28.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 188/40

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o soudržnosti politik EU ve prospěch rozvoje a o koncepci „oficiální rozvojové pomoci plus“ (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2008 o globálním fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (2),

—

s ohledem na klimaticko-energetický balíček přijatý dne 17. prosince 2008,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. dubna 2004 o zprávě o těžebním průmyslu, kterou si vyžádala Světová banka (3),

—

s ohledem na Zprávu o světovém vývoji z roku 2010: Rozvoj a změna klimatu,

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že přístup k moderním energetickým službám je předpokladem potřebným k odstranění chudoby a k hospodářskému rozvoji, a že z práva na energii vyplývá, že energetické služby musí být spolehlivé, cenově dostupné obzvláště pro chudší vrstvy obyvatelstva a jejich poskytování má být rovnoměrně rozloženo tak, aby byly pokryty rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi,

B.

vzhledem k tomu, že téměř 1,5 miliardy lidí nemá v současnosti přístup k elektřině a z nich čtyři z pěti žijí v subsaharské Africe anebo v jižní Asii, zejména ve venkovských oblastech, a že přibližně 2,4 miliardy lidí stále využívá tradiční paliva z biomasy na vaření a topení, což je příčinou závažných zdravotních problémů a úmrtí 1,9 milionu osob ročně v důsledku znečišťování uvnitř místností a rovněž příčinou ekologických škod vyvolaných neudržitelným využíváním přírodních zdrojů (4),

C.

vzhledem k tomu, že programy konvenční elektrifikace venkova financované Světovou bankou byly celosvětově neúspěšné, jelikož nemají dopad na chudé obyvatelstvo venkova, a vzhledem k tomu, že udržitelné technologie nevyžadující připojení do sítě mohou být s ohledem na jejich decentralizovaný charakter obzvláště vhodné k zajišťování dodávek elektřiny ve venkovských oblastech,

D.

vzhledem k tomu, že podle referenčního scénáře z dokumentu Mezinárodní agentury pro energii (IEA) „World Energy Outlook 2008“ je očekáváno, že celosvětová poptávka po primární energie vzroste o 45 % do roku 2030 a země, jež nejsou členy OECD, se budou v důsledku rychlého hospodářského rozvoje podílet na tomto růstu 87 %; vzhledem k tomu, ze se podle tohoto scénáře očekává, že rychlý nárůst poptávky po energii v zemích, jež nejsou členy OECD, přinese 97 % dodatečných emisí CO2,

E.

vzhledem k tomu, že Světová banka v současnosti připravuje novou energetickou strategii, která by měla být dokončena v polovině roku 2011, za účelem diverzifikace zdrojů, jejímž hlavním prvkem je zajištění účinného, cenově přístupného a ekologického zásobování energií v zájmu snižování chudoby a podpory hospodářského růstu,

F.

vzhledem k tomu, že v roce 2008 se Světová banka zavázala směrovat do roku 2011 polovinu investic do energetického odvětví na nízkouhlíkové technologie (5),

G.

vzhledem k tomu, že objem finančních prostředků, které soukromému sektoru poskytují multilaterální rozvojové banky (MDB), se od roku 1990 zvýšil desetinásobně; že tento nárůst je zvláště viditelný u instituce Světové banky zaměřené na soukromý sektor – Mezinárodní finanční korporace (IFR) –, jejíž celkový objem prostředků určených na půjčky a investice se v letech 2003 až 2008 víc než zdvojnásobil,

1.

vítá energetickou strategii a připomíná, že by měla být zvláště zaměřená na to, jak může přístup k energetickým službám pomoci lidem vymanit se z chudoby a zároveň ulehčit přechod k výrobě energie, která bude udržitelná z hlediska životného prostředí; naléhavě vyzývá Světovou banku, aby při rozvoji soukromého sektoru uplatňovala přístup, který přinese co nejvíc prospěchu chudým občanům a zároveň bude řešit otázku změny klimatu; zdůrazňuje, že environmentální a sociální faktory na vnitrostátní i místní úrovni je třeba zohledňovat v rámci komplexní analýzy nákladů a přínosů různých energetických možností;

2.

konstatuje, že půjčky poskytované na projekty v oblasti fosilních paliv převládají v celkovém portfoliu energetiky Světové banky i navzdory tomu, že v poslední době vzrostl objem půjček na iniciativy v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti; poukazuje na to, že investice v oblasti fosilních paliv jsou uskutečňovány i prostřednictvím finančních zprostředkovatelů a že tuto skutečnost banka nezahrnuje do svých výročních energetických statistik; se znepokojením též konstatuje, že banka i nadále výrazně investuje do uhelných elektráren, čímž předurčuje rozvojové krajiny k využívání uhelné energetiky i v nadcházejících desetiletích;

3.

v souladu se závazky vedoucích představitelů skupiny G20 přijatými v Pittsburghu v září 2009, které byly obnovené v červnu 2010 v Torontu, vítá strategický cíl Světové banky postupně do roku 2015 zrušit půjčky na programy v oblasti fosilních paliv;

4.

vyzývá Světovou banku, aby především v nejméně rozvinutých zemích Afriky a Asie upřednostňovala malé projekty podporující přístup k energii na místní úrovni;

5.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že Světová banka považuje energii z velkých přehrad s vodními elektrárnami a z biopaliv za čistou energii; zdůrazňuje zejména na varování Organizace OSN pro výživu a hospodářství před hrozbou, kterou pro dodávky potravin představují biopaliva;

6.

vyzývá Světovou banku, aby řídila vývoj a uplatňování inovativních právních předpisů a norem s cílem chránit práva společenství a zajistit, aby měla přístup k rozvoji energetického odvětví co se týče energetické účinnosti a zdrojů obnovitelné energie a aby z toho mohla v plné míře těžit;

7.

se znepokojením konstatuje, že značný objem finančních prostředků poskytovaných finančním zprostředkovatelům z více stran je nedostatečně monitorován; zdůrazňuje, že je třeba stanovit jasné požadavky, které musí finanční zprostředkovatelé splňovat, aby byli oprávněni získat mnohostranné financování; domnívá se, že by tyto požadavky měly zahrnovat jasné rozvojové cíle (nad rámec finančních výsledků), jakož i důsledná ochranná opatření v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, jak je stanoveno v mezinárodních protokolech a smlouvách;

8.

zdůrazňuje, že je důležitá internalizace nákladů spojených se změnou klimatu; požaduje, aby byl v účetnictví využíván přístup výpočtu nákladů po dobu životního cyklu z hlediska životního prostředí (Environmental Life Cycle Costing) s cílem účinně vyhodnocovat dostupné energetické alternativy;

9.

zdůrazňuje nutnost diverzifikovat portfolio týkající se energetiky s ohledem na problémy způsobené nadměrným spoléháním na jeden zdroj energie, jako jsou dovážená fosilní paliva pro výrobu energie nebo jako je vodní energie (u níž jsou delší sucha příčinou prázdných zásobníků, a tedy výrazného snížení kapacity produkovat energii); naléhavě vyzývá Světovou banku, aby zvýšila objem investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a aby neinvestovala do rozsáhlých projektů vodních elektráren, jejichž negativní sociální a environmentální vliv vyplývající kromě jiného z emisí skleníkových plynů z vodných nádrží, je nutné řádně vyhodnotit ještě před jejich financováním; zdůrazňuje, že malé přehrady na výrobu vodní energie jsou udržitelnější a ekonomicky realizovatelnější než velké vodní elektrárny;

10.

vyjadřuje politování nad tím, že Světová banka podporuje zejména velkoplošný energetický model orientovaný na vývoz namísto toho, aby podporovala malé decentralizované energetické projekty, které jsou často vhodnější a účinnější při zabezpečování základních potřeb ve vesnických oblastech; naléhavě vyzývá Světovou banku, aby podporovala malé decentralizované energetické projekty, které zohledňují potřeby místních komunit a lišící se hospodářské podmínky jednotlivých zemí, a aby stanovila konkrétní cíle a hlavní pokyny pro monitorování a zabezpečila tak, aby poskytování úvěrů na projekty v oblasti energetiky bylo prospěšné pro chudé občany;

11.

domnívá se, že nejlepším způsobem, jak vyřešit potenciální kompromisy, je posoudit bezpečnost dodávek, zdravotní, environmentální a hospodářské vlivy na místní obyvatele a vývoj a transfer technologií potřebných na vnitrostátní i místní úrovni s cílem zajistit přístup k udržitelným technologiím a zdrojům obnovitelné energie;

12.

zdůrazňuje, že je třeba vypracovat pravidla podávání zpráv a zveřejňováni informací, které umožní co největší transparentnost; trvá na tom, aby Světová banka před přislíbením financování jasně určila konkrétní přínosy z hlediska rozvoje a zveřejnila o nich informace; vyjadřuje znepokojení nad tím, že zásada svobodného, předchozího a informovaného souhlasu zakotvená v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel není uznávána v rámci výkonnostních norem IFC;

13.

vyzývá Světovou banku, aby svou energetickou strategii soustředila na komercializaci a zvyšování konkurenceschopnosti projektů zaměřených na udržitelné technologie prostřednictvím inovativního financování a institucionálních rozvojových programů a podpořila tím propojení energetické účinnosti a obnovitelné energie jako reálnou a atraktivní alternativu;

14.

poukazuje na to, že rozvoj čistých technologií v chudých zemích souvisí s transferem technologií, jehož součástí je odhalení hlavních překážek šíření zelených technologií v rozvojových zemích, s cílem řešit změnu klimatu a zvážit nové možnosti z hlediska práv duševního vlastnictví;

15.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Světové bance, Radě a Komisi.