NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 7 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2011

VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ Oddíl III – Komise

S ohledem na:

– Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

– nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[1], a zejména na článek 37 uvedeného nařízení,

– souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2011 přijatý dne 15. prosince 2010[2],

– opravný rozpočet č. 1/2011[3] přijatý dne 6. dubna 2011,

– opravný rozpočet č. 2/2011[4] přijatý dne 5. července 2011,

– opravný rozpočet č. 3/2011[5] přijatý dne 14. července 2011,

– opravný rozpočet č. 4/2011 přijatý dne 28. září 2011,

– opravný rozpočet č. 5/2011 přijatý dne 25 října 2011,

– návrh opravného rozpočtu č. 6/2011[6] přijatý dne 18. října 2011,

Evropská komise tímto předkládá rozpočtovému orgánu návrh opravného rozpočtu č. 7 k rozpočtu na rok 2011.

ZMĚNY VÝKAZU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ

Změny výkazu příjmů a výdajů podle oddílů jsou k dispozici v databázi EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/budget/www/index-cs.htm). Anglické znění změn tohoto výkazu je pro informaci připojeno jako příloha rozpočtu.

OBSAH

1.      Úvod.. 3

2.      Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU.. 3

2.1        Španělsko.. 3

2.2        Itálie. 5

3.      Financování 7

4.      Souhrnná tabulka v členění podle okruhů finančního rámce. 9

1.           Úvod

Předmětem návrhu opravného rozpočtu (NOR) č. 7 na rok 2011 je uvolnění prostředků na závazky a prostředků na platby ve výši 37 979 875 EUR z Fondu solidarity Evropské unie v souvislosti se zemětřesením v regionu Murcia, Španělsko (21 070 950 EUR) a záplavami v regionu Benátsko, Itálie (16 908 925 EUR).

2.           Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU

2.1         Španělsko

Dne 11. května 2011 bylo město Lorca zasaženo dvěma po sobě jdoucími zemětřeseními o síle 5,2 stupňů, která měla za následek 9 mrtvých a přibližně 300 zraněných. Dalších 10 000 lidí bylo evakuováno a přibližně 30 000 osob muselo strávit první noc v ulicích města. Katastrofa navíc přinesla rozsáhlé škody na obydlích, komerčních prostorách, veřejných budovách, kulturních památkách, silničních sítích a základní infrastruktuře.

(1) Žádost byla Komisi předložena dne 20. července, tedy ve lhůtě deseti týdnů po zaznamenání prvních škod dne 11. května 2011. Aktualizovaná verze žádosti byla předložena dne 1. srpna 2011.

(2) Vzhledem k tomu, že šlo o přírodní katastrofu, lze v daném případě použít prostředky z Fondu solidarity.

(3) Katastrofou byla zasažena celá správní oblast města Lorca, které náleží do samosprávné oblasti Murcia. Španělské orgány odhadly celkovou škodu na 843 milionů EUR. Tento údaj však zahrnuje i částku 162 000 EUR, kterou státní orgány vyplatily rodinám obětí jako odškodnění, což nelze považovat za „přímou škodu“. Komise se proto domnívá, že celková přímá škoda představuje částku 842,838 milionů EUR.

(4) Jelikož celková výše škod představuje pouze 23,8 % běžného limitu ve výši 3,535 miliard EUR,[7] který v roce 2011 platí pro Španělsko, předložily španělské orgány svou žádost podle kritéria tzv. „mimořádné regionální katastrofy“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 posledního pododstavce nařízení (ES) č. 2012/2002, jenž stanoví podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity „za výjimečných okolností“. Podle tohoto ustanovení může pomoc z fondu získat výjimečně rovněž region, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva, a má závažné a trvalé následky pro životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu. Podle uvedeného nařízení je nutno klást zvláštní důraz na vzdálené nebo izolované regiony, jako jsou ostrovní a nejvzdálenější regiony vymezené v článku 349 Smlouvy o fungování EU. Podle nařízení musí být žádosti podané na základě kritéria „mimořádné regionální katastrofy“ posouzeny „co nejpečlivěji“. Samosprávnou oblast Murcia nelze považovat za vzdálený nebo izolovaný region.

(5) Jak je uvedeno ve výroční zprávě Fondu solidarity (2002–2003)[8], Komise se domnívá, že proto, aby zvláštní kritéria pro uznání regionálních katastrof měla smysl ve vnitrostátním kontextu, je nutné rozlišovat mezi vážnými událostmi s regionálním dopadem a událostmi místního významu. V souladu se zásadou subsidiarity řeší události místního významu vnitrostátní orgány, zatímco u událostí regionálního významu lze požádat o podporu z Fondu solidarity. Zemětřesení závažně zasáhlo celou správní oblast města Lorca, přičemž dvě zemětřesení, k nimž došlo dne 11. května, měla dopad na většinu regionu Murcia, včetně měst Cartagena, Águilas, Murcia, Mazarrón a řady měst v oblastech Albacete, Jaén, Almeria a Alicante. Lorca je třetí největší město regionu Murcia.

(6) Nařízení (ES) č. 2012/2002 podmiňuje mimořádné uvolnění prostředků z Fondu solidarity mimo jiné tím, že katastrofou musí být postižena podstatná část obyvatelstva regionu, jehož se žádost týká. Oblast, jíž se španělská žádost týká, představuje celou správní oblast města Lorca v samosprávném území Murcia s celkovým počtem obyvatel 92 694 (region Murcia má celkem 1 461 979 obyvatel). Katastrofou bylo zasaženo veškeré obyvatelstvo města Lorca (i mimo něj). V důsledku zemětřesení bylo devět osob usmrceno, asi 300 osob zraněno a přibližně 10 000 obyvatel bylo evakuováno a 30 000 muselo strávit první noc po katastrofě v ulicích města. Zbývající část obyvatel města nalezla útočiště v okrajových čtvrtích nebo na pobřeží. Červený kříž zřídil tři polní nemocnice, tři tábory poskytly přístřeší pro více než 5 000 osob a bylo rozdáno 15 000 kusů lůžkovin. Z žádosti navíc vyplývá, že se odhaduje poškození 80 % budov, v důsledku čehož musely podniky a školy dočasně přerušit svou činnost. Z informací uvedených v žádosti lze dospět k závěru, že je jasně splněna podmínka týkající se zasažení podstatné části obyvatelstva.

(7) Pokud jde o požadavek týkající se závažných a trvalých následků na životní podmínky a hospodářskou stabilitu v regionu, žádost odkazuje zejména na závažné poškození základní infrastruktury a zařízení, soukromých bytů a obytných domů, podniků a průmyslových společností, jakož i narušení místní silniční sítě. Zemětřesením byla také poškozena celá řada veřejných škol, veřejná knihovna a hudební konzervatoř. Z poskytnutých informací vyplývá, že v souvislosti se začátkem nového akademického roku v září vznikla nedostatečná ubytovací kapacita pro nové studenty v kampusu fakulty lékařských věd města Lorca, přičemž studenti představují pro region významný hospodářský faktor. Škody na městských historických a architektonických památkách mají rovněž značný dopad na odvětví cestovního ruchu v regionu. Bylo zasaženo přibližně 708 obchodů, 50 řemeslných podniků, 482 společností poskytujících služby a 210 hotelů a restaurací. Náhlý pokles v oblasti cestovního ruchu představuje pro tuto oblast závažný problém. Město Lorca bylo navíc před zemětřesením regionálním podnikatelským, zdravotnickým, kulturním a vzdělávacím centrem, které přitahovalo obyvatele ostatních měst v širším regionu, tj. více než čtvrt milionu osob. Přírodní katastrofa se proto vážně podepsala i na sociálněekonomické situaci celého regionu i mimo město Lorca, kde se hospodářská činnost drasticky snížila nebo přímo zastavila. Žádost obsahuje podrobný rozbor dopadů zemětřesní a rozpis celkové odhadované škody podle odvětví.

(8) Náklady na opatření způsobilá pro financování podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002 se odhadují na 104 milionu EUR a člení se do čtyř kategorií: A) okamžitá obnova zničené infrastruktury, B) dočasné ubytování a záchranné práce, C) ochranná infrastruktura a opatření na okamžitou ochranu kulturního dědictví a D) vyčištění oblastí zasažených katastrofou.

(9) Postižený region je jakožto „vyřazovaný“ region způsobilý pro financování ze strukturálních fondů (2007–2013). Španělské orgány neoznámily Komisi žádný záměr financovat odstraňování následků záplav z jiných zdrojů Společenství.

(10) Španělské orgány uvedly, že pro způsobilé náklady neexistuje pojistné krytí.

2.2         Itálie

Oblast Benátsko v severovýchodní Itálii byla v období od 31. října do 2. listopadu 2010 zasažena přívalovými dešti. Následky těchto silných dešťů zhoršoval teplý středomořský vítr „Sirocco“, který způsobil tání sněhu v nedalekých horách. V důsledku této meteorologické situace se řeky vylily z břehů a zaplavily rozsáhlé oblasti, což způsobilo škody na silniční síti a infrastruktuře, v zemědělství, podnikání a obytných zónách. K rozsáhlým škodám došlo v celé oblasti Benátsko, přičemž nejvíce byly zasaženy povodí řeky Bacchiglione a oblasti měst Vicenza a Padova.

(11) Žádost byla Komisi předložena dne 7. ledna 2010, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 31. října 2010. Značně pozměněné znění žádosti obsahující aktualizované a upřesněné posouzení škody a zcela nové číselné údaje bylo předloženo dne 11. srpna 2011.

(12) Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní katastrofu, lze v daném případě použít prostředky z Fondu solidarity.

(13) Původní žádost předložená v lednu vycházela z kritéria tzv. „mimořádné regionální katastrofy“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 posledního pododstavce nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, a omezovala se proto pouze na hlavní oblast katastrofy, tj. na povodí řeky Bacchiglione, kde byla celková škoda odhadována ve výši 994,9 milionu EUR. Žádost však nebyla úplná a neobsahovala žádné důkazy ohledně velké části této škody. Posouzení této žádosti proto nemohlo být dokončeno.

(14) Dne 11. srpna předložily italské orgány v reakci na žádost útvarů Komise aktualizovanou žádost obsahující nový obsáhlý materiální odhad škod a jejich nové posouzení. Nově předložené číselné údaje o škodě se týkají celé oblasti Benátsko a činí celkem 3,717 miliardy EUR. Tato částka přesahuje o 182 milionů EUR běžný limit pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, který v případě Itálie v roce 2011 činí 3,536 miliardy EUR (tj. 3 miliardy EUR v cenách roku 2002). Na základě těchto číselných údajů by pomoc poskytnutá v případě této přírodní katastrofy splňovala kritérium „závažné přírodní katastrofy“ podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002,

(15) Revidovaná žádost ze dne 11. srpna uvádí jako alternativu k variantě „závažné přírodní katastrofy“ aktualizované informace na základě kritéria pro tzv. závažnou regionální katastrofu. I když to z žádosti výslovně nevyplývá, byly tyto informace pravděpodobně poskytnuty pro případ, že by žádost nebyla přijata na základě kritéria závažné přírodní katastrofy.

(16) Číselné údaje o způsobené škodě, které v rámci scénáře „závažné přírodní katastrofy“ předložily italské orgány, jsou rozděleny do čtyř kategorií: 1) škoda, kterou utrpěly veřejné orgány (místní samosprávy, provincie, prefektury, regionální správa lesů apod.): 588 milionů EUR; 2) škoda způsobená následným sesuvem půdy: 124 milionů EUR; 3) náklady na obnovu hydraulického bezpečnostního systému: 2 732 milionů EUR; 4) dodatečné „náklady na realizaci“: 273 miliony EUR. Údaje o škodě uvedené v bodech 1) a 2) se jeví jako věrohodné, avšak z žádosti je zřejmé, že body 3) a 4) ve velké míře obsahují náklady na modernizaci systému vodního hospodářství v reakci na potřebu vyšší ochrany, která se těmito záplavami projevila. Pouze menší část těchto nákladů souvisí s opravou škody, která byla způsobena přímo záplavami. Při posuzování žádostí o pomoc z Fondu solidarity však nemohou být brány v úvahu náklady na preventivní opatření. I když na základě poskytnutých údajů nelze provést přesné vyčíslení, není pochyb o tom, že náklady uvedené v žádosti, které se týkají spíše prevence a nikoli obnovy, značně převyšují částku 182 milionů EUR. Celková přímá škoda je proto nižší, než je výše uvedený limit, a Komise má za to, že záplavy v regionu Benátsko nesplňují kritérium závažné přírodní katastrofy.

(17) Jelikož celková výše škod nedosahuje uvedeného běžného limitu, byla žádost posouzena podle kritéria tzv. „mimořádné regionální katastrofy“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 posledního pododstavce nařízení (ES) č. 2012/2002, jenž stanoví podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity „za výjimečných okolností“. Podle těchto kritérií může region výjimečně získat pomoc z fondu, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva a má závažné a trvalé následky na životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu. Podle uvedeného nařízení je nutno klást zvláštní důraz na vzdálené nebo izolované regiony, jako jsou ostrovní a nejvzdálenější regiony vymezené v článku 349 Smlouvy o fungování EU. Region Benátsko nespadá do této kategorie. Podle nařízení musí být žádosti podané na základě kritéria „mimořádné regionální katastrofy“ posouzeny „co nejpečlivěji“.

(18) Jak již bylo uvedeno výše, jako alternativu ke scénáři závažné přírodní katastrofy poskytly italské orgány rovněž důkazy omezené na nejvíce zasaženou oblast v povodí řeky Bacchiglione s cílem splnit kritérium „regionální katastrofy“. Ve vymezené oblasti odhadují italské úřady celkové přímé škody způsobené katastrofou na 1 156,86 milionu EUR. Tuto částku celkové škody tvoří: 1) škoda, kterou vykázaly místní samosprávy (včetně škody na soukromém vlastnictví, podnicích, v zemědělství, výdajů na dočasné ubytování, škody na kulturním bohatství a výdajů na záchranná opatření), ve výši 178,612 milionu EUR, 2) škoda na rozvodných sítích ve výši 2,035 milionu EUR, 3) operace v oblasti místních inženýrských staveb ve výši 50,562 milionu EUR, 4) škody způsobené na dálnici A4 ve výši 1,308 milionu EUR, 5) opatření na ochranu zdraví lidí a zvířat ve výši 0,693 milionu EUR, 6) výplaty dobrovolníků v oblasti civilní ochrany ve výši 1,800 milionu EUR a 7) „náklady na bezpečnostní opatření v zasažených oblastech“ ve výši 921,912 milionu EUR. Údaje o škodě uvedené v bodech 1) až 6) se jeví jako věrohodné, ale bod 7) obsahuje stejně, jako tomu bylo v případě scénáře závažné přírodní katastrofy, opatření, která nesouvisejí pouze s nápravou přímých škod, ale zlepšují celkový bezpečnostní stav systému vodního hospodářství (včetně lesů a ochrany před sesuvy půdy). Předložené údaje však rozlišují mezi „neodkladnými“, „velmi naléhavými“, „naléhavými“ a „nezbytnými“ opatřeními. Lze předpokládat, že opatření označená jako „neodkladná“ a „velmi naléhavá“ odpovídají okamžité nápravě škody způsobené záplavami. Částka, která byla v souvislosti s těmito kategoriemi vykázána, činí 492,506 milionu EUR (včetně 51,105 milionu EUR obsažených v rámci nákladů na inženýrské stavby, které vynaložily místní samosprávy a které musí být odečteny). Komise se na základě toho domnívá, že odhad celkové přímé škody představuje 676,357 milionu EUR. Tato částka představuje 19 % běžného limitu pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, který se v roce 2011 použije pro Itálii.

(19) Nařízení (ES) č. 2012/2002 podmiňuje mimořádné uvolnění prostředků z Fondu solidarity mimo jiné tím, že katastrofou musí být postižena podstatná část obyvatelstva regionu, jehož se žádost týká. Vymezená oblast zahrnuje 14 obcí na místní úrovni. V těchto 14 obcích je evidováno 28 391 obyvatel a uvádí se, že záplavami bylo podstatně zasaženo celkem 20 068 osob (tj. 70,6 % populace). Bylo nahlášeno 2 800 dočasně přesídlených osob. Záplavami bylo postiženo více než 2 000 domů, řada garáží a bylo zničeno 450 automobilů. Žádost popisuje různé způsoby, jimiž záplavy obyvatelstvo zasáhly. Jedná se o škody na osobním majetku, přerušení hospodářské činnosti, přerušení dodávek energie, telekomunikačního provozu a narušení dopravy. Lze proto dospět k závěru, že záplavami byla zasažena podstatná část obyvatelstva.

(20) Pokud jde o dopad a následky záplav i o požadavek prokázat závažné a trvalé následky na životní podmínky a hospodářskou stabilitu v regionu, uvádí žádost zejména destabilizaci přírodního prostředí a hospodářské stability v celé oblasti Benátsko. Hospodářská struktura oblasti Benátsko je založena na malých a středních podnicích, z nichž mnohé jsou rodinné podniky orientované na vývoz. Bylo uvedeno, že více než 2 500 malých a středních podniků přišlo o infrastrukturu, stroje a pracovní nástroje. V celé oblasti Benátsko bylo v důsledku záplav postiženo celkem 40 400 podniků, z nichž 9 900 jsou malé podniky, které zaměstnávají přibližně 250 000 osob. V oblasti zemědělství byly zaznamenány ztráty hospodářských zvířat a zemědělská půda byla pokryta bahnem.

(21) Jak je uvedeno ve výroční zprávě Fondu solidarity (2002–2003)[9], Komise se domnívá, že proto, aby zvláštní kritéria pro uznání regionálních katastrof měla smysl ve vnitrostátním kontextu, je nutné rozlišovat mezi vážnými událostmi s regionálním dopadem a událostmi místního významu. V souladu se zásadou subsidiarity řeší události místního významu vnitrostátní orgány, zatímco u událostí regionálního významu lze požádat o podporu z Fondu solidarity. Z důkazů, které poskytly italské orgány, vyplývá, že záplavy vážně zasáhly celou oblast Benátsko, přičemž nejvážnější následky zanechaly v povodí řeky Bacchiglione.

(22) Náklady na opatření způsobilá pro financování podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002 se odhadují na 779,06 milionu EUR a člení se do čtyř kategorií: A) okamžitá obnova zničené infrastruktury, B) dočasné ubytování a záchranné práce, C) ochranná infrastruktura a opatření na okamžitou ochranu kulturního dědictví a D) vyčištění oblastí zasažených katastrofou. S ohledem na skutečnost, že pouze část nahlášené škody lze považovat za přímou škodu (viz bod 18 výše), částka na opatření způsobilá pro financování musí být opravena na maximální výši 573,225 EUR.

(23) Postižený region je způsobilý pro financování ze strukturálních fondů (2007–2013) v rámci cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. Italské orgány neoznámily Komisi žádný záměr financovat odstraňování následků záplav z jiných zdrojů Společenství.

(24) Italské orgány uvedly, že pro způsobilé náklady neexistuje pojistné krytí.

3.           Financování

Celkový roční disponibilní rozpočet Fondu solidarity činí 1 000 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že hlavním důvodem pro zřízení fondu byla solidarita, je Komise toho názoru, že pomoc z fondu by měla být progresivní. S ohledem na dříve uplatňované postupy to znamená, že na část škody, která přesahuje limit (0,6 % HND nebo 3 miliardy EUR v cenách z roku 2002, podle toho, která částka je nižší), by měla být poskytnuta pomoc vypočítaná podle vyšší sazby než na část škody do výše limitu. Sazba používaná v minulosti při stanovování přídělů v případě závažných katastrof činila 2,5 % z celkových přímých škod do limitu, jenž platí pro uvolnění prostředků z fondu, a 6 % z celkových přímých škod, které tento limit překračují. Metodika pro výpočet pomoci z Fondu solidarity byla stanovena ve výroční zprávě Fondu solidarity (2002–2003) a byla schválena Radou a Evropským parlamentem.

Navrhuje se snížení prostředků na platby v rozpočtovém bodu 05 04 05 01 – Programy pro rozvoj venkova, aby se zohlednily rozdíly mezi prognózami plateb členských států aktualizovanými v září 2011 a výkazem plateb, které byly předloženy v listopadu 2011.

Komise navrhuje, aby byly v tomto případě použity stejné procentní sazby a byla poskytnuta pomoc v této výši:

|| || || || || (v eurech)

|| Přímé škod, které byly uznány || Limitní hodnoty || Částka podle sazby 2,5 % || Částka podle sazby 6 % || Celková částka navrhované pomoci EU

Španělsko – zemětřesení ve městě Lorca || 842,838 milionů || 3 536 milionů || 21 070 950 || - || 21 070 950

Záplavy v regionu Benátsko || 676,357 milionů || 3 536 milionů || 16 908 925 || - || 16 908 925

Celkem || || || || || 37 979 875

4.           Souhrnná tabulka v členění podle okruhů finančního rámce

Finanční rámec Okruh/podokruh || Finanční rámec na rok 2011 || Rozpočet 2011 (včetně OR č. 1-5 a NOR č. 6) || NOR č. 7/2011 || Rozpočet 2011 (včetně OR č. 1-5 a NOR č. 6-7/2011)

PZ || PP || PZ || PP || PZ || PP || PZ || PP

1. UDRŽITELNÝ RŮST || || || || || || || ||

1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || 12 987 000 000 || || 13 520 566 270 || 11 523 944 758 || || || 13 520 566 270 || 11 523 944 758

1b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost || 50 987 000 000 || || 50 983 843 784 || 42 060 394 626 || || || 50 983 843 784 || 42 060 394 626

Celkem || 63 974 000 000 || || 64 504 410 054 || 53 584 339 384 || || || 64 504 410 054 || 53 584 339 384

Rozpětí[10] || || || -30 410 054 || || || || -30 410 054 ||

2. OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A HOSPODAŘENÍ S NIMI || || || || || || || ||

Z toho výdaje související s trhem a přímé platby || 47 617 000 000 || || 42 868 061 900 || 42 788 499 841 || || || 42 868 061 900 || 42 788 499 841

Celkem || 59 688 000 000 || || 58 659 248 389 || 56 378 918 184 || || -37 979 875 || 58 659 248 389 || 56 340 938 309

Rozpětí || || || 1 028 751 611 || || || || 1 028 751 611 ||

3. OBČANSTVÍ, SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO || || || || || || || ||

3a. Svoboda, bezpečnost a právo || 1 206 000 000 || || 1 180 030 263 || 857 199 845 || || || 1 180 030 263 || 857 199 845

3b. Občanství || 683 000 000 || || 879 831 486 || 842 903 486 || 37 979 875 || 37 979 875 || 917 811 361 || 880 883 361

Celkem || 1 889 000 000 || || 2 059 861 749 || 1 700 103 331 || 37 979 875 || 37 979 875 || 2 097 841 624 || 1 738 083 206

Rozpětí[11] || || || 26 072 737 || || || || 26 072 737 ||

4. EU JAKO GLOBÁLNÍ HRÁČ[12] || 8 430 000 000 || || 8 759 300 431 || 7 242 528 574 || || || 8 759 300 431 || 7 242 528 574

Rozpětí || || || -70 439 377 || || || || -70 439 377 ||

5. SPRÁVNÍ NÁKLADY / SPRÁVA[13] || 8 144 000 000 || || 8 172 839 289 || 8 171 544 289 || || || 8 172 839 289 || 8 171 544 289

Rozpětí || || || 53 160 711 || || || || 53 160 711 ||

CELKEM || 142 125 000 000 || 133 440 000 000 || 142 155 659 912 || 127 077 433 762 || 37 979 875 || 0 || 142 193 639 787 || 127 077 433 762

Rozpětí || || || 1 112 135 628 || 6 544 566 238 || || || 1 112 135 628 || 6 544 566 238

[1]               Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 68, 15.3.2011, s. 1.

[3]               Úř. věst. L 172, 30.6.2011, s. 1.

[4]               Úř. věst. L 213, 19.8.2011, s. 1.

[5]               Úř. věst. L 251, 27.9.2011, s. 1.

[6]               KOM(2011) 674 v konečném znění.

[7]               Tato částka odpovídá 3 miliardám EUR v cenách roku 2002.

[8]               Výroční zpráva 2002–2003 a Zpráva o zkušenostech získaných po roce používání nového nástroje KOM(2004) 397 v konečném znění, 26.5.2004.

[9]               Výroční zpráva 2002–2003 a Zpráva o zkušenostech získaných po roce používání nového nástroje KOM(2004) 397 v konečném znění, 26.5.2004.

[10]             Do výpočtu rozpětí v podokruhu 1a není zahrnut Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (500 milionů EUR). 34 milionů EUR, jež tento strop překračuje, je financováno uvolněním prostředků z nástroje pružnosti.

[11]             Částka vyčleněná na Fond solidarity Evropské unie se v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 (Úř. věst. C 139, 14.6.2006) zapíše nad rámec příslušných okruhů.

[12]             Rozpětí v okruhu 4 na rok 2011 nezohledňuje prostředky související s rezervou na pomoc při mimořádných událostech (253,9 milionu EUR). 71 milionů EUR, jež tento strop překračuje, je financováno uvolněním prostředků z nástroje pružnosti.

[13]             Pro výpočet rozpětí, jež zbývá do dosažení stropu v rámci okruhu 5, byly s ohledem na poznámku pod čarou č. 1 finančního rámce na období 2007–2013 uvažovány příspěvky zaměstnanců do systému důchodového zabezpečení ve výši 82 milionů EUR.