Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k zelené knize o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu

KOM(2011) 128 v konečném znění

2012/C 24/20

Zpravodaj: pan MALLIA

Dne 24. března 2011 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

zelené knihy o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu

KOM(2011) 128 v konečném znění.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 3. října 2011.

Na 475. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 26.–27. října2011 (jednání dne 26. října), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 126 hlasy pro, 4 hlasy byly proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Prostřednictvím konzultace zahájené zelenou knihou se Komise snaží lépe pochopit odvětví on-line hazardních her, které se rychle rozvíjí, je přeshraniční povahy a vyznačuje se tím, že v členských státech se uplatňují různé vnitrostátní režimy.

1.2   EHSV konstatuje, že pro všechny členské státy existuje řada společných cílů. Ty lze definovat takto: boj proti nelegální činnosti hazardních her, ochrana spotřebitelů, udržení veřejného pořádku a financování činnosti veřejného zájmu (prospěšné činnosti).

1.3   Ochrana spotřebitelů je oblastí, v níž může EU poskytnout svým občanům přidanou hodnotu. EU by měla vytvořit unijní rámec v podobě celoevropských právních předpisů závazných pro všechny provozovatele s licencí udělenou v EU. Takto by vznikl minimální (nikoli nízký) soubor norem na ochranu spotřebitele. Vládám jednotlivých států však musí být ponecháno právo stanovit vyšší normy ochrany spotřebitelů pro své vnitrostátní trhy, pokud si to přejí; konkrétně musí být jedním z účelů právních předpisů členských států prevence a léčba hráčské závislosti.

1.4   Boj proti podvodům, krádežím identity, praní špinavých peněz a další trestná činnost vyžadují rozsáhlejší spolupráci mezi členskými státy na úrovni EU. EHSV vyzývá k formalizaci struktury spolupráce na úrovni EU mezi příslušnými orgány členských států. Zvláště pak by každý členský stát měl zpřístupnit seznam provozovatelů s licencí v dané zemi a oblast působnosti směrnice o praní peněz (1) by měla být rozšířena i mimo kasina, aby zahrnovala další, on-line činnosti hazardních her, čímž by vnitrostátní orgány získaly větší pravomoci k boji proti trestné činnosti.

1.5   Příležitosti k hazardním hrám mohou vést k hráčské závislosti. EHSV vyzývá Komisi, aby uskutečnila celounijní studii, v níž by byl stanoven specifický profil závislosti na hazardních hrách, a poté by měla být zavedena vhodná opatření, včetně preventivních; k tomuto účelu doporučujeme, aby se část příjmů vybraných na daních věnovala na prevenci a léčbu hráčské závislosti.

1.6   EHSV rovněž vyzývá k tomu, aby byly zavedeny přísné předpisy pro reklamu na hazardní hry cílenou na nezletilé nebo zahrnující nezletilé či osoby, které vypadají mladší, než je v dané zemi zákonný minimální věk pro účast na hazardních hrách, s cílem zajistit účinnou ochranu nezletilých a dalších zranitelných skupin.

1.7   Toto odvětví se v současnosti vyznačuje nepovoleným poskytováním služeb hazardních her jak ze strany provozovatelů bez licence (definovaných v zelené knize jako černý, nelegální trh), tak ze strany provozovatelů s licencí v jednom členském státě, kteří poskytují služby spotřebitelům v jiném členském státě bez požadovaného povolení (definovaní v zelené knize jako „šedý“ trh). Aby se toto odvětví mohlo koordinovaněji rozvíjet a být schopné sladit cíle veřejného zájmu se zásadami vnitřního trhu, je nutná větší právní jistota.

1.8   V členských státech existuje řada různých druhů financování činností veřejného zájmu. EHSV souhlasí se zásadou, podle níž pevně stanovená procenta z příjmů či z daní na činnosti hazardních her jsou přímo přesouvány do oblasti sportu obecně či do jiných činností veřejného zájmu.

1.9   EHSV se připojuje k závěrům o rámci v oblasti hazardních her a sázek v členských státech Evropské unie přijatým Radou pro konkurenceschopnost dne 10. prosince 2010.

1.10   EHSV vyzývá Komisi, aby stanovila dopad přeshraničních nabídek na financování sportu a zda se toto financování týká masového sportu, a navrhla konkrétní opatření na zajištění takového financování sportu.

1.11   Členské státy využívají preventivní a represivní opatření proti nelegálním nabídkám on-line hazardních her. Šíření nelegálních nabídek svědčí o skutečnosti, že tato opatření nejsou dostatečně účinná. EHSV proto považuje za nezbytné, aby byl zaveden a definován systém pravidel pro porušování předpisů a sankce, který by zaručoval účinné uplatňování normy, umožňující zastavení činnosti, uzavření médií, jimiž jsou poskytovány služby informační společnosti podporující nelegální hry, včetně zabavení a zničení všech součástí provozu této činnosti.

1.12   Je nutné, aby administrativa a sociální partneři stanovili záruky – iniciativy v oblasti on-line hazardních her nesmí mít dopady na zaměstnanost v odvětví hazardních her hraných v reálném prostředí.

2.   Úvod

2.1   EHSV vítá zelenou knihu o on-line hazardních hrách jako vhodnou iniciativu pro pragmatické a důkladné úvahy o budoucnosti tohoto odvětví v Evropě. Za tímto účelem EHSV žádá EU, aby urychleně vypracovala podrobnou studii, která vyhodnotí možné dopady na zaměstnanost v celém odvětví hazardních her, ať už ve veřejném či soukromém sektoru.

2.2   Konzultace zahájená zelenou knihou Komise má za cíl dospět k širokému dialogu o on-line hazardních hrách, a lépe tak porozumět konkrétním problémům vyplývajícím z rozvoje zákonného i neoprávněného (černý a „šedý“ trh) poskytování on-line služeb hazardních her určených pro spotřebitele žijící v členských státech EU. Vzhledem k povaze těchto služeb je jejich poskytování často mimo kontrolu vlád států, jejichž občanům jsou tyto hry nabízeny.

2.3   Tato zelená kniha rovněž reaguje na usnesení Evropského parlamentu o nebezpečnosti hazardních her poskytovaných on-line (2) ze dne 10. března 2009 a na žádost Rady uvedenou v jejích závěrech o rámci pro oblast hazardních her a sázek v členských státech EU (3) ze dne 10. prosince 2010.

2.4   Regulace hazardních her je v EU různá a v řadě členských států EU se nyní přezkoumává, aby bylo zohledněno šíření tohoto on-line segmentu trhu na přeshraniční úrovni.

2.5   Prvořadým cílem Komise při zahájení této konzultace je na základě faktů získat představu o stávající situaci v odvětví on-line hazardních her v EU. Prostřednictvím konzultace se snaží získat jasnou představu o společenských problémech a problémech veřejného pořádku, které způsobuje poskytování on-line hazardních her v EU, i o regulačních a technických otázkách.

2.6   EHSV vyzývá instituce EU, zejména Komisi, aby naléhavě řešila zásadní problém vyplývající z narušení hospodářské soutěže v důsledku nepovolených podniků se sídlem mimo zemi pobytu zákazníků, jimž nabízejí on-line hazardní hry. Tyto podniky v zemi svého působení těží z nízkých sazeb daně a sociálního pojištění.

Současně EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby se zapojily do rázného boje proti nelegálním provozovatelům (černému trhu), již mají na svědomí většinu případů podvodu, praní špinavých peněz a další trestné činnosti

3.   Cíle veřejného zájmu

3.1   Podle EHSV je zásadně důležité, aby byla zajištěna ochrana cílů veřejného zájmu uvedených v zelené knize, zvláště ochrana spotřebitelů proti podvodům, návykovému hraní a závislosti a jejich negativním důsledkům, pokud jde o zdraví a předlužení. Provozování herních činností musí podléhat povolení vnitrostátních orgánů členských států tak, aby byla zaručena ochrana veřejného pořádku, potírání podvodů, prevence návykového chování, ochrana práv nezletilých a ochrana práv účastníků her.

3.2   V této souvislosti EHSV konstatuje, že existuje řada cílů, které mají všechny členské státy EU společné, konkrétně: boj proti nelegální činnosti hazardních her, ochrana spotřebitelů (hráčů, nezletilých a zranitelných osob, boj proti závislostem), udržení veřejného pořádku (předcházení podvodům, praní peněz a jiné trestné činnosti), financování činnosti veřejného zájmu (prospěšné činnosti) a ochrana pracovníků v odvětví on-line hazardních her a veškerých současných podob hazardních her.

3.3   Vzhledem ke specifické povaze on-line hazardních her, dané sociálními aspekty, aspekty veřejného pořádku a zdraví, které s nimi souvisejí, EHSV v souladu s judikaturou Soudního dvora poukazuje na skutečnost, že jelikož neexistuje žádná unijní harmonizace, členským státům je ponechán prostor na vlastní posouzení, (4) aby regulovaly a kontrolovaly trhy s hazardními hrami podle svých tradic a kultury. Restriktivní opatření, která zavedou, však musí odpovídat podmínkám stanoveným v judikatuře Soudního dvora, co se týče jejich proporcionality (5).

3.4   Existují však cíle, které nemohou jednotlivé členské státy v dostatečné míře uskutečnit a pro něž by činnost na úrovni EU mohla představovat jasnou přidanou hodnotu.

3.5   Vzhledem k tomu, že jsou tyto cíle pro všechny členské státy společné, EHSV doporučuje, aby byla podporována výměna osvědčených postupů mezi těmito členskými státy. V této souvislosti také EHSV zaznamenává řadu samoregulačních iniciativ přijatých veřejnými a obchodními provozovateli hazardních her. EHSV však zdůrazňuje, že samoregulace tohoto odvětví může pouze doplnit a nikoli nahradit zákonem stanovené právní předpisy. EHSV je tedy toho názoru, že instituce EU by měly společně soustředit úsilí na to, aby těmto společným cílům dodaly evropský rozměr s tím, že bude plně dodržována zásada subsidiarity.

3.6   Ochrana spotřebitelů je oblastí, kde může EU skutečně poskytnout přidanou hodnotu. EHSV je přesvědčen, že instituce EU by měly vytvořit výchozí unijní rámec, který by měl podobu právních předpisů na ochranu spotřebitelů v EU, závazných pro provozovatele s licencí udělenou v EU. Takto by vznikl minimální (nikoli nízký) soubor norem na ochranu spotřebitele. Toto minimum by mělo zahrnovat aspekty jako nezbytnost předcházení návykovému hraní, stanovení minimální věkové hranice pro přístup k jakýmkoliv sázkovým či hazardním hrám, zákaz využívání úvěru a zákaz jakékoliv formy reklamy cílené na nezletilé nebo zahrnující nezletilé či osoby, které vypadají mladší, než je minimální věková hranice. Vlády jednotlivých států však budou mít stále právo stanovit vysoké normy na ochranu spotřebitele pro své vnitrostátní trhy, pokud si to přejí.

3.6.1   Spotřebitelé v rámci celého trhu EU by měli být schopni rozlišovat mezi nelegálními stránkami a stránkami schválenými členským státem EU. V tomto ohledu EHSV doporučuje, aby každý členský stát EU požadoval po provozovatelích, kteří mají licenci vydanou tímto členským státem EU, aby umístili na výrazné stálé místo na úvodní stránce své internetové prezentace interaktivní označení, jež bude prokazovat, že provozovatel má licenci. Toto označení by měly používat všechny členské státy a jeho design by měl obsahovat společné prvky, aby bylo snadno rozpoznatelné ve všech členských státech EU. Musí však také jasně uvádět zemi původu, kde byla licence vydána. Za provádění tohoto opatření by měla být odpovědná Evropská komise.

3.7   EHSV zvažuje zřízení nezávislého orgánu v každém členském státě, který by byl odpovědný za kontrolu a zabezpečení účinného provádění právních předpisů uvedených v odstavci 3.6. Zavedení právních předpisů na ochranu spotřebitelů v EU by mělo být doprovázeno osvětovou kampaní, jež by měla proběhnout ve všech členských státech. Vnitrostátní orgány každého členského státu musí přinutit provozovatele, aby na viditelném místě vystavili číslo oprávnění uděleného státem, a byla tak jasná totožnost provozovatele, aby řešili reklamace spotřebitelů v souladu s vnitrostátním právem spotřebitele a podle místní příslušnosti soudu.

3.8   Politiky pro odpovědné hazardní hry předpokládají, že provozování herní činnosti se bude věnovat komplexní politika sociální odpovědnosti podniků, jež by hraní považovala za složitý jev, kde je třeba kombinovat opatření zaměřená na prevenci, zvyšování povědomí, zásahy a kontrolu s opatřeními zaměřenými na nápravu vzniklých negativních účinků, což znamená:

3.9   EHSV konstatuje, že zatímco řada členských států nashromáždila spolehlivé údaje o hráčské závislosti, jiné státy tak neučinily. Bylo vypracováno několik empirických studií na vnitrostátní úrovni a dospělo se k různým závěrům, které jsou někdy protichůdné. Je však zřejmé, že příležitosti k hazardním hrám mohou vést k hráčské závislosti, která zase způsobuje společenské problémy. Tento aspekt je třeba při přípravě politiky na ochranu spotřebitelů v tomto odvětví vždy zohledňovat.

3.10   Rovněž by měly být brány na vědomí aspekty, jako jsou nové příležitosti hazardních her vytvořené on-line médiem, jelikož nové technologie poskytly více možností k hraní osobám, které tráví více času doma, jako jsou důchodci, ženy v domácnosti a nezaměstnaní. Bude nutno zajistit, aby byl zakázán přístup k hrám provozovaným přes telematická a interaktivní média nezletilým osobám a osobám bez způsobilosti k právním úkonům, jakož i osobám, kterým je tento přístup buď na vlastní přání, či na základě příkazu soudu zakázán.

3.11   EHSV žádá, aby byla vypracována komplexní celounijní studie, v níž by byl stanoven specifický profil závislosti na on-line i off-line hazardních hrách, aby zákonodárce EU mohl vyvinout účinnou a cílenou činnost za účelem potírání a prevence tohoto problému.

3.12   EHSV je přesvědčen, že účinný způsob pro členské státy, jak omezit praní peněz, by byla spolupráce na úrovni EU zaměřená na boj proti bující nelegální činnosti související s hazardními hrami v EU. Proto EHSV žádá, aby členské státy EU zavedly účinné mechanismy vedoucí k dosažení těchto cílů, které se bezpochyby pozitivně odrazí ve zvýšení daňových příjmů.

3.13   Výbor je navíc plně přesvědčen, že směrnice o praní peněz by se měla vztahovat nejen na kasina a měla by zahrnovat jiné, on-line činnosti hazardních her, čímž by vnitrostátní orgány získaly větší pravomoci k boji proti této trestné činnosti.

3.14   Co se týče falšování sportovních výsledků, EHSV věří, že by měla být bezpodmínečně zachována etická nezávadnost sportu. EHSV bere na vědomí, že veřejní a někteří soukromí provozovatelé sportovních sázek přispívají k etické nezávadnosti sázení, ke vzdělávacím programům pro sportovce a sportovní činitele a k systémům včasného odhalení a varování zaměřeným na podezřelé praktiky sázení, a uvědomuje si jejich různou úroveň kvality a rozměr. EHSV je toho názoru, že pro globální řešení tohoto problému bez zdvojování zdrojů je nutný rámec pro koordinování úsilí všech zainteresovaných stran. Bylo by třeba zvláště zavést systém, který se neomezuje na pouhé odhalení, ale rovněž zahrnuje opatření zaměřená na prevenci, vzdělávání a prosazování.

3.15   Zelená kniha se rovněž zmiňuje o financování dobročinnosti, činností veřejného zájmu a akcí, na nichž spočívá on-line sportovní sázení. EHSV se zasazuje o systém, v němž by byla na tyto činnosti a akce přidělována část příjmů získaných z hazardních her. Vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření na zachování těchto vnitrostátních modelů financování, v souladu se závěry o rámci v oblasti hazardních her a sázek v členských státech Evropské unie, které přijala Rada pro konkurenceschopnost dne 10. prosince 2010. Věří také, že je třeba se vyvarovat toho, aby byly tyto „činnosti“ používány jako protiváha negativních společenských konotací hazardních her, jež by byly ještě více podporovány s tím, že slouží dobré věci. EHSV navíc v tomto odstavci členské státy žádá, aby se část příjmů vybraných na daních věnovala na financování prevence a léčení hráčské závislosti a na odbornou přípravu a celoživotní vzdělávání pracovníků v odvětví.

4.   Usazování a udělování licence

4.1   Odvětví on-line hazardních her se v současnosti vyznačuje roztříštěností danou různými vnitrostátními režimy uplatňovanými v členských státech EU.

4.2   Jedním z hlavních problémů, jimž toto odvětví čelí, je skutečnost, že provozovatelé s licencí v jednom členském státě nebo ve více členských státech mohou poskytovat služby spotřebitelům v jiném členském státě bez povolení v tomto specifickém členském státě, pokud je toto povolení nutné. Tyto nabídky jsou považovány za „neoprávněné“ (6).

4.3   Mezi dubnem 2006 a únorem 2008 Komise zaslala dvanáct formálních výzev deseti členským státům, z nichž sedm se nyní dostalo do fáze odůvodněného stanoviska. 5. května 2010 Komise ukončila řízení s Itálií a 24. listopadu 2010 ukončila řízení pro porušení s Francií. Komise zahájila řízení pro porušení proti omezením přeshraničního poskytování služeb hazardních her jako výsledek četných stížností, které jí byly podány pro údajné porušení Smlouvy, aby ověřila přiměřenost těchto omezení. EHSV vyzývá Komisi, aby definitivně rozhodla, jak bude postupovat v dosud nevyřešených případech.

4.4   Co se týče povahy a právního statusu on-line hazardních her, vyplynula z dosavadní judikatury řada zásad. Zaprvé platí, že služby hazardních her spadají pod článek 56 SFEU a jako na takové se na ně vztahují pravidla pro volný pohyb služeb.

4.5   Jelikož služby hazardních her v současnosti nepodléhají jednotným celounijním předpisům, členské státy mají pro regulaci těchto služeb prostor ponechaný na vlastní posouzení (7), což zahrnuje omezení počtu provozovatelů, druhy nabízených her a jejich objem.

4.6   Podle judikatury stanovené Soudním dvorem mohou provozovatelé s povolením pro jeden členský stát poskytovat své služby spotřebitelům v jiném členském státě, pokud se na ně v tomto státě nevztahují omezení ve vyšším veřejném zájmu, jako je ochrana spotřebitelů nebo obecná potřeba zachovat veřejný pořádek.

4.7   Tato omezení musí být přiměřená, nediskriminující a musí být součástí politiky, která je uplatňována konzistentně a systematicky.

4.8   EHSV konstatuje, že zásada vzájemného uznávání se nevztahuje na odvětví hazardních her a členský stát může usoudit, že pouhá skutečnost, že hospodářský subjekt nabízí legálně služby hazardních her v jiném členském státě, není dostatečnou zárukou ochrany vnitrostátních spotřebitelů před riziky podvodu a trestné činnosti, a to s ohledem na potíže orgánů členského státu, kde je provozovatel usazen, k nimž může v této souvislosti dojít při posuzování odborné způsobilosti a bezúhonnosti provozovatelů.

4.9   Vezmeme-li v úvahu odstavec 4.8 je stále zřejmé, že v tomto odvětví je nutná větší právní jistota, má-li se provázaně rozvíjet a mají-li být dodržovány cíle veřejného pořádku i zásady vnitřního trhu. Konzultace v rámci zelené knihy by měla dát v tomto směru značný impuls.

4.10   EHSV navíc soudí, že je nutné přísně regulovat reklamu na hazardní hry, aby byly chráněny zranitelné skupiny, jako jsou nezletilí. Zvlášť důležité je stanovit její hranice zejména tak, aby k ní neměli přístup mladiství a osoby bez způsobilosti k právním úkonům, a aby bylo zakázáno používání obrázků, slovních projevů a objektů, jež by mohly přímo či nepřímo způsobit újmu na důstojnosti osob a na základních právech a svobodách, jakož i jakákoli forma diskriminace na základě rasy či pohlaví, podněcování k násilí či páchání trestné činnosti.

5.   Sport

5.1   Komise si přeje zaměřit se na dvě otázky týkající se sportu: 1) zda by sportovní akce, na nichž se uskutečňují hazardní hry, měly mít nárok na odpovídající část ekonomického zisku ze související hazardní činnosti; 2) zda existuje riziko tzv. „parazitování“.

5.2   EHSV konstatuje, že v členských státech existuje řada různých druhů financování činností veřejného zájmu. V některých členských státech vnitrostátní právní předpisy ukládají např. státním loteriím, aby převáděly stanovené procento svého příjmu přímo do sportu či do jiných udaných činností veřejného zájmu. V jiných členských státech je určité procento daňových příjmů, které pocházejí z provozování hazardních her, směřováno ze státního rozpočtu do různých vybraných činností veřejného zájmu.

5.3   EHSV souhlasí se zásadou, podle níž pevně stanovená procenta z příjmů či z daní na činnosti hazardních her jsou přímo přesouvána do oblasti sportu či do jiných udaných činností veřejného zájmu.

5.4   EHSV bere na vědomí významný příspěvek státních loterií a jiných legálních činností hazardních her k financování zvláště masového sportu. EHSV rovněž konstatuje, že poskytování přeshraničních služeb on-line hazardních her a sázek provozovateli podléhajícími specifické judikatuře by mohlo mít negativní dopad na financování sportu a jiných cílů veřejného zájmu v jiné judikatuře, kde tito provozovatelé poskytují své služby.

5.5   EHSV proto vyzývá Komisi, aby určila dopad přeshraničních nabídek na toto financování sportu a to, zda se toto financování týká masového sportu, a navrhla konkrétní opatření na zajištění takového financování.

5.6   EHSV má výhrady vůči možnému vytvoření „sportovního práva“ neboli práva na odpovídající část zisku. Soudí, že je třeba dále vyjasnit, co se myslí právem na odpovídající část zisku a zda to na evropské úrovni povede k vytvoření nových práv duševního vlastnictví pro sportovní akce.

5.7   EHSV proto žádá Komisi, aby vyjasnila povahu, rozsah a dopad práva na odpovídající část zisku, stejně jako právní základ, který by se na něj vztahoval.

5.8   Problém „parazitování“ spadá do daňové problematiky, a proto se EHSV domnívá, že by měl být ponechán v pravomoci států. Je však toho názoru, že je třeba projednat spravedlivý přístup umožňující poskytnout část zisku všem zapojeným stranám, na němž se musí dohodnout členské státy EU. Na úrovni Unie lze o tomto tématu jen obtížně diskutovat, ale v určité fázi je podrobná diskuse naprosto nezbytná, aby nedošlo k závažným narušením v tomto odvětví.

5.9   EHSV vyzývá Komisi, aby vyjasnila, zda existuje vazba mezi problematikou sportu, jíž se zelená kniha zabývá, a etickou nezávadností sportu, či zda se jedná o odlišná témata, která je třeba řešit jednotlivě. Komise by také mohla vyjasnit, zda by podle jejího názoru bylo vytvoření práva na odpovídající část zisku či sportovního práva skutečně účinným prostředkem k zajištění etické nezávadnosti sportu.

6.   Prosazování práva

6.1   Další důležitou otázkou, kterou je třeba naléhavě řešit, je poskytování nelegálních hazardních her v celé EU (8) na úkor ochrany spotřebitelů, veřejného pořádku i financování cílů veřejného zájmu.

6.2   Pro ochranu spotřebitelů v EU před nelegálními provozovateli je zásadní spolupráce mezi členskými státy. V této souvislosti se EHSV domnívá, že formalizovaná struktura spolupráce v oblasti regulace na úrovni EU by tuto spolupráci usnadnila. (9) Zvláště pak by každý členský stát měl zpřístupnit seznam provozovatelů s licencí v dané zemi. Všechny tyto seznamy by měly být zpřístupněny Komisi,, členským státům, vnitrostátním regulačním orgánům a spotřebitelům. Spolupráce mezi členskými státy by měla rovněž zahrnovat výměnu osvědčených postupů.

6.3   EHSV rovněž konstatuje, že v tomto odvětví chybí údaje. To znemožňuje řádnou analýzu tohoto odvětví a jeho specifické dynamiky. V této souvislosti EHSV navrhuje, aby na úrovni EU byly stanoveny společné požadavky týkající se sběru údajů, které by byly závazné pro všechny regulační orgány, jež by uložily všem držitelům licence, aby předložili požadované údaje. Tyto údaje lze poté shromáždit na úrovni EU. Přínosné by byly také informace o úsilí zaměřeném na boj proti nelegálním internetovým stránkám, což by umožnilo stanovit účinnost snah jednotlivých států v oblasti boje proti černému trhu.

6.4   Boj proti nelegálním provozovatelům vyžaduje účinné metody prosazování práva. EHSV je toho názoru, že v této oblasti existují nedostatky a jsou zapotřebí opatření členských států bránící nelegálním poskytovatelům hazardních her v nabízení služeb online, mezi něž by mohl patřit systém pravidel pro porušování předpisů a sankce. Vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala možnost navrhnout právně závazný nástroj, který by ukládal bankám, vydavatelům kreditních karet a dalším účastníkům platebního systému EU zablokování transakcí mezi nelegálními provozovateli hazardních her a jejich zákazníky bez narušení legitimních transakcí. Dále by sem mohlo patřit zastavení činnosti, uzavření médií, jimiž jsou poskytovány služby informační společnosti podporující nelegální hry, včetně zabavení a zničení všech součástí provozu této činnosti.

(1)  Směrnice 2005/60/ES, Úř. věst. L 309, s. 15, 25.11.2005.

(2)  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2009-0064+0+DOC+XML+V0//CS.

(3)  http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/intm/118398.pdf.

(4)  C-212/08, předběžná otázka Zeturf, rozsudek ze dne 30. června 2011, odstavec 39.

(5)  Placanica a další, odstavec 48; Liga Portuguesa a další, odstavec 59.

(6)  Zelená kniha SEK(2011) 321 v konečném znění, s. 6.

(7)  C-212/08, předběžná otázka Zeturf, rozsudek ze dne 30. června 2011, odstavec 39.

(8)  Viz poslední odstavec na straně 3 zelené knihy.

(9)  Některé členské státy se dobrovolně účastní Evropského fóra orgánů pro regulaci hazardních her, které je běžně známé jako GREF, http://www.gref.net/.