8.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 131/142

—

s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (1),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2011 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2012 (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o předběžném odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2012 – oddíl I – Parlament (5),

—

s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, který předložila Komise dne 26. května 2011 (KOM(2011)0300),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2012 (6),

—

s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který schválila Rada dne 25. července 2011 (13110/2011 – C7–0247/2011),

—

s ohledem na návrhy na změnu č. 1/2012 a 2/2012 k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, které Komise předložila dne 17. června 2011, resp. 16. září 2011,

—

s ohledem na článek 75b jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A7-0354/2011),

1.

připomíná, že podpora inteligentního, udržitelného a inkluzivního hospodářství, které vytváří pracovní místa a vysoce kvalitní zaměstnání tím, že realizuje sedm stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, je cílem, který společně podporuje všech 27 členských států EU a orgány EU; připomíná, že provádění této strategie bude vyžadovat obrovské investice orientované do budoucna, a to až do roku 2020, jejichž výši odhadla Komise ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 o přezkumu rozpočtu EU (KOM(2010)0700) nejméně na 1 800 miliard EUR; zdůrazňuje proto, že nezbytné investice – jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států – je nutno provést okamžitě a bez dalších odkladů;

2.

připomíná, že má-li strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění pomoci Evropě v tom, aby se zotavila z krize a vyšla z ní silnější, musí mít ústřední význam v rozpočtové strategii EU pro rok 2012;

3.

v této souvislosti vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že stávající krize vedla k poklesu veřejných investic v některých z těchto oblastí v důsledku změn, které členské státy provedly v rámci svých vnitrostátních rozpočtů; vyzývá k tomu, aby byl tento trend zvrácen, a je pevně přesvědčen, že má-li Unie jako celek úspěšně realizovat strategii Evropa 2020, je třeba zaručit investice na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni; je toho názoru, že rozpočet EU by měl plnit významnou úlohu jako nástroj pro využití pákového efektu v případě politik členských států usilujících o hospodářské oživení tím, že bude stimulovat a podporovat investice v členských státech, jejichž cílem je posílení růstu a zaměstnanosti, a jako takový by měl být také používán; zdůrazňuje, že takový postup je v plném souladu s dynamikou evropského semestru, který má jako nový mechanismus pro posílení evropské správy ekonomických záležitostí za cíl zvýšit konzistentnost, synergie a vzájemné doplňování se mezi rozpočtem EU a rozpočty členských států při realizaci společně dohodnutých cílů strategie Evropa 2020;

4.

znovu připomíná, že rozpočet EU by neměl být v žádném případě vnímán a hodnocen pouze jako finanční položka, která je dodatečnou přítěží pro rozpočty členských států, ale právě naopak, měl by být chápán jako příležitost k větší stimulaci těch iniciativ a investic, na nichž má Unie zájem a které jí přinášejí přidanou hodnotu jako celku, přičemž o většině z nich spolurozhodují Parlament a Rada, a mají tudíž legitimitu i na vnitrostátní úrovni;

5.

znovu poukazuje na doplňkovou povahu rozpočtu EU ve vztahu k vnitrostátním rozpočtům a na podněty, které vytváří za účelem podpory růstu a tvorby pracovních míst, přičemž zdůrazňuje, že vzhledem k samotné povaze tohoto rozpočtu a jeho omezené výši by neměl být krácen a omezován nahodilým snižováním, nýbrž by naopak mělo dojít k posílení cílových oblastí;

6.

uznává, že v Unii panuje akutní nedostatek financí, jak na úrovni členských států, tak na úrovni Unie; zdůrazňuje, že k přisouzení skutečného významu konceptu efektivnosti nákladů by měly být všechny programy a výdaje pečlivě analyzovány z hlediska životaschopnosti, účinnosti a hospodárnosti;

7.

poukazuje na to, že rozpětí, která vyplývají z víceletého finančního rámce (VFR), neposkytují skutečný manévrovací prostor, zejména v podokruhu 1a a v okruhu 4, a snižují schopnost Unie reagovat na změny politiky a nepředvídané potřeby a současně si zachovat své priority; poukazuje na to, že rozsah výzev, jimž Unie čelí, by vyžadoval daleko více prostředků, než skýtají současné stropy VFR; připomíná v této souvislosti, že v důsledku různých naléhavých úkolů a nových priorit, které vyvstaly, jako je například letošní „arabské jaro“ a potřeba poskytnout silný podnět k provádění strategie Evropa 2020 jako koordinovaného způsobu boje proti současné hospodářské a sociální krizi, se stalo nevyhnutelným využití nástrojů, které předpokládá interinstitucionální dohoda (IID) ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení;

8.

lituje škrtů, které provedla Rada v návrhu rozpočtu (NR) Komise, ve výši 1,59 miliardy EUR u prostředků na závazky (- 1,08 %) a 3,65 miliardy EUR u prostředků na platby (- 2,75 %), po nichž prostředky na závazky dosahují celkové výše 146,25 miliardy EUR (tj. + 2,91 % oproti rozpočtu na rok 2011 (7)) a prostředky na platby celkové výše 129,09 miliardy EUR (+ 2,02 %) – pro srovnání podle NR Komise (včetně návrhu na změnu č. 1/2012) měla tato zvýšení činit + 4,03 %, resp. + 4,91 %;

9.

poznamenává, že Rada navrhla škrty v několika stech rozpočtových položkách, přičemž zvýšení prostředků nenavrhuje ani v jediné; zdůrazňuje, že k těmto lineárním škrtům dochází ve všech okruzích VFR, nikoli však ve stejném rozsahu;

10.

poukazuje na některé nedůslednosti v těchto škrtech vzhledem k postojům, které Rada v nedávné době zaujala, jako jsou například škrty, které provedla v NR na rok 2012 v rozpočtových položkách týkajících se nově vytvořených agentur finančního dohledu, jejichž vytvoření sama prosadila, avšak zdá se, že není ochotna poskytnout nezbytné finanční prostředky na jejich uspokojivé fungování;

11.

uznává obavy Rady týkající se hospodářských a rozpočtových omezení na vnitrostátní úrovni; domnívá se, že Unie by měla ukázat rozpočtovou odpovědnost, připomíná však, že podle ustanovení Smlouvy nesmí v rozpočtu EU vzniknout schodek veřejných financí; dále připomíná, že rozpočet EU představuje 2 % celkových veřejných výdajů v Unii;

12.

vyjadřuje politování na tím, že v tomto kontextu a i přes předchozí výzvy Parlamentu provedla Rada v rozpočtu horizontální škrty a rozhodla o celkové výši prostředků apriorně, aniž by zohlednila přesný odhad skutečných potřeb nutných k dosažení schválených cílů a politických závazků Unie a priority Parlamentu, jak jsou popsány v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 23. června 2011 o mandátu ke třístranným rozhovorům;

13.

zdůrazňuje, že mít při výběru položek a částek, které budou seškrtány, na zřeteli pouze míry čerpání prostředků v minulých letech a spolu s nimi míry zvýšení oproti rozpočtu z předchozího roku, znamená zpátečnický přístup, který neumožňuje v prostředí víceletých programů řádně zohlednit skutečnost, že míra čerpání prostředků nabírá tempo teprve v dalších letech;

14.

konstatuje, že nízká výše prostředků na platby, kterou navrhuje Rada, by vedla k ještě větší nerovnováze mezi prostředky na platby a prostředky na závazky, v důsledku čehož by se automaticky zvýšily neuhrazené závazky (RAL) na konci roku, a to zejména v podokruzích 1a a 1b; upozorňuje v této souvislosti na to, že nashromážděné RAL dosahují v současnosti, kde je VFR již téměř u konce, extrémní výše;

15.

stanoví celkovou výši prostředků na 147 763,82 milionu EUR u prostředků na závazky a 133 143,18 milionu EUR u prostředků na platby;

16.

připomíná, že Parlament již označil politiky agendy Evropa 2020 za jednu ze svých nejdůležitějších priorit (8) pro rozpočet na rok 2012, neboť jsou základními a nezbytnými součástmi strategie EU pro hospodářské oživení; zdůrazňuje, že cílem navrženého zvýšení prostředků u vybraného počtu rozpočtových položek je podpora krátkodobých i dlouhodobých strategií pro budoucnost Unie;

17.

domnívá se, že výše prostředků na platby navržená Komisí je naprostým minimem pro pokrytí plateb, jak také uvedli v několika svých vystoupeních předseda Barroso a komisař Lewandowski; nevěří, že návrh prohlášení Rady č. 1 o prostředcích na platby, který má za cíl řešit otázku případných potřeb dalších prostředků na platby, v tomto směru jakkoli pomůže, zejména po zkušenostech z počátku roku 2011, kdy právě Rada nejevila ochotu dodržet podobné prohlášení, které iniciovala v souvislosti s rozpočtem na rok 2011; proto se také rozhodl vrátit většinu prostředků na platby na úroveň NR, a to tím spíše, že škrty Rady u prostředků na platby se dotýkají také oblastí a rozpočtových položek, které spadají pod cíle strategie Evropa 2020, zvláště v podokruzích 1a a 1b;

18.

připomíná, že podokruh 1a je klíčovým okruhem VFR na období 2007-2013, pokud jde o dosažení cílů strategie Evropa 2020, a to díky tomu, jak přímo i nepřímo přispívá k financování všech pěti zásadních cílů a sedmi stěžejních iniciativ;

19.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise ani Rada obecně nepředkládají návrhy na zvýšení podpory – nad rámec původních plánů – pro investice, které jsou naléhavě potřebné pro provádění sedmi stěžejních iniciativ, a s politováním konstatuje, že jsou ochotny odložit nutné razantní skokové zvýšení společného financování až na VFR po roce 2013; je přesvědčen, že tento přístup vážně ohrozí splnění klíčových cílů do roku 2020; navrhuje proto v určitých klíčových oblastech několik cílených navýšení nad úroveň NR Komise, jmenovitě v oblasti konkurenceschopnosti a podnikání, výzkumu a inovací, vzdělání a celoživotního učení;

20.

připomíná, že má-li být dále financován projekt ITER, bude nutné, aby se rozpočtový orgán dohodl na revizi VFR na období 2007–2013; bere na vědomí návrh Komise ze dne 20. dubna 2011, jak získat prostředky na chybějících 1,3 miliardy EUR pro ITER pro roky 2012 a 2013, ale ve stejném duchu jako Rada, která vyřadila otázku dalších finančních prostředků na projekt ITER ze svého prvního čtení rozpočtu, trvá na tom, aby jednání o vícenákladech na projekt ITER probíhala odděleně od rozpočtového procesu pro rok 2012; vyjadřuje nicméně ochotu vyřešit tento problém s navýšením finančních prostředků, které jsou zapotřebí na projekt ITER, do konce roku 2011, aby se zajistilo, že v důsledku nepřijetí rozhodnutí nebudou oslabeny stávající struktury EU;

21.

znovu potvrzuje, že je rozhodně proti jakékoli formě přesunu prostředků ze sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7.RP), jak navrhuje Komise v rámci svého souboru návrhů, jak financovat ITER, neboť by tím bylo ohroženo úspěšné provádění 7. RP a výrazně by se snížil jeho příspěvek k plnění klíčových cílů a realizaci stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020; proto obnovuje prostředky na 7. RP ve výši podle finančního plánu, tj. přidává 100 milionů EUR do rozpočtových položek, v nichž Komise provedla škrty; také obnovuje celý objem prostředků na platby, které v položkách 7. RP škrtla Rada (492 milionů EUR), neboť je třeba nepřipustit jakékoli riziko neplnění stávajících právních závazků, ze kterého by mohly vyplynout další náklady na úroky z prodlení;

22.

je rozhodnut dále zvýšit objem prostředků na závazky u vybraných položek 7. RP (budování kapacit – výzkum ve prospěch malých a středních podniků, spolupráce – energetika, myšlenky, lidé, výzkum v oblasti energetiky); domnívá se, že tyto položky jsou nástrojem pro zajištění růstu a investic do klíčových oblastí, které mají ústřední význam v rámci strategie Evropa 2020; je přesvědčen, že současné tempo provádění 7. RP je zárukou toho, že tyto navýšené částky bude možné účinným způsobem začlenit do finančního plánování těchto programů;

23.

zvyšuje dále celkovou výši prostředků na závazky u rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP – Inteligentní energie a CIP – Podnikání a inovace) oproti počátečnímu přídělu, aby bylo možno naplňovat stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020; doufá, že toto zvýšení přispěje ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k tomuto programu a k rozvoji zvláštních programů a inovativních finančních mechanismů; připomíná v této souvislosti důležitou roli, kterou hrají malé a střední podniky při zvyšování výkonnosti ekonomiky EU, a podporuje především program CIP-EIP jako nepostradatelný nástroj pro oživení po krizi;

24.

je rozhodnut výrazně zvýšit objem prostředků pro program celoživotního učení, a to vzhledem k jeho vysoké evropské přidané hodnotě a k tomu, jak výrazně přispívá ke stěžejním iniciativám „Mládež v pohybu“ a „Inovace v Unii“; je přesvědčen, že tato navýšení jsou v plném rozsahu proveditelná, neboť dodatečné navýšení finančních prostředků pro tento program, které bylo navrženo Evropským parlamentem a schváleno rozpočtovým orgánem v rámci rozpočtu na rok 2011, bylo ke stanovenému datu úspěšně provedeno a vedlo k výraznému zvýšení počtu účastníků tohoto programu; znovu opakuje, že je rozhodnut podporovat programy EU týkající se mládeže a vzdělávání, neboť mohou přispět ke snížení nezaměstnanosti mladistvých; rovněž navrhuje další navýšení prostředků na závazky u programu Erasmus Mundus;

25.

rozhodl se obnovit NR u prostředků na platby v položce Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a opakuje svou výzvu k dalšímu zlepšování postupu pro mobilizaci prostředků EFG s cílem urychlit poskytování pomoci v daném místě;

26.

v tomto ohledu navrhuje druhé složce rozpočtového orgánu, aby byl využit nástroj pružnosti k získání částky 30,75 milionu EUR v podokruhu 1a;

27.

konstatuje, že postoj Rady nemění návrh Komise, pokud jde o prostředky na závazky, a zdůrazňuje, že tento postoj k prostředkům na závazky je zcela v souladu s výší prostředků stanovenou ve VFR, a to se zohledněním technické úpravy finančního rámce pro rok 2012 podle ustanovení bodu 17 IID ze dne 17. května 2006;

28.

připomíná, jak důležitou roli hrají při plnění cílů strategie Evropa 2020 a při snaze o hospodářské oživení v evropských regionech regionální politika a politika soudržnosti; vyjadřuje politování nad restriktivním přístupem Rady k prostředkům na platby, které byly seškrtány zhruba o 1 300 milionů EUR oproti prognózám potřeb prostředků na platby pro rok 2012, z nichž vycházela Komise; konstatuje, že škrty Rady se nedotkly pouze položek na cíl konvergence a na technickou pomoc; podotýká, že tyto škrty byly provedeny u přídělů rozpočtových prostředků, které již byly hluboko pod úrovní odhadů, které měly samy členské státy (61 miliard EUR na rok 2012, tj. přibližně o 50 % více než v NR) a byly obecně považovány za naprosté minimum pro pokrytí nadcházejících požadavků na platby a odpovídaly nárůstu čerpání prostředků na konci programovacího období; je přesvědčen, že tento postoj Rady je nepřijatelný tím spíše, že Evropská komise nedávno předložila několik konkrétních návrhů, jež by měly podpořit čerpání plateb z prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v zemích, které jsou nejhůře postiženy současnou finanční a hospodářskou krizí; požaduje, aby bylo posouzeno provádění regionální politiky a politiky soudržnosti a předloženy konkrétní návrhy, jakým způsobem by bylo možné snížit prostředky RAL;

29.

vyzývá Komisi, aby uznala klíčovou úlohu opatření v oblasti boje proti změně klimatu přijímaných na místní a regionální úrovni;

30.

obnovuje proto škrty, které provedla Rada v prostředcích na platby, na úroveň NR;

31.

obecně obnovuje škrty, které v tomto okruhu provedla Rada, tak, aby výše prostředků dosáhla 60 457,76 milionu EUR, tj. o 3,07 % více než v rozpočtu na rok 2011; domnívá se, že odhady rozpočtových potřeb, z nichž vycházela Komise, jsou realističtější než návrhy Rady, zejména v současné situaci, kdy panuje značná ekonomická nejistota a trhy jsou nestabilní;

32.

podotýká, že tradiční opravný rozpočet pro oblast zemědělství, který má být předložen na podzim roku 2011, upraví stávající odhady na základě přesnějšího zjištění skutečných potřeb; v tomto ohledu upozorňuje na konečnou výši vázaných příjmů, které mají být k dispozici v roce 2012 (opravy s ohledem na schválení účetních závěrek, nesrovnalosti a doplňková dávka producentů mléka) a které nakonec určí výši nových prostředků, která má být schválena v rozpočtu na rok 2012; odhaduje, že současné rozpětí (ve výši 352,24 milionu EUR), které zbývá, by mělo stačit k pokrytí potřeb v tomto okruhu, nenastanou-li nepředvídané okolnosti;

33.

vyzývá Komisi k tomu, aby zvýšila své úsilí o stanovení jasných priorit v rámci tohoto okruhu ve prospěch udržitelného zemědělství, které zachovává biologickou rozmanitost, chrání vodní zdroje a úrodnost půdy, chová zvířata v dobrých životních podmínkách a podporuje zaměstnanost; je přesvědčen, že jedním z pozitivních vedlejších účinků této politiky by byla prevence krizí, jako bylo například šíření E.coli;

34.

zamítá zvýšení v tzv. položce záporných výdajů (schválení účetní závěrky), které vypadá jako umělé snížení celkového objemu prostředků v okruhu 2; domnívá se však, že členské státy mají nejspíše lepší předpoklady k tomu, aby vyhodnotily efektivitu a spolehlivost svých vnitrostátních systémů dohledu a kontroly v oblasti společné zemědělské politiky (SZP), která je podle všeho nadhodnocena;

35.

zdůrazňuje, že mechanismy pro předcházení a řešení krizí v ovocnářském a zelinářském odvětví jsou zjevně nedostatečné, a je proto třeba najít okamžité řešení ještě před zavedením nové SZP; naléhavě žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě předložila konkrétní návrh, který zajistí dostatečné navýšení unijních příspěvků do krizového fondu v rámci operačních fondů pro organizace výrobců; žádá, aby tohoto navýšení bylo využito na konkrétní opatření ve prospěch výrobců postižených krizí spojenou s epidemií E. coli a na opatření zaměřená na předcházení krizím v budoucnosti;

36.

stanoví zvýšení podpory pro program „Mléko pro školy“ a pokračování podpory pro program „Ovoce do škol“;

37.

zachovává výši přídělu rozpočtových prostředků na program Rozdělování potravin nejchudším osobám v Unii, který poskytuje podporu 18 milionům lidí trpících v Unii problémy s podvýživou; vítá nedávné snahy Komise (viz pozměněný návrh Komise k nařízení týkajícímu se této oblasti ze dne 3. října 2011 (KOM(2011)0634)) o nalezení politického a právního řešení, které by umožnilo předejít jakýmkoli drastickým škrtům v provádění tohoto programu v letech 2012 a 2013; důrazně vyzývá Radu, aby tento návrh bez jakýchkoli prodlev podpořila, zejména s ohledem na obtížnou sociální situaci v mnoha členských státech v důsledku finanční a hospodářské krize;

38.

přiděluje přiměřené prostředky na pokračování podpory programu LIFE+, v jehož rámci jsou prioritou výhradně projekty vyvíjející činnost v oblasti životního prostředí a klimatu; znovu připomíná, že environmentální problémy a jejich řešení neuznávají hranice jednotlivých států, takže potřeba jejich řešení na úrovni EU je evidentní; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby výrazným způsobem zlepšily způsob, jakým provádějí environmentální legislativu EU;

39.

zdůrazňuje, že společná rybářská politika je i nadále důležitou politickou prioritou, a zachovává její financování ve výši navrhované v NR, a to s ohledem na nadcházející reformu této politiky; je toho názoru, že integrovaná námořní politika by neměla být financována na úkor jiných opatření a programů v oblasti rybolovu v okruhu 2; domnívá se, že účinné řízení rybolovu má zásadní význam pro zachování populací ryb a zabránění nadměrnému rybolovu; vítá dodatečnou podporu pro nové mezinárodní organizace pro rybolov;

40.

připomíná svůj důrazný požadavek, aby Unie odpovídajícím a vyváženým způsobem reagovala na současné výzvy v oblasti migrace a solidarity, a to s ohledem na řízení legální migrace a prevenci a potírání nelegální migrace; uznává povinnost členských států EU plnit platné předpisy EU a zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit dostatečné finanční prostředky a podpůrné nástroje pro řešení mimořádných situací, a to při plném dodržení vnitřních pravidel týkajících se ochrany a lidských práv a uplatňování solidarity mezi všemi členskými státy; požaduje proto, aby byly oproti návrhu rozpočtu vyváženým způsobem navýšeny rozpočtové prostředky jednak pro agenturu Frontex a Evropský azylový úřad, které musejí plnit stále větší množství úkolů, a jednak pro Evropský uprchlický fond; na úroveň NR se dále také rozhodl vrátit prostředky na závazky určené pro Evropský návratový fond a Fond pro vnější hranice; je pevně přesvědčen, že vzhledem k současnému vývoji, zejména v oblasti Středomoří, a výzvám, které tento vývoj představuje pro bezpečnost vnějších hranic Unie a řízení migračních toků, je posílení těchto fondů zcela nezbytné;

41.

vyjadřuje své politování nad výraznými škrty, které Rada provedla v rozpočtu agentury Frontex, Fondu pro vnější hranice a Evropského návratového fondu; je pevně přesvědčen, že vzhledem k současnému vývoji, zejména v oblasti Středomoří, a výzvám, které tento vývoj představuje pro bezpečnost vnějších hranic Unie a řízení migračních toků, je posílení těchto fondů zcela nezbytné;

42.

má v úmyslu obnovit prostředky z NR na prevenci trestné činnosti a předcházení teroristickým činům v souladu s finančním plánem a přispět tak k dalšímu rozvoji stále potřebnější spolupráce, například v případě evropské bezpečnostní strategie v oblasti počítačových sítí nebo konfiskace majetku zločineckých organizací;

43.

má za to, že program Daphne byl doposud podfinancován, a zajistí pro něj odpovídající financování, aby se mohl věnovat všeobecně uznávaným potřebám v boji proti násilí páchanému na ženách;

44.

znovu opakuje, že financování programů, iniciativ a subjektů zaměřených na vzdělání by se mělo zvýšit s ohledem na jejich přínos při plnění stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 „Mládež v pohybu“ a „Inovace v Unii“; usiluje zejména o zvýšení financování programu „Mládež v akci“;

45.

je si vědom toho, jak je důležité zapojit občany do rozvoje občanské společnosti a politického života s evropskou perspektivou, a pokládá za neuvážené, aby Rada snížila výdaje související s otázkou občanství;

46.

odmítá jakékoli další škrty prostředků vyčleněných na finanční nástroj pro civilní ochranu, neboť návrh rozpočtu je již pod úrovní finančního plánu a civilní ochrana spadá nově do pravomocí Unie; v důsledku toho obnovuje částky uvedené v NR;

47.

v souvislosti s evropskými veřejnými prostory se domnívá, že mají-li být zohledněny v rámci rozpočtového procesu, musí rozpočtový orgán získat v dostatečném časovém předstihu hodnotící zprávu a pracovní program; rozhodl se ponechat v rezervě část finančních prostředků na komunikaci, dokud Komise neprojeví ochotu zlepšit v tomto ohledu interinstitucionální spolupráci;

48.

vytváří několik rezerv s cílem obdržet specifické hodnotící zprávy a formální závazek k posílené interinstitucionální spolupráci;

49.

vítá úvěry určené na program veřejného zdraví, který doplňuje opatření členských států v oblasti podpory zdraví a prevenci nemocí a dává těmto opatřením přidanou hodnotu; podporuje úsilí Komise o další vedení kampaně HELP, která v rámci programu veřejného zdraví propaguje život bez tabákových výrobků;

50.

znovu opakuje, že v tomto roce je financování okruhu 4 rozpočtu EU na rok 2012 nedostatečné ve srovnání s předchozími roky a že rezerva, která je v tomto okruhu k dispozici, je příliš nízká na to, aby stačila k řešení narůstajících problémů v našem sousedství a ve světě;

51.

vítá navýšení finančních prostředků pro nástroj sousedství, jak bylo navrženo v návrhu na změnu č. 1/2012, což je v souladu s jeho podporou jednoznačné a jednotné reakce Unie na poslední politický a společenský vývoj v jižním Středomoří a přidané hodnoty vnějšího rozměru vnitřních politik Unie a jejích makroregionálních strategií; jednoznačně nicméně opakuje, že takováto finanční pomoc nesmí být v žádném případě na úkor stávajících priorit;

52.

domnívá se, že s cílem dosáhnout v rámci dohodovacího řízení dohody s druhou složkou rozpočtového orgánu je možné souhlasit se snížením prostředků na závazky v případě několika rozpočtových linii, zejména v případě společné zahraniční a bezpečnostní politiky; pokud jde o tuto oblast, považuje výši prostředků schválených v rámci hlasování o rozpočtu na rok 2011 za přiměřenou a rozhodl se odpovídajícím způsobem změnit postoj Rady;

53.

domnívá se, že zvýšení finančních prostředků pro Palestinu a agenturu UNRWA, které navrhuje, má zásadní význam pro lepší zajištění bezpečnosti a životních podmínek uprchlíků a pro současné úsilí o vznik životaschopného palestinského státu; znovu vyzývá k vytvoření jasné strategie pro Palestinu, která by finanční pomoc Unie vázala na výraznější politickou úlohu Unie v mírovém procesu ve vztahu k oběma stranám konfliktu;

54.

připomíná, že rozpočet na rok 2012 by měl odrážet rostoucí potřeby, pokud jde o spolupráci s Asií a Latinskou Amerikou;

55.

vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny potřeby a omezené priority, které pečlivě stanovily jeho specializované výbory, mohly být v rámci stropu VFR pro okruh 4 financovány, a domnívá se, že návrh předložený v rámci jeho čtení představuje minimum, pokud má Unie věrohodným způsobem plnit úlohu globálního hráče;

56.

navrhuje v této souvislosti druhé složce rozpočtového orgánu uvolnění prostředků z nástroje pružnosti ve výši 208,67 milionů EUR v rámci okruhu 4;

57.

odmítá obecný postoj Rady, pokud jde o výdaje v okruhu 5, jenž je založen na plošném snížení o přibližně 74 milionů EUR, z nichž 33 milionů EUR se týká Komise, což je výsledkem paušálních škrtů v rozpočtech jednotlivých orgánů;

58.

zdůrazňuje, že takový restriktivní přístup sice zajistí pro rozpočet EU a rozpočty členských států krátkodobé úspory, na druhé straně však ohrozí provádění politik a programů Unie, což bude ve výsledku v neprospěch občanů a v pozdější době povede k negativnímu dopadu na vnitrostátní rozpočty; dále zdůrazňuje, že Komise a další orgány by měly mít k dispozici odpovídající výši finančních zdrojů, aby mohly plnit své úkoly, a to zvláště poté, co vstoupila v platnost Smlouva o fungování EU;

59.

konstatuje, že tohoto snížení bylo dosaženo zvýšením tzv. míry standardního snížení pro zaměstnance (nefinancovaná pracovní místa), což brání zlepšení míry obsazenosti míst stanovených v plánu pracovních míst, který schválil rozpočtový orgán (neboť má přímý vliv na nábor pracovníků); rád by byl v této souvislosti informován, jak je Rada schopna odhadnout možnou míru stavu zaměstnanců v útvarech Komise s větší přesností než Komise sama; odmítá rovněž škrty v položkách výdajů, v jejichž případě Komise již v návrhu rozpočtu navrhla čisté úspory (např. Úřad pro publikace, studie a konzultace, vybavení a nábytek);

60.

uznávaje obrovské úsilí Komise o zmrazení vlastních administrativních výdajů v nominálních hodnotách již v rámci jejího NR, rozhodl se obnovit veškeré výdaje okruhu 5 oddílu III na tuto úroveň;

61.

v některých položkách správních výdajů však ponechává prostředky v rezervě do té doby, než Komise učiní příslušné kroky, provede návazná opatření nebo předloží návrhy, nebo do té doby, než od ní získá doplňující informace;

62.

obecně souhlasí s Komisí předloženými odhady rozpočtových potřeb agentur a odmítá principy, z nichž vycházely nahodilé a paušální škrty Rady ve srovnání s rokem 2011;

63.

rozhodně se domnívá, že jakékoli škrty v rozpočtech agentur v průběhu rozpočtového procesu by měly ve větší míře souviset s procesem plánovaní činností agentur a s jejich úkoly, kromě případů, kdy je možno určit přesné zdroje úspor; v této souvislosti se domnívá, že škrty provedené v případě agentury Frontex, jejíž mandát byl právě revidován, jsou typickým příkladem toho, jak Rada naprosto separuje úkoly a činnosti agentur (jež jsou stanoveny v právních textech a požadavcích) a rozpočtové prostředky, které jsou jim přidělovány;

64.

souhlasí obecně s tím, že přebytky agentur by měly být při sestavování NR brány v úvahu a prezentovány jasným a transparentním způsobem; znovu však opakuje, že na přebytky finančně soběstačných agentur by se s ohledem na to, aby byly zajištěny proti nespolehlivosti svého příjmu, toto obecné pravidlo vztahovat nemělo;

65.

dále se rozhodl zvýšit příděl rozpočtových prostředků na rok 2012 u tří nových agentur pro finanční dohled, což považuje za mimořádně důležité s ohledem na stávající hospodářskou a finanční situaci a na proces jejich utváření;

66.

zdůrazňuje, že pilotní projekty a přípravné akce, které byly v omezeném počtu přijaty, byly důkladně zváženy a posouzeny – a to rovněž s přihlédnutím k prvnímu posouzení, které provedla Komise v červenci 2011, aby nedošlo ke zdvojování činností, které se již uskutečňují v rámci stávajících programů EU; připomíná, že cílem pilotních projektů a přípravných akcí je formulace politických priorit a zahájení nových iniciativ, které mohou posléze přejít v činnosti a programy EU;

67.

připomíná svůj postoj přijatý ve výše uvedeném usnesení ze dne 6. dubna 2011, v němž požádal všechny orgány, aby navrhly své rozpočty na základě řádného a účinného řízení a aby hledaly možné úspory, a to v souladu s dopisem komisaře Lewandovského ze dne 3. února 2011, v němž vyzval jednotlivé orgány, aby vyvinuly maximální úsilí o omezení nárůstu výdajů na méně než 1 % ve srovnání s rokem 2011;

68.

uznává úsilí, které vynaložily všechny orgány v podobě rozsáhlých škrtů ve vlastních rozpočtech; v reálných hodnotách je růst rozpočtu ve všech orgánech negativní, a to navzdory jejich novým pravomocem a novým úkolům, akcím a činnostem, které vyplynuly ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

69.

konstatuje, že rozpočet v oblasti administrativních a provozních výdajů všech orgánů představuje 5,59 % souhrnného rozpočtu EU, přičemž strop okruhu 5 činí 497,9 milionů EUR;

70.

znovu potvrzuje, že úsporná opatření nesmí ohrozit vyplácení platů a důchodů, údržbu budov a bezpečnost, neboť orgány musí mít zajištěny minimální nezbytné potřeby ke svému provozu, a že škrty musí být přiměřené, aby nedošlo k penalizaci orgánů, které dosáhly maximální hranice úspor, a dále že úspory musí být legální a musí být účinné v roce 2012;

71.

poukazuje na to, že současná aktualizace rozpočtu na rok 2012 předložená k hlasování činí oproti roku 2011 1,44 % (bez návrhu na změnu týkající se Chorvatska); vzhledem k tomu, že návrh na změnu týkající se Chorvatska bude projednán v dohodovacím výboru s Radou; očekává, že budou doplněny nezbytné výdaje související s Chorvatskem; očekává, že konečná aktualizace rozpočtu na rok 2012 bude tudíž po jednání dohodovacího výboru činit 1,9 % (včetně Chorvatska), přičemž 1,9 % je nejnižší aktualizace za posledních 12 let; bez započtení výdajů na přistoupení Chorvatska a 18 nových poslanců Evropského parlamentu v návaznosti na Lisabonskou smlouvu je tato hodnota pouze 0,8 %; 0,8 % procenta představuje nejmenší navýšení za posledních 15 let; za posledních 15 let bylo průměrné navýšení rozpočtu 4,5 %; vlivem inflace, jejíž současná výše činí 2,9 %, je rozpočet na rok 2012 reálně nižší; Parlamentu se i přesto, že v důsledku Lisabonské smlouvy získal nové pravomoci a funkce a bude provádět nová opatření a činnosti, podařilo docílit skutečných škrtů;

72.

poukazuje na skutečnost, že celková výše jeho rozpočtu na rok 2012 je 1 710,1 milionu EUR (včetně 18 nových poslanců Evropského parlamentu v návaznosti na Lisabonskou smlouvu); tato částka představuje čisté snížení o 14,5 milionu EUR oproti odhadům a 74,085 milionu EUR oproti původním rozpočtovým návrhům před dohodovacím jednáním s předsednictvem;

73.

poukazuje na to, že rozpočet na rok 2012 je konsolidační rozpočet, při jehož sestavování vyvinul Parlament maximální úsilí o dosažení úspor bez toho, aby byla ohrožena kvalita práce a nejvyšší legislativní úroveň; tento rozpočet na rok 2012 a následný rozpočet na rok 2013 představují referenční body pro příští víceletý finanční rámec;

74.

znovu opakuje, že úspory, s nimiž se počítá v případě rozpočtových výdajů na překládání a tlumočení, nesmějí ohrozit zásadu mnohojazyčnosti v Evropském parlamentu a v rámci dialogů s jinými orgány; znovu opakuje, že úspory budou prováděny bez toho, aby bylo ohroženo právo kteréhokoli poslance či poslankyně hovořit během plenárního zasedání, jednání ve výborech, schůzí koordinátorů a trojstranných rozhovorů svým vlastním jazykem; poslanci by rovněž měli mít i nadále právo psát a číst ve svém vlastním jazyce;

75.

je přesvědčen, že v době, kdy se velké množství Evropanů potýká s narůstajícími finančními obtížemi a kdy jsou přijímána stále další úsporná opatření, by měl jít Parlament příkladem a omezit své cestovní náklady; žádá předsednictvo, aby vytvořilo podmínky, které umožní 5 % úspory ve všech typech cestovních výdajů, včetně delegací výborů a meziparlamentních delegací, a které budou zároveň plně v souladu se statutem poslanců a prováděcími opatřeními k tomuto statutu; domnívá se, že omezení letů poslanců EP v první třídě by napomohlo dosažení těchto úspor, požaduje, aby až do předložení zprávy generálního tajemníka Evropského parlamentu předsednictvu a Rozpočtovému výboru, k němuž by mělo dojít do 31. března 2012, bylo 15 % celkového objemu prostředků na cestovní výdaje převedeno na rezervy; požaduje, aby tato se zpráva zabývala otázkou proveditelnosti opatření k zajištění maximální efektivity poslaneckých cest s cílem vydat doporučení pro možné rozpočtové úspory na základě zvážení všech návrhů a usnesení, jež v této záležitosti Parlament již přijal; dále by měly být předloženy návrhy, které by zajišťovaly snížení počtu letů poslanců v první třídě, podporovaly nákup letenek ve druhé třídě nebo ve třídě Flexi, zajišťovaly řádné využívání nabídek programů pro stálé cestující a revidovaly pravidla upravující dobu, po kterou se poslanci mohou podepsat do prezenčního rejstříku, zejména v pátek, očekává, že prostředky na cestovní výdaje budou sníženy počínaje rokem 2012 a následujících letech do konce volebního období; navrhuje, aby úspory v oblasti úředních návštěv zohledňovaly při určování skladby delegací pluralismus před proporcionalitou;

76.

zdůrazňuje, že v rozpočtu na rok 2012 jsou zahrnuty výdaje spojené s příchodem dalších 18 poslanců v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (10,6 milionu EUR);

77.

trvá na svém postoji, že přístup spočívající v hledání všech možných úspor a neustálá snaha o reorganizaci a přesouvání stávajících zdrojů jsou v každém případě klíčovými prvky jeho rozpočtové politiky, zejména s ohledem na stávající hospodářskou krizi; domnívá se proto, že by takovéto úspory v rámci rozpočtu na rok 2012 měly být prováděny v širším kontextu strukturálních změn s dlouhodobým dopadem; škrty, které Parlament schválil, si vynutí strukturální změny, které však nesmí ohrozit vysokou úroveň legislativní práce Parlamentu; míní, že cílem Parlamentu je soustředit se na své hlavní úkoly; myslí si, že úspory na překladech a tlumočení neohrožují zásadu mnohojazyčnosti, protože je umožňují inovativní řešení, reorganizace struktur a nové metody práce;

78.

vítá dobrou spolupráci Rozpočtového výboru s předsednictvem, která se zakládá na vzájemné důvěře a respektu; domnívá se, že dohoda přijatá v rámci dohodovacího jednání dne 22. září 2011 v souvislosti s odhady (usnesení ze dne 6. dubna 2011 schválené v plénu, kdy pro hlasovalo 479 poslanců) by neměla být zpochybňována a žádný z prvků této dohody by neměl být znovu otevírán, pokud od té doby nenastaly žádné nové okolnosti;

79.

konstatuje, že příspěvky na všeobecné výdaje byly zmrazeny na úrovni pro rok 2011; vyzývá předsednictvo, aby poslancům nezvyšovalo žádné příspěvky úměrně inflaci (včetně tzv. denních příspěvků);

80.

znovu opakuje, že při jednáních o rozpočtu Evropského parlamentu byla navržena řada rezerv; bez ohledu na kompromis dosažený během dohodovacího jednání mezi Rozpočtovým výborem a předsednictvem žádá, aby v souvislosti s těmito rezervami byly zodpovězeny podstatné otázky týkající se parlamentního rozpočtu a aby tyto odpovědi předložené transparentním způsobem obsahovaly jasné informace o potřebách v oblasti překladů a tlumočení, stravování, úklidu a údržby, rovněž v oblasti cestovních služeb a zařízení a dalších externích služeb a o cenové struktuře a veškerých využitelných dotacích na tyto služby;

81.

schvaluje následující změny plánu pracovních míst:

82.

rozhodl se schválit internalizaci bezpečnostní služby, jak se navrhuje v návrhu na změnu, a v důsledku toho vytvořit v plánu pracovních míst 29 nových míst (26 míst AST 1 a 3 místa AD 5);

83.

schvaluje následující opatření obsažená v návrhu na změnu, která byla kompenzována jinými úsporami:

84.

domnívá se, že politika Parlamentu v oblasti nemovitostí vyžaduje důkladnou analýzu a že jeho správní útvary by měly i nadále rozvíjet politiku v oblasti nemovitostí ve spolupráci s Rozpočtovým výborem; žádá proto, aby byl i nadále pravidelně informován o novém vývoji, co se týče projektů budov, které budou mít významné finanční důsledky pro rozpočet, jako je např. budova Konráda Adenauera, Dům evropské historie a projekty týkající se výstavby či koupě budov v pracovních místech Parlamentu; žádá, aby byl průběžně informován o zřizování veškerých nových pracovních míst v souvislosti s tříletým plánem GŘ INLO, a to ještě předtím, než tato opatření schválí správa Parlamentu; žádá správu, aby připravila dohodu o poskytování služeb ve věci sdílení provozních nákladů s Komisí a s jakoukoli jinou institucí, která bude chtít využívat Dům evropských dějin; vyzývá orgány EU, aby lépe koordinovaly své návštěvnické programy s cílem využívat synergií, zvýšit spokojenost návštěvníků a sdílet náklady; žádá správu Parlamentu, aby zlepšila řízení interinstitucionálních projektů;

85.

zdůrazňuje, že v dalších rozpočtových letech je třeba transparentně zajistit platy nových smluvních zaměstnanců s cílem podpořit provádění politiky Parlamentu v oblasti nemovitostí; dále žádá, aby byl průběžně informován o veškerých plánech na zřízení nových pracovních míst a o jakémkoli zvýšení prostředků v souvislosti s politikou GŘ INLO, a to ještě předtím, než tato opatření schválí administrace;

86.

domnívá se, že projekt Domu evropských dějin vyžaduje aktivní spolupráci a finanční účast dalších orgánů a institucí; vítá příslib předsedy Evropské komise vyslovený v jeho dopise ze dne 28. září 2011, že Komise na tento projekt významným způsobem přispěje a zajistí podporu fungování Domu evropských dějin; připomíná své usnesení ze dne 6. dubna 2011, ve kterém žádá o vytvoření obchodního plánu, v němž by byla vytyčena dlouhodobá obchodní strategie Domu evropských dějin, a konstatuje, že správa Parlamentu již požadované informace předložila; znovu opakuje, že rozhodnutí týkající se tohoto projektu by měla být předmětem otevřené diskuse a plodného dialogu a měla by zaručovat transparentnost rozhodovacího procesu; požaduje, aby byl v souladu s čl. 179 odst. 3 finančního nařízení o tomto projektu v oblasti nemovitostí co nejdříve informován; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že plán výdajů, který má být součástí obchodního plánu, bude důsledně dodržován;

87.

domnívá se, že v zájmu dosažení dlouhodobých úspor a modernizace a zefektivnění organizace by měla být vypracována komparativní studie, která by rozpočet Evropského parlamentu porovnala s rozpočty reprezentativního vzorku členských států a s rozpočtem Kongresu Spojených států;

88.

vítá zavedení konkrétních pobídek k většímu využívání méně znečišťujících dopravních prostředků zavedením 50 % příspěvku na předplacenou jízdenku v Bruselu; poukazuje na to, že rezerva týkající se různých položek pro výdaje na pracovní cesty závisí rovněž na výsledku zprávy, o kterou požádalo předsednictvo a která posoudí proveditelnost opatření k zajištění maximální efektivity cestovních výdajů a předloží doporučení směřující k rozpočtovým úsporám;

89.

žádá, aby byla přijata další opatření, jež povedou k omezení spotřeby energie, vody a papíru a umožní dosáhnout úspor v rozpočtu Parlamentu;

90.

zdůrazňuje, že škrty provedené Radou by Soudní dvůr uvedly do pozice, kdy by vzhledem ke svému narůstajícímu pracovnímu vytížení nebyl schopen náležitě plnit své hlavní povinnosti; rozhodl se proto zčásti vrátit k NR, zejména pokud jde o prostředky pro členy, zaměstnance a prostředky na výpočetní techniku;

91.

konstatuje, že Účetní dvůr vyvíjí značné úsilí o přeřazení zaměstnanců z pomocných služeb do oblasti provádění auditů, aby tímto způsobem vyšel vstříc vzrůstajícím nárokům na tento orgán, a našel rovněž možnosti podstatných úspor ve svých správních výdajích; konstatuje, že Rada snížila finanční prostředky na mzdy na základě nízké míry čerpání v roce 2010; očekává, že míra čerpání za rok 2011 bude lepší, a proto se rozhodl částečně obnovit NR;

92.

upozorňuje na to, že některé škrty, které Rada provedla, by ohrozily základní funkce EHSV a zpochybnily jeho schopnost dostát právním závazkům vůči svým zaměstnancům; rozhodl se proto vrátit na úroveň NR v případě prostředků, které budou mít k dispozici členové EHSV k provádění základní činnosti tohoto výboru, která spočívá v tom, že organizacím občanské společnosti v členských státech umožňuje vyjadřovat své názory na evropské úrovni, což na základě střízlivých odhadů míry inflace reálně znamená, že u těchto prostředků dojde ke zmrazení reálných hodnot; rozhodl se dále částečně vrátit na úroveň NR, pokud jde o odměňování zaměstnanců a příspěvky, které mají EHSV umožnit plnění jeho povinností ve vztahu k zaměstnancům; a rozhodl se také v případě tlumočení zčásti vrátit na úroveň NR, která by odpovídala úrovni roku 2009, což by vzhledem k vyšším sazbám za tlumočení i tak znamenalo snížení reálných hodnot;

93.

zčásti odmítá snížení provedená Radou; navyšuje většinu dotčených položek, protože Rada snížila prostředky výrazně pod míru plnění v roce 2010 a 2011; rozhodl se proto obnovit NR, aby tato instituce mohla zachovat objem politických činností na úrovni roku 2011;

94.

domnívá se, že prostředky pro tuto instituci byly již výrazně sníženy v předchozích dvou letech; obnovuje proto NR u většiny položek;

95.

zaujímá jiné stanovisko než Rada a souhlasí s vytvořením dvou dalších stálých pracovních míst (1 AD 9 a 1 AD 6) v rámci plánu pracovních míst EIOÚ s ohledem na nové úkoly této instituce, které jí byly svěřeny článkem 16 Smlouvy o fungování EU, protože úkolem EIOÚ je monitorovat uvedená práva a zajistit jejich dodržování (všechny orgány a instituce EU jsou vázány základními právy na soukromí a na ochranu osobních údajů); ze stejného důvodu souhlasí s převedením místa ředitele tohoto úřadu z AD 14 do AD 15, přestože celkový počet zaměstnanců úřadu EIOÚ činí 43 osob;

96.

ze stejného důvodu se rozhodl obnovit ostatní položky na úroveň NR;

97.

konstatuje však, že ESVČ jakožto nově vytvořená organizace, která je výrazem významných ambicí EU, musí mít k dispozici dostatečné prostředky; prostředky určené na platy zaměstnanců v roce 2012 musí proto zohledňovat aktuální míru neobsazených pracovních míst na podzim roku 2011; vyzývá ESVČ, aby do budoucna omezila své výdaje v souvislosti s vytvářením vysokých funkcí; domnívá se, že jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by bylo postupné nahrazování míst pro vyslané národní odborníky stálými místy pro státní úředníky členských států; konstatuje, že vyslaní národní experti (VNE) nejsou započítáni do jedné třetiny zaměstnanců ESVČ, kteří jsou na úrovni AD; připomíná nicméně rozhodnutí Rady, kterým se stanoví organizace a fungování ESVČ, v němž se uvádí, že „dnem skončení platnosti smlouvy vyslaného národního experta převedeného pod ESVČ podle článku 7 se daná funkce změní na místo pro dočasného zaměstnance v případech, kdy funkce vykonávaná vyslaným národním expertem odpovídá funkci běžně vykonávané zaměstnanci funkční skupiny AD, je-li nezbytné místo k dispozici v plánu pracovních míst“; mimoto také zdůrazňuje, že finančně zajištěny musí být rovněž provozní potřeby související s vytvořením ESVČ s vlastními systémy informačních technologií v nové budově;

98.

bere na vědomí objasnění, která v souladu se závazkem vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise obdržel od ESVČ v dopise zaslaném předsedovi Rozpočtového výboru dne 30. září 2011 ohledně podílu úředníků EU v plánu pracovních míst; přijímá tedy rozhodnutí obnovit plán pracovních míst ESVČ v podobě uvedené v NR Komise a domnívá se, že je třeba zrušit všechny rezervy určené na nábor pracovníků a zřízení zastoupení EU ve Spojených arabských emirátech;

99.

je znepokojen postojem Rady, která chce omezit zvýšení NR ESVČ na rok 2012 na + 2,25 %; s ohledem na celkový finanční kontext zaujal rovněž obezřetný přístup ke zvýšením a pouze částečně přijímá požadavky ESVČ;

100.

přijímá požadované změny v plánu pracovních míst ESVČ, zejména co se týče posílení zastoupení; bude však i nadále bedlivě sledovat složení personálu ESVČ a ověřovat, zda je toto složení v souladu se statutárním závazkem, že úředníci EU musí představovat nejméně 60 % zaměstnanců ESVČ v kategorii AD; požaduje, aby ESVČ předkládal pravidelné zprávy o této otázce; konstatuje, že vyšší rozpočtové potřeby ESVČ jsou důsledkem toho, že na tuto službu byly převedeny pravomoci, které dříve vykonávala Rada a Komise, a důsledkem potřeb, které byly podceněny a které nabyly značného rozsahu, mj. náklady spojené se zahájením činnosti, nové povinnosti a úkoly, které má v současnosti na starosti Rada a Komise;

101.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a dalším příslušným orgánům a institucím.