23.2.2012

Úřední věstník Evropské unie

C 54/49

Stanovisko Výboru regionů „Energetická účinnost“

2012/C 54/09

VÝBOR REGIONŮ

—	připomíná, že při uplatňování opatření ke zvyšování energetické účinnosti je velice důležité respektovat pravomoci jednotlivých úrovní správy a zásadu subsidiarity;

—	vítá návrh směrnice a opatření týkající se energetické účinnosti, které Komise navrhuje za účelem dosažení cíle 20 % úspor primární energie v roce 2020;

—	je toho názoru, že návrh směrnice o energetické účinnosti má jisté mezery a nedostatky:

—	oblasti uplatnění stanovených opatření jsou omezené;

—	snižuje úlohu regionálních a místních subjektů;

—	neobsahuje opatření pro zvyšování povědomí občanů kromě těch, která byla přijata za účelem podpory informování spotřebitelů v reálném čase o jejich spotřebě energie;

—	odmítá návrh směrnice, jehož cílem je ve veřejném sektoru prosadit roční tempo 3 % renovace budov v jeho vlastnictví a nákup výrobků, služeb a budov s vysokou energetickou účinností.

Zpravodaj

pan Jean-Louis JOSEPH (FR/SES), starosta obce La Bastidonne

Odkaz

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES

KOM(2011) 370 v konečném znění

I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

A. Obecné připomínky

zdůrazňuje přidanou hodnotu opatření na evropské úrovni v oblasti energetické účinnosti, jež jsou nutná k tomu, aby byla při uskutečňování cílů úspor zajištěna soudržnost a účinnost jednotlivých opatření a aby se zabránilo narušování hospodářské soutěže mezi členskými státy. Zároveň zdůrazňuje, že tato opatření musí být samozřejmě prováděna na národní, regionální a místní úrovni. Výbor tedy připomíná, že při uplatňování opatření ke zvyšování energetické účinnosti je velice důležité respektovat pravomoci jednotlivých úrovní správy a zásadu subsidiarity;

je toho názoru, že otázky související s energetickou účinností jsou v boji proti změně klimatu a pro kontrolu naší spotřeby energie zásadní a spadají do rámce udržitelného a odpovědného hospodářského růstu podporujícího začlenění, jehož cílem je i nadále snižování emisí skleníkových plynů a zabezpečování dodávek energie;

3.	konstatuje, že Evropská unie je v situaci narůstající závislosti na dovozu energie v období, kdy stoupají ceny; soudí, že přístup k bezpečným a udržitelným energetickým zdrojům bude mít rostoucí význam a rozhodne o budoucím hospodářském růstu a o dalším vývoji energetické spravedlnosti;

4.	připomíná, že Výbor regionů několikrát zdůraznil, že přechod k hospodářství účinně využívajícímu zdroje, zejména energetické, umožní vznik obrovských příležitostí hospodářského růstu, pracovních míst, která nebude možné přemístit, a technologického rozvoje zajišťujícího konkurenceschopnost Unie;

zdůrazňuje význam modelu energetické triády, který stanovuje cíl 20-20-20 v takových oblastech, jako je snižování emisí skleníkových plynů, energetická účinnost a rozvoj obnovitelných zdrojů energie do roku 2020. Energetická účinnost je i nadále opěrným bodem evropské politiky omezování dopadu klimatu v oblasti zabezpečování dodávek, výroby a spotřeby energie;

6.	vítá návrh směrnice a opatření týkající se energetické účinnosti, které Komise navrhuje za účelem dosažení cíle 20 % úspor primární energie v roce 2020;

7.	upozorňuje však na to, že jak se uvádí v plánu energetické účinnosti 2011 (1), nedávné studie provedené Komisí ukazují, že Evropská unie bude schopna uskutečnit pouze polovinu svých závazků v oblasti energetické účinnosti do roku 2020. Z tohoto důvodu má návrh směrnice obzvláště zásadní význam;

8.	lituje, že návrh směrnice nepokrývá období po roce 2020, zvláště co se týče klíčového cíle na rok 2050 (snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 % do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990), který by umožnil omezit dopady změny klimatu;

je toho názoru, že návrh směrnice o energetické účinnosti má jisté mezery a nedostatky:

—	neobsahuje závazné vnitrostátní cíle stanovené nejdříve v roce 2014;

—	oblasti uplatnění stanovených opatření jsou omezené;

—	snižuje úlohu regionálních a místních subjektů;

—	dává členským států možnost vyhnout se povinnému provádění závazných opatření a konkrétněji opatření týkajících se systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a plánů rozvoje kombinované výroby tepla a elektřiny s vysokou účinností;

—	neobsahuje opatření pro zvyšování povědomí občanů kromě těch, která byla přijata za účelem podpory informování spotřebitelů v reálném čase o jejich spotřebě energie;

—	chybí opatření pro rozvoj a podporu odborné přípravy subjektů na trhu, zejména odborníků a řemeslníků různých povolání souvisejících s energetickou účinností;

B. Úprava návrhu směrnice o energetické účinnosti

10.

zdůrazňuje, že směrnice ukládá členským státům, aby stanovily vnitrostátní orientační cíl energetické účinnosti vyjádřený jako absolutní míra spotřeby primární energie v roce 2020. Komise musí do 30. června 2014 posoudit, zda je Evropská unie schopna dosáhnout svého cíle 20 % úspor primární energie do roku 2020 s ohledem na součet vnitrostátních cílů. V této souvislosti Výbor:

lituje, že ve směrnici nejsou stanoveny závazné vnitrostátní cíle a že rozhodnutí odložené na rok 2014 není jisté. Navrhuje, aby byly do směrnice zařazeny vnitrostátní cíle energetické účinnosti pro každý členský stát stanovené v souladu s jeho předpoklady. Těmito cíli se bude řídit sestavování vnitrostátních plánů energetické účinnosti a budou závazné od roku 2014;

b.	velice si přeje, aby Komise navrhla společnou metodiku pro stanovení závazných vnitrostátních cílů. Tato metodika zohlední specifickou situaci každého členského státu, zejména jeho hospodářské výsledky a opatření ke zvyšování energetické účinnosti přijatá v raném stádiu;

považuje dvoufázový proces popsaný v bodu odůvodnění (13) (2), který stanovuje pouze volitelná opatření a cíle, jež jsou v počátku orientační, za nedostatečný. Vzhledem k tomuto procesu je splnění cílů stanovených na rok 2020 nejisté. Výbor se obává, že tento proces ohrozí účinnost opatření stanovených v současném návrhu projednávané směrnice;

11.

odmítá kvantifikované cíle stanovené pro veřejný sektor a sektor distribuce energie a prodeje energie, ale lituje, že nejsou stanoveny takovéto cíle pro odvětví přepravy osob a zboží, obchodní odvětví a průmyslová odvětví, na která se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi (ETS). Konkrétněji Výbor:

odmítá návrh směrnice, jehož cílem je ve veřejném sektoru prosadit roční tempo 3 % renovace budov v jeho vlastnictví a nákup výrobků, služeb a budov s vysokou energetickou účinností. Výbor:

—	klade důraz na zohlednění zásady subsidiarity;

—	požaduje proto, aby bylo možné provádět alternativní přístupy pro dosažení cílů v oblasti snížení spotřeby energie, za předpokladu, že bude dosaženo stejné úrovně snížení spotřeby energie;

—	zastává názor, že u sociálního bydlení by práce spojené se zvyšováním energetické účinnosti měly doprovázet pobídky, jež by zabránily růstu nájmů;

—

zdůrazňuje, že větší energetické účinnosti bude možné dosáhnout pouze za pomoci finančních prostředků uvolněných na evropské, národní, regionální a místní úrovni a obdobných nástrojů, jako jsou smlouvy o energetické náročnosti a partnerství soukromého a veřejného sektoru. Vyzdvihuje význam zavedení opatření s cílem motivovat členské státy a orgány územní správy k tomu, aby využívaly prostředky, jež jsou k dispozici ze strukturálních fondů, k podpoře investic do energetické účinnosti; výslovně zdůrazňuje svou podporu tomuto kurzu, jenž je obsažen v návrhu Komise k víceletému finančnímu rámci;

—	připomíná, že je nutné najít na úrovni členských států vyvážená pravidla umožňující transparentním způsobem rozdělit náklady a přínosy opatření na úsporu energie mezi vlastníky domů a jejich nájemce. Dokud taková pravidla neexistují, bude obtížné mobilizovat nezbytné investice;

b.	vyzývá veřejné orgány, aby zvážily zavedení dalších cílů, které by zahrnovaly konkrétně oblast veřejného osvětlení a veřejné dopravy, pod podmínkou vyčlenění dostatečných finančních prostředků;

c.	doporučuje zavedení závazných cílů pro odvětví dopravy a terciární, obchodní a průmyslová odvětví a zaměření zvláště na ta zařízení, na která se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi (ETS);

12.

vítá zavedení systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a zvláště opatření, jejichž cílem je přimět distributory energie k ročním úsporám energie odpovídajícím 1,5 % jejich objemu prodeje energie, (3) a připomíná význam zohlednění zásady subsidiarity při zavádění systémů povinného zvyšování energetické účinnosti;

lituje, že:

a.	je členským státům poskytnuta možnost navrhnout alternativní zástupná opatření, která by mohla způsobit přesun povinností ze soukromého sektoru na veřejný sektor, což by způsobilo zvýšení zátěže daňových poplatníků;

směrnice neřeší ústřední problém, jak stimulovat distributory energie a společnosti zabývající se maloobchodním prodejem energie k tomu, aby meziročně snižovaly prodej energie o 1,5 %, ani to, že ustanovení o tom, že členské státy mohou „zahrnout do povinných úspor, jež stanoví, požadavky v sociální oblasti“ (směrnice, článek 6, odstavec 5 a)), nepostačí k ochraně našich nejchudších občanů před dalším zvyšováním cen energie;

se v systémech povinného zvyšování energetické účinnosti navrhují alternativní opatření nejpozději do 1. ledna 2013, která by umožnila dosáhnout úspor energie u konečných uživatelů. Znepokojuje jej, že tak, jak jsou tato alternativní opatření definována, umožňují obejít navrhovaný cíl pro tyto systémy;

13.

zdůrazňuje klíčovou úlohu regionálních a místních subjektů v procesu přípravy a provádění programů energetické účinnosti. Územní samosprávy provádějí místní politiky zaměřené na bydlení, práci, dopravu a odbornou přípravu, a jsou tedy ve styku s občany a se všemi místními subjekty při přípravě politik odpovídajících potřebám občanů a územní problematice energetické účinnosti a v nové éře malých produkčních jednotek, technologie inteligentních sítí a variabilní cenotvorby mají nejlepší výchozí pozici z hlediska vlivu na změnu chování občanů, pokud jde o využívání energie. V této souvislosti Výbor navrhuje posílit míru zapojení regionálních a místních subjektů díky opatřením stimulujícím:

a.	členské státy k tomu, aby při sestavování vnitrostátních plánů pořádaly konzultace, jichž by se účastnily místní a regionální subjekty (přístup zdola nahoru), což by umožnilo tyto plány připravit v souladu s národními, regionálními a místními cíli a prostředky;

místní a regionální samosprávy k tomu, aby zavedly místní a regionální plány energetické účinnosti, které by například podpořily decentralizovanou výrobu energie, programy pro obnovu veřejných budov či plány mobility pro blízké okolí a udržitelnou dopravu. Kromě toho připomíná význam evropské iniciativy Pakt starostů a primátorů a iniciativy Pakt ostrovů a navrhuje zahrnout do směrnice opatření na podporu a propagaci těchto iniciativ ze strany členských států;

regionální orgány k tomu, aby podporovaly místní subjekty vzhledem k jejich znalostem a schopnostem analyzovat příležitosti a překážky týkající se zavedení opatření ke zvyšování energetické účinnosti a vzhledem k úsilí, jež vynaložily na zvyšování povědomí občanů, podporu provádění místních programů a projektů a odbornou přípravu subjektů;

d.	místní a regionální orgány k tomu, aby zavedly systémy sledování a měření pro energii a skleníkové plyny v případě, že dosud neexistují, a zajistily tak lepší výsledky politických rozhodnutí;

e.	orgány k tomu, aby podpořily či posílily programy meziregionální spolupráce, jež podporují přenos know-how v oblasti energetické účinnosti mezi regiony;

14.

připomíná význam zvyšování povědomí a informovanosti občanů. Individuální úsilí je základním pilířem ochrany životního prostředí a správného uplatňování opatření ke zvyšování energetické účinnosti, jež se týkají občanů. Zvyšování jejich povědomí a informovanosti jsou nezbytné. V této souvislosti Výbor:

a.	podporuje opatření přijatá za účelem podpory informování spotřebitelů v reálném čase o jejich spotřebě a účtech za energii (elektřinu, plyn, teplo);

b.	zdůrazňuje zásadní význam ochrany osobních údajů, zejména vůči dodavatelům, a bezplatného a snadného přístupu konečného zákazníka k těmto údajům, a trvá na tom, aby tyto údaje byly snadno srozumitelné a použitelné konečnými zákazníky;

c.	doporučuje zavedení systému měření spotřeby, který by zahrnoval funkce umožňující konečnému uživateli spravovat své platby a snížit spotřebu podle různých možností sazby nabízených distributorem energie;

d.	v této souvislosti lituje, že směrnice nestanovuje doplňující opatření zaměřená na zvyšování povědomí občanů v oblasti snižování spotřeby energie;

15.

vítá podporu energetických auditů pro podniky a cenově dostupné auditní programy pro konečné zákazníky a malé a střední podniky. Za účelem optimalizace kvality auditů však doporučuje:

a.	navrhnout odbornou přípravu expertů umožňující získat platné osvědčení a oficiální uznání jejich pravomocí;

b.	zahrnout výslovný odkaz na evropské technické normy (EN 16001) vztahující se na systémy pro hospodaření s energií, a tak podporovat certifikaci, kterou stanovují;

c.	zapojit veřejnou službu do tohoto opatření;

d.	zavést opatření navrhovaná v auditech;

16.

vítá opatření navrhovaná za účelem rozvoje energetických služeb. Nicméně Výbor:

a.	doporučuje neomezovat se pouze na smlouvy o energetické náročnosti a podporovat veškeré energetické služby, jako jsou pravidelné povinné kontroly systémů vytápění a chlazení či zavádění systémů tepelné regulace;

b.	lituje, že nebyla stanovena specifická opatření, jejichž účelem by bylo omezit administrativní a právní překážky při zavádění smluv o energetické náročnosti podle vzoru opatření ke zvyšování energetické účinnosti;

17.	připomíná důležitost aspektů odborné přípravy. V této souvislosti zdůrazňuje, že pro členské státy a regionální a místní subjekty je důležité pořádat odborná školení expertů a pracovníků v této oblasti, která by odpovídala cílům projednávané směrnice.

II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Čl. 1 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. Tato směrnice zavádí společný rámec na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit splnění cíle Unie dosáhnout do roku 2020 úspory primární energie o 20 % a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po tomto datu.	1. Tato směrnice zavádí společný rámec na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit splnění cíle Unie dosáhnout do roku 2020 úspory primární energie o 20 % a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po tomto datu.

Odůvodnění

Dne 8. března 2011 přijala Komise Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 (4), který poukázal na potřebu klást větší důraz na energetickou účinnost. Opatření ke zvyšování energetické účinnosti stanovená v návrhu směrnice nepokrývají období po roce 2020, ani výhled na rok 2050, který sama Komise přijala.

Pozměňovací návrh 2

Čl. 2 odst. 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

7.	„distributorem energie“ fyzická nebo právnická osoba, včetně provozovatelů distribučního systému, jež odpovídá za dopravu energie s ohledem na její dodání konečným zákazníkům nebo distribučním místům, která energii konečným zákazníkům prodávají;

7.	„distributorem energie“ fyzická nebo právnická osoba, včetně provozovatelů distribučního systému, doprav energie s ohledem na její dodání konečným zákazníkům nebo distribučním místům, která energii konečným zákazníkům prodávají;

Odůvodnění

Tento a související pozměňovací návrh k čl. 2 odst. 9 lépe definují „distributora energie“ a „společnost zabývající se maloobchodním prodejem energie“, čímž předcházejí možným nechtěným důsledkům.

Příkladně nájemníkům lze účtovat energie různým způsobem. Na mnoha místech fakturu zasílá nájemníkovi přímo dodavatel energie, ovšem jinde mu ji účtuje pronajímatel buď jednotlivě za energii či v rámci celkové platby za služby, která zahrnuje různé položky, jež lze oddělit a vykázat odděleně.

Účelem tohoto pozm. návrhu je poskytnout větší míru právní jistoty proto, aby se na ty, kteří účtují nájemníkům energii dodávanou do celé budovy, zbytečně nevztahovaly povinnosti plynoucí z této směrnice, ačkoliv pro ně původně nebyly určeny. Výjimka pro malé distributory energie a malé maloobchodní prodejce energie (čl. 6 odst. 8) neposkytuje dostatečnou ochranu.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 2 odst. 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

9.	„maloobchodním prodejcem energie“ fyzická nebo právnická osoba, která se zabývá prodejem energie konečným zákazníkům;

9.	„maloobchodním prodejcem energie“ fyzická nebo právnická osoba, prodej energie konečným zákazníkům;

Odůvodnění

Tento a související pozměňovací návrh k čl. 2 odst. 7 lépe definují „distributora energie“ a „společnost zabývající se maloobchodním prodejem energie“, čímž předcházejí možným nechtěným důsledkům.

Pozměňovací návrh 4

Čl. 3 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Členské státy stanoví vnitrostátní cíl energetické účinnosti vyjádřený jako absolutní míra spotřeby primární energie v roce 2020. Při stanovení těchto cílů zohlední cíl Unie dosáhnout úspory energie o 20 %, opatření stanovená touto směrnicí, opatření k dosažení vnitrostátních cílů úspory energie přijatá podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/32/ES a další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.

Odůvodnění

Za současného stavu nebude Evropská unie moci splnit polovinu svých závazků v oblasti energetické účinnosti do roku 2020. Výbor navrhuje, aby směrnice obsahovala vnitrostátní cíle, které budou od roku 2014 závazné. Navíc si přeje, aby do plánů prováděných členskými státy byla zahrnuta odvětví přepravy osob a zboží a obchodní a průmyslová odvětví, na která se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi (ETS), a tato odvětví podléhala vnitrostátním cílům stejně jako ostatní odvětví.

V zásadě je třeba podpořit cíl Evropské komise dosáhnout do roku 2020 20 % úspor energie. Období do roku 2020 je relativně krátké a tato krátkodobá a střednědobá opatření musí být provedena co nejrychleji. Navrhujeme tedy metodiku hodnocení pokroku každého členského státu v oblasti energetické účinnosti. Evropská komise mohla ve směrnici 2009/28 o obnovitelných energiích stanovit celkový cíl 20 % přizpůsobený podmínkám jednotlivých členských států podle jejich schopnosti tohoto cíle dosáhnout. Navrhujeme tedy použít stejný postup v oblasti energetické účinnosti, se zohledněním úrovně pokroku v každé zemi.

Kromě toho je třeba zdůraznit, že spotřeba energie v primárním sektoru (zemědělství, chov, rybolov) odpovídá fosilním zdrojům energie, z velké části dováženým. Hospodářské a environmentální dopady tohoto stavu jsou dostatečným důvodem pro specifické zahrnutí primárního sektoru do projednávaného článku.

Pozměňovací návrh 5

Článek 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Aniž by byl dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, členské státy zajistí, aby počínaje 1. lednem 2014 byly každoročně renovovány 3 % celkové podlahové plochy budov ve vlastnictví jejich veřejných subjektů, s cílem splnit požadavky na minimální energetickou náročnost stanovené příslušným členským státem podle článku 4 směrnice 2010/31/EU. Tento 3 % podíl se vypočítává z celkové podlahové plochy budov s celkovou užitkovou podlahovou plochou nad 250 m2 ve vlastnictví veřejných subjektů příslušného členského státu, která k 1. lednu každého roku nesplňuje vnitrostátní požadavky na minimální energetickou náročnost stanovené podle článku 4 směrnice 2010/31/EU.

2. Členské státy mohou svým veřejným subjektům povolit, aby ke svému ročnímu tempu renovace započítali nadbytek renovované podlahové plochy budov v daném roce tak, jako by byl renovován v jakémkoliv ze dvou předchozích nebo následujících let.

3. Pro účely stanovené odstavcem 1 členské státy nejpozději do 1. ledna 2014 vypracují a zpřístupní veřejnosti soupis budov ve vlastnictví jejich veřejných subjektů, ve kterém bude uvedeno:

a)	podlahová plocha v m2 a

b)	energetická náročnost každé budovy.

4. Členské státy podpoří veřejné subjekty v tom, aby:

a)	přijaly plán pro energetickou účinnost, samostatný nebo jako součást širšího klimatického nebo environmentálního plánu, který bude obsahovat konkrétní cíle energetické účinnosti s ohledem na trvalé zvyšování energetické účinnosti u tohoto subjektu;

b)	v rámci provádění tohoto plánu zavedly systém pro hospodaření s energií.

1. Aniž by byl dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, členské státy zajistí, aby počínaje 1. lednem 2014 byly renovovány budov ve vlastnictví jejich veřejných subjektů, s cílem splnit požadavky na minimální energetickou náročnost stanovené příslušným členským státem podle článku 4 směrnice 2010/31/EU. budov s celkovou užitkovou podlahovou plochou nad 250 m2 ve vlastnictví veřejných subjektů příslušného členského státu, kter nesplňuj vnitrostátní požadavky na minimální energetickou náročnost stanovené podle článku 4 směrnice 2010/31/EU.

a)	podlahová plocha v m2 a

b)	energetická náročnost každé budovy.

4. Členské státy veřejné subjekty , aby:

a)	přijaly plán pro energetickou účinnost, samostatný nebo jako součást širšího klimatického nebo environmentálního plánu, který bude obsahovat konkrétní cíle energetické účinnosti s ohledem na trvalé zvyšování energetické účinnosti u tohoto subjektu;

b)	v rámci provádění tohoto plánu zavedly systém pro hospodaření s energií

Odůvodnění

V současné situaci Evropská unie dokáže splnit jen polovinu cílů energetické účinnosti. Tyto činnosti je třeba posílit, zejména stanovením závazných cílů. Při neexistenci vnitrostátních závazných cílů je důležité prosazovat odvětvové cíle, zejména v odvětví stavebnictví, jež z hlediska energetické účinnosti představuje největší oblast potenciálních úspor.

Vzhledem k následujícím bodům jsme připraveni podpořit směrnici:

Evropská unie vytvořila finanční mechanismy (ELENA, JESSICA …) a fondy určené na energetickou účinnost (EEE-F …), finanční rámec 2014-2020, který k dnešnímu dni počítá s vysokým procentem strukturálních fondů věnovaných na energetickou účinnost. Existují jiné finanční nástroje, např. smlouvy o energetické náročnosti, partnerství veřejného a soukromého sektoru a vnitrostátní či regionální fondy energetické účinnosti, jež podporují činnosti v oblasti energetické účinnosti v období nedostatku veřejných financí.

2)	Existují méně nákladná řešení, s kratší návratností investic, jako revize systémů topení a chlazení, systémů termické regulace budov, jež umožňují postupné investice.

3)	Směrnice o energetické náročnosti budov zohledňuje různorodost budov a některé z nich vyjímá (historické budovy, dočasné budovy, hangáry apod.) Pamatuje rovněž na klimatickou různorodost mezi státy severními a jižními.

4)	Energetická účinnost v odvětví stavebnictví s sebou rovněž nese pracovní místa na místní úrovni, jež nejsou přemístitelná – zvýšení energetické účinnosti čtyř bydlišť odpovídá vytvoření jednoho pracovního místa.

5)	Členským státům byl právě poskytnut plán odborné přípravy řemeslníků pro provádění směrnice o energetické náročnosti budov.

Návrh směrnice by nicméně mohl být zlepšen zohledněním následujících bodů:

1)	Zdá se důležité připomenout, že směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31 ponechává členských státům možnost volby předložit (či nikoli) renovaci chráněných budov jako součást vymezeného prostředí.

2)	Je třeba se opřít o evropské normy pro řízení a měření spotřeby energie.

3)	Je vhodné usnadnit a posílit přístup ke smlouvám o energetické náročnosti.

4)	Členské státy musí podporovat regiony a místní orgány tím, že navrhnou finanční pomoc nebo pomoc jiné povahy.

5)	Bylo by vhodné povzbudit veřejné orgány k tomu, aby vytvořily nástroje pro odbornou přípravu a informování orientované na řádnou správu a údržbu budov, a také na šetrné zacházení s energií jejími uživateli.

Tyto prvky jsou důležité pro dosažení cíle energetické účinnosti do roku 2020.

Pozměňovací návrh 6

Článek 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Nakupování veřejnými subjekty

Členské státy zajistí, aby veřejné subjekty nakupovaly pouze výrobky, služby a budovy s vysokou energetickou účinností, jak je uvedeno v příloze III.

Nakupování veřejnými subjekty

lenské státy zajistí, aby veřejné subjekty nakupovaly pouze výrobky, služby a budovy s energetickou účinností, jak je uvedeno v příloze III.

Odůvodnění

Požadavek na veřejné orgány, aby nakupovaly pouze výrobky, služby a budovy s vysokou energetickou účinností, vzbuzuje obavy, že jde o snahy EU o využívání veřejných zakázek k dosahování strategických politických cílů. Rozhodnutí, zda zahrnout kritéria energetické účinnosti do veřejných zakázek, by mělo být ponecháno na samotných místních a regionálních orgánech a jakýkoliv požadavek EU v této oblasti musí být nadále naprosto dobrovolný.

V zájmu právní jistoty a integrity jednotného trhu je nutné, aby projednávaná směrnice byla v souladu s ustanoveními existující legislativy EU o veřejných zakázkách. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že členské státy jsou přímo odpovědné za nakupování veřejnými subjekty, jež musí být orientováno na realizaci cílů energetické účinnosti, jichž by jinak nemohlo být dosaženo. Zdá se vhodné doporučit, v souladu s návrhem zprávy Evropského parlamentu, nejen vysoké energetické normy, ale co nejvyšší možné energetické normy.

Tam, kde se návrh směrnice zabývá otázkou služeb účinných z energetického hlediska v kontextu veřejných výdajů, se formulace týká pouze služeb, které používají produkty vykazující nízkou energetickou náročnost. Bylo by vhodnější zmínit služby v širším smyslu, včetně energeticky účinných služeb v souladu s definicí v článku 2.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 6 odst. 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

9. Alternativně k odstavci 1 se mohou členské státy za účelem dosažení úspor energie mezi konečnými zákazníky rozhodnout k přijetí jiných opatření. Roční objem úspor energie dosažený prostřednictvím tohoto přístupu musí odpovídat objemu úspor energie požadovanému v odstavci 1. Členské státy, které zvolí tuto možnost, oznámí Komisi nejpozději do 1. ledna 2013, jaká alternativní opatření plánují přijmout, včetně pravidel o sankcích uvedených v článku 9, a dokázat, jakým způsobem by požadovaného objemu úspor dosáhly. Komise může tato opatření zamítnout nebo navrhnout jejich změnu do třech měsíců od data oznámení. V takových případech dotyčný členský stát alternativní přístup neuplatní, dokud Komise znovu předložený nebo upravený návrh opatření výslovně nepřijme.

Odůvodnění

Členským státům se navrhuje, aby přijaly další opatření pro dosažení úspor energie. Jsou na místě obavy, že pokud členské státy nedokáží zapojit soukromý sektor, budou tato opatření prováděna využíváním veřejných fondů, což bude mít za následek, že tíhu těchto opatření ponesou občané. Doporučujeme vyškrtnout tento odstavec, aby se odstranily veškeré nejasnosti.

Lze též uvažovat o alternativním opatření, jako se navrhuje v návrhu zprávy o směrnici o energetické účinnosti Evropského parlamentu, jež by umožnilo podpořit finanční nástroje orientované na opatření energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 6 odst. 10

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

10. Komise aktem v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 případně zavede systém vzájemného uznávání úspor energie dosažených v rámci vnitrostátních systémů povinného zvyšování energetické účinnosti. Takový systém umožní odpovědným stranám započítávat úspory energie dosažené a certifikované v daném členském státě do plnění svých povinností v jiném členském státě.

Odůvodnění

Systém vzájemného uznávání úspor energie umožňující započítávat úspory energie dosažené odpovědnými stranami v daném členském státě do plnění povinností v jiném členském státě může mít jako hlavní důsledek to, že bude na místní úrovni znevýhodněna zaměstnanost v daných členských státech. Naléhavě doporučujeme vyškrtnutí tohoto odstavce, aby nedošlo k podobným následkům.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 8 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Členské státy zajistí, aby konečným uživatelům elektřiny, zemního plynu, dálkového vytápění nebo chlazení a dálkově dodávané místní teplé vody byly poskytnuty individuální měřiče, které přesně změří a zpřístupní jim jejich skutečnou spotřebu energie a poskytnou údaje o skutečném čase spotřeby, v souladu s přílohou VI.

Při zavádění inteligentních měřičů podle směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES týkajících se trhů s elektřinou a s plynem a při stanovení minimálních funkčních požadavků na měřiče a o vinností pro účastníky trhu členské státy zajistí, aby byly plně zohledněny cíle energetické účinnosti a přínosy pro konečné zákazníky.

V případě elektřiny a na žádost konečného zákazníka provozovatelé měřičů zajistí, aby měřidlo mohlo započítávat elektřinu vyrobenou v budově konečného zákazníka a dodanou do elektrické sítě. Pokud o to koneční zákazníci požádají, členské státy zajistí, aby byly údaje měření jejich výroby nebo spotřeby v reálném čase zpřístupněny třetí straně, která jedná jménem konečného zákazníka.

V případě vytápění a chlazení, pokud je budova zásobována ze sítě dálkového vytápění, musí být na vstupu do budovy instalován měřič tepla. Také v budovách s více bytovými jednotkami musí být nainstalovány individuální měřiče spotřeby tepla, aby bylo možné měřit spotřebu tepla nebo chlazení u každého bytu. Pokud použití individuálních měřičů spotřeby tepla není technicky možné, použijí se individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění v souladu se specifikacemi uvedenými v příloze VI bodu 1.2 pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru.

Členské státy stanoví pravidla pro rozdělování nákladů na spotřebu tepla v budovách s více bytovými jednotkami zásobovanými dálkovým vytápěním nebo chlazením. Taková pravidla musí zahrnovat pokyny týkající se opravných koeficientů, jež mohou zohlednit vlastnosti budov, například přenos tepla mezi bytovými jednotkami.

1. Členské státy zajistí, aby konečným uživatelům elektřiny dálkového vytápění nebo chlazení a dálkově dodávané místní teplé vody poskytnuty individuální měřiče, které přesně změří a zpřístupní jim jejich skutečnou spotřebu energie a poskytnou údaje o skutečném čase spotřeby, v souladu s přílohou VI.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že zpravodaj v návrhu stanoviska podtrhuje zásadu subsidiarity, musejí si členské státy zachovat jistou míru flexibility v provádění tohoto návrhu, jelikož rozdíly v konstrukci budov mohou ovlivnit spotřebu tepla ze strany konečným uživatelů.

Celkové ekonomické a environmentální náklady návrhu musejí také být zváženy, aby byla zajištěna jeho celková efektivnost. Sem patří náklady na údržbu, řízení a výměnu.

Na jedné straně se navrhuje zavedení inteligentních měřičů pro celou škálu paliv. Na druhé straně a v souladu s obecnými připomínkami se zdá rozumné zmínit, že koneční uživatelé musí mít možnost řídit své náklady, a snížit tak svou spotřebu energie. Je důležité upřesnit, že náklady na instalaci těchto systémů nesmí nést konečný uživatel.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 8 odst. 3

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
3. Údaje z měření nebo vyúčtování individuální spotřeby energie, jakož i ostatní údaje uvedené v článcích 1, 2, 3 a příloze VI se poskytují konečným zákazníkům bezplatně.	3. Údaje z měření nebo vyúčtování individuální spotřeby energie, jakož i ostatní údaje uvedené v článcích 1, 2, 3 a příloze VI se poskytují konečným zákazníkům bezplatně .

Odůvodnění

Aby nedošlo k nedorozumění, je vhodné zde upřesnit, že přístup k těmto osobním údajům mohou mít pouze osoby jednající jménem konečného zákazníka. Vývoj způsobů měření a vyúčtování směrem k inteligentnímu systému měření vytváří osobní digitální data. Je třeba tyto informace chránit za účelem zachování důvěrnosti a ochrany údajů konečného zákazníka o spotřebě.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 8 odst. 4 – nový odstavec

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR

Odůvodnění

Směrnice nevyzdvihuje přínos, který mohou mít snahy jednotlivých občanů. Při uplatňování opatření ke zvyšování energetické účinnosti nelze opomíjet úroveň jednotlivců. Zvyšování povědomí občanů je přínosem, který při plnění cíle na rok 2020 nelze zanedbat.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 10 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1. Členské státy nejpozději do 1. ledna 2014 stanoví vnitrostátní plán vytápění a chlazení zaměřený na využití potenciálu kombinované výroby tepla a elektřiny s vysokou účinností a účinného dálkového vytápění a chlazení, který bude obsahovat údaje stanovené v příloze VII, a uvědomí o nich Komisi. Tyto plány budou aktualizovány a Komise o nich bude informována jednou za pět let. Členské státy prostřednictvím svého regulačního rámce zajistí, aby vnitrostátní plány vytápění a chlazení byly zohledňovány v plánech místního a regionálního rozvoje, včetně územních plánů měst a obcí, a aby splňovaly strukturální kritéria podle přílohy VII.

1. Členské státy nejpozději do 1. ledna 2014 stanoví po konzultaci s místními a regionálními orgány vnitrostátní plán vytápění a chlazení zaměřený na využití potenciálu kombinované výroby tepla a elektřiny s vysokou účinností a účinného dálkového vytápění a chlazení, který bude obsahovat údaje stanovené v příloze VII, a uvědomí o nich Komisi. Tyto plány budou aktualizovány a Komise o nich bude informována jednou za pět let. Členské státy prostřednictvím svého regulačního rámce zajistí, aby vnitrostátní plány vytápění a chlazení byly zohledňovány v plánech místního a regionálního rozvoje, včetně územních plánů měst a obcí, a aby splňovaly strukturální kritéria podle přílohy VII.

Odůvodnění

Je důležité, aby byly místní a regionální orgány konzultovány při vypracování a provádění plánů v oblasti účinného dálkového vytápění a chlazení.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 10 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4. Členské státy mohou stanovit podmínky pro vyjmutí z působnosti ustanovení odstavce 3, když:

a)	nebyla splněna kritéria prahových hodnot související s dostupností tepelného zatížení stanovená v bodě 1 přílohy VIII;

b)	požadavek uvedený v odst. 3 písm. b) související s umístěním zařízení nemůže být splněn vzhledem k potřebě umístit zařízení do blízkosti geologického úložiště povoleného podle směrnice 2009/31/ES; nebo

c)	analýza nákladů a přínosů ukáže, že náklady včetně investic do infrastruktury převyšují přínosy ve srovnání s náklady na poskytování stejného množství elektřiny a tepla pomocí odděleného vytápění nebo chlazení.

O takových podmínkách pro vyjmutí členské státy uvědomí Komisi nejpozději do 1. ledna 2014. Komise může tyto podmínky zamítnout nebo navrhnout jejich změnu do 6 měsíců od data uvědomění. V takových případech členský stát podmínky pro vyjmutí neuplatní, dokud Komise výslovně nepřijme znovu předložené nebo upravené podmínky.

4. Členské státy mohou stanovit podmínky pro vyjmutí z působnosti ustanovení odstavce 3, když:

a)	nebyla splněna kritéria prahových hodnot související s dostupností tepelného zatížení stanovená v bodě 1 přílohy VIII;

b)	požadavek uvedený v odst. 3 písm. b) související s umístěním zařízení nemůže být splněn vzhledem k potřebě umístit zařízení do blízkosti geologického úložiště povoleného podle směrnice 2009/31/ES; nebo

c)	analýza nákladů a přínosů ukáže, že náklady včetně investic do infrastruktury převyšují přínosy ve srovnání s náklady na poskytování stejného množství elektřiny a tepla pomocí odděleného vytápění nebo chlazení

je třeba

Odůvodnění

Vedle využití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny by měly mít členské státy z ekonomických důvodů a v zájmu zajištění stability sítě možnost povolit využívání vysoce účinných nových plynáren či uhelných elektráren. Výjimka stanovená v návrhu směrnice, která stanoví výhradu přezkumu Komise, není dostatečná. Posouzení ekonomického přínosu elektrárny a jejího podílu na zajištění stability sítě musí být i nadále přenecháno členským státům.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 19 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise zhodnotí výroční zprávy a doplňující zprávy a posoudí, jakého pokroku členské státy dosáhly při plnění vnitrostátních plánů pro energetickou účinnost, jež vyžaduje čl. 3 odst. 1, a při provádění této směrnice. Své hodnocení zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě. Na základě posouzení těchto zpráv může Komise vydat doporučení pro členské státy.

Odůvodnění

V odstavci 13 politických doporučení zdůrazňuje Výbor regionů klíčovou úlohu místních a regionálních aktérů při provádění programů energetické účinnosti. V tomto smyslu navrhujeme prohloubit tuto míru účasti pomocí opatření, zejména těch uvedených v odst. 13 písm. d) tohoto stanoviska v tom smyslu, že je nutné stimulovat místní a regionální orgány k tomu, aby zavedly systémy sledování a měření pro energii a skleníkové plyny, a zajistily tak lepší výsledky politických rozhodnutí. Pro zavedení těchto mechanismů, které budou základem pro vypracování výročních zpráv a doplňujících zpráv (ve spolupráci s členskými státy), jež bude nakonec posuzovat Komise, se zdá nutné zajistit prostředky umožňující shromáždit od energetických subjektů více informací, než je v současnosti k dispozici.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 19 odst. 8 a odst. 9

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

8. Do 30. června 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění článku 6. Tuto zprávu bude případně doprovázet legislativní návrh sledující jeden nebo více těchto cílů:

a)	změnit tempo úspor stanovené v čl. 6 odst. 1;

b)	stanovit dodatečné společné požadavky, zejména v souvislosti se záležitostmi uvedenými v čl. 6 odst. 5;

9. Nejpozději do 30. června 2018 Komise posoudí pokrok dosažený členskými státy při odstraňování regulačních a neregulačních překážek podle článku 15 odst. 1; toto hodnocení bude případně doprovázeno legislativním návrhem.

8. Do 30. června předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění článku 6. Tuto zprávu bude případně doprovázet legislativní návrh sledující jeden nebo více těchto cílů:

a)	změnit tempo úspor stanovené v čl. 6 odst. 1;

b)	stanovit dodatečné společné požadavky, zejména v souvislosti se záležitostmi uvedenými v čl. 6 odst. 5;

9. Nejpozději do 30. června Komise posoudí pokrok dosažený členskými státy při odstraňování regulačních a neregulačních překážek podle článku 15 odst. 1; toto hodnocení bude případně doprovázeno legislativním návrhem.

Odůvodnění

Uvedená průběžná data nejsou vhodná. Lhůta, již představuje rok 2018, je příliš blízká roku 2020 na to, aby mohla být uskutečněna důležitá opatření. Proto Výbor doporučuje, aby tyto lhůty byly kratší a zpráva o provádění systémů povinného zvyšování energetické účinnosti byla předložena v roce 2016 a v roce 2014 bylo uskutečněno posouzení pokroku dosaženého členskými státy při odstraňování regulačních či neregulačních překážek.

Pozměňovací návrh 16

Nový článek 15

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Odůvodnění

Odborná příprava odborníků a pracovníků odvětví souvisejících s energetickou účinností je nezbytná pro dosažení cílů zaměřených na opatření ke zvyšování energetické účinnosti a také pro zajištění kvality a účinnosti zahájených činností. Místní a regionální orgány jsou nezbytné pro rozvíjení a zavádění této odborné přípravy.

Pozměňovací návrh 17

Příloha III

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Požadavky na energetickou účinnost pro nákup výrobků, služeb a budov veřejnými subjekty

Veřejné subjekty, které nakupují výrobky, služby nebo budovy, musí:

pokud výrobek spadá do působnosti aktu v přenesené pravomoci přijatého podle směrnice 2010/30/EU nebo prováděcí směrnice Komise ke směrnici 92/75/EHS, nakupovat pouze výrobky splňující kritérium nejvyšší třídy energetické účinnosti a zohledňovat při tom nákladovou efektivnost, ekonomickou proveditelnost a technickou způsobilost, jakož i dostatečnou konkurenci;

b)	pokud výrobek, který nespadá do bodu a), spadá do působnosti prováděcího opatření v rámci směrnice 2009/125/ES přijatého po vstupu této směrnice v platnost, nakupovat pouze výrobky splňující kritéria energetické účinnosti stanovená v uvedeném prováděcím opatření;

c)	nakupovat výrobky pro vybavení kanceláří spadající do působnosti rozhodnutí Rady [2006/1005/EC39], jež splňují požadavky energetické účinnosti neustupující v náročnosti požadavkům uvedeným v příloze C dohody tvořící přílohu uvedeného rozhodnutí;

nakupovat pouze pneumatiky, jež splňují kritérium nejvyšší třídy energetické účinnosti paliv definované nařízením (ES) č. 1222/200940. Tento požadavek nebrání veřejným subjektům, aby v případech odůvodněných bezpečností nebo důvody veřejného zdraví nakupovaly pneumatiky v nejvyšší třídě přilnavosti za mokra nebo nejvyšší třídě vnějšího hluku odvalování;

e)	při vypisování veřejných soutěží na dodávky služeb vyžadovat, aby poskytovatelé služeb při poskytování dotyčných služeb používali pouze výrobky, jež splňují požadavky uvedené v písmenech a) až d);

f)	nakupovat nebo najímat pouze budovy, jež splňují alespoň minimální požadavky energetické náročnosti podle čl. 4 odst. 1. Plnění těchto požadavků se ověří pomocí certifikátů energetické náročnosti podle článku 11 směrnice 2010/31/EU.

Požadavky na energetickou účinnost pro nákup výrobků, služeb a budov veřejnými subjekty

Veřejné subjekty, které nakupují výrobky, služby nebo budovy, musí:

b)	pokud výrobek, který nespadá do bodu a), spadá do působnosti prováděcího opatření v rámci směrnice 2009/125/ES přijatého po vstupu této směrnice v platnost, nakupovat pouze výrobky splňující kritéria energetické účinnosti stanovená v uvedeném prováděcím opatření;

c)	nakupovat výrobky pro vybavení kanceláří spadající do působnosti rozhodnutí Rady [2006/1005/EC39], jež splňují požadavky energetické účinnosti neustupující v náročnosti požadavkům uvedeným v příloze C dohody tvořící přílohu uvedeného rozhodnutí;

f)	nakupovat nebo najímat pouze budovy, jež splňují alespoň minimální požadavky energetické náročnosti podle čl. 4 odst. 1. Plnění těchto požadavků se ověří pomocí certifikátů energetické náročnosti podle článku 11 směrnice 2010/31/EU.

Odůvodnění

Třebaže je pochopitelné, že účelem tohoto pododstavce je dát veřejným subjektům možnost, aby rozšířily působnost směrnice na poskytovatele služeb, čímž by vznikl násobný efekt, vytváří toto ustanovení výraznou administrativní a finanční zátěž při dohledu nad přesnou kontrolou dodržování podmínek poskytovateli služeb, jež je za hranicí pečlivého ověřování, zda je služba poskytována v souladu s nabídkovým řízením.

V Bruselu dne 14. prosince 2011

předsedkyně Výboru regionů

Mercedes BRESSO

(1) KOM(2011) 109 v konečném znění, Plán energetické účinnosti 2011.

(2) Bod odůvodnění (13) popisuje zavedení vnitrostátních opatření pro dosažení cíle 20 % v oblasti energetické účinnosti. Pokud by se ukázalo, že pro dosažení toho cíle je nutné posílit politický rámec, dvoufázový proces stanovující systém závazných cílů bude zaveden: 1) prostřednictvím členských států, které stanoví orientační či závazné cíle, vnitrostátní systémy a programy v oblasti energetické účinnosti; 2) prostřednictvím Komise, která zváží možnost dosažení cíle podle předem stanovených cílů. Pokud by hodnocení Komise bylo negativní, měla by stanovit vnitrostátní cíle na rok 2020 vzhledem k výchozí situaci každého členského státu, jeho hospodářských výsledků a opatření přijatých v raném stádiu.

(3) Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti jsou podle čl. 6 odst. 1 návrhu směrnice všechna stanovená opatření zajišťující, že všichni distributoři energie nebo všechny společnosti zabývající se maloobchodním prodejem energie operující na území členského státu dosahují ročních úspor energie odpovídajících 1,5 % jejich objemu prodeje energie v tomto členském státě za předchozí rok vyjma energie používané v odvětví dopravy.

(4) KOM(2011) 112 v konečném znění.