Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akt o jednotném trhu Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry „Společně pro nový růst“

Dne 13. dubna 2011 se Komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – „Společně pro nový růst“

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 3. října 2011.

Na 475. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 26. a 27. října 2011 (jednání dne 27. října 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 150 hlasy pro, 4 členové se zdrželi hlasování.

1.1 Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) pozorně sleduje jednotný trh z pohledu občanské společnosti a v roce 1994 za tímto účelem zřídil Středisko pro sledování jednotného trhu (SSJT). Přispěl k iniciativě Komise zaměřené na nastartování a oživení jednotného trhu, lituje však, že Komise v plné míře neprovedla patřičnou syntézu zpráv Montiho, Lamassoureho, Gonzáleze, Grecha a Hercoga tak, aby byl skutečně vytvořen jednotný trh pro spotřebitele a občany, jak požadoval Evropský parlament v usnesení ze dne 20. května 2010.

1.2 Ve stanovisku k Aktu o jednotném trhu (1) EHSV stanovil řadu opatření, která v Aktu o jednotném trhu postrádá. Mezi chybějící nástroje patří poplatky za autorská práva, přezkum směrnice o autorských právech, neutralita sítě, ochrana údajů, ochrana investorů, protokol o sociálním pokroku, statut evropských soukromých společností, elektronické zadávání zakázek, evropské ratingové agentury, rovné postavení mužů a žen, mikropodniky a rodinné podniky, opatření na podporu zakládání nových podniků a rozšiřování již existujících podniků, kreditní a debetní karty, elektronické platby, spotřební úvěry, předlužení, mezibankovní převody, mládež, úplné zavedení eura, zlepšení fungování jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) atd.

1.3 Výbor si pro integrovaný jednotný trh vytyčil řadu priorit, z nichž některé nyní uvádí v seznamu prioritních opatření nazývaných „dvanáct nástrojů:“ Listina základních práv jako nedílná součást jednotného trhu; služby; maloobchodní finanční služby; služby obecného zájmu; udržitelný rozvoj; malé a střední podniky a jiné právní formy podnikání; konkurenceschopnost; normalizace; jednotný digitální trh; správa podniků a zapojení pracovníků; volný pohyb pracovníků a jejich hospodářské svobody; právní předpisy pro veřejné zakázky; vnější rozměr; přístup k právní ochraně / kolektivní odškodnění.

2.1 Vnitřní trh vykazuje určitý počet nedostatků, na něž upozornili Mario Monti ve své zprávě s názvem Nová strategie pro jednotný trh a Evropský parlament ve zprávě Vytvoření jednotného trhu pro spotřebitele a občany, jejímž autorem je Louis Grech. Vyřešení těchto nedostatků vyžaduje vypracování proaktivní a průřezové strategie. To znamená skoncovat s roztříštěností trhu a odstranit překážky a zábrany pro volný pohyb služeb, pro inovace a tvořivost. Znamená to posílit důvěru občanů k jejich vnitřnímu trhu a nabídnout spotřebitelům všechny výhody, jež skrývá.

2.2 V rámci odpovědi na tyto výzvy předložila Komise k diskuzi padesát návrhů, jež uvedla ve svém sdělení „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ (2). Na základě příspěvků obdržených během veřejné diskuze identifikovala Komise dvanáct nástrojů. Navrhuje, aby EU do konce roku 2012 přijala u každého z nich klíčové opatření na podporu hospodářského růstu a posílení důvěry občanů.

2.3 K tomu, aby navržená opatření přinesla očekávané výsledky z hlediska růstu a zaměstnanosti, je nutno, aby existovaly podmínky pro jejich rozvoj a účinné provádění. Tyto podmínky jsou přinejmenším čtyři: 1) lepší dialog s celou občanskou společností jako celkem; 2) těsné partnerství s různými tržními subjekty; 3) účinné informování občanů a podniků; 4) důslednější kontrola uplatňování pravidel jednotného trhu. Na konci roku 2012 půjde o to dát podnět k nové etapě rozvoje jednotného trhu. Úvahy budou vycházet z rozsáhlé hospodářské studie, jejíž výsledky by měly umožnit identifikovat oblasti, v nichž existují nevyužité potenciály růstu, a případně zjistit nové nástroje růstu. Komise bude také dbát na to, aby pomocí nových nástrojů správy konzultovala občanskou společnost a všechny subjekty jednotného trhu.

3.1 EHSV vítá záměr Komise podpořit růst a posílit důvěru v jednotný trh. Výbor připomíná, že jednotný trh je pilířem evropské integrace, jenž může mít hmatatelný přínos pro evropské zainteresované strany a může evropským ekonomikám zajistit udržitelný růst. Za stávajících podmínek tedy fungující jednotný trh zaměřený na budoucnost není jen žádoucí, ale zásadní pro politickou a hospodářskou budoucnost Evropské unie. Aby tyto výhody skutečně nastaly, je mimořádně důležité, aby návrhy, které Komise předloží, byly ambiciózní a řešily podstatně více problémů, než jen málo významné konkrétní otázky.

3.2 Výbor uznává, že sdělení Komise je teprve druhou fází procesu, po níž bude muset následovat mnoho dalších. Sdělení je výrazem rozhodnutí Komise rozpracovat 12 nástrojů z původních 50 návrhů, které předložila ve sdělení Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Výbor konstatoval, že na rozdíl od toho, co Komise slibovala, nebylo mnoho navržených nástrojů nových, neboť již byly součástí pracovních programů Komise na roky 2010 a 2011 (3).

3.3 Navíc by Výbor rád pochopil logiku celého politického rozhodnutí, jež je základem pro vytvoření jednotného trhu a jež nakonec vedlo Komisi k tomu, že z tolika opatření zvolila dvanáct. Žádné takové souvislosti totiž nevyplývají ani ze sdělení ani z analýzy zmíněných opatření.

3.4 EHSV vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na ostatních návrzích uvedených v původním sdělení (KOM(2010) 608), které nejsou uvedeny mezi 12 nástroji. Dále Komisi doporučuje, aby uvažovala i o chybějících nástrojích (viz odstavec 1.2) zmíněných v předchozím stanovisku Výboru pojednávajícím o Aktu o jednotném trhu. Výbor by chtěl být informován o vývoji v obou oblastech a připomíná Komisi, že k zajištění brzkého pozitivního dopadu dalšího vývoje jednotného trhu na růst v Evropě je nutné rychle přijmout navazující opatření.

3.5 O řadě návrhů se již jedná a plánuje se, že budou předloženy ještě před koncem tohoto roku. EHSV očekává, že ho Komise bude v souvislosti s těmito i dalšími konkrétními návrhy konzultovat, aby mohl vyjádřit postoje všech významných zainteresovaných stran. EHSV je rovněž připraven se zapojit do posouzení dopadů, které by nové právní předpisy měly na jednotný trh, a je ochoten přispět do rozsáhlé hospodářské studie, jejíž výsledky by měly umožnit identifikovat mezery na trhu, v nichž existuje nevyužitý potenciál růstu, a případně zjistit nové nástroje růstu. EHSV konstatuje, že je zapotřebí vyvinout větší úsilí při zjišťování dopadu minulých i stávajících právních předpisů v oblasti jednotného trhu a zaměřit se na určení toho, zda se kombinaci opatření podařilo radikálně změnit způsob fungování jednotného trhu z hlediska přímo hmatatelných výhod pro podniky, pracovníky a spotřebitele.

3.6 EHSV také zdůrazňuje, že odpovědnost za vývoj jednotného trhu nespočívá pouze v přijetí kroků a opatření spadajících do odpovědnosti GŘ pro vnitřní trh a služby, nýbrž i do mnoha dalších oblastí politiky. V této souvislosti Výbor poukazuje na význam iniciativ jako Digitální agenda (4) či Zpráva o evropském občanství (5) a důrazně vyzývá Komisi, aby zajistila pokrok ve vytváření fungujícího jednotného trhu v oblastech politiky, jimiž se tato sdělení zabývají.

3.7 Na úvod Komise vyzdvihuje význam udržitelného rozvoje. Výbor lituje, že se toto sdělení nezmiňuje o ambiciózní strategii udržitelného rozvoje, kterou Komise přijala v roce 2008. Nutnosti přejít k udržitelnějším modelům výroby a spotřeby by se měla dostat podpora, kterou si zaslouží.

3.8 V době před Lisabonskou smlouvou měly politické a hospodářské zájmy sjednocující se Evropy přednost před sociálními otázkami a udržitelností. Je možné říci, že v Lisabonské smlouvě byla tato nerovnost vyvážena, stejně důležité se staly i jiné zájmy (příslušných výsledků v praxi je však třeba vyčkat). Ve sdělení se však několikrát poukazuje na skutečnost, že by neměla být vytvořena další zátěž pro podniky či další náklady pro spotřebitele, nicméně se nehovoří o dopadu na pracovníky a veřejné orgány.

3.9 EHSV by rád zopakoval svůj požadavek holistického přístupu. Je toho názoru, že podpora růstu a podnikatelského potenciálu má zásadní význam, nicméně se domnívá, že návrhy by se měly více zaměřit na spotřebitele a občany jakožto nezávislé subjekty při vytváření jednotného trhu.

3.10 EHSV požaduje nulovou toleranci v případě, že členské státy neprovádějí právní předpisy EU, a připomíná Radě a Komisi, že pozdní, nejednotné a neúplné provádění je stále největší překážkou fungování jednotného trhu. Velmi by uvítal, kdyby členské státy zveřejnily srovnávací tabulky, neboť by tím přispěly k lepší propagaci a pochopení jednotného trhu (6).

4.1.1 EHSV vítá návrhy, které by měly vést k vyřešení některých problémů, jimž malé a střední podniky čelí, zejména co se týče lepšího přístupu k financování prostřednictvím přeshraničního rizikového kapitálu. Výbor však upozorňuje na to, že k vyřešení obecnějšího omezeného přístupu k financování, s nímž se mnoho malých a středních podniků po celé Evropě v důsledku krize potýká, to nestačí. Navíc je třeba věnovat větší pozornost potřebám mikropodniků a rodinných podniků, neboť často nemají přístup k dostupným podpůrným mechanismům a jejich finanční udržitelnost je často ohrožována pozdními platbami nebo neplacením. Měl by se posoudit vliv dohody Basel III na ochotu bank k financování malých a středních podniků.

4.1.2 EHSV by rovněž rád připomněl, že většina dalších klíčových opatření bude mít ve větší či menší míře dopad na malé a střední podniky. Neměla by se podceňovat úloha iniciativy „Small Business Act“. Ve všech legislativních návrzích by proto měla být uplatňována zásada „Think Small First“ a její dopad na malé a střední podniky, mikropodniky a rodinné podniky by měl být posuzován předem. Její uplatňování a monitorování by pro politiku EU pro malé a střední podniky mělo být prioritou.

4.1.3 Budoucí jazykový režim patentu EU musí zajistit, že podniky ze zemí, jejichž úřední jazyk nepatří mezi úřední jazyky patentu EU, obdrží finanční podporu, aby byla vyloučena veškerá diskriminace.

4.2.1 Navrhované klíčové opatření k dosažení větší mobility občanů má modernizovat systém uznávání odborných kvalifikací. Podpora mobility pracovníků mezi různými pracovními místy a různými územími by mohla pomoci zlepšit fungování evropských trhů práce a poskytování přeshraničních služeb. Podniky po celé Evropě se potýkají se závažným nedostatkem kvalifikace, který je zčásti způsoben nedostatkem odborného vzdělávání a odborné přípravy. Pokrok v této oblasti je žádoucí a Výbor naléhá na Komisi, aby se rovněž zabývala problémem široké škály jiných překážek, které stále ještě brání občanům ve snadném pohybu přes hranice v EU.

4.2.2 Uznávání odborných kvalifikací se zkoušelo již dříve, na konci 80. let 20. století, kdy bylo členských států méně. Směrnice o odborných kvalifikacích přijatá v roce 2005 konsolidovala 15 předchozích směrnic upravujících jednotlivé kategorie regulovaných povolání. Jelikož Komise doposud nedosáhla svého cíle, přistoupila v roce 2010 k přezkumu směrnice.

4.2.3 EHSV by rád zdůraznil, že přijetí jakýchkoli dalších právních předpisů mimo stávající směrnici by měla předcházet důkladná analýza toho, jak lze změnit stávající právní předpisy tak, aby více podporovaly vzájemné uznávání odborných kvalifikací. EHSV upozorňuje, že je nutné:

4.2.4 EHSV navrhuje, aby se zatím, než dojde k plné harmonizaci mezi 27 členskými státy, zvážila možnost jiného přístupu založeného na společné činnosti menšího počtu členských států, za případného využití posílené spolupráce, která by se řídila vývojem v oblasti vzorců mobility a trhu práce. To by mohlo zajistit úspěch nezbytný ke zlepšení mobility pracovníků. Po tomto prvním kroku by mohlo být snazší zaměřit se na plnou harmonizaci.

4.2.5 EHSV nepovažuje za nutný přezkum směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění, neboť ustavila dostačující právní rámec. Stále ještě je třeba zlepšit funkci jejích přeshraničních aspektů.

4.3.1 Práva duševního vlastnictví musí platit pro autory, vlastníky autorských práv i spotřebitele (8). Spotřebitelé by měli mít přístup k obsahům a produktům chráněným autorským právem a ke službám založeným na materiálu chráněném autorským právem bez ohledu na to, kde se v EU nacházejí. Je zapotřebí důslednější celoevropský přístup k udělování licencí a vybírání poplatků.

4.3.2 Pro spotřebitele je stávající právní rámec práv duševního vlastnictví matoucí, o to horší je situace na celoevropské úrovni. Právní rámec musí být vyjasněn a právní sankce a výkon práv musí být přiměřené. S jednotlivými spotřebiteli, kteří by práva duševního vlastnictví mohli porušovat neúmyslně nebo v malé míře ke své osobní potřebě, by se mělo zacházet jinak než s trestnou činností ve velkém komerčním měřítku.

4.4.1 Alternativní řešení sporů může být vhodným nástrojem, jenž by pomohl chránit spotřebitele a umožnil jim rychlý a nenákladný výkon jejich práv. A to nejen v souvislosti s elektronickým obchodováním, ale obecně. Zájmy spotřebitelů musí být prioritou tohoto mimosoudního mechanismu a v případě potřeby by mělo být možné je vymáhat právní cestou. Výbor vítá legislativní návrh týkající se alternativního řešení sporů, jehož předložení je plánováno v pracovním programu Komise na rok 2011, a připomíná, že návrh musí poskytovat vysokou úroveň ochrany.

4.4.2 Kromě zavedení alternativního řešení sporů provedlo GŘ pro spravedlnost konzultaci o kolektivním odškodnění. Na listopad se však bohužel neplánuje předložení legislativního návrhu, ale pouze sdělení o výsledcích jarní konzultace, což je zklamáním. Nyní je nejvyšší čas přejít od slov k činům. Výbor doufá, že legislativní návrh bude brzy podán. Tento návrh musí vyústit v mechanismus kolektivního odškodnění, který bude uplatňován na vnitrostátní úrovni i přes hranice a bude dostupný všem spotřebitelům na jednotném trhu.

4.4.3 Měl by být k dispozici všem, jejichž práva na jednotném trhu jsou porušována. Práva spotřebitelů porušují nejenom dodavatelé zboží a poskytovatelé služeb, ale jsou poškozována i nespravedlivými smluvními podmínkami a nekalými obchodními praktikami. K systémům kolektivního odškodnění by měli mít přístup také pracovníci, jejichž práva jsou porušována, a obecně občané, kteří trpí diskriminací. Podobnou ochranu vůči nekalým obchodním praktikám atp. by mohly potřebovat i malé a střední podniky.

4.4.4 Spotřebitelé obecně stále ještě nepociťují výhody jednotného trhu v oblasti maloobchodních finančních služeb. Výbor sice vítá, že se pokračuje v práci na transparentnosti bankovních poplatků a větší ochraně vypůjčovatelů, nicméně je třeba činit více pro podporu přeshraničního přístupu k maloobchodním finančním službám. I základní platební účty by měly být dostupné pro všechny občany v celé EU.

4.4.5 EU vítá přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, při níž bude zaměřena větší pozornost na hledisko spotřebitelů, a těší se, že se vyjádří ke konkrétním návrhům. Stejně tak je třeba uvítat vyšší stupeň dohledu nad trhem na vnitrostátní i celoevropské úrovni.

4.4.6 Přímá práva občanů a spotřebitelů vyplývající z jednotného trhu jsou základním kamenem integrace trhu a poskytují hmatatelné výhody evropské hospodářské integrace, ať již se jedná o práva cestujících, poplatky za roamingové služby či elektronické obchodování. Spotřebitelé (cestující) musí mít rychlý a snadný přístup k mechanismům, jež jim mohou pomoci prosadit jejich práva, zejména nachází-li se v obtížné situaci – například když se ocitnou v zahraničí bez prostředků na návrat do své země. Kromě toho má zásadní význam jednotné uplatňování, protože se s cestujícími nezachází v celé EU stejně a ve vymáhání práv existují značné rozdíly, stejně jako ve výkladu platných pravidel a předpisů.

4.5.1 Výbor podporuje návrh na zvýšení standardu služeb, ale upozorňuje na skutečnost, že by se měl brát ohled na specifický charakter služeb a že model normalizace zboží nelze automaticky přebírat. Při dalším vývoji norem v oblasti služeb se musí brát zřetel na potřeby trhu a společnosti i na bezpečnost spotřebitelů.

4.5.2 EHSV vítá návrh, aby skupina na vysoké úrovni pro služby podnikům určila hlavní překážky a místa přetížení trhu.

4.5.3 Výbor vítá iniciativu spočívající v modernizaci veřejné správy zřizováním tzv. jednotných kontaktních míst. Administrativní spolupráce v oblasti přeshraničních záležitostí je jednoznačným přínosem. Tato spolupráce musí být rozšířena také na oblasti politiky, kde se jedná o plnění povinností. EHSV považuje závěry Komise o dopadu směrnice o službách a o fungování sektoru služeb za předčasné, neboť směrnice je v platnosti pouze několik málo let (9).

4.6.1 V souvislosti s energetickými sítěmi (10) se Výbor domnívá, že členské státy musí mít i nadále možnost samy si zvolit druh energie. Je v obecném zájmu mít k dispozici dobré sítě, zajistit poskytování kvalitních služeb a všechny prostředky, které za dostupnou cenu zaručují její univerzálnost, bezpečnost a kontinuitu. Unie by na mezinárodní scéně v oblasti energetiky a energetických přenosových sítí měla promlouvat jednotně. Měla by tyto otázky – zejména problematiku zabezpečení dodávek energie – pojímat jako nedílnou součást své diplomatické činnosti (evropská politika sousedství) a navrhnout správní normy pro tranzitní země. Spolu s Unií jako celkem by členské státy měly ve světě obhajovat solidaritu v oblasti energetiky a v Unii dodržovat zásadu obecného zájmu. EHSV dále požaduje, aby byl zřízen evropský poradní výbor pro energetiku a změnu klimatu.

4.6.2 Co se týče dopravy (11), EHSV vyzývá k lepšímu propojení jak západních a východních, tak severních a jižních zemí v EU. Přál by si rovněž, aby byla výslovně zohledněna tzv. politika sousedství včetně dalšího spojení s východními a jižními sousedy EU. Komise by se spolu s členskými státy měla soustředit hlavně na síť jako celek, a ne pouze na jednotlivé projekty infrastruktury. To rovněž posílí solidaritu mezi členskými státy. Výbor by rád zdůraznil, že pokud je cílem EU vytvořit skutečně integrovaný jednotný dopravní trh v Evropě a pokračovat v politice soudržnosti, musí být učiněny radikální změny při výběru sítí. V tomto ohledu EHSV souhlasí s nedávným přezkumem politiky TEN-T. EHSV též doporučuje opatrným a selektivním způsobem využívat partnerství veřejného a soukromého sektoru při financování projektů TEN-T. Měla by se zohlednit různá úroveň zkušeností členských států a je třeba systematické strategie financování k mobilizaci všech příslušných finančních nástrojů EU i jednotlivých členských států jakožto součásti přístupu „lepšího financování“.

4.7.1 Elektronický obchod se zdá být jednou z hlavních obětí roztříštěnosti jednotného trhu. Neharmonizovaná pravidla, nedostatečná interoperabilita informačních systémů (12), nevyřešené otázky práv duševního vlastnictví, nedostatečná bezpečnost plateb a nejistá práva spotřebitelů zejména s ohledem na bezpečnost výrobků brání plnému využívání rozsáhlého potenciálu elektronického přeshraničního obchodování ze strany poskytovatelů i spotřebitelů. Účelem opatření navržených ve sdělení Komise sice je odstranit některé z překážek jednotného digitálního trhu, nicméně Výbor připomíná, že k přípravě jednotného trhu na éru znalostního věku je zapotřebí podstatně více, včetně např. harmonizovaných přísných pravidel ochrany údajů v případě elektronických podpisů. V této souvislosti EHSV opakuje svůj požadavek, aby neutralita sítí byla uznávána jako jedna z hlavních zásad jednotného digitálního trhu.

4.7.2 Řešení problému uvedeného ve sdělení v souvislosti s elektronickým obchodováním může zvýšit důvěru spotřebitelů v jednotný trh. Navrhuje se však zatím jen málo konkrétních opatření. Výbor vybízí Komisi, aby vypracovala ambiciózní akční plán rozvoje elektronického obchodu, jenž se bude zaměřovat na spotřebitele. Výsledkem musí být internetový trh EU, na němž se spotřebitelé budou cítit chráněni a v bezpečí a budou vědět, jak se domoci svých práv, dojde-li k jejich porušení.

4.7.3 Fungující jednotný digitální trh s sebou musí nést to, že budou odstraněny ty překážky pro spotřebitele a podniky, které souvisejí se státní příslušností nebo místem bydliště. To musí znamenat, že si spotřebitelé mohou objednávat digitální produkty, např. hudbu, z jiných zemí v EU bez omezení, což je mimořádně důležité, aby jednotný trh něco znamenal i pro příští generace Evropanů.

4.8.1 EHSV vítá podporu sociálního podnikání a iniciativu Komise na vytvoření politického rámce, jejímž cílem je mobilizace potenciálu. Iniciativy zaměřené na sociální podnikání by se měly řídit hlavními zásadami právních předpisů upravujících jednotný trh, jako jsou například pravidla hospodářské soutěže a státní podpory, a mít na zřeteli práci, kterou již EHSV v této oblasti vykonal (13).

4.8.2 EHSV podpořil vytvoření statutu evropské nadace, nicméně vyzývá Komisi, aby zvážila, zda legislativní opatření k usnadnění přeshraničních transakcí stávajících nadací může být vzhledem k nízké akceptanci existujících precedentních případů, jako je statut evropského družstva a evropské společnosti, potenciální alternativní cestou.

4.8.3 Komise musí posílit závazek EU na zlepšení správy podniků s cílem dalšího rozvoje zapojení zaměstnanců a zlepšení transparentnosti informací poskytovaných podniky. Právo zaměstnanců na informace, konzultace a účast bylo v různých formách zapojení pracovníků začleněno do Smlouvy jako jedno ze základních práv: čl. 151 odst. 1 SFEU – „sociální dialog“ a čl. 153 odst. 1, kde se uvádí, že „Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech: f) zastupování a kolektivní obrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů včetně spolurozhodování“. Veřejná konzultace by se tedy měla zabývat tím, jak zlepšit transparentnost informací o sociálních a environmentálních otázkách a lidských právech, které podniky poskytují. EHSV kriticky posoudí iniciativu pro sociální podnikání, včetně možnosti zachovat dobrovolnou povahu sociální odpovědnosti podniků, když Výbor obdrží konkrétní žádost o vypracování stanoviska.

4.9.1 V souvislosti s přezkumem směrnice o zdanění energie EHSV zdůrazňuje, že koncepce zavedení uhlíkové daně by měla doplnit systém pro obchodování s emisemi a plán energetické účinnosti (14). Uhlíková daň by měla poskytnout finanční prostředky nezbytné k urychlení výzkumu a vývoje v oblasti nízkouhlíkových postupů a inovativních technologií, přičemž výtěžek by byl určen výhradně na podporu těchto cílů. Tato daň musí být stanovena tak, aby neohrozila růst nebo nenarazila na odpor politické opozice či veřejnosti, a její vybírání by nemělo vést ke zvýšení míry energetické chudoby.

4.9.2 Uhlíková daň by se měla vztahovat spíše na spotřebu než produkci. Komise by měla vypracovat soubor obecných pokynů pro vybírání této uhlíkové daně, jinak další detaily ponechat na jednotlivých členských státech EU. Ty by měly mít možnost vybírat tuto daň podle svých výrobních a energetických průmyslových struktur.

4.9.3 Výbor vítá činnosti, které budou zaměřeny na řešení některých nekonzistentních postupů v oblastech jako DPH, zdanění energie a základ daně z příjmů právnických osob. Je třeba zajistit, aby jednotlivé členské státy byly i nadále schopné financovat své veřejné služby v souladu se zásadou subsidiarity. K zaručení toho, že jednotný trh bude moci fungovat účinněji, je však rovněž nezbytné se zaměřit na obtíže, s nimiž se občané a malé a střední podniky na jednotném trhu dennodenně setkávají a jež jsou způsobeny rozdílnými daňovými režimy a jejich uplatňováním. Navrhovaná daň z finančních transakcí by rovněž měla přispět k vyřešení některých případů neudržitelného riskování v tomto sektoru.

4.10.1 EHSV podporuje plány Komise v oblasti sociální soudržnosti. Sahají dál, než k pouhému lepšímu provádění směrnice o vysílání pracovníků, jak Komise původně navrhovala ve svém sdělení Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Komise plánuje přijmout legislativní návrh s cílem zlepšit provádění směrnice o vysílání pracovníků, do něhož bude vloženo nebo k němuž bude připojeno ustanovení vyjasňující výkon základních sociálních práv v souvislosti s hospodářskými svobodami jednotného trhu. Tím se nenavrhuje přezkum, nýbrž nový právní akt o lepším provádění této směrnice. Měly by se vyjasnit rozpory v provádění této směrnice a měla by se řádně definovat pravomoc členských států uplatňovat své pracovní normy a své systémy průmyslových vztahů, včetně zásadní úlohy kolektivního vyjednávání v různých formách. Výsledek tohoto objasnění může ukázat, zda je přezkum směrnice o vysílání pracovníků potřebný. To by nemělo jít na úkor pravidel hospodářské soutěže a zásady nediskriminace na základě státní příslušnosti. Každý přezkum stávající legislativy a každý nový legislativní akt by měl vycházet z konzultací se sociálními partnery a z rovnováhy mezi náročnými pracovněprávními normami a hospodářskými svobodami a měl by řešit problémy způsobené černými trhy práce.

4.11.1 Nařízení nelze označit za překážku či zátěž, když chrání zájmy společnosti, včetně práv spotřebitelů a pracovníků. Navrhované zjednodušení směrnice o účetních standardech, díky němuž by se snížila administrativní zátěž pro podniky – zejména malé a střední, se zdá být vhodným přínosem pro prostředí příznivé pro podniky, mělo by však být pouze jednou z několika fází komplexního přezkumu zbytečného regulačního zatížení, jimž musí evropské podniky čelit, což snižuje jejich konkurenceschopnost na globálním trhu.

4.11.2 EHSV vítá a podporuje navrhovaná opatření, jako je propojení obchodních rejstříků, statut evropských soukromých společností splňujících požadavky společnosti a jednotnější provádění „Small Business Act“ na straně EU i členských států, nicméně vyzdvihuje potřebu dalšího snížení administrativní zátěže a očekává, že Komise navrhne cíle na období po roce 2012, kdy by již administrativní zátěž měla být o 25 % nižší. Výbor konstatuje, že snížení zbytečné zátěže (ať již pro podniky, spotřebitele či veřejné orgány) je vždy žádoucí, ale že je třeba provést důkladné posouzení, aby se zajistilo, že původní účel právního předpisu nebude zmařen. Výbor připomíná, že administrativní zátěž může snížit i společný přístup EU, pokud nahradí 27 rozdílných vnitrostátních přístupů.

4.12.1 EHSV vítá záměr vypracovat vyváženou politiku veřejných zakázek, jež podpoří poptávku po environmentálně udržitelném, inovativním a sociálně odpovědném rozvoji. Pozornost je však třeba věnovat i tomu, aby bylo zajištěno, že se problematika korupce a zneužívání veřejných prostředků v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek bude řešit všude v EU. Veřejným zakázkám však hrozí, že budou příliš složité, než aby bylo možné je důsledně uplatňovat (15). Přinejmenším by se mělo alespoň učinit více pro budování kapacit ve veřejné správě, aby pravidla zadávání veřejných zakázek mohla být uplatňována důsledně. Zároveň by mělo být možné zapracovat do specifikací nové požadavky, které veřejné zakázky musí splňovat. Komise by měla podporovat i širší uplatňování kodexu chování ze strany veřejných zadavatelů, aby bylo zadávání vstřícnější vůči malým a středním podnikům (16).

4.12.2 Od zahájení projektu jednotného trhu v polovině 80. let minulého století se projednává začlenění základní sociální doložky do pravidel zadávání zakázek. Těmto požadavkům bylo částečně vyhověno během přezkumu těchto pravidel v roce 2005. Přezkum směrnic EU o zadávání zakázek by měl umožnit plně využívat současný rámec pro začlenění sociálních a environmentálních kritérií do veřejných zakázek, která budou muset uplatňovat i poskytovatelé služeb z třetích zemí, za předpokladu, že tato kritéria budou v souladu se základními zásadami práva EU, jak je stanoví Lisabonská smlouva.

4.12.3 Komise by své iniciativě v oblasti veřejných zakázek měla věnovat větší pozornost přetrvávající nerovnováze ve vzájemné otevřenosti trhů s veřejnými zakázkami mezi EU a jejími hlavními obchodními partnery. Mělo by se zvážit, v jakém rozsahu mohou zůstat trhy EU s veřejnými zakázkami udržitelně otevřené, když třetí země nebudou zachovávat rovné podmínky. V této souvislosti musí všichni aktéři, tedy členské státy i třetí země, dodržovat ratifikované úmluvy MOP a respektovat lidská práva. EU by tuto politiku měla aktivně propagovat na globální úrovni.

5.1 Výbor je potěšen, že Komise ve svém sdělení uznává význam a ochotu občanské společnosti zapojit se do rozvoje jednotného trhu. Připomíná, že úloha Výboru spočívá v tom, že plní funkci mostu mezi EU a organizovanou občanskou společností, a proto může díky svému výjimečnému postavení pomoci Komisi dále rozvíjet jednotný trh. Výbor v této souvislosti Komisi upozorňuje, že nestačí pouze konzultovat, ale je naopak třeba názorně ukázat, jaký vliv měly konzultace a poradní stanoviska na návrhy.

5.2 Fórum o jednotném trhu by se mělo stát účinnou platformou pro výměnu informací mezi EU a národními/ regionálními orgány odpovědnými za hladké fungování jednotného trhu na jedné straně a klíčovými aktéry na straně druhé. Výbor důrazně podporuje koncepci „týdne jednotného trhu“ evropského komisaře Barniera, jehož záměrem je sdružit veřejné orgány a organizace občanské společnosti jednotlivých členských států.

5.3 Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) (17) je hlavním technickým nástrojem ke spolupráci státních správ a má další potenciál stát se kontaktním místem pro subjekty na jednotném trhu.

5.4 Slábnoucí podpora evropských občanů evropské integraci si žádá intenzivní a cílenou komunikační strategii včetně nasazení všech nástrojů, jež poskytují nezbytnou podporu podnikům, pracovníkům a občanům, podobně jako Solvit, EURES, síť evropských podniků, evropská spotřebitelská centra, RAPEX atd. Vytvoření jednotného místa přístupu (portál „Vaše Evropa“) pro podniky a občany může pomoci, avšak pouze pokud informace budou úplné, relevantní, oficiální a přístupné. Je třeba uznat, že občané a podniky musí mít i možnost klást otázky přímo určité osobě, a ne se spoléhat jen na elektronické podklady.

V Bruselu dne 27. října 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(3) KOM(2010) 135 v konečném znění ze dne 31. března 2010 a KOM(2010) 623 v konečném znění ze dne 27. října 2010.

(4) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0245:FIN:cs:PDF.

(16) Evropský kodex osvědčených postupů umožňujících přístup malým a středním podnikům ke smlouvám na veřejné zakázky (SEK(2008) 2193).

(17) Další informace naleznete na stránce http://ec.europa.eu/internal_market/imi-net/index.html.