Čtvrtek, 15. prosince 2011
P7_TC1-COD(2008)0090

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2011 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2012, přístupu veřejnosti k kterým se stanoví obecné zásady a omezení upravující právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise orgánů, institucí a jiných subjektů Unie [pozm. návrh 1]

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 15 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

v souladu s řádným legislativním postupem (1)

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V nařízení (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise má být provedena řada podstatných změn (2). V zájmu jasnosti by uvedené nařízení mělo být přepracováno. Po vstupu pozměněné Smlouvy o Evropské unii (dále jen "Smlouva o EU") a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU") v platnost se právo na přístup k dokumentům vztahuje na všechny orgány, instituce a jiné subjekty Unie, včetně Evropské služby pro vnější činnost, a proto je nezbytné podstatně upravit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (3), přičemž by se měly zohlednit zkušenosti získané počátečním prováděním uvedeného nařízení a příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva [pozm. návrh 2]

(2)	V čl. 1 druhém pododstavci Smlouvy o EU je vyjádřena zásada otevřenosti prohlášením, že Smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co neotevřeněji a co nejblíže občanovi.

(3)

Otevřenost umožňuje občanům blíže se účastnit rozhodovacího procesu a zaručuje, že správní orgány budou mít ve vztahu k občanům v demokratickém systému větší legitimitu, účinnost a odpovědnost. Otevřenost přispívá k posílení zásad demokracie , jak se uvádí v článcích 9 až 12 Smlouvy o EU, a dodržování základních práv, která jsou uvedena v článku 6 Smlouvy o EU a v Listině základních práv Evropské unie (dále jen "Listina") . [pozm. návrh 3]

(3a)

Transparentnost by rovněž měla upevnit zásady řádné správy věcí veřejných v rámci orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, jak jsou stanoveny v článku 41 Listiny a článku 298 Smlouvy o fungování EU. V souladu s těmito zásadami by měly být definovány vnitřní správní postupy a měly by být uvolněny odpovídající finanční a lidské zdroje za účelem uplatňování zásady otevřenosti v praxi. [pozm. návrh 4]

(3b)

Otevřenost posiluje důvěru občanů v orgány, instituce a jiné subjekty Unie, protože přispívá k jejich znalosti rozhodovacího procesu Unie a ke znalosti jejich příslušných práv, pokud jde o tento proces. Otevřenost též přináší více transparentnosti do provádění správních a legislativních postupů. [pozm. návrh 5]

(3c)	Zdůrazněním normativního významu zásady transparentnosti upevňuje toto nařízení kulturu Unie v oblasti právního státu, a proto přispívá i k prevenci trestné činnosti a jednání v rozporu s právními předpisy. [pozm. návrh 6]

(4)	V nařízení (ES) č. 1049/2001, které je použitelné ode dne 3. prosince 2001 (4), jsou stanoveny obecné zásady a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům. [pozm. návrh 7]

(5)

Provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 bylo poprvé vyhodnoceno ve zprávě, která byla zveřejněna dne 30. ledna 2004 (5). Dne 9. listopadu 2005 se Komise rozhodla zahájit proces vedoucí k přezkoumání nařízení (ES) č. 1049/2001. Evropský parlament vyzval v rezoluci přijaté dne 4. dubna 2006 Komisi, aby předložila návrhy na změnu nařízení (6). Dne 18. dubna 2007 Komise zveřejnila zelenou knihu o přezkumu nařízení (7) a zahájila veřejnou konzultaci. [pozm. návrh 8]

(6)

Účelem tohoto nařízení je v co nejvyšší míře posílit právo veřejnosti na přístup k dokumentům a stanovit obecné zásady, které výkon tohoto práva upravují, a omezení a výjimky z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu, podle čl. 255 15 odst. 2 Smlouvy o ES 3 Smlouvy o fungování EU a v souladu s ustanoveními o otevřenosti orgánů, institucí a jiných subjektů Unie uvedenými v čl . 15 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Ostatní pravidla upravující přístup k dokumentům by tudíž měla být v souladu s tímto nařízením, s výhradou zvláštních ustanovení týkajících se výlučně Soudního dvora Evropské unie, Evropské centrální banky a Evropské investiční banky při výkonu úkolů nesprávní povahy. [pozm. návrh 9]

(7)

Jelikož otázka přístupu k dokumentům není ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii upravena, orgány, instituce a jiné subjekty by se měly, jak již bylo uvedeno, podle prohlášení č. 41 připojeného k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy řídit tímto nařízením, pokud jde o dokumenty, které se týkají činností spadajících do působnosti této Smlouvy.

(9)

Dne 6. září 2006 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (ES) č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (8). Pokud jde o přístup k dokumentům obsahujícím informace o životním prostředí, mělo by toto nařízení být v souladu s nařízením (ES) č. 1367/2006.

(10)

Co se týče zpřístupňování osobních údajů, měl by se jasně stanovit vztah mezi tímto nařízením a nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (9). Orgány, instituce a jiné subjekty Unie by měly při zpracovávání osobních údajů dodržovat práva subjektů těchto údajů, jak stanovují článek 16 Smlouvy o fungování EU, článek 8 Listiny, příslušné právní předpisy Unie a judikatura Soudního dvora Evropské unie. [pozm. návrh 10]

(11)

Měla by se stanovit jasná pravidla, pokud jde o zveřejňování dokumentů pocházejících z členských států a dokumentů třetích stran, které jsou součástí spisů soudního řízení nebo které orgány, instituce a jiné subjekty obdržely na základě zvláštních pravomocí k vyšetřování, které jsou jim svěřeny právními předpisy ES. Unie . [pozm. návrh 11]

(12)

Měl by Podle čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování EU by měl být poskytnut širší plný přístup k dokumentům v případech, kdy orgány v souladu se Smlouvami vykonávají své legislativní funkce, též v rámci přenesených pravomocí a přitom zachována účinnost rozhodovacího procesu orgánů. Tyto dokumenty by měly být přístupné přímo v co nejširším rozsahu. podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a prováděcích pravomocí podle článku 291 Smlouvy o fungování EU, pokud přijímají opatření s obecnou působností . Přípravné legislativní dokumenty a všechny související informace o různých fázích interinstitucionálního postupu, jako jsou např. dokumenty pracovní skupiny Rady, jména a postoje členů delegací členských států, kteří jednají jako členové Rady, a dokumenty trialogu z prvního čtení, by měly být v zásadě veřejnosti okamžitě a přímo přístupné na internetu. [pozm. návrh 12]

(12a)

Legislativní texty by měly být vypracovávány jasně a srozumitelně a měly by být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. [pozm. návrh 13]

(12b)

Evropský parlament, Rada a Komise by se v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování EU a s tímto nařízením měly dohodnout na lepších postupech pro tvorbu právních předpisů a na lepších modelech a metodách pro jejich vypracovávání, které by sdílely všechny orgány, instituce a jiné subjekty, a měly by je zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie s cílem posílit zásadu transparentnosti při tvorbě dokumentů Unie a zásadu právní srozumitelnosti dokumentů Unie. [pozm. návrh 14]

(12c)

Dokumenty vztahující se k nelegislativním postupům, jako jsou závazná opatření nebo opatření týkající se vnitřní organizace, správní akty, rozpočtová opatření nebo opatření politické povahy (např. závěry, doporučení nebo usnesení), by měly být snadno a v co největším rozsahu přímo přístupné v souladu se zásadou řádné správy věcí veřejných stanovenou v článku 41 Listiny. [pozm. návrh 15]

(12d)

U každé kategorie dokumentů by příslušný orgán, instituce nebo jiný subjekt měly občanům zpřístupnit schéma vnitřních postupů, které mají být uplatněny, informace o tom, které organizační jednotky by mohly být za danou věc odpovědné, jakož i jejich pravomoci, stanovené lhůty a adresu kontaktního místa. Orgány, instituce a jiné subjekty by měly řádně zohledňovat doporučení evropského veřejného ochránce práv. V souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování EU by se měly dohodnout na společných pokynech ohledně způsobu, jak by každá organizační jednotka měla provádět registraci vnitřních dokumentů, jak by je měla klasifikovat v případně možného poškození zájmů Unie a archivovat pro dočasné nebo historické potřeby podle zásad vymezených v tomto nařízení. Dále by měly jednotně a koordinovaně informovat veřejnost o opatřeních přijatých k provedení tohoto nařízení a vyškolit své zaměstnance, aby pomáhali občanům při uplatňování jejich práv vyplývajících z tohoto nařízení. [pozm. návrh 16]

(13)

Pro občany je mimořádně důležité, aby legislativní proces byl transparentní. Orgány by měly proto aktivně šířit dokumenty, které jsou součástí legislativního procesu a zlepšit svou komunikaci s potenciálními žadateli . Orgány, instituce a jiné subjekty Unie by měly automaticky zpřístupňovat na svých internetových stránkách co nejvíce kategorií dokumentů. Také by se mělo podporovat aktivní šíření dokumentů v jiných oblastech. [pozm. návrh 17]

(13a)

V zájmu otevřenosti a transparentnosti legislativního procesu by se orgány, instituce a jiné subjekty měly dohodnout na vytvoření interinstitucionálního rejstříku lobistů a a jiných zainteresovaných stran. [pozm. návrh 18]

(15)	S některými dokumenty je třeba kvůli jejich velice citlivému obsahu zacházet zvláštním způsobem. Způsoby informování Evropského parlamentu o obsahu těchto dokumentů by měla upravovat interinstitucionální dohoda. [pozm. návrh 19]

(16)

Aby se zlepšila otevřenost práce orgánů, institucí a jiných subjektů, měly by Evropský parlament, Rada a Komise zpřístupnit nejen dokumenty, které orgány vytvoří, ale i dokumenty, které obdrží. Členský této souvislosti je třeba připomenout, že prohlášení č. 35 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy stanoví, že členský stát může Komisi nebo Radu orgány, instituce a jiné subjekty požádat, aby bez jeho předchozího souhlasu nepředávaly dokument pocházející z tohoto státu třetím osobám pocházejícím z tohoto státu bez jeho předchozího souhlasu. mimo dotčené orgány, instituce a jiné subjekty . [pozm. návrh 20]

(16a)

Soudní dvůr Evropské unie upřesnil, že požadavek konzultovat s členskými státy žádosti o přístup k dokumentům, které od nich pocházejí, nedává členským státům právo tento přístup odmítnout, ani právo odvolávat se na vnitrostátní právní předpisy či ustanovení a že orgán, instituce nebo jiné subjekty, u kterých byla žádost podána, mohou tento přístup zamítnout pouze na základě výjimek stanovených tímto nařízením (10) . [pozm. návrh 21]

(17)

zásadě Veřejnosti by měly být veřejnosti přístupné všechny dokumenty orgánů. Je však třeba chránit Je třeba učinit výjimky z této zásady, aby byly chráněny některé veřejné a soukromé zájmy prostřednictvím výjimek. Orgány by měly mít právo chránit své vnitřní konzultace a porady tam, kde je to třeba k zabezpečení jejich způsobilosti provádět své úkoly. , měly by však být upraveny transparentním systémem pravidel a postupů a obecným cílem by mělo být provádění základního práva občanů na přístup k dokumentům . Při posuzování výjimek by měly orgány ve všech oblastech činnosti Unie brát v úvahu zásady právních předpisů Unie o ochraně osobních údajů. [pozm. návrh 22]

(18)

Všechna pravidla přístupu k dokumentům orgánů musí být v souladu s tímto nařízením. Vzhledem k tomu, že toto nařízení přímo provádí článek 15 Smlouvy o fungování EU a článek 42 Listiny, stanovené zásady a omezení přístupu k dokumentům by měly mít přednost před jakýmikoli pravidly, opatřeními či postupy přijatými orgány, institucemi nebo jinými subjekty podle jiného právního základu a zavádějícími dodatečné nebo přísnější výjimky, než které stanoví toto nařízení. [pozm. návrh 23]

(19)	Aby se zajistilo úplné dodržování práva na přístup, mělo by se používat dvoufázové správní řízení s další možností obrácení se na soud nebo podání stížnosti veřejnému ochránci práv.

(20)

Každý orgán, instituce či jiný subjekt by měl přijmout opatření nutná k informování veřejnosti o platných předpisech a k vyškolení svých zaměstnanců, aby pomáhali občanům při výkonu jejich práv vyplývajících z tohoto nařízení. Aby mohli občané snadněji uplatňovat svá práva, měl by každý orgán, instituce či jiný subjekt poskytnout přístup k rejstříku dokumentů.

(21)

Ačkoliv záměrem ani účinkem tohoto nařízení není měnit vnitrostátní právní předpisy o přístupu k dokumentům, je nicméně zřejmé, že kvůli zásadě loajální spolupráce, kterou se řídí vztahy mezi orgány a členskými státy, musí členské státy dbát na to, aby nebránily řádnému uplatňování tohoto nařízení a respektovaly bezpečnostní pravidla orgánů.

(22)	Tímto nařízením nejsou dotčena stávající práva členských států, soudních orgánů nebo vyšetřovacích orgánů na přístup k dokumentům. [pozm. návrh 24]

(23)

Podle čl. 255 odst. 3 Smlouvy o ES čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a podle zásad a pravidel uvedených v tomto nařízení stanoví každý orgán , instituce či jiný subjekt ve svém jednacím řádu zvláštní ustanovení o přístupu ke svým dokumentům , včetně dokumentů vztahujících se k jejich úkolům správní povahy , [pozm. návrh 25]

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel

Účelem tohoto nařízení je

a)

vymezit v souladu s článkem 15 Smlouvy o fungování EU zásady, podmínky a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „orgány“) uvedeného v článku 255 Smlouvy o ES orgánů, institucí a jiných subjektů Unie tak , tak, aby se veřejnosti poskytl co nejširší přístup k takovým dokumentům; [pozm. návrh 26]

b)	vytvořit pravidla zajišťující co nejsnadnější výkon tohoto práva;

c)	podporovat transparentní a řádnou správní praxi při přístupu s cílem usnadnit přístup k dokumentům , a především pak celkové cíle větší transparentnosti, odpovědnosti a demokracie. [pozm. návrh 27]

Článek 2

Oprávněné osoby a oblast působnosti

1.   Všechny fyzické a právnické osoby či jakákoli sdružení právnických nebo fyzických osob mají právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů s výhradou zásad, podmínek a omezení vymezených v tomto nařízení.

2.   Toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, které se týkají záležitosti související s politikami, činnostmi a rozhodnutími, jež spadají do jeho působnosti, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie.

3.   Aniž jsou dotčeny články 4 a 9, zpřístupní se dokumenty veřejnosti buď na písemnou žádost, nebo přímo v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku. Přímo přístupné mají být v souladu s článkem 12 zejména dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu legislativního procesu.

4.   Citlivé dokumenty vymezené v čl. 9 odst. 1 podléhají zvláštnímu zacházení v souladu s uvedeným článkem.

5.   Toto nařízení se nevztahuje na dokumenty, které předložily soudům jiné strany než orgány.

6.   Aniž jsou dotčena zvláštní práva na přístup zájemcům k dokumentům, která jsou založena právem ES, dokumenty tvořící součást vyšetřovacího správního spisu nebo spisu k řízení v souvislosti s aktem individuálního rozsahu nejsou přístupné veřejnosti, dokud vyšetřování není uzavřeno nebo o aktu není rozhodnuto s definitivní platností. Dokumenty obsahující shromážděné informace nebo informace, které orgán získal od fyzických nebo právnických osob v rámci takového vyšetřování, nejsou přístupné veřejnosti.

7.   Toto nařízení se nedotýká práv na přístup veřejnosti k dokumentům v držení orgánů, která vyplývají z mezinárodních úmluv nebo z aktů, jež orgány přijaly k jejich provedení. [pozm. návrh 28]

Článek 2a

Oblast působnosti

1.     Toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které mají v držení orgány, instituce a jiné subjekty Unie, to znamená na dokumenty, které vypracovaly nebo obdržely a které vlastní ve všech oblastech činnosti Unie. Toto nařízení se použije na Soudní dvůr Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropskou investiční banku pouze v případech, kdy vykonávají své správní funkce.

2.     Dokumenty se veřejnosti zpřístupní buď v elektronické podobě v Úředním věstníku Evropské unie nebo v oficiálním rejstříku orgánu, instituce nebo jiného subjektu či na písemnou žádost. Dokumenty vypracované nebo obdržené v průběhu legislativního postupu jsou zpřístupněny přímo v souladu s článkem 12.

3.     Tímto nařízením nejsou dotčena širší práva na přístup veřejnosti k dokumentům v držení orgánů, institucí nebo jiných subjektů, která mohou vyplývat z mezinárodních právních nástrojů nebo z aktů, jež orgány přijaly k provedení takových nástrojů, nebo z právních předpisů členských států. [pozm. návrh 29]

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a)

„dokumentem“ rozumí obsah na jakémkoli nosiči (psaný či tištěný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka), který orgán vytvoří a formálně jej zašle jednomu týkající se záležitosti , která spadá do oblasti působnosti orgánu, instituce nebo několika příjemcům, nebo který jiným způsobem zaregistruje, nebo který orgán obdrží; údaje jiného subjektu Unie. Údaje obsažené v elektronických systémech k ukládání, zpracování a sběru dat se považují za dokumenty, včetně externích systémů používaných při činnosti uvedeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu představují dokument, zejména pokud je lze zpracovat formou výtisku nebo kopie v elektronickém formátu pomocí dostupných nástrojů, jež jsou pro využívání daného systému přiměřeně dostupné. Orgán, instituce nebo jiný subjekt, který hodlá vytvořit nový elektronický systém k ukládání dat nebo stávající systém podstatně změnit, vyhodnotí pravděpodobný dopad tohoto kroku na právo přístupu k dokumentům, zajistí, aby bylo toto právo přístupu zaručeno jakožto základní právo, a jedná tak, aby se zasadil o podporu transparentnosti. Funkce pro získávání informací uložených v elektronických systémech k ukládání dat jsou přizpůsobovány tak, aby vyhovovaly žádostem ze strany veřejnosti;

aa)	„utajovanými dokumenty“ rozumějí dokumenty, které podléhají úplnému či částečnému utajení v souladu s čl. 3a odst. 1;

ab)

„legislativními akty“ rozumějí dokumenty vypracované nebo obdržené v průběhu legislativních postupů pro přijímání legislativních aktů, včetně opatření s obecnou působnosti přijímaných postupy v rámci přenesených a prováděcích pravomocí, a akty s obecnou působností, jež jsou právně závazné v členských státech nebo pro členské státy;

ac)	„správními úkoly“ rozumějí opatření týkající se organizačních, správních nebo rozpočtových záležitostí určitého orgánu, instituce nebo jiného subjektu;

ad)	„archivním systémem“ rozumí nástroj či postup orgánu, instituce nebo jiného subjektu pro strukturované řízení evidence všech jejich dokumentů, které se vztahují k probíhajícímu nebo v nedávné době uzavřenému postupu;

ae)	„historickým archivem“ rozumí ta část archivu orgánu, instituce a jiného subjektu, která byla za podmínek stanovených v písmenu a) vyčleněna pro trvalé uchování.

Podrobný seznam všech kategorií aktů, na něž se vztahují definice v písmenech a) až ac), se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách orgánů, institucí nebo jiných subjektů, které se rovněž dohodnou na společných kritériích pro archivaci, jež zveřejní;

b)	„třetí osobou“ rozumějí všechny fyzické nebo právnické osoby nebo subjekty mimo dotyčný orgán, instituci či jiný subjekt, včetně členských států, ostatních orgánů a institucí Společenství Unie ,orgánů a institucí mimo Společenství Unii a třetích zemí. [pozm. návrh 30]

Článek 3a

Postup pro utajování a odtajňování dokumentů

1.     Pokud existují důvody v zájmu veřejného pořádku podle čl. 4 odst. 1, a aniž je dotčena parlamentní kontrola na úrovni Unie a členských států, označí orgán, instituce nebo jiný subjekt dokument jako utajený, jestliže by jeho zpřístupnění narušilo ochranu zásadních zájmů Unie nebo jednoho či více členských států, zejména v oblastech veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí. Dokument může podléhat částečnému nebo úplnému utajení. Dokumenty se klasifikují takto:

a)     „EU TOP SECRET“ :

tento stupeň utajení se použije výlučně pro informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo výjimečně závažně poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více členských států;

b)     „EU SECRET“ :

tento stupeň utajení se použije výlučně pro informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo vážně poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více členských států;

c)     „EU CONFIDENTIAL“ :

tento stupeň utajení se použije pro informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více členských států;

d)     „EU RESTRICTED“ :

tento stupeň utajení se použije pro informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo být nevýhodné vzhledem k zájmům Unie nebo jednoho či více členských států.

2.     Dokumenty podléhají utajení pouze v nezbytných případech. Je-li to možné, uvádějí původci na utajovaných dokumentech datum nebo lhůtu, od kdy lze snížit stupeň utajení nebo odtajnit skutečnosti, které tyto dokumenty obsahují. V ostatních případech tyto dokumenty posuzují nejméně každých pět let, aby se ujistili, zda je původní stupeň utajení nadále nezbytný. Stupeň utajení je jasně a řádně vyznačen a je zachováván pouze po dobu, po kterou dané informace vyžadují ochranu. Odpovědnost za označení dokumentů některým stupněm utajení a za veškerá následná snížení tohoto stupně nebo za odtajnění dokumentu nese orgán, instituce nebo jiný subjekt, jenž je jejich původcem nebo jenž utajovaný dokument obdržel od třetí osoby či jiného orgánu, instituce nebo jiného subjektu.

3.     Aniž je dotčeno právo přístupu k dokumentům ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, utajované dokumenty jsou třetím osobám poskytovány se souhlasem jejich původce. Pokud je do zpracování utajovaného dokumentu zapojen více než jeden orgán, instituce nebo jiný subjekt, je dokumentu přiznán stejný stupeň utajení a pokud orgány, instituce nebo jiné subjekty mají na míru ochrany rozdílné názory, přistoupí k mediaci. Dokumenty týkající se legislativních postupů nepodléhají utajení; prováděcí opatření podléhají utajení před tím, než jsou přijata, pokud je utajení nezbytné a jeho záměrem je zabránit nepříznivým účinkům na samotné opatření. Mezinárodní dohody týkající se sdílení důvěrných informací uzavírané jménem Unie nemohou třetí zemi nebo mezinárodní organizaci udělit právo, na jehož základě by mohly Evropskému parlamentu bránit v přístupu k důvěrným informacím.

4.     Žádosti o přístup k utajovaným dokumentům vyřizují postupy uvedenými v článcích 7 a 8 pouze osoby, které mají právo se s obsahem těchto dokumentů seznámit. Tyto osoby také posuzují, jaké odkazy na utajované dokumenty mohou být uvedeny v rejstříku přístupném veřejnosti.

5.     Utajované dokumenty se zaznamenávají do rejstříku dotyčného orgánu, instituce nebo jiného subjektu, či se zpřístupňují pouze se souhlasem jejich původce.

6.     Orgán, instituce nebo jiný subjekt, který se rozhodne odepřít přístup k utajovanému dokumentu, své rozhodnutí odůvodní způsobem, který nepoškodí zájmy, jež jsou chráněny výjimkami stanovenými v čl. 4 odst. 1.

7.     Aniž je dotčena parlamentní kontrola na vnitrostátní úrovni, přijmou členské státy vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při vyřizování žádostí o utajované dokumenty Unie dodržovány zásady stanovené v tomto nařízení.

8.     Pravidla orgánů, institucí a jiných subjektů týkající se utajovaných dokumentů se zveřejní. [pozm. návrh 31]

Článek 4

Výjimky

1.   Orgány, instituce a jiné subjekty odepřou přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany: veřejného zájmu, pokud jde o:

a)	veřejnou bezpečnost včetně bezpečnosti fyzických a právnických osob Unie nebo jednoho či více členských států ; [pozm. návrh 32]

b)	obranné a vojenské záležitosti;

c)	mezinárodní vztahy;

d)	finanční, měnovou nebo hospodářskou politiku Společenství Unie nebo členského státu; [pozm. návrh 33]

e)	životní prostředí, např. jako jsou například místa rozmnožování vzácných druhů.

2.   Orgány , instituce a jiné subjekty odepřou přístup k dokumentu, pokud by zpřístupnění vedlo k porušení ochrany: [pozm. návrh 34]

a)	obchodních zájmů fyzických nebo právnických osob;

b)	práv duševního vlastnictví;

c)	právního poradenství , rozhodčího a smírčího týkajícího se soudního řízení; [pozm. návrh 35]

d)	cílů inspekce, vyšetřování a auditu;

e)

objektivity a nestrannosti výběrových řízení postupů pro zadávání veřejných zakázek až do doby, než dotyčný zadávající orgán, instituce nebo jiný subjekt přijme rozhodnutí, nebo objektivity a nestrannosti výběrové komise při náboru zaměstnanců až do doby, než daný jmenující orgán přijme rozhodnutí. [pozm. návrh 36]

3.   Přístup k následujícím dokumentům vypracovaným určitým orgánem, institucí či jiným subjektem pro účely vnitřního použití nebo jimi obdrženým v záležitosti, v níž dosud nebylo rozhodnuto, se odepře, pouze pokud by jejich zpřístupnění z důvodu jejich obsahu a objektivních okolností celé situace zjevně a vážně ohrozilo rozhodovací proces orgánu.

a)	dokumenty související se záležitostí, v jejímž případě nebylo přijato rozhodnutí;

b)	dokumenty, které obsahují stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací uvnitř daného orgánu i po přijetí rozhodnutí. [pozm. návrh 37]

4.   Výjimky podle odstavce 2 a Při posuzování veřejného zájmu na zpřístupnění ve smyslu odstavců 1 až 3 se použijí, neexistuje-li má za to, že existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění. Pokud jde o odst. 2 písm. a), má se za to, že převažující veřejný zájem na zpřístupnění existuje v případě, že se požadovaný dokument týká ochrany základních práv a právního státu, řádné správy veřejných prostředků nebo práva na život ve zdravém životním prostředí, včetně kdy se požadované informace týkají emisí do životního prostředí. Orgán, instituce nebo jiný subjekt, který hodlá jednu z těchto výjimek uplatnit, musí objektivně a případ od případu vyhodnotit situaci, prokázat, že riziko pro zájem, který má chránit, je předvídatelné a nikoli čistě hypotetické, a uvést, jak by mohlo zpřístupnění dotyčného dokumentu konkrétně a skutečně tento chráněný zájem poškodit. [pozm. návrh 38]

4a.     Dokumenty, jejichž zpřístupnění by ohrozilo ochranu životního prostředí, například těch, které se vztahují k místu rozmnožování vzácných druhů, se zpřístupní pouze v souladu s nařízením (ES) č. 1367/2006 [pozm. návrh 39]

5.   Jména, tituly a funkce osob zastávajících veřejnou funkci, úředníků a zástupců zájmových skupin v souvislosti s jejich profesní činností se zveřejňují kromě případu, kdyby jejich zveřejnění s ohledem na zvláštní okolnosti dotyčné osoby nepříznivě ovlivnilo. Ostatní osobní údaje se zveřejňují v souladu s podmínkami souvisejícími se zákonným zpracováním takových údajů, které stanoví právní předpisy ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Osobní údaje se nezveřejní, pokud by to poškodilo soukromí nebo integritu dotčené osoby. Dotčená osoba není poškozena, pokud:

—	se údaje týkají výhradně její profesní činnosti, pokud vzhledem ke konkrétním okolnostem neexistuje důvod předpokládat, že by zveřejnění mělo na tuto osobu nepříznivý dopad;

—	se údaje vztahují výhradně k veřejně činné osobě a pokud vzhledem ke konkrétním okolnostem není důvod předpokládat, že by zveřejnění mělo nepříznivý dopad na tuto osobu nebo jiné osoby s ní spojené;

—	údaje již byly s jejím souhlasem zveřejněny.

Osobní údaje se nicméně zveřejní, pokud to vyžaduje převažující veřejný zájem. V takovém případě musí dotčený orgán, instituce či jiný subjekt veřejný zájem blíže určit. Musejí uvést, proč v konkrétním případě veřejný zájem převažuje nad zájmy dotčené osoby.

Pokud orgán, instituce či jiný subjekt přístup k dokumentu na základě tohoto odstavce odmítne, zváží, zda je možné k němu povolit částečný přístup. [pozm. návrh 40]

6.   Pokud se některá z výjimek vztahuje pouze na části požadovaného dokumentu, zbývající části dokumentu se zpřístupní.

7.   Výjimky uvedené v tomto článku se uplatňují jen po dobu, po kterou je ochrana odůvodněna neuplatní na dokumenty předávané v rámci postupů vedoucích k přijetí legislativního aktu, aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu obecného významu. Výjimky se neuplatní ani na dokumenty, jež orgánům, institucím či jiným subjektům předávají lobisté nebo jiné zainteresované strany za účelem ovlivnění tvorby politik. Výjimky se uplatní, pouze pokud jsou odůvodněné obsahem dokumentu a v každém případě Výjimky lze uplatňovat nejdéle po dobu třiceti let. V případě dokumentů spadajících pod výjimky, které se vztahují k ochraně osobních údajů nebo obchodním zájmům, a v případě citlivých dokumentů lze výjimky uplatňovat i po uplynutí této doby, je-li to nezbytné. [pozm. návrh 41]

7a.     Orgán, instituce či jiný subjekt může poskytnout výsadní právo na přístup k dokumentům ve smyslu odstavců 1 až 3 pro účely výzkumu. Jestliže je poskytován výsadní přístup, informace se subjektu zpřístupní pouze za přiměřených omezení týkajících se jejich použití. [pozm. návrh 42]

Článek 5

Konzultace s třetími osobami

1.   U dokumentů třetích osob konzultuje orgán konzultují orgány, instituce nebo jiné subjekty třetí osobu pro posouzení toho , zda má mají uplatnit výjimku uvedenou v článku 4, není-li zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zpřístupněn.

2.   Pokud se žádost týká dokumentu pocházejícího z členského státu, kromě dokumentů předaných v rámci postupů vedoucích k vytvoření legislativního aktu, aktu v přenesené pravomoci nebo nelegislativního prováděcího aktu obecného významu, konzultují se orgány členského státu v případě pochybností ohledně toho, zda by se na dokument mohla vztahovat jedna z výjimek . Orgán, u něhož je dokument uložen, jej zveřejní, pokud členský stát neuvede důvody pro odepření jeho zveřejnění na základě výjimek uvedených v článku 4 nebo a podle zvláštních ustanovení v jeho vlastních právních předpisech, které brání zveřejnění dotyčného dokumentu. Orgán zhodnotí přiměřenost důvodů, které členský stát uvede, pokud se zakládají na výjimkách podle tohoto nařízení. svého vlastního uvážení rozhodne, zda se vztahují na dotčený dokument výjimky.

3.   Pokud členský stát obdrží žádost o dokument v jeho držení, který pochází od orgánu, instituce nebo jiného subjektu konzultuje s dotčeným orgánem, institucí či jiným subjektem, aby přijal rozhodnutí, které neohrozí cíle tohoto nařízení, není-li zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zveřejněn. Členský stát může místo toho orgánu, instituci či jinému subjektu žádost postoupit. [pozm. návrh 43]

Článek 5a

Legislativní akty

1.     V souladu s demokratickými zásadami vymezenými v článcích 9 až 12 Smlouvy o EU a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie poskytnou orgány v rámci výkonu svých legislativních funkcí, a to i v rámci výkonu přenesených a prováděcích pravomocí, jakož i členské státy v rámci výkonu pozice člena Rady, co nejširší přístup k dokumentům týkajícím se jejich činnosti.

2.     Dokumenty týkající se legislativních programů, předběžných konzultací s občanskou společností, posouzení dopadu a jakékoli další přípravné dokumenty, které se vztahují k legislativním postupům, jakož i dokumenty vztahující se k provádění práva Unie a politik spojených s legislativním postupem, se zveřejní na koordinovaných interinstitucionálních internetových stránkách způsobem vstřícným k uživatelům a ve zvláštní elektronické řadě Úředního věstníku Evropské unie.

3.     Každý orgán, instituce nebo jiný subjekt zapojený do rozhodovacího procesu zveřejní v průběhu legislativního postupu své přípravné dokumenty a veškeré související informace, včetně právních stanovisek, ve zvláštní řadě Úředního věstníku Evropské unie a na společných internetových stránkách zachycujících životní cyklus příslušného postupu.

4.     Legislativní akty se po svém přijetí zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s článkem 13. [pozm. návrh 44]

Článek 6

Žádosti

1.   Žádosti o přístup k dokumentu se vyhotovují v jakékoli písemné podobě, včetně elektronické, v jednom z jazyků uvedených v čl. 55 ost. 1 Smlouvy o ES. a to způsobem dostatečně přesným, aby orgán mohl dokument přesně určit. Žadatel nemusí uvádět důvody žádosti. [pozm. návrh 45]

2.   Pokud žádost není dostatečně přesná, nebo pokud požadované dokumenty nelze identifikovat, orgán , instituce či jiný subjekt žadatele požádá, aby do 15 pracovních dnů žádost vyjasnil, a žadateli přitom pomůže například tím, že mu poskytne informace o použití veřejných rejstříků dokumentů. Lhůty uvedené v článku 7 a 8 začínají plynout, jakmile orgán, instituce či jiný subjekt obdrží požadovaná vysvětlení. [pozm. návrh 46]

3.   V případě žádosti, která se vztahuje k velmi rozsáhlému dokumentu nebo k velkému počtu dokumentů, se dotyčný orgán, instituce nebo jiný subjekt může s žadatelem neformálně poradit s cílem nalézt přijatelné a praktické řešení.

4.   Orgány, instituce a jiné subjekty poskytují občanům informace o tom, jak a kde se mohou být podávány žádosti o přístup k dokumentům, a jsou jim při tom nápomocny.

Článek 7

Vyřizování původních žádostí

1.   Žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Žadateli se zašle potvrzení o jejím obdržení. Do 15 pracovních dnů od registrace žádosti dotyčný orgán, instituce nebo jiný subjekt buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu a zpřístupní jej v této lhůtě v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí žadateli důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti a informuje jej o jeho právu podat potvrzující žádost podle odstavce 4.

2.   Ve výjimečných případech, například když se žádost týká velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta uvedená v odstavci 1 prodloužena a to pouze jednou nejvýše o 15 pracovních dnů, pokud je o tom žadatel předem vyrozuměn a jsou mu uvedeny podrobné důvody. [pozm. návrh 47]

3.   případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti může Orgán, instituce nebo jiný subjekt oznámí žadateli, zda je pravděpodobné, že v budoucnu bude daný dokument částečně či úplně zpřístupněn, a pokud ano, kdy k tomu dojde.

Žadatel může do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel odpověď orgánu, instituce či jiného subjektu, podat potvrzující žádost, ve které orgán požádá, aby přezkoumal své stanovisko. [pozm. návrh 48]

4.   Pokud orgán, instituce nebo jiný subjekt neodpoví v předepsané lhůtě, je žadatel oprávněn podat potvrzující žádost.

4a.     Každý orgán, instituce nebo jiný subjekt jmenuje osobu odpovědnou za kontrolu řádného dodržování všech lhůt stanovených v tomto článku. [pozm. návrh 49]

Článek 8

Vyřizování potvrzujících žádostí

1.   Potvrzující žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Do 30 pracovních dnů Nejpozději do 15 pracovních dnů od registrace žádosti dotyčný orgán , instituce či jiný subjekt buď zajistí přístup k požadovanému dokumentu a zpřístupní jej v této lhůtě v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti. V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti orgán, instituce či jiný subjekt informuje žadatele o opravných prostředcích, které může použít. [pozm. návrh 50]

2.   Ve výjimečných případech, například když se žádost týká velmi rozsáhlého dokumentu nebo velkého počtu dokumentů, může být lhůta uvedená v odstavci 1 prodloužena, a to pouze jednou nejvýše o 15 pracovních dnů, pokud je o tom žadatel předem vyrozuměn a jsou mu uvedeny podrobné důvody. [pozm. návrh 51]

3.   V případě úplného nebo částečného zamítnutí žádosti má žadatel možnost podat žalobu proti orgánu, instituci či jinému subjektu k Tribunálu nebo podat stížnost veřejnému ochránci práv za podmínek uvedených v článcích 263 a 228 Smlouvy o fungování EU.

4.   Pokud orgán, instituce či jiný subjekt neodpoví v předepsané lhůtě, považuje se to za konečnou zamítavou odpověď a žadatel je oprávněn zahájit proti němu soudní řízení nebo podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv podle odpovídajících ustanovení Smlouvy o ES. Smluv. [pozm. návrh 52]

Článek 8a

Nové žádosti

Jestliže žadatel po obdržení dokumentů požádá orgán, instituci či jiný subjekt o další dokumenty, považuje se tato žádost za žádost novou podle článků 7 a 8. [pozm. návrh 53]

Článek 9

Zacházení s citlivými dokumenty

1.   Citlivé dokumenty jsou dokumenty orgánů nebo subjektů zřízených těmito orgány, členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací, které jsou klasifikovány jako „TRÉS SECRET/TOP SECRET“, „SECRET“ nebo „CONFIDENTIEL“ v souladu s předpisy daného orgánu na ochranu základních zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států v oblastech spadajících pod čl. 4 odst. 1 písm. a), zejména v oblastech veřejné bezpečnosti, obrany a vojenských záležitostí.

2.   Žádosti o přístup k citlivým dokumentům vyřizují postupy uvedenými v článcích 7 a 8 pouze osoby, které mají právo se s obsahem těchto dokumentů seznámit. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 2, posuzují tyto osoby také to, které odkazy na citlivé dokumenty mohou být uvedeny v rejstříku přístupném veřejnosti.

3.   Citlivé dokumenty se zaznamenávají do rejstříku a uvolňují pouze se souhlasem jejich původce.

4.   Každé rozhodnutí některého orgánu o odepření přístupu k citlivému dokumentu je odůvodněno způsobem, který nepoškodí zájmy, jež chrání článek 4.

5.   Členské státy učiní opatření vhodná k zajištění toho, aby byly při vyřizování žádostí o citlivé dokumenty dodrženy zásady uvedené v tomto článku a v článku 4.

6.   Pravidla orgánů týkající se citlivých dokumentů se zveřejní.

7.   Komise a Rada informují Evropský parlament o citlivých dokumentech podle pravidel dohodnutých mezi orgány. [pozm. návrh 54]

Článek 10

Přístup k dokumentům na základě žádosti

1.   Žadateli jsou dokumenty zpřístupněny buď tak, že do nich může nahlédnout přímo na místě, nebo obdrží jejich kopii, včetně kopie elektronické, pokud je dostupná, podle toho, čemu dává přednost.

2.   Pokud dokument je veřejně k dispozici a tento dokument je žadateli snadno přístupný, může dotyčný orgán, instituce či jiný subjekt splnit svou povinnost a zpřístupnit dokument tím, že žadateli vysvětlí, jak může požadovaný dokument získat.

3.   Dokumenty se dodávají ve stávající verzi a typu záznamu (včetně formy elektronické nebo jiné, jako je Braillovo písmo, velký tisk nebo záznamy na pásce), přičemž se plně zohledňuje, čemu dává žadatel přednost.

3a.     Obsah dokumentu je dostupný bez diskriminace z důvodu zrakového postižení, pracovního jazyka či platformy pro operační systém. Orgány, instituce a jiné subjekty zajistí faktický přístup žadatele k obsahu dokumentů bez technické diskriminace. [pozm. návrh 55]

4.   Žadateli mohou být vyúčtovány náklady na pořízení a zaslání kopie. Tento poplatek nesmí být vyšší než skutečné náklady na pořízení a zaslání kopie. Nahlédnutí na místě, kopie, která má méně než 20 stran formátu A4, 50 stran formátu A4 , a přímý přístup v elektronické formě nebo prostřednictvím rejstříku jsou bezplatné. [pozm. návrh 56]

5.   Toto nařízení se neodchyluje od zvláštních postupů, kterými se řídí přístup k dokumentům, jak je stanoví právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy, jako např. platba poplatku.

Článek 11

Rejstříky

1.   Aby mohli občané práv podle tohoto nařízení účinně využívat, zajistí každý orgán, instituce či jiný subjekt přístup k rejstříku dokumentů. Přístup k rejstříku by měl být zajištěn v elektronické formě. Odkazy na dokumenty se do rejstříku zaznamenávají neprodleně.

2.   Rejstřík obsahuje ke každému dokumentu referenční číslo (včetně případných odkazů na jiné orgány), předmět nebo krátký popis obsahu dokumentu a datum, kdy byl obdržen nebo vypracován a zaznamenán do rejstříku. Odkazy se činí způsobem, který neohrozí ochranu zájmů uvedených v článku 4.

3.   Orgány, instituce a jiné subjekty neprodleně přijmou opatření k vytvoření rejstříku, jenž má být funkční nejpozději 3. června 2002. společného rozhraní pro rejstříky, aby se zajistila koordinace těchto rejstříků . [pozm. návrh 57]

Článek 12

Přímý přístup k dokumentům

1.    Orgány, instituce a jiné subjekty veřejnosti přímo zpřístupňují dokumenty v elektronické podobě nebo prostřednictvím rejstříků, a to zejména dokumenty vytvořené nebo obdržené v průběhu procesu přijímání legislativních aktů EU Unie nebo aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů obecného významu. jsou s výhradou článků 4 a 9 veřejnosti přímo přístupné. [pozm. návrh 58]

2.   Kde je to možné, jsou přímo přístupné v elektronické podobě i jiné dokumenty, zvláště dokumenty, které se vztahují k vývoji politiky nebo strategie.

3.   Kde není zajištěn přímý přístup prostřednictvím rejstříku, rejstřík co možná nejpřesněji uvede, kde se dokument nachází.

4.   Každý orgán, instituce nebo jiný subjekt stanoví ve svém jednacím řádu, jaké další kategorie dokumentu jsou z vlastní iniciativy přímo přístupné zpřístupňovány veřejnosti. [pozm. návrh 59]

Článek 13

Zveřejnění v Úředním věstníku

1.   Kromě aktů uvedených v čl. 297 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování EU se v Úředním věstníku Evropské unie zveřejňují tyto dokumenty, s výhradou článku 4 tohoto nařízení:

a)	návrhy Komise a podněty skupiny členských států podle článku 76 Smlouvy o fungování EU;

b)	společné postoje zaujaté Radou postupy uvedenými v článcích 251 a 252 Smlouvy o ES a postupem uvedeným v článku 294 Smlouvy o fungování EU, jejich odůvodnění a postoje Evropského parlamentu v rámci těchto postupů; [pozm. návrh 60]

c)	akty přijímané podle článku 25 Smlouvy o EU;

f)	mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím nebo Evropskou unií podle článku 24 článku 37 Smlouvy o EU a článků 207 a 218 Smlouvy o fungování EU . [pozm. návrh 61]

2.   Pokud je to možné, zveřejňují se v Úředním věstníku tyto dokumenty:

a)	podněty podané Radě členským státem nebo vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku podle článku 30 Smlouvy o EU;

c)	akty jiné než uvedené v čl. 297 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování EU, doporučení a stanoviska.

3.   Každý orgán, instituce nebo jiný subjekt může ve svém jednacím řádu stanovit, které další dokumenty mají být zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Informace

1.   Každý orgán, instituce nebo jiný subjekt přijme nezbytná opatření, aby informoval veřejnost o právech, která jí podle tohoto nařízení náležejí.

2.   Členské státy spolupracují s orgány, institucemi a jinými subjekty při poskytování informací občanům.

Článek 14a

Úředník pro poskytování informací

1.     Každé generální správní oddělení každého orgánu, instituce či jiného subjektu jmenuje úředníka pro poskytování informací, který bude odpovědný za dodržování tohoto nařízení a za řádnou správní praxi daného správního oddělení.

2.     Úředník pro poskytování informací rozhoduje o tom, jaké informace je účelné poskytnout veřejnosti, pokud jde o:

a)	uplatňování tohoto nařízení a

b)	osvědčené postupy,

a zajistí šíření těchto informací ve vhodné podobě a vhodným způsobem.

3.     Úředník pro poskytování informací posuzuje, zda se služby ve správním oddělení, v němž působí, řídí osvědčenými postupy.

4.     Úředník pro poskytování informací může žadatele o informace odkázat na jiné správní oddělení, jestliže příslušné informace nespadají do působnosti daného oddělení, nýbrž do působnosti jiného oddělení v rámci téhož orgánu, instituce či jiného subjektu za předpokladu, že dané oddělení má takové informace k dispozici. [pozm. návrh 62]

Článek 14b

Zásada řádné a otevřené správy

V průběhu přechodného období před přijetím pravidel podle článku 298 Smlouvy o fungování EU a na základě požadavků článku 41 Listiny orgány, instituce a jiné subjekty na základě kodexu řádné správní praxe přijmou a zveřejní obecné pokyny týkající se rozsahu povinnosti zachovat důvěrnost a profesní tajemství podle článku 339 Smlouvy o fungování EU a povinností vyplývajících z řádné a transparentní správy a ochrany osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (11). Tyto obecné pokyny rovněž v souladu se služebním řádem úředníků Evropské unie, pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropské unie a vnitřními předpisy orgánů, institucí a jiných subjektů stanoví sankce použitelné pro případ porušení tohoto nařízení. [pozm. návrh 63]

Článek 15

Transparentní správní postupy v orgánech, institucích a jiných subjektech [pozm. návrh 64]

1.   Orgány, instituce a jiné subjekty vyvinou vhodné správní postupy, které usnadní výkon práva na přístup k informacím zaručeného tímto nařízením.

1a.     Orgány, instituce a jiné subjekty pravdivě a transparentně informují občany o své organizační struktuře a uvádějí pravomoci jednotlivých vnitřních oddělení, vnitřní pracovní postupy a orientační lhůty postupů spadajících do jejich pravomoci a dále uvádějí, na jaký odbor se mohou občané obracet s žádostmi o podporu, informace či opravný prostředek správní povahy. [pozm. návrh 65]

2.   Orgány, instituce a jiné subjekty zřídí interinstitucionální výbor, který bude zkoumat nejlepší postupy, zabývat se možnými konflikty a diskutovat o budoucím vývoji v oblasti přístupu veřejnosti k dokumentům.

2a.     Dokumenty týkající se rozpočtu Evropské unie, jeho plnění a příjemců finančních prostředků a grantů Unie jsou veřejné a přístupné občanům.

Tyto dokumenty jsou přístupné také na zvláštních internetových stránkách a v databázi věnované finanční transparentnosti v Unii. [pozm. návrh 66]

Článek 16

Reprodukce dokumentů

Tímto nařízením není dotčena žádná platná právní úprava autorských práv, která omezuje právo třetí osoby obdržet kopie dokumentů nebo reprodukovat nebo využívat zpřístupněné dokumenty. [pozm. návrh 67]

Článek 17

Zprávy

Každý orgán, instituce či jiný subjekt jednou ročně zveřejní zprávu o předchozím roce, ve které uvede počet případů, ve kterých odepřel přístup dokumentům, důvody těchto odepření a počet citlivých dokumentů nezaznamenaných do rejstříku.

1a.	Do … (12) zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení a předloží doporučení, včetně případných návrhů na revizi tohoto nařízení, nezbytná v důsledku změn situace a akční program opatření, která mají orgány, instituce a jiné subjekty přijmout. [pozm. návrh 69]

Článek 18

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1049/2001 se zrušuje s účinkem ode dne […].

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2011.

(2)   Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(3)   Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(4)   Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(5)  KOM(2004) 45.

(6)  [ …]

(7)  KOM(2007) 185.

(8)  Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13.

(9)   Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(10)   Rozsudek ze dne 18. prosince 2007 ve věci C-64/05 P, Švédsko v. Komise, Sb. rozh. 2007, s. I-11389.

(11)   Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(12)   Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.