(1)

Ustanovení čl. 8a odst. 3 směrnice 2002/21/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (3) stanoví, že Komise může předkládat Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy na vytvoření víceletých programů politiky rádiového spektra, které stanoví politickou orientaci a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra v souladu se směrnicemi platnými pro sítě a služby elektronických komunikací. Tato politická orientace a cíle by se měly týkat dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, což je nezbytnou podmínkou vytvoření a fungování vnitřního trhu. Program politiky rádiového spektra podporuje cíle a klíčová opatření zdůrazněné ve strategii EU 2020 a v Digitální agendě a je zahrnut mezi 50 priorit Aktu o jednotném trhu. Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny stávající právní předpisy Unie, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (5) , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (6) , 2002/21/ES a smrtnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES (7), kterou se mění směrnice 2002/21/ES, 2002/19/ES a 2002/20/ES , jakož ani rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (8) . Nejsou jím dotčena ani opatření učiněná na vnitrostátní úrovni v souladu s právními předpisy Unie, jež mají sledovat cíle v obecném zájmu, zejména opatření týkající se regulace obsahu a audiovizuální politiky a práva členských států organizovat a využívat své rádiové spektrum pro účely veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obrany. [Pozměňovací návrh 1]

(2)

Rádiové spektrum je hlavním veřejným zdrojem pro základní odvětví a služby včetně mobilní, bezdrátové širokopásmové a družicové komunikace, televizního a rozhlasového vysílání, dopravy, radiolokace a aplikací, jako jsou výstražná zařízení, dálková ovládání, přístroje pro nedoslýchavé, mikrofony a lékařské přístroje. Podporuje veřejné služby, jako je bezpečnost a bezpečnostní služby včetně civilní obrany, a vědeckou činnost, jako je meteorologie, pozorování Země, rádiová astronomie a výzkum vesmíru. Účinné využívání spektra rovněž přispívá k zajištění univerzálního přístupu k elektronickým komunikacím, zejména pro občany a firmy se sídlem v méně obydlených nebo vzdálených oblastech, jako jsou venkovské oblasti nebo ostrovy. Regulační opatření v oblasti rádiového spektra mají proto hospodářské, bezpečnostní, zdravotní i sociální důsledky, důsledky v oblasti veřejného zájmu, kultury, vědy, životního prostředí i techniky.[Pozměňovací návrh 2]

(3)

S ohledem na řízení, přidělování a využívání rádiového spektra je třeba přijmout nový hospodářský a sociální přístup, který se zaměří především na formulaci právních předpisů, jež zajistí větší účinnost rádiového spektra a lepší plánování kmitočtů a poskytnou záruky proti chování, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a proti sociálně necitlivým opatřením vztahujícím se na využívání rádiového spektra.[Pozměňovací návrh 3]

(4)

Strategické plánování a harmonizace využívání rádiového spektra na úrovni Evropské unie by mělo posílit jednotný trh služeb a zařízení bezdrátových elektronických komunikací, jakož i další politiky Unie vyžadující využívání spektra, a vytvořit tak nové příležitosti pro inovace a vytváření pracovních míst a zároveň přispět k hospodářskému oživení a sociální integraci v celé Unii a současně respektovat důležité společenské, kulturní a ekonomické hodnoty spektra. Harmonizace využívání spektra je rovněž důležitá pro zajištění kvality služeb poskytovaných prostřednictvím elektronických komunikací a pro dosažení úspor z rozsahu snížením jak nákladů na zavádění bezdrátových sítí, tak výdajů spotřebitelů na bezdrátová zařízení. Proto Unie potřebuje politický program, který bude zahrnovat celý vnitřní trh ve všech oblastech politik Unie souvisejících s využíváním rádiového spektra, jako jsou elektronické komunikace, výzkum a vývoj, doprava , kultura a energetika. Je třeba zamezit jakémukoliv zdržení nezbytné reformy ze strany držitelů práv.[Pozměňovací návrh 4]

(5)

Tento první program by měl podpořit hospodářskou soutěž, zavést rovné podmínky v celé Evropě a položit základy pro jednotný digitální trh; má-li být zajištěno plnohodnotné využívání potenciálu a výhod tohoto programu v oblasti rádiového spektra a jednotného trhu pro spotřebitele, program by měl být doplněn o nadcházející a nové návrhy, které umožní rozvoj on-line hospodářství, například ochrana údajů a evropský licenční systém pro on-line obsah.[Pozměňovací návrh 5]

(6)

První program by měl podporovat zejména strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění vzhledem k obrovskému potenciálu bezdrátových služeb pro rozvoj informační ekonomiky, rozvíjet a pomáhat odvětvím, jež závisejí na informačních a komunikačních technologiích, a překonání digitální propasti. Rychlé rozšiřování především audiovizuální mediální služby a on-line obsahu je hnací silou poptávky po rychlosti a pokrytí. Je to rovněž klíčové opatření v rámci Digitální agendy pro Evropu (9), jejímž cílem je zajistit rychlý širokopásmový internet pro budoucí síťovou znalostní ekonomiku s ambiciózním cílem univerzálního širokopásmového pokrytí. Poskytování nejvyšší možné rychlosti a kapacity širokopásmového připojení, zajištění minimální rychlosti 30 Mbps pro všechny do roku 2020 a přístupu k širokopásmovému připojení o rychlosti minimálně 100 Mbps pro alespoň polovinu evropských domácností je důležité pro podporu hospodářského růstu a celosvětové konkurenceschopnosti a nezbytné pro dosažení udržitelné hospodářské a sociální přínosy digitálního jednotného trhu. Rovněž by měl podporovat a rozvíjet další odvětvové politiky Evropské unie, jako je udržitelné životní prostředí a hospodářské a sociální začlenění pro všechny občany Evropské unie. Vzhledem k významu bezdrátových aplikací pro inovace je tento program také hlavní iniciativou na podporu politik Evropské unie v oblasti inovací.[Pozměňovací návrh 6]

(7)

První program musí položit základy rozvoje, který Evropské unii umožní získat vedoucí postavení v oblasti rychlosti širokopásmového připojení, mobility, pokrytí a kapacity. Takové vedoucí postavení je důležité pro vytvoření konkurenceschopného jednotného digitálního trhu, který by otevřel vnitřní trh pro všechny občany Evropské unie.[Pozměňovací návrh 7]

(8)

První program by měl určit stanovi t zásady a cíle do roku 2015 pro členské státy a orgány Unie a stanovit konkrétní prováděcí iniciativy. I když je správa rádiového spektra stále převážně v kompetenci jednotlivých států, musí být vykonávána v souladu se stávajícími právními předpisy Unie a musí umožňovat opatření zaměřená na plnění politik Unie.[Pozměňovací návrh 8]

(9)

Program by měl také zohledňovat rozhodnutí č. 676/2002/ES a technické poznatky Evropské konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), aby politiky Unie, které souvisejí s rádiovým spektrem a byly schváleny Evropským parlamentem a Radou, mohly být prováděny pomocí technických prováděcích opatření, přičemž tato opatření mohou být přijímána, kdykoli to bude pro provádění stávajících politik Evropské unie potřebné.

(10)

Zajišťování optimálního a produktivního využívání rádiového spektra jako veřejného statku si může vyžádat, aby Komise a členské státy vedle tradičních řešení, jako jsou aukce, představily inovační řešení ve způsobu udělování oprávnění, jako je kolektivní využívání rádiového spektra, obecná oprávnění nebo sdílení infrastruktury. Uplatňování těchto zásad v Unii by mohlo být usnadněno tím, že pro využívání rádiového spektra budou stanoveny osvědčené postupy a bude podporováno sdílení informací a rovněž budou stanoveny určité společné či konvergenční podmínky. Obecná oprávnění, která jsou nejvhodnější a představují nejméně náročný systém, jsou zvláště zajímavá v případech, kdy nehrozí, že rozvoji dalších služeb bude bránit vzájemné rušení frekvencí , a nejpřiměřenější v souladu s článkem 5 směrnice 2002/20/ES .[Pozměňovací návrh 9]

(11)

Obchodování s právy na rádiové spektrum by ve spojení s podmínkami jeho flexibilního využívání mělo významně napomoci hospodářskému růstu. Proto by se měla pásma, v nichž bylo flexibilní využití již právními předpisy Unie zavedeno, stát podle směrnice 2002/21/ES okamžitě obchodovatelná. Společné zásady pro formu a obsah takovýchto obchodovatelných práv a společná opatření zabraňující akumulaci rádiového spektra, jež by mohla vést ke vzniku dominantního postavení a nepatřičnému nevyužívání získaného spektra, by navíc usnadnily koordinované zavádění těchto opatření všemi členskými státy a nabývání uvedených práv kdekoli v Unii. Kromě toho se pro dosažení cílů „Digitální agendy pro Evropu“ jeví jako smysluplné využívat část příjmů z dražeb práv na rádiové spektrum („digitální dividenda“)na urychlení zavádění širokopásmových sítí. [Pozměňovací návrh 11]

(12)

Jak je zdůrazněno v Digitální agendě pro Evropu, je bezdrátové širokopásmové připojení důležitým prostředkem pro podporu hospodářské soutěže, rovných podmínek v celé Evropě, možností volby na straně spotřebitele a lepší přístupnosti ve venkovských a jiných oblastech, kde by zavedení fyzického širokopásmového připojení bylo obtížné nebo ekonomicky neschůdné. Správa rádiového spektra může nicméně hospodářskou soutěž nepříznivě ovlivňovat tím, že změní úlohu a postavení tržních subjektů, například když stávající uživatelé získají nepatřičné konkurenční výhody. Omezená přístupnost rádiového spektru, zejména v případech, kdy by vhodné rádiové spektrum bylo hůře dostupné, se může stát překážkou v zavádění nových služeb nebo aplikací a může omezovat inovace a hospodářskou soutěž. Získávání nových užívacích práv, a to i formou obchodování s rádiovým spektrem či jiných transakcí mezi uživateli, a zavádění nových pružných kritérií pro používání rádiového spektra může mít dopad na stávající situaci hospodářské soutěže. Členské státy by proto měly před přidělením nových frekvencí důkladně analyzovat vlivy na hospodářskou soutěž, jakož i přijmout vhodná předběžná i následná regulační opatření (jako je novelizace stávajících práv, zákaz některých způsobů nabývání práv na rádiové spektrum, stanovení podmínek pro hromadění rádiového spektra a jeho efektivní využívání, jako jsou podmínky, na něž odkazuje čl. 9 odst. 7 směrnice 2002/21/ES, omezení rozsahu rádiového spektra pro jednotlivé provozovatele a případně zamezení nadměrné akumulaci rádiového spektra), aby se vyhnuly narušení hospodářské soutěže podle zásad čl. 5 odst. 6 směrnice 2002/20/ES a čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 87/372/EHS ze dne 25. června 1987 o frekvenčních pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství (10) (směrnice GSM). Členské státy mohou rovněž podniknout kroky, aby zajistily rovnoměrnější přidělování spektra mezi hospodářské subjekty tím, že vyhradí spektrum novým subjektům v kmitočtovém pásmu či skupině pásem s podobnými vlastnostmi. [Pozměňovací návrh 12]

(13)

Optimální a efektivní využívání rádiového spektra vyžaduje jeho trvalé monitorování a aktuální průhledné informování o používání spektra v celé Unii. Přestože rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství (11) vyžaduje, aby členské státy zveřejňovaly informace o užívacích právech, je v Unii potřebný podrobný soupis stávajícího využívání rádiového spektra a jeho účinnosti podle společné metodiky účinné kontroly a hodnocení, aby se zlepšila efektivita využívání spektra a rádiového zařízení, zejména mezi 300 MHz a 6 GHz, ale i od 6 GHz do 70 GHz, neboť význam těchto frekvencí bude v důsledku rychlého technologického rozvoje růst. Tato analýza by mohla být dostatečně podrobná na to, aby pomohla určit neefektivní technologie a způsoby využívání spektra v soukromém i veřejném sektoru, dále nevyužitá přiřazení spektra a možnosti jeho sdílení, a vyhodnotit budoucí potřeby spotřebitelů a obchodu. Kromě toho, s ohledem na neustálý nárůst počtu aplikací využívajících bezdrátová data, by členské státy měly podporovat účinné využívání rádiového spektra uživatelskými aplikacemi. [Pozměňovací návrh 13]

(14)

Ačkoli vývoj tzv. „kognitivních technologií“ ještě nebyl dokončen, měly by být již v současnosti podrobněji zkoumány a zaváděny pomocí geograficky lokalizovaných informací o využívání rádiového spektra, které by se měly objevit v podrobném soupisu.[Pozměňovací návrh 89]

(15)

Jednotné normy podle směrnice 1999/5/ES jsou nezbytné pro dosažení efektivního využívání rádiového spektra a měly by zohledňovat zákonem stanovené podmínky jeho sdílení. Evropské normy pro nerádiová elektrická a elektronická zařízení a sítě by také měly zamezit rušení ve využívaném rádiovém spektru. Kumulativní dopad rostoucího objemu a hustoty bezdrátových zařízení a aplikací ve spojení s různorodostí způsobů využívání rádiového spektra komplikuje stávající přístupy ke správě rušení. Tyto přístupy je třeba prozkoumat a přehodnotit společně s vlastnostmi přijímačů a promyšlenějšími mechanismy odstraňování rušení, aby nedocházelo ke škodlivým zásahům do současného a budoucího využívání frekvenčního spektra a jeho škodlivému rušení. Členským státům by navíc mělo být umožněno v případě potřeby zavést v souladu s vnitrostátním právem kompenzační opatření týkající se přiměřených nákladů na řešení problematiky rušení a nákladů na migraci. [Pozměňovací návrh 14]

(16)

V souladu s cíli stěžejní iniciativy Komise Digitální agenda pro Evropu by mohly služby bezdrátového širokopásmového připojení významně přispět k hospodářskému oživení a růstu, pokud bude k dispozici dostatečné spektrum, pokud budou rychle přidělována užívací práva a pokud bude umožněno obchodování, aby bylo možné reagovat na vývoj na trhu. Digitální agenda přichází s požadavkem, aby všichni občané Evropské unie měli do roku 2020 přístup k širokopásmovému připojení o rychlosti alespoň 30 Mbps. Pásma, která již byla harmonizována , by proto měla být do roku 2012 schválena pro pozemní komunikace, aby byl zajištěn snadný přístup k bezdrátovému širokopásmovému připojení pro všechny, zejména v kmitočtových pásmech uvedených v rozhodnutích komise 2008/477/ES (12), 2008/411/ES (13) a 2009/766/ES (14). Jako doplnění pozemních širokopásmových služeb by jako rychlé a proveditelné řešení mohl sloužit cenově dostupný satelitní přístup k širokopásmovému připojení, díky němuž by bylo možné zajistit pokrytí vzdálených oblastí Unie. [Pozměňovací návrh 15]

(17)

Podle několika paralelních studií mobilní přenos dat prudce roste a v současnosti se jeho objem každý rok zdvojnásobuje. Tímto tempem, které bude v následujících letech pravděpodobně pokračovat, se objem mobilního přenosu dat v období 2009–2014 zvýší přibližně na 40 násobek. Na zvládnutí tohoto prudkého růstu budou muset regulační orgány a subjekty na trhu zavést několik opatření, včetně vyšší účinnosti frekvenčního spektra ve všech oblastech, případné další harmonizace přidělování frekvenčního spektra pro bezdrátové širokopásmové připojení a přesunu přenosů na jiné sítě prostřednictvím multimodálních zařízení. [Pozměňovací návrh 16]

(18)

Měla by být zavedena flexibilnější opatření upravující využívání spektra s cílem podporovat inovace a vysokorychlostní širokopásmová připojení, které podnikům umožní snížit náklady a zvýšit konkurenceschopnost a poskytnou možnost vytvářet nové interaktivní služby on-line, například v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a služeb všeobecného zájmu. [Pozměňovací návrh 17]

(19)

Evropský trh s téměř 500 miliony obyvateli s vysokorychlostním širokopásmovým připojením by byl klíčovým faktorem pro rozvoj vnitřního trhu, vytvořil by celosvětově jedinečnou zásadní skupinu uživatelů, poskytl by všem regionům nové možnosti a každému uživateli vyšší hodnotu a Unii kapacitu stát se znalostní ekonomikou světového významu. Rychlé rozšíření širokopásmového připojení je zásadní pro rozvoj produktivity v Unii a pro vznik nových a malých podniků, které mohou být vedoucími subjekty v různých odvětvích, například zdravotnictví, zpracovatelském průmyslu a ve službách. [Pozměňovací návrh 18]

(20)

Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) uvádí, že se budoucí požadavky na šířku pásma spektra pro rozvoj standardu International Mobile Telecommunications-2000 (IMT-2000) a pokročilých systémů IMT (tj. mobilní komunikace 3G a 4G) budou v roce 2020 pohybovat v rozmezí 1 280 až 1 720 MHz pro průmysl komerčních mobilních komunikací ve všech regionech ITU, včetně Evropy. Pokud nebudou uvolněna další pásma spektra, která by byla harmonizována na celosvětové úrovni, budou omezení kapacity v mobilních sítích představovat překážky pro nové služby a hospodářský růst. [Pozměňovací návrh 19]

(21)

Kromě včasného a hospodářskou soutěž podporujícího otevření pásma 880-915 MHz a pásma 925-960 MHz (pásmo 900 MHz) v souladu se směrnicí o GSM Evropského parlamentu Rady 2009/114/ES (15), může být pásmo 790-862 MHz (pásmo 800 MHz) optimálně využito pro pokrytí velkých oblastí bezdrátovými širokopásmovými službami. Díky harmonizaci technických podmínek podle rozhodnutí Komise 2010/267/EU ze dne 6. května 2010 o harmonizovaných technických podmínkách využívání kmitočtového pásma 790–862 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací v Evropské unii (16) a doporučení Komise 2009/848/ES ze dne 28. října 2009 k usnadnění uvolnění digitální dividendy v Evropské unii (17) , které vyzývá k vypnutí analogového vysílání do 1. ledna 2012, a s ohledem na rychlý vývoj vnitrostátních předpisů by mělo být do roku 2013 toto pásmo v Unii v zásadě dostupné pro elektronické komunikace. Rychlá implementace, pokud jde o pásmo, je nezbytná k tomu, aby se předešlo technickým poruchám, zejména v pohraničních regionech mezi členskými státy. V dlouhodobějším horizontu by bylo možné uvažovat o dalších pásmech spektra v pásmu ultra krátkých vln (UHF), a to v závislosti na aktuální poptávce trhu, cílech v sociální a kulturní oblasti, získaných zkušenostech a nedostatečné kapacitě jiných pásem spektra vhodných na pokrytí. Mělo by být uvolněno dodatečné spektrum pro bezdrátové širokopásmové služby v pásmu 1 452–1 492 MHz (pásmo 1,5 MHz) a pásmu 2 300–2 400 MHz (2,3 GHz), aby se pokryla rostoucí poptávka po mobilním přenosu dat a mělo by zabezpečit rovnocenné podmínky pro různá technologická řešení a podporovat vznik celoevropských operátorů v rámci Unie Další přidělování spektra pro mobilní služby, např. pásmo 694–790 MHz (700 MHz), by mělo být posouzeno v závislosti na budoucích požadavcích na kapacitu pro bezdrátové širokopásmové služby a pozemní televizní vysílání. [Pozměňovací návrh 20]

(22)

Větší možnosti pro mobilní širokopásmové připojení mají rozhodující význam pro zajištění nových distribučních platforem pro kulturní odvětví, a připravit tak půdu pro další úspěšný rozvoj tohoto odvětví. Jestliže budou další pásma rádiového spektra uvolněna pro bezdrátové služby, je rozhodující, aby služby pozemního televizního vysílání a další subjekty byly schopny nadále poskytovat stávající služby. Náklady na přesun, vzniklé v důsledku uvolnění dalších pásem spektra, mohou být pokryty poplatky za licence, tak aby provozovatelé vysílání měli stejné možnosti, jaké dnes existují v jiných pásmech spektra. [Pozměňovací návrh 21]

(23)

Bezdrátovým přístupovým systémům, jejichž součástí jsou rádiové místní sítě, jejich stávající přidělená pásma nevyžadující licenci 2,4 GHz a 5 GHz již nestačí. Aby se vytvořily podmínky pro další generaci bezdrátových technologií, je zapotřebí širších kanálů umožňujících rychlosti vyšší než 1 Gbps. Mimoto, proveditelnost rozšíření přidělených pásem nevyžadujících licenci pro bezdrátové přístupové systémy, jejichž součástí jsou rádiové místní sítě, jak stanoví rozhodnutí Komise 2005/513/ES  (18) , by měla být posouzena ve vztahu k seznamu stávajícího využívání a nových potřeb frekvenčního spektra a s ohledem na využívání frekvenčního spektra pro jiné účely.[Pozměňovací návrh 22 a 25]

(24)

I když vysílání zůstane významnou distribuční platformou pro obsah, vzhledem k tomu, že je stále nejhospodárnější platformou pro masovou distribuci, širokopásmové připojování, pevné i mobilní, a jiné nové služby poskytují nové příležitosti k tomu, aby kulturní odvětví diverzifikovalo svůj rozsah distribučních platforem, aby poskytovalo služby na přání a využívalo hospodářský potenciál výrazného zvýšení přenosu dat. [Pozměňovací návrh 23]

(25)

Podobně jako v případě normy „GSM“, která byla díky včasné a přesvědčivé celoevropské harmonizaci úspěšně přijata po celém světě, měla by Unie stanovit světový program pro nové přidělování rádiového spektra v budoucnosti, zejména pokud jde o jeho nejúčinnější část. Pro zajištění harmonizace na světové úrovni a koordinace se sousedními třetími zeměmi budou klíčovou roli hrát dohody, jež mají být uzavřeny na světové konferenci o radiokomunikacích (WRC) v roce 2016. [Pozměňovací návrh 24]

(26)

Protože společný přístup a úspory z rozsahu jsou klíčem k rozvoji širokopásmových komunikací v celé Unii a mohou zabránit narušování hospodářské soutěže a fragmentaci trhu mezi členskými státy, měly by být po dohodě členských států a Komise stanoveny určité autorizační a procedurální podmínky. Podmínky by měly primárně zabezpečit přístup nových subjektů na trhu k nižším pásmům prostřednictvím aukcí nebo jiných soutěžních postupů. Podmínky by rovněž mohly zahrnovat povinnost pokrytí, velikost bloků spektra, lhůty pro udělení práv, přístup k operátorům mobilních virtuálních sítí (MVNO) a délku užívacích práv. Vzhledem k významu obchodování se spektrem pro zvyšování efektivního využívání spektra , usnadnění vzniku nových celoevropských služeb a rozvoj vnitřního trhu bezdrátových zařízení a služeb by tyto podmínky měly platit pro kmitočtová pásma, která jsou přidělena pro bezdrátové komunikace a která jsou spojena s možností převádět nebo pronajímat užívací práva. [Pozměňovací návrh 26]

(27)

Jiná odvětví, jako je doprava (pro bezpečnostní, informační a řídící systémy), výzkum a vývoj, kultura, elektronické zdravotnictví, elektronické začleňování a ochrana veřejnosti a odstraňování následků živelných pohrom – v posledním případě s ohledem na stále častější využívání videopřenosů a datových přenosů pro rychlou a účinnou službu – , mohou potřebovat další pásma spektra. Optimalizace synergií a přímých vazeb mezi politikou v oblasti rádiového spektra a činnostmi ve výzkumu a vývoji a provádění studií rádiové kompatibility mezi jednotlivými uživateli spektra by mělo pomoci inovacím. Příslušné výzkumné organizace by měly pomoci s řešením technických otázek regulace spektra, zejména formou poskytování testovacích zařízení na ověřování modelů rušení, které jsou podstatné pro legislativu Unie. Podle výsledků výzkumu prováděného jako součást 7. rámcového programu pro vědu, výzkum a technologický rozvoj (19) je třeba prozkoumat potřeby spektra u projektů, které mohou mít velký hospodářský nebo investiční potenciál, zejména pro malé a střední podniky, např. kognitivní rádio nebo elektronické zdravotnictví. Rovněž by měla být zajištěna přiměřená ochrana proti škodlivému rušení, aby byl podpořen výzkum a vývoj a vědecká činnost. [Pozměňovací návrh 27]

(28)

Strategie Evropa 2020 stanoví environmentální cíle pro udržitelné a konkurenční hospodářství účinně využívající zdroje například formou zlepšení účinnosti využívání zdrojů o 20 %. Jak je zdůrazněno v Digitální agendě pro Evropu, hlavní úlohu zde hraje odvětví informačních a komunikačních technologií. Mezi navrhovaná opatření patří urychlené zavádění inteligentních systémů řízení energie v celé Unii (inteligentní sítě a inteligentní měření) s využitím komunikačních možností na snížení spotřeby energie a rozvoj inteligentních dopravních systémů a inteligentního řízení dopravy na snížení emisí oxidu uhličitého z dopravy. Účinné využívání technologií v oblasti rádiového spektra by také mohlo pomoci snížit spotřebu energie rádiovými zařízeními a omezit environmentální dopady ve venkovských a odlehlých oblastech.

(29)

Pro blaho občanů a koherentní přístup k povolování využití rádiového spektra v Unii je nezbytná ochrana zdraví veřejnosti proti elektromagnetickým polím. Přestože se na ochranu veřejného zdraví před elektromagnetickým polem vztahuje doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (0-300 GHz) (20) a v souladu s ním je nezbytné dosáhnout lepšího porozumění reakcím živých organismů na elektromagnetická pole a zajistit trvalé monitorování ionizačních a neionizačních účinků používání rádiového spektra na zdraví, a to včetně reálných kumulativních účinků používání rádiového spektra o různých kmitočtech ve stále větším počtu různých zařízení. Při dosahování přiměřené úrovně veřejné bezpečnosti by měly členské státy zajistit, aby byla ochranná opatření z hlediska technologie a služeb neutrální. [Pozměňovací návrh 28]

(30)

Důležité cíle ve veřejném zájmu, jako je bezpečnost osob, vyžadují koordinovaná technická řešení, aby mohly spolupracovat záchranné a havarijní služby různých členských států. Pro rozvoj a volné šíření služeb a zařízení pro zajišťování bezpečnosti a pro inovační celoevropská nebo interoperabilní bezpečnostní a záchranná řešení je třeba zajistit dostatečné spektrum v koordinovaném celoevropském bloku radiového frekvenčního spektra . Studie již ukázaly, že v následujících 5 až 10 letech budou v celé Unii potřebná další harmonizovaná pásma spektra pod 1 GHz, aby mohly být poskytovány mobilní širokopásmové služby pro ochranu veřejnosti a odstraňování následků živelných pohrom. Jakékoli dodatečné harmonizované přidělení frekvenčního spektra pro účely ochrany veřejnosti a pomoci při zmírňování následků katastrof pod úrovní 1 GHz by mělo zahrnovat i přezkoumání potenciálu na uvolnění nebo společné využívání jiného frekvenčního spektra využívaného pro účely ochrany veřejnosti a pomoci při zmírňování následků katastrof. [Pozměňovací návrh 29]

(31)

Regulace rádiového spektra má silné přeshraniční a mezinárodní rozměry, což je dáno vlastnostmi šíření, mezinárodním charakterem trhů závislých na rádiových službách a nutností zamezit škodlivému rušení mezi jednotlivými státy. Z odkazů na mezinárodní smlouvy ve směrnicích 2002/21/ES a 2002/20/ES ve znění směrnice 2009/140/ES navíc vyplývá, že členské státy nesmí přijímat mezinárodní závazky, které brání nebo omezují plnění jejich povinností v rámci Unie. Členské státy by měly v souladu s judikaturou vyvinout veškeré úsilí potřebné k zajištění vhodného zastoupení Unie v mezinárodních orgánech odpovědných za koordinaci spektra v otázkách spadajících do její působnosti. Pokud je v sázce politika nebo pravomoc Unie, měla by Unie převzít politickou iniciativu v přípravě jednání a zajistit, aby Unie na mnohostranných jednáních vystupovala jednotně, s cílem vytvořit globální synergie a úspory z rozsahu při využívání frekvenčního spektra , včetně jednání s Mezinárodní telekomunikační unií, jak to odpovídá stupni její odpovědnosti za záležitosti spojené s rádiovým spektrem spadající do působnosti právních předpisů Unie. [Pozměňovací návrh 30]

(32)

Pro další vývoj stávající praxe a na základě zásad definovaných v závěrech Rady ze dne 3. února 1992 týkajících se postupu na Světové správní konferenci rádiových komunikací v roce 1992, a v případech, kdy se WRC a další mnohostranná jednání týkají zásad a politických záležitostí s důležitým rozměrem pro Unii, měla by mít Unie vedle dlouhodobého cíle, kterým je členství v Mezinárodní telekomunikační unii společně s členskými státy, možnost stanovit nové postupy na ochranu svých zájmů při mnohostranných jednáních; aby toho dosáhla, může Komise po zvážení stanoviska Skupiny pro politiku rádiového spektra (RSPG) v souladu s ustanovením směrnice 2002/21/ES také navrhovat Evropskému parlamentu a Radě společné politické cíle.

(33)

Má-li být zamezeno rostoucímu tlaku na kmitočtové pásmo vyhrazené pro družicovou navigaci a komunikaci, je při novém plánování využití spektra nutné zajistit jejich šířku pásma. Světová radiokomunikační konference 2012 zahrnuje konkrétní body, které jsou pro Unii podstatné, jako je digitální dividenda, vědecké a meteorologické služby, udržitelný rozvoj a změna klimatu, družicová komunikace a využití rádiového spektra pro program Galileo (ustavený nařízením Rady (ES) č. 876/2002 ze dne 21. května 2002 o zřízení společného podniku Galileo (21), a nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 ze dne 12. července 2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy (22)), jakož i Evropský program monitorování Země (GMES) (23) zaměřený na lepší využití údajů z pozorování Země. [Pozměňovací návrh 31]

(34)

Členské státy by měly pokračovat ve dvoustranných jednáních se sousedními třetími zeměmi, včetně kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí, aby splnily své závazky vůči Unii v otázkách koordinace kmitočtů a aby se pokusily dosáhnout dohod, jež mohou být pozitivním precedentem pro další členské státy. Unie by měla členským státům poskytnout odbornou a politickou podporu v jejich dvoustranných a vícestranných jednáních se třetími zeměmi, zejména sousedními zeměmi, včetně kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí. Mělo by to rovněž napomoci předcházení případům škodlivého rušení a zlepšit účinnost rádiového spektra a konvergenci využití spektra i za hranicemi Unie. Zvláště naléhavá jsou opatření v pásmu 800 MHz a 3,4–3,8 GHz pro přechod na celulární širokopásmové technologie a pro harmonizaci spektra potřebného pro modernizaci řízení letecké dopravy. [Pozměňovací návrh 32]

(35)

Aby bylo možné uskutečnit cíle tohoto programu, je důležité rozvíjet vhodný institucionální rámec pro koordinaci správa spektra a jeho regulaci na úrovni Unie, přičemž je třeba brát v úvahu pravomoci a odborné znalosti vnitrostátních správ. Tento rámec může také napomoci tomu, aby koordinace spektra mezi členskými státy probíhala v kontextu vnitřního trhu. Nezbytná je rovněž spolupráce a koordinace mezi normalizačními orgány, výzkumnými ústavy a Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT).

(36)

Komise by měla každý rok předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o výsledcích dosažených na základě tohoto rozhodnutí, jakož i o plánovaných budoucích opatřeních. [Pozměňovací návrh 33]

(37)

Při vypracování návrhu vzala Komise v maximální míře v úvahu stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra.

(38)

Tímto rozhodnutím není dotčena ochrana poskytovaná subjektům na trhu podle směrnice 2009/140/ES, [Pozměňovací návrh 34]

a)

podporování účinného využívání rádiového spektra, aby byla co nejlépe uspokojována stoupající poptávka po využití kmitočtů; přičemž bude zároveň respektována důležitá sociální, kulturní a ekonomická hodnota spektra ;

▐

b)

uplatňování nejvhodnějšího, nediskriminačního a nejjednoduššího systému oprávnění, a to tak, aby byla maximalizována flexibilita a účinnost využívání rádiového spektra;

c)

zaručení rozvoje vnitřního trhu a digitálních služeb zajištěním účinné hospodářské soutěže , celoevropsky rovných podmínek pro všechny a podporou vzniku budoucích celoevropských služeb;

d)

podporování inovací; .

e)

řádné zohlednění příslušných právních předpisů Unie o vlivech emisí elektromagnetického pole na lidské zdraví při definování technických podmínek pro využívání spektra;

f)

podporování neutrality technlogií a služeb při využívání spektra. [Pozměňovací návrh 36]

a)

uplatňování neutrality technologií a služeb při využívání rádiového spektra v sítích a službách elektronických komunikací a přenos nebo pronájem individuálních práv na využívání rádiových kmitočtů;

b)

podpora harmonizace používání rádiových kmitočtů v celé Unii způsobem, který je v souladu s potřebou zajistit jejich účinné a efektivní využívání těchto frekvencí;

c)

usnadnění zvýšeného mobilního přenosu dat i širokopásmových služeb, zejména podporou flexibility a v zájmu prosazování inovací, přičemž se zohlední, že je třeba předcházet případům škodlivého rušení a zajistit technickou kvalitu služeb;

d)

udržování a rozvíjení efektivní hospodářské soutěže tím, že se zabrání (s využitím předběžných či následných opatření) nadměrné akumulaci rádiových kmitočtů, což by vedlo ke značnému narušení hospodářské soutěže. [Pozměňovací návrh 37]

a)

přidělení dostatečného a vhodného rádiového spektra pro mobilní přenos dat, a to ve výši alespoň 1 200 MHz do roku 2015, pokud není v programu politiky rádiového spektra stanoveno jinak, v zájmu podpory politických cílů Unie a optimálního uspokojení vzrůstající poptávky po mobilním přenosu dat, což umožní rozvoj komerčních a veřejných služeb při zohlednění důležitých cílů veřejného zájmu, jako je kulturní rozmanitost a pluralita sdělovacích prostředků ; [Pozměňovací návrh 38]

b)

překlenutí digitální propasti a dosažení cílů Digitální agendy pro Evropu, přičemž se zajistí, že všichni občané Unie budou mít do roku 2020 přístup k širokopásmovému připojení o minimální rychlosti 30 Mbps, a umožní, aby v Unii byla nejvyšší možná rychlost a kapacita širokopásmového připojení; [Pozměňovací návrh 39]

c)

umožnění, aby Unie získala vedoucí postavení v poskytování širokopásmových služeb bezdrátových elektronických komunikací tím, že uvolní dostatečné spektrum v pásmech, která jsou z hlediska nákladů nejefektivnější, aby tyto služby byly obecně dostupné; [Pozměňovací návrh 40]

d)

zajištění příležitostí pro komerční odvětví i veřejné služby prostřednictvím vyšších kapacit mobilního širokopásmového připojení; [Pozměňovací návrh 41]

e)

maximalizace flexibility využívání rádiového spektra, podpora inovací a investic formou důsledného uplatňování zásad neutrality technologií a služeb v celé Unii, tak aby byly v celé Evropě zajištěny rovné podmínky pro možná technologická řešení a formou vhodné regulační předvídatelnosti , otevřením harmonizovaného rádiového spektra novým vyspělým technologiím a možností obchodovat s právy na rádiové spektrum , čímž se vytvoří možnosti pro vznik budoucích celoevropských služeb ; [Pozměňovací návrh 42]

f)

posílení účinného používání rádiového spektra využitím výhod plynoucích z obecných oprávnění a zvyšováním využívání těchto druhů oprávnění;

g)

využívání sdílení pasivních infrastruktur tam, kde by to bylo přiměřené a nediskriminační, jak je uvedeno v článku 12 směrnice 2002/21/ES; [Pozměňovací návrh 43]

h)

udržování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže zejména ve službách elektronických komunikací, a to prostřednictvím preventivních či nápravných opatření proti nadměrné akumulaci rádiových kmitočtů některými hospodářskými subjekty, která by způsobila značné narušení hospodářské soutěže; odebráním práv k využívání kmitočtů či jinými opatřeními nebo přidělováním kmitočtů takovým způsobem, který vyrovnává narušení trhu ; [Pozměňovací návrh 44]

i)

snížení fragmentace a plné využití potenciálu vnitřního trhu , aby posilováním koordinace a harmonizace technických podmínek pro využívání, případně dostupnost rádiového spektra došlo k vytvoření celoevropsky rovných podmínek a tím se podpořil hospodářský růst a úspory z rozsahu na úrovni Unie; [Pozměňovací návrh 45]

j)

předcházení případům škodlivého rušení či narušování jinými rádiovými nebo nerádiovými zařízeními, a to usnadněním přípravy norem, jež umožní flexibilní a efektivní využívání rádiového spektra a zvýší odolnost přijímačů vůči rušení, přičemž bude brán v úvahu zejména kumulativní dopad rostoucích objemů a hustoty rádiových zařízení a aplikací;

k)

při definování technických podmínek pro přidělování spektra budou brány v úvahu výsledky výzkumu ověřeného příslušnými mezinárodními organizacemi o možných vlivech emisí elektromagnetického pole na lidské zdraví a budou aplikovány způsobem, který je z hlediska technologie a služeb neutrální . [Pozměňovací návrh 46]

l)

zajištění dostupnosti nových spotřebitelských produktů a technologií, tak aby byl zajištěn souhlas spotřebitelů s přechodem na digitální technologii a účinné využívání digitální dividendy; [Pozměňovací návrh 47]

m)

snížení uhlíkové stopy Unie zvýšením technické účinnosti bezdrátových komunikačních sítí a aplikací; [Pozměňovací návrh 48]

a)

Členské státy mohou omezit velikost spektra, na něž jsou jakémukoli subjektu udělena užívací práva, nebo mohou stanovit pro tato užívací práva podmínky, jako je poskytování velkoobchodního přístupu, vnitrostátního nebo regionálního roamingu, v některých pásmech nebo některých skupinách pásem s podobnými charakteristikami, například u pásem pod 1 GHz přidělených službám elektronických komunikací; [Pozměňovací návrh 59]

b)

Členské státy mohou podniknout kroky, aby zajistily rovnoměrnější přidělování rádiového spektra mezi hospodářské subjekty tím, že vyhradí rádiové spektrum novým subjektům v kmitočtovém pásmu či skupině pásem s podobnými vlastnostmi, a tím, že rádiové spektrum v těchto kmitočtových pásmech vyhradí pro užívání nevyžadující licenci; [Pozměňovací návrh 60]

c)

Členské státy mohou odmítnout udělit nová užívací práva nebo umožnit nová využití spektra v některých pásmech, případně mohou stanovit podmínky pro nově udělená užívací práva či oprávnění nových využití spektra, pokud by to vedlo k akumulaci kmitočtů spektra na straně některých hospodářských subjektů a v případech , kdy by taková akumulace pravděpodobně významně narušila hospodářskou soutěž. [Pozměňovací návrh 61]

d)

Členské státy mohou zakázat převod užívacích práv na spektrum nebo stanovit podmínky užívacích práv, jež nepodléhají kontrole slučování na úrovni členského státu ani Unie, pokud by mohlo dojít k významnému narušení hospodářské soutěže.

e)

Členské státy mohou v souladu s článkem 14 směrnice 2002/20/ES upravit stávající práva, pokud je to nezbytné za účelem nápravy v případě nadměrné akumulace kmitočtů spektra na straně některých hospodářských subjektů, která by mohla narušit hospodářskou soutěž. [Pozměňovací návrh 62]