SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

První výroční zpráva o provádění strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie

I. Úvod

V červenci letošního roku provádí pravicový extremista v Norsku zničující teroristický útok. V srpnu veřejné orgány ve Spojeném království zabaví při rekordním zátahu 1,2 tuny kokainu. V celé EU mají kybernetické útoky stále ničivější dopad na veřejné i soukromé počítačové systémy. Dané události jsou nekompromisní připomínkou toho, jak je důležité přijmout opatření proti vnitřním bezpečnostním hrozbám.

Sdělení Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie[1], které přijala Komise v listopadu 2010, vytyčilo priority, na něž se má EU v příštích čtyřech letech zaměřit, a to se zřetelem k těmto cílům: 1) zničit mezinárodní zločinecké sítě, 2) předcházet terorismu a řešit radikalizacia nábor, 3) zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, 4) posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a 5) zlepšit odolnosti Evropy vůči krizíma katastrofám.

V souvislosti s tím, jak se bezpečnostní hrozby postupně projevují a profilují, EU musí být připravena na ně reagovat. Je nezbytné, aby organizace EU, jako je Europol, Eurojust, Frontext a situační středisko EU (SitCen), pravidelně hodnotily hrozby a rizika.

V poslední zprávě Europolu[2] jsou určeny tři nově se projevující mimořádně závažné hrozby:

Za prvé, otázky související s internetovou technologií , pro niž je příznačný rychlý rozvoj. Internet je nyní nedílnou a nepostradatelnou součástí každodenního života občanů EU, ale stává se také významným zprostředkujícím článkem pro širokou škálu trestné činnosti a nástrojem propagandy terorismu. Rostoucí závislost na internetové technologii činí naši společnost zranitelnější vůči velice závažným útokům hackerů, jejichž cílem se mohou stát správní orgány, průmyslové řídící systémy nebo banky.

Za druhé, potenciální dopady pokračující hospodářské krize . Narůstající finanční omezení mohou znamenat snížení prostředků, jež mají k dispozici veřejné orgány pro boj s vnitřními bezpečnostními hrozbami. Tento problém nemá jasné a okamžité řešení – všichni si však musí být vědomi těchto omezení a jejich důsledků.

Za třetí, dopad vnějšího rozměru bezpečnosti na EU. Vnitřní bezpečnost EU je těsně spjata s bezpečnostní situací v jejím okolí, jak prokazují nedávné události v arabském světě. Tyto povzbudivé události, které přinášejí do daného regionu demokracii a prosperitu, také přispěly ke značným přesunům obyvatel, což vyvolalo zvýšený tlak na kapacity správy hranic v sousedních zemích, včetně vnější hranice EU. Stejně tak pokračující vysídlování lidí a mezery ve správě a řízení mohou být živnou půdou pro nárůst trestné činnosti a teroristických aktivit v oblasti Sahelu. Na jihovýchodě EU jsou země západního Balkánu i nadále zdrojem znepokojení, vzhledem k přetrvávajícím aktivitám nadnárodní organizované trestné činnosti, jako je nelegální obchodování s drogami, lidmi a padělaným zbožím.

Potřeba spolupráce zemí EU s cílem čelit těmto výzvám nebyla nikdy naléhavější než právě nyní. V průběhu nadcházejících let bude nezbytné provádět určená opatření. Ale to samo o sobě nestačí. Příslušné strategické cíle je třeba převést do podoby konkrétních plánů a opatření. V tomto ohledu Komise vítá metodiku politického cyklu v rámci projektu EU Harmonie, na jejímž základě budou převedeny politické priority a hodnocení hrozeb do podoby konkrétních operativních akčních plánů, a to v oblasti mezinárodní závažné trestné činnosti a organizované trestné činnosti, kyberkriminality a správy hranic prostřednictvím plnění osmi priorit odsouhlasených Radou.[3]

Při dalším postupu provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU bude Komise i nadále zajišťovat plné dodržování zásad právního státu a Listiny základních práv Evropské unie, včetně práva na ochranu soukromí jednotlivců.

Tato zpráva obsahuje hodnocení provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU v roce 2011. Shrnuje stav vnitřní bezpečnosti EU v oblasti každého z pěti cílů strategie vnitřní bezpečnosti EU[4] a prezentuje také perspektivu kroků v roce 2012. Podrobná hodnocení klíčových opatření, která byla provedena v roce 2011, lze najít v příloze.

II. Stav vnitřní bezpečnosti EU

1. Organizovaná trestná činnost / mezinárodní zločinecké sítě

Vzniká nové prostředí trestné činnosti, pro něž jsou stále větší měrou příznačné vysoce mobilní a flexibilní skupiny působící ve více jurisdikcích a oblastech trestné činnosti, v níž jim napomáhá zejména široce rozšířené nezákonné používání internetu. Skupiny s nejlepšími zdroji soustředily různá portfolia oborů trestné činnosti, zvýšily svou odolnost v době úsporných hospodářských opatření a posílily svou schopnost vyhledávat a využívat nové trhy nezákonné činnosti. Aktivity, které jsou spojeny s nízkou mírou pociťovaného rizika, jako jsou podvody s uhlíkovými kredity, podvody s platebními kartami a padělání různého zboží, přitahují rostoucí měrou zájem zavedených zločineckých skupin.

Přestože cíle teroristických skupin a skupin organizovaného zločinu jsou odlišné, vzájemné propojení jejich aktivit je zjevně stále častějším jevem. Trestná činnost je ve velkém měřítku využívána k financování teroristických aktivit[5]. Teroristické skupiny se mohou přímo podílet na organizované trestné činnosti nebo mohou být napojeny na jednotlivé pachatele a zločinecké skupiny v oblastech, jako například obchodování se zbraněmi a drogami, obchodování s lidmi nebo finanční podvody, praní peněz a vydírání.

Přeshraniční spolupráce mezi příslušnými orgány je zásadním prvkem v procesu vyrovnávání se s výzvami, jimž čelí vnitřní bezpečnost EU. Nástroje, které jsou k dispozici pro výměnu informací, zejména švédská iniciativa[6] a Prümská rozhodnutí[7], však nebyly v členských státech doposud plně provedeny. Je třeba dosáhnout ještě větší soudržnosti a upevnění procesu přeshraniční výměny informací týkajících se prosazování práva.

Evropští občané musejí mít jistotu, že efektivní proces zničení zločineckých sítí bude doplněn o koordinovaný postup v oblasti účinného a spravedlivého trestního stíhání. Různé nástroje pro spolupráci v oblasti soudní a v oblasti prosazování práva ovšem musí ještě ratifikovat a provést všechny členské státy[8]. Lišící se požadavky členských států ve vztahu k prohlídkám a zabavení majetku v přeshraničních vztazích mohou kromě toho bránit koordinaci naléhavých opatření v odlišných jurisdikcích. Evropský vyšetřovací příkaz by posílil zásadu vzájemného uznávání a představoval řešení současných problémů při získávání informací a důkazů v přeshraničních případech.

Celková hodnota majetku zmrazeného a zabaveného v EU je stále nízká ve srovnání s odhadovaným majetkem zločineckých organizací. Je třeba toho udělat více, aby byl proces sledování a zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti efektivnější. Zločinci páchající organizovanou trestnou činnost nyní usilují o reinvestování prostředků pocházejících z trestné činnosti do legální činnosti, což znamená, že je třeba vymezit důraznější pravidla v rámci boje proti praní peněz a zaměřit operativní činnost více na prostředky, jimiž se zločinci snaží pronikat do legálního hospodářství.

V roce 2011, za účelem rozšíření rejstříku nástrojů Evropské unie v boji proti organizovanému zločinu, Komise kromě jiného přijala soubor protikorupčních opatření a navrhla právní předpisy EU o sběru údajů jmenné evidence cestujících při letech vstupujících na území EU nebo toto území opouštějících.

Další postup v roce 2012

Komise:

- přijme balíček opatření o zabavení a propadnutí majetku z trestné činnosti;

- předloží návrh reformy Europolu a Evropské policejní akademie (dále jen „CEPOL“) společně s evropským systémem odborného vzdělávání;

- předloží návrh reformy jednotky Eurojust;

- bude usilovat o uzavření dvou nových dohod o jmenné evidenci cestujících se Spojenými státy a Kanadou;

- bude prosazovat přijetí svého návrhu směrnice o sběru údajů jmenné evidence cestujících;

- předloží sdělení o evropském modelu pro výměnu informací;

- vypracuje strategii vyšetřování trestné činnosti v oblasti finančních prostředků;

- předloží návrh revidované směrnice o boji proti praní peněz/financování terorismu; a

- vydá strategii boje proti obchodování s lidmi na pětileté období.

Členské státy se vyzývají, aby:

- provedly opatření předpokládaná v politickém cyklu EU;

- zvýšily úsilí směřující k rozvíjení administrativního přístupu zahrnujícího všechny orgány veřejného sektoru, tedy nejen donucovací orgány s cílem chránit hospodářství před trestnou činností a korupcí;

- dosáhly pokroku v procesu zřizování efektivně fungujících úřadů pro propadnutí majetku z trestné činnosti a usnadnění výměny informací a osvědčených postupů,

- ratifikovaly a uplatňovaly stávající nástroje pro spolupráci soudních a donucovacích orgánů a pro výměnu informací, včetně švédské iniciativy, směrnice o uchovávání údajů a Prümských rozhodnutí a rovněž úmluv o předávání trestního řízení a vzájemné pomoci ve věcech trestních; a

- neprodleně provedly směrnici o obchodování s lidmi.

2. Terorismus a radikalizace

Deset let po událostech z 11. září ze statistik týkajících se osob podezřelých z terorismu vyplývá, že pro EU je i nadále hlavní hrozbou islámský terorismus. Nicméně tragické události v Norsku z letošního července nám připomněly, že hrozba představovaná terorismem se neomezuje na jeden soubor politických nebo náboženských ideologií či motivací. Síť první reakce, která byla vytvořena po teroristických útocích v Londýně v roce 2005, byla poprvé aktivována po útoku v Norsku a ukázalo se, že je užitečná.

Stále větším zdrojem znepokojení se stávají také domácí terorismus a radikalizace občanů EU. EU musí tomuto vývoji předcházet, jak pokud jde o proces radikalizace, tak co se týče používané technologie. Síť EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci, jejíž činnost byla zahájena v září 2011, je určena k usnadnění sdílení znalostí, zvyšování povědomí a navrhování nových a tvořivých řešení v boji proti násilnému extremismu. Komise zajistí, že spolu s Evropskou službou pro vnější činnost a Koordinátorem Evropské unie pro boj proti terorismu bude zaujat soudržný způsob, jak čelit násilnému extremismu uvnitř EU i mimo ni.

Rizikům spojeným s radikalizací jednotlivců nelze zcela zamezit. Z tohoto důvodu iniciativy zaměřené na zabránění přístupu teroristů k finančním prostředkům a materiálům a na zlepšení bezpečnosti dopravy budou mít rozhodující význam v boji proti terorismu. V roce 2010 Komise navrhla akční plán EU k posílení bezpečnosti letecké nákladní dopravy, s novými pravidly a vymezením kritérií pro určování vysoce rizikového nákladu a nyní postoupila do konečné fáze vypracování posouzení rizik bezpečnosti letecké dopravy v EU. Zlepšená výměna informací s Europolem a s Eurojustem by kromě toho usnadnila předcházení teroristickým aktivitám i jejich následné stíhání.

Další postup v roce 2012

Komise:

- uspořádá konferenci na vysoké úrovni zaměřenou na boj proti násilnému extremismu, za podpory sítě EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci;

- vypracuje soubor návrhů řešících problém využívání internetu teroristy, v jejichž rámci budou zkoumány prostředky boje proti radikalizaci na internetu;

- navrhne legislativní nástroj pro zmrazení aktiv za účelem boje proti terorismu a souvisejícím činnostem;

- přezkoumá směrnici o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posoudí potřebu zvýšit jejich ochranu.

- předloží zprávu o provádění akčního plánu EU v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných (CBRN) hrozeb v polovině období a přezkum akčního plánu EU pro výbušniny; a

- navrhne možnosti pro zřízení unijního systému sledování financování terorismu na základě diskuzí s Radou a Evropským parlamentem; a

- navrhne možnosti dalšího posílení bezpečnosti dopravy se zvláštním zřetelem na otázky pozemní dopravy.

Členské státy se vyzývají, aby:

- provedly akční plán k bezpečnosti letecké nákladní dopravy; a

- zvýšily úsilí v boji proti násilnému extremismu.

3. Kyberkriminalita a kybernetická bezpečnost

Kyberkriminalita směřuje především do EU, zejména vzhledem k její vyvinuté internetové infrastruktuře, velkému počtu uživatelů a ekonomikám a systémům platebního styku fungujícím čím dál častěji pomocí internetu. V důsledku tempa a sofistikovanosti technologického rozvoje se kyberkriminalita neustále rozvíjí. Nové technologické trendy, jako je růst cloud computingu a stále rozšířenější používání mobilních zařízení, jsou zdrojem dalších hrozeb pro uživatele a umocňují výzvy, s nimiž jsou konfrontovány donucovací orgány.[9] Široce rozšířené používání internetové technologie v EU také vyvolalo bezprecedentní nárůst počtu materiálů zobrazujících zneužívání dětí na příslušných trzích a krádeží duševního vlastnictví.

Internet nemá žádné hranice, ale soudní pravomoc pro stíhání kyberkriminality stále ještě končí na vnitrostátních hranicích. Členské státy musí spojit své úsilí na úrovni EU, aby na danou hrozbu reagovaly společně. To by předpokládalo také rozsáhlejší využití stávajících kapacit agentur EU. K posílení schopnosti EU potírat kyberkriminalitu přispěje rovněž spolupráce s mezinárodními partnery.

V roce 2011 bylo dosaženo pozitivního posunu v procesu přípravy zřízení centra EU pro boj proti kyberkriminalitě a rovněž podpory členských států při zřizování vnitrostátních/vládních skupin pro reakci na počítačové hrozby. Pracovní skupina EU-USA pro kybernetickou bezpečnost a kyberkriminalitu úspěšně dovedla do konce realizaci různých projektů, od spolupráce v boji s dětskou pornografií až po společná cvičení zaměřená na předcházení kybernetickým útokům.

Další postup v roce 2012:

Komise:

- vypracuje evropskou zastřešující strategii pro bezpečný internet;

- přijme veškerá opatření k tomu, aby byla do roku 2013 vytvořena struktura evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě; a

- naváže na činnost pracovní skupiny EU-USA pro kybernetickou bezpečnost a kyberkriminalitu a zahájí spolupráci s dalšími mezinárodními partnery.

Členské státy se vyzývají, aby:

- provedly opatření v rámci politického cyklu EU;

- pokračovaly ve svém úsilí o vývoj vlastní vnitrostátní kapacity pro odborné vzdělávání a osvětovou činnost proti kyberkriminalitě a zřídily střediska excelence;

- ratifikovaly úmluvu Rady Evropy o kyberkriminalitě [10] ;

- zřídily vnitrostátní/vládní skupiny pro reakci na počítačové hrozby (CERT) a vytvořily dobře fungující síť;

- a zlepšily systémy podávání zpráv o kyberkriminalitě.

4. Správa hranic

V průběhu roku 2011 členské státy a agentura Frontex musely vystupňovat své úsilí, aby dokázaly čelit zvyšujícímu se tlaku na vnější hranice EU. Po vyslání mise v rámci operace Hera z roku 2006 se agentuře Frontex podařilo uzavřít trasu nelegální migrace ze západní Afriky na Kanárské ostrovy. Na východní hranici EU pokračuje velkoplošné pašování. Komise však tento rok předložila řadu opatření, jak se s tím vypořádat[11]. Klíčovými místy pro nelegální přechod hranic v současnosti jsou a pravděpodobně budou i nadále hranice podél pobřeží Středozemního moře a pozemní hranice s Tureckem.

Po nedávných událostech v severní Africe proniklo na území EU více než 50 000 migrantů přes hranici podél pobřeží Středozemního moře, často za pomoci zločineckých sítí. Mise vyslaná v rámci společné operace Hermes agentury Frontex v únoru 2011 napomáhala při hlídkování na této trase. Stejně tak pohraniční jednotka rychlé reakce agentury Frontex (RABIT), který vůbec poprvé poskytl svou podporu v oblasti správy hranic na pozemní hranici mezi Řeckem a Tureckem, přispěl v průběhu svého nasazení ke snížení počtu nelegálních přechodů hranic o 75 %.

V lednu 2011 Komise předložila rámec evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR). Agentura Frontex spolu s šesti členskými státy zahájila pilotní projekt na vnější pozemní/námořní hranici. To se stalo zdrojem pro legislativní návrh Komise týkající se systému EUROSUR, který bude předložen v prosinci 2011 se záměrem uvést jej do provozu v roce 2013.

Správa vnějších hranic musí posílit bezpečnost a usnadnit cestování. Komise se zřetelem k těmto cílům v roce 2011 předložila návrhy na zlepšení schengenského systému hodnocení a sledování a analýzu případného zřízení systému vstupu/výstupu a systému registrovaných cestujících, k jehož zavedení vyzvala Evropská rada.

Další postup v roce 2012:

Komise:

- předloží návrhy na základě výsledku jednání o sdělení o inteligentních hranicích (systém vstupu/výstupu a program registrovaných cestujících); a

- předloží návrhy, jak zlepšit koordinaci hraničních kontrol prováděných různými vnitrostátními orgány (policii, pohraniční stráží a celními orgány).

Členské státy se vyzývají, aby:

- provedly opatření předpokládaná v rámci politického cyklu EU;

- pokračovaly ve svém úsilí ve vztahu ke zřizování evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR); a

- aktivně se zapojily do dialogu o migraci, mobilitě a bezpečnosti s nově vznikajícími vládami severní Afriky a Středního východu.

5. Řešení krizí a zvládání katastrof

V posledních letech byli evropští občané vystaveni různým katastrofám, ať již přírodního původu nebo způsobených člověkem. I nadále přetrvává hrozba zlovolných činů, jako jsou teroristické či kybernetické útoky a záměrné nebo náhodné vypuštění původců chorob a patogenů. Zemětřesení v italské Aquile, krize v důsledku oblaku sopečného prachu po výbuchu sopky na Islandu a červencový teroristický útok v Norsku ještě umocňují potřebu, aby EU zvýšila svou kapacitu řešení krizí a zvládání katastrof. Incident ve Fukušimě poukázal nejenom na potenciál kauzálních řetězců událostí – od zemětřesení, přes tsunami až po krizovou situaci havárie jaderného zařízení – ale také na globální dopad těchto událostí například na mezinárodní dopravu, celní systém a bezpečnost potravin, jež vyžadují komplexní řešení v oblasti řízení rizik.

Složitost a rozsah těchto výzev vyžaduje komplexní přístup k hodnocení rizik, zpracování prognóz a prevenci, připravenosti a zmírňování dopadů. K tomu je nezbytné spojení různých politik, nástrojů a služeb, jež mají k dispozici EU a členské státy.

Prostřednictvím úřadu Europol, agentury Frontex a situačního střediska (dále jen „SitCen“) EU a monitorovacího a informačního střediska Evropské komise má EU možnost využívat určité zdroje a odborné znalosti v procesu shromažďování a analýzy informací, hodnocení hrozeb a reakce na mimořádné situace v různých oblastech vnitřní bezpečnosti. Jedním z nejnáročnějších úkolů v nadcházejících letech bude ovšem postupný přechod k soudržné politice řízení rizik představující spojení hodnocení hrozeb a rizik s formulací a prováděním politiky. V průběhu roku 2011 byly podniknuty počáteční kroky tímto směrem.

Další postup v roce 2012:

Komise:

- přispěje k dalšímu rozvíjení evropské politiky v oblasti hodnocení hrozeb a rizik a vypracuje přehled hlavních rizik přírodních či člověkem způsobených katastrof, s nimiž může být EU v budoucnosti konfrontována;

- bude dále rozvíjet svou kapacitu strategického hodnocení, zejména prostřednictvím spojení stávajících odborných znalostí různých subjektů (agentur Europol, Frontex a střediska SitCen) v oblasti vnitřní bezpečnosti; a

- předloží s vysokým představitelem pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společný návrh k provádění doložky solidarity.

Členské státy se vyzývají, aby:

- vypracovávaly pravidelné zprávy o hodnocení hrozeb a rizik; a

- podporovaly úsilí směřující ke zvýšení evropské kapacity pro reakce na katastrofy.

III. Závěr

Tato zpráva o vnitřní bezpečnosti EU poukazuje na některé problémy, které musí blíže posoudit Evropský parlament, členské státy, Komise a společnost obecně.

Hrozby, na něž upozornil dokument Strategie vnitřní bezpečnosti EU z listopadu 2010, neztratily v roce 2011 nic na své závažnosti a měly by být i nadále stěžejní oblastí, na kterou se zaměří opatření EU v oblasti vnitřní bezpečnosti.

V boji proti organizované trestné činnosti bylo dosaženo značného pokroku, a to zejména v souvislosti s návrhem právních předpisů EU o sběru údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě, kteří vstupují na území EU či toto území opouštějí, a s přijetím souboru právních předpisů upravujících boj proti korupci. V oblasti spolupráce soudních a donucovacích orgánů a vypracování správního přístupu v boji proti závažné trestné činnosti je třeba ještě docílit dalších pozitivních posunů.

Pokud jde o problematiku terorismu a radikalizace , k úspěchům patří zejména zřízení Evropské sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci. Přijetí sdělení o systému EU pro sledování financování terorismu je také důležitým krokem směrem vpřed. Zvýšené úsilí je ovšem třeba věnovat rámci správních opatření, pokud jde o zmrazení aktiv teroristů a zlepšení bezpečnosti pozemní dopravy.

Opatření v boji proti kyberkriminalitě se vyvíjejí dobře. Bylo dosaženo pokroku v procesu zřizování centra EU pro boj proti kyberkriminalitě a vytvoření skupin pro reakci na počítačové hrozby (CERT). Některé členské státy musí přijmout naléhavá opatření k ratifikaci Budapešťské úmluvy.

V oblasti správy hranic je na dobré cestě zavedení evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR), je však třeba ještě dále jednat o návrzích týkajících se inteligentních hranic a více zlepšit spolupráci mezi agenturami na vnitrostátní úrovni.

Pokud jde o opatření související s řešením krizí a zvládáním katastrof , bylo také dosaženo pozitivního posunu. V roce 2011 byly realizovány činnosti například v oblasti hodnocení rizik. V oblasti řešení krizí je ovšem třeba vynaložit další úsilí, máme-li dosáhnout našeho cíle. Pro tyto účely je nezbytné plné nasazení a spolupráce mezi členskými státy, Komisí a Službou pro vnější činnost.

Bylo dosaženo značného pokroku v procesu překlenování rozdílu mezi vnitřní a vnější bezpečností. Bylo navrženo několik iniciativ s cílem podporovat spolupráci a koordinaci; to se týká například praktické spolupráce v oblasti terorismu, nadnárodní trestné činnosti a nelegální migrace na západním Balkáně, v oblasti Afrického rohu a v oblasti Sahelu. Kromě toho Služba pro vnější činnost a Komise vypracovaly společný dokument k posílení vazeb mezi subjekty společné bezpečnostní a obranné politiky (dále jen „SBOP“) a subjekty působícími v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (SVV), včetně možností spolupráce mezi policejními misemi SBOP a agenturou Europol.

A konečně, úspěch jakékoli strategie závisí na její schopnosti přinést konkrétní výsledky. Pro strategii vnitřní bezpečnosti EU byl rok 2011 slibným začátkem. Zbývají ale další tři roky a pro zajištění bezpečnosti evropského občana je třeba toho udělat ještě hodně. V souvislosti s předkládáním výsledků v příští výroční zprávě je třeba dosáhnout pokroku ve všech prioritách, ale zejména v boji proti závažné trestné činnosti a organizované trestné činnosti, a rovněž proti stále rozšířenější hrozbě, již představuje kyberkriminalita.

Příloha

Provádění pěti cílů strategie vnitřní bezpečnosti EU v roce 2011

Tato příloha obsahuje popis aktuálního stavu provádění pěti priorit strategie vnitřní bezpečnosti EU, s informacemi o klíčových realizovaných výsledcích z roku 2011 a tabulkou znázorňující stav provádění plánovaných opatření v rámci každého cíle.

Od přijetí strategie vnitřní bezpečnosti EU v roce 2010 Rada přijala také politický cyklus EU týkající se organizované trestné činnosti na období 2011 – 2013. Projekt Harmonie tvoří osm priorit, které se zaměřují na řešení závažné a organizované trestné činnosti, kyberkriminalitu a posílení správy hranic[12]. Tato metodika je důležitým krokem k převedení politických priorit a strategie vnitřní bezpečnosti EU do podoby činností, které přinášejí kolektivní konkrétní výsledky v oblasti vnitřní bezpečnosti.

Cíl 1 – Zničit mezinárodní zločinecké sítě

Jmenná evidence cestujících EU (PNR)

V únoru 2011 Komise navrhla právní předpisy EU o sběru údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě, kteří vstupují na území EU či toto území opouštějí. Jejich cílem je umožnit příslušným orgánům v členských státech analyzovat údaje za účelem předcházení teroristickým trestným činům a závažným trestným činům a rovněž za účelem odhalování těchto činů a trestního stíhání za tyto činy. Tento návrh v současné době projednává Evropský parlament a Rada. Návrh je součástí širší politiky jmenné evidence cestujících, do níž spadá i uzavírání dohod o jmenné evidenci cestujících se třetími zeměmi. Tyto dohody umožňují využívání údajů jmenné evidence cestujících z EU donucovacími orgány těchto zemí za stejným účelem. Dohody uzavřené s Kanadou a se Spojenými státy jsou v současné době opětovně projednávány, zatímco nová dohoda s Austrálií byla podepsána v září 2011.

V rámci ročního pracovního programu na rok 2012[13] pro program „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ Komise vyčlenila částku 25 milionů EUR určenou na financování příležitostí pro zřizování jednotek jmenné evidence cestujících v členských státech.

Společné vyšetřovací týmy

Za účelem podpory zřizování společných vyšetřovacích týmů – zejména v krátkém časovém intervalu – a dosažení pozitivního praktického dopadu na boj proti přeshraniční trestné činnosti Komise poskytla finanční prostředky ve výši 2,1 milionu EUR ve druhém kole financování jednotce Eurojust na projekt společných vyšetřovacích týmů „Podpora většího využívání společných vyšetřovacích týmů“. Projekt podporuje zřízení nových společných vyšetřovacích týmů a také činnost společných vyšetřovacích týmů, které již existují, zlepšením jejich přístupu k finanční pomoci v nadcházejících letech. V prvním roce současný projekt Eurojustu již podpořil 33 společných vyšetřovacích týmů šetřících různé trestné činy, jako je obchodování s drogami, obchodování s lidmi, nelegální přistěhovalectví, trestná činnost týkající se vozidel, kyberkriminalita a finanční trestná činnost. Europol také podpořil zřizování a činnost společných vyšetřovacích týmů svou sítí rychlé a bezpečné komunikace a výměny informací, logistickou a forenzní podporou a analytickými zdroji.

Příklad 1: Jednotka Eurojust, kromě jiného, podpořila úspěšný společný vyšetřovací tým vytvořený Německem a Rumunskem, který vyšetřoval aktivity skupiny organizované trestné činnosti podílející se na obchodování s lidmi. V důsledku tohoto vyšetřování bylo 50 pachatelů obviněno z obchodování s lidmi a souvisejících trestných činů. Doposud bylo odsouzeno 6 pachatelů, vyslechnuto 148 svědků a zabaveno 860 000 EUR (peněžní prostředky a majetek). V rámci projektu financování společného vyšetřovacího týmu jednotka Eurojust poskytla finanční prostředky určené k hrazení nákladů na cestovné a ubytování členů společného vyšetřovacího týmu, což umožnilo přímou komunikaci a realizaci výše uvedených vyšetřovacích kroků. Finanční podpora byla poskytnuta také na překlady vyšetřovacích materiálů. Příklad 2: Multilaterální společný vyšetřovací tým koordinovaný Eurojustem měl zásadní význam pro úspěšné vyšetřování a trestní stíhání dodávek kokainu velkého rozsahu z Jižní Ameriky do Evropy. Dohoda o společném vyšetřovacím týmu byla podepsána na počáteční období šesti měsíců, ale několikrát byla prodloužena, aby umožnila nepřerušenou práci po dobu více než dvou let. Vyšetřující a soudní orgány v rámci společného vyšetřovacího týmu se pravidelně setkávaly s cílem přijímat rozhodnutí o společných strategiích a vyměňovaly si informace a důkazy bez prodlev spojených s tradičními žádostmi o vzájemnou právní pomoc. Žalobci a donucovací orgány ze země X byli přítomni při vyslýchání podezřelých v zemi Y. Jmenování vedoucích společných vyšetřovacích týmů pověřených pravomocí řídit celý společný vyšetřovací tým při působení v jejich vlastních zemích umožnilo rychlé provádění opatření v oblasti spolupráce mezi donucovacími a soudními orgány v odlišných jurisdikcích. Jednotka Eurojust koordinovala činnost společného vyšetřovacího týmu na schůzkách v Haagu, s aktivním zapojením Europolu a jeho analytických nástrojů. Finanční prostředky od Eurojustu pro společný vyšetřovací tým byly použity pro financování nákladů, jako je tlumočení, překlad dokumentů, cestovné a ubytování. Jednotka Eurojust také poskytla zařízení, která umožnila bezpečnou komunikaci mezi členy společného vyšetřovacího týmu. Společný vyšetřovací tým přispěl k zatčení přibližně 30 hlavních podezřelých v celém světě, zabavení více než 1 000 kg kokainu a majetku v hodnotě milionů eur. |

Od února 2011 funguje v rámci Eurojustu[14] sekretariát sítě pro společné vyšetřovací týmy za účelem zvyšování povědomí, řešení problémů a výměny osvědčených postupů mezi odborníky. Ustanovení v revidovaném rozhodnutí o zřízení jednotky Eurojust, která podmiňují financování společných vyšetřovacích týmů Společenstvím přizváním Eurojustu k účasti na společných vyšetřovacích týmech (čl. 9 písm. f), a která zajišťují, aby členské státy vyrozuměly Eurojust v případě, že zřizují společný vyšetřovací tým (čl. 13 odst. 5), pomohou získat přesnější přehled o všech existujících společných vyšetřovacích týmech v EU.

Boj proti korupci

Korupce byla dlouho vnímána především jako vnitrostátní problém. Postupem času bylo ovšem stále zřejmější, že má také své přeshraniční dopady a nelze proti ní vést úspěšný boj izolovaně. Přeshraniční organizovaná trestná činnost se často uchyluje k úplatkářství jako k prostředku, jenž jí umožňuje pronikání do právního systému. Potřebné zákony k řešení korupce byly již z valné části přijaty a příslušné instituce pro tento účel víceméně zavedeny, ale přesto proces provádění protikorupčních politik v celé EU je i nadále nevyvážený. Stockholmský program vyzývá Komisi, aby vypracovala ukazatele pro hodnocení úsilí členských států v boji proti korupci.

V červnu 2011 Komise přijala soubor protikorupčních opatření, v jehož rámci byl zaveden mechanismus EU pro podávání zpráv o boji proti korupci („zpráva EU o boji proti korupci“) za účelem pravidelného posuzování úsilí členských států v boji proti korupci. Zpráva EU o boji proti korupci bude posuzovat dosažené výsledky, nezdary a zranitelná místa členských států s cílem působit na orientaci politické vůle směrem k důraznějšímu uplatňování přístupů ke korupci na principu nulové tolerance, podporovat činnosti vzájemného učení a usnadňovat výměnu osvědčených postupů. Komise tuto zprávu zveřejní každé dva roky počínaje rokem 2013. Zaměří se na průřezové otázky, definuje trendy v EU a nabídne analýzy a doporučení pro konkrétní země.

Zpráva Komise o účasti Evropské unie ve Skupině států proti korupci (dále jen „GRECO“) v rámci Rady Evropy, která je součástí souboru protikorupčních opatření, analyzuje různé způsoby, jak posílit spolupráci mezi EU a skupinou GRECO a vyvozuje závěr, že členství EU ve skupině GRECO je vhodnou cestou vpřed ke splnění cílů Stockholmského programu. Na základě těchto zjištění Komise zažádá o souhlas Rady se zahájením jednání o účasti ve skupině GRECO. Tento krok by vytvořil synergie mezi systémem hodnocení skupiny GRECO a zprávou EU o boji proti korupci a zajistil by soudržný přístup proti korupci na evropské úrovni.

S finanční podporou v rámci zvláštního programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ organizace Transparency International provedla v celé Evropské unii srovnávací výzkum zaměřený na posouzení významu právních předpisů o promlčecích lhůtách z hlediska boje proti korupci (projekt skončil v březnu 2011). Za účelem určení nedostatků i osvědčených postupů v souvislosti s právními předpisy o promlčecích lhůtách tento výzkum zkoumá situaci ve 27 zemích EU (hloubkové analýzy 11 členských států a celkový přehled současného stavu ve zbývajících 16 členských státech). Na základě výsledků výzkumu organizace Transparency International vyzve k přijetí zjištěných osvědčených postupů v případech, kdy je to potřebné[15] |

Zabavení a propadnutí majetku z trestné činnosti

S cílem zajistit vyhledávání majetku z trestné činnosti Komise navrhne právní předpisy[16] k posílení právního rámce EU[17] týkajícího se zabavení a propadnutí majetku z trestné činnosti v Evropské unii a posílení vzájemného uznávání zmrazení a zabavení majetku v oblasti závažné trestné činnosti.

S pomocí zvláštního programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ EU pomáhala členským státům při zřizování a posílení úřadů pro propadnutí majetku z trestné činnosti. Projekt zvláštního programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ v roce 2010 například vyústil ve zřízení maďarského úřadu pro propadnutí majetku z trestné činnosti, včetně vývoje nových pracovních metod na základě osvědčených postupů v jiných členských státech[18]. Tyto a další probíhající projekty zaměřené na podporu výměny osvědčených postupů mezi úřady pro propadnutí majetku z trestné činnosti (např. CEART, FENIX) jsou pravidelně představovány odborníkům na schůzkách platformy EU ustavené pro tyto úřady. |

Přehledná tabulka všech cílů a opatření strategie vnitřní bezpečnosti v rámci zprávy o pokroku [pic]

Cíl 2 – Předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor

Síť EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci

Komise zřídila Evropskou síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci v rámci partnerství s Výborem regionů. Činnost Evropské sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci byla slavnostně zahájena dne 9. září 2011 komisařkou Cecilií Malmströmovou. Evropská síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci je celoevropská zastřešující síť odborníků zapojených do boje proti násilnému extremismu a patří do ní tvůrci politik, úředníci zodpovědní za prosazování práva a bezpečnost, místní orgány, akademičtí pracovníci, odborníci působící v terénu a organizace občanské společnosti, včetně skupin obětí. Hlavními cíli sítě je shromažďovat zkušenosti, znalosti a osvědčené postupy a zejména:

- umožnit komunikaci a udržování kontaktu mezi členy Evropské sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci s cílem zvyšovat povědomí o radikalizaci a zlepšovat techniky komunikace v boji proti teroristickému smýšlení,

- určit, ověřovat, posuzovat a porovnávat přístupy a zkušenosti získané v boji proti násilnému extremismu; a

- informovat tvůrce politik na úrovni EU i na úrovni členských států a fungovat jako komunikační kanál mezi Komisí a odborníky v přední linii.

Prostřednictvím zvláštního programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ Komise podpořila činnosti občanské společnosti a veřejných organizací, které nastiňují, překládajía vyvracejí teroristickou propagandu, včetně jejích projevů na internetu. Za účelem posílení operativní spolupráce v boji proti teroristickým aktivitám na internetu Komise financovala řadu projektů, jako například mnohostranný projekt řízený Německem nazvaný „Zkoumání extremistických islamistických internetových stránek v Evropě“, který se zaměřuje na teroristický obsah určený mladým Evropanům. Finanční prostředky zvláštního programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ byly také použity k financování dialogu mezi soukromým a veřejným sektorem s cílem vypracovat dobrovolný evropský kodex chování týkající se osvědčených postupů v oblasti spolupráce mezi donucovacími orgány a soukromým sektorem, včetně poskytovatelů internetových služeb a provozovatelů sítí a telefonních linek pro podávání stížností. Komise použila finanční prostředky zvláštního programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ také k podpoře tvůrců politik a zlepšení schopností donucovacích orgánů EU prostřednictvím řady studií, včetně studie o metodikách a technologických nástrojích k účinnému odhalování násilného obsahu na internetu a vysledování jeho autorů, která by měla být realizována do konce roku 2011 a pomůže při vyšetřování a stíhání osob odpovědných za nelegální materiály |

Získávání a analýza údajů o finančních transakcích

EU podepsala dohodu s USA o programu sledování financování terorismu, která stanoví právní rámec pro předávání údajů EU o finančních transakcích z EU do Spojených států pro protiteroristické účely. Přezkum v březnu 2011 prokázal její účinnost v boji proti terorismu. V červenci 2011 bylo rovněž přijato sdělení o evropském systému sledování financování terorismu, které nastínilo hlavní možnosti, jež připadají v úvahu pro zřízení tohoto systému, a poukázalo na hlavní problémy, jež je třeba ještě vyřešit předtím, než bude možné systém formálně navrhnout. Účelem sdělení je podnítit diskuzi s Evropským parlamentem a Radou a Komise předtím, než předloží legislativní návrh, vyčká výsledek těchto diskuzí.

Bezpečnost dopravy

Odvětví námořní a letecké dopravy již prokázala přidanou hodnotu, kterou na úrovni EU mohou přinášet vhodné komunikační a koordinační mechanismy, jakož i společná pravidla bezpečnosti. To je dáno přeshraničním charakterem dopravního průmyslu. Budoucí sdělení Komise o bezpečnosti dopravy se zaměří především na rozvíjení odpovídajícího přístupu EU k bezpečnosti pozemní dopravy. Bude také klást důraz na potřebu mít v oblasti dopravy k dispozici vhodné systémy – preventivní opatření, pohotovostní plánování pro případ bezpečnostních incidentů, plány na obnovu, odborné vzdělávání atd. Jeho smyslem bude spíše dosahovat výsledků v oblasti bezpečnosti dopravy než stanovovat předpisy vyžadující bezpečnost v této oblasti.

K usnadnění rozvoje politiky v této oblasti dojde v roce 2012 ke zřízení poradní skupiny pro otázky bezpečnosti pozemní dopravy. Jednou z prvořadých otázek, jíž se bude tato skupina zabývat, bude potřeba bezpečnostních standardů platných napříč celou EU pro vysokorychlostní železniční sítě.

Přehledná tabulka všech cílů a opatření strategie vnitřní bezpečnosti v rámci zprávy o pokroku [pic]

Cíl 3 – Zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru

Centrum EU pro boj proti kyberkriminalitě

Komise zadala vypracování studie proveditelnosti k otázkám, kde a jak zřídit centrum EU pro boj proti kyberkriminalitě, plánované jako budoucí kontaktní místo pro boj proti kyberkriminalitě na evropské úrovni. Tato studie, jejíž realizace byla zahájena v květnu 2011, přinese své počáteční výsledky do konce letošního roku. Konečné výsledky s doporučeními budou k dispozici na začátku roku 2012. Europol v červnu 2011 rozhodl, že až do posouzení doporučení, která vyplynou z této studie, převede své pravomoci v oblasti kyberkriminality na jiný subjekt a vyčlenil prostředky na řešení tohoto rychle se rozšiřujícího typu trestné činnosti.

Zvláštní program „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ financuje různé projekty odborného vzdělávání pro donucovací orgány v oblasti vyšetřování kyberkriminality. Například v rámci projektu zvláštního programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“, který skončil na začátku roku 2011, byly připraveny a realizovány kurzy odborného vzdělávání týkající se vyšetřování trestné činnosti na internetu a forenzního vyšetřování. Tyto kurzy byly určeny zaměstnancům různých služeb v oblasti prosazování práva a evropských a mezinárodních orgánů. Speciální důraz byl kladen na navázání užší spolupráce se soukromým sektorem. Na projektu se podíleli partneři ze všech členských států EU a rovněž Europol[19] Na vnitrostátní úrovni Komise finančně podpořila vývoj vnitrostátních kapacit pro odborné vzdělávání a osvětovou činnost proti kyberkriminalitě, včetně středisek excelence. V roce 2011 byla zahájena činnost čtyř takových středisek; 2CENTRE (Francie a Irsko), B-CCENTRE (Belgie) a 2CENTRE EST (Estonsko). |

Skupiny pro reakci na počítačové hrozby (CERT)

V březnu 2011 Komise přijala sdělení o ochraně kritické informační infrastruktury[20], které bilancovalo provádění akčního plánu na ochranu kritické informační infrastruktury na rok 2009[21] a popsalo další kroky pro přijetí opatření na evropské i mezinárodní úrovni. V květnu 2011 Evropská rada pro telekomunikace přijala závěry v tomto směru. Byla zjištěna řada oblastí, ve kterých je třeba vyvinout větší úsilí k posílení vnitrostátních schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména ve vztahu k těmto aspektům: zřízení vnitrostátních/vládních skupin pro reakci na počítačové hrozby a vytvoření dobře fungující sítě vnitrostátních/vládních skupin pro reakci na počítačové hrozby v Evropě do roku 2012; vypracování národních pohotovostních plánů pro případy kybernetických incidentů a evropského pohotovostního plánu pro případy kybernetických incidentů; a organizace pravidelných vnitrostátních i celoevropských cvičení týkajících se kybernetických incidentů. Orgány EU pokročily směrem ke zřízení vlastních skupin pro reakci na počítačové hrozby díky vytvoření předkonfiguračního týmu CERT dne 1. června 2011. Tento tým bude posouzen do 12 měsíců a následně bude přijato rozhodnutí o podmínkách pro zřízení skupiny pro reakci na počítačové hrozby pro orgány EU.

Pracovní skupina EU-USA pro kybernetickou bezpečnost a kyberkriminalitu

Kromě konkrétních kroků nastíněných výše Komise pokračovala v úzké spolupráci v rámci strategického partnerství v pracovní skupině EU-USA pro kybernetickou bezpečnost a kyberkriminalitu, pracovala na ochraně klíčových internetových zdrojů před zneužitím, usilovala o předcházení internetovému obsahu zobrazujícímu zneužívání dětí na internetu a zasazovala se o stíhání trestných činů s tím spojených.

Chování na internetu

Společně se Službou pro vnější činnost Komise pracuje na utváření evropského postoje ve vztahu k nedávným iniciativám týkajícím se doporučeného chování na internetu a na umožnění vypracování právních předpisů upravujících boj proti kyberkriminalitě třetím zemím, zřízení vyšetřovacích kapacit a zlepšování odolnosti sítě na základě ustanovení Budapešťské úmluvy proti kyberkriminalitě.

Přehledná tabulka všech cílů a opatření strategie vnitřní bezpečnosti v rámci zprávy o pokroku [pic]

Cíl 4 – Posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic

Zřízení systému EUROSUR

V průběhu roku 2011 bylo dosaženo značného pokroku v dalším rozvoji a zavádění systému EUROSUR. V lednu 2011 Komise předložila technický a provozní rámec systému EUROSUR a určila opatření, jež je třeba přijmout k tomu, aby byl do roku 2013[22] funkční. Z tohoto důvodu v průběhu roku 2011 šestnáct z osmnácti členských států situovaných na jižních námořních a východních pozemních hranicích EU zřídilo svá vnitrostátní koordinační centra. Souběžně agentura Frontex vytváří síť EUROSUR, která umožní vnitrostátním koordinačním centrům a agentuře Frontex vzájemnou výměnu informací bezpečným způsobem. Po úspěšných testech provedených během léta mezi agenturou Frontex a polským vnitrostátním koordinačními centrem Frontex rozšíří do listopadu 2011 síť EUROSUR do dalších pěti členských států. Komise v současné době dokončuje svou práci na legislativním návrhu pro systém EUROSUR, který bude předložen Radě v polovině prosince 2011.

V souvislosti se systémem EUROSUR a v úzké součinnosti se Stálým výborem pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (dále jen „COSI“) několik jižních členských států zahájilo proces vytváření regionální sítě SEAHORSE Mediterraneo s vybranými sousedními africkými zeměmi. Souběžně agentura Frontex, Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „EMSA“) a Satelitní středisko Evropské unie (dále jen „EUSC“) společně vypracovaly koncepci operací pro společné používání satelitů, systémů hlášení lodí a dalších nástrojů ostrahy. V průběhu roku 2011 byly testovány vybrané formy této plánované spolupráce mezi agenturami Frontex a EMSA, EUROPOLem a Centrem pro boj proti obchodování s narkotiky ve Středomoří (dále jen „CeCLAD-M“[23]) v západním Středomoří v rámci společné operace Indalo agentury Frontex. A konečně, bylo dosaženo pokroku v dalším rozvoji společného prostředí pro sdílení informací v námořní oblasti EU. |

Zřízení Vízového informačního systému (VIS)

V roce 2011 bylo dosaženo značného pokroku při dokončování vývoje Vízového informačního systému. Poslední dvě testovací fáze Ústředního vízového informačního systému byly provedeny za účasti členských států. Takzvané testování operačního systému bylo úspěšně dokončeno ve druhém čtvrtletí roku 2011 a testování při předběžném převzetí systému ve třetím čtvrtletí roku 2011. Po dokončení těchto komplexních testů a po obdržení oznámení o připravenosti od všech členských států zapojených do VIS byl zahájen provoz VIS dne 11. října 2011 v prvním regionu spuštění systému (severní Afrika). Další regiony, ve kterých bude systém postupně zaváděn, budou následovat v příštích měsících a letech. Provozní řízení VIS bude svěřeno C-SIS, orgánu odpovědnému za provozní řízení SIS 1.

Společné řízení rizik v případě pohybu zboží přes hranice

Celoevropské provádění bezpečnostního dodatku k celnímu kodexu a společného rámce pro řízení rizik v celní oblasti bylo dokončeno 1. ledna 2011, včetně systematického elektronického podávání celního prohlášení před příchodem a odesláním zboží hospodářskými subjekty, elektronického systému analýzy rizik uplatňovaného celními orgány EU, výměny sdělení prostřednictvím společného systému řízení rizik v celní oblastia programu oprávněných hospodářských subjektů. Úplné provedení těchto předpisů vytváří předpoklady pro iniciativy ke zlepšení kapacit pro analýzu rizik a zacílení na konkrétní rizika.

Přehledná tabulka všech cílů a opatření strategie vnitřní bezpečnosti v rámci zprávy o pokroku

[pic]

Cíl 5 – Zlepšení odolnosti Evropy vůči krizím a katastrofám

Provádění doložky solidarity

Prostřednictvím provádění doložky solidarity má EU v úmyslu dát hmatatelný výraz zásadě solidarity stanovené v Lisabonské smlouvě (článek 222). Činnosti týkající se uplatňování doložky solidarity již byly zahájeny.

Pokyny pro hodnocení a mapování rizik pro potřeby řešení katastrof a vnitrostátní přístupy k řízení rizik

S ohledem na plánované stanovení soudržné politiky řízení rizik, která posouzení hrozeb a rizik propojí s rozhodovacím procesem, Komise společně s členskými státy vypracovala pokyny EU pro hodnocení a mapování rizik pro potřeby řešení katastrof[24], jež budou založeny na přístupu zohledňujícím všechna rizika a hrozby a budou v podstatě pokrývat všechny přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, včetně důsledků teroristických činů. Do konce roku 2011 by členské státy měly vypracovat vnitrostátní přístupy k řízení rizik, včetně analýz rizik.

Hrozby pro zdraví

Evropská komise vyvíjí iniciativu týkající se zdravotní bezpečnosti v Evropské unii za účelem lepší ochrany zdraví občanů proti závažným přeshraničním hrozbám. Prevence a kontrola ohrožení zdraví přenosnými nemocemi na úrovni EU jsou již řešeny na základě právních předpisů přijatých v roce 1998, které tvoří právní základ pro epidemiologický dozor a koordinaci reakce. Tento systém se ukázal jako efektivní po dobu více než deseti let. Nebyly ovšem přijaty žádné takové právní předpisy, které by upravovaly ohrožení zdraví chemickými událostmi a biologickými látkami, jež nejsou přenosnými nemocemi nebo ekologickými událostmi. Cílem této iniciativy je proto posoudit možnost a potřebu zajistit, aby všechny typy ohrožení veřejného zdraví byly řešeny způsobem podobným postupům uplatňovaným v případě přenosných nemocí. V rámci procesu posouzení dopadů Komise zahájila konzultaci se zúčastněnými stranami zaměřenou na obec sektoru veřejného zdraví v členských státech. Výsledky konzultace budou podkladem pro vypracování legislativní iniciativy, která má být předložena do konce roku 2011[25].

Ochrana utajovaných informací

EU by měla vyvinout integrovaný přístup na základě společných a sdílených zhodnocení krizových situací. Určité agentury EU jsou klíčovými subjekty v tomto procesu a možnost sdílet utajované informace na patřičné úrovni je předpokladem, který umožní lepší sdílení informací a v případě potřeby sestavování společných zpráv EU o hodnocení hrozeb a rizik. Efektivní koordinace mezi orgány, institucemi a jinými subjekty EU vyžaduje soudržný celkový rámec ochrany utajovaných informací. Komise pracuje na vývoji soudržného celkového rámce výměny utajovaných informací s agenturami EU, který zajistí, aby utajovaným informacím byla poskytována stejná míra ochrany jako v jiných orgánech EU a členských státech.

Evropská kapacita pro reakci na mimořádné situace

Komise předložila návrh, kterým se zřizuje Evropská kapacita pro reakci na mimořádné situace[26] založená na prostředcích členských států předem vyčleněných na požádání pro operace EU a předem dohodnutých pohotovostních plánech. EU musí přejít od koordinace ad hoc k systému, který je předem plánovaný, předem připravený a předvídatelný. Tento systém by učinil reakci EU na katastrofy efektivnější, účinnější, soudržnější a viditelnější. Daného cíle bude dosaženo prostřednictvím řady opatření, včetně pravidelných hodnocení rizik, vypracování referenčních scénářů, mapování majetku, tvorby pohotovostních plánů a zřízení evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace formou dobrovolného soustředění aktiv účastnících se států vyčleněných na operace EU, jež by dále přispívaly k plánování a dostupnosti aktiv pro evropskou reakci na mimořádné situace. Byl zahájen postup posouzení dopadů (včetně konzultace se zúčastněnými stranami) za účelem podpory návrhu Komise na obnovení právních předpisů EU upravujících civilní ochranu do konce roku 2011.

Přehledná tabulka všech cílů a opatření strategie vnitřní bezpečnosti v rámci zprávy o pokroku

[pic]

Průřezové otázky

Soudržnost mezi vnitřním a vnějším rozměrem bezpečnosti

V současné době je vypracovávána řada iniciativ zaměřených na podporu spolupráce na všech úrovních mezi vnitřním a vnějším aspektem bezpečnostních politik. Za účelem zajištění užší spolupráce a koordinace v oblasti bezpečnosti EU budou svolávány pravidelné interinstitucionální informační schůzky s cílem zlepšit plánování a informační toky v oblasti bezpečnosti EU. První taková schůzka mezi Stálým výborem pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI) a Politickým a bezpečnostním výborem se konala dne 1. června 2011 za účelem výměny názorů na způsob, jak zlepšit synergii mezi vnitřním a vnějším aspektem bezpečnosti EU. Kromě toho Služba pro vnější činnost a Komise vypracovaly společný dokument se záměrem zlepšit vazby mezi subjekty společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a subjekty působícími v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (SVV), v němž se prosazuje myšlenka, že užší spolupráce mezi civilními misemi SBOP a subjekty SVV by mohla přinést hmatatelná zlepšení z hlediska evropské bezpečnosti. Konkrétní doporučení ve společném dokumentu vyzdvihují jako důležitý aspekt sdílení informací, jež musí být dále zlepšováno za účelem hledání způsobů, jak události předjímat, a nikoli na ně pouze reagovat. Za druhé, je třeba podporovat koordinaci při plánování vnější činnosti EU, neboť je nezbytná pro spolupráci na vyšších úrovních tohoto procesu při plánování misí.

Další oblastí, ve které lze dosáhnout hmatatelných výsledků, je spolupráce mezi policejními misemi SBOP a Europolem. Rada uznala při mnoha příležitostech, že SBOP[27] a mnohé vnější činnosti SVV mají společné nebo navzájem se doplňující cíle. Mise SBOP také významným způsobem přispěly k vnitřní bezpečnosti EU v rámci snahy podporovat boj proti závažné nadnárodní trestné činnosti v jejich hostitelských zemích a prosazovat dodržování zásad právního státu. Evropská rada podpořila větší míru spolupráce mezi SVV a SBOP při rozvíjení těchto společných cílů. Také ve Stockholmském programu přijatém Evropskou radou se uvádí, že Europol by měl více spolupracovat s policejními misemi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a přispívat k prosazování standardů a osvědčených postupů evropské spolupráce v oblasti vymáhání práva v zemích mimo Unii.

Pro oblast SVV je obzvláště důležité zajistit, aby byla těsně propojená s oblastí SBOP již na samém začátku tohoto procesu, zejména při určování a posuzování potřeby přijetí opatření EU v krizových situacích. To umožní náležité a včasné vyhodnocení potřebných odborných znalostí zohledňující situaci v oblasti organizované trestné činnosti v příslušné třetí zemi nebo regionu. Přispěje to také ke zlepšení politických a operativních rozhodnutí a k definování úkolů, jež budou následně prováděny civilní policejní misí. Analytické kapacity Europolu a jeho Aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací (dále jen „SIENA“), která propojuje donucovací orgány všech 27 členských států EU, mohou pomoci misím SBOP upravit jejich metody a přizpůsobit jejich cíle se zřetelem k celoevropské situaci v oblasti organizované trestné činnosti, jejíž obraz zprostředkuje Europol prostřednictvím hodnocení a analýz hrozeb.

Druhý faktor v této souvislosti, a sice výměna informací mezi policejními misemi SBOP a Europolem, je důležitým aspektem vzájemné spolupráce. Mechanismus spolupráce, jehož součástí je výměna jiných než osobních údajů, je obecně vzato dobře zavedený prostřednictvím administrativního ujednání mezi Europolem a Generálním sekretariátem Rady. Hlavním problémem, o který jde, je tedy otázka, jak umožnit přímou výměnu osobních údajů shromážděných policejními misemi SBOP nebo s nimi souvisejících s Europolem. V případě mise EULEX Kosovo[28], kde jsou součástí mandátu také výkonné úkoly, byly zavedeny konkrétní mechanismy, které mají umožnit výměnu osobních údajů s Europolem. Tento mechanismus by mohl sloužit jako příklad osvědčeného postupu a mohl by být případ od případu uplatňován rovněž v jiných misích SBOP. Musí být posouzena potřeba vytvořit rámec ochrany údajů, který by se vztahoval také na SBOP.

Politika rozšiřování EU je i nadále jedním z klíčových prvků přispívajících k vnitřní bezpečnosti EU. Proces rozšiřování EU významným způsobem motivuje příslušné státy k realizaci reforem zlepšujících jejich kapacity v oblasti prosazování práva a v soudní oblasti. Dialog o uvolnění vízového režimu a mechanismus sledování situace po uvolnění vízového režimu kromě toho zásadním způsobem přispěly k provádění reforem v zemích západního Balkánu.

EU má rovněž zájem zvýšit schopnost partnerských zemí plnit svou roli v procesu řešení současných klíčových hrozeb z hlediska bezpečnosti, míru a stability v celém světě. Za tímto účelem se v rámci dlouhodobých priorit, jež byly určeny na základě nástroje stability, počítá s budováním inovačních kapacit představujících spojení finanční a technické pomoci na vnitrostátní, regionální a nadnárodní úrovni. Priorita 1 tohoto nástroje se týká podpory pro mezinárodní úsilí zmírnit rizika spojená s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami (dále jen „rizika CBRN“). Opatření financovaná prostřednictvím nástroje stability se zaměřují na zmírnění rizik CBRN, včetně šíření zbraní hromadného ničení, zejména prostřednictvím politik účinné kontroly materiálů a látek CBRN, kontroly vývozu zboží dvojího použití a přeorientování vědců původně specializovaných na vývoj zbraní na činnosti výzkumu pro mírové účely. Na období 2007–2013 byla pro tyto účely vyčleněna částka 300 milionů EUR a byla zahájena iniciativa nazvaná střediska excelence CBRN s rozpočtem téměř 100 milionů EUR. Účelem této iniciativy je vývoj potřebné institucionální kapacity na vnitrostátní i regionální úrovni pro boj proti rizikům CBRN, bez ohledu na jejich původ: ať už se jedná o trestnou činnost (šíření látek CBRN, jejich krádež, sabotáž i nezákonné obchodování s nimi), nehodu (průmyslové katastrofy – jako v případě Bhopálu nebo Fukušimy či při přepravě těchto látek) nebo přírodní katastrofy (hlavně pandemie).

Pokud jde o organizovanou trestnou činnost, terorismus, nezákonné obchodování s drogami, lidmi a zbraněmi a ohrožení kritické infrastruktury, priorita 2 nástroje stability se zaměřuje na vytváření kapacity za úzké součinnosti se zeměmi, které jsou příjemci pomoci. Bezpečnostní kapacity jsou obvykle posilovány na vnitrostátní, regionální a konečně také na nadregionální úrovni. Na období 2007–2013 byla na tato opatření vyčleněna částka 118 milionů EUR.

Finanční podpora

Komisi velice záleží na tom zajistit, aby činnosti související s bezpečností, včetně výzkumu v otázkách bezpečnosti, průmyslové politiky a projektů v rámci programů financování souvisejících s vnitřní bezpečností EU, byly v souladu se strategickými cíli strategie vnitřní bezpečnosti. Finanční prostředky EU, které mohou být potřebné pro období 2012–2013, budou dány k dispozici v rámci současných finančních programů „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ a „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností (dále jen „CIPS“)“. V tomto ohledu, roční pracovní program zvláštního programu „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ na rok 2011 odráží oblasti priorit strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Komise kromě toho provedla hodnocení[29] dosažených výsledků a kvalitativních a kvantitativních aspektů rámcového programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ (2007–2013) tvořeného dvěma programy: „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ a CIPS.

Pokud jde o období po roce 2013, financování vnitřní bezpečnosti bude posuzováno v souvislosti s diskuzí ve všech složkách Komise o všech návrzích, které mají být na toto období předloženy. V rámci této diskuze Komise navrhla zřídit v příštím víceletém finančním rámci fond pro vnitřní bezpečnosti, který odráží strategické cíle a priority strategie vnitřní bezpečnosti, umožňuje optimální provádění prioritních opatření příslušnými vnitrostátními orgány a agenturami, a přesto si zachovává dostatečnou flexibilitu, díky níž jej lze přizpůsobovat novým bezpečnostním hrozbám a výzvám. Komise má za to, že současná mezera mezi financováním výzkumu a financováním operativních činností by měla být překlenuta podporou konkrétních testovacích a validačních činností (např. prototypů systémů) v rámci navrhovaného fondu pro vnitřní bezpečnosti. To umožní zavést výsledky vysoce kvalitního výzkumu v otázkách bezpečnosti snadněji do sériového používání a rozsáhlého operativního používání donucovacími orgány.

Výzkum v otázkách bezpečnosti a spolupráce se soukromým sektorem

Výzkum v otázkách bezpečnosti je financován jako zvláštní téma v sedmém rámcovém výzkumném programu (2007–2013). Komise zajišťuje, aby celkové plánování bylo důsledně sladěno s bezpečnostními politikami EU, jak prokazuje také valná část z více než 200 výzkumných projektů, které byly doposud financovány v rámci tohoto programu. Cíle strategie vnitřní bezpečnosti byly velice dobře promítnuty do pracovních programů výzkumu v otázkách bezpečnosti na období 2011–2012. V souvislosti s pracovním programem na rok 2013, jenž sám o sobě přinese zdroje financování EU v hodnotě přibližně 290 milionů EUR, je v současné době vypracovávána analýza, která pomůže určit nejdůležitější mezery a potřeby ve výzkumu a zároveň zohlední také priority vytyčené ve strategii vnitřní bezpečnosti EU.

Po roce 2013 bude výzkum v otázkách bezpečnosti i nadále financován prostřednictvím budoucího víceletého nástroje výzkumu a inovací („Horizont 2020“). Návrh Komise na celkový rozpočet na výzkum a inovace v příštím víceletém finančním rámci se zvýší o 46 %, což by se mělo projevit v příslušném podílu na výzkum v otázkách bezpečnosti.

S cílem lépe sladit finanční prostředky související s bezpečností s příslušnými politikami Komise také prohloubila dialog se soukromým sektorem, zejména s průmyslem. Za tímto účelem bylo navrženo zřídit pravidelný (roční) kulatý stůl soukromého a veřejného sektoru na vysoké úrovni, kde si budou orgány a instituce EU, členské státy a soukromý sektor vyměňovat své názory, jak nejlépe dosáhnout pokroku v provádění priorit strategie vnitřní bezpečnosti. První kulatý stůl veřejného a soukromého sektoru na vysoké úrovni na téma bezpečnosti mezi EU a veřejným sektorem členských států a zástupci soukromého sektoru se konal v únoru 2011. Kromě toho, se zřetelem k potřebě uplatnění doposud nevyužitého potenciálu plně fungujícího bezpečnostního trhu Komise v současné době připravuje sdělení o politice EU v bezpečnostním průmyslu.

[1] Sdělení Komise: Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě – KOM(2010) 673/3, (dále jen „strategie vnitřní bezpečnosti EU“).

[2] Viz Europol: Posouzení hrozeb organizované trestné činnosti za rok 2011 (OCTA).

[3] Viz závěry Rady o stanovení priorit EU pro boj s organizovanou trestnou činností v období 2011–2013; dok. 11050/11, JAI 396 COSI 46 ENFOPOL 184 CRIMORG 81 ENFOCUSTOM 52 PESC 718 RELEX 603, viz také příloha.

[4] Zprávu o stavu vnitřní bezpečnosti EU vypracoval Europol s přispěním organizací Eurojust, Frontex a Komise / GŘ ECHO, kromě jiného na základě strategických dokumentů – Posouzení hrozeb organizované trestné činnosti za rok 2011 (OCTA) vypracovaného Europolem, Zprávy o stavu a vývoji terorismu v EU za rok 2011 (TE-SAT), Roční analýzy rizik vypracované agenturou Frontex (ARA) 2011 a Roční analýzy rizik na západním Balkánu (WB ARA) 2011 – a na základě projednávání případů jednotky Eurojust podle informací uvedených v její výroční zprávě za rok 2010.

[5] Viz Europol: Zpráva o stavu a vývoji terorismu v EU za rok 2011 (TE-SAT).

[6] Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006.

[7] Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV (Prümská rozhodnutí).

[8] Jako například Evropská úmluva o předávání trestního řízení ve věcech trestních z roku 1972 a Úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních mezi členskými státy EU z roku 2000.

[9] Viz Europol: Posouzení hrozeb organizované trestné činnosti využívající internet za rok 2011 (iOCTA).

[10] Rakousko, Belgie, Česká republika, Řecko, Irsko, Lucembursko, Malta, Polsko a Švédsko úmluvu doposud neratifikovaly.

[11] http://ec.europa.eu/anti_fraud/documents/Working-paper.pdf

[12] Politický cyklus EU v rámci projektu Harmonie se týká těchto osmi priorit:

1. oslabit schopnost skupin organizované trestné činnosti činných či sídlících v západní Africe dopravovat kokain a heroin do EU a v rámci EU;

2. zmírnit roli západního Balkánu jako klíčové zóny pro tranzit a skladování nezákonného zboží určeného pro EU a jako logistického centra pro skupiny organizované trestné činnosti, včetně albánsky mluvících skupin organizované trestné činnosti;

3. oslabit schopnost skupin organizované trestné činnosti usnadňovat nedovolené přistěhovalectví do EU především přes jižní, jihovýchodní a východní Evropu a zejména na řecko-turecké hranici a v krizových oblastech Středomoří v blízkosti severní Afriky;

4. omezit výrobu a distribuci syntetických drog v EU, včetně nových psychoaktivních látek;

5. narušit kontejnerovou přepravu do EU, a to i námořní a leteckou cestou, nezákonného zboží včetně kokainu, heroinu, konopí, padělaného zboží a cigaret;

6. bojovat proti všem formám obchodování s lidmi a převaděčství a zaměřit se při tom na skupiny organizované trestné činnosti páchající tuto trestnou činnost v jižních, jihozápadních a jihovýchodních základních oblastech trestné činnosti v EU;

7. omezit obecné schopnosti mobilních (kočujících) zločineckých skupin zapojit se do páchání trestné činnosti;

8. zesílit boj proti kyberkriminalitě a zneužívání internetu skupinami organizované trestné činnosti.

[13] K (2011) 6306 v konečném znění; přijatý dne 19. září 2011.

[14] Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti ve znění rozhodnutí Rady 2003/659/SVV a rozhodnutí Rady 2009/426/SVV ze dne 16. prosince 2008 o posílení Eurojustu.

[15] Blízký konec beztrestnosti: právní předpisy o promlčecích lhůtách v Evropské unii (EU) týkající se boje proti korupci – JLS/2008/ISEC/100.

[16] Přijetí se předpokládá v roce 2012.

[17] Rámcová rozhodnutí 2001/500/SVV o praní peněz a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní, 2005/212/SVV o rozšířené konfiskaci, 2003/577/SVV o výkonu příkazů k zajištění majetku a 2006/783/SVV o vzájemném uznávání příkazů ke konfiskaci.

[18] Rozvoj metod a technik vyšetřování v oblasti propadnutí majetku – JLS/2008/ISEC/FPA/C1/018.

[19] Název a označení: Vyšetřování kyberkriminality — Vypracování a rozšiřování akreditovaného mezinárodního programu odborného vzdělávání pro budoucnost – JLS/2008/ISEC/FP/C4-077.

[20] KOM(2011) 163, sdělení Komise o ochraně kritické informační infrastruktury „Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“.

[21] KOM(2009) 149, sdělení Komise o ochraně kritické informační infrastruktury – „Ochrana Evropy před rozsáhlými počítačovými útoky a narušením: zvyšujeme připravenost, bezpečnost a odolnost“.

[22] Pracovní dokument útvarů Komise, kterým se stanoví technický a provozní rámec pro systém EUROSUR a opatření, jež je třeba přijmout pro jeho zřízení, SEK(2011)145 v konečném znění ze dne 28. ledna 2011. Viz také KOM(2008) 68 v konečném znění ze dne 13. února 2008 a SEK(2009)1265 v konečném znění ze dne 24. září 2009.

[23] Centre de Coordination pour la lutte antidrogue en Méditerranée (Centrum spolupráce při boji proti drogám ve Středozemí).

[24] Pracovní dokument útvarů Komise o pokynech pro hodnocení a mapování rizik pro potřeby řešení katastrof, SEK(2010)1626 v konečném znění ze dne 21. prosince 2010.

[25] Přijetí se předpokládá dne 7. prosince 2011.

[26] Sdělení Komise Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci, 26. října 2010, KOM(2010) 600 v konečném znění.

[27] Označení „EBOP“ (evropská bezpečnostní a obranná politika) by nyní, po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, mělo znít „SBOP“ (společná bezpečnostní a obranná politika).

[28] Po přijetí předlohy závěrů Rady Evropské unie o možných mechanismech spolupráce mezi civilními misemi EBOP a EUROPOLem, pokud jde o vzájemnou výměnu informací, k němuž došlo dne 17. listopadu 2008, byla uskutečněna výměna osobních údajů mezi EUROPOLem a misí EULEX Kosovo: Osobní údaje jsou předávány mezi misí EULEX (úřadem EUOCI (Úřad Evropské unie pro zpravodajské informace o trestné činnosti)) a EUROPOLem prostřednictvím národních jednotek EUROPOLu (dále jen „ENU“) v hlavních městech tří členských států (FI, SE, UK).

[29] Sdělení Komise o hodnocení rámcového programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ (2007–2013) v polovině období, KOM(2011) 318 v konečném znění