22.12.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 376/69

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES

KOM(2011) 315 v konečném znění – 2011/0150 (COD)

2011/C 376/13

Zpravodaj: pan PEZZINI

Dne 24. června 2011 se Rada a dne 23. června 2011 Evropský parlament, v souladu s článkem 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské normalizaci a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES

KOM(2011) 315 v konečném znění – 2011/0150 (COD).

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 30. srpna 2011.

Na 474. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 21. a 22. září 2011 (jednání dne 21. září 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 121 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 5 členů se zdrželo hlasování.

1. Závěry a doporučení

1.1 Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje iniciativu Komise, jež hodlá přezkoumat evropský systém normalizace, zachovat jeho četné úspěšné prvky, napravit nedostatky a dosáhnout správné vyváženosti dimenze mezinárodní, evropské a národní, a zajistit tak vynikající kvalitativní úroveň ve světovém měřítku.

1.2 Výbor je přesvědčen o nutnosti vytvoření pružného a dynamického evropského legislativního a regulačního rámce, který optimalizuje přidanou hodnotu evropské technické normalizace a podpoří tak konkurenceschopnost, inovace a růst.

1.3 Výbor připomíná význam evropské normalizace pro chod a konsolidaci vnitřního trhu, zvláště v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a spotřebitelů a v oblasti interoperability, což jsou oblasti, které se v současné době stále více pojí s informačními a komunikačními technologiemi (IKT).

1.4 Výbor považuje za základní nutnost, aby se zlepšil rytmus a doba potřebná k vypracování norem a rozšířila se působnost na sektory informačních a komunikačních služeb a technologií, to vše za zvláštní pozornosti věnované cílům kvality, bezpečnosti a objemu produkce norem a za využití konzultačních platforem na internetu a výměny informací v režimu on-line.

1.5 EHSV zastává mínění, že specifikace přijaté fóry nebo mezinárodními průmyslovými konsorcii v oblasti IKT by měly být přijaty teprve po přezkoumání evropskými normalizačními orgány (ENO) za účasti reprezentantů MSP, spotřebitelů, subjektů působících v ochraně životního prostředí, pracujících a organizací zastupujících významné společenské zájmy.

1.6 EHSV vítá zjednodušení systémů financování s odpovídajícím právním základem, které se vztahují na ENO, národní normalizační orgány, další organizace pověřené vykonáváním normalizačních činností ve spolupráci a evropské organizace zastupující zúčastněné strany.

1.7 EHSV vyzývá k vypracování společného programového dokumentu, který by zajistil koherenci a koordinaci a odpovídal by budoucím cílům trhu. Z těchto důvodů je potřebné, aby se všechny zainteresované strany v oblasti ročního plánování podílely na přípravě pracovních programů orgánů ENO, dalších struktur vyvíjejících odvětvové technické specifikace (IKT), příslušných útvarů Komise a národních normalizačních orgánů.

1.8 Výbor dále zdůrazňuje, že je důležité mít v brzké době k dispozici aktualizované technické normy pro oblast služeb, jež se bude nadále vyvíjet jako nosný inovativní prvek hospodářství pro rok 2020. Zároveň připomíná, že je nutné brát v úvahu specifický charakter služeb a že není možné automaticky kopírovat model normalizace zboží. Další vývoj norem v oblasti služeb musí vycházet z potřeb trhu a společnosti.

1.9 EHSV považuje za důležité zajistit stabilní rámec víceletého programu financování evropského normalizačního systému a je znepokojen skutečností, že rozpočtové prostředky určené na tyto činnosti Komise navrhuje pouze pro rok 2013.

1.10 Výbor doporučuje co nejintenzivnější interakci mezi procesy technické normalizace a evropskými programy pro výzkum a inovace, aby byla zajištěna rychlá aplikace nových technologií a dosažení souvisejících konkurenčních výhod evropské ekonomiky na světovém trhu.

1.11 EHSV doporučuje úzké spojení evropských normalizačních orgánů (ENO) a patentových úřadů, jež chrání práva duševního vlastnictví.

1.12 Výbor žádá, aby nová regulativní úprava výslovně obsahovala posílení evropské pozice v kontextu mezinárodní normalizace, a vedla tak k růstu obchodní výměny a evropské konkurenceschopnosti.

2. Úvod

2.1 Výbor vždy zdůrazňoval zásadní úlohu technické normalizace, která je přínosem pro tyto oblasti:

—	kvalita evropských výrobků a služeb,

—	jejich konkurenceschopnost na vnitřním i světovém trhu,

—	ochrana spotřebitelů,

—	zvýšení úrovně sociálních a environmentálních norem.

2.2 Výbor se vždy zasazoval o „větší využívání evropské normalizace v politikách a právních předpisech Společenství, aby se v souladu s potřebami společnosti i podniků posílilo rozšiřování technických norem do nových oblastí jako jsou služby, informační a komunikační technologie, doprava, ochrana spotřebitele a životního prostředí“. (1)

2.3 Výbor rovněž měl příležitost zdůraznit, že „evropská normalizace je především díky směrnicím ‚nového přístupu‘ zásadní pro fungování a upevnění vnitřního trhu v oblasti …“. (2)

2.4 Ve svém nedávném stanovisku Na cestě k aktu o jednotném trhu Výbor připomněl, že „normy jsou hlavním stavebním kamenem jednotného trhu“. Výbor zároveň zdůraznil, že „je důležité zvýšit zapojení spotřebitelů a MSP a současně trvalým a udržitelným způsobem zaručit, že budou odstraněny nákladové faktory, které jim v tomto zapojení brání. Normy by neměly být určovány specifickými aktéry. Normy EU musí hrát mnohem důležitější úlohu ve světovém obchodu a měly by být prosazovány v nadcházejících obchodních jednáních na bilaterální a multilaterální úrovni“ (3).

2.5 Technická normalizace hraje zásadně důležitou úlohu v chodu jednotného trhu a mezinárodní konkurenceschopnosti výrobků a služeb; je strategickým nástrojem pro zajištění kvality zboží a služeb, interoperability sítí a systémů, vysoké úrovně ochrany spotřebitele a životního prostředí i vyšší úrovně inovací a sociálního začlenění.

2.6 Aby normalizace tuto úlohu účinně plnila, je mimo jiné třeba zajistit, že:

—

proces evropské technické normalizace může rychle reagovat na požadavky zákonodárce-vznikající z iniciativy Komise – a požadavky rychle se měnící produktivní sféry, v níž se životní a vývojový cyklus výrobků stále zkracuje, což vyžaduje vyšší dynamiku a pružnost, které jsou nezbytné pro řešení budoucích výzev;

—

technické normy jsou schopné sledovat tempo technologického rozvoje a nestávají se nepotřebnými, dokáží pokrývat stále širší oblasti, zvláště v informačních technologiích a službách, je zajištěna potřebná kvantita, rychlost a kvalita při vypracování norem, mimo jiné prostřednictvím internetových konzultačních platforem;

—

proces vypracování a uplatňování norem se může přizpůsobit požadavkům malých a středních podniků, nikoliv naopak, je zajištěna vysoká úroveň jejich zastoupení a participace v normalizačních aktivitách, zvláště na evropské úrovni, a to při respektování rovnováhy mezi národními delegacemi, protože obecně je vzájemné působení MSP a technických norem obtížné a komplexní;

—

je zajištěna vysoká úroveň a široký záběr legitimizace a konsensu cestou procesu dobrovolné spolupráce, otevřené a transparentní, kde průmysl, MSP, veřejné orgány a ostatní zúčastněné strany občanské společnosti mohou postupovat v souladu a s rovnými možnostmi přístupu, protože normy se často týkají bezpečnosti a životních podmínek občanů, účinnosti sítí, životního prostředí a dalších oblastí veřejného zájmu. Tyto oblasti tedy mají mít odpovídající zastoupení a vliv;

—	evropský normalizační systém je schopen odpovídat na požadavky zajištění plné interoperability akompatibility aplikací a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) formou schválených evropských referenčních norem;

—

evropský normalizační systém bude moci využívat přiměřené zjednodušené finanční podpory, aby byla při vypracování norem zajištěna plná účast všech zainteresovaných subjektů, a v programech výzkumu a veřejných inovací se bude automaticky uplatňovat normativní rozměr, což podpoří rozvoj strategie Evropa 2020;

—

po zajištění úrovně transparentnosti, otevřenosti a vyvážené participace všech zúčastněných stran bude integrována produkce norem fóry a konsorcii IKT uznaných ve světovém měřítku a ověřených evropskými normalizačními orgány (ENO) – CEN, CENELEC, ETSI (4), aby bylo možné se na ně odvolávat v evropské legislativě v oblasti veřejných zakázek;

—	systém výměny informací mezi všemi normalizačními orgány a strukturami v Evropě bude odpovídajícím způsobem posílen a bude zaručen rovný přístup k normám pro všechny zainteresované subjekty.

2.7 Pokud se jedná o finanční podporu, je třeba uvést, že rozhodnutí č. 1673/2006/ES – ve věci, ke které již měl Výbor příležitost se vyjádřit – již stanoví pravidla ohledně příspěvků EU na financování evropské normalizace, aby bylo zajištěno vypracovávání a revidování evropských norem a jiných produktů evropské normalizace na podporu cílů, právních předpisů a politik Unie. Tatáž ustanovení by se dále měla vztahovat na subjekty, které ačkoli nejsou uznanými evropskými normalizačními orgány uvedenými v tomto nařízení, byly pověřeny úkolem provádět přípravnou práci na podporu evropské normalizace.

2.8 S ohledem na velice rozsáhlé pole působnosti evropské normalizace v rámci podpory politik a právních předpisů Unie a různé druhy normalizačních činností je nezbytné nastavit i různé způsoby financování.

3. Návrhy Komise

3.1 Návrh má zajistit splnění těchto požadavků:

—

aby byla zajištěna významná podpora jednotného trhu zboží a služeb a nevytvářely se překážky pro obchodní výměnu uvnitř EU, musí se přijímání evropských norem v orgánech ENO týkat jak zboží, tak služeb, a musí být nadále příjemcem spolufinancování ze strany EU; proces vytváření evropských norem by se měl urychlit a měl by držet krok se stále rychlejšími cykly vývoje výrobků a služeb;

—	vzhledem k tomu, že norma je výsledkem konsensu stran, které se zúčastnily jejího vypracování, musí být normalizační postup legitimizován zapojením zainteresovaných skupin občanské společnosti, sociálních partnerů, malých a středních podniků, spotřebitelů, ochránců životního prostředí;

—	aby bylo možné využívat normy zaručující interoperabilitu služeb a aplikací v odvětví informačních a telekomunikačních technologií, měly by normy IKT získat možnost formálního uznání i v případech, kdy jsou vypracovány mimo evropské normalizační orgány (ENO) specializovanými fóry e konsorcii.

3.2 Návrh proto kromě změn směrnic 89/686/EHS a 93/15/EHS, 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES předpokládá přezkum a spojení, zejména směrnic a rozhodnutí.

3.3 Navrhovaná nová úprava s využitím regulačního nástroje k zajištění jednotného uplatňování má tyto cíle:

—	lepší transparentnost a spolupráce ve vztazích mezi národními normalizačními orgány (NNO), evropskými normalizačními orgány (ENO) a Komisí;

—	uznání standardů IKT (v oblasti hardwaru, softwaru a služeb informačních technologií) i v případech, kdy byly vyvinuty jinými orgány, pokud jsou v souladu se zásadami Dohody o technických překážkách obchodu (TBT) Světové obchodní organizace (WTO);

—	roční plánování normalizačních priorit EU a žádostí Komise;

—	zlepšení jednak reprezentace MSP díky finanční podpoře EU, ale také spotřebitelů, ochránců životního prostředí a reprezentantů sociálních zájmů, mj. také v pomocných a přípravných činnostech;

—	opatření k urychlení přípravy evropských technických norem na vyžádání Komise s finančními podporami postupů aktivního hledání konsensu v ENO;

—	podnětná opatření tykající se podpory evropských technických norem na mezinárodní úrovni a programů technické pomoci a spolupráce s třetími zeměmi;

—	podpora evropské a mezinárodní normalizace zahrnuje pomoc podnikům při převedení do úředních jazyků EU v zájmu lepší koherence a přístupnosti;

—	zesílení normalizačních aktivit ve službách na základě požadavků Komise v zájmu podpory konkurenceschopného vnitřního trhu a zamezení tvorby četných národních norem;

—	snížení administrativní zátěže se standardní paušální částkou bez ověřování skutečných nákladů;

—	zavedení výkonnostního systému založeného na ukazatelích a cílech v oblasti výsledku a dopadu, dohodnutých v zájmu vyšší účinnosti, rychlosti získání výsledků a k tomu vedoucích procesů;

—	roční zpráva orgánů ENO určená Komisi, zvláště o finančních aspektech, transparentnosti, rychlosti, zjednodušení, kapacitě možného zapojení a kvalitě procesu.

4. Obecné připomínky

4.1 Výbor podporuje záměr návrhu Komise, protože rychlý, účinný a participativní evropský normalizační proces není jen nosným prvkem architektury jednotného trhu, jež je osou evropské integrace a strategie Evropa 2020 k jejímu uskutečnění, ale také a především základním prvkem konkurenceschopnosti evropského hospodářství a hnacím nástrojem inovace.

4.2 EHSV zastává mínění, že je třeba povzbudit normalizační orgány, aby v pracovních programech zhodnotily své politiky v oblasti práv duševního vlastnictví zaměřením pozornosti na podporu inovací a užší vztahy s patentovými úřady, především s evropským úřadem v Mnichově, aby byly otázky duševního vlastnictví zvažovány od samého počátku a byla tak zajištěna vyšší kvalita jak patentů, tak samotných norem.

4.3 EHSV tedy vítá záměr Komise přezkoumat evropský systém normalizace, zachovat jeho četné úspěšné prvky, napravit nedostatky a dosáhnout správné vyváženosti evropské a národní dimenze a reagovat tak na nové požadavky a očekávání podniků, spotřebitelů, sociálních partnerů a evropské společnosti jako celku.

4.4 Výbor považuje za základní nutnost, aby se zlepšil rytmus a doba potřebná k vypracování norem a rozšířila se působnost na sektory informačních a komunikačních služeb a technologií za podmínky, že tyto činnosti zachovají kvalitativní cíle norem a rozšíření struktur pro vypracování norem na organizace stojící mimo ENO proběhne za stejných záruk transparentnosti a participace, jakými jsou vázány orgány ENO.

4.4.1 Výbor považuje za nezbytné, aby za tím účelem ENO a Komise zajistily předběžnou kontrolu, zda specifikace přijaté fóry nebo mezinárodními průmyslovými konsorcii jako referenční hodnoty pro veřejné zakázky jsou vypracovány nestranným, rovným a transparentním způsobem za odpovídající účasti reprezentantů malých a středních podniků, spotřebitelů, ochránců životního prostředí, pracujících a organizací prosazujících významné společenské zájmy.

4.4.2 EHSV doporučuje, aby tato nezbytná rozšířená účast nezatěžovala postupy a lhůty konsensuálního vypracování norem, které by se naopak měly značně odlehčit díky využívání konzultačních platforem na internetu a výměně informací v režimu on-line (5).

4.5 Obdobně Výbor požaduje, aby byla nařízením upravena povinnost vypracování víceletých výhledů normalizace v Evropě, aby vznikla účinnější a koordinovanější odpověď na požadavky globálních politik řešení otázek klimatické změny, rozvoje inteligentních sítí, energie z obnovitelných zdrojů a jejího přenosu a dalších naléhavých environmentálních a sociálních výzev.

4.6 EHSV zastává mínění, že je třeba v procesu normalizace podporovat a usnadňovat efektivní participaci všech zainteresovaných stran na evropské i národní úrovni, z toho důvodu je nutné podpořit vzdělávací programy a přijmout opatření potřebná k tomu, aby nejslabší národní normalizační orgány, které nejsou v současnosti řízeny sekretariáty technických výborů, mohly převzít aktivnější úlohu v procesu normalizace.

4.7 Příprava ročních pracovních programů, které sestavují ENO, další struktury vyvíjející odvětvové technické specifikace (ITK), příslušné útvary Komise a národní normalizační orgány, může být účinným opatřením k zajištění vhodného rytmu, lhůt a množství kvalitních norem, pokud bude zajištěn rámec koherence a koordinace a účinné spolupůsobení všech zainteresovaných stran při vytváření ročních programů.

4.8 EHSV vítá zjednodušení systémů financování s odpovídajícím právním základem, které se vztahují na evropské normalizační orgány, národní normalizační orgány, další organizace pověřené vykonáváním normalizačních činností a organizace zastupující zúčastněné strany popsané v příloze III.

4.8.1 EHSV je znepokojen skutečností, že rozpočtové prostředky určené na tyto činnosti Komise navrhuje pouze pro rok 2013, a považuje za důležité zajistit co nejdříve stabilní rámec víceletého programu financování.

4.9 Pokud se jedná o produkci harmonizovaných evropských norem zaručujících, že výrobky splňují základní požadavky stanovené v právních předpisech EU, „při neexistenci harmonizovaných norem nemohou podniky použít příslušnou normu, aby prokázaly předpoklad shody, a musí splnění základních požadavků prokázat v souladu s modulem posuzování shody stanoveným v platných právních předpisech EU. V obou případech nemohou podniky ušetřit náklady vznikající v důsledku roztříštěnosti vnitřního trhu nebo postupů pro posuzování shody (6)“.

4.9.1 Výbor se v této souvislosti domnívá, že by bylo vhodné více podněcovat k jejich produkci a používání na dobrovolném základě, aby se zajistila stále vyšší úroveň bezpečnosti výrobků.

4.10 Výbor zastává mínění, že navrhované nařízení by mělo obsahovat ustanovení, která by podněcovala k převedení technických norem přijatých evropským normalizačním systémem na mezinárodní úroveň a posilovala by úlohu národních normalizačních orgánů a ENO v mezinárodních normalizačních organizacích. Toho by bylo možné dosáhnout prostřednictvím koordinovaných evropských iniciativ zaměřených na posílení mezinárodní konkurenceschopnosti a inovace.

5. Konkrétní připomínky

5.1 Výbor by považoval za vhodné, aby v příloze I byly uvedeny také uznané národní normalizační orgány.

5.2 Je třeba rozlišovat „technické specifikace“ od formálních norem. EHSV navrhuje doplnění textu 19. bodu odůvodnění„příslušné normy a technické specifikace“ a změnu výrazu „normy“ na „technické specifikace“ v 20. a 22. bodu odůvodnění.

5.3 Ve článku 2 je třeba upřesnit „rozumí technická specifikace schválená uznaným orgánem pro normalizační činnost k opakovanému…“ a dodat nový odstavec (9) „národním normalizačním orgánem“ rozumí orgán uvedený v příloze I“.

5.4 Ohledně článku 3 se Výbor domnívá, že NNO by měly mít možnost vznášet námitky i v případech, kdy se nemohou stavět proti evropskému pracovnímu programu, a navrhuje proto tuto úpravu odstavce 5: „Národní normalizační orgány nevznášejí námitky proti tomu, aby předmět normalizace jejich pracovního programu byl řešen na evropské úrovni podle norem definovaných evropskými normalizačními orgány, a nepodnikají žádné kroky, které by mohly zpochybnit rozhodnutí v této věci.“

5.4.1 Dále EHSV navrhuje doplnit nový odstavec 6: „Členské státy přijmou všechna vhodná opatření k zajištění toho, aby během přípravy evropské normy podle článku 7 nepřijímaly jejich normalizační orgány žádná opatření, která by mohla poškodit zamýšlenou harmonizaci, a zejména aby v dané oblasti nezveřejňovaly žádnou novou nebo revidovanou národní normu, která by nebyla plně v souladu s existující evropskou normou“.

5.5 V článku 7 EHSV navrhuje za stávající odstavec 3 doplnit nový odstavec 3.1: „V případě žádosti o harmonizovanou normu musí být tato formalizována dohodou mezi Komisí a příslušným evropským normalizačním orgánem.“

5.5.1 EHSV se domnívá, že navrhovaná lhůta jednoho měsíce, kterou mají evropské normalizační orgány na odpověď na žádost Komise, by případně mohla omezovat konzultace zainteresovaných stran. EHSV doporučuje lhůtu tří měsíců.

5.6 V článku 9 EHSV navrhuje změnit podtitul: „Uznávání technických specifikací v oblasti IKT pro veřejné zakázky“ a na počátku odstavce doplnit „…může Komise v odvětví informačních a komunikačních technologií rozhodnout…“.

5.7 V článku 16 EHSV navrhuje doplnění písmene a1):

„aktualizace seznamu národních normalizačních orgánů uvedených v příloze I na základě informací dodaných členskými státy podle článku 21;“

a změnu písmene b):

„přizpůsobení kritérií pro uznávání technických specifikací pro veřejné zakázky v oblasti IKT stanovených v příloze II technickému vývoji;“

5.8 V článku 17 EHSV navrhuje doplnění odstavce 2:

„Oprávnění přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 16 je Komisi uděleno na dobu neurčitou od 1. ledna 2013. Komise vypracuje zprávu o stavu přenesených pravomocí a předloží ji společně se zprávou uvedenou v čl. 19 odst. 3.“

V Bruselu dne 21. září 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(1) Viz stanovisko EHSV Úř. věst. C 110, 9.5.2006, s. 14.

(2) Viz poznámka pod čarou 1.

(3) Viz stanovisko EHSV Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 47.

(4) European telecommunications standards institute (ETSI) je nezávislá nezisková normalizační organizace EU v telekomunikačním průmyslu.

(5) Jako v případě ISO a IEC, jsou technické specifikace „výstupy, u nichž nebylo dosaženo dostatečného konsensu pro dosažení statutu mezinárodní normy“.

(6) KOM(2011) 315, důvodová zpráva, odstavec 1 a body odůvodnění 18 a 36.