Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k zelené knize Rámec EU pro správu a řízení společností

Dne 5. dubna 2011 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 3. října 2011.

Na 475. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 26. a 27. října 2011 (jednání dne 27. října), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 168 hlasy pro, 6 hlasů bylo proti a 14 členů se zdrželo hlasování.

1.1 Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá záměr zelené knihy Evropské komise, ale důrazně doporučuje (1) detailnější a solidnější definici pojmu správa a řízení společností.

1.2 Zelená kniha pokládá skutečně důležité otázky. Při zodpovídání všech těchto otázek by EHSV vždy rád citoval deset zásad dobré správy a řízení společností, uvedených v odstavci 2.14. Vyzývá Komisi, aby přijala příslušná opatření, jež zajistí, že všechny společnosti budou splňovat tyto zásady a příslušná praktická pravidla uvedená v odstavci 2.15.

1.3 Vzhledem k široké škále vnitrostátních modelů správy a řízení společností, jak bylo uvedeno v odstavci 2.4, však EHSV považuje za obzvláště obtížně nalézt pro ně jedno univerzální řešení. Typické charakteristické rysy legislativy, tradic, způsobů podnikání a vzorců chování akcionářů se liší napříč členskými státy, a je tak velmi náročné poskytnout solidní legislativní rámec na úrovni EU a zároveň dát podnikům dostatečný prostor pro jejich další existenci a prosperitu.

1.4 Přestože se EHSV domnívá, že většina otázek v zelené knize byla zodpovězena prostřednictvím vnitrostátních zásad správy a řízení společností, není nijak dotčena nutnost zásahu legislativy EU v působnosti a rozsahu vymezeném zelenou knihou s cílem zlepšit správu a řízení společností v Evropské unii a optimalizovat právní předpisy a nezávazné normy.

1.5 EHSV nicméně vyzývá Komisi, aby byla obezřetná při rozhodování o regulačních iniciativách. V tomto smyslu důrazně doporučujeme důkladné posouzení dopadu před tím, než dojde k vytvoření jakékoliv legislativy.

1.6 EHSV zdůrazňuje, že pokud Komise usiluje o nalezení vhodných odpovědí na otázky 16 až 25, měla by provést a zveřejnit podrobnou studii o posledním vývoji a trendech, co se týče typů akcionářů, struktury a relativního významu držených akcií.

2.1 EHSV vítá rozsáhlou iniciativu Komise s cílem zlepšit správu a řízení společností, o níž se hovoří v řadě dokumentů a jež je zásadním prvkem reformního programu Komise. (2) Toto stanovisko popisuje a rozvíjí postoje EHSV k příslušným dosavadním dokumentům Evropské Komise (3).

2.2 Zelená kniha usiluje o zlepšení správy a řízení společností v Evropské unii prostřednictvím optimalizace systému právních předpisů a právně nevynutitelných předpisů („soft law“). Klade 25 otázek, rozdělených do tří oddílů a týkajících se složení a práce správní rady, úlohy akcionářů a uplatňování přístupu „dodržuj nebo vysvětli“, o nějž se rámec EU pro správu a řízení společností opírá.

2.3 Při zodpovídání otázek zelené knihy se EHSV zaměřuje na nejvyšší orgán společnosti, ať již jde o správní radu nebo dozorčí radu. Komise by měla více zohlednit specifické rysy monistických a dualistických systémů. Tím, že se vyhnula této otázce, stručným (a nesprávným (4)) nastíněním rozdílu mezi správní a dozorčí radou, Komise nedokázala postihnout různorodost evropských systémů.

2.4 EHSV vyzývá Komisi, aby zohlednila rozdíly mezi existujícími systémy správy a řízení společností.

2.4.1 Britský systém správy a řízení společností je charakteristický specifickým konceptem „hodnota akciového podílu“ a tím, že trh cenných papírů hraje důležitou roli pro financování podniků a pro jejich vnější kontrolu. Podniky mají monistický systém a obvykle nízkou úroveň koncentrace vlastnictví.

2.4.2 Zároveň v takzvaném německém modelu správy a řízení společností je společnost vnímána jako partnerství mezi různými stranami, které mají „zájem“ spojený s její činností. Vedle maximalizace hodnoty akciového podílu se podniky zaměřují na širší kombinaci strategických cílů. Bankovní úvěry jsou pro podniky mnohem důležitější než kapitálové trhy, pokud jde o získávání kapitálu. Velmi často banky drží objemný vlastní kapitál, poskytují finanční služby a poradenství a zastupují akcionáře v orgánech společností. Vnější trh pro kontrolu podniků téměř neexistuje kvůli držbě velkých balíků akcií a vzájemné držbě akcií. Řídící rozhodování je posíleno prostřednictvím přímého vlivu akcionářů v dualistickém systému, kde jsou vedle akcionářů zastoupeny zainteresované subjekty (5).

2.4.3 Mezi těmito extrémy, ale blíže k tomu druhému, leží latinský model správy a řízení společností. Má podobné rysy jako oba předchozí modely, ale liší se díky významné úloze, kterou hraje státní a rodinné vlastnictví. Po pádu komunistických režimů a během transformace na tržní ekonomiku se v nových členských státech EU začal ve střední a východní Evropě rodit nový model. Tento model není homogenní – některé státy v regionu kladou důraz na hodnotu akciového podílu, zatímco jiné se podobají spíše kontinentálním modelům zaměřeným na zainteresované subjekty (6). Společným specifickým znakem je relativně velké podíl účasti zaměstnanců na vlastnictví podniku díky privatizaci. Kapitálové trhy jsou však poměrně nerozvinuté.

2.5 EHSV vítá záměr zelené knihy, upozorňuje však, že definice správy a řízení společností uvedená Komisí není kompletní. EHSV se domnívá, že by měla být doplněna a navrhuje důraznější a obecnější pojetí (7). EHSV především naléhá na Komisi, aby měla na paměti, že hlavním cílem správy a řízení společností je zajistit jejich další udržitelnou existenci a prosperitu. Správní rada při tom musí splňovat racionální očekávání akcionářů a zároveň zajišťovat racionální uspokojování zainteresovaných subjektů – spotřebitelů, partnerů, smluvních stran, dodavatelů a zaměstnanců (8).

2.6 EHSV vyzývá Komisi, aby řádně prostudovala a posoudila nové typy akcionářů a jejich relativní význam, co se týče akcií držených na kapitálovém trhu EU, vzhledem k tomu, že tradiční kontinentální modely řízení a správy společností prošly od poloviny devadesátých let dramatickou proměnou. V souvislosti se znovuožívající deregulací a globalizací finančních trhů jsou finanční instituce napříč Evropou stále více ovlivňovány celosvětovými konkurenčními tlaky (9). Velké soukromé banky a největší a nejvýznamnější kotované společnosti se odklonily od úzkého vztahu mezi bankami a podniky. Spolu s procesem rozplétání systému vztahů bank dochází k nárůstu významu akciových trhů pro financování podniků. Narůstající konkurence na trzích zboží podněcuje evropské společnosti, aby si udržely dostatečnou velikost a tržní vliv, především prostřednictvím strategií vnějšího růstu a akciových swapů (10). Důležitým aspektem je narůstající přítomnost zahraničních institucionálních investorů (především britských a amerických) na evropských devizových trzích, např. penzijních, vzájemných a hedgeových fondů. Takoví investoři jsou houževnatými zastánci maximalizace hodnoty akciového podílu a vyvíjejí další tlak na tradiční evropské modely správy a řízení společností směrem od důrazu na zájmy zainteresovaných subjektů ke krátkodobým zájmům akcionářů.

2.7 EHSV souhlasí s Komisí ohledně kritiky škod způsobených orientací na krátkodobé zájmy a nepřiměřeným riskováním, tedy dvěma důležitými částmi modelu správy a řízení společností, jenž se v posledních dvaceti letech postupně rozšířil. EHSV zastává názor, že by podniky měly usilovat o doplnění dlouhodobých hodnot za pomoci udržitelných politik, což v mnoha případech vyžaduje průběžnou úpravu stávajícího rámce správy a řízení společností.

2.8 EHSV souhlasí s nutností posílení správy a řízení společností ve světle plánování kroků „k zajištění udržitelného růstu a vybudování silnějšího mezinárodního finančního systému“ (11). Respektování zásad dobré správy a řízení společnostem bezpochyby přináší výhody, neboť jim umožňuje účinněji řídit obchodní postupy a rizika, dosahovat cílů, a zároveň přispívá k nárůstu obecného blahobytu v EU. Taková politika napomáhá spotřebiteli získávat zodpovědné produkty založené na spravedlivém obchodu a relevantních informacích. Rozšíření zásad správy a řízení společností za pomoci právních předpisů a právně nevynutitelných předpisů na nekotované společnosti je proces, který je nutné podporovat a posilovat.

2.9 EHSV upozorňuje na to, že podniky mají ve společnosti podporující začlenění také sociální funkci a že je nutné při jejich správě a řízení zohlednit a reflektovat zásady sociální odpovědnosti.

2.10 EHSV konstatuje, že v jistých modelech správy a řízení společností jsou zástupci pracovníků členy správní rady a přímo přispívají ke správě a řízení společností. Vedle těchto úprav usnadňují účast zaměstnanců na správě podniku zaměstnanecké rady a další participativní modely. EHSV navrhuje, aby byly tyto úvahy zahrnuty do konečného dokumentu Evropské komise.

2.11 Kotované společnosti mohou sahat svou velikostí, ať už s ohledem na kapitál, zisk nebo počet zaměstnanců, od obrovských mezinárodních společností až po nejmenší mikropodniky a malé a střední podniky. Většina diskuze o správě a řízení společností se zaměřuje na větší společnosti, a to kvůli hospodářskému a sociálnímu dopadu, který mají, a to jak v případě úspěchu, tak i selhání. Opatření správy a řízení společností by měla být přizpůsobena charakteristikám a potřebám malých a středních podniků. To je nezbytné s ohledem na jejich omezené zdroje, zejména pokud jde o administrativní a lidské zdroje.

2.12 EHSV vyzývá Komisi, aby při plánování změn v balíčku správy a řízení provedla pečlivé posouzení dopadů, pokud jde o požadované náklady, lidské zdroje a právní reformy, tak aby byl její budoucí návrh realistický (12). Nejvhodnější cestou k dosažení tohoto cíle je zohlednění velikosti, struktury a významu společností a ekonomické situace mezinárodních skupin.

2.13 Ve své konečné verzi musí návrh Komise umožnit, aby mohly kotované (a v případě rozšíření i nekotované) společnosti účinně vykonávat svou činnost a zůstaly konkurenceschopné, tak aby nebyl ohrožen hospodářský růst a vytváření pracovních míst (13).

2.14 EHSV vyzývá Komisi, aby ve svých budoucích legislativních návrzích dosáhla rovnováhy mezi právními předpisy a právně nevynutitelnými předpisy, včetně doporučení a zásad správy a řízení společností. EHSV však pevně věří, že by se měly všechny zásady zakládat na níže uvedených principech s cílem dosáhnout vysoké kvality správy a řízení společností:

2.15 EHSV podporuje následující praktická pravidla správy a řízení společností, která se týkají fungování správní rady a která musí být zahrnuta do zásad správy a řízení společnosti:

Otázka č. 1 Měla by opatření EU v oblasti správy a řízení společností zohledňovat velikost kotovaných společností? Jak na to? Měl by být zaveden diferencovaný a proporcionální režim pro malé a střední kotované společnosti? Pokud ano, existují nějaké vhodné definice nebo prahové hodnoty? Pokud ano, navrhněte při odpovídání na následující dotazy případně způsob (způsoby), jak je přizpůsobit pro malé a střední podniky.

Na regulovaných evropských trzích se obchoduje s cennými papíry rozmanitých společností. Každá společnost má své vlastní charakteristické rysy, určované úrovní hospodářské vyspělosti a jurisdikcí členských států. Správa a řízení společností je ovlivňována velikostí společnosti, jejich strukturou a obchodním modelem. Avšak vzhledem k legitimnímu zájmu a zapojení různých zainteresovaných subjektů do všech druhů společností by se principy správy a řízení společností uvedené v odstavci 2.13 měly vztahovat na všechny kotované společnosti. Zásady řízení a správy společností jednotlivých členských států jsou pro tento účel dobrým základem a představují rovněž účinný mechanismus pro monitorování a kontrolu výkonnosti společností (kterou obvykle provádí regulační orgány). EHSV má za to, že by pro kotované malé a střední podniky, které nejsou obchodovány na nejvyšších úrovních regulovaných trhů, měl být zaveden diferencovaný a přiměřený režim.

Otázka č. 2 Měla by být přijata nějaká opatření na úrovni EU v oblasti správy a řízení nekotovaných společností? Měla by se EU soustředit na podporu vypracování a uplatňování dobrovolných zásad pro nekotované společnosti?

V každém členském státě je velké množství významných nekotovaných společností. EHSV uznává, že mohou být pro společnost stejně významné jako společnosti kotované. Avšak opatření v oblasti správy a řízení pro nekotované společnosti na úrovni EU nejsou v tuto chvíli nutná, neboť kritické prvky jejich správy a řízení by mělo ošetřit vnitrostátní právo o obchodních společnostech. Komise by měla zdůraznit a podpořit vypracování a uplatňování dobrovolných zásad na vnitrostátní úrovni pro nekotované podniky, a to zejména pro ty, jež mají značný význam pro společnost, především jsou-li ve státním nebo obecním vlastnictví (14) nebo mají značnou tržní sílu.

Otázka č. 3 Měla by se EU snažit zajistit, aby funkce a povinnosti předsedy správní rady a generálního ředitele byly jasně odděleny?

EHSV podporuje oddělení funkcí a povinností předsedy správní rady a generálního ředitele, protože to zajišťuje efektivnější organizaci správní rady, vytváří lepší systém řízení a předchází koncentraci moci. Domnívá se však, že rozhodnutí, zda tyto funkce a povinnosti oddělit či nikoli, náleží podniku (akcionářům a správní radě), a není nakloněn tomu, aby takové oddělení ukládaly evropské právní předpisy. Konečné rozhodnutí by však mělo být ponecháno v rámci pravomocí suverénní politiky správy a řízení společnosti, neboť existují malé společnosti, jejichž správní rada se skládá z minimálního počtu osob. Důrazně doporučuje, aby na úrovni EU takové oddělení existovalo.

Otázka č. 4 Měly by být politiky náboru konkrétnější, co se týče profilu členů správní rady, včetně předsedy, aby bylo zajištěno, že mají vhodné kompetence a že má správní rada ve vhodné míře rozmanité složení? Pokud ano, jak toho lze nejlépe dosáhnout a na jaké úrovni správy, tj. na úrovni jednotlivých států, Evropské unie nebo na mezinárodní úrovni?

Je žádoucí, aby složení správní rady zajišťovalo správnou rovnováhu mezi zkušeností, odborností, schopností a rozmanitostí jejích členů, zejména proto, aby se předešlo slepému následování a aby se povzbudil příliv nových myšlenek. Při tomto úsilí by měly být zohledněny následující faktory: širší zastoupení zahraničních členů, vyrovnané zastoupení mužů a žen a zastoupení pracovníků. Ve své odpovědi na podobnou otázku v zelené knize Správa a řízení podniku ve finančních institucích a politika odměňování (15) již EHSV uvedl a i nadále zastává názor, že při vytváření správní rady je vhodná analýza kompetencí a zkušeností potřebných pro konkrétní funkci, a že by měl být proto angažován kandidát, jenž těmto kritériím nejlépe odpovídá. Je důležité, aby byla správní rada složena z členů, kteří vykazují integritu, schopnosti a obětavost, a je na podniku, aby o těchto kvalifikačních předpokladech rozhodl.

Otázka č. 5 Měly by kotované společnosti povinně zveřejňovat, zda uplatňují politiku rozmanitosti, a pokud ano, popsat její cíle a hlavní náplň a pravidelně podávat zprávy o pokroku?

Zásady správy a řízení společností doporučují nebo vyžadují zveřejňování informací založené na zásadě „dodržuj nebo vysvětli“. Zveřejňování informací o uplatňování politiky rozmanitosti by proto mělo být „povinné“ pro společnosti, jež takové zásady přijaly nebo se k nim připojily. Pro ostatní společnosti by mělo být informování o uplatňování politiky rozmanitosti podporováno jako jedna z jejich výhod v oblasti praktického provádění zásad transparentnosti a zveřejňování informací.

Otázka č. 6 Měla by být kotovaným společnostem uložena povinnost zajistit vyváženější zastoupení mužů a žen ve správních radách? Pokud ano, jak?

EHSV konstatuje pozitivní skutečnost, že úloha žen ve fungování společností i ve společenském životě v EU se bezpochyby zvýšila díky jejich vyrovnanějšímu zastoupení ve všech oblastech v souladu s evropským systémem hodnot (16). V tomto ohledu odkazujeme na Strategii pro vyvážené postavení žen a mužů 2010–2015 (17), iniciativu „Ženy ve správní radě“ (18) zahájenou místopředsedkyní Komise Viviane Redding a nelegislativní usnesení o ženách a řízení podniků přijaté Evropským parlamentem dne 6. července 2011 (19).

EHSV si je vědom skutečnosti, že účast žen v rozhodovacím procesu je dosud nedostatečná. Genderová vyváženost by mohla přinést různé pohledy a měla by být podporována. Ženy musí mít přístup na všechny pozice, ke kterým mají potřebné zkušenosti, dovednosti a kvalifikační předpoklady. Obsazení správní rady by samozřejmě mělo být primárně otázkou kompetencí, spíše než pohlaví, a měla by být stanovena klíčová kritéria, aby bylo zajištěno jmenování členů rady s optimální kombinací vzdělání, odbornosti, zkušeností, znalostí a dovedností, tak aby nejlépe napomáhali společnosti dosahovat jejích cílů a uspokojovat racionální očekávání akcionářů a dalších zainteresovaných subjektů.

Otázka č. 7 Domníváte se, že by mělo být na úrovni EU zavedeno opatření omezující počet mandátů, které může zastávat nevýkonný člen správní rady? Pokud ano, jak by mělo být formulováno?

Počet mandátů, které mohou současně zastávat nevýkonní členové správní rady, by měl být v zásadě omezen, ale není snadné libovolně stanovit přesné číslo. EHSV se domnívá, že musí být nalezena rozumná rovnováha, avšak tak, aby mohli členové rady vykovávat řádně své povinnosti a aby měli dostatek času na studium případů, účast na schůzích nebo v odborných výborech, na odborná školení a na kontrolu, především, co se týče účetnictví společnosti apod. Ve všech případech by měli mít členové u každého mandátu čas na výkon požadovaných funkcí.

Otázka č. 8 Měly by být kotované společnosti vybídnuty k provádění externího hodnocení pravidelně (např. každé tři roky)? Pokud ano, jak to lze udělat?

Měly by být podporovány zásady dobré správy a řízení společností a vytvořeny a uplatňovány mechanismy s cílem lépe informovat investory, akcionáře, spotřebitele, zaměstnance a další zainteresované subjekty a společnost jako takovou o hodnotících kritériích správy a řízení společnosti. Dobrým krokem tímto směrem by mohla být pobídka k vytvoření burzovních indexů a nezávislých ratingů zásad dobré správy a řízení. Ve vhodných případech by mohli předsedové nebo dozorčí rady zadat vypracování externích hodnocení nebo si vyžádat od výborů pro audit zvláštní zprávy pro interní použití. To se považuje za osvědčený postup, který by mohl být rozšířen na nekotované společnosti, o kterých se mluví v otázce č. 2.

Otázka č. 9 Mělo by být zveřejňování politiky odměňování, výroční zprávy o odměňování (zprávy o tom, jak byla politika odměňování prováděna v posledním roce) a individuálních odměn výkonných a nevýkonných členů správní rady povinné?

EHSV se domnívá, že akcionáři, potenciální investoři a všechny zainteresované strany musí mít dostatečné a přesné informace o motivačních schématech vysokého managementu a orgánů společnosti a o jejich strukturách, zejména pak o politice odměňování společnosti (viz odstavec 2.13.7) (20). EHSV má proto za to, že každá společnost by měla uveřejňovat jasné a srozumitelné prohlášení o své politice odměňování, obsahující především informace uvedené v článku 5 doporučení 2009/384/ES ze 30. dubna 2009 (21).

Otázka č. 10 Měla by se politika odměňování a zpráva o odměňování povinně předkládat akcionářům k hlasování?

EHSV tento návrh podporuje, protože akcionáři musí být informováni a zároveň by měli mít právo přijímat budoucí politiku a získávat informace týkající se odměňování. Návrh předložený akcionářům na valné hromadě však musí být předběžně projednán a schválen celou správní radou, v souladu s postupy nově zavedenými v Německu na základě zákona z roku 2009 o přiměřenosti platů členů správních rad.

Otázka č. 11 Souhlasíte s tím, že by správní rada měla schválit míru, v jaké má společnost riskovat, nést za ni odpovědnost a smysluplně o tom informovat akcionáře? Měla by se tato informační opatření vztahovat také na relevantní zásadní rizika pro lidskou společnost?

EHV by rád upozornil na to, že včasné podávání zpráv o rizicích napomáhá posilovat důvěru mezi orgány společnosti a zainteresovanými subjekty. Zásady správy a řízení společností v současnosti doporučují zavádění a zachovávání stálých systémů řízení rizik. Společnosti, jež tyto zásady dodržují, musí uvést, jak tyto systémy fungují a s jakými obtížemi se v této souvislosti setkávají.

Musí být plně zohledněna sociální a společenská rizika, nejenom pokud jde o interní systémy řízení rizik a dohledu nad nimi samotné, ale také při informování o nich, a to v souladu s doporučeními OECD. (22) Správní a dozorčí rady by jinými slovy měly nejenom schvalovat a kontrolovat míru, v jaké má společnost riskovat (z finančního, sociálního a environmentálního hlediska), ale také podávat relevantní zprávy akcionářům, zaměstnancům a jejich zástupcům a dalším zainteresovaným subjektům v souladu s mechanismy uveřejňování informací stanovenými v zásadách.

Otázka č. 12 Souhlasíte s tím, že by správní rada měla zajišťovat, aby opatření společnosti týkající se řízení rizik byla účinná a přiměřená jejímu rizikovému profilu?

Odpověď je ano. Kde existují zásady, tam jsou a musí být orgány společnosti odpovědné za zajištění účinnosti a přiměřenosti řízení rizik s ohledem na rizikový profil společnosti. Odpovědnost za účinné mechanismy řízení rizik proto leží na orgánech společnosti, stejně jako další prvky obchodní strategie společnosti. Ve svých zprávách musí členové správní rady poskytovat informace o obchodních aktivitách a souvisejících rizicích. Zásady, jež přijala organizace EuropeanIssuers pro fungování systémů řízení rizik a auditu (23) toto podporují.

Otázka č. 13 Poukažte prosím na existující právní předpisy EU, které by podle vašeho názoru mohly přispívat k nevhodné orientaci investorů na krátkodobé zájmy, a navrhněte, jak by mohly být změněny, aby se takovému chování zabránilo.

S příchodem nových investorů jako např. hedgeových fondů a vlivem motivační struktury správců aktiv došlo k hlubokým změnám kapitálových trhů. Platná evropská regulace v oblasti fúzí a akvizic nezabraňuje nepřátelskému převzetí, jehož jediným účelem je krátkodobé zvýšení cen akcií na úkor dlouhodobé přidané hodnoty pro akcionáře a zúčastněné strany. Mělo by tedy dojít k její náležité úpravě.

EHSV se domnívá, že zveřejňování informací by bylo účinnější, kdyby probíhalo jako dvoustranný proces. Jelikož kotované společnosti v EU podléhají řadě právních požadavků, jež jim ukládají povinnost včas zveřejňovat jakékoliv předepsané, cenově citlivé nebo interní informace, mohlo by být užitečné, kdyby těmto povinným požadavkům na zveřejňování informací o investičních politikách podléhali i institucionální investoři. To by pro společnost, do níž se investuje, představovalo výhody, jako např. předvídatelnost v případě potenciálního navýšení kapitálu, lepší transparentnost a možnost, aby kotované společnosti vytvářely dlouhodobou politiku vztahů s investorem.

EHSV navrhuje, aby Komise revidovala pravidla účetnictví pro solventnost penzijních fondů tak, aby bylo možné odhadnout případné problémy. Za stejným účelem by mohl být revidován rovněž krátký cyklus požadavků na účetní výkaznictví.

Otázka č. 14 Mají být přijata nějaká opatření, co se týče struktur pobídek pro správce aktiv spravující portfolia dlouhodobých institucionálních investorů a hodnocení jejich výkonu? Pokud ano, jaká?

Ano, měly by být uveřejňovány informace týkající se struktury pobídek, a zejména politiky odměňování správců portfolia dlouhodobých institucionálních investorů. EHSV vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem vyhnout se konfliktům zájmů v procesu správy aktiv, jakož i zamezit transakcím, pokud není zohledněn nejlepší zájem klienta.

Otázka č. 15 Mělo by právo EU prosazovat účinnější kontrolu správců aktiv ze strany institucionálních investorů, pokud jde o strategie, náklady, obchodování a míru, v jaké se správci aktiv angažují ve společnostech, do nichž bylo investováno? Pokud ano, jak?

EHSV považuje za nutné přísnější požadavky, pokud jde o společnosti, do nichž bylo investováno. To by bylo možné provést tak, že by správci aktiv zveřejňovali informace o své politice vůči společnostem, do nichž bylo investováno. Strategie a náklady jsou ve většině případů dobře ošetřeny na úrovni smluv, a stejně tak pokud jde o postupy zveřejňování informací.

Otázka č. 16 Měla by pravidla EU vyžadovat určitou nezávislost řídícího orgánu správce aktiv, například na jeho mateřské společnosti, nebo jsou zapotřebí jiná (legislativní) opatření na podporu zveřejňování a řízení střetů zájmů?

Ano, EHSV žádá jasná a přísná pravidla na úrovni EU, jež by stanovila určitou nezávislost řídícího orgánu správců aktiv a vyžadovala informování o střetu zájmů a jejich řízení. Správci aktiv musí být kromě toho podporováni v tom, aby se zapojovali do dobrovolných iniciativ, jako je např. přijímání zásad správy a řízení společností a zveřejňování informací, jež překračují minimum předem stanovené právními předpisy.

Otázka č. 17 Jakým způsobem by EU nejlépe usnadnila spolupráci akcionářů?

EHSV doporučuje, aby byl v prvním kroku vyjasněn právní rámec a určeny způsoby, jak podpořit spolupráci mezi dlouhodobými investory.

Současné informační technologie a jejich cenová dostupnost znamenají, že spolupráce mezi akcionáři prostřednictvím internetu je jednoznačně možná a velmi účinná. Mohla by být zřízena fóra věnovaná tomuto účelu za určité formy institucionální podpory, především ve spolupráci se zainteresovanými subjekty a jejich organizacemi.

Otázka č. 18 Mělo by právo EU požadovat, aby činnost zmocněných zástupců byla průhlednější, např. co se týče jejich analytických metod, střetů zájmů a politiky řízení střetů zájmů a/nebo toho, zda se řídí určitým kodexem chování? Pokud ano, jak toho lze nejlépe dosáhnout?

EHSV navrhuje, aby byly nové požadavky stanoveny tak, aby zvýšily transparentnost služeb zmocněných poradců. Musí včas poskytovat nejen svým klientům, ale též společnostem, informace o možných střetech zájmů při hlasování nebo při poskytování poradenských služeb o tom, jak hlasovat. Musí rovněž poskytovat informace o svých politikách předcházení takovým střetům. Musí být také zváženy řádné kontrolní mechanismy.

Otázka č. 19 Domníváte se, že jsou zapotřebí jiná (legislativní) opatření, např. omezení možnosti, aby zmocnění poradci poskytovali konzultační služby společnostem, do nichž bylo investováno?

Ano, to by neomezovalo renomované emitenty, a zároveň by to pomohlo bránit potenciálním střetům zájmů. Zmocnění poradci nesmí poskytovat poradenské služby společnostem, za něž jsou zmocněnými poradci pro své vlastní klienty.

Otázka č. 20 Myslíte si, že je zapotřebí technický a/nebo právní mechanismus na úrovni EU, který by pomohl emitentům identifikovat jejich akcionáře za účelem usnadnění dialogu o otázkách správy a řízení společnosti? Pokud ano, domníváte se, že by to bylo přínosné také pro spolupráci mezi investory? Svou odpověď prosím rozveďte (uveďte např. sledovaný cíl (cíle), preferovaný nástroj, frekvenci, míru podrobnosti a rozdělení nákladů).

EHSV upozorňuje na skutečnost, že proces vytváření takového mechanismu by musel zohlednit konkrétní charakteristiky vnitrostátních právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů (24). Z tohoto důvodu by bylo lepší řešit tento problém raději na vnitrostátní než na evropské úrovni. Možným opatřením by bylo doporučit vnitrostátním depozitním institucím, aby v seznamech akcionářů uváděly internetovou adresu, jež by rozšířila možnosti komunikace mezi emitenty a jejich akcionáři.

Otázka č. 21 Myslíte si, že menšinoví akcionáři potřebují dodatečná práva, aby mohli účinně hájit své zájmy ve společnostech s ovládajícími nebo dominantními akcionáři?

Ne, toto není nutné. Poslední změny v evropském legislativním rámci pro ochranu práv akcionářů a usnadnění jejich účasti na valném shromáždění vytvořily dobrý systém, jenž dává akcionářům možnost získávat informace, snadno se účastnit valných shromáždění a vykonávat veškerá svá práva. Jakékoliv zavádění dalších dodatečných práv by mělo pečlivě dodržovat rovnováhu mezi zájmy menšinových a ovládajících akcionářů, tak aby nebyly zablokovány postupy přijímání důležitých rozhodnutí. Přítomnost ovládajících akcionářů by mohla zabezpečovat dodatečnou kontrolu nad složením a činností správní rady.

Otázka č. 22 Domníváte se, že menšinoví akcionáři potřebují větší ochranu před transakcemi se spřízněnými stranami? Pokud ano, jaká opatření by mohla být přijata?

Ano, neboť transakce se spřízněnými stranami mohou být často zdrojem potenciálního střetu zájmů. Měla by existovat regulace transakcí se spřízněnými stranami a měla by být sjednocena na evropské úrovni. Musí být jasná a zároveň dostatečně pružná, aby společnostem neumožňovala dělat zásadní chyby. Neměla by regulačním orgánům umožňovat přijímání svévolných rozhodnutí v případě nejasných a zavádějících textů.

Otázka č. 23 Mají být na úrovni EU přijata nějaká opatření na podporu vlastnictví zaměstnaneckých akcií? Pokud ano, jaká?

Ne, EHSV si nemyslí, že je to na úrovni EU potřeba. V této fázi naprosto postačuje, aby taková možnost principiálně existovala, aniž by přitom byla povinná, a aby mohla být využita tehdy, pokud je to vhodné.

K posílení závazku zaměstnanců a pracovníků a ke zvýšení jejich produktivity by mohla být využita motivace prostřednictvím nabídky vlastnictví v podobě akcií, avšak za žádných okolností toto nemůže nahradit stávající odměňování nebo omezit kolektivní vyjednávání o mzdách a ani by to nemělo nahradit další formy účasti uvedené v bodě 2.9. Takové rozhodnutí by však mělo být v souladu s nezávislostí každé společnosti, protože to nemusí být vždy vhodné (25).

3.4 Rámec systému „dodržuj nebo vysvětli“ – sledování a uplatňování zásad správy a řízení společnosti

Otázka č. 24 Souhlasíte s tím, aby společnosti odchylující se od doporučených zásad správy a řízení společností musely poskytnout podrobné vysvětlení a popsat zvolené alternativní řešení?

Odpověď je ano. Někdy mohou existovat dobré důvody pro takové odchýlení. Pokud jsou vysvětleny a odůvodněny a zájmy společnosti jsou ochráněny do stejné míry jako zájmy investorů, kteří musí být informováni o nezbytnosti takových odchylek. Jinak by byla podkopána úloha těchto zásad jako nástroje pro podporu dobré správy a řízení společností.

Otázka č. 25 Souhlasíte s tím, aby dohlížecí subjekty měly pravomoci ke kontrole informační kvality vysvětlení ve výkazech o správě a řízení společností a aby mohly od společností v případě potřeby požadovat doplnění vysvětlení? Pokud ano, jaká přesně by měla být jejich úloha?

Odpověď je ano. Je to zajisté informace, jež je důležitá pro zainteresované subjekty a investory a jež by měla být zohledněna při přijímání investičních rozhodnutí. Regulační orgány musí mít analogicky toto právo k ostatním informacím zveřejňovaným emitujícími společnostmi. Vedle monitorování a školení by ve výjimečných případech (např. významná společenská rizika) měli mít možnost zasáhnout. Jinak by poklesla důvěra v tvrzení správy a řízení společností a investoři, stejně jako další zainteresované subjekty, by pociťovali vyšší riziko.

V Bruselu dne 27. října 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(2) Společně se dvěma zelenými knihami – KOM(2010) 284 v konečném znění a KOM(2011) 164 v konečném znění– zveřejnila Komise sérii dokumentů týkajících se správy a řízení společností (např. KОМ(2010) 561 v konečném znění, KОМ(2010) 579 v konečném znění). O tomto tématu pojednává rovněž hlavní legislativní podnět Komise – Akt o jednotném trhu (KОМ(2010) 608 v konečném znění).

(4) „Pojmem ‚správní rada‘ se v této zelené knize v zásadě rozumí dozorčí funkce členů správní rady.“, s. 5. Pokud má dozorčí rada skutečně dozorčí úlohu, potom musí správní rada mír řídící úlohu, která spočívá v účasti na strategickém rozhodování (fúze/akvizice, prodej/koupě společností).

(5) Viz WEIMER, J. – PAPE, J. A Taxonomy of Systems of Corporate Governance, Theory Papers in Corporate Governance, Vol. 7 (2), April 1999, Blackwell Publishers.

(6) Viz VLIEGENTHART, A. Transnational actors and the converging corporate governance regulation in ECE, Central and East European International Studies Association (CEEISA), 2006.

(9) Viz FICHTNER, J. Activist hedge funds and the erosion of Rhenish capitalism: The impact of impatient capital, Working Paper Series Number 17 CCGES/CCEAE 2009.

(10) GOYER, M. Varieties of Institutional Investors and National Models of Capitalism: The Transformation of Corporate Governance in France and Germany. POLITICS & SOCIETY, Vol. 34, no 3, September 2006, s. 399-430.

(11) Komuniké ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20 ze dne 5. září 2009.

(14) OECD zavedla mezinárodní standardy, jež mají veřejným orgánům pomoci zlepšit způsob vykonávání vlastnictví. Viz Pokyny OECD pro řízení a správu podniků ve vlastnictví státu, OECD 2005.

(19) Viz také nelegislativní usnesení o ženách a řízení podniků přijaté Evropským parlamentem dne 6. července 2011, http://www.europarl.europa.eu/oeil/file.jsp?id=5862452&noticeType=null&language=en, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A7-2011-0210+0+DOC+XML+V0//CS.

(22) „Rámec správy a řízení společnosti vyžaduje a podněcuje orgány společnosti k tomu, aby zohledňovaly zájmy zainteresovaných subjektů a v souvislosti s důležitými otázkami veřejně informovaly o tom, jakým způsobem tak činí.“, OECD, 2006, Methodology for assessing the implementation of the OECD principles of corporate governance, s. 112.

(23) EuropeanIssuers je zastřešující organizací asociací emitentů, viz http://www.europeanissuers.eu/_mdb/position/200_Towards_Common_Principles_for_ICRM_European_Companies__final_100127.pdf.