnosti na základě osvědčených postupů z období 2007–2013“ (ECO/258),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7–0111/2011),

A.

vzhledem k tomu, že podle článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie Unie za účelem podpory harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské a sociální soudržnosti, a především se má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, jako jsou venkovské oblasti, oblasti postižené průmyslovými přeměnami a regiony, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, a vzhledem k tomu, že se musí zohlednit strategie EU 2020, aby se zajistilo, že se EU stane inteligentním, udržitelným a začleňujícím hospodářstvím,

B.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti hraje klíčovou úlohu na cestě k plnému dosažení cílů EU 2020, zejména v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, na všech úrovních správy a ve všech zeměpisných oblastech,

C.

vzhledem k tomu, že strategický rozměr politiky soudržnosti zajišťující soulad s prioritami Evropské unie – zvýšení atraktivity Evropy a jejích regionů z hlediska investic a pracovních příležitostí, zlepšení znalostí a inovací v zájmu růstu a vytvoření většího počtu pracovních míst a zlepšení jejich kvality – je stanoven a podporován prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen: obecné nařízení), strategickými obecnými zásadami Společenství pro soudržnost (dále jen: strategické obecné zásady), národním strategickým referenčním rámcem (NSRR) a operačními programy (OP),

D.

vzhledem k tomu, že novým nástrojem politiky soudržnosti, který byl zaveden ve stávajícím programovém období obecným nařízením jako nástroj pro posuzování provádění strategických obecných zásad, je podávání strategických zpráv, jejichž cílem je zvyšování strategického obsahu a podpora transparentnosti a odpovědnosti v rámci politiky soudržnosti, a vzhledem k tomu, že ze získaných informací a zkušeností by měla být vyvozena ponaučení pro plánování příštího programového období,

E.

vzhledem k tomu, že lisabonské vyčleňování je proces, jímž byla z 86 dohodnutých priorit programů vytvořena podskupina jako specifické priority obsažené v Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost, a vzhledem k tomu, že v případě regionů spadajících pod cíl Konvergence bylo jako vyčleněné priority stanoveno 47 prioritních témat, zatímco v případě regionů, jež spadají pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, bylo stanoveno jen 33 prioritních témat;

F.

vzhledem k tomu, že pokud jde o národní strategické zprávy za rok 2009, Komise a členské státy se dohodly na výměně informací o prioritních tématech pouze podle cíle, přičemž lhůta pro shromáždění daných údajů byla stanovena na 30. září 2009, což je v průběhu období, kdy členské stály byly nepříznivě ovlivněny hospodářskou krizí a některé z nich se na počátku programového období potýkaly s problémy, a vzhledem k tomu, že se očekává, že budoucí strategická zpráva za rok 2013 poskytne údaje s vyšší vypovídací hodnotou,

G.

vzhledem k tomu, že mezi evropskými regiony stále ještě existují obrovské hospodářské, sociální a environmentální rozdíly, jež jsou částečně přirozeným důsledkem posledních dvou rozšíření a jsou rovněž způsobeny přímými dopady celosvětové finanční a hospodářské krize, přestože se tyto rozdíly za posledních deset snížily díky aktivnímu působení politiky soudržnosti, která má zásadní význam pro zajištění konkurenceschopného hospodářského růstu při současném zohlednění regionálních specifik;

H.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti tvoří klíčový prvek plánu evropské hospodářské obnovy, což dokazuje význam strukturálních fondů jako nástrojů hospodářského stimulu, především pro malé podniky, nástrojů udržitelnosti a energetické účinnosti, a vzhledem k tomu, že Komise byla požádána, aby předložila v roce 2010 zprávu o přínosu opatření přijatých v rámci evropské reakce na krizi,

1.

vítá strategickou zprávu Komise o provádění programů politiky soudržnosti spolufinancovaných ze strukturálních fondů; blahopřeje členským státům k úsilí vynaloženému za účelem přípravy jejich prvních národních strategických zpráv, jež se ukázaly jako užitečný zdroj informací o provádění;

2.

poukazuje na to, že při vypracování srovnávacích analýz by měl být brán zřetel na to, že pět členských států shromáždilo své údaje k nedávnému datu a jeden k dřívějšímu datu; domnívá se, že bude mnohem vhodnější porovnávat pokrok dosažený v jednotlivých členských státech oproti průměru EU;

3.

domnívá se, že transparentnost v přidělování finančních prostředků podporuje správné provádění a je klíčovou podmínkou k dosahování celkových cílů politiky soudržnosti, a proto je zapotřebí ji posílit ve všech fází provádění; je přesvědčen, že zveřejňování seznamu příjemců prostředků by mělo probíhat i nadále, zejména na internetu, neboť je to účinný nástroj ke zlepšení transparentnosti; je toho názoru, že vytvoření obecných zásad Společenství a zavedení strategických zpráv jako nového nástroje přispívá ke zvýšení odpovědnosti za plnění politických cílů; vyžaduje v této souvislosti pravidelnou politickou debatu za účelem zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a hodnocení účinků politiky soudržnosti;

4.

konstatuje, že uváděný objem finančních prostředků na vybrané projekty je 93,4 miliard EUR, což v daném období představuje 27,1 % dostupných zdrojů EU, a že tato průměrná kvóta zohledňuje všechny tři cíle politiky soudržnosti a rovněž lisabonské kategorie pro vyčleňování a pokrok při provádění strategických obecných zásad Společenství; zdůrazňuje však, že se pokrok mezi členskými státy i jednotlivými tématy velmi liší, přičemž celkové kvóty výběru v případě 9 členských států dosahují 40 % a u čtyř členských států je to méně než 20 %;

5.

znovu opakuje, že oceňuje úsilí členských států vedoucí k průměrnému vyčlenění výdajů na dosažení cílů lisabonské agendy ve výši 65 % dostupných finančních prostředků v regionech spadajících pod cíl Konvergence a 82 % dostupných finančních prostředků v regionech spadajících pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, což převyšuje původně požadované úrovně; s uspokojením konstatuje, že na projekty vyčleněné na Lisabonskou strategii bylo přiděleno celkem 63 miliard EUR a že výběr těchto vyčleněných projektů probíhá stejně nebo dokonce o něco rychleji než výběr při jiných činnostech, a naléhá proto na členské státy, aby v budoucnu nadále vyčleňovaly finanční prostředky na projekty podporující strategii EU 2020;

6.

konstatuje, že míra pokroku v konkrétních tématech strategických obecných zásad Společenství je nejvyšší v případě dimenze území (30 %), nadprůměrná v rámci obecné zásady „Zlepšení znalostí a inovace pro růst“, avšak nižší než 27,1 % v případě dalších dvou ostatních obecných zásad, a dále že kvóty výběru jsou nad průměrem u projektů vyčleněných v rámci Lisabonské strategii u cílů v oblasti konvergence a regionální konkurenceschopnosti a v oblasti zaměstnanosti a cíle evropská územní spolupráce, avšak jen 20,5 % v případě cíle evropská územní spolupráce; s politováním konstatuje, že v situaci, kdy nejsou k dispozici ukazatele pro výstupy a výsledky za všechny členské státy, se ukázalo, že má analýza výkonnosti politiky uvedená v strategické zprávě výrazné nedostatky; vyzývá proto Komisi, aby přehodnotila administrativní požadavky související s podáváním zpráv a vyzývá členské státy k větší disciplíně při poskytování dat o provádění programů;

7.

vzhledem k hospodářské krizi a rostoucímu počtu nezaměstnaných vítá pokrok dosažený při realizaci projektů týkajících se pokynů „většího počtu a vyšší úrovně pracovních míst“, doporučuje však důrazně, aby Komise zavedla metody spolupráce s členskými státy, které usnadní uvolňování veškerých nezbytných finančních prostředků a jejich efektivní přidělování na dosažení konkurenceschopného hospodářství účinně využívajícího zdrojů včetně růstu podporujícího začlenění a hospodářství s vysokou mírou zaměstnanosti, které zajistí sociální a územní soudržnost a snížení chudoby, což jsou prioritní cíle strategie Evropa 2020, zejména v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, usilující o stimulaci růstu a produktivity a zvýšení zaměstnanosti v Evropě;

8.

vítá skutečnost, že ESF poskytl náležitou podporu v uplatňování reforem trhu práce a prokázal, že je efektivním nástrojem, který přispívá ke změně politik v oblasti trhu práce z pasivních na aktivní a dokonce preventivně zaměřené; vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve strukturálních reformách, které ochrání trh práce před případnou budoucí krizí;

9.

vyzývá členské státy, aby pokročily v uplatňování spolufinancovaných opatření a činností, jejichž cílem je podporovat trhy práce na regionální úrovni, a to tím, že omezí segregaci na základě pohlaví a též nerovnosti, jako jsou rozdíly v odměňování a nedostatečné zastoupení na rozhodovací úrovni, že usnadní sladění pracovního a rodinného života a že podpoří přeměnu nejisté práce na práci, při níž lze uplatnit příslušná práva, neboť poměr žen, jichž se nejistá pracovní ujednání dotýkají, je značný;

10.

zdůrazňuje, že je důležité zlepšit infrastrukturu a služby ve znevýhodněných regionech s vysokou koncentrací obyvatel vyloučených na okraj společnosti (např. Romové) a zasadit se také o to, aby tato infrastruktura byla dostupná;

11.

zdůrazňuje význam, který má pro zajištění územní, hospodářské a sociální soudržnosti doprava; zdůrazňuje, že investice do železničního sektoru nepostupují podle plánu a nedosahují míry pokroku, k němuž došlo v rámci silniční dopravy, v důsledku čehož nepřispívají dostatečně k dekarbonizaci dopravy; zdůrazňuje v této souvislosti, že disproporcionalita plánovaných investic do dopravy v případě různých typů dopravy má negativní dopad na vytvoření intermodálního evropského dopravních systému a konstatuje, že další zpoždění při provádění by dané nerovnosti mohlo dále zvýraznit;

12.

připomíná, že přibližně 23,7 % (82 mld. EUR) z prostředků přidělených ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti na období 2007–2013 je určeno na financování dopravy, ale jen polovina této částky bude věnována na projekty TEN-T (17 mld. EUR na prioritní síť projektu TEN-T a 27,2 mld. EUR na všeobecnou část), přičemž druhá polovina je určena na celostátní, regionální a místní projekty, které nejsou zaznamenány v mapách TEN-T; zdůrazňuje, že financování ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti poskytované na dopravu je rozděleno mezi typy dopravy a sítě způsobem, který nedostatečně zohledňuje cíle Evropské unie;

13.

pokud jde o územní spolupráci, poukazuje na trend, kterým jsou zpoždění při zahajování přeshraničních projektů a železničních projektů obecně, a upozorňuje zejména na evropskou přidanou hodnotu sítě TEN-T, která je obzvláště zjevná u přeshraničních částí projektů a jejich propojení s vnitrostátními projekty v oblasti silniční dopravy, železnic a vnitrozemské vodní dopravy; navrhuje v této souvislosti systematizovat zavádění společných platforem týkajících se osvědčených postupů na základě sociálně-hospodářských, zeměpisných, demografických a kulturních aspektů;

14.

vítá skutečnost, že výdaje na investice do energetické účinnosti a obnovitelných energií v oblasti výstavby bydlení a projektů obytných budov pro marginalizované komunity jsou součástí programu a že tyto projekty jsou v mnoha regionech úspěšně realizovány a mělo by se v nich v budoucnosti mělo pokračovat;

15.

vyzývá k tomu, aby za účelem splnění cílů EU stanovených do roku 2020 a podpory tvorby „zelených“ pracovních míst a rozvoje ekonomiky šetrné k životnímu prostředí byly efektivněji prováděny programy zaměřené na životní prostředí, zejména v průřezových oblastech, které jsou z hlediska Evropy obzvláště přínosné, jako jsou např. boj proti změně klimatu, její zmírňování a přizpůsobení se této změně, investice do čistších a nízkouhlíkových technologií, opatření zabraňující znečištění ovzduší a vody, opatření na ochranu biologické rozmanitosti, rozšiřování železničních sítí, podpora energetické účinnosti, především ve stavebnictví, a využívání obnovitelných zdrojů energie;

16.

vyzývá k využívání náležitých finančních prostředků, které by přispěly k prevenci ekologických katastrof a/nebo k rychlé reakci na ně, a žádá členské státy, aby urychlily tempo investic do prevence, obnovy průmyslových zón a rekultivace kontaminované půdy, a to s ohledem na skutečnost, že tyto prostředky jsou čerpány v malých objemech;

17.

s politováním konstatuje zpoždění při výběru projektů ve strategických oblastech, jako je železniční doprava, některé investice do energetiky a životního prostředí, digitální ekonomika, sociální začleňování, veřejná správa a budování kapacit, a vyzývá k důkladné analýze příčin takového zpoždění, přičemž členské státy rovněž vybízí, aby zapojily své regiony do pečlivějšího sledování oblastí, na něž je zapotřebí více se zaměřit; upozorňuje na druhou stranu na vyšší míru čerpání prostředků na projekty životního prostředí v rámci programů Evropské územní spolupráce a poukazuje na zcela jasný přínos spolupráce v této oblasti; zdůrazňuje, nicméně, že je možné, že členské státy již dohnaly zpoždění v oblastech, v nichž realizace programů pokulhávala, a že skluz k tomuto okamžiku již tudíž nemusí vypovídat o celkové kvalitě programového období; v této souvislosti poukazuje na zvýšení tempa využívání finančních prostředků a plnění rozpočtu v rámci politiky soudržnosti v průběhu roku 2010, což je mimo jiné výsledkem nedávných legislativních změn a skutečnosti, že operační programy se konečně naplno rozběhly, jelikož Komise konečně schválila poslední systémy řízení a kontroly;

18.

je přesvědčen, že je potřeba urychleně přijmout opravná opatření ke zlepšení nedostatečných výsledků v některých prioritních oblastech; doporučuje vypracování hloubkové analýzy problémů při provádění v oblastech, v nichž došlo ke specifickým zpožděním při výběru projektů, a vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby více usilovaly o lepší výběr projektů u opožděných témat a urychlily provádění všech vybraných projektů, a zabránily tak riziku nesplnění dohodnutých cílů;

19.

domnívá se, že někdy je urychlený výběr a provádění projektů spolu s celkově lepším využíváním přidělených prostředků zvláště zapotřebí u činností směřujících ke zlepšení lidského kapitálu, k prosazování zdraví a prevenci onemocnění, zajišťování rovných příležitostí, podpoře trhů práce a posílení sociálního začlenění, zejména ve snaze vyrovnat se s negativními dopady hospodářské krize;

20.

zdůrazňuje skutečnost, že několik členských států potvrdilo, že kázeň zavedená při vyčleňování výdajů zlepšila kvalitu a zaměření programů; mimoto poznamenává, že členské státy jednomyslně usoudily, že zachování hlavních priorit jejich národních strategických referenčních rámců a operačních programů souvisejících s Lisabonskou strategií je nejlepším nástrojem, jak čelit krizi, a znovu potvrdily relevantnost střednědobých a dlouhodobých cílů stanovených v těchto dokumentech;

21.

zdůrazňuje skutečnost, že účinný výběr a provádění projektů jsou v některých oblastech ztíženy tím, že nebyly splněny určité základní předpoklady, například nejsou k dispozici jednodušší postupy při předkládání žádostí na vnitrostátní úrovni či jednoznačné vnitrostátní priority pro určité oblasti intervence, provádění právních předpisů EU je opožděné, chybí konsolidované institucionální a administrativní kapacity nebo na vnitrostátní úrovni panuje nepřiměřená byrokracie; vyzývá proto členské státy a regiony, aby usnadnily provádění politik tím, že budou řešit tyto výzvy, a zejména že změní právní rámec v oblasti státní podpory, veřejných zakázek a předpisů v oblasti životního prostředí a budou pokračovat v institucionálních reformách;

22.

s politováním připomíná, že výrazné zpoždění v provádění politik vyplývá zejména z těchto faktorů: opožděné dokončení jednání o víceletém finančním rámci a opožděné přijetí souboru právních předpisů v této politické oblasti, v důsledku čehož se zpozdilo i schvalování národních strategií a operačních programů a změny v pravidlech finanční kontroly a hodnotících kritérií uložených na vnitrostátní úrovni a došlo k překrývání s koncem období 2000–2006 a k dispozici byly omezené veřejné zdroje pro spolufinancování v členských státech;

23.

lituje skutečnosti, že ačkoli by strategická zpráva měla zdůraznit příspěvek programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů k provádění cílů politiky soudržnosti, neposkytuje komplexní údaje o situaci týkající se regionálních rozdílů do roku 2009;

24.

vítá zveřejnění pracovního dokumentu útvarů Komise „Politika soudržnosti: Reakce na hospodářskou krizi“, který přezkoumává provádění opatření politiky soudržnosti, jež byla přijata na podporu plánu evropské hospodářské obnovy; zdůrazňuje, že tento přezkum čerpá především z údajů poskytnutých v národních strategických zprávách; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem zajistit, aby informace poskytované členskými státy byly přesné;

25.

poznamenává, že politika soudržnosti EU v kontextu globální finanční a hospodářské krize a stávajícího hospodářského zpomalení významně přispívá k plánu evropské hospodářské obnovy, představuje největší zdroj Společenství, pokud jde o investice do reálné ekonomiky, a prokázala, že je schopna pružně a náležitě reagovat na rychle se zhoršující socioekonomické prostředí; zdůrazňuje, že členské státy uvítaly, že bylo možné krizová opatření přizpůsobit jejich konkrétním potřebám; vyzývá nicméně k tomu, aby s cílem čelit krizovým situacím byla zavedena pružnější a méně složitá pravidla, a vybízí členské státy, aby bezodkladně využívaly veškerá opatření, která jim Komise dává k dispozici za účelem zajištění náležité a včasné reakce odpovídající konkrétním potřebám a úspěšného ukončení krize, jakož i za účelem dosažení dlouhodobého udržitelného rozvoje prostřednictvím posílení konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a atraktivity evropských regionů;

26.

zdůrazňuje, že je důležité vynaložit více úsilí, aby bylo možné překonat obtíže s měřením celkového dopadu specifických opatření spojených s politikou soudržnosti v rámci plánu evropské hospodářské obnovy, a lituje, že přezkum tudíž může poskytnout pouze omezený přehled o konkrétních příkladech na vnitrostátní úrovni; vítá nicméně analýzu osvědčených postupů a první závěry předložené v této zprávě;

27.

domnívá se, že známky hospodářského oživení po krizi jsou křehké a že Evropa bude muset v následujících letech řešit své strukturální slabiny, a to také prostřednictvím zásahů v rámci politiky soudržnosti a investic záměrně směřovaných především do výzkumu a vývoje, inovací, vzdělávání a technologií, což je z hlediska konkurenceschopnosti prospěšné pro každé odvětví; zdůrazňuje proto, že je potřeba provést důkladnou analýzu dopadu opatření, jejichž cílem je vypořádat se s krizí, a že je nezbytné poskytnout dostupné strukturální fondy, které představují účinné nástroje na pomoc regionům v jejich hospodářské a sociální restrukturalizaci a při podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti a solidarity;

28.

sdílí názor vyjádřený Radou v jejích závěrech ke strategické zprávě za rok 2010 ohledně skutečného přínosu, který by pro strukturální fondy vyplýval z jednoho strategického a uceleného přístupu; připomíná, že každý fond potřebuje svá vlastní pravidla pro úspěšné praktické zásahy v konkrétních situacích; zdůrazňuje rovněž, že v pokrizovém období je zapotřebí konsolidovat veřejné rozpočty a účinnou koordinací zvýšit součinnost i dopad všech dostupných finančních zdrojů (na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, nástrojů EIB);

29.

zdůrazňuje, že součinnost mezi strukturálními fondy a jinými nástroji odvětvových politik a mezi těmito nástroji a vnitrostátními, regionálními a místními zdroji má klíčový význam a vytváří cenné vazby, díky nimž se mohou tyto fondy a nástroje vzájemně doplňovat, je možné programy provádět udržitelnou formou a rovněž dosáhnout územní soudržnosti; uznává, že politika soudržnosti je díky ustanovením o přidělování prostředků na období 2007–2013 lépe schopná vytvářet synergie s politikami v oblasti výzkumu a inovací; podtrhuje, že strukturální fondy by mohly být využívány ke zlepšení infrastruktury výzkumu, aby dosáhl úrovně, jež je dostatečně vysoká k získání přístupu k prostředkům na něj určeným; rovněž oceňuje přínos součinnosti mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Evropským sociálním fondem (ESF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV); konstatuje, že zkušenosti jasně ukazují, že úspěšné působení programů financovaných z ESF je zásadní pro dosažení maximální účinnosti finančních prostředků EFRR pro opatření v hospodářské oblasti; v této souvislosti připomíná potenciál křížového financování, který dosud není zcela využit; vyzývá Komisi, aby do příští strategické zprávy začlenila zmínku o vzájemných vazbách mezi strukturálními fondy a o jejich vzájemném ovlivňování s ostatními finančními nástroji EU;

30.

zdůrazňuje, že technická podpora, monitorování a hodnocení vybízejí k tomu, abychom se poučili z politik, a spolu s účinnou finanční kontrolou budou pobídkou ke zlepšení kvality výkonu činností;

31.

vyslovuje politování nad tím, že pouze 19 členských států podalo zprávu o hlavních ukazatelích, a proto v této fázi není možné mít na úrovni EU předběžnou jasnou představu o reálném dopadu politiky; důrazně vybízí členské státy, aby v příštím kole podávání strategických zpráv v letech 2012–2013 používaly hlavní ukazatele; vyzývá Komisi, aby zasáhla a poskytla členským státům a regionům podporu, která by jim umožnila poskytovat aktuální, koherentní a úplné údaje;

32.

zdůrazňuje, že Komise musí zajistit účinné a stálé monitorovací a kontrolní systémy s cílem zlepšit správu věcí veřejných a účinnost realizačních mechanismů strukturálních fondů; vyzývá Komisi, aby posílila soudržnost a kvalitu monitorování pokroku dosaženého v členských státech tím, že v příštím programovém období zavede povinnost používat v národních strategických zprávách minimální soubor hlavních ukazatelů, který usnadní porovnávání a zaměření na výsledky, a že bude poskytovat podrobnější pokyny;

33.

domnívá se, že s cílem zlepšit účinnost a účelnost a vyvarovat se chyb z minulosti je nutné zdůrazňovat osvědčené postupy v provádění politiky a podporovat jejich výměnu, jakož i vzájemnou výměnu zkušeností, a současně posilovat administrativní kapacity, zejména kapacity místních a regionálních orgánů;

34.

vybízí k osvědčeným postupům týkajícím se podávání národních zpráv, jako je používání hlavních ukazatelů, nahlašování výsledků a výstupů, informování o synergiích mezi vnitrostátními politikami a politikami EU, organizování veřejných diskusí a konzultací se zúčastněnými stranami, postupování zpráv vnitrostátním parlamentům s cílem získat jejich stanovisko a zveřejňování zpráv na vládních internetových stránkách (za použití jasné a výstižné terminologie), protože tyto postupy zlepšují kvalitu procesu podávání zpráv a zvyšují mezi zúčastněnými stranami v členských státech odpovědnost; trvá na tom, že v regionech, jež se vyznačují nízkou mírou využívání či účinnosti využívání programů financování je třeba se držet osvědčených postupů;

35.

vítá skutečnost, že Komise stanoví, jak mohou vnitrostátní, regionální a místní orgány sladit operační programy s cíli strategie EU 2020 v oblasti udržitelného růstu a jak je možné zaměřit postupy v tomto programovém období na plnění cílů inteligentního růstu; vyzývá členské státy, aby konaly neprodleně, více investovaly do udržitelného rozvoje, inteligentního růstu, sociálního začleňování rovnosti mužů a žen na pracovním trhu a aby účinněji využívaly finanční prostředky; vyzývá Komisi, aby zahájila diskusi, v níž se bude hlouběji zabývat způsoby, jakými může politika soudržnosti ve stávajícím období 2007–2013 přispět k uskutečnění cílů strategie Evropa 2020;

36.

zdůrazňuje úlohu malých a středních podniků jako inovativních prvků hospodářství, podtrhuje nutnost rozvinout tuto oblast mimo jiné uplatňováním iniciativy Small Business Act, usnadnit malým a středním podnikům přístup k financování a provoznímu kapitálu a vybízet tyto podniky k účasti na inovativních projektech s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost, a tím i potenciál vyšší zaměstnanosti; zdůrazňuje, že řadu sociálních a hospodářských přínosů může mít místní a regionální spolupráce mezi veřejnými orgány, malými a středními podniky, podnikatelskými sítěmi, výzkumnými ústavy a seskupeními a účinné využívání všech stávajících zdrojů, včetně nástrojů finančního inženýrství (Jeremie), které představují možnosti posilování kapitálu malých a středních podniků; zdůrazňuje nicméně, že pro účely financování půjček je nutné zlepšit právní jistotu tak, aby zprostředkovatelé financování a veřejné rozvojové banky mohly stanovovat pro inovativní finanční nástroje takové podmínky, které budou platné celé programové období;

37.

pevně věří, že řádná správa na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni a účinná spolupráce mezi různými úrovněmi správy jsou základními předpoklady pro zajištění kvalitního rozhodovacího procesu, strategického plánování, lepší schopnosti využívat prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a tím i úspěšné a účinné provádění politiky soudržnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se Smlouvou a zásadami subsidiarity a partnerství posílily a mobilizovaly systém víceúrovňové správy; zdůrazňuje význam skutečné strategie partnerství, a to vertikálně i horizontálně; doporučuje hodnotit kvalitu zapojení partnerů a současně připomíná, že partnerství může přinést zjednodušení, zejména v procesu výběru projektů; vyzývá členské státy, aby do definování investičních priorit a do rozhodovacího procesu zapojily již od počátku nadnárodní orgány, které by se společně se subjekty občanské společnosti a zástupci společenství měly podílet i na provádění programů; v této souvislosti navrhuje vytvořit v každém členském státě „Územní pakt místních a regionálních orgánů pro strategii EU 2020“;

38.

je přesvědčen, že zjednodušení ustanovení a postupů by mělo přispět k rychlému přidělování prostředků a plateb a mělo by tedy na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni pokračovat a v období po roce 2013 by mělo vést ke zlepšení pravidel bez toho, aby bylo zdrojem závažných obtíží pro příjemce; domnívá se, že regionální politika by měla být lépe přizpůsobena potřebám uživatelů a že by zjednodušení mělo snížit administrativní bariéry a náklady i jiné překážky, které brání v plnění politických cílů, mělo by zabránit nejasnostem a chybným výkladům současných administrativních postupů a na druhé straně by mělo zajistit pružnější řízení projektů, synchronizované kontroly a zvýšení účinnosti této politiky; lituje, že kvůli nadbytečné byrokracii, příliš komplikovaným pravidlům, která jsou často měněna, a nedostatečně harmonizovaným postupům zůstává značný objem prostředků nevyužit; domnívá se, že je zapotřebí dosáhnout rovnováhy mezi zjednodušením pravidel a postupů a jejich stabilitou;

39.

vyzývá členské státy a regionální orgány, aby posílily budování kapacit a omezily administrativní zátěž, a zejména aby zajistily spolufinancování projektů pomocí vnitrostátních příspěvků, případně zavedly podporu finančního inženýrství, aby se tak zvýšilo čerpání finančních prostředků a zabránilo se dalším výraznějším odkladům v investování;

40.

podporuje návrhy předkládané Komisí, jejichž cílem je podpořit využívání strukturálních fondů založené na výsledcích, a domnívá se, že podávání strategických zpráv jakožto cenný nástroj sledování pokroku při provádění vytváří základ pro nezávislé hodnocení a strategickou diskusi na úrovni EU; s cílem dosáhnout vyšší kvality strategických zpráv, které by byly založeny na srovnatelných a spolehlivých údajích, vybízí členské státy, aby při vypracovávání vnitrostátních zpráv zvolily analytičtější a strategičtější přístup s výraznějším zaměřením na cíle, výsledky a strategický rozvoj a aby podávaly úplné a přesné informace o hlavních ukazatelích a dohodnutých cílech; z tohoto důvodu zdůrazňuje, že strategická zpráva za rok 2013 by neměla být pouhou prezentací množství statistických údajů, ale měla by být zaměřena na výsledky a více se soustředit na kvalitativní analýzu účinnosti programů, výstupů, výsledků, prvotních dopadů;

41.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využily příležitosti, kterou nabízí přezkum finančního výhledu na léta 2007–2013 prováděný v polovině období a přezkum politiky soudržnosti k tomu, aby v letech 2011–2013 zajistily zvýšené čerpání evropských finančních prostředků;

42.

vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby se v příštím kole jednání o budoucí politice soudržnosti soustředily na rychlé dokončení klíčových dokumentů, jako je víceletý finanční rámec a příslušná nařízení, s cílem překonat nové obtíže, které by se mohly objevit v úvodní fázi příštího programového období;

43.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí politika soudržnosti bude moci využívat přiměřené finanční zdroje; je toho názoru, že politika soudržnosti nesmí být považována za pouhý nástroj k dosažení cílů odvětvových politik, neboť je to politika Společenství s vysokou přidanou hodnotou, jež má sama o sobě opodstatnění, kterým je dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje proto, že politika soudržnost by měla být i nadále nezávislá a její stávající základy a zásady by se neměly měnit v důsledku rozptýlení zdrojů regionální politiky mezi jednotlivá odvětví;

44.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.