OBSAH

1........... Výsledky za období osmi let intervencí Fondu solidarity................................................... 3

2........... Problémy a otázky.......................................................................................................... 4

2.1........ Neúměrný počet žádostí založených na „výjimečných“ kritériích....................................... 4

2.2........ Nejasná kritéria pro regionální katastrofy a nedostatečná transparentnost......................... 4

2.3........ Schopnost reagovat a zviditelnění.................................................................................... 5

2.4........ Oblast působnosti........................................................................................................... 6

2.5........ Financování.................................................................................................................... 6

3........... Návrh z roku 2005 na změněný Fond solidarity s rozšířenou oblastí působnosti................ 7

4........... Zvláštní zpráva Účetního dvora (audit výkonnosti)........................................................... 7

5........... Výsledky průzkumu Výboru pro koordinaci fondů (COCOF) za rok 2010...................... 8

6........... Úprava nařízení............................................................................................................... 8

6.1........ Jasně definovaná oblast působnosti Fondu solidarity........................................................ 9

6.2........ Nové jednoduché vymezení regionálních katastrof........................................................... 9

6.3........ Urychlení plateb a zavedení zálohových plateb............................................................... 11

6.4........ Reakce na pomalu se rozvíjející katastrofy..................................................................... 11

6.5........ Sloučení rozhodnutí o poskytnutí pomoci a prováděcích dohod...................................... 12

6.6........ Zajištění větší účinnosti fondu jako nástroje odolnosti vůči katastrofám a změně klimatu.. 12

7........... Doložka solidarity v článku 222 SFEU.......................................................................... 13

8........... Shrnutí a závěry............................................................................................................ 13

Příloha 1: Mezní hodnoty pro závažné katastrofy platné v roce 2011............................................ 14

Příloha 2: Žádosti podané Fondu solidarity EU v letech 2002–2010............................................. 15

Příloha 3: Statistický přehled žádostí podaných Fondu solidarity................................................... 18

Příloha 4: Fond solidarity EU (n−3)............................................................................................. 19

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Budoucnost Fondu solidarity Evropské unie

1. Výsledky za období osmi let intervencí Fondu solidarity

Fond solidarity Evropské unie (FSEU)[1] byl vytvořen v roce 2002 s cílem poskytnout EU nástroj, jehož prostřednictvím by bylo možné účinně reagovat na závažné přírodní katastrofy, jež postihnou členské státy nebo státy, se kterými se jedná o přistoupení k EU[2]. Dříve neexistoval žádný podobný nástroj pro vnitřní opatření.

Do konce roku 2010 Komise obdržela 85 žádostí o finanční pomoc z 23 různých zemí: 27 z těchto žádostí spadá do kategorie „závažná přírodní katastrofa“, která je hlavní oblastí uplatnění Fondu solidarity. Uvedené nařízení definuje závažné katastrofy jako katastrofy, které mají za následek škody ve výši přesahující příslušnou mezní hodnotu každé země, jež je definována jako 0,6 % hrubého národního důchodu (HND) nebo částka 3 miliard EUR v cenách roku 2002, což v roce 2011 odpovídá částce 3,536 miliardy EUR[3], podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Mezní hodnoty použitelné pro jednotlivé země v roce 2011 jsou uvedeny v příloze 1.

Téměř dvě třetiny veškerých žádostí předložených od vytvoření fondu se však vztahovaly na dvě výjimky stanovené v nařízení, na jejichž základě je možné uvolnit finanční prostředky z fondu i v případě, že je škoda nižší než daná mezní hodnota. Celkem bylo předloženo 53 žádostí v souvislosti s tzv. „mimořádnými regionálními katastrofami“ a 4 žádosti splňující kritéria pro katastrofy v „sousední zemi“. Ve druhém případě může způsobilá sousední země postižená stejnou katastrofou jako jiná způsobilá země, pro niž byla schválena žádost týkající se závažné katastrofy, rovněž čerpat pomoc z fondu bez ohledu na rozsah škod. Mimořádné regionální katastrofy jsou definovány jako katastrofy, které zasáhly větší část obyvatelstva určitého regionu se závažnými a dlouhotrvajícími následky pro životní podmínky a hospodářskou stabilitu daného regionu.

Celkem bylo v období od vytvoření Fondu solidarity v roce 2002 a koncem roku 2010 schváleno 42 žádostí, na jejichž základě byla poskytnuta finanční pomoc v celkové výši přesahující 2,4 miliardy EUR[4]. Během tohoto období musela Komise zamítnout 35 žádostí o pomoc, které byly všechny předloženy jako žádosti vztahující se na „mimořádné regionální katastrofy“, jelikož byly vyhodnoceny jako žádosti nesplňující výjimečná kritéria. Dvě žádosti byly staženy žadatelskými státy poté, co se ukázalo, že nebudou schváleny. Koncem prosince 2010 se stále rozhodovalo o šesti žádostech. V Evropě došlo k soustavnému nárůstu přírodních katastrof co do rozsahu i do četnosti, přičemž žádosti se týkaly rozličných druhů přírodních katastrof včetně vichřic, záplav, sesuvů podmáčené půdy, zemětřesení, vulkanické erupce, lesních požárů a sucha. Nejzávažnější katastrofou přitom bylo zemětřesení v italském městě L'Aquila v roce 2009, jež způsobilo škody ve výši přes 10 miliard EUR a desítky tisíc lidí připravilo o střechu nad hlavou. Z fondu byla v tomto případě poskytnuta zatím vůbec nejvyšší pomoc ve výši přesahující 492 milionů EUR. V přílohách 2 a 3 je uveden přehled všech žádostí předložených od roku 2002 do konce roku 2010.

Fond solidarity si získal všeobecné uznání, pokud jde o vysokou úspěšnost z hlediska účelu, pro který byl zřízen. Pomoc z fondu přispívá ke zmírnění finanční zátěže států postižených katastrofami. Díky poskytování pomoci a dodatečných finančních zdrojů v případech zvlášť závažných problémů se vytvořil pozitivní obraz Unie v očích jejích občanů. Na základě získaných zkušeností je však zřejmé, že ve fungování fondu existují omezení a slabé stránky.

2. Problémy a otázky 2.1. Neúměrný počet žádostí založených na „výjimečných“ kritériích

Jak bylo uvedeno výše, zkušenosti od roku 2002 ukázaly, že většina žádostí o pomoc z Fondu solidarity se netýká závažných katastrof, jak zamýšlel autor právní úpravy, ale splňuje výjimečná kritéria pro regionální katastrofy. Pro takové případy nařízení žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost vzdáleným nebo izolovaným regionům a aby Komise tato kritéria „co nejpečlivěji“ posoudila. Kromě toho omezuje maximální roční příděl finančních prostředků na přírodní katastrofy na nejvýše 7,5 % z maximální částky 1 miliardy EUR, jež může být z Fondu solidarity v daném roce uvolněna, tj. 75 milionů EUR. To zdůrazňuje úmysl autora právní úpravy schvalovat žádosti v souvislosti s regionálními katastrofami pouze ve skutečně výjimečných případech.

Míra neúspěšných žádostí na základě kritérií pro regionální katastrofy je i nadále značně vysoká a činí téměř dvě třetiny. Naproti tomu žádosti v souvislosti se závažnými katastrofami, pro něž platí pouze jedno kvantitativní kritérium, byly dosud všechny přijaty se 100% mírou úspěšnosti.

2.2. Nejasná kritéria pro regionální katastrofy a nedostatečná transparentnost

Definice „mimořádných regionálních katastrof“ v nařízení je poněkud vágní a podmínky pro uvolnění pomoci z fondu v rámci této kategorie je – podle autora právní úpravy – obtížné splnit: fond může pouze výjimečně uvolnit finanční prostředky, pokud se mimořádná regionální katastrofa dotýká většiny obyvatel regionu a má závažné dopady trvalého charakteru na hospodářskou stabilitu a životní podmínky. Poskytnutí důkazů o těchto podmínkách představuje značnou zátěž a jejich posouzení je složité. Výsledkem je to, že žadatelské státy a Komise investují mnoho času a úsilí do přípravy a posuzování žádostí týkajících se menších katastrof, z nichž pak většina končí zamítnutím. Zdá se, že i navzdory podrobným návodům a pokynům, jež Komise poskytuje, se mnohé členské státy cítí být zavázány vůči svým regionům předkládat žádosti i přesto, že si jsou vědomy malých šancí na úspěch. Zamítnuté žádosti na druhé straně vedou k frustraci v příslušných státech a regionech a škodí pověsti EU.

2.3. Schopnost reagovat a zviditelnění

Otázky týkající se času potřebného na vyplacení finančních prostředků z Fondu solidarity jsou v přímé souvislosti s podmínkami a postupy stanovenými v nařízení. Fond je často mylně považován za nástroj rychlé reakce při krizovém řízení, na což nebyl koncipován. Je to nástroj, který pomáhá refinancovat nouzové operace původně financované veřejnými orgány postižené země. Komise přesto souhlasí se stanoviskem těch, kteří žádají rychlejší dostupnost pomoci než v současnosti.

Schopnost fondu reagovat je omezená řadou faktorů, z nichž nejdůležitější jsou tyto:

– V případě katastrofy Komise nemůže jednat z vlastní iniciativy; musí čekat na formální žádost vnitrostátních orgánů, které obvykle potřebují na přípravu této žádosti celých 10 týdnů od začátku katastrofy. Kromě toho po formálním předložení žádosti ji v mnoha případech žadatelé aktualizují. V některých případech je Komise při posuzování žádosti nucena požadovat doplňující informace, jež získá někdy až po několika měsících.

– Rozpočtové prostředky vyhrazené na Fond solidarity nejsou v rozpočtu EU přímo dostupné. Finanční prostředky musí být vybrány v rámci finančního příspěvku, který členské státy poskytnou navíc nad rámec svých běžných plateb do rozpočtu EU. Před vyplacením jakékoli pomoci musí Komise požádat Evropský parlament a Radu, aby schválily opravný rozpočet, což je obvykle poměrně zdlouhavý postup trvající dva až tři měsíce, někdy i déle.

– Uvolnění finančních prostředků z fondu podle současného nařízení zahrnuje celou řadu kroků od přijetí žádosti po vyplacení finanční pomoci (v případě kladného posouzení žádosti). V každém případě se vyžadují nejméně čtyři rozhodnutí Komise:

– přijetí žádosti jako způsobilého případu splňujícího kritéria nařízení na základě posouzení žádosti útvary Komise,

– přijetí návrhu opravného rozpočtu, aby Rada a Evropský parlament mohly schválit uvolnění prostředků z fondu a poskytnout rozpočtové prostředky na navrhovanou částku pomoci,

– přijetí rozhodnutí Komise určeného přijímajícímu státu, jímž se uděluje pomoc (rozhodnutí o poskytnutí pomoci),

– přijetí dohody o poskytnutí finanční pomoci, v níž jsou specifikovány podmínky využívání finanční pomoci a stanoveny zejména druhy nouzových operací, které mají být danou pomocí financovány, a jmenovány odpovědné orgány (prováděcí dohoda).

– Prováděcí dohody mohou být v zásadě uzavřeny hned po schválení opravného rozpočtu a po přijetí rozhodnutí Komise o poskytnutí pomoci. Komise systematicky žádá přijímající státy, aby poskytly nezbytné vstupní informace (především o druzích operací, na které zamýšlejí použít finanční pomoc), jakmile navrhne uvolnit finanční prostředky a v průběhu schvalování opravného rozpočtu. V mnoha případech však žadatelské státy tyto informace poskytnou až několik týdnů, či dokonce měsíců po přijetí opravného rozpočtu.

– Dohody musí podepsat příslušný komisař a určený zástupce přijímajícího státu, zpravidla ministr vlády.

– Žádosti nejsou vždy předloženy v jednom z hlavních pracovních jazyků Komise, takže je nutné požádat o jejich překlad, aby tyto žádosti Komise mohla zpracovat. Překlady mohou vyžadovat až šest týdnů. Kromě toho požadavek překládat všechny úřední dokumenty, o kterých má rozhodnout Komise nebo které mají být určeny žadatelskému státu, si vyžaduje další čas navíc.

To vede ke kumulovanému účinku, v jehož důsledku lze finanční prostředky vyplatit až 9–12 měsíců po katastrofě, někdy i déle. Finanční prostředky mohou být použity zpětně k refinancování nouzových operací, jež byly uskutečněny během katastrofy nebo bezprostředně po ní, a tudíž splňují zamýšlený účinek ulevit rozpočtům členských států a pomoct regionům zvládnout finanční zátěž spojenou s katastrofou. Na druhé straně takovéto časové prodlevy značně zhoršují zviditelnění finančních prostředků z Fondu solidarity u postiženého obyvatelstva, zejména z toho důvodu, že nařízení neobsahuje žádná pravidla týkající se propagace a ne všechny členské státy informují širokou veřejnost o zdroji poskytnuté pomoci.

2.4. Oblast působnosti

Odpovídající reakce prostřednictvím současného fondu na závažné krize, které nejsou přírodního původu, je nesmírně obtížná nebo dokonce nemožná, jak se ukázalo v případě průmyslových havárií, např. úniku ropy z tankeru Prestige, výbuchu ve skladišti ropy Buncefield nebo v případě teroristických činů, např. bombových útoků v Madridu v roce 2004 a v Londýně v roce 2005. Rovněž v současnosti není možné poskytnout pomoc z Fondu solidarity v případě vážné krize v oblasti veřejného zdraví, např. šíření epidemie typu SARS do Evropy, nebo krize způsobené závažnou jadernou havárií, která by mohla snadno přesáhnout kapacitu jednotlivých států na takovou krizi reagovat. Ozývají se však hlasy, například v rámci Evropského parlamentu, že takovéto události vyžadují reakci na evropské úrovni, přičemž v této souvislosti se konkrétně odkazuje na Fond solidarity.

2.5. Financování

Prostředky Fondu solidarity jsou financovány mimo rámec běžného rozpočtu EU, přičemž dodatečné částky budou poskytnuty nad rámec příslušných položek uvedených v interinstitucionální dohodě. Jednotlivé částky proto musí na základě návrhu Komise schválit Evropský parlament a Rada. Roční strop představuje 1 miliarda EUR. Tato částka byla od vytvoření fondu v roce 2002 vždy dostatečná, přičemž v roce 2002 byla vyplacena nejvyšší částka za rok (ve výši 728 milionů EUR) a druhá nejvyšší (622 milionů EUR) v roce 2009. Ve všech ostatních letech byly kumulované platby značně nižší. Proto se zdá, že rozpočtový strop není třeba zvýšit.

Jednotlivé částky jsou vyplaceny po přijetí příslušného návrhu opravného rozpočtu Komise pro daný případ a po ukončení třístranných rozhovorů mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Tento postup by obvykle vyžadoval dvě čtení, byl ale zefektivněn uplatněním zjednodušeného postupu pouze s jedním čtením. Čas nutný ke schválení rozpočtových prostředků se v jednotlivých případech liší v závislosti na okolnostech, nicméně obvykle představuje šest až dvanáct týdnů. Komise tento čas využívá k přípravě formálního rozhodnutí o poskytnutí pomoci a k vyjednávání s přijímajícím státem o dohodě o poskytnutí finanční pomoci, kterou je třeba před vyplacením pomoci uzavřít.

3. Návrh z roku 2005 na změněný Fond solidarity s rozšířenou oblastí působnosti

V roce 2005 představila Komise legislativní návrh nového nařízení o Fondu solidarity[5]. Tento návrh se opíral o stávající fond, přičemž usiloval o:

– širší oblast působnosti a širší způsobilost operací s cílem umožnit Společenství reagovat na katastrofy, které nejsou přírodního původu, např. průmyslové havárie a jiné člověkem způsobené pohromy, ohrožení veřejného zdraví (pandemie atd.) a závažné teroristické činy;

– možnost poskytování zálohových plateb s cílem urychlit reakci a zviditelnění podpory ze strany Unie;

– zjednodušení, a to zavedením jasnějších kritérií pro uvolnění prostředků z fondu (snížení mezní hodnoty pro závažnou katastrofu a zároveň zrušení výjimečných kritérií).

Návrh byl velmi příznivě přijat Evropským parlamentem. Parlament návrh přijal v prvním čtení dne 18. května 2006.

Nicméně v Radě se návrh setkal se značnou nedůvěrou a nesouhlasem u valné většiny členských států, pokud jde téměř o všechny nové prvky v návrhu, zejména pak s ohledem na jejich případné důsledky pro rozpočet. Po řadě kol intenzivního posuzování a projednávání s Komisí rozhodla příslušná pracovní skupina finančních poradců v květnu 2006 přerušit přezkoumání návrhu. I přes značné a opakované úsilí vyvinuté ze strany Komise si Rada nepřála návrh zařadit zpět na pořad jednání. Podobně i opakované výzvy ze strany Parlamentu, aby se Rada vrátila k přezkoumání daného textu, neuspěly.

4. Zvláštní zpráva Účetního dvora (audit výkonnosti)

V červnu 2008 předložil Evropský účetní dvůr výsledky auditu výkonnosti fondu[6]. Audit zjišťoval, zda fond při poskytování pomoci postupoval rychle, efektivně a pružně a zda byly přijímající státy s prací fondu spokojeny. Za tímto účelem přezkoumal Účetní dvůr všechny žádosti podané do konce roku 2006 a provedl průzkum na základě dotazníků zaslaných žadatelským státům.

Zpráva předkládá podobné závěry o fungování Fondu solidarity, jaké byly popsány výše v souvislosti s návrhem Komise z roku 2005. Celkově Účetní dvůr dospěl sice k závěru, že fond splňuje svůj hlavní cíl, tj. projevit solidaritu s členskými státy, které postihla katastrofa, poznamenal však, že je obtížnější splnit podmínky úspěšné žádosti v případě menších „regionálních katastrof“ (na rozdíl od „závažných katastrof“), především z důvodu poměrně vágní definice regionálních katastrof v nařízení o Fondu solidarity a z ní vyplývající možné nejasnosti při zamítání žádostí v souvislosti s takovými katastrofami. Největší kritiku Účetního dvora sklidila nedostatečná rychlost při uplatňování nástroje.

5. Výsledky průzkumu Výboru pro koordinaci fondů (COCOF) za rok 2010

Pro lepší porozumění podmínkám, za kterých by členské státy byly připraveny pokračovat v diskusích/jednání, představila Komise v roce 2010 Fond solidarity členům výboru pro koordinaci fondů (COCOF)[7], přičemž zdůraznila jeho silné a slabé stránky a hlavní prvky návrhu z roku 2005. Byly položeny tři specifické otázky:

– Jaké jsou prvky vyplývající ze současného nařízení, v jejichž případě mají členské státy pocit, že fond nesplňuje nebo částečně nesplňuje jejich očekávání?

– Jaké prvky návrhu nového nařízení z roku 2005 by mohly být předmětem dalšího projednávání (ať již způsobem navrženým Komisí, nebo jinak)? Jaké prvky se zdají být nereálné nebo nežádoucí?

– Existují nějaké otázky/prvky, jimiž by se podle vás měl fond zabývat, případně které by měl pokrývat, ale nejsou obsaženy v současném nařízení ani v návrhu z roku 2005?

V důsledku toho se značný počet členských států vyjádřil, že nadále nesouhlasí s přijetím nového nařízení, přičemž se zdálo, že některé členské státy vidí omezený prostor pro úpravu vybraných prvků stávajícího nařízení, např. zahrnutí případů sucha nebo zmírnění kritérií pro regionální katastrofy (jež Komise původně navrhla zrušit). Valná většina členských států však byla proti jakékoli změně, která by vedla k případnému zvýšení výdajů. Šest členských států prohlásilo, že v zásadě nemá nic proti a že je přístupno diskusím.

6. Úprava nařízení

Z výše uvedeného je zřejmé, že v současném politickém ovzduší, jež charakterizuje především obtížná rozpočtová situace v mnoha členských státech, není valná většina členských států připravena přijmout jakékoli podstatné změny právního základu a fungování Fondu solidarity. Proto se Komise vzdává myšlenky vrátit se k návrhu z roku 2005. Přesto by se měl Fond solidarity tak, jak existuje dnes, stát účinnějším, jak bylo uvedeno výše. Bylo by tudíž vhodné stáhnout návrh z roku 2005 a prozkoumat jiné možnosti řešení alespoň nejdůležitějších výše popsaných otázek.

Komise se domnívá, že by bylo možné dosáhnout značného zlepšení fungování Fondu solidarity provedením jen minimálních úprav současného nařízení, a to při zachování jeho účelu a charakteru a bez dopadu na financování a objem čerpaných prostředků. Žádná úprava nařízení by se nedotkla kritérií způsobilosti pro operace financované z pomoci, jako jsou okamžitá oprava nezbytných infrastruktur a náklady na použití nástrojů reakce. Prvky návrhu z roku 2005 jako rozšíření oblasti působnosti, úprava mezních hodnot nebo vyloučení regionálních katastrof by se dále neuplatnily.

Rovněž by se měla prozkoumat možnost opatření na zlepšení zviditelnění prostřednictvím pravidel týkajících se informování a propagace.

6.1. Jasně definovaná oblast působnosti Fondu solidarity

Při vytváření Fondu solidarity bylo cílem zřídit finanční nástroj umožňující reagovat na úrovni EU na závažné přírodní katastrofy, které postihnou jeden nebo více členských států nebo zemí zapojených do přístupových jednání. Na základě znění čl. 2 odst. 1 nařízení, v němž se uvádí, že „pomoc může být z fondu uvolněna zejména, pokud […] dojde k závažné přírodní katastrofě“ se však zdá, že prostředky z fondu by mohly být uvolněny i v jiných případech. Není však jasné, zda má toto „zejména“ relativizovat omezení oblasti působnosti fondu na „závažné katastrofy“, tj. poukázat na výjimky pro určité menší katastrofy stanovené v odstavci 2 téhož článku; nebo zda se jím má oblast působnosti fondu rozšířit i na katastrofy, které nejsou přírodního původu.

Dalším přezkoumáním ustanovení nařízení se zjistilo, že uvolnění prostředků z fondu na katastrofy, které nejsou přírodního původu, by se setkalo s vážnými právními překážkami. V článku 3 se uvádí, že „platby z fondu jsou v zásadě omezeny na financování opatření na zmírnění nepojistitelných škod“. Komise již od začátku vykládala a uplatňovala toto ustanovení v tom smyslu, že škody vzniklé soukromým osobám jsou z pomoci vyloučené. Kromě toho na základě zásady, že škody platí znečišťovatel, a povinnosti postiženého státu domáhat se odškodnění od třetích stran (odpovědnost třetí strany) by se zdálo, že katastrofy, které nejsou přírodního původu, jsou z fondu vyloučeny. Tyto úvahy vedly například k zamítnutí maďarské žádosti týkající se katastrofy z roku 2010, při níž došlo k zaplavení červeným kalem.

Cílem návrhu nového nařízení o Fondu solidarity, který Komise předložila v roce 2005, bylo mimo jiné rozšíření oblasti působnosti fondu tak, aby se vztahoval i na katastrofy, které nejsou přírodního původu. Zatímco Evropský parlament tento návrh uvítal, valná většina členských států v Radě byla a nadále je důrazně proti jakýmkoli snahám o rozšíření oblasti působnosti fondu nad rámec přírodních katastrof.

V zájmu jasnosti by tudíž znění současného nařízení mělo být upraveno, aby bylo jasné, že fond se vztahuje pouze na katastrofy přírodního původu. Tím by se odstranily veškeré případné nejednoznačnosti, co se týče oblasti působnosti fondu, a potenciální žadatelé by tak byli ušetřeni očekávání, která by Komise musela nevyhnutelně zklamat, nemluvě o značném úsilí, jež musí žadatelské státy vynaložit na přípravu žádosti a Komise na její posouzení.

Nařízení by mělo zároveň stanovit, že toto omezení na přírodní katastrofy by od samého začátku nevylučovalo případy, kdy má přírodní katastrofa následné účinky („kaskádový efekt“) a vede třeba i k průmyslové havárii (např. záplavy, které postihnou chemický závod) nebo ke katastrofě v oblasti veřejného zdraví [např. zemětřesení, které přeruší dodávku vody, což způsobí (vodou přenášenou) epidemii, nebo které zničí nemocniční zařízení, a tím ohrozí poskytování zdravotní péče lidem zraněným při přírodní katastrofě].

6.2. Nové jednoduché vymezení regionálních katastrof

Jak bylo výše uvedeno, nejsou podmínky pro výjimečné uvolnění finančních prostředků z Fondu solidarity v případě „mimořádné regionální katastrofy“ stanovené v čl. 2 odst. 2 třetím pododstavci nařízení o Fondu solidarity dostatečně jasné a převážně vycházejí z „měkkých“ kritérií, jež je třeba interpretovat („závažné a trvalé následky pro životní podmínky a hospodářskou stabilitu“). Dokazování a ověřování, zda jsou tato kritéria splněna, je pro žadatele i pro Komisi značně zatěžující a časově náročné. Důsledkem této nejednoznačnosti je vysoký počet žádostí, jež musí být následně zamítnuty, což vytváří nereálná očekávání a následně frustraci v dotčených zemích a regionech. Vysoký počet zamítnutých případů není dobrý pro obraz EU.

Proto by mohlo být vhodné znovu vymezit kritéria pro regionální katastrofy jednoduchým, objektivním a transparentním způsobem, podobně jako v případě závažných katastrof, s nanejvýš jedním nebo dvěma „tvrdými“ ukazateli, které lze snadno ověřit. Ty by měly být vymezeny tak, aby byly snadno splněny v případě skutečně závažných regionálních katastrof, v zásadě by měly být vymezeny takovými druhy regionálních katastrof, u nichž byly z fondu uvolněny prostředky na základě stávajícího nařízení výjimečně. Nové vymezení kritérií pro regionální katastrofy tímto způsobem by zároveň mělo ten účinek, že potenciální žadatelé by mohli s velkou jistotou předem posoudit, zda v souvislosti s danou katastrofou vznikne nárok na pomoc. Žadatelé by tak byli ušetřeni značného úsilí spojeného s přípravou žádosti v situacích, kdy by nebylo možné rozumně očekávat kladnou odpověď.

Komise navrhuje, aby byly regionální katastrofy vymezeny podobným způsobem jako závažné katastrofy, tj. jako katastrofy, které způsobí škodu převyšující určitou mezní hodnotu. Tato mezní hodnota by představovala procentní sazbu HND regionu na úrovni NUTS 2. NUTS 2 se přímo nabízí jako regionální referenční úroveň, jelikož je vhodně stanovená v politice soudržnosti, dostatečně velká na to, aby se vyloučily události pouze místního významu, a jsou pro ni snadno dostupné statistické údaje. Pokud by katastrofa zasáhla několik regionů na úrovni NUTS 2, uplatnila by se ve vztahu k průměrnému HND příslušných regionů tatáž mezní hodnota (tj. procentní sazba). Byly by splněny i zvláštní podmínky pro nejvzdálenější regiony, neboť všechny nejvzdálenější regiony jsou vymezeny na úrovni NUTS 2. V případě přírodních katastrof, jež vedou ke katastrofě v oblasti veřejného zdraví, by se ve spolupráci s členskými státy měla dohodnout další kritéria.

Toto řešení by nejen stanovilo kritéria pro regionální katastrofy na jednoduchém a objektivním základě, ale rovněž by odstranilo obtíže spojené s uvolněním prostředků z fondu v případě katastrof, jako jsou lesní požáry (za předpokladu, že způsobily dostatečně velkou škodu), jež ze své podstaty kritéria pro regionální katastrofy zpravidla splňují výjimečně.

K prověření proveditelnosti takového přístupu Komise vypracovala simulaci, v níž na všechny žádosti předložené od roku 2002 v souvislosti s regionálními katastrofami, o kterých bylo rozhodnuto do konce roku 2010, použila jediné kritérium: výši škody přesahující 1,5 % HND regionu na úrovni NUTS 2. Referenční hodnota pro HND regionu je rok n−3, přičemž n odpovídá roku předložení žádosti (n−3 je poslední rok, za který jsou obecně dostupné harmonizované regionální údaje). Výsledky jsou uvedeny v příloze 4. Z 37 prozkoumaných případů regionálních katastrof by podmínky nebyly splněny pouze ve dvou případech, které byly předtím schváleny, zatímco v jednom případě, který byl zamítnut, by podmínky splněny byly; v jednom případě existují nejasnosti ohledně výše způsobené škody. Všechny ostatní případy by vedly ke stejnému výsledku s tím podstatným rozdílem, že 23 žádostí podaných v souvislosti s menšími katastrofami, jež musely být zamítnuty, by vůbec nebylo předloženo, jelikož členské státy by nepochybovaly o tom, že nesplňují příslušná kritéria.

To ukazuje, že použitím jediného jednoduchého kritéria založeného na HND by bylo možné dospět k téměř stejnému výsledku a zároveň dosáhnout podstatného zjednodušení, jelikož v případě potenciálně způsobilých žádostí by již nebylo nutné dokazovat splnění složitých kritérií pro regionální katastrofy, jež stanoví současné nařízení. Na druhé straně by se tím značně ulehčilo posuzování takových žádostí Komisí, která by nebyla povinna posuzovat žádosti, jež by s veškerou pravděpodobností nebyly úspěšné, což by podstatně pomohlo urychlit rozhodování a vyplácení příspěvků pomoci.

Kromě toho by výše uvedené nové kritérium pro regionální katastrofy celkově nemělo žádné finanční dopady.

6.3. Urychlení plateb a zavedení zálohových plateb

Na základě ustanovení současného nařízení a rozpočtových pravidel se zdá obtížné podstatně zkrátit čas nezbytný k poskytnutí prostředků z Fondu solidarity bez toho, aby se změnil způsob financování tohoto nástroje (viz odstavec 2.5 výše). Komise proto zkoumá nové možnosti, díky nimž by byla finanční pomoc určená ke zmírnění nouzových situací v členských státech rychleji dostupná. To je obzvláště důležité v případě přeshraničních katastrof, u kterých Komise musí čelit situaci, kdy nemůže vyjádřit stejnou míru solidarity vůči členskému státu EU a třetí zemi, které může poskytnout okamžitou finanční pomoc[8].

Schopnost Fondu solidarity reagovat a jeho zviditelnění by bylo možné zlepšit, pokud by se do nařízení zavedla možnost vyplácení záloh. To by Komisi umožnilo přijmout okamžité opatření prostřednictvím zálohové platby, která by se vyplatila, jakmile by postižený stát požádal o pomoc. Tato zálohová platba by byla považována za zálohu na očekávanou částku, která by byla poskytnuta po dokončení posuzovacího a rozpočtového procesu. V případě, že žádost nebude přijata, splatí žadatelský stát zálohu Komisi zpět. Výše zálohy by se mohla vypočítat jako procentní sazba (např. 10 %) očekávané pomoci a mohla by být omezená v absolutním vyjádření (např. na 5 milionů EUR). Zálohy by se vyplácely pouze na základě zvláštní žádosti žadatelského státu, přičemž by se omezovaly na případy závažných katastrof, jak jsou vymezené v nařízení. Jelikož pravděpodobnost, že pomoc při závažné katastrofě bude schválená, je značně vysoká (dosud 100 %), riziko, že Komise bude muset z důvodu zamítnutí žádosti vymáhat zálohové platby zpět, by bylo velmi omezené. Podobné ustanovení bylo zahrnuto již v návrhu z roku 2005.

6.4. Reakce na pomalu se rozvíjející katastrofy

V řadě případů se žadatelské státy setkaly s obtížemi týkajícími se dodržení lhůty pro předložení žádosti, pokud se jednalo o pomalu se rozvíjející katastrofy. Současné nařízení stanoví, že žádosti musí být předloženy Komisi během deseti týdnů ode dne první škody. Typickým příkladem takových katastrof, které nejen že se vyznačují dlouhým časovým obdobím, během něhož se vyvíjejí, ale i obtížností přesně stanovit, kdy došlo k první škodě, jsou sucha.

Zatímco všeobecná 10týdenní lhůta by měla být zachována, problém by bylo možné řešit zavedením zvláštního ustanovení v nařízení, které by uvádělo, že v takových případech by lhůta pro předložení žádosti začínala dnem prvního opatření přijatého veřejnými orgány jako reakce na dotyčný jev; například, v případě sucha, zavedení omezení spotřeby vody nebo přijetí zvláštních opatření na pomoc zemědělství.

Takové ustanovení by ve velké míře odpovídalo situaci vztahující se na „běžné“ katastrofy, které nastanou nečekaně a v jejichž případě veřejná intervence obvykle začíná během několika hodin po jejich začátku.

6.5. Sloučení rozhodnutí o poskytnutí pomoci a prováděcích dohod

Ve výše uvedeném odstavci 2.3 jsou uvedeny potenciální zdroje časové prodlevy při zpřístupňování finančních prostředků. Jelikož je fond financován mimo běžný rozpočet EU, musí si Komise vyžádat od Evropského parlamentu a Rady schválení částky na pomoc navržené pro každý případ. Komise se domnívá, že postup používaný v současné době by měl zůstat nezměněn.

Nicméně existuje značný prostor pro zjednodušení, omezení správních postupů a získání času k poskytnutí pomoci prostřednictvím Fondu solidarity. Ten by vznikl, kdyby byl před vyplacením finančních prostředků po uvolnění těchto zdrojů Evropským parlamentem a Radou nutný pouze jediný akt Komise. Pokud jde o členské státy, tj. valnou většinu potenciálních příjemců, rozdělení aktu, jímž se pomoc uděluje, a aktu, jímž se stanoví podmínky jejího využívání (rozhodnutí o poskytnutí pomoci a prováděcí dohoda), nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Sloučení těchto dvou aktů, například zahrnutím ustanovení, která jsou v současné době součástí dohody, do rozhodnutí o poskytnutí pomoci nebo jejich připojením k rozhodnutí o poskytnutí pomoci, se jeví jako poměrně jednoduché řešení, které přinese velkou časovou úsporu. Odhaduje se, že tímto způsobem, tedy jednoduchou změnou příslušného článku v nařízení, by bylo možné zemím postiženým katastrofou vyplatit pomoc o čtyři až osm týdnů dříve než na základě současného systému. Dva prvky, jež jsou pro příjemce nejvíce zajímavé, tj. vymezení způsobilých operací a určení příslušných orgánů, by i nadále jednoznačně vycházely z návrhu přijímajícího státu.

Pokud jde o způsobilé nečlenské státy, tj. omezený počet zemí, které se nachází ve fázi vyjednávání o svém přistoupení k EU, toto rozdělení by muselo být zachováno, protože jednostranný akt Komise, jako je samostatné rozhodnutí o poskytnutí pomoci, by pro ně nebylo závazné. V takových případech by byla nadále nezbytná dohoda o financování nebo prováděcí dohoda.

6.6. Zajištění větší účinnosti fondu jako nástroje odolnosti vůči katastrofám a změně klimatu

V solidární Unii je pro každý členský stát stejně důležité vynakládat nezbytné úsilí na prevenci vzniku nouzových situací a katastrof. Základním cílem každé politiky v oblasti zvládání katastrof je předcházet vzniku katastrof a v případě jejich vzniku v co největší míře omezit škody. Užším propojením fungování fondu s politikami EU v oblasti zvládání katastrof a změny klimatu lze[9] podstatně snížit rozsah škod a výši nákladů způsobené katastrofami a v konečném důsledku i počet žádostí o pomoc.

Již samotné nařízení obsahuje ustanovení, že členský stát je povinen v prováděcí zprávě podrobně popsat preventivní opatření zavedená nebo navržená za účelem omezení rozsahu škod a co možná nejúčinnějšího zabránění opakování podobné katastrofy. Navrhuje se toto ustanovení, které má poměrně všeobecný charakter, upravit tak, aby bylo konkrétnější. Od přijímajícího státu by se vyžadovalo, aby ve zprávě podrobně popsal stav provádění příslušných právních předpisů EU týkajících se posuzování, zvládání a prevence katastrof, aby uvedl zkušenosti získané na základě katastrofy a zavázal se přijmout opatření k zajištění odolnosti vůči změně klimatu a katastrofám.

Komise rovněž v rámci spolupráce se zúčastněnými stranami prozkoumá možnost úpravy plateb z Fondu solidarity podle stupně provádění příslušných právních předpisů EU v oblasti prevence katastrof, přípravy plánů na zvládání katastrof a využívání dostupného financování ze strany EU na investice do opatření určených na předcházení katastrofám.F

7. Doložka solidarity v článku 222 SFEU

Článek 222 SFEU poprvé zavádí do Smlouvy ustanovení, že Unie a její členské státy musí jednat společně v duchu solidarity, pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. Článek 222 stanoví, že Unie uvede do pohotovosti veškeré nástroje, které má k dispozici, aby:

a)           odvrátila teroristickou hrozbu na území členských států; chránila před případným teroristickým útokem demokratické instituce a civilní obyvatelstvo; poskytla členskému státu pomoc na jeho území v případě teroristického útoku, pokud o to požádají jeho politické orgány; a

b)           poskytla členskému státu pomoc na jeho území v případě přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, pokud o to požádají jeho politické orgány.

Provádění doložky solidarity bude zahrnovat všechny existující nástroje reakce včetně Fondu solidarity při plném respektování jejich zvláštních postupů a fungování podle nového víceletého finančního rámce. Toto sdělení nemá vliv na tyto širší úvahy.

8. Shrnutí a závěry

Přestože lze oprávněně tvrdit, že Fond solidarity od svého vytvoření fungoval obecně dobře – zejména s ohledem na zvláštní účel, pro nějž byl zřízen – zkušenosti získané za posledních osm let ukazují, že v jeho fungování existuje několik významných omezení a slabých stránek. Jsou jimi zejména nedostatečně rychlé poskytování pomoci z fondu a nedostatečná transparentnost kritérií pro uvolňování prostředků z fondu.

Vzhledem k tomu, že většina členských států má vážné výhrady k jakýmkoli podstatným změnám zásad a fungování Fondu solidarity, zejména jestliže by tyto změny mohly vést ke zvýšení výdajů, stahuje Komise svůj návrh z roku 2005 na revizi a rozšíření fondu.

Na druhé straně Komise věří, že fungování Fondu solidarity by se mělo vylepšit a že omezená úprava stávajícího nařízení má významný potenciál pro zjednodušení, vyjasnění a zejména zlepšení schopnosti fondu reagovat tak, aby finanční pomoc zemím postiženým katastrofami byla dostupná mnohem rychleji.

Cílem tohoto sdělení je zdůraznit tento potenciál jako základ pro diskusi s Evropským parlamentem, členskými státy v Radě, regiony a dalšími zúčastněnými stranami a usilovat o možný legislativní návrh pozměňující stávající nařízení v pozdějším stadiu s přihlédnutím k výsledkům diskuse.

Příloha 1: Mezní hodnoty pro závažné katastrofy platné v roce 2011 (na základě údajů o hrubém národním důchodu za rok 2009)

V nařízení Rady (ES) č. 2012/2002, kterým se zřizuje Fond solidarity EU, je stanovena mezní hodnota pro uvolnění prostředků z fondu pro danou zemi jako škoda přesahující 0,6 % HND nebo 3 miliardy EUR v cenách roku 2002. Uplatňuje se nižší z těchto dvou částek.

|| || || (v milionech EUR)

Země || HND 2009* || 0,6 % HND* || Mezní hodnota pro závažné katastrofy 2011*

AT || ÖSTERREICH || 271 459 || 1 628,756 || 1 628,756

BE || BELGIË/BELGIQUE || 342 261 || 2 053,566 || 2 053,566

BG || BULGARIA || 33 113 || 198,678 || 198,678

CY || KYPROS || 16 641 || 99,845 || 99,845

CZ || ČESKÁ REPUBLIKA || 129 046 || 774,274 || 774,274

DE || DEUTSCHLAND || 2 430 940 || 14 585,640 || 3 535,904**

DK || DANMARK || 226 447 || 1 358,684 || 1 358,684

EE || EESTI || 13 538 || 81,230 || 81,230

EL || ELLADA || 226 644 || 1 359,863 || 1 359,863

ES || ESPAÑA || 1 029 541 || 6 177,246 || 3 535,904

FI || SUOMI/FINLAND || 171 383 || 1 028,298 || 1 028,298

FR || FRANCE || 1 922 845 || 11 537,070 || 3 535,904

HR*** || HRVATSKA || 43 572 || 261,431 || 261,431

HU || MAGYARORSZÁG || 88 291 || 529,747 || 529,747

IE || ÉIRE/IRELAND || 132 601 || 795,607 || 795,607

IS*** || ICELAND || 7 787 || 46,723 || 46,723

IT || ITALIA || 1 494 576 || 8 967,457 || 3 535,904

LT || LIETUVA || 27 010 || 162,057 || 162,057

LU || LUXEMBOURG (G.D.) || 26 765 || 160,590 || 160,590

LV || LATVIJA || 19 954 || 119,723 || 119,723

MT || MALTA || 5 451 || 32,704 || 32,704

NL || NEDERLAND || 556 518 || 3 339,108 || 3 339,108

PL || POLSKA || 299 518 || 1 797,108 || 1 797,108

PT || PORTUGAL || 162 331 || 973,986 || 973,986

RO || ROMÂNIA || 113 652 || 681,913 || 681,913

SE || SVERIGE || 296 151 || 1 776,908 || 1 776,908

SI || SLOVENIJA || 34 704 || 208,224 || 208,224

SK || SLOVENSKO || 62 575 || 375,452 || 375,452

TR*** || TÜRKIYE || 330 413 || 1 982,480 || 1 982,480

UK || UNITED KINGDOM || 1 587 886 || 9 527,315 || 3 535,904

*               Zaokrouhleno.

**             V roce 2011 částka 3 535,904 milionu EUR odpovídá částce 3 miliardy EUR v cenách roku 2002.

***            Způsobilý nečlenský stát zapojený do přístupových jednání s EU.

Příloha 2: Žádosti podané Fondu solidarity EU v letech 2002–2010

Rok || Země || Povaha katastrofy || Škoda (v milionech EUR) || Kategorie[10] || Poskytnutá pomoc (v milionech EUR)

2 0 0 2 || 1 || AT || Záplavy || 2 900 || závažná || 134

2 || CZ || Záplavy || 2 300 || závažná || 129

3 || FR || Záplavy (Le Gard) || 835 || regionální || 21

4 || DE || Záplavy || 9 100 || závažná || 444

Celková pomoc poskytnutá na základě žádostí předložených v roce 2002 || 728

2 0 0 3 || 1 || ES || Únik ropy (Prestige) || 436 || regionální || 8,626

2 || IT || Zemětřesení (Molise/Apulie) || 1 558 || regionální || 30,826

3 || IT || Vulkanické erupce (Etna) || 894 || regionální || 16,798

4 || IT || Záplavy (severní Itálie) || (1 900) || (regionální) || zamítnuta

5 || GR || Nepříznivé počasí v zimě || (nejasná) || (regionální) || zamítnuta

6 || PT || Lesní požáry || 1 228 || závažná || 48,539

7 || FR || Lesní požáry (jižní Francie) || 531 || (regionální) || zamítnuta

8 || ES || Lesní požáry (hranice s Portugalskem) || 53 || sousední || 1,331

9 || MT || Záplavy || 30 || závažná || 0,961

10 || IT || Záplavy (Friuli-Venezia-Giulia) || (525) || (regionální) || zamítnuta

Celková pomoc poskytnutá na základě žádostí předložených v roce 2003 || 107,081

2 0 0 4 || 1 || FR || Záplavy (delta Rhôny) || 785 || regionální || 19,625

2 || ES || Záplavy (Malaga) || (73) || (regionální) || zamítnuta

3-9 || ES || Lesní požáry (7 kumulovaných žádostí) || (480) || (regionální) || všech sedm zamítnuto

10 || SK || Záplavy || (29) || (regionální) || zamítnuta

11 || SI || Zemětřesení || (13) || (regionální) || staženo

Celková pomoc poskytnutá na základě žádostí předložených v roce 2004 || 19,625

Rok || Země || Povaha katastrofy || Škoda (v milionech EUR) || Kategorie[11] || Poskytnutá pomoc (v milionech EUR)

2 0 0 5 || 1 || SK || Vichřice (Tatry) || 203 || závažná || 5,668

2 || IT || Záplavy (Sardinie) || 223 (nadhodnoceno) || (regionální) || zamítnuta

3 || EE || Vichřice || 48 || závažná || 1,29

4 || LV || Vichřice || 193 || závažná || 9,487

5 || SE || Vichřice „Gudrun“ || 2 297 || závažná || 81,725

6 || LT || Vichřice || 15 || sousední || 0,379

7 || GR || Záplavy v okolí řeky Evros || (112) || (regionální) || zamítnuta

8 || RO || Jarní záplavy || 489 || závažná || 18,798

9 || BG || Jarní záplavy || 222 || závažná || 9,722

10 || BG || Letní záplavy || 237 || závažná || 10,632

11 || RO || Letní záplavy || 1 050 || závažná || 52,4

12 || AT || Záplavy (Tyrolsko/Vorarlbersko) || 592 || regionální || 14,799

Celková pomoc poskytnutá na základě žádostí předložených v roce 2005 || 204,905

2 0 0 6 || 1 || UK || Výbuch ve skladišti ropy Buncefield || (700) || (regionální) || staženo

2 || GR || Záplavy v okolí řeky Evros || 372 || regionální || 9,306

3 || HU || Záplavy || 519 || závažná || 15,064

4 || ES || Lesní požáry v Galícii || (91) || (regionální) || zamítnuta

Celková pomoc poskytnutá na základě žádostí předložených v roce 2006 || 24,370

2 0 0 7 || 1 || DE || Vichřice „Kyrill“ || 4750 || závažná || 166,9

2 || FR || Réunion Cyklon „Gamède“ || 211 || regionální || 5,29

3 || ES || Záplavy na ostrově El Hierro || (18) || (regionální) || zamítnuta

4 || ES || Záplavy v regionu La Mancha || (66) || (regionální) || zamítnuta

5 || UK || Záplavy || 4 612 || závažná || 162,387

6 || CY || Lesní požáry || (38) || (regionální) || zamítnuta

7 || ES || Lesní požáry na Kanárských ostrovech || (144) || (regionální) || zamítnuta

8-16 || IT || Devět žádostí týkajících se lesních požárů v devíti regionech || - || (regionální) || nepřijatelné, lhůta nebyla dodržena

17 || FR || Bouře Dean/Martinik || 509 || regionální || 12,78

18 || GR || Lesní požáry || 2 118 || závažná || 89,769

19 || SI || Záplavy || 233 || závažná || 8,254

Celková pomoc poskytnutá na základě žádostí předložených v roce 2007 || 445,380

Rok || Země || Povaha katastrofy || Škoda (v milionech EUR) || Kategorie[12] || Poskytnutá pomoc (v milionech EUR)

2 0 0 8 || 1 || CY || Sucho || 165,4 || závažná || 7,605

2 || RO || Záplavy || 471,4 || regionální || 11,785

Celková pomoc poskytnutá na základě žádostí předložených v roce 2008 || 19,390

2 0 0 9 || 1 || FR || Orkán Klaus || 3 805,5 || závažná || 109,377

2 || IT || Zemětřesení v regionu Abruzzo || 10 212,0 || závažná || 493,771

3 || GR || Lesní požáry 09 || (152,8) || (regionální) || zamítnuta

4 || CY || Bouře 09 || (2,6) || (regionální) || zamítnuta

5 || GR || Záplavy na ostrově Evia || (83,2) || (regionální) || zamítnuta

6 || IT || Sesuvy půdy v Messině || (598,9) || (regionální) || zamítnuta

Celková pomoc poskytnutá na základě žádostí předložených v roce 2009 || 603,148

2 0 1 0 || 1 || IE || Záplavy 09 || 520,9 || regionální || 13,022

2 || IT || Záplavy v Toskánsku 09 || (211,7) || (regionální) || zamítnuta

3 || ES || Záplavy v Andalusii 10 || (709,7) || (regionální) || zamítnuta

4 || PT || Záplavy na Madeiře || 1 080 || závažná || 31,256

5 || FR || Bouře Xynthia || 1 425 || regionální || 35,636

6 || SK || Záplavy 10 || 649,9 || závažná || 20,431

7 || PL || Záplavy 10 || 2 993,7 || závažná || 105,567

8 || CZ || Záplavy 10 || 204,5 || sousední || 5,111

9 || HU || Záplavy 10 || 719,3 || závažná || 22,486

10 || HR || Záplavy 10 || 153,04 || sousední || 3,826

11 || FR || Záplavy na řece Var 10 || 703-778 || (regionální) || zamítnuta

12 || RO || Záplavy 10 || 875,75 || závažná || 24,968

13 || CZ || Srpnové záplavy 10 || 436,5 || regionální || 10,911

14 || DE || Záplavy v Sasku 10 || 937,7 || regionální || zamítnuta

15 || HR || Záplavy v září 10 || 47 || sousední || 1,175

16 || SI || Záplavy v září 10 || 251,3 || závažná || 7,459

17 || HU || Zaplavení červeným kalem 10 || 174,32 || regionální || zamítnuta

Celková pomoc poskytnutá na základě žádostí předložených v roce 2010 || 281,848

Celkový součet pomoci schválené od roku 2002 || 2 433,757

Příloha 3: Statistický přehled žádostí podaných Fondu solidarity

|| || || současný stav: 31/12/2010

|| || ||

Celkový počet žádostí přijatých od roku 2002 || 85 || ||

z nichž se zakládá na kritériích pro || || ||

závažné katastrofy || 27 || 32 % || všech žádostí

regionální katastrofy || 53 || 62 % || všech žádostí

„sousední země“ || 5 || 6 % || všech žádostí

Žádosti schválené Komisí || 42 || 49 % || všech žádostí

z toho || || ||

závažné katastrofy || 26 || 96 % || žádostí v kategorii „závažné katastrofy“

regionální katastrofy || 12 || 23 % || žádostí v kategorii „regionální katastrofy“

katastrofy dle kritéria „sousední země“ || 4 || 80 % || žádostí v kategorii „sousední země“

Žádosti zamítnuté Komisí || 35 || 41 % || všech žádostí

z toho || || ||

regionální katastrofy || 35 || 66 % || žádostí v kategorii „regionální katastrofy“

Stažené žádosti || 2 || 2 % || všech žádostí

Nevyřízené žádosti || 6 || 7 % || všech žádostí

Příloha 4: Fond solidarity EU – Žádosti o financování mimořádných regionálních katastrof v letech 2002–2010 Simulace HND regionu (n−3)

|| Regionální katastrofy od roku 2002 || Rok || Uvedená výše škody (v milionech EUR) || Poznámky || Referenční rok (n-3) || Dotčené regiony NUTS 2   || HND regionu   || Průměrný HND || Míra škody   ( %HND regionu ) || Výsledek podle současných kritérií (v milionech EUR pomoci) || Výsledek podle nových kritérií

FR || Záplavy (Le Gard) || 2002 || 835 || || 1999 || Languedoc-Roussillon || 40806,3 || 40806,3 || 2,05 % || 21 || totožný

ES || Únik ropy (Prestige) || 2003 || 436 || || 2000 || Galicia || 34966,5 || 25191,8 || 1,73 % || 8,626 || totožný

|| || || || || || Principado de Asturias || 14968,9 || || || ||

|| || || || || || Cantabria || 8488,3 || || || ||

|| || || || || || País Vasco || 42613,3 || || || ||

IT || Zemětřesení (Molise/Apulie) || 2003 || 1558 || || 2000 || Molise || 4913,9 || 30206,0 || 5,16 % || 30,826 || totožný

|| || || || || || Puglia || 55498,1 || || || ||

IT || Vulkanická erupce (Sicílie) || 2003 || 894 || || 2000 || Sicilia || 65549,2 || 65549,2 || 1,36 % || 16,798 || nebyly podány žádné žádosti

IT || Záplavy (severní Itálie) || 2003 || nejasná || || 2000 || || || || || zamítnuto || totožný

FR || Lesní požáry (jižní Francie) || 2003 || 531 || nejedná se o souvislý region || 2000 || PACA || 99642,6 || 71225,4 || 0,75 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

|| || || || || || Rhône-Alpes || 137674,2 || || || ||

|| || || || || || Languedoc-Roussillon || 42847,3 || || || ||

|| || || || || || Corse || 4737,6 || || || ||

IT || Záplavy (Friuli-Venezia-Giulia) || 2003 || 525 || (škoda pravděpodobně nadhodnocena) || 2000 || Friuli-Venezia-Giulia || 27552,6 || 27552,6 || 1,91 % || zamítnuto || nejasný

FR || Záplavy (delta Rhôny) || 2004 || 785 || || 2001 || Languedoc-Roussillon || 45250,3 || 75084,7 || 1,05 % || 19,625 || nebyly podány žádné žádosti

|| || || || || || PACA || 104919,2 || || || ||

ES || Záplavy (Malaga) || 2004 || 73 || || 2001 || Andalucía || 90644,8 || 90644,8 || 0,08 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

ES || Lesní požáry || 2004 || 480 || 7 kumulovaných žádostí || 2001 || || || || || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

SK || Záplavy || 2004 || 29 || || 2001 || Východné Slovensko || 5220,4 || 5220,4 || 0,56 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

IT || Záplavy (Sardinie) || 2005 || 223 || (škoda pravděpodobně nadhodnocena) || 2002 || Sardinia (ITG2) || 27538,1 || 27538,1 || 0,81 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

EL || Záplavy (Evros) || 2005 || 112 || || 2002 || Antoliki Makedonia, Thraki || 5983,2 || 5983,2 || 1,87 % || zamítnuto || žádost přijata

AT || Záplavy (Tyrolsko/Vorarlbersko) || 2005 || 592 || || 2002 || Tirol || 18814,7 || 14426,9 || 4,10 % || 14,798589 || totožný

|| || || || || || Vorarlberg || 10039,1 || || || ||

EL || Záplavy (Evros) || 2006 || 372 || || 2003 || Antoliki Makedonia, Thraki || 6466,1 || 6466,1 || 5,75 % || 9,306527 || totožný

ES || Lesní požáry (Galicie) || 2006 || 91 || || 2003 || Galicia || 39906,9 || 39906,9 || 0,23 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

FR || Cyklon (Réunion) || 2007 || 211 || Vzdálený region || 2004 || Réunion || 11650,8 || 11650,8 || 1,81 % || 5,29 || totožný

ES || Španělsko – záplavy (El Hierro) || 2007 || 18 || || 2004 || Canarias || 34188,3 || 34188,3 || 0,05 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

ES || Španělsko – záplavy (La Mancha) || 2007 || 66 || || 2004 || Castilla-La Mancha || 28338,7 || 28338,7 || 0,23 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

CY || Lesní požáry || 2007 || 38 || || 2004 || Cyprus || 12728,1 || 12728,1 || 0,30 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

ES || Lesní požáry (Kanárské ostrovy) || 2007 || 144 || || 2004 || Canarias || 34188,3 || 34188,3 || 0,42 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

FR || Bouře (Dean) || 2007 || 509 || || 2004 || Guadeloupe || 7202,9 || 7133,3 || 7,14 % || 12,78 || totožný

|| || || || || || Martinique || 7063,6 || || || ||

RO || Záplavy || 2008 || 471,4 || || 2005 || Nord-Vest || 9480,0 || 9330,5 || 5,05 % || 11,785377 || totožný

|| || || || || || Nord-Est || 9181,1 || || || ||

EL || Lesní požáry || 2009 || 152,8 || || 2006 || Attiki || 101759,4 || 101759,4 || 0,15 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

CY || Bouře || 2009 || 2,6 || || 2006 || Cyprus || 14673,2 || 14673,2 || 0,02 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

EL || Záplavy (Evia) || 2009 || 83,2 || || 2006 || Sterea Ellada || 10072,1 || 10072,1 || 0,83 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

IT || Sesuvy půdy (Messina) || 2009 || 598,9 || || 2006 || Sicilia || 81623,6 || 81623,6 || 0,73 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

IE || Záplavy || 2009 || 520,9 || || 2006 || Border, Midland and Western || 32566,0 || 32566,0 || 1,60 % || 13,0225 || totožný

IT || Záplavy (Toskánsko) || 2009 || 211,7 || || 2006 || Toscana || 99985,2 || 99985,2 || 0,21 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

ES || Záplavy (Andalusie) || 2010 || 709,7 || || 2007 || Andalucía || 144874,3 || 144874,3 || 0,49 % || zamítnuto || nebyly podány žádné žádosti

FR || Bouře (Xynthia) || 2010 || 1425 || Škody v celkové výši 2,5 miliardy EUR || 2007 || Pays de la Loire || 93594,4 || 68384,9 || 2,08 % || 35,63575 || totožný

|| || || || || || Poitou-Charentes || 43175,3 || || || ||

[1]               Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).

[2]               V současné době Chorvatsko, Turecko a Island.

[3]               V roce 2011 se mezní hodnota 3 miliardy EUR vztahuje na Francii, Německo, Itálii, Španělsko a Spojené království; pro všechny ostatní země se mezní hodnota 0,6 % HND pohybuje v rozmezí od 32,7 milionu v absolutním vyjádření v případě Malty po 3,339 miliardy EUR v absolutním vyjádření v případě Nizozemska. S ohledem na dostupnost harmonizovaných statistických údajů EUROSTATU jsou použita data o HND za rok n−2.

[4]               Včetně plateb v roce 2011 týkajících se osmi případů schválených v roce 2010.

[5]               Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, KOM(2005) 108 v konečném znění ze dne 6. dubna 2005.

[6]               Zvláštní zpráva č. 3/2008    „Fond solidarity Evropské unie: jak rychle, efektivně a pružně funguje?“ (Úř. věst. C 153, 18.6.2008).

[7]               Výbor pro koordinaci fondů vytvořený na základě nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti.

[8]               Po záplavách ve střední Evropě v květnu a červnu 2010 Komise schválila okamžité nouzové poskytnutí finančních prostředků na pomoc lidem postiženým záplavami v Moldavsku, zatímco pomoc z Fondu solidarity, která se týkala záplav v Maďarsku, Polsku, na Slovensku, v České republice, Chorvatsku a Rumunsku byla poskytnuta teprve 10 měsíců po katastrofě.

[9]               Snížení škod vzniklých v souvislosti s katastrofami o 1 % by Evropě ušetřilo 150 milionů EUR ročně. Zdroj: databáze EM-DAT.

[10]             Žádosti týkající se katastrof se škodou nepřesahující mezní hodnotu, u nichž byla kritéria pro regionální katastrofy posouzena jako nesplněná, jsou označené jako regionální v závorkách „(regionální)“.

[11]             Žádosti týkající se katastrof se škodou nepřesahující mezní hodnotu, u nichž byla kritéria pro regionální katastrofy posouzena jako nesplněná, jsou označené jako regionální v závorkách „(regionální)“.

[12]             Žádosti týkající se katastrof se škodou nepřesahující mezní hodnotu, u nichž byla kritéria pro regionální katastrofy posouzena jako nesplněná, jsou označené jako regionální v závorkách „(regionální)“.