28.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 188/42

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „EU 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“,

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi“,

—

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. června 2010,

—

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v březnu 2000, 2001, 2005, 2006 a 2007 a v prosinci 2009,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o správě ekonomických záležitostí (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení ohledně vhodných opatření a iniciativ (přezkum v polovině období) (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2010 o zavedení stálého krizového mechanismu na ochranu finanční stability eurozóny (3),

—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na doporučení, která vydala Rada k hlavním směrům hospodářské politiky členských států a Unie a jež byla přijata dne 7. července 2010,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že strategie Evropa 2020 by měla Evropě pomoci zotavit se z krize a vyjít z ní posílená díky vytváření nových pracovních míst a díky inteligentnímu, udržitelnému růstu, který podporuje sociální začlenění a je založen na pěti hlavních cílech EU, pokud jde o podporu zaměstnanosti, zlepšení podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, splnění cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, zlepšení úrovně vzdělání a podpoře sociálního začlenění, zejména pomocí zmírnění chudoby,

1.

zdůrazňuje, že opatření strategie Evropa 2020 mají rozhodný význam pro budoucí možnosti všech evropských občanů tím, že budou vytvářet udržitelná pracovní místa, dlouhodobý hospodářský růst a sociální pokrok; obává se, že strategie Evropa 2020 nebude vzhledem ke slabé struktuře řízení schopna dostát svým slibům, a naléhavě proto Radu vyzývá, aby metodu Společenství posílila; opět zdůrazňuje význam začlenění cílů EU 2020 do rámce správy ekonomických záležitostí a žádá, aby byl evropský semestr součástí legislativního balíčku o správě ekonomických záležitostí a aby byly zapojeny národní parlamenty a sociální partnery již v rané fázi, a posílila se tak demokratická odpovědnost a legitimita; zdůrazňuje, že dosažení cílů strategie Evropa 2020 má zásadní význam a není fakultativní;

2.

pokládá roční analýzu růstu a rámec evropského semestru za zásadní nástroje pro posílenou koordinaci hospodářských politik; zdůrazňuje však, že by neměly nahrazovat nebo snižovat význam stávajících nástrojů podle Smlouvy, zejména širších hlavních směrů hospodářské politiky a zaměstnanosti členských států, do nichž je Parlament ve velké míře zapojen a je v těchto oblastech konzultován; zdůrazňuje potřebu konzistentnosti s výsledky pěti hlavních cílů strategie Evropa 2020 schválených Evropskou radou a Komisí s cílem zajistit jejich úspěch;

3.

zdůrazňuje, že strategie EU 2020 musí překonat rozpor mezi proklamovanými ambiciózními cíli, dostupnými zdroji a použitými metodami; žádá, aby příští víceletý finanční rámec zohlednil ambiciózní cíle strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi, aby vyjasnila rozpočtové aspekty stěžejních iniciativ, protože tyto prioritní akční plány jdou napříč všemi politikami financovanými z rozpočtu EU; důrazně vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na zřízení nových vlastních zdrojů, a zajistila tak Unii skutečné samostatné finanční zdroje;

4.

zdůrazňuje, že strategie Evropa 2020 vyžaduje reformu a velmi podstatné a rychlé veřejné i soukromé investice do celé řady projektů; bere na vědomí, že k tomu je zapotřebí mobilizace stávajících i nových inovativních nástrojů a příjmů;

5.

požaduje, aby Komise a členské státy vytvořily důvěryhodný finanční rámec a aby Evropská rada posoudila potřeby financování jako součást své revize správy ekonomických záležitostí; domnívá se, že financování strategie Evropa 2020 vyžaduje dohodnutý soubor politických iniciativ, do nichž budou zapojeny evropské orgány, jako je ECB a EBOR; zdůrazňuje kromě toho, že financování ze soukromého sektoru bude nepostradatelné a vyžaduje právní rámce, které se budou zabývat souvisejícími dlouhodobými riziky;

6.

je přesvědčen, že se správným politickým rámcem a odpovídajícími rozpočtovými zdroji mohou zemědělství a lesnictví hrát důležitou úlohu v celkové evropské strategii vytvořené za účelem zajištění hospodářské obnovy a zároveň přispívat k zabezpečení potravin v EU i celosvětově, uchovávat ráz venkovské krajiny, která představuje 90 % území EU, zajišťovat environmentální přínosy a významným způsobem napomáhat při hledání alternativních zdrojů energie;

7.

domnívá se, že klíčovým doplňujícím prvkem strategie Evropa 2020 musí být silná a dostatečně financovaná politika soudržnosti, do níž budou zahrnuty všechny evropské regiony; je toho názoru, že tato politika je se svým horizontálním přístupem předpokladem úspěšného splnění cílů strategie Evropa 2020 a rovněž dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti;

8.

domnívá se, že členské státy by měly být podporovány k tomu, aby pro ně byl v národních programech reforem nejvyšší prioritou boj proti nezaměstnanosti a prevence dlouhodobého vyloučení z trhu práce; domnívá se, že by se to mělo kombinovat s opatřeními zaměřenými na střednědobé a dlouhodobé zajištění více pracovních míst, lepších pracovních příležitostí a vysoké úrovně vysoce kvalitní zaměstnanosti;

9.

klade důraz na zásadní úlohu celistvého přístupu k posílení jednotného trhu s cílem zajistit lepší hospodářskou výkonnost a posílený sociální aspekt a přitom obnovit důvěru tím, že centrem jednotného trhu se stanou občané; je přesvědčen, že komplexní pokyny na nejvyšší politické úrovni a podpora Evropské rady jsou klíčem k oživení jednotného trhu;

10.

upozorňuje na úlohu, kterou může hrát inteligentní regulace při zlepšení regulačního rámce, v němž podniky fungují; domnívá se, že návrhy v něm obsažené mohou napomoci vytvořit silné podnikatelské prostředí vedoucí k růstu a inovacím, konstatuje však, že všichni partneři v legislativním procesu musí převzít odpovědnost za vytváření účinnějších a méně zatěžujících právních předpisů;

11.

vyjadřuje své znepokojení nad tím, že dva roky po přijetí iniciativy Small Business Act chybí konkrétní kroky a iniciativy Komise; naléhavě žádá Komisi a Radu, aby prosazovaly prostředí, které bude vstřícnější vůči malým a středním podnikům; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly transparentní zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi pro inovační a ekologické technologie;

12.

vítá návrh Komise na posílení spolupráce na zřízování evropského patentu a požaduje jeho rychlé přijetí Parlamentem a Radou;

13.

trvá na tom, že rovnost pohlaví je klíčovým cílem k dosažení ambicí strategie EU 2020; vyzývá proto, aby se ženy plně účastnily pracovního trhu a aby byly pracovnice plně začleněny do odborného vzdělávání; dožaduje se rovněž programu pro odstranění stávajících rozdílů mezi mzdami žen a mužů;

14.

zdůrazňuje, že současná náplň strategie EU 2020, tj. její hlavní cíle, stěžejní návrhy, problematické oblasti a ukazatele, jsou nadále velmi obecné povahy; zdůrazňuje, že soubor těchto iniciativ by bylo možné realizovat jen pomocí konkrétních závazků členských států v jejich národních programech reforem a konkrétních a soudržných legislativních návrhů;

15.

vítá stěžejní iniciativu týkající se Unie inovací jako hlavní hnací sílu pro dosažení cílů strategie Evropa 2020, která se zabývá hlavními sociálními problémy, jako je zabezpečení energie a potravin, změna klimatu, zdravotnictví a stárnoucí obyvatelstvo; připomíná, že cíl ve výši 3 % se skládá z 2 % podílu soukromých výdajů a 1 % podílu veřejných výdajů; bere na vědomí, že existují stále jisté nedostatky v oblasti soukromých výdajů na výzkum, které lze překonat pouze úpravou regulačního prostředí pro společnosti včetně malých a středních podniků; vítá proto záměry Komise zlepšit rámcové podmínky pro podniky v oblasti inovací, zejména s ohledem na práva duševního vlastnictví;

16.

zdůrazňuje, že je třeba posílit, stimulovat a zabezpečit financování výzkumu, inovací a vývoje v EU prostřednictvím podstatného navýšení příslušných výdajů po roce 2013; poukazuje na význam přístupu malých a středních podniků k rámcovému programu a programu pro konkurenceschopnost a inovace; požaduje zrevidované finanční nařízení, které usnadní podávání žádosti malých a středních podniků; upozorňuje na nedostatek finančních prostředků na zásadní nástroje pro výzkum, inovace a využití, které již byly přijaty, jako např. strategický plán pro energetické technologie; zdůrazňuje význam přínosu, který představuje rámcový program pro výzkum v boji proti změně klimatu; upozorňuje na význam příspěvku, který mají strukturální fondy při stimulování výzkumu, vývoje a inovací na vnitrostátní a regionální úrovni; zdůrazňuje potřebu dosáhnout součinnosti mezi strukturálním financováním a financováním z rámcového programu;

17.

je přesvědčen, že inovativní evropské společnosti nepotřebují dotace, ale větší svobodu a lepší přístup k rizikovému kapitálu; domnívá se, že Evropská unie by měla této potřebě vyhovět rozšířením stálých produktů pro sdílení rizika, které poskytuje Evropská investiční banka za pomoci finančního nástroje pro sdílení rizik (RSFF); domnívá se, že existuje značný nevyužitý potenciál na podporu inovací prostřednictvím veřejných zakázek;

18.

vítá stěžejní iniciativu „mládež v pohybu“; trvá na tom, že přístup k odpovídajícímu kvalitnímu vzdělání je neměnným předpokladem udržitelné sociální tržní ekonomiky; zdůrazňuje proto, že pokud chtějí členské státy dosáhnout společných cílů hospodářského rozvoje a cílů stanovených v oblasti vzdělávání, bude nezbytné náležitě investovat do jejich vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy, což zahrnuje i odborné vzdělávání a profesní přípravu; vyjadřuje však politování nad tím, že tato iniciativa opomíjí zásadní otázky, jako je zapojení do společnosti nebo chudoba mládeže; žádá, aby ve věci zapojení do společnosti byly předloženy důraznější návrhy;

19.

vyzývá Komisi, aby i nadále odpovídajícím způsobem financovala stávající programy zaměření na mobilitu a na mládež, jako jsou programy celoživotního vzdělávání (Erasmus, Leonardo, Comenius, Grundtwig), Mládež v pohybu a Marie Curie; domnívá se, že by odpovídající financování bylo významným příspěvkem k boji proti nezaměstnanosti mladých, které by přispělo k dosažení 75 % zaměstnanosti;

20.

zdůrazňuje, že program Mládež v pohybu nemůže sama o sobě vyřešit znepokojivě vysokou nezaměstnanost mládeže v celé Evropě; žádá všechny členské státy, aby jako součást svých národních programů reforem vypracovaly národní strategie boje proti nezaměstnanosti mládeže, které mladým lidem zajistí přístup ke vzdělání a odborné přípravě; zdůrazňuje, že politiky zaměřené na mládež je nutné vidět v souvislosti s politikami v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začlenění; rozhodně podporuje návrh doporučení Rady o evropské záruce pro mladé lidi a naléhá na Radu, aby jej co nejdříve přijala;

21.

vítá ambiciózní návrhy na „Digitální program“, avšak naléhavě vyzývá Komisi k rychlejšímu přijímání návrhů souvisejících s jednotným digitálním trhem, jako je elektronický obchod, duševní vlastnictví, důvěra a bezpečnost na internetu, roaming a elektronické ověřování; vyzývá všechny partnery, aby z první politiky radiového spektra učinily realitu; zdůrazňuje potřebu rozvíjet volný pohyb obsahu a znalostí, tzv. pátou svobodu;

22.

zdůrazňuje, že pluralistické a nezávislé sdělovací prostředky jsou pilířem evropské demokracie; naléhavě vyzývá Komisi, aby chránila pluralismus sdělovacích prostředků; domnívá se, že ochrana soukromí představuje základní hodnotu, a požaduje přijetí směrnice na ochranu údajů v současném digitálním prostředí s cílem zajistit, aby všichni občané měli kontrolu nad svými osobními údaji;

23.

vítá stěžejní iniciativu strategie EU 2020 týkající se Evropy méně náročné na zdroje a naléhavě žádá Komisi, aby nadále formulovala konkrétní politiky, které povedou k přechodu na hospodářství účinněji využívající obnovitelné zdroje; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní kritéria a zajistila, že budou splněny dohodnuté cíle, a že mohou být sledovány v rámci evropského semestru pro koordinaci politik, který je součástí strategie EU 2020; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné modernizovat a zdokonalovat evropskou energetickou infrastrukturu, rozvíjet inteligentní sítě a budovat propojení, která jsou nezbytná pro realizaci vnitřního energetického trhu a posílení bezpečnosti dodávek, a že je nutné splnit naše cíle v oblasti klimatu a energetiky a urychlit povolovací procesy;

24.

připomíná, že energetická účinnost je z hlediska nákladů nejefektivnějším způsobem, jak snížit emise, zlepšit zabezpečení dodávek energie a konkurenceschopnost a snížit účty spotřebitelů za energie a také přispět k tvorbě pracovních míst; zdůrazňuje, že členské státy nevykazují dostatečné úsilí při dosahování cíle 2 % energetické účinnosti; vyzývá proto členské státy, aby posílily opatření a řídily se tímto významným cílem, k jehož dosažení se zavázaly v roce 2007; žádá Komisi, aby spolu s členskými státy vypracovala opatření, která zajistí, že cíle bude dosaženo tak, jak to Parlament požadoval ve svém usnesení o revizi akčního plánu pro energetickou účinnost (Bendtsenova zpráva) a v usnesení s názvem Na cestě k nové energetické strategii pro Evropu 2010–2020 (zpráva Kolarské-Bobińské);

25.

s politováním konstatuje, že ve sdělení o této stěžejní iniciativě není přidělen náležitý význam účinnému využívání zdrojů, jež by se mělo stát zastřešující politickou prioritou EU; trvá na tom, že EU musí zahájit přechod na recyklační hospodářství, a docílit tak nižší produkce odpadů, a na opětovné používání zdrojů; zdůrazňuje, že udržitelnost životního prostředí závisí na omezení využívaných zdrojů; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem vypracovala soubor ukazatelů, aby mohly být sledovány v rámci národních programů reforem;

26.

požaduje celistvý, vyvážený a předvídavý přístup k průmyslové politice EU zaměřený na rozvoj silné, konkurenceschopné, soudržné, výkonné a diversifikované průmyslové základny, v níž jsou koordinovány inovace, výzkum, hospodářská soutěž, jednotný trh a obchodní a environmentální politika; domnívá se, že hlavními cíli by měla být podpora vytváření pracovních míst a mezinárodní konkurenceschopnosti evropských podniků, inteligentní restrukturalizace a dialog se zaměstnanci, udržitelné hospodářství a svobodná volba technologických možností a mobilita výzkumných pracovníků; požaduje okamžité uplatňování zásad inteligentní regulace při nezávislém posuzování dopadů, včetně hodnocení nových právních předpisů z hlediska konkurenceschopnosti, test malých a středních podniků s cílem zajistit příznivější regulační prostředí pro malé podniky a nižší administrativní zátěž, hodnocení udržitelnosti v souladu s cíli EU v oblasti klimatu, energetiky, účinného využívání zdrojů a recyklace a dodatečné prověrky vhodnosti stávajících právních předpisů;

27.

zdůrazňuje, že infrastruktura a služby vztahující se na dopravní a energetickou politiku EU mají pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 klíčový význam; zdůrazňuje, že odvětví dopravy zajistí, aby si trh EU udržel své postavení jako vysoce kvalitní výrobní oblast prostřednictvím dekarbonizace všech druhů dopravy, realizace jednotného evropského železničního prostoru a dokončením jednotného evropského nebe; požaduje účinnou evropskou strategii pro suroviny s cílem zlepšit dostupnost, energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů a současně zabezpečit velmi důležité materiály pomocí rozvoje dohod o volném obchodě a strategických partnerství; požaduje značně zlepšený přístup k financování v oblasti inovací a infrastruktury, zejména pro inteligentní sítě, zelené technologie, elektronické zdravotnictví, transevropské sítě a projekty s prokazatelným přínosem, které nemůže financovat trh; požaduje v tomto ohledu přijetí opatření na prozkoumání možností, které nabízejí dluhopisy projektů;

28.

zdůrazňuje skutečnost, že solidní systémy sociálního zabezpečení předcházejí dlouhodobému sociálnímu vyloučení; trvá na tom, že zásadní význam pro snížení nezaměstnanosti mají investice do aktivních politik v oblasti trhu práce a příležitosti ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny; zdůrazňuje v tomto ohledu význam malých a středních podniků a oživení jednotného trhu; podporuje zejména provádění evropského rámce kvalifikací a plánované legislativní iniciativy reformující odborné kvalifikace s cílem zajistit vzájemné uznávání odborných kvalifikací;

29.

vítá Agendu pro nové dovednosti a pracovní místa; konstatuje, že flexikurita byla v některých zemích úspěšně prováděna, ale varuje před tím, že flexikurita nemůže rozvinout svůj potenciál v členských státech s malými možnostmi posílení systémů sociální ochrany z důvodu omezení rozpočtu a makroekonomické nerovnováhy, a domnívá se, že menší segmentace pracovního trhu lze dosáhnout zajištěním odpovídajícího zabezpečení pro všechny pracovníky nehledě na druh pracovní smlouvy, zejména pro zranitelné skupiny; připomíná Komisi, aby nezanedbala potřebu zajistit sociálně spravedlivý přechod na udržitelnější pracovní trh a velký potenciál udržitelných pracovních míst; zdůrazňuje, že veškeré reformy trhu práce mohou být zaváděny pouze v podmínkách, kdy bylo dosaženo vysoké míry sociálního konsenzu podloženého dohodami se sociálními partnery;

30.

připomíná, že strategie Evropa 2020 obsahuje cíl vyvézt z chudoby alespoň 20 milionů lidí, kteří v ní žijí nebo jim chudoba a sociální vyloučení hrozí; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily plný soulad s Listinou základních práv a horizontální sociální doložkou (článek 9 SFEU) s cílem zajistit, aby všechny politiky přispívaly k plnění cíle snížení chudoby, místo aby jeho dosažení bránily;

31.

vyzývá členské státy, aby se zavázaly bojovat proti chudobě dětí pomocí vhodných opatření, tak aby děti nebyly omezovány ve svém osobním rozvoji a aby nebyly znevýhodněny při vstupu do profesního života;

32.

vítá návrhy Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, ale žádá konkrétnější opatření pro zajištění sociálního začlenění, zejména posílení sociální otevřené metody koordinace jakožto integrované strategie se zapojením zúčastněných stran na celostátní a místní úrovni, včetně osob, které čelí chudobě a sociálnímu vyloučení; znovu vyzývá k vypracování obsáhlejšího programu s cílem podpořit důstojnou práci, dodržování práv zaměstnanců v celé Evropě a zlepšení pracovních podmínek a boj proti nerovnému postavení, diskriminaci a chudobě pracujících;

33.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě a Komisi.