OBSAH

1........... Úvod.............................................................................................................................. 3

2........... Co je to dvojí zdanění?................................................................................................... 4

3........... Představuje dvojí zdanění problém?................................................................................ 6

4........... Stávající opatření k řešení hlavních problémů a jejich hranice............................................ 8

5........... Možná řešení.................................................................................................................. 9

5.1........ Posílení stávajících nástrojů............................................................................................. 9

5.2........ Rozšíření rozsahu a oblasti působnosti úmluv o zamezení dvojího zdanění......................... 9

5.3........ Opatření, která mají zajistit jednotnější výklad a uplatňování ustanovení úmluv o zamezení dvojího zdanění mezi členskými státy EU....................................................................................................... 10

5.4........ Snadné a rychlé řešení sporů v rámci EU....................................................................... 10

6........... Další kroky a závěry..................................................................................................... 11

..........................................................................................................................................................................................

1. Úvod

Podpora konkurenceschopnějšího hospodářství jako hnací síly inteligentního a udržitelného růstu představuje zejména v období krize skutečnou potřebu, která jednoznačně ukázala, jak jsou ekonomiky jednotlivých členských států EU vzájemně závislé. Komise toto zdůraznila jako součást své strategie Evropa 2020[1] a dodala, že k dosažení těchto cílů je nutno využívat účinněji celou škálu politik EU, a zejména jednotný trh, a odstranit zbývající překážky.

V závěrech Evropské rady ze zasedání ve dnech 24. a 25. března a 24. června 2011 byla vyzdvižena potřeba pragmatické koordinace daňových politik jako prvku silnější koordinace hospodářských politik v eurozóně na podporu fiskální konsolidace a hospodářského růstu.

Růst závisí především na zdravých trzích, na nichž hospodářská soutěž podněcuje podnikání. K prohloubení jednotného trhu je dosud třeba odstranit řadu překážek, včetně překážek přeshraniční činnosti a právní složitosti vyplývající z existence 27 různých souborů pravidel u některých transakcí.

Daňové systémy v EU nepřispívají ke zjednodušení stávajícího právního rámce. Téměř 20 let po vytvoření jednotného trhu podnikům a jednotlivcům působícím na trhu EU hrozí, že jakmile překročí vnitřní hranice, budou s ohledem na stejné příjmy zdaněni ve více než jednom členském státě, zatímco v některých případech by se mohli zdanění zcela vyhnout[2]. V období, kdy členské státy hledají bezpečné a dodatečné daňové příjmy, je pro jejich důvěryhodnost vůči daňovým poplatníkům důležité, aby přijímaly potřebná opatření k odstranění dvojího zdanění a dvojího nezdanění. Obě situace mohou mimoto ohrozit samotnou myšlenku jednotného trhu, a jsou proto naprosto nepřijatelné.

Uplatňování základních svobod na přeshraniční činnosti na vnitřním trhu EU ze strany podniků a občanů by nikdy nemělo samo o sobě vést k vyššímu zdanění v porovnání se zdaněním podobných daňových poplatníků ve vlastním členském státě. Dvojí zdanění v přeshraničním kontextu jako výsledek nejednotného vzájemného působení jednotlivých vnitrostátních daňových systémů představuje pro vnitřní trh hlavní překážku a skutečnou výzvu[3]. Hlavním prvkem každé dlouhodobé strategie Komise by měla být zásada, že je nutno odstranit dvojí zdanění vyplývající z nekoordinovaných daňových politik.

Při různých příležitostech[4] byla zdůrazněna negativní úloha, kterou hraje dvojí zdanění, i nutnost zlepšit fungování vnitřního trhu prostřednictvím lepší koordinace daňových politik. Z důkazů[5] mimoto vyplývá, že mnoho daňových poplatníků v EU má obavy ohledně záležitostí týkajících se dvojího zdanění.

Jak již bylo oznámeno dříve[6], v tomto sdělení jsou určeny problémy související s přeshraničním dvojím zdaněním[7] a jejich dopady na vnitřní trh. Je v něm objasněno, která řešení již členské státy a orgány EU přezkoumaly a které oblasti vyžadují další koordinovaná opatření, a to za prvé k zamezení případům dvojího zdanění a za druhé k zajištění účinného, rychlého a levného způsobu řešení sporů týkajících se dvojího zdanění.

Takováto úspěšná opatření by z EU učinila přitažlivější místo pro podnikání a bylo by možno zvýšit spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. To by přispělo k cíli spočívajícímu v plném využití potenciálu integrovaného trhu EU, jak se prosazuje v Aktu o jednotném trhu[8] a odstranění překážek, které brání účinnému vykonávání práv občana EU, jak je uvedeno ve Zprávě o občanství EU za rok 2010[9].

2. Co je to dvojí zdanění?

Dvojí zdanění ve výše projednaném smyslu lze popsat jako uložení srovnatelných daní ze strany dvou (či více) daňových jurisdikcí s ohledem na stejný zdanitelný příjem nebo kapitál[10]. Ačkoliv k dvojímu zdanění může dojít i v čistě vnitrostátních situacích, zejména co se týká ekonomického dvojího zdanění, toto sdělení se zaměřuje pouze na přeshraniční situace.

V mezinárodním kontextu může k dvojímu zdanění dojít v důsledku dvojího daňového domicilu nebo zdanění ve státě bydliště i ve státě zdroje příjmů.

Obě situace dokládají níže uvedené příklady.

Příklad č. 1. Pokud jde o dvojí daňový domicil, dvojí zdanění může být způsobeno použitím rozdílných kritérií. Může se mít například za to, že pro daňové účely má společnost domicil v členském státě, v němž je legálně zapsaná, a současně v jiném členském státě, v němž vyvíjí hlavní činnost. V tomto případě by společnost mohla být na celosvětovém základě případně povinna odvést daň z příjmů právnických osob v obou členských státech, a tudíž zaplatit daň z téhož příjmu dvakrát.

Příklad č. 2. Členský stát obvykle daňové poplatníky nerezidenty zdaňuje s ohledem na příjmy ze zdrojů v tomto státě. Toto zdanění u zdroje se může překrývat s celosvětovým zdaněním ve státě, v němž má daňový poplatník bydliště nebo sídlo. Například umělec, který má bydliště v jednom členském státě, podepíše komplexní smlouvu o provedení koncertů v několika členských státech, a povolí rozhlasový přenos z koncertů a rovněž pořízení živého alba z turné. Příjmy plynoucí z této smlouvy mohou být zdaněny dvakrát či vícekrát (v členském státě bydliště a v členských státech, v nichž se konají vystoupení) a zdaněny dvakrát by mohly být rovněž autorské honoráře tohoto umělce.

Členské státy již obvykle odstraňují dvojí zdanění prostřednictvím jednostranných[11], dvoustranných[12] či dokonce mnohostranných opatření[13]. V současné fázi práva EU však nemají obecně povinnost odstranit dvojí zdanění. Je pravdou, že předpisy členských států, které upřednostňují vnitrostátní situace na rozdíl od přeshraničních situací, například v oblasti ekonomického dvojího zdanění, jsou v rozporu se základními svobodami, neexistují-li pro to patřičné důvody[14]. Dvojí zdanění však není v rozporu se Smlouvami, vyplývá-li ze souběžného uplatňování daňové svrchovanosti ze strany dotčených členských států[15].

Závěrem – podle současného stavu práva EU nejsou členské státy v případě neexistence iniciativy EU povinny zamezit dvojímu zdanění posledně uvedeného typu, jež by bylo možno nazvat rovněž „nediskriminačním“ dvojím zdaněním, jelikož tento jev nespadá do oblasti působnosti základních svobod[16].

Pan Damseaux, belgický rezident, dostával v období od roku 2005 do roku 2007 dividendy od jedné francouzské společnosti. Tyto dividendy podléhaly ve Francii srážkové dani ve výši 15 %. Částka zbývající po tomto zdanění (85 % dividend) podléhala v Belgii dodatečné 15% srážkové dani. Celkové zdanění těchto dividend proto činilo 27,75 %.

Dividendy vyplacené belgickými společnostmi belgickému rezidentovi by však podle belgického práva byly zdaněny pouze sazbou ve výši 15 %.

ESD rozhodl, že pokud právo EU nestanoví ve vztahu k odstranění dvojího zdanění v rámci Společenství obecná kritéria pro přidělení oblastí působnosti mezi jednotlivými členskými státy, nejsou členské státy povinny zamezit z toho vyplývajícímu právnímu dvojímu zdanění[17].

3. Představuje dvojí zdanění problém?

Členské státy chápou, jaký význam má odstranění dvojího zdanění a ve většině případů mu zamezují. Určité dvojí zdanění však dosud přetrvává a vytváří v EU překážky pro přeshraniční usazování, činnost a investice, jež je nutno v zájmu podniků a občanů odstranit, jak bylo uvedeno v nedávné Montiho zprávě[18].

Dvojí zdanění je jednou z otázek, která u občanů a podniků v EU vyvolává největší obavy. Ve Zprávě o občanství EU za rok 2010 se uvádí, že problémy spojené s dvojím zdaněním jsou jednou z největších překážek, na něž občané v přeshraničních situacích narážejí. Z důkazů vyplývá, že podle veřejného mínění představuje dvojí zdanění naléhavý problém[19]. Dvojí zdanění je mimoto samo o sobě zdrojem nejistoty daňových poplatníků, jak často poukazují obchodní sdružení a zástupci daňových poplatníků[20].

Výsledky tří nedávných veřejných konzultací Komise[21] skutečně potvrzují, že záležitosti související s dvojím zdaněním vyvolávají u daňových poplatníků v EU i nadále značné obavy.

Ve zvláštních veřejných konzultacích týkajících se dvojího zdanění bylo zejména zmíněno, že tento problém je významný: v průměru se více než 20 % nahlášených případů u daňových poplatníků z řad právnických osob týkalo částky vyšší než 1 milion EUR a více než 35 % případů u fyzických osob částky vyšší než 100 000 EUR.

Je rovněž důležité zajistit, aby byl soubor předpisů, které mají zamezit dvojímu zdanění, průhledný, aby se zamezilo rozdílným výkladům, a tudíž dosáhlo zamýšleného výsledku. Nedostatečná průhlednost může být mimoto sama o sobě na újmu přeshraniční činnosti[22].

Neodstraněné dvojí zdanění zvyšuje celkovou daňovou zátěž, a může mít proto nepříznivý dopad na kapitálové investice. Z empirického výzkumu vyplývá, že zdanění právnických osob má nezanedbatelný dopad na rozhodnutí o umístění přímých zahraničních investic[23]. To naznačuje, že dvojí zdanění v rámci EU může odrazovat od zahraničních investic a ohrozit konkurenceschopnost podniků v EU.

Vzhledem k neexistenci aktuálních daňových údajů poskytnutých vnitrostátními státními orgány je obtížné získat zcela spolehlivé odhady přímého dopadu dvojího zdanění[24]. Daňoví poplatníci (mají-li na výběr) zamezují dvojímu zdanění tím, že přizpůsobí své chování skutečné situaci. Dvojí zdanění se proto nestává jen zátěží, nýbrž i překážkou hospodářské činnosti[25].

Tento nepřímý dopad lze změřit ještě obtížněji. Nedávná publikace však odhaduje, že po přijetí úmluvy o zamezení dvojího zdanění se mohou dvoustranné toky portfoliových investic mezi zeměmi úmluvy zvýšit až o 50 %. Úmluvy o zamezení dvojího zdanění jsou spojeny rovněž s vyšším oceněním vlastního kapitálu a zdá se, že jsou činitelem při snižování nákladů na vlastní kapitál v zemích úmluvy, a to přibližně o 0,24 % ročně[26].

Odstranění dvojího zdanění (i když je z právního hlediska možné) někdy může znamenat nadměrnou zátěž, pokud jde o čas i správní náklady. Výsledky průzkumu, který v roce 2007 provedl významný daňový subjekt[27], ukázaly průměrné náklady na dodržování právních předpisů v případě daně z příjmů právnických osob ve výši 2,2 % odvedených daní. Přibližně 15 % doby strávené činnostmi souvisejícími s dodržováním předpisů se týkalo mezinárodních aspektů daně z příjmů právnických osob. Mimoto 14,6 % podniků a 31,0 % fyzických osob, které odpověděly na tuto otázku v rámci veřejné konzultace o dvojím zdanění, se rozhodlo neusilovat o žádná nápravná opatření k odstranění dvojího zdanění.

Zpráva o občanství EU za rok 2010 zmiňuje neadekvátnost „stávajících mechanismů, jež mají zabránit dvojímu zdanění“.

Lze rovněž podotknout, že kumulace daní uložených více než jedním státem může vést k tomu, že přinejmenším v některých členských státech by se považovala za konfiskační, a tudíž nezákonnou, pokud by tyto výsledky vyplývaly z předpisů pouze tohoto státu.

Stávající situaci, kdy se občané a podniky v praxi pravděpodobně setkají s významnými praktickými překážkami účinného vykonávání svých práv a bezproblémového fungování vnitřního trhu, dokládají některé konkrétní příklady.

V petici určené Evropskému parlamentu[28] jeden německý občan uvedl, že žil ve Francii a v Německu pracoval jako nezávislý pracovník pro některé německé nemocnice. V důsledku rozdílného výkladu úmluvy o zamezení dvojího zdanění mezi Francií a Německem byl zdaněn oběma členskými státy. Aby tento problém vyřešil, musel se přestěhovat do Německa.

Jeden italský občan[29] žije v Německu a pracuje pro italskou dopravní společnost. Nákladním vozidlem jezdí v několika zemích Evropské unie. V důsledku rozdílného výkladu úmluvy o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a Německem byl zdaněn Německem i Itálií. Řízení vedoucí ke vzájemné dohodě, jež bylo zahájeno v roce 2005, skončilo až v roce 2010.

Komise je rovněž znepokojena dvojím nezdaněním a situaci momentálně přezkoumává s cílem navrhnout příslušné kroky.

4. Stávající opatření k řešení hlavních problémů a jejich hranice

Dvojí zdanění již bylo na úrovni EU řešeno. Náležitými příklady těchto snah je směrnice o zdanění mateřských a dceřiných společností[30], směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků[31], Arbitrážní úmluva[32], výsledky Společného fóra EU pro vnitropodnikové oceňování (JTPF – EU Joint Transfer Pricing Forum), zejména kodex chování pro účinné provádění Arbitrážní úmluvy[33], a doporučení o postupech při poskytování úlevy ze srážkové daně[34].

Komise nedávno navrhla směrnici o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)[35]. Jakmile bude tato směrnice přijata, vyřeší u nadnárodních skupin, které se rozhodnou tento nástroj využít, problémy v oblasti dvojího zdanění na úrovni EU.

Jelikož je však oblast působnosti tohoto návrhu omezená, nebude se návrh zabývat všemi případy dvojího zdanění: režimu CCCTB mohou využít pouze způsobilé společnosti, které se rozhodnou systém používat (články 2 a 6 návrhu)[36].

Stávající nástroje nepostačují k vyřešení mnoha zbývajících případů dvojího zdanění. Konkrétně: směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků je omezená, pokud jde o oblast působnosti; úmluvy o zamezení dvojího zdanění nezahrnují všechny daně, které jsou důležité z hlediska jednotného trhu (např. registrační poplatky), nezajišťují úplné odstranění dvojího zdanění, a zejména neposkytují jednotné řešení pro trojstranné a mnohostranné vztahy mezi členskými státy; doba potřebná k ukončení řízení vedoucího k vzájemné dohodě v případě sporů týkajících se dvojího zdanění je v Arbitrážní úmluvě i v úmluvách o zamezení dvojího zdanění příliš dlouhá a tato řízení často nevedou k vyřešení dotyčných problémů.

Stávající nástroje k odstranění dvojího zdanění mimoto nefungují vždy účinně. Konkrétně nejsou ustanovení úmluv o zamezení dvojího zdanění dotyčnými členskými státy vykládána a uplatňována jednotně. Tyto protichůdné praktiky se týkají zejména definice pojmů jako licenční poplatky, příjem z podnikatelské činnosti, dividendy a stálá provozovna. V důsledku toho mohou být daňoví poplatníci v rozporu s cílem úmluvy o zamezení dvojího zdanění poškozeni dvojím zdaněním.

Znevýhodněni mohou být rovněž občané EU, kteří obdrží dědictví z jiného členského státu, a to tím, že zátěž v souvislosti s dědickou daní je vyšší, než by byla v čistě vnitrostátní situaci v některém z dotčených členských států.

Očekává se, že tyto problémy, které jsou z hlediska daňového poplatníka často složité, budou odstraněny pokud možno pomocí řešení na úrovni EU. OECD (jejímiž členy je 21 členských států EU) výslovně uznává, že je nutné zabývat se překážkami vyplývajícími z dvojího zdanění[37]. Rovněž Montiho zpráva doporučuje pracovat dále na odstranění daňových překážek způsobených dvojím zdaněním, jimž jsou poškozovány fyzické osoby. Zdá se proto, že daňoví poplatníci i členské státy si skutečně přejí vyřešit problémy související s přeshraničním dvojím zdaněním.

5. Možná řešení

Zjištěné problémy by bylo možno odstranit zlepšením stávajících nástrojů k řešení případů dvojího zdanění nebo navržením nových nástrojů a řešení.

Různé problémy související s dvojím zdaněním mohou být řešeny různě, některé prostřednictvím dvoustranných úmluv o zamezení dvojího zdanění, některé případně prostřednictvím právních předpisů EU (v mezích právního základu dostupného ve Smlouvě o fungování Evropské unie) či jinými způsoby pomocí zvláštních řešení a nástrojů.

K těmto možným řešením patří:

5.1. Posílení stávajících nástrojů

Současně s tímto sdělením je předložen návrh na přepracování směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků. Navrhované změny stávajícího znění mají snížit počet případů, kdy k dvojímu zdanění může dojít v důsledku toho, že jeden členský stát uplatní u platby srážkovou daň a tutéž platbu zdaní i druhý členský stát.

5.2. Rozšíření rozsahu a oblasti působnosti úmluv o zamezení dvojího zdanění

Komise se domnívá, že je nutné doplnit rámec úmluv o zamezení dvojího zdanění mezi 27 členskými státy[38], a bude podporovat dialog mezi členskými státy v případě sporu, který brání uzavření úmluvy o zamezení dvojího zdanění.

Komise má v úmyslu přezkoumat spolu s členskými státy a odborníky způsoby řešení trojstranných situací[39], a to, jak zacházet se subjekty a daněmi, na něž se v rámci EU nevztahují úmluvy o zamezení dvojího zdanění. Komise přijme náležité iniciativy, zejména v případě dědických daní.

5.3. Opatření, která mají zajistit jednotnější výklad a uplatňování ustanovení úmluv o zamezení dvojího zdanění mezi členskými státy EU

Dvojí zdanění často vyplývá z rozporů při výkladu. Je nutné posoudit prostor pro to, aby se v EU pokud možno dospělo ke společnému chápání některých pojmů obsažených v úmluvách o zamezení dvojího zdanění, které platí mezi členskými státy (např. licenční poplatky, příjem z podnikatelské činnosti, dividendy, stálé provozovny, daňový domicil, přeshraniční pracovníci ...). Podle okolností daného případu může být vhodné, aby se vzhledem k zvláštnímu evropskému rozměru problému braly v potaz totožné nebo podobné pojmy obsažené v právu EU. Vzhledem k jejich významu pro vnitřní trh je vhodné projednat tyto záležitosti na úrovni EU. Tato koordinace však může přispět rovněž k diskusím vedeným mezinárodními subjekty, jako je OECD a OSN, včetně v souvislosti s vypracováním širších mezinárodních norem. V návaznosti na kladné zkušenosti Společného fóra EU pro vnitropodnikové oceňování (JTPF) existuje prostor pro přezkoumání možných přínosů zřízení fóra pro zástupce členských států (Fóra EU pro dvojí zdanění). Na základě diskusí vedených na tomto fóru uváží Komise vypracování kodexu chování v oblasti dvojího zdanění.

5.4. Snadné a rychlé řešení sporů v rámci EU

Arbitrážní úmluva byla navržena s cílem poskytnout způsob řešení sporů vyplývajících především z vnitropodnikového oceňování. Navzdory přijetí (a revizi) kodexu chování by se řádné fungování Arbitrážní úmluvy mohlo ještě zlepšit, jak prokazuje obvyklá délka řízení vedoucích k vzájemné dohodě[40]. Co se týká Arbitrážní úmluvy, za posledních 5 let, pro něž jsou k dispozici údaje, byla polovina nevyřešených sporů na konci každého roku projednávána déle než dva roky[41].

Příspěvky k veřejným konzultacím, které se konaly v roce 2010, kritizují skutečnost, že úmluvy o zamezení dvojího zdanění neumožňují včasné řešení sporů. Daňoví poplatníci obvykle spoléhají pouze na mechanismus řešení sporů stanovený v příslušné úmluvě o zamezení dvojího zdanění, který je založený na starém článku 25 vzorové úmluvy OECD o daních. To však není zcela účinné: od smluvních států se vyžaduje pouze to, aby se vynasnažily nalézt řešení. Daňový poplatník nemá žádnou záruku, že bude odstraněno dvojí zdanění, ani že daňové správy budou postupovat rychle. OECD považuje počet nevyřešených případů (od roku 2008 do roku 2009 nárůst o 21,3 %) za vážný problém[42].

Z hlediska EU je proto neexistence obecného závazného postupu řešení sporů záležitostí, kterou je nutno se zabývat, a to jak z důvodů jednotného trhu, tak i kvůli širší motivaci týkající se konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku (která souvisí s přitažlivostí EU pro zahraniční investory). Arbitrážní úmluva ani úmluvy členských států o zamezení dvojího zdanění nezajišťují zcela úspěšný způsob.

Možné řešení je obsaženo v nejnovější verzi článku 25 vzorové úmluvy OECD o daních (2008), který stanoví řízení vedoucí k vzájemné dohodě se závazným postupem řešení sporů u všech nevyřešených případů dvojího zdanění, pokud o to daňový poplatník požádá. Tato ustanovení však byla až dosud zahrnuta jen do malého počtu úmluv o zamezení dvojího zdanění, jež byly mezi členskými státy uzavřeny[43].

Komise považuje za nutné analyzovat zlepšení, která by byla možná u postupů pro řešení sporů týkajících se dvojího zdanění v rámci EU. Přezkoumána by měla být zejména možnost týkající se mechanismu pro účinné a rychlé řešení zmíněných sporů ve všech oblastech přímého zdanění.

6. Další kroky a závěry

Komise je odhodlána zabývat se příslušnými problémy souvisejícími s dvojím zdaněním v EU a předložit odpovídající iniciativy. Základem jsou dva následující návrhy:

· návrh týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob – přijatý v březnu 2011;

· návrh na přepracování směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků, který je předložen současně s tímto sdělením.

Kromě těchto návrhů Komise:

· stručně představí možná řešení k odstranění přeshraničních překážek týkajících se dědické daně v rámci EU;

· při řešení záležitostí týkajících se dvojího zdanění v souvislosti s vnitropodnikovým oceňováním bude nadále využívat nedávno obnovené Společné fórum EU pro vnitropodnikové oceňování;

· v roce 2012 představí řešení v oblasti přeshraničního dvojího zdanění dividend vyplácených portfoliovým investorům;

· s cílem určit nejúčinnější způsoby odstranění dvojího zdanění, se bude nadále zabývat rozvíjením možností uvedených v tomto sdělení, zejména zřízením Fóra pro dvojí zdanění pro daňové záležitosti týkající se čistě EU, návrhem kodexu chování v oblasti dvojího zdanění a proveditelností účinného mechanismu řešení sporů;

· pokud jde o dvojí nezdanění, zahájí konzultace ke zjištění skutečností s cílem zjistit celý rozsah tohoto jevu. Výsledky těchto konzultací budou použity k určení a vypracování náležité politické reakce.

Komise vyzývá Evropský parlament, Radu a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby tyto směry projednaly a podpořily.

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby se k této iniciativě vyjádřily a aby Komisi informovaly o zvláštních opatřeních, která doporučují.

[1]               KOM(2010) 2020, 3.3.2010.

[2]               Komise je znepokojena stávajícími případy dvojího nezdanění v rámci EU. Komise zvažuje veřejné konzultace týkající se dvojího nezdanění právnických osob, jak nedávno navrhla rovněž členka Evropského parlamentu, paní Bowles, předsedkyně Hospodářského a měnového výboru Parlamentu EU (Bruselské daňové fórum 2011).

[3]               KOM(2006) 823, 19.12.2006, bod 1.

[4]               Viz například závěry ze zasedání hlav států nebo předsedů vlád eurozóny dne 11. března 2011.

[5]               Viz veřejné konzultace Komise http://ec.europa.eu/taxation_customs/common/consultations/tax/2010_04_doubletax_en.htm a poznámky pod čarou č. 25 a 26.

[6]               KOM(2010) 769, 20.12.2010, bod 4.1.

[7]               Dojde-li k čistě vnitrostátnímu dvojímu zdanění, je na vnitrostátním zákonodárci, aby tuto záležitost upravil.

[8]               KOM(2011) 206, 13.4.2011.

[9]               Zpráva o občanství EU za rok 2010 „Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU“, KOM(2010) 603, 27.10.2010.

[10]             Viz slovník daňových pojmů IBFD, výraz „dvojí zdanění“. Tento výraz je tradičně rozdělen na dva druhy, právní dvojí zdanění a ekonomické dvojí zdanění. V případě právního dvojího zdanění se na téhož daňového poplatníka s ohledem na stejný příjem nebo kapitál vztahují dvě srovnatelné daně. Výraz ekonomické dvojí zdanění se obvykle používá v případě, jsou-li s ohledem na stejný příjem nebo kapitál zdaněni různí daňoví poplatníci.

[11]             Např. osvobozením zahraničního příjmu daňového poplatníka rezidenta od daně nebo přiznáním zahraničního daňového zápočtu.

[12]             Dvoustranná opatření stanovená v úmluvách o zamezení dvojího zdanění, na jejichž základě se dvě země dohodnou na tom, jak a v jaké míře je odstraněno dvojí zdanění jejich rezidentů.

[13]             Např. úmluva mezi skandinávskými zeměmi o zamezení dvojího zdanění s ohledem na daně z příjmů nebo z kapitálu nebo tzv. „Arbitrážní úmluva“: Úmluva o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (90/436/EHS), Úř. věst. L 225, 20.8.1990.

[14]             Např. rozsudek ESD ze dne 12. prosince 2002, C-324/00 (Lankhorst-Hohorst), bod 32; rozsudek ESD ze dne 14. prosince 2006, C-170/05 (Denkavit Internationaal), bod 39; rozsudek ESD ze dne 8. listopadu 2007, C-379/05 (Amurta), bod 28; rozsudek ESD ze dne 1. července 2010, C-233/09 (Dijkman), bod 23; rozsudek ESD ze dne 22. prosince 2010, C-287/10 (Tankreederei I), bod 15.

[15]             Rozsudek ESD ze dne 14. listopadu 2006 (Kerckhaert-Morres); 12. února 2009 (Block); 16. července 2009 (Damseaux).

[16]             Stanovisko generálního advokáta Geelhoeda ve věci Kerckhaert-Morres, bod 38.

[17]             Rozsudek ESD ve věci Damseaux, citováno výše.

[18]             Zpráva pro předsedu Evropské komise (předložená bývalým komisařem EU Montim) „Nová strategie pro jednotný trh“ ze dne 9. května 2010, body 3.5, 83.

[19]             Během zasedání Petičního výboru Evropského parlamentu, které se konalo ve dnech 14. a 15. června 2011, se například dvojího zdanění týkaly 4 z celkem 11 petic zařazených do kapitoly o zdanění. Viz také studie Eurobarometru ze září 2011 o překážkách, jimž občané čelí na vnitřním trhu http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/quali/ql_obstacles_en.pdf

[20]             Připomínky MEDEF k Navrhovaným změnám čl. 15 odst. 2 vzorové úmluvy OECD, 2007, na adrese http://www.oecd.org/dataoecd/14/62/39547932.pdf

[21]             http://ec.europa.eu/taxation_customs/common/consultations/tax/2010_04_doubletax_en.htm;

                http://ec.europa.eu/taxation_customs/common/consultations/tax/2010_06_inheritance_en.htm;

                http://ec.europa.eu/taxation_customs/common/consultations/tax/2010_08_royalty_en.htm

[22]             OECD. Tax Effects on Foreign Direct Investment, 2007, 33.

[23]             Viz například Hájková, D. et al., „Taxation, Business Environment and FDI Location in OECD Countries“, pracovní dokument oddělení OECD pro ekonomiku č. 502, 2006, na adrese http://dx.doi.org/10.1787/874058477248

[24]             Posouzení dopadů návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), 16.3.2011.

[25]             Rozdíl mezi zátěží a překážkou, pokud jde o dvojí zdanění, byl zmíněn již v roce 1923 Ligou národů. Viz například Hospodářská a finanční komise, Report on Double Taxation submitted to the Financial Committee, dokument E.F.S.73. F.19, s. 11, ze dne 5. dubna 1923.

[26]             Parkih, Jain a Spahr, The impact of Double Taxation on Cross Border Equity Flows, Valuations and Cost of Capital, 2011, EFMA, zasedání v Braze.

[27]             PWC LLP, Total Tax Contribution, průzkum Hundred Group of Finance UK Directors (sdružení 100 největších kotovaných společností ve Spojeném království) z roku 2007.

[28]             EP, Petiční výbor, petice č. 1404/2010.

[29]             EP, Petiční výbor, petice č. 1053/2010.

[30]             Směrnice Rady ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (90/435/EHS).

[31]             Směrnice Rady ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (2003/49/ES).

[32]             Úmluva o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (90/436/EHS), Úř. věst. L 225, 20.8.1990.

[33]             http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/company_tax/transfer_pricing/index_en.htm

[34]             K/2009/7924, http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/common/whats_new/c(2009)7924_en.pdf

[35]             KOM(2011) 121; 16.3.2011.

[36]             Návrh směrnice zavádí pouze systém společného základu daně pro zdaňování některých společností a skupin společností (článek 1 návrhu).

[37]             Viz výše, poznámka pod čarou č. 3.

[38]             Ke dni 1.1.2011 se úmluva o zamezení dvojího zdanění nevztahovala na 10 dvoustranných vztahů mezi členskými státy EU.

[39]             V oblasti vnitropodnikového oceňování uskutečnilo určitou práci Společné fórum EU pro vnitropodnikové oceňování (JTPF); viz následující poznámka pod čarou.

[40]             http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/company_tax/transfer_pricing/forum/jtpf/2010/

/jtpf_2010_06_08_number_open_cases_en.pdf

[41]             http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/company_tax/transfer_pricing/forum/jtpf/2010/

/jtpf_2010_06_08_number_open_cases_en.pdf

[42]             http://www.oecd.org/document/11/0,3746,en_2649_33747_46499831_1_1_1_1,00.html; mezi lety 2006 a 2009 nárůst o 63,4 %.

[43]             Např. Francie a Spojené království (19.6.2008), Nizozemsko a Spojené království (26.9.2008), Německo a Spojené království (30.3.2010).