ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Zpráva o provádění směrnice 2004/22/ES o měřicích přístrojích podle článku 25 této směrnice

(Text s významem pro EHP)

A. Úvod

1. Účel tohoto dokumentu

Účelem tohoto dokumentu je podat zprávu o provádění směrnice o měřicích přístrojích, mimo jiné na základě zpráv poskytnutých členskými státy. Dokument dále čerpal informace ze dvou průzkumů v oblasti malých a středních podniků a z veřejné konzultace. Na zprávě se podíleli dva externí konzultanti, jeden z nich poskytl podněty k hodnocení této směrnice a druhý podněty k hodnocení dopadů možných navrhovaných změn.

2. Směrnice o měřicích přístrojích

Směrnice o měřicích přístrojích (směrnice 2004/22/ES[1]) platí od 30. října 2006[2], tedy čtyři a půl roku.

Tato směrnice se vztahuje na následující přístroje vymezené v přílohách této směrnice:

- vodoměry,

- plynoměry a přepočítávače množství plynu,

- elektroměry k měření činné energie,

- měřiče tepla,

- měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než voda,

- váhy s automatickou činností,

- taxametry,

- hmotné měrky,

- přístroje pro měření rozměrů,

- analyzátory výfukových plynů.

Hlavním politickým cílem této směrnice je podpořit a posílit vnitřní trh s přístroji pro provádění měřicích prací z důvodů veřejného zájmu, ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitelů, vybírání daní a poplatků a poctivého obchodování v případech, kdy členské státy považují takové formální legální měření za opodstatněné.

Směrnice o měřicích přístrojích zaručuje prostřednictvím základních požadavků, které se uplatňují ve všech členských státech, vysokou úroveň důvěryhodnosti, přičemž shodu s touto směrnicí vyjadřují označení CE a M. Směrnice vymezuje pracovní kritéria, ale ponechává výrobcům v oblasti technologie flexibilitu ohledně způsobu, jak tato kritéria splní. Směrnice o měřicích přístrojích nabízí široký výběr postupů posuzování shody, které vycházejí vstříc potřebám malých i velkých výrobců.

Právní předpisy nestanoví, při jakých činnostech musí být tyto měřicí přístroje používány. To zůstává v působnosti vnitrostátních vlád. Mezi jednotlivými členskými státy například existují rozdíly stran toho, zda je zapotřebí měřidel v oblasti spotřeby vody či systémů společného vytápění. Podobně mohou i továrny používat různé typy měřicích přístrojů pro interní výrobní účely, které nevyžadují právní úpravu.

Nicméně v případě, kdy členský stát vyžaduje formální předpisy stanovené měření, jako je tomu u většiny spotřebitelských transakcí, lze použít pouze přístroje, které odpovídají této směrnici. Směrnice rozlišuje několik kategorií, aby zohlednila značnou rozdílnost teplot na území Evropy v případech, kdy je zapotřebí, aby zůstala zachována přesnost měřicích přístrojů umístěných ve venkovním prostředí; tyto teploty se pohybují v rozmezí od –40 °C v zimě ve Skandinávii do +70 °C v létě ve Středomoří.

K prokázání souladu s legislativními požadavky umožňuje směrnice o měřicích přístrojích odkázat se na mezinárodní normy, které lze vedle evropských norem vypracovaných evropskými normalizačními orgány CEN/CENELEC/ETSI rovněž použít. Využití metodologie Mezinárodní organizace pro legální metrologii (OIML), která sdružuje 60 zemí, také např. napomáhá evropskému průmyslu zvyšovat konkurenceschopnost a pronikat na světové trhy[3].

Útvarem příslušným pro směrnici o měřicích přístrojích je GŘ pro podniky a průmysl, oddělení G/5.

3. Důvody pro přezkum

V článku 25 směrnice o měřicích přístrojích[4] se Komise vyzývá, aby o provádění této směrnice podala zprávu:

„Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby nejpozději do 30. dubna 2011 podala zprávu o provedení této směrnice, mimo jiné na základě zpráv poskytnutých členskými státy, a případně předložila návrh změn. Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby zhodnotila, zda jsou postupy posuzování shody průmyslových výrobků správně používány, a případně navrhla změny, aby bylo zajištěno soustavné osvědčování.“

Směrnice 2011/17/EU navíc ruší osm směrnic starého přístupu v oblasti legální metrologie: jednu směrnici v roce 2011 (nádrže na plavidlech) a ostatních sedm směrnic v roce 2015 (vodoměry, 2x závaží, lihoměry a hustoměry na líh, měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách, měření objemové hmotnosti obilí). V návaznosti na zrušení těchto směrnic předpokládá směrnice o měřicích přístrojích desetileté přechodné období, kdy bude povoleno uvádět na trh přístroje nesoucí harmonizované označení na základě stávajících osvědčení, tj. s trváním do roku 2021 (nádrže na plavidlech) a do roku 2026 (zbývající oblasti uvedené výše)[5].

Společné prohlášení tří orgánů Komisi vyzývá, aby „nejpozději do 30. dubna 2011 […] a v souladu se zásadami zdokonalování tvorby právních předpisů (případně včetně posouzení dopadů a otevřených konzultací) […] stanovila „zda a případně v jakém rozsahu by měla být oblast působnosti směrnice 2044/22/ES rozšířena tak, aby zahrnovala veškeré měřicí přístroje, které jsou v současnosti upraveny“ zrušenými směrnicemi[6].

B. Hodnocení

V této zprávě Komise hodnotí provádění směrnice o měřicích přístrojích, přičemž náležitě zohledňuje skutečnost, že tato směrnice byla v platnosti pouze čtyři a půl roku, a to od 30. října 2006.

Hlavními cíli provedeného hodnocení je:

- poskytnout rámcové odhady velikosti trhu pro každé odvětví, jehož se směrnice o měřicích přístrojích týká;

- přezkoumat účinnost směrnice o měřicích přístrojích;

- vyvodit závěry pro další opatření.

Při hodnocení byly použity tři různé hodnotící nástroje:

- prostřednictvím Enterprise Europe Network byly osloveny malé a střední podniky (MSP), přičemž cílem bylo vytvořit regulační prostředí příznivější pro malé a střední podniky v návaznosti na rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace;

- hodnocení směrnice o měřicích přístrojích provedli externí odborníci;

- zjištění byla předmětem veřejné konzultace.

1. Ekonomický význam odvětví měřicích přístrojů, na něž se vztahuje směrnice o měřicích přístrojích

Ve své hodnotící zprávě[7] externí odborníci odhadli, že směrnice o měřicích přístrojích se vztahuje na přibližně 345 milionů kusů měřicích přístrojů, které se ročně prodají na evropském trhu a jejichž prodejní hodnota dosahuje přibližně 3,25 miliard EUR. V deseti odvětvích, na která se směrnice o měřicích přístrojích vztahuje, působí 900 aktivních výrobců, přičemž tento počet nezahrnuje velké množství malých a středních podniků, které působí jako distributoři, dovozci či poskytovatelé opravárenských služeb. Celkový počet zaměstnanců v tomto odvětví se odhaduje na 190 000.

Přibližně 20–25 % měřicích přístrojů v EU-27 se dováží a 25–30 % měřicích přístrojů vyrobených v EU-27 se vyváží do třetích zemí. Mezi jednotlivými kategoriemi měřicích přístrojů však existují významné rozdíly. Úroveň obchodu v oblasti vývozu i dovozu je zvláště vysoká v kategoriích, které jsou technologicky méně náročné: v kategorii hmotných měrek (MI-008) a kategorii přístrojů pro měření rozměrů (MI-009) (více než 50 % celkového počtu přístrojů), ale také u elektroměrů (65 %). Zároveň je podíl vyvážené produkce zvláště vysoký u přístrojů s pokročilejší technologií, jako jsou váhy s automatickou činností (více než 42 % v subkategorii automatické gravimetrické plnicí nástroje) a v kategorii plynoměrů (44 %), kde podniky EU představují světovou špičku.

Tabulka 1 – Celková velikost trhu, na který se vztahuje směrnice o měřicích přístrojích

Velikost trhu – počet prodaných kusů za rok (v tis.) | Velikost trhu – hodnota prodaných kusů za rok (miliony EUR) | Podíl na celkovém trhu měřicích přístrojů | Počet zaměstnanců v odvětví (v tis.) |

MI-001: vodoměry | 18 000 | 450 | 13,8 % | 25 |

MI-002: plynoměry a přepočítávače množství plynu | 6 900 | 410 | 12,6 % | 30 |

MI-003: elektroměry k měření činné energie | 14 000 | 610 | 18,8 % | 32 |

MI-004: měřiče tepla | 800 | 290 | 8,9 % | 18 |

MI-005: měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než voda | 31,2 | 240 | 7,4 % | 14–16 |

MI-006: váhy s automatickou činností | 21 | 550 | 16, 9 % | 25 |

MI-007: taxametry | 50 | 25–40 | 1 % | 1 |

MI-008: hmotné měrky[8] | 300 000 | 440–490 | 14,3 % | 34 |

MI-009: přístroje pro měření rozměrů | 300–400 | 70–80 | 2,3 % | 7 |

MI-010: analyzátory výfukových plynů | 25–35 | 130 | 4,0 % | 17,5 |

Celkem | 345 000 | 3250 | 100 % | 190 |

2. Názory malých podniků a mikropodniků

Průzkum uskutečněný na konci roku 2009 provedly útvary Komise za použití nástroje panelové konzultace Enterprise Europe Network. Bylo shromážděno celkem 286 odpovědí, z nichž polovina pocházela od výrobců a polovina od uživatelů, zejména malých podniků a mikropodniků s obratem nižším než 10 milionů EUR, a to z většiny členských států[9]. Malé a střední podniky působily v oblasti všech typů měřicích přístrojů, na něž se směrnice vztahuje, většina z nich používala označení CE+M, kterým se označuje přístroj odpovídající směrnici o měřicích přístrojích, 40 % z nich obchodovalo převážně na vnitřním trhu, 25 % pouze na domácím trhu a 40 % vyváželo do zemí mimo EU.

Výsledky průzkumu naznačují, že většina malých a středních podniků nečelí zvláštním problémům, které by se lišily od problémů, jež v hodnocení uváděly velké společnosti[10]. Byly sice zaznamenány překážky obchodu z důvodu ochrany ze strany vnitrostátních orgánů (ať už skutečné či zdánlivé) a byly hlášeny náklady na posuzování shody vyšší než ty, které by byly považovány za přiměřené, hlásil je ale pouze malý počet malých a středních podniků. Rovněž nebylo zaznamenáno, že by se určité kategorie měřicích přístrojů pojily s určitými otázkami/problémy. Co se týče uživatelů, z průzkumu vyplývá, že ochrana spotřebitele je přiměřená.

Jedna z otázek, která vyvstala z průzkumu u malých a středních podniků, se týká nekalé hospodářské soutěže ze strany výrobků, jež nenesou označení CE+M. Přestože tento problém nelze považovat za specifický pro malé a střední podniky, v porovnání s výsledky rozhovorů s obchodními sdruženími a se společnostmi – zejména velkými – se zdá být výraznější. Mohlo by se zde odrážet přechodné období, kdy na trh dosud přichází mnoho přístrojů nižší kvality s méně nákladným vnitrostátním schválením typu; tento problém se ale vyřeší sám, jakmile v roce 2016 skončí přechodné období.

Co se týče otázky zmírnění postupů posuzování shody pro nepříliš nákladné přístroje, je třeba říci, že tyto přístroje se obvykle vyrábějí sériově, a posuzování shody je tedy o to relevantnější. Velký výběr postupů posuzování shody pro každý typ přístroje by měl napomoci uvolnit překážky.

Směrnice konečně umožňuje vymezit přístrojové podskupiny, ovšem nikoliv výrobcům. Jinak by se totiž na trhu mohly objevit – s případným označením – všechny možné typy nekompletních přístrojů, což by zkomplikovalo dozor nad trhem.

3. Hlavní zjištění hodnocení

Hlavní zjištění hodnocení směrnice o měřicích přístrojích jsou následující.

Směrnice o měřicích přístrojích nebrání inovacím, a v některých případech se považuje za příznivou pro inovace.

Zásada volného výběru vedla k téměř úplnému používání, kdy členské státy vyžadují v 90 % případů přístroje odpovídající ustanovením směrnice. Proto je ochrana spotřebitele prakticky stejná v rámci celé EU a riziko nekalé hospodářské soutěže z důvodu rozdílů mezi členskými státy je minimální.

Směrnice o měřicích přístrojích pomohla zlepšit fungování vnitřního trhu tím, že se používá jediné osvědčení pro posuzování shody, které, ačkoliv je o 10–15 % dražší než dřívější osvědčení jednotlivých členských států, přineslo prospěch výrobcům, kteří působí na více než jednom trhu. Bylo zjištěno, že je třeba, aby taková osvědčení měla jednotný formát.

Zúčastněné strany byly v rámci pracovní skupiny pro měřicí přístroje neustále plně zapojeny do konzultací. Byly plně zapojeny do přípravy návrhů vznikajících postupem projednávání ve výborech. Postup projednávání v regulativním výboru byl použit pouze jednou a poradní postup byl použit asi desetkrát, a to pro publikace týkající se mezinárodních norem OIML[11], které dávají vzniknout předpokladu shody se základními požadavky směrnice.

Hladkému fungování této směrnice napomohlo „prohlášení Komise organizaci WELMEC[12] o spolupráci“ z roku 2004, v návaznosti na které vzniklo po dosažení konečné dohody se všemi zúčastněnými stranami v rámci pracovní skupiny pro měřicí přístroje 40 pokynů koncepčního charakteru, na které odkazují internetové stránky Komise.

S výjimkou taxametrů se normy, a to buď evropské harmonizované normy, nebo normativní dokumenty odkazující na mezinárodní normy, ke kterým Výbor pro měřicí přístroje vydal kladné doporučení, vztahují na všechny měřicí přístroje.

Nový legislativní rámec stanoví postupy posuzování shody, které jsou velmi blízké postupům, jež obsahuje směrnice o měřicích přístrojích. Brzy bude předložen návrh na přepracování směrnice o měřicích přístrojích, který ji přizpůsobí novému legislativnímu rámci.

Kvalita dohledu nad trhem představuje důležitou oblast zájmu odvětví a většina orgánů uznává, že jejich úsilí v této oblasti bylo až donedávna omezené.

Zdá se, že mezi oznámenými subjekty existují rozpory, pokud jde o výklad požadavků směrnice o měřicích přístrojích a jiných pokynů, a také rozdílné úrovně kapacity; rovněž se zdá, že oznámené subjekty uplatňují spíše restriktivní výklad pokynů WELMEC, což omezuje využívání alternativních přístupů k dosažení shody se základními požadavky.

Nic nenasvědčuje tomu, že by provádění směrnice o měřicích přístrojích obecně znevýhodnilo malé a střední podniky, i když v určitých odvětvích (vážicí zařízení a výdejní stojany pro doplňování paliva) může nedostatečná právní úprava v oblasti rozlišení jednotlivých komponent (podskupin) některé malé a střední podniky znevýhodňovat.

4. Výsledky veřejné konzultace

Veřejná konzultace k hodnotící zprávě přinesla 85 reakcí podniků, odvětvových svazů a členských států. Evropská organizace spotřebitelů reakci neposkytla, protože směrnice o měřicích přístrojích nepatří mezi její priority.

Z poměrně malého počtu odpovědí v rámci veřejné konzultace k hodnocení vyplývá, že v hodnocení nic významného nechybí a že neobsahuje žádné významné sporné body. Žádný z členských států nezmínil problematiku nedostatečného dohledu nad trhem. Podrobnosti lze nalézt ve zprávě o veřejné konzultaci[13].

Pokud jde o náměty na nové návrhy, objevily se určité užitečné podklady, ale v žádném případě nebyl k dispozici dostatek dokladů, na kterých by bylo možno postavit hodnocení dopadů. Tyto podklady se týkají komplexních a detailních technických změn, kde se útvary Komise musí velkou měrou spoléhat na vstupy ze strany odborníků a zúčastněných stran, aby mohly být splněny požadavky inteligentní právní úpravy. Podrobnosti lze nalézt ve zprávě externího konzultanta[14].

Hodnocení směrnice o měřicích přístrojích lze považovat za úplné, pokud jde o vlastní hodnocení, a za obecně podporované, pokud jde o jeho analýzu. Není tedy žádný důvod uvažovat o změnách právní úpravy, navíc útvary Komise ve svém pracovním dokumentu uvedly, že budou citlivě přihlížet k rizikům souvisejícím se změnou směrnice o měřicích přístrojích v takto počáteční fázi jejího provádění (čtyři a půl roku). Možnosti standardizace a vedení prostřednictvím pokynů dosud nebyly plně využity. Změna směrnice nad rámec technických úprav, kterou povoluje článek 16 této směrnice, by mohla vést k posunu právní úpravy a k nejistotě na trhu.

C Zrušení směrnic starého přístupu

1. Úvod

Pokud jde o povinnosti Komise vyplývající ze společného prohlášení tří orgánů, které bylo připojeno ke směrnici 2011/17/EU, kterou se zrušuje osm směrnic starého přístupu, útvary Komise postupovaly takto:

- zaslaly členským státům dopis, ve kterém je požádaly o jejich názory (červen 2010), přičemž odpovědělo šest členských států.

- provedly průzkum mezi malými a středními podniky prostřednictvím Enterprise Europe Network (květen–červen 2010), na nějž se sešlo 117 reakcí.

- uspořádaly veřejnou konzultaci (září–říjen 2010), která vedla k asi dvaceti reakcím ze strany úřadů a deseti ze strany odvětvových organizací.

2. Argumenty předložené orgány

Některé z orgánů uplatňují ve prospěch pokračování právní úpravy dva argumenty:

- Náhrada harmonizace vnitrostátními pravidly by vedla k překážkám obchodu v důsledku vnitrostátního schvalování a rozdílných vnitrostátních právních úprav, čímž by se snížila ochrana spotřebitele a omezila hospodářská soutěž na vnitřním trhu.

- K pravidelným technickým prohlídkám (jejich nařízení a způsob provedení je v pravomoci členských států) je nutná harmonizace technických dokumentů.

Neexistuje-li v případě těchto stále více zastarávajících přístrojů harmonizace, je zde samozřejmě možnost, že jednotlivé členské státy stanoví vnitrostátní požadavky. Ačkoliv tyto požadavky již nemusí být v souladu s předmětnými směrnicemi, musí i přesto respektovat základní zásady Smlouvy, zejména zásadu volného pohybu zboží (články 34 až 36 SFEU). Kromě toho nařízení (ES) č. 764/2008 o vzájemném uznávání stanoví oznamovací postup v případě, kdy produkt zákonně uvedený na trh v jednom členském státě nesmí být uváděn na trh v jiném členském státě z toho důvodu, že byl vyroben podle technických pravidel, která se liší od pravidel vyžadovaných členským státem určení. Taková oznámení by se posuzovala podle článků 34 až 36 SFEU a aktuální judikatury Evropského soudního dvora. Je například nepravděpodobné, že by toliko různé označení představovalo pádný důvod k zákazu výrobku. Kromě toho závazky v rámci WTO/TBT vyžadují, aby členské státy vytvářely právní předpisy na základě mezinárodních norem, které již ve formě dokumentů OIML existují a jsou prakticky rovnocenné technické specifikací v každé z rušených směrnic. Oznamovací povinnosti podle směrnice 98/34/ES, jejichž cílem je zajistit plné vzájemné uznávání rovnocenných výrobků a postupů pro posuzování shody, toto posilují.

Nová vnitrostátní pravidla, která směrnice nahrazují, se tedy v praxi nebudou lišit od zrušených směrnic, a pro různá vnitrostátní označení a posuzování shody proto není, pokud je výrobek v souladu s právní úpravou jednoho z členských států, přílišného důvodu. Až tedy v roce 2021 či 2026 (dle druhu přístroje) skončí přechodné období, podmínky pro výrobky, na které se v současné době vztahují zrušené směrnice, se v důsledku užití vnitrostátních právních předpisů nezmění. Komise není v žádném případě proti vnitrostátním pravidlům opírajícím se o mezinárodní normy, které jsou v souladu se zásadami vzájemného uznávání, pokud členský stát tato pravidla považuje za nezbytná.

Pokud jde o druhý argument o harmonizaci zajišťující rovnocennou technickou dokumentaci potřebnou pro pravidelné technické prohlídky (stanovení těchto prohlídek a způsobu jejich provedení je v pravomoci členských států), může k tomu, aby se takováto dokumentace stala rovnocennou, připravit půdu mezinárodní normalizace. V případě potřeby zbývá ještě dostatek času k tomu, aby se zajistilo, že se tohoto podaří do konce přechodného období dosáhnout.

Rozbor obou výše uvedených argumentů týkajících se přístrojů spadajících do působnosti zrušených směrnic vede k očekávání, že vnitrostátní pravidla budou odrážet mezinárodní normy, které budou obsahově shodné s těmito směrnicemi, a že žádné další překážky obchodu nevzniknou.

S výjimkou závaží, která nepodléhají technologickým změnám, jsou z hlediska ročního obratu technicky pokročilejší výrobky, které stojí mimo oblast působnosti zrušených směrnic, důležitější, než výrobky spadající do oblasti působnosti zrušených směrnic.

Důvody ve prospěch zrušení uvedené v návrhu Komise[15] byly ty, že mechanické přístroje, na něž se směrnice vztahují, zastarávají a že v případě technicky dokonalejších přístrojů, jež směrnice neharmonizují, nebyly hlášeny žádné významné překážky obchodu. Tato analýza platí i nadále, a byla potvrzena[16].

3. Průzkum mezi malými a středními podniky

Průzkum malých a středních podniků provedený prostřednictvím Enterprise Europe Network (květen–červen 2010) přinesl 117 odpovědí, z nichž většinu (84) poskytli uživatelé, 16 odpovědí přišlo od výrobců a 17 odpovědí od distributorů/dovozců. Bez ohledu na stávající harmonizaci byly v případě některých přístrojů hlášeny obchodní překážky omezeného rozsahu, jež zvyšovaly náklady až o 10 % v důsledku vícenásobného zkoušení. To by mohlo být způsobeno tím, že se na technicky pokročilejší přístroje vztahují další vnitrostátní předpisy povolené souběžně v rámci starého přístupu. Výrobci se vyslovili pro vlastní prohlášení (které se ve stávající směrnici o měřicích přístrojích nepoužívá). V případě některých přístrojů (vodoměry pro zavlažování, měřiče odpadní vody, závaží a měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách) se uživatelé kloní k většímu dohledu nad trhem či pravidelným technickým prohlídkám.

4. Veřejná konzultace

Veřejná konzultace (září–říjen 2010) přinesla přibližně 20 odpovědí ze strany úřadů a 10 odpovědí od zástupců odvětví. Některé odpovědi ze strany úřadů vyjadřují argumenty, které již byly rozebrány výše, zatímco jiné vyjadřovaly podporu zrušení či vyhlídce na novou vnitrostátní právní úpravu. Nebyl uveden žádný příklad překážek obchodu, ani žádné zprávy o oznámení podle nařízení (ES) č. 764/2008 o vzájemném uznávání, v nichž musí orgány v případech, kdy je v platnosti vzájemné uznávání, prokázat důvody pro stažení výrobku z trhu.

Reakce odvětvových organizací byly následující.

- Co se týče vodoměrů, zástupci odvětví uvedli, že na vodoměry pro zavlažování a na měřiče odpadní vody obsahující částice se stávající ustanovení směrnice o měřicích přístrojích vztahovat nemohou, a že to ani není třeba, protože zde neexistují žádné překážky obchodu.

- V případě lihoměrů se odpovědi zástupců odvětví o překážkách obchodu nezmiňují. Producenti lihovin vyjádřili stejný názor jako v roce 2008, přičemž trvali na tom, že „provozní možnosti producentů nejsou omezeny“, podrobnosti ale nebyly dále upřesněny. Producenti vína si harmonizaci nepřejí a odkazují na předpisy GŘ AGRI a na mezinárodní normy OIV, které tuto oblast plně upravují. Ani producenti piva si harmonizaci nepřejí a zmiňují stávající flexibilitu.

- Pro odvětví měřidel tlaku vzduchu v pneumatikách (autoservisy) je přijatelná harmonizace, která zohlední nejnovější výsledky pověření M/457[17] z roku 2009, v rámci kterého se vytvářejí evropské normy, jež by se také uplatnily pro nařízení (ES) č. 661/2009 o bezpečnosti automobilů. Žádné překážky obchodu hlášeny nejsou.

- Ze strany zástupců odvětví nebyly zaznamenány žádné reakce v souvislosti s měřením objemové hmotnosti obilí nebo kalibrací nádrží na plavidlech.

Evropská organizace spotřebitelů odpověď neposkytla, protože metrologie nepatří mezi její priority.

5. Závěry týkající se zrušených směrnic starého přístupu

V tuto chvíli neexistuje žádný důvod k tomu, aby Komise navrhla přidat odvětví, na něž se vztahovalo osm zrušených směrnic, do směrnice 2004/22/ES o měřicích přístrojích.

1. Neočekávají se nové překážky vyplývající z nové vnitrostátní úpravy, protože tato vnitrostátní pravidla musí vycházet z mezinárodních norem, a budou proto v důsledku rovnocenná.

2. Neobjevily se žádné překážky obchodu nebo jiné naléhavé důvody, které by harmonizaci ospravedlňovaly.

3. Malé a střední podniky zmiňují drobné překážky obchodu z důvodu vícenásobného zkoušení, pro které, jak se zdá, již není na základě povinností vyplývajících z nařízení (ES) č. 764/2008 o vzájemném uznávání důvod.

4. Mezi odvětvovými organizacemi není prakticky žádná podpora pro harmonizaci a tyto organizace neudávají žádné obchodní překážky.

5. Organizace spotřebitelů nepovažují tato odvětví legální metrologie za prioritu.

6. V roce 2010 nedošlo vzhledem k posouzení dopadů, jež bylo v roce 2008 podkladem pro návrh Komise na zrušení, k žádným významným změnám.

7. Dlouhé přechodné období umožní, aby stávající osvědčení byla uznávána až do roku 2021 (pro kalibrace nádrží na plavidlech) a až do roku 2025 (pro jiné přístroje).

D. Závěry pro celkovou politiku a další kroky

Celkově pozitivní hodnocení směrnice o měřicích přístrojích přesto ukázalo, že existují podstatné problémy s jejím důsledným uplatňováním oznámenými subjekty a dohledem nad trhem. Změny této směrnice by měly být prováděny pečlivě a podrobně posouzeny při zohlednění všech alternativ. Během takto počáteční fáze uplatňování této směrnice se zdá, že stabilní právní rámec je přínosem pro další úspěšný rozvoj vnitřního trhu v oblasti legální metrologie.

Útvary Komise budou sledovat tyto priority

1. Zavedení nového právního rámce do směrnice o měřicích přístrojích; legislativní návrh v tomto směru se předpokládá v průběhu roku 2011.

2. Zlepšení informovanosti, spolupráce a vedení vyrozuměným subjektům a úřadům s cílem zajistit jednotné uplatňování směrnice o měřicích přístrojích.

3. Koordinace dohledu nad trhem, zejména formou společných postupů s cílem účinněji používat prostředky, které jsou v oblasti dohledu nad trhem k dispozici.

4. Podpora zúčastněných stran při vytváření pokynů týkajících se přechodného období pro čerpací stanice, což zástupci odvětví považují za důležité, ačkoli se jich směrnice formálně vzato netýká.

5. Hodnocení dopadu všech námětů na nové návrhy se zúčastněnými stranami v souladu se zásadou inteligentní regulace, čímž dojde k plnému zohlednění všech alternativ k právní úpravě a k provedení, bude-li to možné, veškerých nezbytných změn za podmínek stanovených touto směrnicí, tj. prostřednictvím postupu projednávání ve výborech.

Podkladové dokumenty[18]

1. RPA, Report on the Public Consultation (Zpráva o veřejné konzultaci), březen 2011.

2. RPA, Report on suggestions for amendments and additions of new categories to the MID (Zpráva o návrzích změn a doplnění nových kategorií přístrojů do směrnice o měřicích přístrojích), březen 2011.

3. RPA, Report on the Repeal of the Old Approach Directives (Zpráva o zrušení směrnic starého přístupu), březen 2011.

[1] Úř. věst. L 135, 30.4.2004, s. 1:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2004L0022:20091201:CS:PDF

[2] Směrnice rovněž obsahuje desetileté přechodné období (do 29. října 2016), během něhož mohou být na trh nadále uváděny měřicí přístroje vyhovující starým pravidlům (článek 23 směrnice 2004/22/ES).

[3] Další informace viz:http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/legal-metrology-and-prepack/measuring-instruments/index_en.htm

[4] Úř. věst. L 135/1, 30.4.2004.

[5] Úř. věst. L 71/1, 18.3.2011:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:071:0001:0003:CS:PDF

[6] Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise v dokumentu Rady 6291/11 ADD1 ze dne 14. února 2011 http://www.cc.cec/home/dgserv/sg/sgvista/i/sgv2/repo/repo.cfm?institution=CONS&doc_to_browse=CSST/2011/06291&sw_inconnu=1

[7] Centre for Strategic & Evaluation Services (CSES), Interim evaluation of the Measuring Instruments Directive (Středisko pro strategické a hodnotící služby (CSES), Průběžné hodnocení směrnice o měřicích přístrojích), červenec 2010).

[8] Údaje se vztahují na všechny hmotné délkové měrky na trhu, nejen na měrky s osvědčením o shodě se směrnicí o měřicích přístrojích.

[9] Všechny členské státy s výjimkou Nizozemska a Spojeného království.

[10] CSES, Interim evaluation of the Measuring Instruments Directive (CSES, Průběžné hodnocení směrnice o měřicích přístrojích), červenec 2010, s. 35-40.

[11] OIML je Mezinárodní organizace pro legální metrologii.

[12] WELMEC je organizace sdružující vnitrostátní orgány příslušné pro legální metrologii.

[13] RPA, Report on the public consultation (RPA, Zpráva o veřejné konzultaci), březen 2011 (podkladový dokument 6).

[14] RPA, Report on suggestions for amendments and additions of new categories to the MID (RPA, Zpráva o návrzích změn a doplnění nových kategorií přístrojů do směrnice o měřicích přístrojích), březen 2011 (podkladový dokument 7).

[15] KOM(2008) 801.

[16] RPA, Report on the Repeal of the Old Approach Directives (RPA, Zpráva o zrušení směrnic starého přístupu), březen 2011 (podkladový dokument 8)).

[17] Normalizační pověření M457 udělené CEN, CENELEC a ETSI v oblasti měření tlaku vzduchu v pneumatikách motorových vozidel a systémů řízení tlaku v pneumatikách (měřicí přístroje).

[18] Všechny podkladové dokumenty jsou k dispozici na:

http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/legal-metrology-and-prepack/public-consultation/index_en.htm